Paláce a zahrady

Interiéry a exteriéry ve stylu francouzského baroka a klasicismu

Ludvík XIV. bývá nazýván největším fanatickým zahradníkem v dějinách. Kromě nejúžasnějšího a dnes nejnavštěvovanějšího paláce světa ve Versailles, vytvořil nejrozsáhlejší zahrady, jaké si lze v západních zemích představit (2x větší než newyorský Central Park). Po vzoru Versailles a jeho zahrad vznikají další sídla a parky: „rakouské Versailles“ – Schönbrunn ve Vídni, „polské Versailles“ – Branicki v Bialystok, „maďarské Versailles“ – Esterháza, „německé Versailles“ – Herrenhaus nedaleko Hanoveru, „bavorské Versailles“ – Schleissheim nedaleko Mnichova, „ruské Versailles“ – Peterhof a Monplaisir nedaleko St. Petersburgu, „španělské Versailles“ – La Granja nedaleko Segovia, „holandské Versailles“ – Het Loo nedaleko Apeldoom, „italské Versailles“ – Caserta, „moravské Versailles“ – Austerlitz/Slavkov u Brna atd. Na většině z nich se podílejí stejní autoři a jejich následovníci. Naopak Versailles je motivováno Fouquetovým sídlem ve Vaux-le-Vicomte. Ze stylu Versailles se ve Francii vyvíjelo Ludvíkovo nové sídlo Marly a Marly dále inspirovalo postdamský zámek Sans Souci nedaleko Berlína...


Bazény a fontány ve Versailles
Ludvík XIV. i Le Nôtre byli posedlí estetickými možnostmi vody v zahradách. Vznikly tak Dračí, Neptunova či Latonina fontána, Apollónův a Saturnův bazén, obrovský Grand Canal a desítky dalších vodních děl, které byly nesčetněkrát přebudovávány na cestě k dokonalosti.

České sklo v Angelice
V době Ludvíka XIV. se české sklo těšilo výsadnímu postavení, také proto se s ním setkáváme v díle Anne Golon. Jaká je historie rubínového, křišťálové či laboratorního skla? Stručný pohled na sklářství v Čechách, Benátkách i ve Francii.


Château de Clagny
Venkovské sídlo severovýchodně od Versailles navržené Julesem Harduin-Mansartem pro markýzu de Montespan v letech 1674 – 1680. Athénais v něm strávila jen několik málo let a ačkoli se jednalo o jedno z nejzásadnějších děl tohoto architekta, byl zanedbaný zámek ztržen hned v příštím století.

Vaux-le-Vicomte
Malé rozsahem ve srovnání s Versailles, velké svým prvenstvím a jedinečnou atmosférou. V místě, kde se setkávají dvě údolí, koupil šestadvacetiletý člen Parlamentu Nicolas Fouquet už v roce 1641 malé panství a z dědictví po otci a první ženě, která zemřela hned rok po jejich svatbě, začal budovat zámek, který přinesl jeho zkázu.

Château de Maisons/Maisons-Laffitte
Nejzachovalejší dílo Françoise Mansarta (1598-1666) leží kousek severozápadně za centrem Paříže, v blízkosti zámku Saint-Germain-en-Laye - to proto, aby se zde mohl zastavovat samotný král.


Rostliny v paprscích krále Slunce
Do Francie se postupně dostávají narcisy, hyacinty a tuberózy z Holandska i Blízkého východu, přesto vedle věčných růží patřily k největším hitům baroka především pivoňky z Asie. Venkovské zvyky a tradice se naopak pojí s petrklíči, konvalinkami nebo modrým lnem.

Chuť čokolády
Čokoláda je v celém díle Anne Golon možná tou úplně nejdůležitější rostlinou-potravinou, která ovlivní další Angeličin život. Jak chutná čokoláda podle Madame Chocolat?


Bylinky a zahrádky Starého světa
Ačkoli se mnozí odjakživa zabývali sběrem léčivých rostlin, zakládání prvních bylinných zahrádek se pojí s náboženskými řády. Později bylo na ženy, jež se bylinami nadále zabývaly, nahlíženo jako na čarodějnice.


Koření Orientu a Dálného východu
Od 11. století se v Evropě postupně dostává do módy orientální koření, které leckdy mívá dokonce funkci platidla. Na lodích dovážejících drahocenné koření z Indie se mísila vůně hřebíčku a vanilky spolu se skořicí...