Angélique: Ve světě krále Slunce
http://angelique.cz/cz_phpBB3/

Angelika objevila mne
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=13&t=181
Stránka 1 z 1

Autor:  jeanne [ 20 úno 2008, 16:47 ]
Předmět příspěvku:  Angelika objevila mne

Skutečnou Angeliku jsem poznala až když mi bylo skoro dvacet a od té doby už nic nebylo stejné.

Mé první setkání s Angelikou bylo filmové a ve dvanácti nebo patnácti mi Borderieho filmy nesloužily k ničemu jinému, než jako dobrý příklad toho, že nemám nic společného se svojí matkou. Ona je vždycky milovala a já právě tak moc bojovala za svoji individualitu, že jsem je prostě musela nenávidět a to navzdory faktu, že jsem je nikdy ani pořádně neviděla. Stejně jako jsem musela nosit červené vlasy, protože bych přece nenosila stejné jako máma! Naštěstí jsem z toho vyrostla a začala chodit na vysokou školu. Mezi přednáškami jsem najednou měla dost volného času a tak jsem z nudy začala číst. Doma jsem objevila několik knih o Angelice a první, která mi padla do rukou byla Angelika a král.

Kniha byla dokonalá, naprosto si mě získala a já se celé to jaro ztrácela v zahradách krále Slunce a v 17. století - samozřejmě i během přednášek. V knihovně jsem začala vyhledávat všechno, co souviselo s místy v Angelice, mapy, paláce atd. a stále více se ujišťovala o tom, jak je tento román historicky přesný. Chtěla jsem si přečíst další díly, ale protože jsme je doma neměli, musela jsem se nenápadně zeptat mámy. Ta samozřejmě pochopila, že jsem konečně objevila svět Angeliky a mě muselo brzy dojít, že máme hodně společného a není nutné být za každou cenu jiná. Stejně jsem už pár let nosila černé oční linky ve stylu 60. let jako máma a teď po Angelice jsem mohla odbarvit i zrzavé vlasy na blond. Jaká to byla úleva! Tak jsme stejné, no a co?

Internet, angličtina, Angelika a první cesty

Sehnaly jsme si zbylé díly z knihoven nebo antikvariátů (některá shánění v minus 20 stupních by vydala na samostatný příběh, ale my Angeliku prostě chtěly!) a začaly číst. Já celou sérii poprvé, zatímco máma znovuobjevovala Angeliku. Po Cestě k vítězství jsme byly hrozně zklamané. Tohle přece nemůže být konec! Na obalech knihy ani nebyla informace o autorech, takže jsme předpokládali že autoři podivných jmen Anne a Serge Golonovi musejí být dávno mrtví. Naštěstí to již byla doba internetu a já začala hledat. Zadávala jsem jména autorů do vyhledávače tak dlouho až jsem narazila na jednoduchou stránečku, na níž právě dcera Anne a Serge Golonových hledala, zda ještě existují čtenáři díla jejích rodičů. Kromě toho jsem objevila novou stránku angeliquebooks.com (dnes se jmenuje wrldofangelique.com) a začala číst. Bylo to těžké, protože jsem neuměla anglicky, na základní i střední škole jsem bohužel vždycky měla jen němčinu, ale se slovníkem, slovíčko po slovíčku jsem se prokousávala velkými odhaleními: Anne a Serge Golonovi jsou pseudonymy, Anne žije ve Versailles v chudobě, autorská práva na Angeliku jsou celé roky ukradena, Serge zemřel už před lety atd. Než jsem dočetla všechny texty byla jsem dokonce schopná popsat v jednoduché angličtině svůj příběh o tom jak jsem poznala Angeliku a nechat ho přidat k dalším čtenářským příběhům na zmíněném webu. V té době jsem se také zaregistrovala na mailinglistu FriendsofAngelique (tehdy se jmenoval jen Angelique), který sdružuje několik set čtenářů z celého světa. Denně jsem četla a odesílala mnoho e-mailů, díky nimž jsem poznala některé dodnes nejen korespondenční přátele z celého světa a zdokonalovala se v angličtině. Během půl roku a hlavně prázdnin jsme s mámou vytvořily seznam postav. Dále jsem ho ale rozvíjela jen v angličtině, protože jsem v té době neznala nikoho z České republiky, kdo by mohl sdílet stejný zájem.

Byla jsem nadšená a můj nezajímavý a zbytečný život dostal směr. Studovala jsem tehdy na pedagogické fakultě a studium jako takové mě bavilo, ale rozhodně jsem si nebyla jistá, jestli je tím, co bych chtěla dělat. Vlastně jsem vůbec nevěděla co chci dělat. Pod vlivem Angeliky jsem odjela na podzimní stáž do Heidelbergu, kde jsem objevovala všechno, co souviselo s tamější rodačkou Liselotte von der Pfalz, druhou švagrovou krále Slunce a také, že němčina je hrůza. Tam jsem se rozhodla, že začnu studovat francouzštinu abych si mohla přečíst Angeliku v originále a nemusela s Nadjou komunikovat jen anglicky. Tehdy jsem již totiž byla v e-mailovém kontaktu s dcerou Anne a Serge Golonových, která od okamžiku, kdy zjistila, že čtenáři Angeliky stále existují, odhodlaně koordinovala soudní spory o autorská práva na dílo její matky. Pomáhaly jsme jak se dalo, třeba skenováním obalů a vyhledáváním nelegálně vydaných knih apod.

Zavrhnutá i milovaná Francie

Po návratu jsem se nadrtila učebnici francouzštiny pro samouky, udělala přijímačky a začala studovat obor francouzský jazyk a literatura u nás na fakultě, a protože už jsem díky Angelice získala odvahu dělat to, co mě baví, psala jsem portréty filmových herců a tvůrců pro slovenský filmový časopis (který dnes už taky neexistuje). Byla to hektická a hezká doba, poznala jsem nové přátele a známé z oblasti psaní o filmu, stejně jako všichn ostatní jsem vysedávala u notebooku do čtyř do rána, hodně psala a chodila do kina. Další rok jsem začala s doktorským studiem (proč ne, s Angeličinou odvahou přece můžu dělat co chci) a stále více propojovat svůj obor se svými zájmy. Problém byl, že jsem stále víc nestíhala a mé studium francouzštiny se měnilo v noční můru. Ten jazyk jsem začala nenávidět, protože jsem narozdíl od kolegů, co už leckdy začínali se státnicí z francouzštiny, byla stále víc mimo. Navíc zkoušky z literatury, dějin či lexikologie nebyly tím, co by mě naučilo prakticky používat jazyk (vím, že to jsem již měla umět sama), takže jsem francouzštiny nechala a o rok později raději dokončila doktorské studium hned ponecelých třech letech, i když i to bylo považováno spíš za výstřednost.

V létě 2006 jsem jela do Paříže a setkala se ve Versailles s Nadjou a Anne. Strávila jsem u nich celé deštivé odpoledne, obdivovala jejich knihovnu, rukopisy a poznámky nebo portrét Serge Golona na zdi, který kdysi kreslila Nadja. Během týdne, kdy jsem se ztrácela ve skutečných versailleských alejích jsem se ujistila, že i když je má francouzština mizerná, je použitelná a dnes už ji mám zase ráda. Když jsem se vrátila, pustila jsem se do tvorby této webové stránky. Zabralo mi to asi půl roku, než jsem připravila všechny textové materiály a než jsem se naučila pracovat trochu s html, php a css soubory. V to léto, kdy mě Anne a Nadja plné energie a odhodlání přesvědčily, abych se do českého webu pustila, jsem totiž vůbec neměla představu, jak se taková internetová stránka dělá. Na jaře roku 2007 byla stránka hotová a mohla začít plnit svůj účel. Ten zbytek už znáte. Když mi v létě 2007 Nadja ve Versailles řekla, že začne s vydáním Angeliky u nás v České republice, nemohla jsem tomu překvapení ani uvěřit. Dokázaly jsme to! A když na podzim s Anne a Ivou, která dělala krásné obaly na novou Angeliku, všechny dokonce přiletěly do Prahy, tak už o novém začátku Angeliky snad nikdo nepochyboval.

Jsem moc vděčná, že jsem před lety poznala Angeliku, protože není pochyb o tom, že bych dnes nebyla tím kým jsem. Rozhodně bych nedělala práci která mě baví a nepoznala přátele se stejným nadšením pro nejúžasnější sérii knih vůbec. Stejně tak jsem šťastná, že se mohu svým malým kouskem podílet na dobrodružství jménem Angelika (i když všechny věci odehrávající se na pozadí nejsou jenom legrace).

Autor:  Precious [ 20 úno 2008, 17:52 ]
Předmět příspěvku: 

pekné, Jeanne, ozaj pekné, gratulujem! Už skôr ma napadlo, aká si šikovná, keď máš v takom mladom veku PhD. :)

Autor:  dasha [ 20 úno 2008, 17:57 ]
Předmět příspěvku: 

Naprosto úžasné a osudové! Smekám před Tvou vůlí a vytrvalostí (nejen) ve věcech Angeliky, díky níž jsem mohla poznat pár nových úžasných lidí naladěných na stejnou vlnu :wink:
Díky :wink:

Autor:  jeanne [ 20 úno 2008, 18:36 ]
Předmět příspěvku: 

Už je to tak, s Angelikou jsem začala z nudy a od té doby se už nikdy víc nenudila... uff, už jsem nahodila ty dva nové castinhgové tipy do Zábavy :)
a když to tak vezmu, všechno co jsem kdy udělala, bylo proto, abych si jednou přečetla jak Angelika dopadne... a přečetla bych si to i kdybych se kvůli tomu měla naučit čínsky :)

Autor:  Simonamafia [ 20 úno 2008, 21:11 ]
Předmět příspěvku: 

Tvoje seznámení s Angelikou je opravdu skvělé.....a tvá cesta obdivuhodná. Kéž bych taky byla tak cílevědomá a šla si za tím svým vytýčením bodem. Tak přece něco bude na té mrše Angelice, když díky ní vnikají velcí lidé. :wink:

Autor:  Tania [ 22 úno 2008, 21:08 ]
Předmět příspěvku: 

Simonamafia píše:
Tvoje seznámení s Angelikou je opravdu skvělé.....a tvá cesta obdivuhodná. Kéž bych taky byla tak cílevědomá a šla si za tím svým vytýčením bodem. Tak přece něco bude na té mrše Angelice, když díky ní vnikají velcí lidé. :wink:


Musím jenom souhlasit. To co Nadja dokázala a na čem jsi se Ty osobně mohla podílet - je prostě úžasné :lol:
Nejde jenom o záchranu práv, ale v podstatě o záchranu Angeliky samotné. Myslím, že nebýt všech těch, kteří se o záchranu celého díla zasadili - byl by svět o hodně chudší :(
A my také :(

Takže: Děkuji, děkuji, děkuji.

Autor:  PenelopaW [ 15 pro 2016, 16:06 ]
Předmět příspěvku:  Re: Angelika objevila mne

Úžasný příběh. Obdivuji, že kromě knižní inspirace (ve smyslu "tohle se mi hezky četlo a ráda se k tomu vracím") Tě Angelika posunula tak daleko, že jsi se začala učit cizí jazyky, začalas se osobně angažovat a dostala jsi se na poli Angelikologie tak daleko. Škoda jen, že svého času nebyl internet tak rozšířený, jak pročítám čtenářské příběhy, tak vidím, že kupa lidí byla ve své "zamilovanosti" do Angeliky osamělá a netušila, že i jinde existují další se stejným zájmem a niternou potřebou... Proto ještě jednou (a určitě ne naposledy) díky !!! za tyhle úžasné stránky, které prohlubují vhled do Angeličina světa, nabízejí nejrůznější souvislosti a nepřeberné množství fantazie. O nových přátelstvích nemluvě.

Autor:  moirra [ 17 pro 2016, 13:16 ]
Předmět příspěvku:  Re:

Jeanne, tvoj príbeh som si už čítala, kedysi dávno, ale to som mala ešte svojho "Joffreya" a bola s nim na cestách tak som
sa sem na fórum síce prihlásila ale moc aktívna som nebola...
hoci ho už odvtedy poznám s tvojich vlastných úst... rada som si ho teraz prečítala znovu .... :ok:

inak toto ma ohromne pobavilo:

jeanne píše:
a když to tak vezmu, všechno co jsem kdy udělala, bylo proto, abych si jednou přečetla jak Angelika dopadne... a přečetla bych si to i kdybych se kvůli tomu měla naučit čínsky :)


obávam sa totižto aby sme sa všetky ankoniec nemuseli učiť japonsky... Japonci totižto prišli vo vydávaní Integrale najďalej

Fantina sa už medzičasom stala expertka na lúštenie japonských znakov :lol:

uvidíme kto bude s vadávaním rýchlejšie pokračovať..ak vôbec - či Rusi alebo oni..

v každom prípade ja už som kvôli Angelike oprášila aj kedysi v škole tak nenávidenú Ruštinu .... :D

Autor:  Sofinava1 [ 26 bře 2020, 17:02 ]
Předmět příspěvku:  Re: Angelika objevila mne

Milá Jeanne, tvůj příběh je krásný a zcela ve stylu Angeličina života. Vervou, pílí, vytrvalostí a odhodláním jsi dokázala tolik. Postupně bych chtěla všechny čtenářské příběh dočíst a ten tvůj mi tedy vyrazil dech. Strašně ti závidím, že jsi se dokázala setkat s Anne, to už nikdo nestihneme. Když jsem četla Angeliku, byla pro mne Francie tak vzdálená a spisovatelka tak nedostižná i pro jazykovou barieru. Jak se zdá, ne tak pro každého. Obdivuhodná cesta...a jak se dívám na fotky, když ještě s hrdinkou koresponduje i tvůj zjev, je všechno správně, jak má být :)

Autor:  jeanne [ 27 bře 2020, 15:08 ]
Předmět příspěvku:  Re: Angelika objevila mne

Sofinava1 píše:
Milá Jeanne, tvůj příběh je krásný a zcela ve stylu Angeličina života. Vervou, pílí, vytrvalostí a odhodláním jsi dokázala tolik. Postupně bych chtěla všechny čtenářské příběh dočíst a ten tvůj mi tedy vyrazil dech. Strašně ti závidím, že jsi se dokázala setkat s Anne, to už nikdo nestihneme. Když jsem četla Angeliku, byla pro mne Francie tak vzdálená a spisovatelka tak nedostižná i pro jazykovou barieru. Jak se zdá, ne tak pro každého. Obdivuhodná cesta...a jak se dívám na fotky, když ještě s hrdinkou koresponduje i tvůj zjev, je všechno správně, jak má být :)

Děkuju, ale popravdě řečeno si moc napamatuju, co jsem kdysi napsala a nemám sílu to po sobě číst, protože přemítání v minulosti mi sil obvykle spíš ubírá. Ale jisté je, že ačkoli bych o 15 a víc let později napsala něco jiného, končilo by to stejně. To kde jsem byla a kde jsem dnes, je díky Angelice. :eyes:

Stránka 1 z 1 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
https://www.phpbb.com/