Právě je 20 zář 2018, 21:18

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 85 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 14 kvě 2018, 17:22 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 900
Bydliště: Liberec
moirra píše:
A samozrejme nesmie ani chybať blýzke trhovisko Saint_German.
A v roku 1670:

Obrázek


Kdes našla informaci o tom, že to takto vypadalo v roce 1670? Nemohu teď najít, kde jsem na to natrefila, ale někde jsem četla, že sloupy a zastřešení bylo pořízeno ve století osmnáctém... :? Nebo že by to bylo o jarmarku Saint Laurent?? Už mi z toho angelikování jdou oči šejdrem...

O tržišti Saint-Germain a pařížských jarmarcích více zde:

https://www.histoires-de-paris.fr/foires/
https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-germain/

A zde narážím na zásadní problém... Pokud se těm webovkám dá věřit, tak jarmark se v Saint-Germain konal v únoru. Kdežto dle časové osy se bitka mezi Rošťákovou a Rodogoneho bandou uskutečnila v říjnu 1661!

Ukázalo se, že kapitán Desgrez měl pravdu, když ráno 1. října navštívil pana de Dreux d’Aubrays, pana z Offémontu a Villiers, zástupce velitele města Paříže a přesvědčil ho, aby nasadil všechny policejní síly, které má k dispozici, do okolí Saint-Germainského jarmarku.
(Cesta do Versailles 1, s. 124)

Ta bitva o Saint-Germainské tržiště, která poskvrnila slavný jarmark hned v den jeho otevření, úplně zmátla ty, kdo hledali její příčinu.
Sluhové mlátili studenty, šlechtici probodávali bandity, ženy byly znásilňovány přímo na dlažbě, hořely kočáry. A v podstatě nikdo nechápal, kde vzplála první jiskra.
V tom se nemýlil jen jeden jediný člověk. Mladík jménem Desgrez. Muž, který vystudoval práva a měl pohnutou minulost. Desgrez právě získal hodnost policejního kapitána v Châteletu.
Koncem tohoto roku 1661 bylo však zatím jasné, že policista Desgrez a jeho pes Sorbonna jsou dva Pařížané, kteří nejlépe znají všechny brlohy v posvětí.
(…) Nedlouho před začátkem jarmarku v Saint-Germain vycítil, že se v samém centru podsvětí k něčemu schyluje.
Přestože byl jen podřízený policista, dosáhl toho, že ono ráno, kdy jarmark začínal, získal povolení shromáždit všechny policejní síly hlavního města kolem předměstí Saint-Germain. Nemohl zabránit tomu, aby bitka vypukla a prudce a rychle se rozhořela, ale brutálními metodami ji omezil jen na tuto čtvrť – včas hasil požáry, organizoval obranné valy šlechticů s meči a zatýkal všechny, kdo se tu vyskytli. Sotva začalo po krvavé noci svítat, a už vedl dvacet nejproslulejších banditů za město až k pověstné obecní šibenici na návrší Montfaucon a nechal je oběsit.

(Cesta do Versailles 1, s. 119-120)

Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů :mrgreen: ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ;) ), byla jen autorskou licencí AG??? :cry:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 25 črc 2018, 15:38 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3872
Bydliště: Wien
PenelopaW píše:
Kdes našla informaci o tom, že to takto vypadalo v roce 1670? Nemohu teď najít, kde jsem na to natrefila, ale někde jsem četla, že sloupy a zastřešení bylo pořízeno ve století osmnáctém... :? Nebo že by to bylo o jarmarku Saint Laurent?? Už mi z toho angelikování jdou oči šejdrem...


No dobrá otázka - pri rytine ktorú som vložila som kdesi našla ten dátum - ale čím viacej sa tým zaoberám tým menej potvrdený sa mi ten dátum zdá:

napríklad mrkni tuto:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... 85_p30.jpg

https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... 7/f13.item

Dokonca sa zdá že na obrázku je trhovisko St.laurent - musíme zrešeršovať:

ALE: :!: :!:

Mrkni sem a zistíš že už to bolo zastrešené aj na Merianovej mape z roku 1615 - vyzerá to celkom rovnako ako na mape Turgotovej:

Obrázek

Obrázek

požiar 1762:

Fire at Saint-Germain fair in 1762

http://cultureandstuff.com/wp-content/u ... lica-1.jpg

tak toto ma pobavilo z viacerých dôvodov :slzici: :

Citace:
Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů :mrgreen: ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ;) ), byla jen autorskou licencí AG??? :cry:


predpokladám že to tam nehádžeš v češtine (pretože tam ti to nevygoogli ani oveľa dôležitejšie francúzske historické údaje) a tiež dúfam že nepatríš ku generácii ktorá je presvedčená že všetko čo google nevygoogli jednoducho neexistuje :mrgreen:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 25 črc 2018, 16:31 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3872
Bydliště: Wien
Môj googlovy Joker :twisted: :twisted: :

Samozrejme že Trhovisko Foire St-Germain tiež nevygoogliš pod tým heslom ale čuduj sa svete je to tu:

https://en.wikipedia.org/wiki/Th%C3%A9% ... e_la_foire

A je tam aj to Foire Saint-Laurent čo mi dokazuje že na tých rytinách je to presne toto

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ate_13.jpg

Plus aj Češi sa pochlapili a je tam článoček aj v češtine:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarmare%C ... %AD%C5%BEi

Polačka sa potešila keď našla toto lebo to vyzeralo sľubne:

Lost Paris: All the Fun of the Fairs | Culture&Stuff
February in medieval Paris can't have been much fun. When the sun went south for the winter, the city must have been a gloomy place, ...

http://cultureandstuff.com/2011/06/23/l ... the-fairs/

ale zistila že sa to nedá rozkliknúť :roll: :( :(

avšak keďže Polačku :la-polak-fun: tak ľahko nič nezastaví,
našla si screenshot webovej stránky z roku 2011 a tam ten článoček je :mrgreen:

Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 05 srp 2018, 14:21 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3872
Bydliště: Wien
inak toto je nádhera ako tu ten autor namaľoval podla starých rytín Parížske paláce 17 storočia - ktoré sa nedožili dneška
napríklad aj Soissonkyn a Seguierov a Mazarinov a dokonca aj palác nejakého Plessisa a mnohých iných :D :D

http://hortibus.blogspot.com/2014/02/le ... s-par.html

tak si človek môže vytvoriť ešte lepši obraz Paríža 17 storočia :D

Napríklad tuto Hôtel de Bellegarde-Séguier, duc de Bellegarde, chancelier Pierre Séguier
(meno nám známe z kníh Angelika)

Obrázek

Hôtel de Condé, Jérôme de Gondi, Henri II de Bourbon prince de Condé

Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 05 srp 2018, 15:16 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3872
Bydliště: Wien
Pozrime sa ešte na prechádzku záhradami Tuiliers v roku 1675

Palais des Tuileries, Catherine de Medicis, Henri IV, Louis XIV, vers 1675

Obrázek

a na mestskú Bránu Saint-Honoré

Troisième porte Saint-Honoré, Louis XIII, vers 1645

Obrázek

Víťazný oblúk a brána vedľa Bastily ako to vyzeralo v roku 1650

L'Arc triomphal de la Bastille, Henri III, vers 1650

Obrázek

A nám dobre známy z kníh, dnes už neexistujúci Hotel Soisson okolo roku 1650
(Napríklad: Desgrez :desgrez: tam bol vylákať Kouassi-BU :maur: prezlečený za predavača octu :mrgreen: )

Obrázek

Všetky akvarely maľoval francúzsky architekt a konzervátor historických budov Christian BENILAN
podľa historických predlôh


http://hortibus.blogspot.com/2014/02/le ... s-par.html


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 23 srp 2018, 11:14 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 900
Bydliště: Liberec
moirra píše:
Obrázek
Justičný palác z väznicou Conciergerie kde bol Joffrey súdený a pred popravou aj mučený.
časť komplexu zvaná Conciergerie zo svojimi štyrmi vežami má svoju vlastnú históriu,
o tom neskoršie. ;)

Celý komplex paláca je uzavretý a dá sa doňho vchádzať iba stráženými bránami. (Označila som zelenou.)


moirra píše:
Galérie Justičného paláca ako nákupné stredisko:

Pokiaľ si dobre spomínam, aj Angelika tam bola, ale nie nakupovať,
ale dať si podľa Polačkynej rady :la-polak-fun: veštiť. :witch:

myslím však že je to iba v Integrále :roll:


Schoval svoji obhajovací řeč do aktovky a šel Angeliku vyprovodit. Na ulici ji vzal v podpaží. Nechala se vést; jeho přítomnost jí dodávala odvahu.
Nezamířili ihned do Templu.
Čtvrť, do níž se vnořili, nevypadala, jako by se připravovala na konec pracovního dne. Byla tu tlačenice. Mezi množstvím spěchajících úředníků se proplétaly za ruku se držící dvojice.
Desgrez vstoupil do jakýchsi vrat, řekl nějaké jméno vousatému muži s halapartnou, který hlídal špatně osvětlený vstup do dvora. Strčil Angeliku do temného zákoutí.
„Zůstaňte tady,“ nařídil. „Musím svou řeč uložit do bezpečí.“
Se svazkem listin v podpaží poodešel, vrátil se a zašeptal pár slov strážnému u vrat, přičemž mu vsunul do ruky váček s penězi. Pochopila, že mu nařizuje, aby ji nespustil z očí a nedovolil, aby k ní kdokoliv přistoupil a dal se s ní do řeči. V této hodině temné mraky na obloze plné sněhu klesaly stále níž a umocňovaly pocit, že se město noří do noci. Angelika si kladla otázku, kde tak asi mohou být. Poměrně úzký dvůr, na němž se ocitla, připomínal studnu uzavřenou mezi okolními tmavými budovami, pyšnícími se vlhkými a kamennými zdmi.
Zaslechla církevní zpěv. A pomalu začala rozeznávat siluetu, nebo spíš tušení nesmírně vysokého kostela, jehož věž se ztrácela zdánlivě v nekonečnu, v mracích stahujících se v tomhle zimním dni kolem ní. Zřejmě se tam sloužila mše na oslavu blížícího se konce roku.
Bylo tu nejspíš mnoho věrných oveček a překvapivé bylo, že budova, osvětlená zevnitř, se dala tušit pouze díky neskutečné výšce vitráží, které se tu tyčily jedna vedle druhé a ztrácely se ve stínu neviditelného nebe jako obrovské barevné a jiskřivé hořící svíce. Proto ten neurčitý dojem vidiny, který Angelika zahlédla, sotva si její oči poznenáhlu začaly zvykat na panující temnotu.
Neustále někdo chodil sem a tam. Někteří příchozí přicházeli s lucernami v ruce, ale mnozí se tu chovali jako doma, stejně samozřejmě jako Desgrez.
V koutě dvora se také rozsvěcely lucerny, některé měly tři, jiné šest svící, a Angelika viděla, že dvůr není tak stísněný, jak si myslela. Napravo od branky se táhla široká alej mnoha nejrůznějších krámků. Majitelé, prodavači i prodavačky rozsvěceli lucerny, aby bylo jejich zboží lépe vidět, a kupující díky tomu využili poslední příležitost k nákupu. Jejich pobíhání přimělo zvědavou Angeliku zamířit k vystavovanému zboží. Tam – ne, nemýlila se – se prodávaly vějíře, želvovinové šperky, náhrdelníky a nejrůznější tretky z čistého zlata. Nebyly to napodobeniny nebo kovové předměty jako v Templu. Zdejší krajky, límečky, manžety, živůtky byly takové, že i laik dokázal poznat, že jsou to všechno kvalitní originály. Zahlédla i spoustu knih.
Ihned jí padl do očí krámek, který stál na začátku kolonády. V jeho výloze se na černé dřevěné destičce leskla a jako mramor zářila ona podivná věc, kterou údajně nikdy nikdo neviděl, ale o níž vývěska, vyvedená dobře viditelnými písmeny, tvrdila, že jde o roh jednorožce.
Poblíž tohoto předmětu ležely další krásné zvláštnosti, které měly vzbuzovat zájem zvědavců: pštrosí vejce, krokodýlí zub a také košíky plné známých bylin a léčivých rostlin, mezi nimiž byly i některé exotické a neznámé rostliny.
V tu chvíli se dveře krámku otevřely a ozval se jakýsi hlas: „Někdo mě tady potřebuje…“
Nebyla to otázka. Spíše konstatování.
Vynořil se odtud jakýsi muž, už postarší a v černém obleku, určitě majitel, pod jehož upřeným pohledem Angelika najednou nevěděla, co říct.
Se zájmem si ji prohlédl a pak prohlásil:
„Musíte se zbavit prokletí, které se nad vámi vznáší.“
Vtom se objevil udýchaný Desgrez. Nevyhuboval Angelice za to, že se šla projít, ačkoliv jí to zakázal, neboť strážný, aniž si toho všimla, uposlechl příkazu a při jejích pochůzkách kráčel kousek za ní.
Advokát vzal mladou ženu v podpaží, jako by si byl vědom toho, že ji stěží udrží na místě, a pak majitele toho zvláštního krámku pozdravil.
„Jak se máte, mistře Ludovicu? Zatím vám nemohu vrátit tu knihu, co jste mi půjčil.“
„Nevadí. Nechte si ji, jak dlouho budete potřebovat. Vím… vím, že vám bude užitečná.“
Desgrez očekával, že se mu Angelika omluví, ale ta mlčela.
Když odcházeli, mistr Ludovicus prohodil směrem k advokátovi:
„Pokuste se ji přesvědčit… Zaslouží si žít.“
Venku hustě sněžilo.
„Kdo je ten muž? S čím obchoduje?“ zeptala se Angelika, sotvaže se cestou od hluku krámků zastavili v předsíni chrámu.
„To je místní čaroděj,“ odpověděl advokát. „Zbaví vás démonů nižší kategorie.“
Angelika zadržela zděšený výkřik.
„Co to povídáte? Copak jste netvrdil, že na to jsou kněží?“
„Kněží bojují s velkým protivníkem: satanem. Ale pro ty zlé duchy, kteří trápí obyčejné lidi, je potřeba jiných specialistů… Proč se tak třesete?“
„Protože mi říkáte hrozné, děsivé věci. Desgrezi, vy tomu přece nevěříte?“
„Vždyť víte, že já nevěřím ničemu. Ale uznávám účinnost postupů mistra Ludovica. Patří k těm věštcům, jaké potřebuje každá společnost, která komunikuje s oním neviditelným světem, co nás obklopuje a je stejně aktivní jako ten náš. Promluvte si se svými přáteli o Kouzelníkovi z Paláce nad galerií Mercière. Uvidíte, jakou vzbuzuje úctu. Nedivil bych se, kdyby se s ním tajně radili i úředníci, co tvrdí, že jsou oddaní věřící. Údajně je jedním z jeho klientů také kancléř Séguire, strážce pečeti.“
Angelice utkvělo v hlavě jedno slovo.
„Palác? Chcete říct, že jsme právě byli v Justičním paláci?“
„Vskutku.“
„Proč jste mi to neřekl? Můj manžel byl nedaleko od těchto zdí, a já to netušila.“
„To se pletete. Je hodně daleko. Na úplně opačném konci těchto věží a těchto budov. Musíte projít celou šířkou dvora a po celé délce obchodní galerie, než se ocitnete poblíž Consiergerie, kde se nacházejí vězni z Justičního paláce, jehož průčelí ústí na nábřeží des Morfondus.“

„Takže kostel, který jsem ve tmě tušila, s okny vedoucími až do nebe, to byla Sainte-Chapelle, kde je uschován trn z Kristovy koruny?“
„No ano.“
„Chci se tam pomodlit.“
„Proč ne? Pár slov modlitby nemůže nikdy uškodit…“


(Popravený u Notre-Dame)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 23 srp 2018, 17:52 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3872
Bydliště: Wien
Inak keď už sme pri tej Concigiere tak takto tam vyzerali cely väznice:

Obrázek

pinterest Conciergerie

Video je síce z času Márie Antoinetty ale cely sa od 17 do 18 storočia nezmenili
veď múry ostali tie isté:

https://www.youtube.com/watch?v=dNv0uRp5ArI

Vnútri sme bohužiaľ pre nedostatok času neboli ale vyzerá to tam zaujímavo.

Obrázek

Conciergerie sa dá prehliadnuť inkluzívne bývalej väznice.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 16 zář 2018, 10:47 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 900
Bydliště: Liberec
JARMARK NA TRŽIŠTI V SAINT-GERMAIN

Nejprve malé shrnutí dosavadních zjištění:

moirra píše:
Nám dobre známe trhovisko Saint German:

Obrázek

Mimochodem - rytec na obrázku vynechal zastřešení, které svého času budilo největší zájem (originální a dobře provedené architektonické řešení). Zastřešená tržnice ukrývala 20 pavilonů, v nichž bylo cca 350 stánků a obchůdků (označovaných jako loge - podobně jako lóže v divadle). Rytina ukazuje podobu trhu uspořádaného na klasickém městském půdorysu a zdůrazňuje vnitřní uspořádání tohoto prvního městského nákupního centra. Uvnitř zobrazovaných pavilonů však již probíhá zcela nový typ trhu. Jednotlivé pavilony jsou odděleny uličkami nesoucí názvy skutečných pařížských ulic (např. rue de Picardie) a tyto uličky jsou současně těsně propojeny se skutečnými ulicemi venku za hranicemi trhu.
(Zdroj: Noc, kdy se zrodilo šampaňské, s. 209-210)

PenelopaW píše:
O tržišti Saint-Germain a pařížských jarmarcích více zde:

https://www.histoires-de-paris.fr/foires/
https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-germain/

A zde narážím na zásadní problém... Pokud se těm webovkám dá věřit, tak jarmark se v Saint-Germain konal v únoru. Kdežto dle časové osy se bitka mezi Rošťákovou a Rodogoneho bandou uskutečnila v říjnu 1661!

Ukázalo se, že kapitán Desgrez měl pravdu, když ráno 1. října navštívil pana de Dreux d’Aubrays, pana z Offémontu a Villiers, zástupce velitele města Paříže a přesvědčil ho, aby nasadil všechny policejní síly, které má k dispozici, do okolí Saint-Germainského jarmarku.
(Cesta do Versailles 1, s. 124)

Ta bitva o Saint-Germainské tržiště, která poskvrnila slavný jarmark hned v den jeho otevření, úplně zmátla ty, kdo hledali její příčinu.
Sluhové mlátili studenty, šlechtici probodávali bandity, ženy byly znásilňovány přímo na dlažbě, hořely kočáry. A v podstatě nikdo nechápal, kde vzplála první jiskra.
V tom se nemýlil jen jeden jediný člověk. Mladík jménem Desgrez. Muž, který vystudoval práva a měl pohnutou minulost. Desgrez právě získal hodnost policejního kapitána v Châteletu.
Koncem tohoto roku 1661 bylo však zatím jasné, že policista Desgrez a jeho pes Sorbonna jsou dva Pařížané, kteří nejlépe znají všechny brlohy v posvětí.
(…) Nedlouho před začátkem jarmarku v Saint-Germain vycítil, že se v samém centru podsvětí k něčemu schyluje.
Přestože byl jen podřízený policista, dosáhl toho, že ono ráno, kdy jarmark začínal, získal povolení shromáždit všechny policejní síly hlavního města kolem předměstí Saint-Germain. Nemohl zabránit tomu, aby bitka vypukla a prudce a rychle se rozhořela, ale brutálními metodami ji omezil jen na tuto čtvrť – včas hasil požáry, organizoval obranné valy šlechticů s meči a zatýkal všechny, kdo se tu vyskytli. Sotva začalo po krvavé noci svítat, a už vedl dvacet nejproslulejších banditů za město až k pověstné obecní šibenici na návrší Montfaucon a nechal je oběsit.

(Cesta do Versailles 1, s. 119-120)


Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů :mrgreen: ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ;) ), byla jen autorskou licencí AG??? :cry:


moirra píše:
PenelopaW píše:
Kdes našla informaci o tom, že to takto vypadalo v roce 1670? Nemohu teď najít, kde jsem na to natrefila, ale někde jsem četla, že sloupy a zastřešení bylo pořízeno ve století osmnáctém... :? Nebo že by to bylo o jarmarku Saint Laurent?? Už mi z toho angelikování jdou oči šejdrem...

No dobrá otázka - pri rytine ktorú som vložila som kdesi našla ten dátum - ale čím viacej sa tým zaoberám tým menej potvrdený sa mi ten dátum zdá:

napríklad mrkni tuto:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plan_de_la_Foire_de_Saint-Germain_-_Iollain_-_Venard_1985_p30.jpg
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b530727947/f13.item

Dokonca sa zdá že na obrázku je trhovisko St.laurent - musíme zrešeršovať:

ALE: :!: :!:
Mrkni sem a zistíš že už to bolo zastrešené aj na Merianovej mape z roku 1615 - vyzerá to celkom rovnako ako na mape Turgotovej:

Obrázek

Obrázek

požiar 1762:

Fire at Saint-Germain fair in 1762

http://cultureandstuff.com/wp-content/u ... lica-1.jpg

tak toto ma pobavilo z viacerých dôvodov :slzici: :

Citace:
Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů :mrgreen: ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ;) ), byla jen autorskou licencí AG??? :cry:


predpokladám že to tam nehádžeš v češtine (pretože tam ti to nevygoogli ani oveľa dôležitejšie francúzske historické údaje) a tiež dúfam že nepatríš ku generácii ktorá je presvedčená že všetko čo google nevygoogli jednoducho neexistuje :mrgreen:


moirra píše:
Môj googlovy Joker :twisted: :twisted: :

Samozrejme že Trhovisko Foire St-Germain tiež nevygoogliš pod tým heslom ale čuduj sa svete je to tu:

https://en.wikipedia.org/wiki/Th%C3%A9%C3%A2tre_de_la_foire

A je tam aj to Foire Saint-Laurent čo mi dokazuje že na tých rytinách je to presne toto

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ate_13.jpg

Plus aj Češi sa pochlapili a je tam článoček aj v češtine:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarmare%C ... %AD%C5%BEi

Polačka sa potešila keď našla toto lebo to vyzeralo sľubne:

Lost Paris: All the Fun of the Fairs | Culture&Stuff
February in medieval Paris can't have been much fun. When the sun went south for the winter, the city must have been a gloomy place, ...

http://cultureandstuff.com/2011/06/23/lost-paris-all-the-fun-of-the-fairs/

ale zistila že sa to nedá rozkliknúť :roll: :( :(
avšak keďže Polačku :la-polak-fun: tak ľahko nič nezastaví, našla si screenshot webovej stránky z roku 2011 a tam ten článoček je :mrgreen:

Obrázek


Nu a nyní trochu z historie:

Bylo by chybou se domnívat, že Pařížané znali pouze výroční jarmarky v Saint-Germain a na tržnici Saint Laurent. Ba naopak, po městě se pravidelně konaly i různé jiné trhy, ale byly podstatně menšího rozsahu, probíhaly kratší dobu a nabízely jen zlomek zboží. Například na náměstí před Notre-Dame probíhal v úterý trh la foire des Jambons (překládám-li to správně, tak "šunkový" trh?), který spadal pod pařížského arcibiskupa a výtěžek šel do kapitulní kasy katedrály. Ve svátek svatého Šimona a svatého Judy byl otevřen trh v Templu, kde se daly koupit hlavně kožešinové výrobky. Kromě toho se před každým z kostelů v den svátku jeho patrona konaly různé lokální trhy, z nichž nejdelší byl asi trh pořádaný na svátek svaté Kláry před opatstvím Saint-Victor, který trval 8 dní.

moirra píše:
Trhy a tržnice boli nákupné strediská 17 storočia - dnes v nejednom nákupnom stredisku nájdeme kino - kedysi sme našli takmer všade divadlá:

jedným z takým miest, okrem nám už známeho trhoviska St.Germain, kam sa chodilo nakupovať, hlavne teda tí zámožnejší, bolo trhovisko na Place Vendome - Foire saint Ovide - ktoré začalo fungovať v roku 1665

[url]https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-ovide/
[/url]
Obrázek


Jarmark konaný v Saint-Germain získal označení podle sousedního opatství a patřil mezi jedna z největších pařížských potěšení. Konal se dvakrát do roka, původně nebyly pevné dny zahájení přesně stanoveny, ale v 17. století se ustálilo, že na jaře začínal 3. února a končil květnou nedělí o Velikonocích, a na podzim byl zahajován 1. října a trval do prosince.

Trhy se zde konaly pod záštitou opatství Saint-Germain-des-Prés již od středověku, první zmínka je někdy z 12. století, ale z písemného záznamu není zcela jasné, kde přesně a kdy byl trh pořádán. Zprvu se zde navíc scházelo pouze několik obchodníků, docházelo k různým sporům (např. po incidentu, kdy se mniši porvali s univerzitními studenty), a teprve roku 1482 Ludvík XI. udělil opatství část pozemků zahrad u l’Hôtel de Navarre, kteréžto právo jeho nástupci potvrdili a pozemky postupně ještě více rozšířili.

V šestnáctém století byly na tržišti vystavěny dvě zastřešené kamenné chodby, spojené vzájemně pěti malými stříškami - de facto šlo o jednu velikou budovou rozdělenou do dvou sousedních sálů, z nichž každý byl sto třicet kroků dlouhý a sto kroků široký. Devět uliček rozdělených pravoúhelně na 24 částí ukrývalo uvnitř stovky obchodů a obchůdků, odvádějících poplatek blízkému opatství. Každá „buňka“ se skládala z obchodu v přízemí a pokoje nad ním. U některých byla zbudována malá nádvoříčka se studnami, mající předejít hrozbě požáru (jak se později dozvíme, bylo to málo co platné), a na konci jednoho ze sálů se dokonce nacházela kaple, v níž byla každý den konání trhu konána mše.

Jednotlivé uličky byly stejně jako v Les Halles pojmenovány podle obchodníků, kteří zde vystavovali své zboží. Bylo tak zde možné najít rue aux Orfèvres, aux Merciers, aux Drapiers, aux Peintres, aux Tabletiers, aux Fayenciers, aux Lingères a mnohé další. Sehnat zde bylo možné sehnat úplně vše - s výjimkou knih a zbraní. Nacházely se tu krámky s hračkami, porcelánem, orientálními koberci, truhlářskými výrobky, s prádlem či obrazy, s výrobky z vlny, stužkami a krajkami, které byly přes rok prodávány v galerii Justičního paláce, obchody s parfémy domácí i konstantinopolské produkce, šperky s pravými drahokamy, ale našly se tu i kavárny, stánky nabízející likéry či cukrárny, kde bylo o dámy postaráno s největší péčí.

Bohatost a rozmanitost zboží přitahovala ohromný příliv zvědavců z nejrůznějších stavů a tříd společnosti. Navečer, když skončila divadelní hra či opera, místo ožívalo novými návštěvníky, a dokonce ani členové královské rodiny a nejvyšší příslušníci dvora se nestyděli na tržiště vyrazit. Nakoupit se zde totiž daly všechny druhy dárků: galanterní předměty a drobnosti, ale také exotická zvířata či kuriozity v podobě mluvících psů či oblíbených mechanických hraček a automatů hovořících lidským hlasem. Mezi taháky jarmarku patřily i nejrůznější "lidské zrůdy", kupříkladu v jednom roce získal obrovskou popularitu piják vody, který před diváky dokázal vypít několik stovek pint vody, a pak je plivat proměněné ve víno, likér či brandy. Byl natolik úspěšný, že se o něj začali zajímat i lékaři, kteří nakonec dospěli k závěru, že má v těle pět žaludků jako kráva, do kterých si před svým vystoupením alkohol ukládá, aby mohl s úspěchem své číslo předvádět :mrgreen: .

Některé z obchodů se po setmění měnily v herny (tzv. brelans) a říkalo se, že sám král si sem občas přijde hodit kostkami. Ludvík XIV. později hazard na jarmarku zakázal, nicméně provozován byl nadále, pouze tajně. Dalším trnem v oku mravokárců byly více než uvolněné mravy na tržišti - nad některými krámky bylo možné pronajmout si pokoj k milostnému dostaveníčku a naprosto běžné zde byly prostitutky, které do svých tenat v převleku za počestné ženy lákaly nezkušené mladíky a cizince. Obchodníci pronajímající pokoje byly později za podobné jednání postihovány, úplně vymýtit tento nešvar se ale nepodařilo.

Jarmark v Saint-Germain, to ale nebylo jenom nejrůznější zboží, ale také výstavy a hry. Mezi nejpopulárnější atrakce patřili tanečníci, provazochodci, cikánští akrobaté či loutkáři. Už na konci 16. století se zde - i přes odpor Comédie-Française - začaly hrát komické divadelní hry. V roce 1714 zdejší divadlo získalo výsadu Ludvíka XIV. a ustálila se pro něj termín "komická opera". Také zde byla předváděna exotická zvířata z různých koutů světa, zkrátka bylo zde možné opravdu najít vše.

Na Saint-Germainském jarmarku se prodávalo naprosto všechno. Přijížděli sem obchodníci z největších venkovských měst: z Amiensu, Rouenu, Remeše a vystavovali tu vzorky svého zboží. V přepychových krámcích se smlouvalo o marseilleská sukna, o alenconské diamanty a verdunské sladkosti.
Portugalci tu prodávali šedou ambru a jemný porcelán. Provensálci nabízeli pomeranče a citróny. Turek vychvaloval svůj perský balzám a voňavky z Cařihradu. Vlámové předváděli obrazy a sýry. Byl to Pont-Neuf pozdvižený za zvuků zvonků, fléten, píšťalek a bubínků na světovou úroveň.
Dav přitahovali krotitelé zvířat a majitelé nejrůznějších zrůdiček. Myši tu tancovaly podle houslí a dvě mouchy se pustily do souboje dvěma stébly slámy.
Mezi diváky se mísili prostí lidé v hadrech i vznešená smetánka. Na Saint-Germainském jarmarku si každý našel zboží, které hledal. A kromě toho tu vládly tak volné mravy, jako nikde jinde.
Bylo tu vše potřebné k uspokojení smyslů.

Vedle krásných hostinců s pozlacenými vývěsními štíty a heren, kde se hrál pokoutní ferbl a hazardní hry o velké peníze, i ve špeluňkách docházelo k nevázanému hýření a obžerství.
Nevyskytli se hoch či dívka, posedlí ďáblem lásky, kteří by tu nenašli uspokojení.

Ale odnepaměti byli velkou atrakcí Saint-Germainského jarmarku cikáni. Cikánští akrobaté a vykladačky šťastné budoucnosti byli jeho vyvrcholením. Už od poloviny léta sem začínaly přijíždět průvody jejich vozů, tažených hubenými herkami se zapletenými hřívami a naložených ženami a dětmi, které ležely mezi nádobím, šunkami a kradenou drůbeží.
(…) Proto měl Egypťan Rodogone, také cikánského původu, mezi pařížskou spodinou tak vysoké postavení. Bylo tedy jen spravedlivé, že si vyhradil uprostřed jarmarku prostor pro čarodějnou svatyni, zdobenou ropuchami, kostrami a černými kočkami, kde se usadily vykladačky šťastné budoucnosti alias černé čarodějnice.


(Cesta do Versailles, 1)

Tržiště přitahovalo samozřejmě nejen společenskou smetánku, ale i nejrůznější spodinu - jeden z kompetenčních sporů Rošťáka s Rodogonem se týkal toho, kdo bude bohaté návštěvníky obírat. Jeden kapesní zloděj prý dokonce na jarmark dorazil s nákladném obleku doprovázen čtyřmi lokaji v pěkných livrejích, a když byl chycen při činu, více mečů se objevilo na jeho obranu než proti němu. Nakonec byl ale stejně zatčen :) .

A veškerá spodina, celé podsvětí si kladlo otázku, jak skončí při zahájení Saint-Germainského jarmarku očekávaná bitva mezi Rošťákem a Egypťanem Rodogonem. (…) Zatímco dvůr připomínal mraveniště, poničené náhlým kopancem lidské nohy, podsvětí šumělo v očekávání strašné bitvy. A ve chvíli, kdy královna a květinářky na Pont-Neuf vítaly následníka trůnu, cikáni vcházeli do Paříže…
(…) Desgrez už dlouho sledoval soupeření dvou mocných velitelů band, Rošťáka a EgypťanaRodogona, o nadvládu nad územím Saint-Germainského tržiště. Věděl dokonce, že jsou soky i v lásce, že se ucházejí o náklonnost ženy se smaragdovýma očima, které se říká Markýza andělů.
(…) Po pravdě řečeno Saint-Germainské tržiště bylo tak proslavené, že se mohl vyskytnout víc než jeden důvod k příšerné rvačce, která mezi bandami pařížských rabiátů vypukla, aby získali přednostní právo ho „obhospodařovat“.
Od října do prosince a od února až do velikonoc tudy procházela celá Paříž. Dokonce ani král nepovažoval za potupné sem několikrát večer zajít se svým dvorem. Sama Prozřetelnost připravila kapesním a ostatním zlodějům takové hejno bájných ptáků!


(Cesta do Versailles, 1)

Vchody na Tržiště se nacházely: jeden v Rue du Brave, ostatní v ulici Guisarde a v malých uličkách ústících do ulic du Four a des Boucheries.

Roku 1762 vypukl na tržišti mohutný požár a vše lehlo popelem během několika hodin. K přestavbě Saint-Germainského tržiště došlo mezi lety 1813-1817 Jeanem-Baptiste Blondelem, ale do 19. století byla většina budov opuštěna. K další přestavbě došlo mezi lety 1976 a 1996, kdy vznikl krytý trh fungující i dnes.


ZDROJE (většinou ve FJ):

Pár vzpomínek návštěvníků tržiště:
http://twonerdyhistorygirls.blogspot.com/2010/10/men-behaving-badly-hon-george-dalrymple.html
http://lister.history.ox.ac.uk/index-page_id=408.html

Odkaz na publikaci "Foires et marchés du royaume , ouvrage contenant : 1°. Un état des foires les plus fameuses de la France & des pays etrangers. 2°. Une indication par ordre alphabétique de toutes les foires & marchés francs, qui se tiennent dans tout le royaume, & rangée par ordre des provinces":
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k9602372d

https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-germain/
https://fr.wikisource.org/wiki/Tableau_historique_et_pittoresque_de_Paris/La_Foire_Saint-Germain (velmi podrobné informace)
https://architrave.hypotheses.org/762 (výborné shrnutí s mnoha obrázky)

EDIT: Náhodou jsem dostala chuť mrknout do knihy "Noc, kdy se zrodilo šampaňské", na kterou pořád platím upomínky v knihovně a přitom nejsem s to ji konečně přečíst. V kapitole Nakupuje se nově a jinak je velká pozornost věnována právě Saint-Germainskému tržišti! Cca od s. 208.

Takže: Trh v Saint-Germain se od jiných evropských jarmarků odlišoval tím, že probíhal vždy na stejném místě a ve stejnou dobu. V 60. letech se charakter trhu prudce změnil - "hrubá zábava" (drezúra divé zvěře, loutkové divadlo, výstupy kejklířů, …) se přesunula na okraj a ve středu tržiště zůstal prodej luxusního zboží v čím dál luxusnějším prostředí. Jarmareční zábavy v cirkusovém stylu začaly být čím dál více nahrazován divadelními kusy ve stylu italské commedie dell'arte a "nový" trh Foire Saint-Germail se stává milníkem v historii nakupování spojeného s utvářením vytříbeného životního stylu.

Do změněných kulis přicházejí bohatí milovníci módy, kteří přicházejí nakupovat hlavně v noci, takže se mění i charakter obchodů, které jsou za noci osvětleny. Svíce a lucerny proměnily dosavadní lidový jarmark v opravdové divadelní představení.

Pokud něco v té době náleželo do kategorie luxusního zboží, bylo to zde k vidění. Trhu sice zůstává veřejný charakter, ale všude začíná vládnout atmosféra luxusu, elegance a rafinovanosti. Vznikají zde první prototypy pozdějších obchodů označovaných slovem boutique. A postupně se rozmáhá i prodej do té doby ne zcela tradičního artiklu - starožitností (které původně patřily do ranku sběratelů kuriozit).

Tržiště Saint-Germain zažilo také první prezentaci zboží, které později změnilo ráz Paříže. Roku 1972 zde byla poprvé na veřejnosti ve stánku Arména jménem Harouithioun podávána káva... Titulní strana komedie Jeana-Francoise Regnarda La Foire Saint-Germain nese vyobrazení vybraně oblečených Pařížanů oddávajících se zábavě na trhu v Saint-Germain, kdy dámy oblékají harlekýna do kostýmu en Arménien, jaký nosili číšnici v elegantních kavárnách, aby se poté mohl ucházet o práci ve stánku v pozadí, který není ničím jiným než maison du café neboli stylovou kavárnou. (Komedii stejného jména napsal i Florian Dancourt a obě začínají shodně scénami, v nichž prodavači pokřikují na kolemjdoucí a nabízejí jim "čínské hedvábí", "zboží z Levanty" či "siamské klobouky" - ty do módy přišly po návštěvě siamského vyslance u Ludvíkova dvora roku 1686.) Harlekýnova úvodní slova ve hře vyjadřují mnohokrát opakovanou reakci zákazníků z Evropy, když se ocitli tváří v tvář množství a kvalitě zboží nabízenému zde na tržišti: "Lidská touha je nenasytná! Slyšel jsem, že zdejší trh nabízí vše, cokoli je v Paříži krásné a výjimečné. Chci koupit všechno, co je zde na prodej!"

http://homes.chass.utoronto.ca/~trott/courses/dra3011s/fsg.htm (obrázek s harlekýnem je zde v menším rozměru pod obrázkem tržiště)
https://www.artlyriquefr.fr/dicos/Salles%20lyriques.html (zde obrázek větší, nad ním hezký plánek Tržiště Saint Laurent s názvy ulic)
Oba odkazy (ve francouzštině) se týkají především francouzského divadla, přičemž ten druhý se podrobněji zabývá i divadly na tržištích (+ jsou zde i četné další obrázky divadelní scény i požáru tržiště).


Žel musím konstatovat, že nikde není zmínka o krvavé lázni v říjnu 1661... :?


...Včera jsem si pro zajímavost pustila scénu z Báječné Angeliky, kde dojde k bitce mezi Rošťákovými a Rodogoneho lidmi. Zobrazení jarmarku odpovídá spíše tomu, jak vypadaly obchody na Pont-Neuf, ale jako takové je úžasně věrné - od vyvýšených zídek po stranách mostu, na nichž stály stánky, po jezdeckou sochu krále, pod níž spával básník Špína. Ve filmu se mihne i Velký Matyáš a samozřejmě mezi mé oblíbené scény patří tento dialog:

"Tak to dělá tři soly."
- "Ještě jednou."
- "Ale pane, nemůžu znovu holit, co už jsem krásně oholil!"
- "Povídám ti, ještě jednou!"


Přílohy:
Poznámka: Začátek bitvy na jarmarku - Pont-Neuf se vší parádou včetně jezdecké sochy krále Jindřicha IV.
2018-09-15_12_25.png
2018-09-15_12_25.png [ 191.26 KiB | Zobrazeno 31 krát ]
Poznámka: Velký Matyáš slibuje bezbolestné trhání zubů
2018-09-15_6_25.png
2018-09-15_6_25.png [ 167 KiB | Zobrazeno 31 krát ]
Poznámka: Holič
2018-09-15_10_25.png
2018-09-15_10_25.png [ 164.54 KiB | Zobrazeno 31 krát ]


Naposledy upravil PenelopaW dne 20 zář 2018, 16:28, celkově upraveno 9
Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 16 zář 2018, 11:14 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 900
Bydliště: Liberec
PONT-NEUF:

moirra píše:
Aby sme si vedeli predstaviť nákupné stánky na moste Pont Neuf:
Obraz je od Ragueneta ktorý si určite most tak trochu vyludnil aby nemusel malovať toľko postáv ako maliar na rytine
dolu. No tak aspoň máme trochu prehľad a dobre vidíme stánky. Inak na moste vždy bola trma-vrma a čulá premávka ako nám to skvele opísala pani AG.

Obrázek

A tu tie búdky s tovarom po stranách mosta vidíme tiež pekne. A aj to že dopravný chaos nieje iba novinkou moderného veku. :twisted:

Obrázek


moirra píše:
Toto je tak nádherná rytina, ktorá názorne ukazuje ako to za Angelikinych čias vyzeralo na Moste Pont Neuf, že mi nedalo to sem nepostnúť.

A to že vraj dopravný chaos je fenomén modernej doby :D
Obrázek

Dajte si to dámy v obrovskom rozlíšení a vychutnajte si každý detail.
(na to foto musíte kliknúť aby sa to zväčšilo, alebo ešte lepšie si tú ritinu jednoducho uložte a potom to máte v suprovom rozlíšení a môžete vychutnávať detaily, ako napríklad čumilov v oknách, nosítka, predajné stánky na moste)

https://undark.org/article/wilo-paris-streets-filth/

A k tomu nesmie chýbať úryvok od pani AG:

Nemluvil snad studentík o květech a ovoci na Pont-Neuf? Angelika jako šlehnutím kouzelného proutku vycítila příchod nejsladšího ročního období. (...) Poprvé uviděla Pont-Neuf v celé jeho nádheře, s krásnými bílými oblouky, nad nimiž spontánně, vesele a neúnavně pulsoval život. [b]Byl to nejkrásnější a také nejoblíbenější pařížský most, protože nejkratší cestou spojoval oba břehy Seiny a ostrov Cité. Neustále na něm bylo rušno: pokřikovali tu řemeslníci, mastičkáři a trhači zubů tu nabízeli své služby, do toho zněly refrény písniček, zvonková hra Samaritánky a nářek žebráků. Angelika procházela řadami krámků s vyloženým zbožím. (...) Angelika postála před každým krámkem, před hračkářstvím, drůbežářstvím, krámkem s ptáky, obchodníkem s upomínkovými předměty, prodavačem barviček a inkoustu, loutkářem, střihačem psů i žonglérem s koulemi. Kolem projížděl kočár, před nímž běželi běžci a skákali jako veverky. V nazdobených livrejích a s pery na klobouku vypadali nádherně.
Dav se pokusil uhodnout, kdo v kočáře jede. Angelika pohlédla na běžce a vzpomněla si na Větroplacha, kterému při rychlém běhu vypovědělo srdce. Dobrý král Jindřich IV. z bronzu zářil na slunci a usmíval se na záplavu červených a růžových slunečníků. Prostor kolem byl plný obchodníků s pomeranči a květinami. Kdosi hlasitě vychvaloval nazlátlé plody:
„Portugalské! Portugalské!“ Květinářky se na Pont-Neuf usazovaly už od časného rána. (…)
[/b]
ACH! :ach:

tú rytinu som našla na tejto stránke ktorá píše o Paríži 17 storočia:

https://undark.org/article/wilo-paris-streets-filth/

pridávam ešte dva z mojej zbierky na pintereste:

Obrázek

Obrázek


O Samaritánce v jiném tématu: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=16&t=569&p=22246&hilit=samarit%C3%A1nka#p22129


O Pont-Neuf jsem včera náhodou narazila na parádní článek: https://architrave.hypotheses.org/712

Momentálně nemám čas jej přeložit, ale slibuji, že příspěvek budu editovat a doplním info jako k Jarmarku v Saint-Germain ;) .


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
PříspěvekNapsal: 16 zář 2018, 19:12 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3872
Bydliště: Wien
Och Penelopa to je parádne zhrnutie ! :applaus:

Veď ty už máš v podstate hotový článok!

Najlepšie by si to mala hodiť do Wordu. 8)

článok je skvelý objav hlavne kvoli tomu že sú tam uvedené zaujímavé zdroje:

Extrait de La Ville de Paris en vers burlesques … par le sieur Berthaud, augmentée de la foire Saint-Germain par le sieur Scaron (lien vers l’ouvrage sur Gallica)

Výňatok z: Mesto Paríž v burleskových (komických) veršoch ... od pána Berthauda,
rozšírené zápiskami o thrhovisku Saint-Germain od pána Scarona

mne sa páči ten rozkošný pouličný predavač malinovky :mrgreen: vskutku sa oblatí pozrieť si detaily :
dreváky vycpaté slamou ... zvonček na čapici ... a zaujímavý výčap malinovky ...
v kanóne sa spomína predavač pálenky (koralky)

Obrázek

PS: Díky za príspevky z knihy z rozkošnými screenshotami z filmu! :ok:

Hneď si idem pustiť holičskú scénu. :D


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 85 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz