Právě je 19 bře 2019, 20:51

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 31 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 22 zář 2017, 17:10 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Příspěvky: 4101
Bydliště: Wien
pridávam informácie o ctenom pánovi de Reynie - Ktorý bol aj v skutočnosti a nielen v knihe Desgrezovým šéfom.

Objavila som skvelú knihu s názvom "La police sous Louis XIV"

Polícia za časov Ľudvíka XIV:

https://books.google.fr/books?id=JDteAA ... &q&f=false

Je tam dokonca korešpondencia.

Teda v skratke o Reynem , úryvok z môjho článku o Desgrezovi:

Gabriel Nicolas bol najmladším synom z chudobnej rodiny z mesta Limoges. Prostredníctvom výhodného sobáša v roku 1645 dostal do vena malú nehnuteľnosť s názvom La Reynie, ktorá mu priniesla ročný príjem vo výške 200 libier. Neskôr sa stal úradníkom v Angoulême, potom predsedom Rady v Bordeaux. Pretože sa počas Frondy držal stranou, a aktívne sa nepodieľal, stal sa napokon správcom guvernéra v Guyenne a vojvodu z Épernonu, Jeana Louisa de Nogareta de La Valette, ktorý ho predstavil pri dvore.
Pri dvore si kúpil úrad zasadajúceho v štátnej rade. (Niečo ako dnešné kreslo v parlamente)

Na odporúčanie ministra financií Jeana-Baptista Colberta, ktorý podsunul žiadosť kráľovi Ľudovi XIV, prevzal La Reynie celkom novú kanceláriu generálneho štábu polície v Paríži v roku 1667 a zabezpečil si ju pre seba na ďalších 30 rokov. Pod jeho velením sa v Paríži spojili dovtedy existujúci štyria hlavní policajní dôstojníci. Zlepšil čistotu a bezpečnosť francúzskeho hlavného mesta, kde boli zlikvidované slumy tzv. Dvory zázrakov. (Ako vieme nebol iba jeden)

La Reynie tiež pôsobila ako sudca alebo prokurátor v mimoriadnych súdnych konaniach, vrátane „Chambre ardente“ – súdnej komisie zaoberajúcej sa aférou z jedmi, ktorá trvala viac rokov a bolo pri tom vypočutých asi 400 podozrivých. V správe o rozhovore dňa 27. decembra 1679 s kráľom o tejto téme píše:

"Jeho Veličenstvo nám ukázalo právo a našu povinnosť v takých silných a presných termínoch a zdôraznilo nám, že pre verejné blaho nás žiada, aby sme čo najviac prenikli do nešťastnej aféry z jedmi, aby sme toto zlo vyrvali aj s koreňmi, pokiaľ je to možné. Odporúčal nám, aby sme uplatňovali prísnu autoritu bez rozdielu medzi osobou, štatútom alebo pohlavím a Jeho Veličenstvo nám to povedalo tak jasným a živým slovom a súčasne s toľkým dobrom, že to nie je možné nepochopiť s akou spravodlivosťou má v úmysle vykonať toto vyšetrovanie.

V roku 1697 Reynie odstúpil z funkcie ako generálny poručík polície, jeho nástupca sa stal Marc René d'Argenson. Zostal však členom Štátnej rady a v roku 1709 zomrel v Paríži.

Gabriel Nicolas Reynie - Rytina od Pierra Mignarda.

Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 17 říj 2017, 15:19 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Příspěvky: 4101
Bydliště: Wien
PenelopaW píše:
"Vyčištění" Dvora zázraků:

Když se ohlédla na palác Velkého Korzára, který vzpínal své hroutící se věže a propadlé oblouky do načervenalé podvečerní oblohy, vyvstala jí před očima vidina jiného soumraku: ten nastane, až se sem přižene pan de La Reynie na koni, obklopený svými ozbrojenci. Celá zem, celé tohle podivné město starých kočárů, baráků, opuštěných klášterů, toto dlouho zakázané město na předměstí Saint-Denis bude poseto mrtvolami banditů, skosených v posledním náporu konečné zuřivé bitvy. Před brlohem Velkého Korzára si jezdec přiloží k ústům trumpetu, rozvine pergamen a bude vyvolávat:
„Poslechněte, vy všichni bandité, kteří se skrýváte. Král vyhlásil milost pro ty, kdo se dobrovolně vzdají. Ale posledních dvanáct, jež chytíme, bude oběšeno.“
Strašný obchod. Nikdo nebude chtít být mezi posledními dvanácti. Jako mrak kobylek se rozutečou, budou se ztrácet ve tmě: dav zbabělců a falešných drábů, surovců, nuzáků, mizerů a dezertérů, bývalých vojáků, studentských zběhů a mrzáků, žebráků, vagabundů, zdánlivých epileptiků a jiných simulantů bude utíkat, propadat se do prvních nočních stínů.
Až na dně té díry najdou Dřevěnej zadek, lidský trup bez nohou, osamělý a hulákající, a dráb mu jedinou ranou kordu protne hrdlo.
Tak jednoho krvavého večera roku 1680 skončí pařížský Dvůr zázraků, skončí dlouhý, staletí trvající boj mezi králem podsvětí a králem Francie.


(A. a S. Golonovi: Angelika a král 2, Praha: Československý spisovatel, 1992, s. 217-218)


Popis z knihy, až na ten dátum :mrgreen: , dokonale korešponduje s historickým popisom:

[b]"Čistenie" Veľkého Dvora zázrakov (celle du Fiel d'Alby, dnešný druhý Parížsky obvod) prebehlo na jar 1668. Po zlyhaní troch komisárov tam boli zaslaní, La Reynie napochodoval sám a dal vybúrať šesť otvorov v múroch kráľa Karola V a pripravil svoje (skromné) sily na útok. Potom postupoval aj on sám a na námestí oznámil s megafónom v ruke, že kráľ nariadil evakuáciu celej tejto štvrte a že tí ktorí sa vzdajú dobrovoľne budú ušetrení. Avšak posledných dvanásť bude obesených alebo zaslaných na galeje. Toto vyhlásenie vraj spôsobilo medzi žobrákmi paniku a všetci utekali čo im nohy stačili, pretože nikto nechcel byť posledný.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 18 říj 2017, 18:39 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 18:08
Příspěvky: 1231
Bydliště: Liberec
Jaromír SLUŠNÝ: Světové dějiny policie: Středověk, novověk. Praha: Slávy dcera, 2006, s. 425:

Spolu se strážníky, biřici a pomocnými policisty byla ještě v témže roce /myšlen rok 1667/ zločinecká čtvrť obklíčena. De la Reynie následně její obyvatele vyzval, aby bez odporu odešli a navíc slíbil, že kromě posledních dvanácti, které dá oběsit, všichni ostatní mohou beztrestně čtvrť opustit. Když se z ní bleskově „vypařili“, policisté nenašli ani těch dvanáct. Boj o Paříž ale tím jen začal. Situace, zvláště v noci, byla nebezpečná ještě několik měsíců. Za použití drastických metod (zatýkání a přímá deportace zločinců bez rozhodnutí soudu na galeje a do Karibiku) nakonec policie zvítězila. Paříž se stala poměrně bezpečným městem.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 18 říj 2017, 18:44 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 18:08
Příspěvky: 1231
Bydliště: Liberec
moirra píše:
Gabriel Nicolas bol najmladším synom z chudobnej rodiny z mesta Limoges. Prostredníctvom výhodného sobáša v roku 1645 dostal do vena malú nehnuteľnosť s názvom La Reynie, ktorá mu priniesla ročný príjem vo výške 200 libier. Neskôr sa stal úradníkom v Angoulême, potom predsedom Rady v Bordeaux. Pretože sa počas Frondy držal stranou, a aktívne sa nepodieľal, stal sa napokon správcom guvernéra v Guyenne a vojvodu z Épernonu, Jeana Louisa de Nogareta de La Valette, ktorý ho predstavil pri dvore.
Pri dvore si kúpil úrad zasadajúceho v štátnej rade. (Niečo ako dnešné kreslo v parlamente)

Na odporúčanie ministra financií Jeana-Baptista Colberta, ktorý podsunul žiadosť kráľovi Ľudovi XIV, prevzal La Reynie celkom novú kanceláriu generálneho štábu polície v Paríži v roku 1667 a zabezpečil si ju pre seba na ďalších 30 rokov. Pod jeho velením sa v Paríži spojili dovtedy existujúci štyria hlavní policajní dôstojníci. Zlepšil čistotu a bezpečnosť francúzskeho hlavného mesta, kde boli zlikvidované slumy tzv. Dvory zázrakov. (Ako vieme nebol iba jeden)

La Reynie tiež pôsobila ako sudca alebo prokurátor v mimoriadnych súdnych konaniach, vrátane „Chambre ardente“ – súdnej komisie zaoberajúcej sa aférou z jedmi, ktorá trvala viac rokov a bolo pri tom vypočutých asi 400 podozrivých.

V roku 1697 Reynie odstúpil z funkcie ako generálny poručík polície, jeho nástupca sa stal Marc René d'Argenson. Zostal však členom Štátnej rady a v roku 1709 zomrel v Paríži.


26. 3. 1667 vyšel slavný policejní edikt, který položil základy rozsáhlé policejní reformy:

1. došlo k oddělení policie od soudnictví (do té doby řízeny jedním důstojníkem)
- nadále existuje funkce pařížského prévota, včetně obou jeho podřízených náměstků - královského hrdelního a královského civilního soudce, ale nadále se zabývají jen soudními záležitostmi

2. byla zřízena pařížská policejní centrála (policejní ředitelství) pod názvem Úřad důvěry a bezpečnosti (burreau de confiance et sûreté) v čele s generálním náměstkem (generál-poručík) pařížského prévota pro policii (lieutenant général du prévôt de Paris pour la police), kterýžto pojem se běžně překládá jako pařížský policejní ředitel
- funkci policejního ředitele si vzápětí za 250 000 livrů koupil právník Gabriel Nicolas de la Reynie, který se do pozornosti krále dostal již v roce 1661, kdy si koupil funkci soudního rady komory žádostí (maitre de requêtes) u parlamentního soudu a vedl si v ní znamenitě

3. byly zdvojnásobeny stavy policie, která pak disponovala 410 pěšími a 144 jízdními policisty

4. policie též získala mimořádné pravomoci
- de la Reynie měl právo vydávat různé policejní vyhlášky a plně jej využíval - např. 1691 vyšlo nařízení o kompetenci policie, jak má postupovat při zatýkání a výsleších, postaral se i o pouliční osvětlení (1667)

Policie nadále dohlížela na plnění svých vyhlášek, zajišťovala klid a pořádek (zejména v noci), zadržovala pachatele, přistižené na místě činu, odváděla je do vězení, vykonávala policejní dohled a na základě rozhodnutí soudů pomáhala královskému hrdelnímu soudci. Jak se začala činnost pařízské policie rozvíjet, zvětšoval se také její archiv, do kterého se zakládaly všechny policejní spisy a dokonce i originály cenzurovaných děl. Rozmohlo se využívání agentů provokatérů (agent-provocateur) a informátorů. Oficiálně se jim říkalo „bdělí“ (vigilants), ale lidé jim říkali šedokabátníci (robes grises) nebo přímo špiclové (mouchards).

Přesto již v této době máme zachyceno jméno poručíka jízdní policie Desgraise, jednoho z prvních detektivů moderní doby. Tuto postavu neobešly ani příběhy slavné Angeliky a s chutí si ji zahrál Jean Rochefort. (Světové dějiny policie, s. 426)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 30 říj 2017, 12:43 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 18:08
Příspěvky: 1231
Bydliště: Liberec
PenelopaW píše:
26. 3. 1667 vyšel slavný policejní edikt, který položil základy rozsáhlé policejní reformy


Důvody:

Dlouhá léta vnitřních válek a vzájemného vraždění katolíků a hugenotů měla za následek nebývalý vzrůst kriminality - krádeží, loupeží, únosů... Mezi kriminálníky kralovali bandité, ale v půlmiliónové Paříži jste se mohli setkat s všudypřítomnými žebráky, kapsáři, uprchlými vojáky nebo trestanci a prostitutkami. Po čase dokonce obsadili jednu z pařížských čtvrtí a řídili ji sami. Hrozivá situace vládla také v městské dopravě. Po Paříži jezdilo sto tisíc koní a 12 000 kočárů... Jediným možných východiskem byla zásadní policejní reforma. Ludvík XIV. ji neváhal provést.
V roce 1661 zřídil šestnáctičlennou komisi, ve které byl např. známý ministr Colbert, jež měla za úkol do února 1667 navrhnout přijatelné řešení. (...)


Světové dějiny policie, s. 424


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 30 říj 2017, 15:17 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Příspěvky: 4101
Bydliště: Wien
September 1667 - prvé osvetlenie v Paríži

Obrázek

Až do polovice 17. storočia, parížske ulice zostávajú úplne tmavé a nebezpečné. Paríž bol v tom čase najväčším mestom na svete. Viac ako pol miliona obyvateľov žije v úzkych pokrútených uličkách. A hlavne v noci, mesto patrí falošným žobrákom, podvodníkom, zlodejom a vagabundom.
"Za niekoľko dní služby som dostal doslova záplavu sťažnosti od občanov, ktorým podvodníci ukradli klobúky a parochne, často násilný. Niekoľko z nich bolo zranených smečom na hlave, vrátane kráľovského právnika menom Cerneau, ktorý im včera padol do rúk," spomína v tom čase jeden zo strážnikov.

(Takže dovtedy existovala okrem kráľovskej polície čosi ako funkcia strážnikov)

Básnik Nicolas Boileau píše v roku 1660: "Najnebezpečnejší celkom osamelý les je bezpečný prístav v porovnaní s Parížom!" Mestská historička Stéphanie Le Gallic z parížskej univerzite Sorbonna vysvetľuje: "Ľudia vtedy chodili pri západe slnka do postele a vstávali pri východe slnka, Po zotmení väčšinou zostali doma. Polícia ko ju poznáme dnes v podstate enexistovala a noci boli plné brutálnych vrážd." vraví.

Nočný kultúrny život začína - Sviečky v každom tmavom rohu - lampáše osvetľujú parížsku noc.

Toto sa mení v roku 1667. Za vlády Kráľa Slnko, Ľudovíta XIV, sa táto smradlavá a temná kloaka postupne premieňa na moderné kozmopolitné mesto. "Čistota, svetlo a bezpečnosť" je nové motto. V roku 1667 zriaďujú prvé osvetlenie ulice. Stéphanie Le Gallic vysvetľuje: "Z nástupom pouličného osvetlenia vzniká nový nočný kultúrny život, pričom noc už nevlastnia vrahovia a zlodeji, ale občania, ktorí idú do divadla či do opery."

Občania sami zapaľujú sviečky

Nočné osvetlenie zavádza v Paríži Gabriel Nicolas de la Reynie, novozvolený prefekt parížskej polície. Ľudovít XIV ho poveril ťažkou úlohou zabezpečiť bezpečnosť v jeho hlavnom meste. De la Reynie má v pláne osvetliť každú ulicu, pričom je v sklenených lampášoch umiestnených 2736 sviečok. Postupne ich pribúda viac a viac. "Prefektúra nariadi občanom vtedajších 40 okresoch mesta vo večerných hodinách na zvuk zvončeka rozsvietiť lampáše. (pravdepodobne chodili strážnici so zvončekmi) Zahraniční návštevníci začali hromadne navštevovať „osvetlené mesto“ aby obdivovali tento vynález Parížanov osvietiť si noc vo svojom meste, ktorý nevynašli dokonca ani Gréci, ani Rimania pre políciu svojich republík.

Spracované zo zdroja:

http://www1.wdr.de/stichtag/stichtag6918.html

---------------------------

Ešte chcem dodať že v 17 storočí narástol počet obyvateľstva v Paríži z 200 tisíc na pol milióna, a napriek mestským hradbám a vstupným bránam sa v Paríži nachádzalo okolo 40 až 50 tisíc kriminálnych živlov

po osvetlení Paríža a rozprášenia hlavného najväčšieho dvora zázrakov sa stal Paríž vraj "najbezpečnejším mestom sveta" takže Louis XIV, Kráľ slnko, nariadil zbúrať mestské hradby s ktorých sa stali široké boulevardy ako ich z Paríža poznáme dodnes ....


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 05 lis 2017, 16:19 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 18:08
Příspěvky: 1231
Bydliště: Liberec
K veřejnému osvětlení na doplnění

Velkým problémem bylo osvětlení města. Všímá si ho také Jiří Žák ve své práci Kdyby nám Paříž vyprávěla: "Po mnoho století se v Paříži samozřejmě svítilo svíčkami. Avšak veřejné osvětlení zpočátku vůbec neexistovalo. V době panování Filipa Sličného hořely v noci svíčky pouze na třech veřejných místech: u vchodu do Chrand-Chatelet, u Nesleské věže a na hřbitově Neviňátek. Teprve v roce 1524 vyšlo královské nařízení, podle něhož všichni majitelé domů musí v jednom z oken vedoucích do ulice udržovat celou noc rozsvícenou svíčku. Platilo rovněž, že všichni noční chodci musí nosit rozsvícenou lampu. Příslušníci cechu nočních strážných nabízeli opozdilcům své služby a doprovázeli je k domovům se zapálenými pochodněmi nebo olejovými lampami. Na náměstí Contrescarpe dokonce existovala jakási kancelář těchto "osvětlovačů!. Až v roce 1745 byly svíčky nahrazeny olejovými lampami a vznikly první pouliční svítilny. V průběhu 19. století bylo pouliční osvětlení plynofikováno."

Přes všechna tato opatření byly i nadále pařížské ulice po setmění rájem zlodějů a lupičů.

De La Reynie měl právo vydávat různé policejní vyhlášky. Jeho aktivity vypočítává Gerhard Feix v knize Případy Sureté: "Roku 1691 vydal nařízení o kompetenci policie, jak se má postupovat při zatýkání a výsleších, postaral se i o pouliční osvětlení, takže když se de La Reynie se svou funkcí loučil, byla Paříž se svými téměř 6 000 pouličními svítilnami nejlépe osvětleným hlavním městem v Evropě. (...)"
Jiří Žák ve výše uvedené knize však nevidí problém osvětlení tak růžově: "Tato situace vedla policejního prefekta la Reynieho, aby v roce 1667 vydal nařízení, jež mělo být prvním nesmělým krůčkem k řešení problému veřejného osvětlení. Podle tohoto nařízení musely být všechny ulice od začátku listopadu do konce února osvětleny na obou koncích lampami umístěnými bud na domech, nebo pověšených na provaze nataženém přes ulici. V lampách měli po celou noc hořet svíčky."

Jaromír SLUŠNÝ: Světové dějiny policie: Středověk, novověk. Praha: Slávy dcera, 2006, s. 423-424, 425

V roce 1745 přišel jistý Bourgeois de Chateaublanc s nápadem, aby svíčky byly nahrazeny olejovými lampami, které měly navíc být vybaveny jakýmsi reflektorem odrážejícím světlo a osvětlujícím tak větší prostor. Zároveň navrhl umístění lamp na speciální sloupy. První pouliční svítilny byly postaveny v rue Dauphine ve čtvrti Saint-Germain-des-Prés, odkud se pak brzy rozšířily po celé Paříži.

V křivolakých, úzkých, tmavých a špinavých uličkách nebyla samozřejmě snadná ani orientace. Představme si ubohého pocestného, který vešel do města Svatojakubskou branou a okamžitě se ocitl v páchnoucím a nepříliš příjemném bludišti, v němž se sotva vyznali sami Pařížané. Jak se asi vyptal na cestu? Ulice sice měly svá jména, ale ta se udržovala jen v ústní podobě, takže obyvatelé jedné čtvrti znali pouze ulice ze svého bezprostředního okolí. Navíc se často stávalo, že jedním názvem bylo pojmenováno více ulic.


Jiří Žák: Kdyby nám Paříž vyprávěla. Brno: Jota, 2002, s. 15


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 05 lis 2017, 20:31 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Příspěvky: 4101
Bydliště: Wien
Vďaka za doplnenie Penelopa

PenelopaW píše:

Velkým problémem bylo osvětlení města. Všímá si ho také Jiří Žák ve své práci Kdyby nám Paříž vyprávěla: "Po mnoho století se v Paříži samozřejmě svítilo svíčkami. Avšak veřejné osvětlení zpočátku vůbec neexistovalo. V době panování Filipa Sličného hořely v noci svíčky pouze na třech veřejných místech: u vchodu do Chrand-Chatelet, u Nesleské věže a na hřbitově Neviňátek. Teprve v roce 1524 vyšlo královské nařízení, podle něhož všichni majitelé domů musí v jednom z oken vedoucích do ulice udržovat celou noc rozsvícenou svíčku. Platilo rovněž, že všichni noční chodci musí nosit rozsvícenou lampu. Příslušníci cechu nočních strážných nabízeli opozdilcům své služby a doprovázeli je k domovům se zapálenými pochodněmi nebo olejovými lampami. Na náměstí Contrescarpe dokonce existovala jakási kancelář těchto "osvětlovačů!.

Přes všechna tato opatření byly i nadále pařížské ulice po setmění rájem zlodějů a lupičů.




Presnetak a to preto , pretože to podobne ako veľa dnešných EU predpisov, dovtedy existovalo iba na papieri,
a nikto sa nenamáhal ich dodržiavať - ale halvne že sa každý sťažoval.

Až Reynie to presadil pretože začal nedodržiavanie prísne pokutovať. :agree:

Keď Generálporučík Parížskej Polície la Reynie s pomocou svojej šedej eminencie Poručíka Desgreza, zorganizoval vyčistenie Paríža, v konečnom dôsledku presadil aj striktne dodržiavanie zákona schválenom parlamentom už v roku 1509, ktorého uplatňovanie sa doteraz viac či menej nepodarilo presadiť.

PenelopaW píše:
De La Reynie měl právo vydávat různé policejní vyhlášky. Jeho aktivity vypočítává Gerhard Feix v knize Případy Sureté: "Roku 1691 vydal nařízení o kompetenci policie, jak se má postupovat při zatýkání a výsleších, postaral se i o pouliční osvětlení, takže když se de La Reynie se svou funkcí loučil, byla Paříž se svými téměř 6 000 pouličními svítilnami nejlépe osvětleným hlavním městem v Evropě. (...)"



a to presne zapadá k tomuto:

Nočné osvetlenie zavádza v Paríži Gabriel Nicolas de la Reynie, novozvolený prefekt parížskej polície. Ľudovít XIV ho poveril ťažkou úlohou zabezpečiť bezpečnosť v jeho hlavnom meste. De la Reynie má v pláne osvetliť každú ulicu, pričom je v sklenených lampášoch umiestnených 2736 sviečok. Postupne ich pribúda viac a viac. "Prefektúra nariadi občanom vtedajších 40 okresoch mesta vo večerných hodinách na zvuk zvončeka rozsvietiť lampáše.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 18 úno 2018, 21:23 
Offline
Správkyně časové osy
Správkyně časové osy
Uživatelský avatar

Registrován: 28 zář 2012, 19:16
Příspěvky: 655
mimi píše:
Docela by bylo dobré zjistit, od kdy se ve Francii prováděly pitvy nalezených mrtvol. Zkoušela jsem něco najít, ale zatím jsem nic na googlu nevydesgrezovala.
Pitvy snad byly v té době ještě zakazovány. Snad byly povoleny na lékařských fakultách? Ale to nevím, jak a v kterých zemích? Patologie za Desgreze? :disagreement:
Navíc mrtvý s prokousnutým hrdlem, to bylo jasné i bez pitvy.
Kdoví, jestli trochu nepřeháněl. ;)

Našla jsem z doby císaře Karla V. Z roku 1553, že svědectví lékaře musí být vyžádáno v případě vraždy, utopení atd.
Ale ten nevládl ve Francii, tak nevím. Že by v době, kdy sloužil u policie Desgrez vozili lékaře ke každé nalezené mrtvole? :?:
Jsem přesvědčená, že v té době již pitvy povoleny byly - ať už na lékařských fakultách, tak jako soudní důkaz. Jen jako obor "forenzní patologie" ještě nebyly v soudním systému pevně zakotveny. Nelze totiž opomenout, že Ludvík XIV. nařídil pitvu Henrietty Anglické, u které bylo podezření na otravu, aby očistil jméno svého bratra. A také byla provedena pitva na té nebohé ženě z blázince, na které vyzkoušeli účinky "otrávené košile".

Zde je odkaz na knihu "Soudní lékařství a jeho moderní trendy", kde se píše např. následující:
Z Francie známe posudek lékaře Ambrosie Parého z roku 1583, z něhož vyplývá, že už v té době byli lékaři často přibíráni jako "znalci". Roku 1667 vydal francouzský král Ludvík XIV. "ordonnances civiles" a "ordonnances criminelles", ve kterých byly uvedeny případy, při nichž měli být slyšeni "soudní lékaři", a bylo zde určeno, kde mají být místa soudních lékařů zřízena.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 18 úno 2018, 21:34 
Offline
Královská rodina
Královská rodina

Registrován: 19 čer 2014, 19:21
Příspěvky: 1303
fantina píše:
mimi píše:
Docela by bylo dobré zjistit, od kdy se ve Francii prováděly pitvy nalezených mrtvol. Zkoušela jsem něco najít, ale zatím jsem nic na googlu nevydesgrezovala.
Pitvy snad byly v té době ještě zakazovány. Snad byly povoleny na lékařských fakultách? Ale to nevím, jak a v kterých zemích? Patologie za Desgreze? :disagreement:
Navíc mrtvý s prokousnutým hrdlem, to bylo jasné i bez pitvy.
Kdoví, jestli trochu nepřeháněl. ;)

Našla jsem z doby císaře Karla V. Z roku 1553, že svědectví lékaře musí být vyžádáno v případě vraždy, utopení atd.
Ale ten nevládl ve Francii, tak nevím. Že by v době, kdy sloužil u policie Desgrez vozili lékaře ke každé nalezené mrtvole? :?:
Jsem přesvědčená, že v té době již pitvy povoleny byly - ať už na lékařských fakultách, tak jako soudní důkaz. Jen jako obor "forenzní patologie" ještě nebyly v soudním systému pevně zakotveny. Nelze totiž opomenout, že Ludvík XIV. nařídil pitvu Henrietty Anglické, u které bylo podezření na otravu, aby očistil jméno svého bratra. A také byla provedena pitva na té nebohé ženě z blázince, na které vyzkoušeli účinky "otrávené košile".

Zde je odkaz na knihu "Soudní lékařství a jeho moderní trendy", kde se píše např. následující:
Z Francie známe posudek lékaře Ambrosie Parého z roku 1583, z něhož vyplývá, že už v té době byli lékaři často přibíráni jako "znalci". Roku 1667 vydal francouzský král Ludvík XIV. "ordonnances civiles" a "ordonnances criminelles", ve kterých byly uvedeny případy, při nichž měli být slyšeni "soudní lékaři", a bylo zde určeno, kde mají být místa soudních lékařů zřízena.


Fantino, díky za tip na knihu. Pitva královy švagrové, to je pochopitelné. A v době, kdy se rozmáhalo travičství také.
Jen nevím, jestli by se zabývali každou mrtvolou nalezenou na ulici s prokouslým krkem?
Také to asi nebyli zrovna čtvrti s dobrou pověstí. Z toho mohl Desgrez usuzovat, že se tím asi nikdo nebude zabývat.
No, kdoví?


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 19 úno 2018, 10:54 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 18:08
Příspěvky: 1231
Bydliště: Liberec
Fantina včera odpověděla za mne a ještě erudovaněji, než bych to zvládla já :applaus: . Také bych si tipla, že se pitvy prováděly, ačkoli asi ne u každé mrtvoly, jak píšeš, Mimi. Mj. víme, že pitvě byli podrobeni oba bratři markýzy de Brinvilliers, čímž se zjistilo, že bylo otráveni. Zajímavé je, že otce nikdo nepitval, protože to žádný z lékařů nepovažoval za důležité - umírali i mnohem mladší, než byl pan d'Aubray, a ten už měl svůj věk... Pitva tedy určitě byla nařizována v případě pochybností o důvodu smrti. U anonymně nalezených těl a chudiny pak asi jen v případě, kdy bylo třeba smrt nějak prošetřit, bylo podezření na násilný čin apod.

V jediné česky vydané detektivce o Nicolasi Le Flochovi je uvedeno, že policisté každé ráno kontrolovali nalezené mrtvoly v márnici v Chateletu (souhlasí s informacemi od AG), porovnávali je se seznamy pohřešovaných osob, určovali důvody úmrtí a současně se snažili vyloučit, že např. v případě těl vylovených ze Seiny nejde o zbytky mrtvol, které pitvali medici. Děj knihy se odehrává sice o 100 let později, ale první části bych věřila. Co se týče mediků, kteří odhazovali "zbytky" ze svých studijních lekcí do řeky, přijde mi to obzvláště ohavné, když víme, že ze Seiny se brala voda k pití :disagreement: .

Když se vrátím k ohledávání nalezených těl, tak právě v zmiňované detektivce (titul "Spiknutí v ulici Bílých plášťů") Le Floch přivolal kata, který se vyznal v medicíně a dokázal příčinu smrti poznat líp než soudní lékaři, kteří se štítili na kdejakou mršinu sáhnout. Z čehož vyplývá, že praxi v Chateletu vykonávali i přizvaní lékaři (zřejmě tam nebyl jeden, přímo k tomu určený zaměstnanec Chateletu - zřejmě to byla otázka peněz a jen prací pro policii by se finančně nezajistil), kteří buďto s policií v tomto ohledu spolupracovali nebo měli - podobně jako hlídky sestavené z příslušníků cechů - povinnost tyto úkony vykonávat vždy v nějakém termínu vykonávat. Zkusím ještě mrknout do toho Le Flocha, když jsem to četla, nevěnovala jsem tomu takovou pozornost.

Takže vrátím-li se oklikou ke svému původnímu dotazu (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=3&t=131&start=135), u běžných kriminálníků se buďto po příčině úmrtí nepátralo a policie byla hlavně ráda, že se jich zbavila, a nebo lékaři byli liknaví, povrchně na tělo koukli s navoněným kapesníkem pod nosem a konstatovali, že jde o mrtvolu a šmytec.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 19 úno 2018, 11:05 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Příspěvky: 4101
Bydliště: Wien
PenelopaW píše:

V jediné česky vydané detektivce o Nicolasi Le Flochovi je uvedeno, že policisté každé ráno kontrolovali nalezené mrtvoly v márnici v Chateletu (souhlasí s informacemi od AG), porovnávali je se seznamy pohřešovaných osob, určovali důvody úmrtí a současně se snažili vyloučit, že např. v případě těl vylovených ze Seiny nejde o zbytky mrtvol, které pitvali medici. Děj knihy se odehrává sice o 100 let později, ale první části bych věřila. Co se týče mediků, kteří odhazovali "zbytky" ze svých studijních lekcí do řeky, přijde mi to obzvláště ohavné, když víme, že ze Seiny se brala voda k pití :disagreement: .

Takže vrátím-li se oklikou ke svému původnímu dotazu u běžných kriminálníků se buďto po příčině úmrtí nepátralo a policie byla hlavně ráda, že se jich zbavila, a nebo lékaři byli liknaví, povrchně na tělo koukli s navoněným kapesníkem pod nosem a konstatovali, že jde o mrtvolu a šmytec.


Ja keď som rešeršovala Monpeliér a Najstaršiu Univerzitu Medicíny som sa dozvedela že práve čerstvé mŕtvoly
pri ktorých sa skonštatovalo že ide o bezvýznamnnú mrtvolu, dostávali k pitevných účelom.

Čo sa týka hádzania mŕtvol do Seiny - tie tam hádzali aj priamo z väznice Chateletu som niekde čítala. Ale či robili ešte aj v 17 storočí, netuším. Musím to nájsť.

Inak v kanone volali Lidožrouta k obhliadke mrtvol a potom tam máme ešte zmienku o obhliadke mrtvoly toho muža zo Seiny
ktorého vydávali za mrtvolu Joffreya.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 19 úno 2018, 11:07 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 18:08
Příspěvky: 1231
Bydliště: Liberec
PenelopaW píše:
Z čehož vyplývá, že praxi v Chateletu vykonávali i přizvaní lékaři (zřejmě tam nebyl jeden, přímo k tomu určený zaměstnanec Chateletu - zřejmě to byla otázka peněz a jen prací pro policii by se finančně nezajistil), kteří buďto s policií v tomto ohledu spolupracovali nebo měli - podobně jako hlídky sestavené z příslušníků cechů - povinnost tyto úkony vykonávat vždy v nějakém termínu vykonávat. Zkusím ještě mrknout do toho Le Flocha, když jsem to četla, nevěnovala jsem tomu takovou pozornost.

Vida, moje paměť na tom ještě není tak zlá! Ve vysvětlujících poznámkách je uvedeno: Lékaři a chirurgové v kriminálních službách Chateletu měli službu jednou za 4 týdny.

Teď je samozřejmě otázkou k diskusi, od kdy byla tato povinnost lékařům určena. Jestli již o oněch 100 let dříve, která nás zajímají :) . Francouzská policie je bežně označována za vzor policiím jiných států, takže bych tomu byla ochotná věřit ;) .
moirra píše:
Inak v kanone volali Lidožrouta k obhliadke mrtvol a potom tam máme ešte zmienku o obhliadke mrtvoly toho muža zo Seiny
ktorého vydávali za mrtvolu Joffreya.

Přesně tak. A v Le Flochovi je přesnější popis márnice i zvyklostí kolem ní, včetně knihy, kam se nalezené mrtvoly zapisovaly s datem jejich nalezení (popis a soupis toho, co měly u sebe).


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 21 úno 2018, 01:33 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Příspěvky: 4101
Bydliště: Wien
Dobre rešerše. V knihe o Brinvillierke sa spomína aj márnica v nemocnici Hotel Dieu.
Nebolo v kanóne že mníšky sa starali o mŕtve telá? :roll:

Inak práve na francúzskej Wikipedii v článku o Reyniem je že napísané
že v tomto období si v Paríži konkurovali 4 druhy Polície:

À cette époque, quatre « polices » se concurrencent à Paris :

1. les commissaires du Châtelet,
2. les archers et exempts du guet,
3. la compagnie du lieutenant criminel
4. la prévôté de l’Île.

A pokiaľ viem Reynie a Desgrez patrili do skupiny 3.

Ďalšia zaujímavosť ktorá tam je napísaná je, že pdo jeho vedením vznikli posty policajných komisárov, ktorých v tom čase bolo čo do počtu 48, ktorý brázdili ulice Paríža a denne mu museli podávať hlásenia.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Nicolas_de_La_Reynie

http://rmontbeyre.free.fr/IMG/pdf/2006- ... roit-2.pdf

Inak Reynie bol z dosť chudobnej rodiny. Po smrti svojej prvej ženy, s ktorou sa oženil v roku 1946 bol dlhšiu dobu vdovec a potom sa znovu oženil v roku 1668 z Gabrielle de Garibal ktoá mu do vienka tiež priniesla pekný majetok, mimo iného nejaký honosný dom vo Vaugirarde.

Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 23 úno 2018, 12:54 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 18:08
Příspěvky: 1231
Bydliště: Liberec
PenelopaW píše:
26. 3. 1667 vyšel slavný policejní edikt, který položil základy rozsáhlé policejní reformy:

1. došlo k oddělení policie od soudnictví (do té doby řízeny jedním důstojníkem)

K tomuto našla Moirra, že k oddělení policie a soudnictví, které do té doby bylo ve Francii naprosto běžné, došlo na základě dvou událostí.

První byla smrt "policejního prefekta" pana d'Aubray. (Název funkce je v uvozovkách proto, že se jedná o nepřesný český překlad - pod označením "prefekt" vystupoval šéf policie až mnohem později.)

Druhou událostí bylo zavraždění Jacquese Tardieua, policejního důstojníka Chateletu (lieutenant criminel), a jeho manželky Marie Ferrierové dne 24. 8. 1665 přímo v jejich bytě na Ille de Cité nedaleko od Justičního paláce. Tardieu byl velmi movitý (jeho majetek byl počítán v řádech milionů zlatých franků), takže motiv loupeže (a následné vraždy) byl zcela jasný. Pachatelé však zjistili, že přestože manželé mají peníze na rozhazování, žijí jako žebráci, a protože žádný pořádný majetek nenalezli, Tardieuovy zavraždili. Aféra vzbudila velký ohlas veřejnosti a jedním z jejích politických důsledků byla právě rozluka policie a justice...

Zavraždění Tardieua byla ve Francii věnována konference, neboť oba manželé měli velmi bohatou osobní minulost a vazby na samotného panovníka. Sice byl vydán sborník, leč podrobnější výstupy se mi zatím nezdařilo vyhledat :? .


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 31 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz