Z Arcibiskupom v Letohradku som prisla ja (Bol to moj stary koncept kralovstva Francuzkeho)
Katra sa rozmyslala o tom ze ci ho niekto kupil. Toto bola moja odpoved.
A z otazkou o tom co sa stalo z Letohradkom prisla ako inac Dauphine
Ved este stale oplakava Toulousky palac..keby sme jej zburali aj letohradok to uz by nerozdychala.

PS: Jeanne: Zitat: Co je na těchto fikcích nereálného, arcibiskupovy sny?

HA HA nuz ano hlavne tie sialene sny co som opisala ja to sa hodi skor do komedialneho
vydania Angeliky

Nuz bol tam iny arcibiskup, neviem co sa stalo z Fontenacom a ci vobec existoval, ci to nebol len
daky farar...ale v case ked sa A & J vracaju do Toulouse bol arcibickup niekto iny...ale este to musim hlbsie
preskumat...lebo o take postavy ako bol on a Andijos prist...to je sialene smutne

Navrat do Toulouse a Fontenaca nikde ??? To hadam nie ... To tam bude nudaaaaa ...

Oh, tak to se omlouvám, že jsem tolik zjednodušila prapůvod originální myšlenky.

Ale nezapomeň, že AG je taky velmi velmi komediální. Myslím, že se v těch komediálních momentech zbytečně cenzuruješ. Nečetla jsi snad nedávno zase Quebec, a jak Macolet vstává z rakve, jak Angelika po hruškovici tahá toho psa a reaguje na pana dokonalého jako z Piti piti pa ve stylu "Ne, to nejste vy." atd. atd.? I z těchhle scén vždycky slzím smíchy.

No to je pravda ja sa vzdy dobre zasmejem na komedialnych vlozkach od pani AG.
Ale obavam sa ze keby som si raz poriadne popustila uzdu, tak uz ma nic nezastavi a bude stoho len a
len "piti piti pa"
Ale bez Andijosa a Arcibiskupa by to bola nuda...

PS: Uz vidim ako arcibickup kropi Joffreya svätenou vodou a stipe sam seba do ruky ci to nieje
len daky sialeny sen ked ho najde v letohradku lezerne sediet a fajcit ako povedala Dauphine...

Uz ta napada ako si Letohradok prerobil Arcibickup a potom Joffrey naspät ???

Samozřejmě, už to vidím před očima, jen to popsat... Dokonce uvažuju, že až (snad tento týden) dokončím text do práce, na kterém teď pracuji, zkusím to, co neumím a děsí mě - tj. dělat na víc fikcích současně. Dokončit den 7 aktuální série, začít díl 1 série "před Angelikou" a popsat ten arcibiskupův letohrádek. Ale je dost možné, že tohle nepůjde, nikdy jsem nedokázala dělat víc věcí najednou.

Jeanne, když už jsi zmínila ten Québeck, tak přikládám pro inspiraci malý citát z knihy (druhý díl, str. 310-311, české vydání)

1) potvrzení Moirrina poznatku, že palác již není (původně jsem to chtěla dát do jiné sekce, ale když už je tu ta diskuze....):
"Zbytek dne strávili Angelika a Joffrey vzájemným líčením střetů s Irokézi, plánováním budoucího návratu do vlasti, vzpomínkami na palác trubadúrské poezie, jehož růžové zdi vybudují znovu."

2) plány do budoucna, které říká Joffrey Angelice, když jsou konečně o samotě (nejspíš náznak toho, co se bude odehrávat v Království Francie):
"Nejdřív ze všeho začnem v trubadúrském paláci žít tak, abychom měli čas na práci a na zábavu. Bude to jakýsi azyl pro všechny, kdo se, třeba i nakrátko, octnou v jeho zdech. Musí tam být chráněni před nebezpečím i nepříjemnými povinnostmi.
Musíme si umět znovu zkrášlit život. V noci se bude tančit, zpívat, hrát a diskutovat o zajímavých věcech, milovat se budeme v těch tichých odpoledních, kdy všechno odpočívá, jen slunce žhne stejně jako srdce a těla ...
Dál budu s nejkrásnější ženou na světě bránit lásku ..."

Docela dost inspirace pro další pokračování, ne?

Ano!, ano!, ano!
Z této citace jsem vždycky vycházela ve svých představách pro Království Francie a hodlám v nich pokračovat! Žádná Paříž, kde už zvítězili fanatici, strach, zatýkání, upalování, všichni se obviňují navzájem a nikdo nikomu nevěří. A ani Ludvík už není to co dřív. Ale Toulouse, klid a zábava! A nový palác bude ještě lepší a letohrádek se předělá po arcibiskupovi!

A máme jasný příští citát měsíce!

Tolik vykřičníků jsem v jednom textu ještě nikdy nepoužila, ale tak sem tvoje připomínka zapadla..., ach.

To jsem moc ráda, že jsem Tě nadchla Alespoň něčím, když už nejsem schopná napsat nějakou tu ficki

AAAAh! Zachranila si mi den Fantina <3 po tej tragickej sprave o smrti Andijosa
Na toto som uz vari celkom zabudla...ano ano ano!!!!!
Ked pani AG nieco taketo do Qeebecu dala, a nechala krala aby Joffreyovi vsetko vratil znamena to len jedno:
uz vtedy planovala ze Palac veseleho poznania znovu ozije!

ja uz som strasne dlho necitala Qeebec a teraz som ho zacala citat znovu ale az tam k tomu miestu som sa este nedopracovala lebo ma vytazuju fikcie, preklady a reserse

Jeanne, absolutne s tebou suhlasim! Ani ja som si A&J nikdy nevedela predstavit natrvalo v Parizi alebo poklonkovat
vo Versailles!
Bez slnecneho juhu, blaznivych Gaskoncov a trubadurskej poezie..ah Toulouse! aaaah!

To Tě naprosto chápu, že při tomhle vytížení pak chybí čas ...
A jsem ráda, že máš lepší náladu po té události s Andijosem, já zprvu taky byla hodně zklamaná, ale když jsi pak začala rozvíjet, jak ho oživíš .... no, už se těším na vaše pokračování

Ano, moc nadchla, děkuju za připomenutí téhle citace.

Tak moment, tvoje argumenty proti napsání fikce zněly, že bys nedokázala udržet charaktery pana a paní dokonalých. Ale můj včerejší nápad, který se dnes tolik líbil Dauphine a nezavrhla ho ani Moirra zněl, že uspořádáme nějakou povídkově ztvárněnou a více-autorskou slavnost. Takže můžeš klidně napsat příběh třeba právě o panu de Lauzun a nějaké zajímavé dámě, se kterou jsme se někde setaly, a nebo si ji úplně vymyslíš...

Teda Jeanne, překvapuješ! Ty si to pamatuješ? No, to co jsem napsala je pravda, ale mám další problém. Něco mě napadne a než začnu ten příběh nebo dialogy psát, tak to zapomenu, a už se to nevrátí ... pak je z toho blud Jak dlouho myslíš, že jsem psala tuhle zprávu? Já mám totiž vynikající dlouhodobou paměť, ale krátkodobá nestojí za nic ... myšlenku udržím míň než 10 vteřin, což je hluboko pod průměrem .. Ale dobrá, přesvědčila jsi mě, o něco se pokusím ...

Hurááá.
Doporučuji tedy spustit proud myšlenek až při koukání do počítače. Já si taky obvykle rozjedu nějaké vtipné dialogy v hlavě při běhání, ale když pak sednu k čisté stránce, zmizí a začne se to tvořit od znova.

Fantina, len pre utechu, zrejme sa ta kratkodoba pamät da trenovat, tak ako vsetko. Mna kedysi
rozculovalo ze pokracovanie pribehou sa mi zjavovalo v tych najnemoznejsich situaciach, prave vtedy
ked bolo vylucene to zapisovat (napriklad pod sprchou).
Samozrejme ze kym som sa dostala k papieru a peru, ci pocitacu uz som to aj zabudla.

Vsimla som si vsak ze ak to z hrdinami intenzivne emocialne prezivam, ulozilo sa mi to do pamäti a
neskorsie sa mi to vratilo aby som to mohla zapisat.

PS: Neda mi nespomenut jeden skutocny pribeh jedneho slavneho spevaka a skladatela, ktoremu
sa v hlave zjavila uzasna melodia z textom na pesnicku ked sa 160KM/h rutil autom dialnicou.
Intuitivne vedel ze by to bol super hit.

Nemal v aute ani papier ani pero, aj tak nemohol zastat ci pustit ruky z volantu a vedel o sebe ze
kym dorazi domov, pesnicku istotne zabudne.

Teda len vyvratil oci k nebu a nahnevane povedal: Bud mi tu piesen nadiktujte znova, ked pridem domov
alebo ju dofrasa aspon dajte niekomu inemu!