Právě je 03 srp 2020, 16:37

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 73 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5  Další
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 07 led 2020, 18:22 
Offline
Moderator
Moderator
Uživatelský avatar

Registrován: 17 zář 2007, 10:38
Příspěvky: 1289
Bydliště: Českolipsko
Kopíruji sem klíčové příspěvky z původní diskuze:

Sofinava1 píše:
Ahoj, zdravím všechny zde! Ani nevíte a byly jste na výletě :agree: Právě jsem se totiž vrátila z mojí opravdu velké cesty, kterou jsem dostala k narozeninám. Dostala jsem mapu Francie a lístek, že mohu naplánovat trasu zcela ve stylu románu Anne Golon. Myslela jsem, že se zblázním radostí a zároveň se mi trochu sevřelo srdce zvláštní úzkostí, protože když o něčem od svých třinácti let jen sníte a chcete ta místa vidět ve svém okolí a fantazírujete, říkáte si, jaké to bude, stát opravdu TAM! A stalo se. A já na vás myslela moc a v duchu spřádala plán, že bych v někdy v budoucnu zorganizovala výlet, aby takovou radost mohlo zažít víc nadšenců. Bylo to totiž neskutečné a myslím, že jsem pět dní jen brečela. A co teď s tím. Ačkoliv se částečně živím literární tvorbou, nejsem si jistá, jak to všechno pro vás zpracovat a zda by byl zájem. Mám spoustu fotek a postřehů.Tak uvítám nápady. A jsem i srozuměna s tím, že by to vhodné nebylo, protože každý si takovou cestu chce třeba zažít sám.


dauphine píše:
Oh, to se krásně čte! Musela jsem si jít hotel vygooglit. Jestli je to ten Waldorf Astoria, co na mě vyskočil jako první a co by odpovídal popisu, tak je to vážně nejstylovější místo na začátek angelikologické jízdy. Moc se mi líbí, že jste se rozhodli si to užít a rovnou to vzali ve velkém stylu a se vším všudy. Takovou elegantní cestu by měla podniknout každá angelikoložka! A poklona tvému muži za velkorysost. :mrgreen:

Už se těším na další vyprávění! :agree:


PenelopaW píše:
Četlo se to moc hezky a také se těším na pokračování! :applaus: Bude i nějaký obrazový doprovod? (Za sebe navrhuji zpracovat to pak do článku na web, tzn. nikoli jen zde v diskusi.)

Nejvíc mne pobavil příchod do hotelu :D . A snaha o příchod ve velkém stylu (přezutí, kabát) mne naprosto uchvátila. To budu muset taky praktikovat! :ok:



Tereza píše:
Děkuji za krásné čtení.
Znovu mě vrátilo do doby, dy jsem i já jedinkrát navštívila Paříž a Versailles. Ještě teď cítím, jak mi bušilo srdce, když jsem těmi místy známými jen z filmů a knih procházela.
Pan Tomáš má u mě už teď obrovské sympatie.
Moc se těším na pokračování.

P.S.
Neumím procházet točitými dveřmi, jsem z toho vždycky vykolejená a oddechnu si, když to mám za sebou.

A pokud to nebude vadit, přidám i já svůj první zážitek z Francie.
Je též o francouzském vzduchu, ale trochu úsměvný, silvestrovský.
Náš zájezd, jehož účastníci byli pouze zaměstnanci naší školy, měl první zástávku pa malém odstavném parkovišti na okraji lesa za německými hranicemi. Otevřeli se dveře autobusu a mé kamarádce(a nejen jí) zvlhly oči, protože nastala chvíle, o které jsme všichni jen snili. Bolševik padl a my jsme mohli vycestovat do vysněné FRANCIE! Země Angeliky a mušketýrů! Protože tuto chvíli prožívala kamarádka snad nejemocionálněji z nás všech, dostala možnost jako první z nás vystoupit na francouzskou půdu. A přesně jako ty se ve dveřích autobusu začala rozplývat nad tím neuvěřitelným vzduchem, udělala první krok a .....šlápla do hovna. A pořádné řídké hromady. Novými botami, které si kvůli Paříži koupila. Neuvěřitelné na této situaci ovšem bylo to, že na tomto přírodním parkoviště byl u studánky na stromě zavěšený i kartáč na boty.
Takže je vypucovala, ale i tak musely díky své vůni, která rozhodně nebyla fialková, skončit v zavazadlovém prostoru.


dasha píše:
Wow, to je nádhera!!!
Tvé vjemy z Angeliky kolem třináctého roku naprosto odpovídají tomu, jak jsem to vždycky cítila i já. Roky jsem měla palčivý pocit, že musím uskutečnit cestu do Francie, ale nakonec to nějak tak pragmaticky nánosem všední reality nedopadlo. Trochu jsem přestala litovat, když jsem se setkala s Anne Golon na autogramiádě v Praze a mám od ní podepsané dvě knížky.
Ale je fakt, že mnohaletá vášeň si prostě zaslouží být korunována takovouhle cestou! :sailor:
Krásně s humorem napsáno a jak už bylo řečeno, obdiv a respekt k panu manželovi.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 09 led 2020, 13:41 
Offline
Rytíři
Rytíři
Uživatelský avatar

Registrován: 03 lis 2018, 16:42
Příspěvky: 69
Ahoj, vložila jsem druhý díl Cesta po stopách Angeliky. Díky Dasho za pomoc. Jinak...ráda bych odpovídala na vaše milé reakce, ale asi dělám něco špatně, takže se předem omlouvám, jsem fakt nešika.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 09 led 2020, 14:01 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 2031
Bydliště: Liberec
Díky za pokračování, hned jsem se na něj nedočkavě vrhla :).

Manžel ode mne dostal plusové body tím rozjímáním na mostě (ten můj by asi rázoval dál, popř. útrpně poslouchal, co mu říkám), ale pak se ukázalo, že je jako všichni ostatní, když u něj hlad Lidožroutsky zvítězil :). Zkrátka i v dokonalém Joffreyovi je něco z kapitána chateletských stráží! :agree:

Více než Pont-Neuf by mne osobně zajímal Petit-Pont, přes něj jste nešli? :)

Jen na okraj: Já bych asi taky v bufetu chtěla ochutnat vše! ;)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 09 led 2020, 14:50 
Offline
Rytíři
Rytíři
Uživatelský avatar

Registrován: 03 lis 2018, 16:42
Příspěvky: 69
Ano, jsem si jistá, že opravdu v dokonalém muži je něco, co rozněžní a vzápětí je chceme uškrtit. Hlavně, když Jofrey převažuje :) ...Asi by to jinak byla nuda.
Ne, přes ten most co píšeš jsme nešli. A to jsem si myslela, že jsem znalec Angeliky.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 09 led 2020, 14:51 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 2031
Bydliště: Liberec
Sofinava1 píše:
Ano, jsem si jistá, že opravdu v dokonalém muži je něco, co rozněžní a vzápětí je chceme uškrtit. Hlavně, když Jofrey převažuje :) ...Asi by to jinak byla nuda.
Ne, přes ten most co píšeš jsme nešli. A to jsem si myslela, že jsem znalec Angeliky.

Ehm... :roll: Ono to bude mým úzkým zaměřením :mrgreen: . Na Petit-Pont Angelika navštívila Desgreze ještě v době, kdy byl advokátem :) . Mé první kroky v Paříži by směřovaly tam :lol: . (A pak hned na Pont Notre-Dame, kam se přestěhoval jako policista 8) .)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 09 led 2020, 19:45 
Offline
Královská rodina
Královská rodina

Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Příspěvky: 1127
Díky Tobě jsem se zase vrátila do Paříže. Pont-Neuf, Notre- Dame, Louvre, skleněná i obrácená pyramida, Eiffelova věž až na vrcholu - i to byla moje trasa.
Nádhera, i pro mě silné emoce i po tolika letech. Jen nevím, jestli jsem nenavštívila Paříž ještě v době, kdy byla pro mě skutečným symbolem Francie, městem elegantních žen a zajímavých mužů. Z mého pohledu jsem stihla ještě staré dobré časy. Nevím, jak bych dnes rozdýchávala protesty žlutých vest, migrantů, katedrálu zničenou šlendriánským přístupem, policajty se samopaly a bezpečnostní rámy, kam se podíváš. Vím, že dnes člověk nemá na výběr, ale je mi to prostě líto.
A jsem zvědavá, jak s Tebou zamává Versailles.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 09 led 2020, 23:32 
Offline
Rytíři
Rytíři
Uživatelský avatar

Registrován: 03 lis 2018, 16:42
Příspěvky: 69
No tedy, Penelopo, to mi úpně uniklo...a teď mám důvod zas číst o něco pozorněji a vrátit se k Dezgrezovi.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 09 led 2020, 23:33 
Offline
Rytíři
Rytíři
Uživatelský avatar

Registrován: 03 lis 2018, 16:42
Příspěvky: 69
Terezo, děkuji za milá slova....Versailles...no právě...tam to se mnou zamávalo hustě...a vyvrcholilo vše v Toulouse...


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 10 led 2020, 10:40 
Offline
Rytíři
Rytíři
Uživatelský avatar

Registrován: 03 lis 2018, 16:42
Příspěvky: 69
Krásný pátek všem...jen oznamuji, že třetí díl Versilles je tu.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 10 led 2020, 10:54 
Offline
Rytíři
Rytíři
Uživatelský avatar

Registrován: 03 lis 2018, 16:42
Příspěvky: 69
Napadlo mě, jak to úsporně vyřešit s fotkama. Protože mám Instagram a celkem ho využívám, došlo mi, že můžu vytvořit nový účet třeba s názvem
Cesta za Angelikou...ono to pak jde dohledat i na internetu, i když člověk nemá instagramový účet...aspoň si to myslím.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 10 led 2020, 14:11 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 2031
Bydliště: Liberec
Tím, že většina návštěvnic fóra vyprávěná místa zná minimálně z fotografií, a některé je navštívily i osobně, se čtenář může soustředit jen na Tvé pocity, které jsi napsala velmi sugestivně, jako kdybych na Tvém místě stála Ty :ok: . Čím dál víc mám chuť vybrat peníze ze spořícího účtu, sbalit Františka a jet tam taky :).

P.S.: Záchody u Versailles měly klasické nebo turecké? Před lety jsem byla v Burgundsku a překvapilo mne, jak mají téměř všude záchody turecké... :roll:

Na nádvoří, ještě před zlatou versaillskou branou, velkém jako náměstí menší vesnice se klikatil had turistů. Vlnovka šílenců, kteří navzdory sílícímu dešti nechtěli vzdát dlouhé čekání, schovat se někam do tepla...a udělat místo pro skutečně oddané poddané LudvíkaXIV.
« Co z toho mají ? Beztak si jen všechno v letu nafotí a kouknou na fotky až doma ! » vztekala jsem se a smutně zírala na tmavá okna ložnice.

Mám to stejně! Říkám si, že nejméně polovina lidí jsou jen turisté, co se někam jdou podívat, aby si odškrtli položku v průvodci, a že by měli přenechat svoje místo ve frontě pravověrným, které to OPRAVDU zajímá! :lol:

U popisu Tvých pocitů v Ludvíkově ložnici jsem si vzpomněla na scénu, kdy byl s Angelikou u vyhaslého krbu a přehodil přes ni svůj plášť. To bylo sice tuším v jeho pracovně, ale i tak na mne z Tvých řádek dýchla podobná atmosféra, kdy pouze hluboko v noční temnotě mohl být panovník na chvíli sám sebou, Ludvíkem, mužem se všemi slabostmi, silnými stránkami, ale hlavně vlastními myšlenkami a sny...

Popis zrcadlová galerie a osamělého slunečního paprsku... u podobných vlastních prožitků si vždy říkám, že to nemůže být náhoda...

Při restaurátorských pracích také odkryli z fresek přemalby a díky tomu smíme spatřit původní Le Brunovu práci kompletně.
Kdyby jen Le Brunovu, ale i Gontranovu ;) . Hned bych šla hledat spřežení boha Marta! :)

Nu a Malý Trianon... nebylo to právě tam, kam král odvedl Angeliku předtím, než se pohádali a dozvěděla se, že její manžel žije? :oops:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 10 led 2020, 16:37 
Offline
Rytíři
Rytíři
Uživatelský avatar

Registrován: 03 lis 2018, 16:42
Příspěvky: 69
:) To jsem ráda, že máš podobný názor na nezřízené turisty. No záchodky byly naštěstí normální, ne turecké.
Ta scéna s pláštěm byla opravdu v pracovně. Myslím, že spolu nikdy v jeho ložnici nebyli. A Trianon to byl ten velký. V době Ludvíkově se mu dokonce snad říkalo MRAMOROVÝ...protože malý ještě nebyl postaven. To snad až pro Ludvíka XV...ale možná píšu pitomost.

Já byla v šoku...všude. Hlavně opravdu věřím na energie, na otisky duše, které jen tak nezmizí...Sama jsem se několikrát podívala “zpátky” když jsem se učila terapii minulými životy a moc jsem si přála, abych tam někde byla. :agree: Ale ani jednou...


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 10 led 2020, 16:39 
Offline
Rytíři
Rytíři
Uživatelský avatar

Registrován: 03 lis 2018, 16:42
Příspěvky: 69
Ale dala bych krk za to, že AG tam byla určitě :)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 10 led 2020, 17:25 
Offline
Moderator
Moderator
Uživatelský avatar

Registrován: 17 zář 2007, 10:38
Příspěvky: 1289
Bydliště: Českolipsko
Sofinava1 píše:
Napadlo mě, jak to úsporně vyřešit s fotkama. Protože mám Instagram a celkem ho využívám, došlo mi, že můžu vytvořit nový účet třeba s názvem
Cesta za Angelikou...ono to pak jde dohledat i na internetu, i když člověk nemá instagramový účet...aspoň si to myslím.


Fotky, cos mi poslala, jsem vložila na konec 1. kapitoly Tvého cestopisu ;) Jinak si myslím, že po uveřejnění celé práce by článek s fotkami na web, jak navrhovala Penelopa, byl velmi dobrý nápad!

Během půl hodiny mi sice moje látkové boty promokly, ale v kabátě mi bylo celkem teplo a jako jedni z mála jsme měli deštník.

Týjo, já si říkala už při čtení 2. kapitoly, kde jste se šíleně trmáceli, jestli bych to vůbec dala. Nemám tak pevnou vůli, jak bych si přála, a navíc NENÁVIDÍM fronty! Obávám se, že ani král Slunce by mi za takovouhle frontu nestál...

A vzpomínala na třetí díl Angelika a král, který zmiňuje, jak musely být dvorní dámy otužilé a snášet s úsměvem nepohodlí, nebo chlad.

No jo, no...

Tamhle je podle fotek z filmu ta váza, u níž se Angelika s Filipem pohádali, než k nim přistoupil král. Nechtěla jsem míchat film a knihy, ale neodolala jsem.

Já zase miluju tu scénu z knížky, kdy Angelika tráví své první časné ráno ve Versailles. Genius loci místa napříč staletími! :ok:

Nádherně napsáno a jsem moc zvědavá na tvé dojmy z Poitou!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 10 led 2020, 19:04 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 2031
Bydliště: Liberec
Sofinava1 píše:
Já byla v šoku...všude. Hlavně opravdu věřím na energie, na otisky duše, které jen tak nezmizí...

Sama jsem před lety měla hodně silný zážitek ve Vézelay, kde prý protékají nějaké silné energetické toky a místní románská bazilika stojí na jejich vřídle, jak později zjistil kamarád. Můj hlas rozumu kolikrát přehluší cokoli jiného, ale tehdy to bylo naprosto iracionální a neskutečně silné... Doteď mám taky pocit, že jsem "v minulém životě" musela žít někde v Ústeckém kraji, protože místní krajina, zapomenuté dědiny někde v kopcích, pohled na Portu Bohemicu... to vše je mi neskutečně povědomé a kdykoli se tam vracím, mám pocit, že jedu domů. Takže věřím těm silným dojmům a prožitkům na místech, která mají genius loci (v přeneseném i původním smyslu :) ).

Sofinava1 píše:
A Trianon to byl ten velký. V době Ludvíkově se mu dokonce snad říkalo MRAMOROVÝ...protože malý ještě nebyl postaven. To snad až pro Ludvíka XV...ale možná píšu pitomost.

Když jsem to vyprávění četla, hned jsem si vzpomněla na tuhle pasáž z knihy Angelika a král 2:

Velká loď, zakotvená v jezírku mezi pohupujícími se galérami, vedle dvou malých anglických člunů, neapolské bárky a biskajské šalupy, připomínala motýla, který usedl na okraj
zeleného trávníku.
Byla to miniaturní fregata, vyzbrojená malými bronzovými děly. Příď, zdobená liliemi, mušlemi a mořskými korály, se leskla zlatem. Lanoví bylo ze zlatožlutého nebo tmavorudého hedvábí, plachty ze zlatého či stříbrného damašku a brokátu. Na modrých a zlatých stožárech se třepotaly vlajky a korouhvičky ve veselé barevné symfonii a všude se zlatem a stříbrem leskly královský erb a iniciály.
Z téhle skvostné a zářivé hračky dnes Ludvík XIV. vítal svůj dvůr. Stoupl si jednou nohou na pozlacené dřevěné schodiště a obrátil se k dámám. Kterou si vybere, aby slavnostně zahájila výletní plavbu k trianonským pláním? Králův modrý oblek velice dobře ladil s krásným letním dnem. Panovník se usmál a vztáhl ruku k Angelice. Před očima celého dvora vystoupila po schůdcích a usedla pod brokátový baldachýn. Král usedl po jejím boku. (...)
Za zvuku houslí a viol klouzala tedy flotila pomalu po klidné hladině Velkého kanálu.
Plavba všem připadala strašně krátká. V horkém dnu byla projížďka po chladné vodě velice příjemná. Na příliš modré obloze se začaly objevovat skvrny velkých bílých oblaků.
„Přijde bouřka,“ poznamenala Angelika a snažila se co nejbanálnější rozmluvou přehlušit svůj zmatek.
„Bojíte se ztroskotání?“ zeptal se král, který z ní nespouštěl pohled.
„Možná…“
Společnost se vylodila na zeleném trávníku, kde stály stany a stoly s pohoštěním. Tančilo se, hodovalo a hrálo. Při jedné hře na slepou bábu Angelice zavázali oči a pan de Saint-Aignan ji roztočil, aby ztratila orientaci. Když se zastavila, pustil ji a po špičkách se vzdálil. Měla pocit, že je kolem ní nějaké nezvyklé ticho.
„Neopouštějte mě,“ vykřikla se smíchem.
Chvíli čekala a snažila se zachytit zvuky kolem sebe. Pak se k ní po trávě přiblížily nějaké kroky a čísi ruka jí sundala šátek.
„Ach,“ vydechla okouzleně.
Už nebyla na louce, kde se bavil dvůr – smích sem teď doléhal odkudsi zdaleka –, ale stála na okraji hustého habroví. Na vrcholu pahorku, který tvořily tři rozkvetlé, mírně stoupající terasy, se
zjevil neznámý malý palác.
Byl z bílých kamenů, podél průčelí stálo růžové mramorové sloupořadí. Odrážel se od zeleného pozadí akátového lesa, jenž v horkém vzduchu opojně voněl.
„To je Trianon,“ řekl král.
Byl s ní sám. Vzal ji kolem pasu a pomalu stoupali k domu.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 73 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 14 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz