Právě je 23 zář 2018, 13:08

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 10 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 28 říj 2017, 14:28 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3880
Bydliště: Wien
Otváram rubriku ďalšej dôležitej osobnosti kanónu Nicolasovi Fouquetovi, o ktorom francúzi tvrdia, že dones sú slávnosti na jeho zámku Vaux de Vicomte lepšie ako tie čo sa poriadajú vo Versailles.

Tak na úvod v skratke:

Nicolas Fouquet, markíz de Belle-Île, vikomt de Melun a Vaux (* 27. január 1615, Paríž, Francúzsko - † 3. apríl 1680, Pinerolo, Taliansko) bol francúzsky vysoký štátny úradník, od 1653 surintendant kráľovských financií v období Mazarinovho regentstva, generálny prokurátor v parížskom parlamente. Ľudovít XIV. ho zosadil v roku 1661 za spreneveru štátnych financií. Bol odsúdený do väzenia a boli mu konfiškované rozsiahle majetky. Zvyšok života prežil vo väzeniach na samotkách, skonal v pevnosti Pinerolo v Taliansku v roku 1680.

Zdroj: https://sk.wikipedia.org/wiki/Nicolas_Fouquet

Obrázek

Podľa mojich rešerší bol Foquet vo väzení v Pignerole kam mu onedlho prišiel robiť spoločnosť
Lauzun a do tretice známych osobností sa tam pre istotu stýkal aj s mužom zo železnou maskou.
Pochovaný je v kostole neďaleko ulice Beautreillis, kde stál palác Joffreya de Peyrac.

Ja k tomu na osvetlenie dodám úryvok z mojej fikcie, a to len z jedného dôvodu: Aby som znovu nemusela pracne
skúmať a písať čo už som o Fouquetovi napísala. ;) 8)

Čižmy dvoch vysokých mužov duto duneli na hrboľatých dlaždiciach štvrte Marais. Nad nocou tu všade pochmúrne kraľovala Bastila. Zdalo sa že obrovský striebornožltý mesiac v splne si sadol na jej múry aby si na púti nočnou oblohou trochu oddýchol. Hrubé múry povestnej väznice bez okien sa zlovestne týčili do výšky prečnievajúc všetky ostatné budovy v okolí.
Po širokej ulici svätého Antona si to teda dvaja noční spoločníci šinuli rovnou čiarou smerom k Bastile. Minuli ulicu Beautreillis a zastali na pár krokov pred zlovestnou budovou väzenia.
Desgrez pokynul rukou k zvláštnej svätyni z kupolou v rotundovom tvare ktorú podľa vzoru Pantheonu v Ríme navrhol Mansart.
- Toto je kostol priľahlého kláštora Navštívenia Panny Márie......
- Takže my nejdeme na exkurziu do Bastily ale do kostola? Prerušil ho Peyrac a sucho sa zasmial. To si ma teda sklamal špiceľ!
- Sto hromov, nechajte ma raz dopovedať celú vetu. Mimochodom, tu odpočíva v pokoji jeden z vašich úhlavných nepriateľov.
- Návštevy úhlavných nepriateľov, živých či mŕtvych, som dnes nemal na programe.
Skonštatoval Peyrac z jemu vlastným nepolepšiteľným cynizmom.
- Možno ste už počuli že rodina Nicolasa Fouqueta tu vlastní hrobku. Po jeho smrti v roku 1680 bolo jeho telo najprv uložené v kostole St. Clair Pinerolo, než bol o rok neskôr premiestnený sem do rodinného sarkofágu. Na jeho zlosť sa ešte stihol dozvedieť že vás a vašu manželku kráľ rehabilitoval. Sedí si tam zamurovaný ako v trezore ale žiadny pamätný nápis nesmie spomenúť jeho meno. Na krok od vášho paláca. Straší vám tu takpovediac rovno pod nosom.

Nicolas Fouqet patril kedysi rovnako ako Joffrey de Peyrac k najzámožnejším mužom Francúzka. Privysoké ambície, pýcha a nenásytnosť stáli prefíkaného ministra financií kráľa Ľudovíta XIV slobodu a napokon aj život. Charles de d’Artagnan ho na kráľov rozkaz zatkol ledva uplynulo pol roka po fingovanej Peyracovej poprave. Vtedy v skutočnosti nikto netušil čo všetko viedlo kráľa k tomuto radikálnemu rozhodnutiu.
Pravé keď sa veverička vyšplhala až celkom na vrchol stromu a zaspala na vavrínoch vlastnej slávy, zasiahol na Colbertovu iniciatívu mocný panovník slnko ktorého mnohí na začiatku vlády podcenili a dal vyťať jedovatý strom a hneď aj vyklčovať jeho koreň.
Fouquet, ktorý sa chválil ako dobre vie obstarávať kráľovstvu finančné prostriedky, bol hlavne majster v jednom: Vždy sa vedel prefíkane postarať o to aby najväčší diel týchto prostriedkov prúdil do jeho vlastnej kasy. A to bolo samozrejme to čo najviac rozzúrilo kráľa. Prešibaný minister bez okolkov namyslene vystavoval na obdiv luxus financovaný z peňazí šikovne presmerovaných na ceste do kráľovskej pokladnice. O tomto už vedel aj kardinál Mazarin, ale on ho nemohol usvedčiť, pretože sám nebol v tomto smere čistý. Teda musel mlčať. Ale tesne pred jeho smrťou v marci 1661 odporučil ako poradcu a ministra Colberta a kráľa pred Fouquetom varoval.
Vtedy sa kráľ chytil zamotaných indícii prípadu s Grófom de Peyrac. Bolo mu záhadou prečo Fouquet tak veľmi nenávidel Veľkého Kriváňa z Toulouse, keď sa v podstate vôbec nestýkali a neboli sokmi ani na obchodnom či spoločenskom parkete. Tušil za celou záležitosťou akési tajomstvo, k jeho celkovému rozuzleniu sa však dostal až po rokoch, za pomoci pána de Reynie a jeho najšikovnejšieho policajta Francoisa Desgreza. Keď však kedysi na Colbertovú radu daroval Joffreyovi de Peyrac život, chystali sa Toulouského grófa v tomto ohľade ešte vypočúvať.
Veverička ktorá si už bola celkom istá že má zaistenú ešte vyššiu funkciu sa neopatrne vzdala funkcie generálneho prokurátora, ktorá jej vlastníkovi zaisťovala istú špeciálnu ochranu. Rafinovanou taktikou sa Colbertovi podaril tento geniálny ťah na šachovnici. O páde Fouqueta bolo už v podstate rozhodnuté v máji 1661. čakalo sa iba na vhodný okamžik.
Bretónsky veľmož precenil sám seba a svoju prefíkanosť a podcenil kráľa, ktorého považoval viac či menej za povrchného a nie príliš inteligentného. Bol skalopevne presvedčený že sa teší kráľovej priazni a počítal s tým že keď sa vypracuje do najvyšších funkcií, tak či onak ho bude môcť manipulovať podľa vlastnej vôle. A samozrejme že on nebol v kráľovstve jediný kto sa takto v osobe Ľudovíta XIV zmýlil.
Sebaistý, nič netušiaci Nicolas Fouquet usporiadal 17. augusta 1661 na svojom rozprávkovom zámku nezabudnuteľnú veľkolepú slávnosť. Okrem najdôležitejších osobností Francúzka na ňu pozval aj Ľudovíta XIV s jeho matkou Annou Rakúskou. Chcel sa jednoducho predviesť. To veru robiť nemal! Bola to posledná kvapka ktorá takpovediac preliala džbán kráľovej trpezlivosti. Vladár sa nestačil čudovať, keď vstúpil do zámku. Samé zlato a mramor, vzácne obrazy, sochy a gobelíny. Kráľ porovnával, premýšľal a počítal. Na toto nepotreboval vysokú matematiku. Takéto niečo vysoko prevyšovalo príjmy vyplývajúce z jeho funkcií a z výnosov z pozemkov. Bolo mu nad slnko jasnejšie že ho prefíkaný minister okráda, pretože on sám, hoci bol najvyšší vladár krajiny, si nemohol dovoliť ani len zlomok tohto luxusu. Keď sa k tomu pridali obavy z ďalšej Frondy ktorú by tento mocný muž mohol iniciovať a podozrenia že mu chcel ukladať o život, osud Bretónskeho šľachtica bol navždy spečatený.

- Quo non ascendent „Kam až nevystúpim“. Uškrnul sa Joffrey, narážajúc na Rodinné motto rodinného klanu Fouqetovcov. Už podľa toho hesla vidno že skromnosť v tej rodine nepovažovali za užitočnú vlastnosť. Hral vabank, a napokon sa sám zahrdúsil pavučinou vlastných nenásytných ambícií a intríg.
- A to pre toto ste ma sem vliekli? Zdvihol obočie a sarkasticky sa na Dezgreza zadíval.
- Pre tú, teraz už spráchnivenú vevericu, ktorá sa pokúšala medzi iným kúpiť si vašu ženu aby zabudla že ste kedy existoval, by som sa sem istotne neunúval. Sme tu na stope iného z vašich zarytých nepriateľov. Toho na rozdiel od toho čo teraz straší tam vnútri, - pokynul rukou smerom k dverám kostolíka - začalo strašiť tu vonku. Je s tým spojená vcelku zábavná príhoda. Presne na týchto schodíkoch, tu pred týmto kostolom ho jeho nočný spoločník vtiahol do teologického rozhovoru aby ho potom vlákal do pasce. Poďte!
Vrátili sa po ulici Svätého Antona kúsok smerom naspať a potom dva krát po sebe odbočili doľava. Ocitli sa v dlhej ulici neďaleko Arzenálu, ktorej domy boli postavené pri vysokých kamenných múroch kláštora Celestínov.
Tak a sme tu: Toto je Čerešňová ulica. Vyhlásil Desgrez ako by to všetko objasnilo. .....


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 28 říj 2017, 14:37 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3880
Bydliště: Wien
Kniha o Fouquetovi:

https://www.babelio.com/livres/Petitfils-Fouquet/13249

Obrázek

Este link na Video od Jeana Petitfilsa, vynikajúceho renomovaného francúzskeho historika, ktorý mimo iného napísal knihu o Lauzunovi, Montespanke, Afére z jedmi a mnohé iné :

[Cycle de conférences Fouquet] Nicolas Fouquet, l'homme en son temps

https://www.youtube.com/watch?v=UycWpOJLdUc

Fouquetov zámok Vaux de Vicomté:

Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 28 říj 2017, 14:41 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3880
Bydliště: Wien
Ach a nezabúdajme že v nemeckej knihe, skôr ako sa na Angeliku strieľalo navštívila Fouquetov zámok:

Prečítajme si teda originál text z pera pani Anne Golon:

:writer:

Vo večerných hodinách piateho dňa sa celý dvor zastavil, aby prenocoval v zámku Vaux-le-Vicomte patriacom Monsieurovi Nicolasovi de Fouquet, ktorý bol správcom financií.
Angelika by bola najradšej pokračovala ďalej v ceste, ale jej zvedavosť bola príliš veľká. Toto bola vzácna príležitosť stretnúť slávneho Fouqueta, ktorého meno počula prvýkrát za takých zvláštnych okolností. Možno dokonca niekde v zámockých chodbách narazí aj na Clementa Tonnela ?
Poslala Andijosa a zálohu pripraviť ďalšiu zástavku v Rambouillet, a nechala si pri sebe len Cerbalanda ktorého vďaka jeho jemným očiam a miernej duši ešte stále volali mladý Cerbaland. Tento sa snažil najlepšie ako vedel nájsť pre ňu čo najlepšie ubytovanie, ale každý sa dnes chcel ubytovať u Fouqueta, takže Angelika napokon našla iba tak trochu nepohodlnú miestnosť nad stajňami. Kedže však nemala v úmysle tlačiť sa do popredia alebo sa dokonca nechať Fouquetovi predstaviť, neprekážalo jej to.

Stratená v zástupe dvoranov, obdivovala bielu budovu s harmonickou fasádou. Prešli po vestibule, zdobeného kolonádou stlpov a starovekými antickými sochami a vstúpili do veľkého oválneho salónu, ktorý bol hlavnou miestnosťou v dome. Vošli pod hlavnú kupolu ktorú podopieralo šesť Hermesov, nesúcich koše kvetín a ovocia na hlavách. Fresky v kupole ešte neboli dokončené. Maliar, o ktorom sa hovorilo veľa chvály, Charles Le Brun, podporovaný desiatimi remeselníkmi pracoval na jej výzdobe.
Dvorania pozdvíhali nosy hore a boli schopný rozpoznať, že umelec sa chystá reprezentovať akýsi nebeský slnečný chrám. V strede svietiacej oblohy bolo z hviezd vytvorené súhvezdie vo forme veveričky, čo bol Fouquetov znak v erbe. Bohovia a bohyne Olympu, ročné obdobia, mesiace, týždne, dni, hodiny, ho uctievali a podávali mu dary zeme a neba.


Dvorania upadali pri toľkej nádhere do extázy, a dokonca aj kráľ neskrýval svoj obdiv, ale jednako sa niektorí mlčky na seba významne pozerali. Vari Fouquet nevie že mladý kráľ si vybral slnko ako svoj znak? Nebola to jedinečná drzosť, umiestniť samopašnú veveričku takmer všade, aby vykukovala na každom rohu sprevádzaná arogantným mottom jej pána:
"Quo non Ascend?" Kam sa ja nevyšplhám?


Potom kráľ so sprievodom navštívil záhrady navrhnuté a založené umelcom akým bol Le Notre. Kým Angelika obdivovala veľkú perspektívu paralelne nasadených stromov a nadchýnala sa oslňujúcimi záhonmi kvetov, vytvárajúcich zložité obrazce ako na výšivke, nevdojak musela myslieť na svoju matku. Akú radosť by madame de Sancé zrejme mala z tohto harmonického usporiadanie krovia, vody a rastlín!
Angelika zbadala Nicolasa Fouqueta s kráľom ako prešli okolo nich v malom koči. Zvedavo si ho prezerala. Kto by si pomyslel, že za touto vychudnutou tvárou s veľkými melancholickými očami, v ktorých sa plachosť miešala z prefíkanosťou, ba až zlobou, vzplanuli toľké ambície?
"Ten Fouquet vyzerá vskutku desivo" pomyslela si.

--------------------------------------

A za týmto prichádza na druhý deň po odchode atentát...a celé to teraz samozrejme dáva viac zmyslu.... :agree:

A ano, ano dámy, pani AG mala pravdu: Fouquet bol prvý komu Notre založil typické francúzske záhrady
ktoré vyzerali ako vyšívané perzské koberce.

Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 28 říj 2017, 15:00 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3880
Bydliště: Wien
Znak na stene a veverička na pleci:

Obrázek

Heslo: "Kam sa až nevyšplhám" sa Fouquetovi stalo osudným.

Voltaire napísal: 17 augusta 1661 o desiatej večer bol Fouquet kráľom Francie. :king:
Ráno o druhej hodine už nebol nikým.



« Le 17 août 1661 à 10 heures du soir, Fouquet était Roi de France, à 2h00 du matin, il n’était plus rien. » Voltaire

jeho zámok Vux de Vicomte dodnes ročne navštívi viac ako 250 000 návštevníkov.
A megalomanské projekty pokračujú dodnes:

Expozícia na ktorej sú napríklad okrem iného voskové figuríny v rozličných situáciach zo života Fouqueta
a hologram znázorňujúci Fouqueta vo väzení už zhltli vyše 400.000 € ... a to je iba jeden z projektov.

http://www.la-seine-et-marne.com/actual ... s-fouquet/


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 28 říj 2017, 15:19 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3880
Bydliště: Wien
Skrinka s jedom a listina so spiklencami.

Angelika si kladla otázku, jestli zmizení skříňky s jedem sehrálo v osudu pana de Condé nějakou roli. V každém případě nebyli ani kardinál Mazarin, ani král nebo jeho bratr otráveni. A říkalo se, že pan Fouquet, duše tehdejšího spiknutí proti Jeho Veličenstvu, byl právě jmenován vrchním finančním správcem. Pomyšlení, že malá bezvýznamná venkovanka možná ovlivnila chod dějin, bylo zábavné. Bude se muset jednou přesvědčit, jestli je ta skříňka pořád na svém místě.

Obrázek

v skrinke vraj bola aj spomínaná listina:

Hnědovlasý muž se sklonil nad sekretářem a vytahoval velké obálky s rudou pečetí.
"Otče," řekl a ani se neotočil, "posílá vás pan Fouquet?"
"Osobně, pane.
Mnich cosi dodal, Angelika usoudila, že to bylo italsky.
Francouzsky mluvil s lehkým přízvukem, trochu jako děti, což nepostrádalo jistý půvab. (...)
Ze širokého rukávu sutany vytáhl mnich vyřezávanou krabičku. Otevřel ji stiskem jednoho
výřezu ve vzácném dřevě.
"Vidíte, pane, stačí přitisknout nehet na šíji této miloučké postavičky, nesoucí holubici."
Víčko odskočilo. Na saténové podložce zářila skleněná ampulka plná smaragdově zelené
tekutiny. Princ de Condé opatrně uchopil flakónek a zvedl ho ke světlu. :scientist:
"Římský vitriol," řekl měkce otec Exili. "Je to směs pomalého, leč jistého účinku.


a potom sa spomína ten list: :writer:

Z mojich historických rešerší vyplynulo že vraj po zatknutí Fouqueta našli takúto kompromitujúcu listinu
v skrýši za niektorým z veľkých zrkadiel v jeho paláci....


"Jste nesmírně vzácný člověk," opakoval princ roztržitě.
Poněkud nervózně sebral na sekretáři zapečetěné obálky.
"Tady je na oplátku to, co mám po vás poslat panu Fouquetovi. Tahle obálka obsahuje
prohlášení markýze d'Hocquincourt. Tady jsou obálky pana de Charost, pana a paní du Plessis, paní
de Richeville, vévodkyně de Beaufort, paní de Longueville.
"Jak vidíte, dámy nejsou tak líné nebo snad nemají takové zábrany jako pánové. Ještě mi
chybí dopisy pana de Maupéau, markýze de Créqui a několika dalších."
"A váš, pane..
."Máte pravdu. Ale ten je tady. Právě jsem jej dokončil, jen jsem ho ještě nepodepsal."


"Byla by Vaše Výsost tak nesmírně laskavá a přečetla mi text, abych ho mohl srovnat s
původním? Pan Fouquet velice trvá na tom, aby nebylo vypuštěno jediné slůvko."
"Jak si přejete," odpověděl princ a nepatrně pokrčil rameny.
Vzal list a četl nahlas:
"Já, Ludvík II., princ de Condé, ujišťuji tímto pana Fouqueta, že budu vždycky oddaný
pouze jemu, že neuposlechnu nikdy žádnou jinou osobu, že mu dám k dispozici svá panství, zámky
a ostatní majetek, kdykoliv o to požádá. Na potvrzení čehož mu předávám toto písemné prohlášení,
podepsané mou rukou, z vlastní vůle, aniž o to on sám žádal, neboť byl tak laskav a věřil pouhému
mému slovu. Na Plessis-Belliére, 20. září 1649."
"Podepište, pane," řekl otec Exili a oči se mu ve stínu kapuce zaleskly.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 05 črc 2018, 20:14 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3880
Bydliště: Wien
Takže ďalšie zaujímavé informácie o Fouqetovi, tentokrát z roku 1659, rok v ktorom sa narodil Florimond:

takže sa dozvedáme že pádu Fouqueta predchádzalo spiknutie troch mužov:

22 juillet 1959 : le contrôleur général Hervart écrit à Mazarin pour dénoncer les agissements financiers de Fouquet. Il engage un complot contre le surintendant ourdi par lui, Talon et Colbert.

22. júla 1959: Generálny kontrolór Hervart píše Mazarinovi, aby odsúdil finančné úkony Fouqueta. Zapája sa do sprisahania proti surintendantovi , v ktorom sa spoja on Talon a Colbert.

https://fr.wikipedia.org/wiki/1659_en_France

17 juillet : le roi va visiter Vaux, et Fouquet offre à la cour une collation campagnarde

17 júla 1959 kráľ navštívi Vaux - po ceste do Bordeaux a Toulouse - kde sa dvor bude zdržiavať od októbra
- inak: kráľ a dvor sa vrátia do Paríža až v lete 1660 - po svadbe s infantkou
- to znamená že boli preč z hlavného mesta celý rok ;)


no ale teraz sa podržte dámy:

v Toulouse bývali pravidelné zasadnutia Toulouskej rady ale aj Spojených štátov laguegockých

a tesne pred príchodom kráľa do Toulouse v roku 1659 bolo takéto zasadnutie zvané
États de Languedoc

a môžete tri krát hádať kto tomu zasadnutiu velil!
Arcibiskup Narbonský ...... :priest: .... ktorý bol FOUQUETOV BRAT !!!!! :shock: :shock:

1. október 1959: Otvorenie zasadnutia štátov Languedocu v Toulouse, predsedal mu François, arcibiskup z Narbonne,
brat Nicolasa Fouqueta


---------------------------

viac o vtedajších udalostiach v Toulouse tuto:

viewtopic.php?f=16&t=433&p=23722#p23722


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 27 črc 2018, 12:43 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3880
Bydliště: Wien
neviem či to je rodina, ale myslím že v parížskej čokoládovni s Veveričkou
stojí za to si nejaký ten bonbón pri návšteve Paríža kúpiť

založená bola v roku 1852

https://en.parisinfo.com/shopping-paris ... tier-Opera

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

dokonca je tu aj video:

https://www.youtube.com/watch?v=j6t3Wxnxc4k


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 14 zář 2018, 13:00 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 901
Bydliště: Liberec
Teď budu mít trochu blbý dotaz, ale už mi z toho haraší a nejsem s to si utřídit myšlenky... Jaká byla přesně role Fouqueta v pozadí Peyrakova čarodějnického procesu?

a) proces si vzal za záminku obvinění z hereze, které vznesl proti Joffreyovi arcibiskup, ovšem nikoli s cílem svého soka upálit, ale přimět ho k pokoře
b) v procesu se angažoval panovník, který žárlil na bohatství kulhavého ďábla, a taky mu ho pak - coby odsouzenci - zkonfiskoval
c) jednou z politických linií v pozadí byla obava, aby se na světlo světa nedostala pravda o skříňce s jedy - tedy tolik k roli surintendanta financí?

Vybavuji si dobře, že coby hlavního protivníka Joffreye jsem v průběhu procesu vnímala samotného panovníka. Ale Fouquet prostřednictvím jednooké Katky ještě před zahájením soudu nabízel Angelice, že bude-li mlčet a vzdá-li se manžela, může být dobře zaopatřena. Rozumím tomu tedy dobře tak, že král a Fouquet v kauze spojili příjemné s užitečným? Muž s veverkou vyvinul tlak na nepohodlnou svědkyni, zbavil ji mužského ochránce i prostředků, takže se nemusel bát, že by jeho novou pevnou pozici mohla nadále u dvora ohrozit, a král se zbavil potencionálního mocného rivala a ještě si přitom zaplnil pokladnici? Chápu to dobře?

Slečna de Montpensier se opovržlivě ušklíbla, což jí na kráse moc nepřidalo.
„Víte, drahoušku, já se v těch lidech od soudu dost vyznám. A věřte mi, soud složený z členů parlamentu nebude vašemu manželovi nic platný, protože téměř všichni jsou za něco zavázáni Fouquetovi, správci financí, a budou poslouchat jeho příkazy. Tím spíš, že je to bývalý předseda pařížského parlamentu."
Angelika se zachvěla. Fouquet! Takže přece v tom má prsty!
„Proč se zmiňujete o panu Fouquetovi?" zeptala se Angelika nejistě. „Ujišfuju vás, že se můj manžel nedopustil ničeho, za co by ho mohl Fouquet nenávidět. Ostatně se v životě neviděli."
Slečna znovu potřásla hlavou.
„Já osobně nemám u Fouqueta žádné zvědy. Není to můj způsob, ale jeho. A také mého otce, který tvrdil, že v tomhle království se nedá nic jiného dělat. Nemám tedy — a lituju toho kvůli vašemu manželovi — jediného muže či ženu ve správcově okolí. Ale od králova bratra, který žije taky na účet pana Fouqueta, alespoň si to myslím, jsem se doslechla, že vy oba, vy i váš manžel, znáte nějaké Fouquetovo tajemství."


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 22 zář 2018, 18:06 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3880
Bydliště: Wien
PenelopaW píše:
Teď budu mít trochu blbý dotaz, ale už mi z toho haraší a nejsem s to si utřídit myšlenky... Jaká byla přesně role Fouqueta v pozadí Peyrakova čarodějnického procesu?

a) proces si vzal za záminku obvinění z hereze, které vznesl proti Joffreyovi arcibiskup, ovšem nikoli s cílem svého soka upálit, ale přimět ho k pokoře
b) v procesu se angažoval panovník, který žárlil na bohatství kulhavého ďábla, a taky mu ho pak - coby odsouzenci - zkonfiskoval
c) jednou z politických linií v pozadí byla obava, aby se na světlo světa nedostala pravda o skříňce s jedy - tedy tolik k roli surintendanta financí?

Vybavuji si dobře, že coby hlavního protivníka Joffreye jsem v průběhu procesu vnímala samotného panovníka. Ale Fouquet prostřednictvím jednooké Katky ještě před zahájením soudu nabízel Angelice, že bude-li mlčet a vzdá-li se manžela, může být dobře zaopatřena. Rozumím tomu tedy dobře tak, že král a Fouquet v kauze spojili příjemné s užitečným? Muž s veverkou vyvinul tlak na nepohodlnou svědkyni, zbavil ji mužského ochránce i prostředků, takže se nemusel bát, že by jeho novou pevnou pozici mohla nadále u dvora ohrozit, a král se zbavil potencionálního mocného rivala a ještě si přitom zaplnil pokladnici? Chápu to dobře?



Presne tak. Arcibiskup :priest: to celé začal, ale chcel ho dostať iba pred cirkevný súd v Toulouse aby ho mohol verejne pokarhať. Potom sa mu to celé vymklo z ruky. A aj sa oficiálne od toho celého aj od pološialeného Conana Bechera distancoval.

Fouqet, ktorý nechal Angeliku a Joffreya roky sledovať (robil to správca Clement Tonell ktorého neskoršie Andijos videl u Fouqueta) a pokúsil sa Angeliku dať zavraždiť po ceste do Paríža keď kočom prechádzala neďaleko od jeho panstva,
bol v tom čase generálnym prokurátorom na kráľovskom súdnom dvore. Tým pádom ľahko mohol manipulovať proces a dosadiť tam správnych, jemu oddaných ľudí.

Kráľa :king: teda huckali proti Joffreovi okrem Fouqueta aj všetci ostatní čo sa kedysi zúčastnili spiknutia v Plessis.
medzi iným aj princ de Conde a toho zasa chránil kráľov brat. Proste lepkavá pavučina dvorských intríg do ktorej sa
Angelika zamotala ako neskúsený motýlik. Kráľovi nahovorili že Joffrey je pre kráľovstvo nebezpečný, pretože má na juhu akési kráľovstvo v kráľovstve a vychvaľuje sa svojim bohatstvom ale hlavne tým že nepotrebuje žiadneho kráľa.

(Myslím že Desgrez ako advokát o tomto celom urobil v knihe skvelé zhrnutie ;) )

A inak táto známa replika z knihy kedy sa ukazuje že pri návšteve Toulouse (historický fakt kráľ skutočne v tom čase Toulouse navštívil) sa veľmi podobá na to čo sa odohralo po poslednej Fouquetovej slávnosti na ktorú bol pozvaný kráľ:

„A co král? Vyprávějte mi o králi! Byl spokojen s hostinou, kterou jste pro něj uspořádal?“
„Navýsost spokojen. A několikrát opakoval, jak lituje, že tam nejste. Ano, král byl spokojen… až příliš.“
„Jak příliš? Proč ten ironický úsměv?“
„Protože se mi doneslo, že když král nastupoval do kočáru a jeden z dvořanů poznamenal, že se naše slavnost může rovnat hostinám Fouquetovým, Jeho Výsost prý poznamenala: ,Ano, skutečně, a já si kladu otázku, zda nebude třeba tyhle lidi brzy trochu přiškrtit.‘ Dobrá královna mírnila jeho prohlášení: ,Jak to mluvíte, synu, na slavnosti, která byla uspořádána na vaši počest?!‘
,Už mě unavuje,‘ odpověděl král, ,vidět, jak mě vlastní poddaní ponižují svou pompou.‘“
„No tohle! On žárlí!“ zvolala Angelika pobouřeně. „Ani se mi tomu nechce věřit. Jste si tím jist?“
„Věrný Alfonso králi přidržoval dvířka kočáru, sám mi ta slova opakoval.“
„Na tak nízké myšlenky nemohl král připadnout sám od sebe! To jeho dvořané ho popichují a kazí mu náladu.
Jste si jist, že jste se nechoval k některému z nich příliš přezíravě?“
„Ujišťuji vás, madame, že jsem byl sladký jako med. Staral jsem se o ně jako o své vlastní. Dokonce jsem do pokoje každého, kdo spal v zámku, položil měšec plný zlata. A vězte, že nikdo z nich si ho neopomněl vzít.“
„Vy je hýčkáte, ale zároveň jimi pohrdáte a oni to cítí,“ řekla Angelika a zamyšleně pokývala hlavou.
Najednou vstala, sedla si manželovi na klín a přitiskla se k němu. Venku nepřestávala zuřit bouře.
„Kdykoliv zaslechnu jméno toho Fouqueta, přeběhne mi mráz po zádech,“ zašeptala. „Znovu vidím tu skříňku s jedem, na niž jsem už skoro zapomněla, a ta vzpomínka mě začne pronásledovat.“



Podobnú metódu použili neskoršie aj na odstránenie Fouqueta .... rozdúchali kráľovu žiarlivosť a nedôveru ...
v tomto sa v knihe dokonale splnilo porekadlo kto druhému jamu kope sám do nej spadne .... :applaus:
jamu kope sám do nej spadne :P :P


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nicolas Fouquet
PříspěvekNapsal: 22 zář 2018, 18:29 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3880
Bydliště: Wien
A zasa som urobila objav - Pani AG a jej manžel skutočne skvele a poctivo rešeršovali :D



Vzápětí se však uklidnil a neutrálním tónem vyčíslil soukromý majetek paní du Plessis-
Belličre, alias paní Morensové:
„Celý podíl na lodi Svatý Jan Křtitel s výtlakem 600 tun, vybavené dvanácti děly a zbožím,
dovážející pro vás kakao, papriku a další koření a vzácná dřeva z Martiniku a Saint Dominga…“
„Přesně,“ potvrdila Angelika. „Musela jsem zajišťovat své obchody s čokoládou.“
„To vy jste najala korzára Guinana jako kapitána?“
„Ano.“
„Věděla jste, když jste ho brala do svých služeb, že patřil k Fouquetovi, který je dnes ve
vězení?
Pomyslela jste, madame, do jakého nebezpečí se pouštíte, nebo vám Fouquet radil?“
„Nikdy jsem neměla příležitost s panem Fouquetem mluvit,“ prohlásila Angelika.
Ale znepokojilo ji to. Colbert byl vždycky Fouquetův zarytý nepřítel a velice lstivě spřádal
pavučinu, do níž se Fouquet nakonec chytil. Všechno, co se týkalo bývalého správce financí,
znamenalo horkou půdu pod nohama.


Obrázek

Oh-la la! Pirát Guinan skutočne existoval a pracoval pre Fouqueta

a vďaka tomu že som ho išla rešeršovať som narazila na skvelé informácie a zdroje
O Fouquetovi ale aj o iných :mrgreen:
Klobúk dolu pani Golonová! :applaus:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 10 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz