Právě je 02 dub 2020, 21:43

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 119 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 4, 5, 6, 7, 8
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 12 bře 2020, 14:42 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1509
Bydliště: Liberec
Maira píše:
The feeling of Angelique towards him is more of a motherly feeling than of a real lover.

Lisa píše:
For Angélique it is not a maternal feeling at all, she was attracted when she was a teenager and even more as an adult by Philippe's amazing beauty. It is known that love at first sight passes through the eyes, and hers was nothing less than a double love at first sight. She will never stop feeling her heart leap every time she sees him. Moreover, whenever she has a close contact with Philippe's body, she feels stirred and desires him madly.

I agree with Lisa. I do not consider Angélique's love for Filip as maternal feeling. Her love only grew out of other roots than love to Joffrey. She was in love with Philippe like a girl - it was
an innocent, clear feeling, admiration for a beautiful older boy. Who among us has not experienced such a platonic feeling? ;)
Later, as an experienced woman, she felt similar admiration. It is known that when we meet someone we have seen in a certain stage of life, we feel the feelings we felt for them in this times...
She still admired him. But they both were different people then in past - and therefore there was conflict between them. Philippe regarded her as corrupt as other women in court because of her love past and experiences with Joffrey, which she thought were natural and didn't conceal them.
Anne Golon writes that the path to their love led through that pure childhood love. (For me a very touching that passage in which Philip recalls how he once sought Angelique at Plessis to give her an apple...) With her sincere love, Angelika finally helped Philip heal the trauma of physical love. And so Philip became aware of what truly makes love between two people to be true love: combination of spiritual love (feeling for the other) and love physical (sex), "mutual merger". They wouldn't know anything like that if she had only a maternal feeling or some kind of pity for him...

(I hope that my opinion is clear even after english translation...)

Souhlasím s Lisou a nepovažuji Angeličinu lásku k Filipovi za mateřský cit. Její láska jen vyrostla z jiných základů než ta k Joffreyovi. Do Filipa se zamilovala jako dívka, byl to nevinný, čistý cit, obdiv ke staršímu krásnému chlapci. Kdo z nás nezažil podobný platonický cit?
Později, již jako zkušená žena, cítila podobný obdiv. Je známo, že když potkáme někoho, koho jsme znávali v minulosti, vrací se nám stejné pocity, které jsme k němu cítili tehdy... Stále ho obdivovala. Ale oba byli jinými lidmi než v minulosti - a proto mezi nimi došlo ke konfliktům. Filip ji považoval za stejně zkaženou jako ostatní ženy u dvora kvůli její milostné minulosti a zkušenostem s Joffreyem, které ona považovala za přirozené a netajila se jimi.
AG píše, že cesta k jejich lásce vedla právě přes tu čistou dětskou lásku. (Velmi dojemná je pro mne ta scéna, kde Filip vzpomíná, jak kdysi na Plessis hledal Angeliku, aby jí dal jablko...) Svojí upřímnou láskou Angelika pomohla Filipovi zhojit trauma z fyzické lásky. A tak i Filip poznal, co skutečně dělá lásku mezi dvěma lidmi láskou: kombinace lásky duchovní (cit k tomu druhému) a lásky fyzické (sex), vzájemné splynutí. Něco takového by nemohli mít, kdyby k němu Angelika cítila jen mateřský cit nebo nějaký druh lítosti.

(Doufám, že je můj názor pochopitelný i po překladu do angličtiny...)

Lisa píše:
I did a study on the character of Plessis-Bellière and a comment on the section of the saga that deals with their love story (in my opinion the most beautiful part of the series). In this study, which I will publish on the English version of this site, I will try to demonstrate by exact quotes from the text my interpretation, which I mentioned above.

It is great idea! I think Filip deserves it and I look forward to your study! :applaus:
If you agree, we can try to translate it in Czech for others here who don't know English so well.

P.S.: Be still, I have an understanding for You! I have an equally strong weakness for Desgrez :).

Výborný nápad! Myslím, že Filip si to zaslouží a moc se těším na Tvoji studii.
Pokud souhlasíš, můžeme se ji pak pokusit přeložit do češtiny i pro ostatní zde, kteří anglicky tak dobře neumí.

P.S.: Buď v klidu, já Ti rozumím. Mám stejnou slabost pro Desgreze :).



Does Philippe has his own emoticon here?? :shock:
Má tu Filip svého vlastního smajlíka??


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 12 bře 2020, 22:37 
Offline
Baroni
Baroni

Registrován: 17 srp 2010, 14:19
Příspěvky: 144
I more admired the relationship with Philippe when I was younger. But now, and not only by age, but also by repeated reading of other series, especially those from the New World, I understand that Angelica's relationship with Philippe would never reach the level of her relationship with Joffrey.
Angélique was a timeless woman at that time, her strong intuition complementing Joffrey's visionary vision of the world. Angelika admired Philippe only in very limited aspects, and it was related to her first love and due to their common childhood (Monteloup-Plessis). And I think she was sorry for him. With Joffrey she was associated on level of the souls. She was truly his consort in all aspects. And he hers.

I agree that Joffrey is depicted unrealistically, but so is Angélique. And yes, Phillip is pictured much more realistically, which I really love. Such a childhood as his and such a life had to have many men at the court. By including progressive and idealistic characters to the real world, Anne has made the reader more aware of the many absurdities of that time and how difficult it must have been to be different then rest of the society. But funnily, it is Philip's character who has taught me to respect more the men who can dress properly even in difficult life situations. :mrgreen: I'm really looking forward to your detailed analysis of Philippe Lisa :)

Ja som viac obdivovala vzťah Angeliky s Filipom keď som bola mladšia. Teraz však, a to je nielen vekom ale aj opakovaným čítaním ďalších častí, hlavne tých z Nového sveta je mi jasné, že vzťah Angeliky s Filipom by sa nikdy nedostal na úroveň jej vzťahu s Joffreym.
Angelika bola na tie časy nadčasovou ženou, jej silná intuícia doplňala Joffreyve vizionárske videnie sveta. Angelika Filipa obdivovala len vo veľmi obmedzených aspektoch a súviselo to s jej dievčenskou prvou zamilovanosťou ako aj blízkosťou z pohľadu prostredia ich detstva (Monteloup- Plessis). Tiež ho ľutovala. S Joffrey ju spájala blízkosť, súzvuk duší.

Súhlasím, že Joffrey je vykreslený nerealisticky, tak je však aj Angelika. A áno, Phillip je vykreslený realisticky oproti nim, čo sa mi veľmi páči. Takéto detstvo ako on aj takýto podobný život malo plno dvoranov. Tým že zasadila takéto idealistické postavy do reálneho sveta umožňuje Anna čitateľovi viac si uvedomiť absurdnosť doby a aké to bolo ťažké byť iným. Inak, práve postava Philipa ma naučila viac si vážiť mužov, ktorí sa vedia obliekať na úrovni aj v ťažkých životných situáciach. :mrgreen: Teším sa na tvoju detailnú analýzu Filipa Lisa:)


Naposledy upravil Maira dne 12 bře 2020, 22:55, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 12 bře 2020, 22:52 
Offline
Baroni
Baroni

Registrován: 17 srp 2010, 14:19
Příspěvky: 144
Pekne je vzťah Angeliky k Filipovi vykreslený pri jej rozhovore s Joffrey v 6.dieli na konci knihy:

„A co vaše svatba s markýzem du Plessis-Belličre?“
Angelika také vstala. Byla tak napjatá, že cítila všechny rány velice tvrdě. Vydala se mu úplně napospas, jistě si toho všimne. Nastala hodina pravdy. Zlobila se na něj, že ji dohnal tak daleko. Ne, řekla si, v tuhle chvíli ho nezapřu. Ani jeho, ani syna, kterého mi dal. Vzdorovitě pohlédla na manžela.
„Měla jsem ho ráda.“
A pak si najednou uvědomila, jak měl ten cit, který v ní vzbudil Filip, málo společného s láskou, kterou cítila k prvnímu muži, a tak začala horečně vysvětlovat: „Byl krásný, snila jsem o něm v dětství, a objevil se přede mnou v tom moři zklamání a samoty. Ale proto jsem si ho nevzala. Vdala jsem se za něj proti jeho vůli. Ano, donutila jsem ho ke svatbě odporným vydíráním. Byla jsem však schopná všeho, abych vrátila svým synům postavení, které si zasloužili. On jediný, markýz du Plessis, velký maršál a králův přítel, mi mohl dopomoci do Versailles a získat pro mě vznešené tituly a úřady… Teď vím, cítím, že všechno, co jsem dělala, mi diktovala touha je zachránit, vyrvat je ze smutného osudu, jenž na ně nespravedlivě dolehl. Viděla jsem, jak se z nich stávají pážata, jak je přijímá král. Co mi tedy záleželo na tom, že mě Filip bije a nenávidí…“
V černých očích, jež ji pozorovaly, se mihl jakýsi ironický údiv. „Že by vás maršál du Plessis dokázal nenávidět?“
Pohlédla na něj, jako by ho neviděla. V téhle chatrči ztracené v hloubi amerických lesů před ní znovu ožily všechny osoby z jejího pohnutého života a mezi nimi ta nejpodivnější, nejtajemnější a nejkrásnější i nejhorší – zkažený maršál du Plessis na svých vysokých rudých podpatcích, mezi pány a dámami, schovávající v saténu své kruté a smutné srdce. „Nenáviděl mě tak, že mě skoro miloval… Chudák Filip.“ Nemohla zapomenout, že si beze slova stížnosti šel pro smrt, protože se zmítal mezi láskou k ní a láskou ke králi a nebyl schopný se rozhodnout… a „hlavu mu utrhla kule“.
Ne, toho nezapře. Tím hůř, jestli to Joffrey nepochopí.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 13 bře 2020, 20:43 
Offline
Rytíři
Rytíři

Registrován: 05 úno 2020, 01:09
Příspěvky: 8
[/quote]
It is great idea! I think Filip deserves it and I look forward to your study! :applaus:
If you agree, we can try to translate it in Czech for others here who don't know English so well.

Hi PenelopaW

I think it would be wonderful if you could translate it in Czech! Only, consider that the work has become quite thick (more than 100 pages). I have so far reviewed the whole first part because I wanted to add clarifications with reference to the new edition, which had not been published yet when I wrote the study. When I have finiished the revision I should start translating it into English. It's not so quick but I hope to succeed in it! :)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 22 bře 2020, 18:29 
Offline
Rytíři
Rytíři

Registrován: 05 úno 2020, 01:09
Příspěvky: 8
Hi Maira,

[quote="Maira"] I understand that Angelica's relationship with Philippe would never reach the level of her relationship with Joffrey.

I’ll answer with the same words pronounced by Angélique and Joffrey de Peyrac in “Angélique and his love”:

Angelique : - Wasn't our love strong enough to triumph?
Joffrey - It wouldn't have had time to build up.
Angelique - That's true, she murmured. Being a wife and a husband is a long task.


When Philippe decided to die, their love was only at the beginning, it needed the time to build up. Weddings are a long job!
But the basics were all there: Angelique no longer loved him just for her physical attraction to him (very strong, indeed), she had begun to appreciate him for his personality, for his behaviours and also for his values. The complicity that existed between them in the last scenes is glaringly obvious. Unfortunately, everything broke off.



[quote="Maira] But funily, it is Philip's character who has taught me to respect more men who can dress properly even in difficult life situations.

For me, too, this is a great quality of Philippe's and is related to the dandy aspects of his personality.
Angélique understands (at last!) that this is not fatuous vanity but, on the contrary, self-control, strength of character and respect for themselves and the others. And I would add that it applies to both men and women.



Finally I would like to add a little clarification on the passage you quoted from “Angélique et son amour”, which would be too long to comment thoroughly now:

[quote="Maira] No, she thought, I will not deny him at the moment. Neither him nor the son he gave me. She looked defiantly at her husband.
"I liked him."


Regarding that phrase "I liked him", I hope it is due to a mistake of the automatic translation from Czech to English because the French phrase "Je l 'aimais" must be translated "I loved him", not “I liked him”. It is Angelique's admission that she loved Philippe, as indeed the smart Joffrey had understood.

See you soon :)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 22 bře 2020, 18:35 
Offline
Královská rodina
Královská rodina

Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Příspěvky: 868
Ještě jsem ani nestačila poděkovat za překlady z angličtiny do češtiny. Příspěvky Lisy jsou velmi zajímavé. Její vyjádření, že příběh Angeliky a Filipa je román v románu, je naprosto perfektní.
Děkuji.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 23 bře 2020, 15:55 
Offline
Rytíři
Rytíři
Uživatelský avatar

Registrován: 03 lis 2018, 16:42
Příspěvky: 60
Tereza píše:
Ještě jsem ani nestačila poděkovat za překlady z angličtiny do češtiny. Příspěvky Lisy jsou velmi zajímavé. Její vyjádření, že příběh Angeliky a Filipa je román v románu, je naprosto perfektní.
Děkuji.


Teď jsem vše zpětně dočetla a je to nádherné. Vlastně to byl jejich příběh...věnovala jim téměř jeden díl, když se shrnou i části, kde se Filip jen mihne. A taky tak chápu její lásku k bratranci...je to zároveň i láska ke vzpomínkám na dětství. Často se tím zabývám. Anne to napsala dokonale. Jofrey a Angelika je nádherný snový příběh, ale Filip a Angelika...to je uvěřitelný příběh.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 26 bře 2020, 00:00 
Offline
Baroni
Baroni

Registrován: 17 srp 2010, 14:19
Příspěvky: 144
Lisa píše:
For me, too, this is a great quality of Philippe's and is related to the dandy aspects of his personality.
Angélique understands (at last!) that this is not fatuous vanity but, on the contrary, self-control, strength of character and respect for themselves and the others. And I would add that it applies to both men and women.


Exactly, you expressed it perfectly. That is why I love and adore Anne Golon and all series of Angéligue so much - it have taught me so much while having the fun at the same time.

Plus, it allows me to meet so many great people here on this forum... :)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 26 bře 2020, 14:04 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1509
Bydliště: Liberec
Lisa píše:
Finally I would like to add a little clarification on the passage you quoted from “Angélique et son amour”, which would be too long to comment thoroughly now:
Maira] No, she thought, I will not deny him at the moment. Neither him nor the son he gave me. She looked defiantly at her husband.
"I liked him."
[/quote]
Regarding that phrase "I liked him", I hope it is due to a mistake of the automatic translation from Czech to English because the French phrase "Je l 'aimais" must be translated "I loved him", not “I liked him”. It is Angelique's admission that she loved Philippe, as indeed the smart Joffrey had understood.[/quote]

[quote="Lisa píše:
Nakonec bych ráda přidala alespoň krátké vysvětlení k pasáži, kterou jsi citovala z "Angelika a její láska". Bylo by to na dlouho, kdybych měla nyní komentovat důkladně:

Ne, řekla si, v tuhle chvíli ho nezapřu. Ani jeho, ani syna, kterého mi dal. Vzdorovitě pohlédla na manžela.
„Měla jsem ho ráda.“


Pokud jde o frázi "Měla jsem ho ráda", doufám, že jde o chybu automatického překladu z češtiny do angličtiny, protože francouzská fráze "je l'amais" musí být přeložena jako "Milovala jsem ho", ne "měla jsem ho ráda". Angelika přiznává, že Filipa skutečně milovala, jak tomu důvtipný Joffrey porozuměl.


This moment intrigued me - I looked into the French version and You are totally right! "Love someone" and "to like him" are two different things also in Czech, so I don't understand, why the Czech translator changed the meaning of that sentence!
(a good incentive for Moirra to look, how is it in other languages! ;) )

Tenhle moment mne zaujal - dívala jsem se do Francouzské verze a máš naprostou pravdu! "Milovat někoho" a "mít ho rád" jsou dvě odlišné věci i v češtině, takže nechápu, proč česká překladatelka změnila význam té věty!
(Dobrá pobídka pro Moirru, aby se podívala, jak je to v ostatních jazycích! ;) )


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 27 bře 2020, 00:53 
Offline
Baroni
Baroni

Registrován: 17 srp 2010, 14:19
Příspěvky: 144
PenelopaW"
"I liked him."[/i][/quote]
Regarding that phrase "I liked him", I hope it is due to a mistake of the automatic translation from Czech to English because the French phrase "Je l 'aimais" must be translated "I loved him", not “I liked him”. It is Angelique's admission that she loved Philippe, as indeed the smart Joffrey had understood.[/quote]

[quote="Lisa píše:
Nakonec bych ráda přidala alespoň krátké vysvětlení k pasáži, kterou jsi citovala z "Angelika a její láska". Bylo by to na dlouho, kdybych měla nyní komentovat důkladně:

Ne, řekla si, v tuhle chvíli ho nezapřu. Ani jeho, ani syna, kterého mi dal. Vzdorovitě pohlédla na manžela.
„Měla jsem ho ráda.“


Pokud jde o frázi "Měla jsem ho ráda", doufám, že jde o chybu automatického překladu z češtiny do angličtiny, protože francouzská fráze "je l'amais" musí být přeložena jako "Milovala jsem ho", ne "měla jsem ho ráda". Angelika přiznává, že Filipa skutečně milovala, jak tomu důvtipný Joffrey porozuměl.


Určite je správne "Milovala jsem ho". Je však rozdiel "milovať" a "milovať"

Milujem svojho syna a predsa je to iný druh lásky ako milujem svojho manžela. Angelika milovala Filipa, ale tá láska bola neporovnateľne iná ako láska k Joffrey. Ten rozdiel je neprehliadnuteľný a nemôžeme tie dva vzťahy v žiadnom prípade porovnávať. Angelika by nikdy nemohla byť tak šťastná, slobodná a hlavne naplnená v láske s Filipom ako v láske s Joffrey, ktorý bol jej spriaznenou dušou vo všetkých ohľadoch. Kiežby bolo takýchto vzťahov viac aj v skutočnom živote...

Tiež si myslím, že bez čítania ďalších častí Angeliky (z Nového sveta) nie je možné pochopiť skutočný vzťah Angeliky a Joffreya, keďže v prvých 6.dieloch je ich vzťah vykreslený len veľmi povrchne vzhľadom na množstvo iných historických udalostí zachytených v diele. Časti Angeliky v Novom svete sú skutočnou sondou do duše jednak Angeliky, jej osobnosti, v čase osídľovania Ameriky ako aj sondou do hodnotového vzťahu muža a ženy v tomto období. Nie je to len romantický pohľad na manželský vzťah ale hlavne na to, ako sa žena postupne vie vymaniť z osídiel svojho predurčeného poslania a to aj období, v ktorom žena zaujímala výrazne podradné postavenie v spoločnosti. Filip, v danom spoločenskom kontexte, by nikdy neumožnil Angelike mať toľko sebaurčenia a rozletu ako Joffrey. A to je na tom fascinujúce, aspoň pre mňa.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 27 bře 2020, 17:25 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1509
Bydliště: Liberec
Maira píše:
Určite je správne "Milovala jsem ho". Je však rozdiel "milovať" a "milovať"

Milujem svojho syna a predsa je to iný druh lásky ako milujem svojho manžela. Angelika milovala Filipa, ale tá láska bola neporovnateľne iná ako láska k Joffrey. Ten rozdiel je neprehliadnuteľný a nemôžeme tie dva vzťahy v žiadnom prípade porovnávať. Angelika by nikdy nemohla byť tak šťastná, slobodná a hlavne naplnená v láske s Filipom ako v láske s Joffrey, ktorý bol jej spriaznenou dušou vo všetkých ohľadoch. Kiežby bolo takýchto vzťahov viac aj v skutočnom živote...

Tiež si myslím, že bez čítania ďalších častí Angeliky (z Nového sveta) nie je možné pochopiť skutočný vzťah Angeliky a Joffreya, keďže v prvých 6.dieloch je ich vzťah vykreslený len veľmi povrchne vzhľadom na množstvo iných historických udalostí zachytených v diele. Časti Angeliky v Novom svete sú skutočnou sondou do duše jednak Angeliky, jej osobnosti, v čase osídľovania Ameriky ako aj sondou do hodnotového vzťahu muža a ženy v tomto období. Nie je to len romantický pohľad na manželský vzťah ale hlavne na to, ako sa žena postupne vie vymaniť z osídiel svojho predurčeného poslania a to aj období, v ktorom žena zaujímala výrazne podradné postavenie v spoločnosti. Filip, v danom spoločenskom kontexte, by nikdy neumožnil Angelike mať toľko sebaurčenia a rozletu ako Joffrey. A to je na tom fascinujúce, aspoň pre mňa.

Souhlasím s tím, že Angelika milovala Joffreye jinak než Filipa (a naopak). Přece jen oba vztahy vyrůstaly z jiných kořenů. Nemohu ale souhlasit s tím, že by ta láska byla "menší" či "méně opravdová", byla prostě jen jiná. Je těžké polemizovat o tom, jak by se jejich vztah vyvíjel dál - jak Lisa napsala, byli teprve na počátku a partnerský vztah je dlouhodobá záležitost a celoživotní práce. Navíc známe další osudy Angeliky, její vývoj jako postavy a ženy, která se v Novém světě stává opravdu sama sebou. Kdyby však s Filipem spolu zůstali, můžeme tvrdit, že by sama sebou nebyla? Podle mne byla, jen by byla jiná, než jakou ji známe my :).

V jednom časopise jsem četla názor vztahového kouče, že zdravý partnerský vztah je takový, v němž se člověk může stát sám sebou, dosáhnout svého nejlepšího já a projevit všechny svoje kvality. To se Angelice podařilo po boku Joffreye, protože on, stejně jako ona, byl nadčasový a vymykal se dobovým konvencím.

Oproti tomu s Filipem by se Angelika zřejmě stala tou Angelikou, kterou známe z knih Angelika a král, tedy ženou u dvora, která zastává nějaké úřady a žije typický život u dvora. Taková Angelika se většině čtenářů nelíbí, ale tehdy dělala to, co i v jiných momentech ságy, snažila se přežít v prostředí, v němž se zrovna nacházela...

Těžko soudit, když ta situace nenastala. Můžeme jen spekulovat a vymýšlet alternativní scénáře, přičemž každá z nás si do nich budeme projektovat svoje postoje a osobní zkušenost ;).

Jsem moc zvědavá na Lisinu analýzu, myslím, že tam najdeme odpovědi na tyto otázky ;).


I agree that Angélique loved Joffrey differently than Philip (and vice versa). After all, both relationships grew from different roots. But I cannot agree that the love was "lesser" or "less real", it was just different. It is difficult to argue about how their relationship would evolve - as Lisa wrote, they were just in the beginning, and a partnership is a long-term matter and lifelong work. In addition, we know the fate of Angelica, her development as a character and a woman who becomes truly herself in the New World. But if Philip and her stayed together, can we claim that she would not be herself? I think she was, just she would be different than we know her :).

In one magazine I read the opinion of a relationship coach that a healthy partnership is that one in which someone can become himself/herself, achieve his/her best self and show all his/her qualities. Angelique managed to do this alongside Joffrey, because he, like her, was timeless and beyond the conventions of that time.

On the other hand, with Philip, Angélique would probably become the Angélique we know from the books "Angélique and the King", a woman at the court who holds some offices and lives a typical court life. This is not her form that most readers like, but it is necessary to realize that at that time she was doing what she was doing in other moments of the saga, trying to survive in the surroundings she was in ...

It is hard to judge when the situation has not occurred. We can only speculate and invent alternative scenarios, each of us projecting our attitudes and personal experience into them ;).

I'm very curious about the analysis from Lisa, where I think we can find answers to these questions ;).


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 28 bře 2020, 21:02 
Offline
Baroni
Baroni

Registrován: 17 srp 2010, 14:19
Příspěvky: 144
PenelopaW píše:

V jednom časopise jsem četla názor vztahového kouče, že zdravý partnerský vztah je takový, v němž se člověk může stát sám sebou, dosáhnout svého nejlepšího já a projevit všechny svoje kvality. To se Angelice podařilo po boku Joffreye, protože on, stejně jako ona, byl nadčasový a vymykal se dobovým konvencím.


To je krásne povedané a úplne s tým súhlasím. Nakoniec aj so všetkým, čo si napísala Penelopa. :)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 30 bře 2020, 00:27 
Offline
Rytíři
Rytíři

Registrován: 05 úno 2020, 01:09
Příspěvky: 8
I cannot disagree that, as the coach says, a perfectly successful union is one in which each of the two partners reaches their full self-fulfillment, and it is certainly true that in a new world, free from mental and social incrustations of 17th century Europe, this was possible for Angélique and Joffrey.
It is exactly for this reason that the love story between Philippe and Angélique was destined for tragedy: the environment of the court was not such as to allow the development of a true great love and Philippe is too righteous and without compromise (as well as too much in love with her) to adapt to see his wife become an ambitious, greedy and unscrupulous court lady, like the others, or to share her with the king, giving his name to royal bastards.

This does not change the fact that relationship between Philippe and Angélique has been a great love.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Philippe du Plessis-Bellière
PříspěvekNapsal: 30 bře 2020, 00:34 
Offline
Rytíři
Rytíři

Registrován: 05 úno 2020, 01:09
Příspěvky: 8
[quote = "Maira"] It's definitely "I loved him". But the difference is "to love" and "to love"
I love my son and yet it's a different kind of love than I love my husband


Maira, when you say to a man :“I love you” , the meaning is only one…


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 119 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 4, 5, 6, 7, 8

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz