Právě je 13 pro 2019, 03:20

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 33 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Polačka - Janine Gonfarel
PříspěvekNapsal: 26 led 2018, 00:57 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4193
Bydliště: Wien
Veď aj tuto Polačka zasa raz válí:

Hoci Angelika mala rada Horné mesto, salóny, kostoly a kláštory, každý deň schádzala do Dolného mesta, do Francúzskej lode, kde spomienky, aj keď nemali v sebe uhladenosť spomienok zo zámku v Gai Savoir, aspoň nepatrili iba jej-
A hľa, čo si všimla... Mladý Cantor de Peyrac, ten vážny puberťák s tvárou ako ružička, ktorej výraz Angelike chvíľami pripomínal trochu pochmúrne tváre mládencov zo Sancé de Monteloup, jej vlastných bratov: Josselina, Gontrana, Denisa... — sa smial a žartoval iba s pani Gonfarelovou, majiteľkou Francúzskej lode.
Raz keď prišiel do hostinca so skupinou priateľov a niekoľkými dôstojníkmi z Peyracovej posádky, mu milá hostinská, ktorá mala trocha vypité, povedala:
— Dobrý deň, zlato moje. Vy ma nepoznáte, no ja vás už veľmi dávno poznám. Akoby som vás bola odkojila na vlastných prsiach.
Cantor sa rozosmial. Vstal od stola, hodil sa jej nadšene okolo krku a pobozkal ju na obe líca.
— Spoznal ma! — oznámila dojatá Polak pri prvej príležitosti Angelike. — Mysli si, čo chceš. Spoznal ma! Pamätá sa, ako som bežala bosá až do Charentonu, aby som ho vy trhla z rúk Cigánov... Vieš, také deti, tie sa ti len pozerajú, nič nehovoria, no zato si pamätajú.
Po tejto príhode Cantor prichádzal často do Francúzskej lode a vždy sa k Janine Gonfarelovej správal prívetivo a priateľsky. Veselosť ho úplne zmenila, zelené oči mu žiarili a jeho tvár pripomínala krásnu tvár jeho matky.
— Ach, ten malý krásavec je pre mňa nádherná odmena, — zverila sa raz trocha pripitá Polak Angelike. — Vieš, to, čo cítim, môže pochopiť len dojka.
— Veď ty si nikdy nebola jeho dojkou! — namietala Angelika
. — Cantor nikdy nemal dojku... Ani mňa... Nemala som mlieka... Kŕmili sme ho z fľašky


Klobúk dolu že si svojou bláznivou spontánnosťou tak ľahko získala aj inak uzavretého trubadúrika Cantora. :trubadur:

Samozrejme že zo samého nadšenia Polačka Obrázek ako vždy príšerne zveličuje a preháňa - už to skoro vyzerá ako by len ona sam utekala zachraňovať Cantorov život - ale napokon ak si dobre spomínam Angelika sa vskutku spoliehala ako na jedinú na Polačku po tom čo ju zatkli. :roll:

Idem to pohľadať kde to bolo. ;)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Polačka - Janine Gonfarel
PříspěvekNapsal: 26 led 2018, 01:10 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4193
Bydliště: Wien
No veru Polačka :la-polak-fun: celkom nepreháňala že sa spolu s Angelikou starala o maličkých:


Hned když se vrátila z Neuilly, odvedla je k Velkému Matyášovi. Chtěla mast na Cantorovu
vyrážku a pro Florimonda… Co by potřebovalo to malé ztrápené tělíčko, třesoucí se a choulící se
děsem před každým pohlazením, aby ho vrátila životu?
„Když jsem ho opustila, krásně mluvil, a teď neřekne ani slovo,“ stěžovala si Polačce. Polačka zašla za Velkým Matyášem s ní.


a ešte tuto, keď Angeliku zavreli v Chatelete:

V hlavě jí bušilo jediné: A co děti?… Co se s nimi stane?… Kdo se o ně postará?…
Co když je zapomněli ve věži?… Sežerou je krysy…
I když tu bylo zima a vlhko, zaperlil se jí na čele pot. Krčila se na hromadě shnilé slámy, opírala se o zeď a rukama si objímala kolena. Snažila se nechvět a chladně uvažovat:
Některá z ženských se o ně určitě postará. Jsou špinavé, neschopné, ale na děti nezapomínají.
Nakrmí i ty mé. Ostatně jestli je tam Polačka, můžu být klidná ......


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Polačka - Janine Gonfarel
PříspěvekNapsal: 29 led 2018, 11:55 
Offline
Moderator
Moderator
Uživatelský avatar

Registrován: 17 zář 2007, 10:38
Příspěvky: 1257
Bydliště: Českolipsko
moirra píše:
— Ach, ten malý krásavec je pre mňa nádherná odmena, — zverila sa raz trocha pripitá Polak Angelike. — Vieš, to, čo cítim, môže pochopiť len dojka.
— Veď ty si nikdy nebola jeho dojkou! — namietala Angelika
. — Cantor nikdy nemal dojku... Ani mňa... Nemala som mlieka... Kŕmili sme ho z fľašky[/i][/b]



Moiro, díky, pobavilo :la-polak-fun:
Máš pravdu, to je perfektní ukázka Polaččiny povahy a zároveň humoru v románu. Takovéhle momenty mě vždycky přesvědčí o tom, že by z toho mohla být perfektně vyvážená historická výpravná série, něco jako Pride and Prejudice nebo Downtown Abbey... tak zase zpátky do reality. :?


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 33 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz