Právě je 20 říj 2017, 05:17

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 80 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 26 zář 2017, 10:11 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3328
Bydliště: Wien
Penelopa nemáš chybu

Králík :lol: & Rychlík :lol: to znie ako dokonalý angelikologicko-antropologický team

:slzici: :slzici: :slzici: :slzici: :slzici:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 26 zář 2017, 11:10 
Offline
Markýzové
Markýzové
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 364
Bydliště: Liberec
moirra píše:
Penelopa nemáš chybu

Králík :lol: & Rychlík :lol: to znie ako dokonalý angelikologicko-antropologický team

:slzici: :slzici: :slzici: :slzici: :slzici:


Až se budeme holedbat, odkud jsou informace získány, můžeme oba pány - s patřičnými poctami - na webu ocitovat :agree: . Takový citační odkaz jistě zatím neměli ;) .

Jen Rychlík není moc rychlík v odpovědi, ale třeba ještě neměl konzultační hodiny a můj zdvořile psaný bizarní e-mail si zatím nepřečetl... A nebo naopak nyní rešeršuje jako o život, jak to měly Abenakisky :) .


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 27 zář 2017, 18:10 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3328
Bydliště: Wien
Takže dnes som sa po ceste z pracovných vybavovačiek zastavial v knižnici a priniesla si knihu:

Voda a mydlo, Púder a parfum. História telesnej hygieny od čias Stredoveku.
Obrázek

A tiež tú druhú:

V pozadí Fasád Versailles: Blchy, Vši a Intrigy na dvore kráľa Slnka

Inak sesternica mi už minule priniesla nejakú putovnú knihu "záchody sveta"
takže si na budúcom zraze u mňa máme čo pozerať. :twisted:

Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 28 zář 2017, 12:21 
Offline
Markýzové
Markýzové
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 364
Bydliště: Liberec
PenelopaW píše:
A nebo naopak nyní rešeršuje jako o život, jak to měly Abenakisky :) .


B je správně :mrgreen: . Pro úplnost kopíruji celý e-mail:


---------- Původní e-mail ----------
Od: Martin Rychlík <rmt@email.cz>
Komu: Taťjana Antonová (roz. Bernátková) <bernatkovat@seznam.cz>
Datum: 28. 9. 2017 11:50:07
Předmět: Re: Otázka ochlupení severoamerických Indiánů


Dobrý den, milá Taťjano,

děkuji Vám za dotaz. Po prostudování všemožných "bodymods" - včetně těch moderních a hi-tech - mi zase nepřijde až tak bizarní
Místo přímé odpovědi Vám níže posílám celou pasáž z knihy Dějiny vlasů, kterou jsem odevzdal do Academie; vyjde asi 2018.

Věřím však, že Vám i kolegyním pomůže v zodpovězení onoho Angeličina tajemství... Srdečně zdravím, rmt (724 913 916)

záhada indiánských vousů
K otázce důvodů „menší chlupatosti a vousatosti“ indiánů, která se docela vážně v 18. a 19. století v Americe řešila, se vyjádřil dokonce i jeden z amerických prezidentů! Thomas Jefferson tak učinil ve své jediné knize – v díle Notes on the State of Virginia (1785): „Říká se, že indiáni mají méně porostu nežli běloši, vyjma hlavy. Ale to je věc, ku které nemáme poctivého důkazu. Pro ně jeví se bezectné, pakliže mají chlupů na těle. Říkají, že by vypadali jako kanci. Proto si vytrhávají chlupy, jakmile se vyjeví. Ale obchodníci, kteří se žení s jejich ženami a trvají na tom, aby toho konání zanechali, říkají, že přirozeně je to u nich stejné jako u bílých,“ napsal Jefferson, jenž pak byl v letech 1801 až 1809 třetím prezidentem USA. [1]
Hádanka, proč byli severoameričtí indiáni tak hladcí, zaměstnávala svého času lovce, misionáře, vojáky, ale i přírodovědce. Byli „rudí lidé“ tak hebcí od přírody, anebo tomu tolik pomáhali? Bylo v tom dost rasismu; někteří učenci považovali právě nedostatek ochlupení za jeden z dokladů jinakosti, cizosti, ba nízkosti americké rasy. Amsterdamský Cornelis de Pauw, jenž byl koncem 18. století „expertem“ na indiánské populace, ač do Ameriky nikdy ani neodjel, považoval absenci vousů u indiánů za jejich stěžejní znak. Skotský historik William Robertson, jenž vydal roku 1777 opus The History of the Discovery and Settlement of America, psal dokonce, že „bezvousé vzezření“ a „hladkost každičké části těla“ jsou indiánům přirozené, tkví v původu i ve výživě a jsou i dokladem jejich neschopnosti tvrdé práce; zmínil v této věci i „přirozenou debilitu“ indiánů, kteří se v ochlupenosti velmi lišili od jiných Evropanům známých lidí. [2] S autorem polemizoval Samuel S. Smith (1787), podle nějž se indiáni v zásadě neliší od jiných lidí, mají vousy i chlupy, ale asi se jich zbavují. O fousy indiánů se roku 1814 zajímal i přírodovědec Alexander von Humboldt, ale ani on rébus – „zda nemají vousů a chlupů po těle od přírody, nebo si je pečlivě vyškubávají – nevyřešil. [3]
 
vyholení i pro tetování
Členové slavné expedice Lewise a Clarka z let 1804 až 1806 referovali například o tom, jak si muži Čopunišů (skupina Nez Percés) „vytrhávají své brady, tak jako jiní indiánští národové Ameriky“. [4] Další běloši, kteří měli s původními obyvateli dlouhodobější a přímé zkušenosti, přinášeli ještě hodnověrnější svědectví. Malíř George Catlin, jenž portrétoval desítky náčelníků (a odvolává se i v souvislosti s vousy na své znalosti 48 kmenů), v roce 1842 tvrdil, že v osmnácti ze dvaceti případů vousy indiánům ani moc nerostly. „A z těch pár případů, kteří je od přírody měli, si je devatenáct z dvaceti od své puberty vyškubávalo.“ [5] Pomůckou byly mušličky nebo pinzetky. Občas prý ale bylo možné zahlédnout i ojediněle trčící, zapomenutý fous na bradě: slabý a tak palec dlouhý, vzpomínal slavný malíř.
O přepečlivém vyškubávání vousků psal roku 1837 i slovinský misionář Frederic Baraga, jenž působil u kanadských Ottawů: „Mladíci si s tou největší péčí vytrhují nebo opalují první chmýří, které jim raší na bradě.“ [6] Chlupů po těle se prý zbavovali také vzorně, údajně aby se mohli lépe potetovat. A konečně: celá otázka, jak je to s indiánskými vousy, rozčilovala často citovanou autoritu, zvláště na Delawary, reverenda Johna Heckeweldera. Ten se v důležité knize o indiánských zvycích (1818) divil, jak jen může někdo, kdo mezi těmito lidmi strávil alespoň tři týdny, přehlížet jejich ustavičné „vyškubávání vousů pinzetkami k tomu vyrobenými“ z kamenem naostřených mušlí (původně) nebo mosazného drátku (po kontaktu s Evropany), které nosívali stále s sebou v tabákovém sáčku. [7] Vousy si vytrhávali velmi rychle, a to ve chvílích, kdy neměli nic jiného na práci. I Heckewelder píše o pečlivém vyhlazování kvůli tatuážím – alespoň v minulých dobách. „Říkají, že malovat nebo tetovat si chlupatou tvář a tělo by vypadalo odpudivě.“ [8] Jak to bývá, pravda je tedy někde uprostřed: indiánům rostly vousy i chlupy málo, ale pečlivě a valem se jich také zbavovali.


[1] Jefferson 1853:66
[2] Robertson 1842:93
[3] Herzig 2015:20
[4] cit. dle Herzig 2015:20 a 209
[5] Catlin 1842/II:227
[6] MacDonald 2004:82
[7] Heckewelder 1881:205
[8] Heckewelder 1881:205-206


Tedy závěr zní: Indiánky, s nimiž měli naši hrdinové tu čest se vídat i intimně, byly od přírody obrostlé málo, ale to, co jim rostlo, si ještě holily / trhaly. Nikoli tedy kvůli parazitům (neb nebyly tak zarostlé jako Evropanky a tudíž parazitů v intimních oblastech nebylo), ale kvůli estetice :) .


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 28 zář 2017, 14:30 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3328
Bydliště: Wien
WOW! :ok:

vyčerpávajúca odpoveď :D

no možno sme mali šťastie že sme trafili do témy o ktorej práve píše ... :writer:

čo by ma ešte zaujímalo, ty si mu napísala z akého dôvodu to chceme vedieť?
aby ho neklepla pepka, keď svoju odpoveď objaví na Angelikologickom fóre :slzici:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 28 zář 2017, 14:47 
Offline
Markýzové
Markýzové
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 364
Bydliště: Liberec
moirra píše:
čo by ma ešte zaujímalo, ty si mu napísala z akého dôvodu to chceme vedieť?
aby ho neklepla pepka, keď svoju odpoveď objaví na Angelikologickom fóre :slzici:


Napsala jsem mu, že při čtení Angeliky vyvstává mnoho otázek... a že při čtení dílů, které se odehrávají v Novém světě, jsme narazily na otázku, jak to měly Indiánky s porostem :) .


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 28 zář 2017, 16:40 
Offline
Moderator
Moderator
Uživatelský avatar

Registrován: 17 zář 2007, 10:38
Příspěvky: 1174
Bydliště: Českolipsko
PenelopaW píše:
Dobrý den, milá Taťjano,

děkuji Vám za dotaz. Po prostudování všemožných "bodymods" - včetně těch moderních a hi-tech - mi zase nepřijde až tak bizarní
Místo přímé odpovědi Vám níže posílám celou pasáž z knihy Dějiny vlasů, kterou jsem odevzdal do Academie; vyjde asi 2018.

Věřím však, že Vám i kolegyním pomůže v zodpovězení onoho Angeličina tajemství... Srdečně zdravím, rmt


No já zírám... :shock: :lol: :shock:
Tento pán mě nadchl - a jistě jsme ho utvrdily v tom, že jeho vědecká studie je nutná a žádoucí (jakého vědce by to nepotěšilo, viď, Jeanne :)) tak nevím, zda bychom mu za ochotu neměly poslat nějaký kanadský díl.
A samozřejmě chválím Penelopu za příkladné angelikologické nasazení! Mám už katedru chlupologie, nebo to spadá pod nějakou jinou katedru?


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 28 zář 2017, 17:03 
Offline
Markýzové
Markýzové
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 364
Bydliště: Liberec
dasha píše:
tak nevím, zda bychom mu za ochotu neměly poslat nějaký kanadský díl.


Spíš ho potěší, když si koupíme jeho knihu, až vyjde ;) .


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 29 zář 2017, 03:07 
Offline
Správkyně časové osy
Správkyně časové osy
Uživatelský avatar

Registrován: 28 zář 2012, 20:16
Příspěvky: 639
Penelopo, smekám! Fakt super práce :ok: Vůbec jsem nečekala, že se do toho tak obuješ a budeš "rešeržovat" přímo u autorů příslušných odborných knih :D Nicméně jak je vidět, ani odborníci v tom nemají naprosto jasno :mrgreen: Každopádně si však tvůj dotaz správným směrem a odpověď pana docenta zaslouží potlesk :applaus: :applaus:

dasha píše:
Máme už katedru chlupologie, nebo to spadá pod nějakou jinou katedru?
Dashi, myslím, že nemáme a ani že by to spadalo někam pod nějaké aktuálně zřízené katedry :mrgreen: Do teď se skoro každý zabýval jen panem Dokonalým, nikdo se nezabýval Indiány a jejich porostem (či neporostem), a dokonce ani samotnou Angelikou, i když je to Angelikologická univerzita, že? 8)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 12 říj 2017, 11:28 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3328
Bydliště: Wien
PenelopaW píše:

1. Jak se v době baroka chodilo na záchod? Předpokládám, že v domě, kde bydlel Desgrez coby mladý a chudý advokát, určitě neměl jeho "byt" vlastní toalety, a pokud takovou vymoženost budova měla, tak na patře pro všechny partaje (á la pavlačové domy) nebo někde na dvoře. Vzhledem k tomu, že bydlel na mostě, to mohla mít budova řešeno tak, že vše, co její obyvatelé potřebovali vyloučit, padalo do Seiny? :mrgreen: Ale tipovala bych, že záchod byl společný někde na chodbě domu... Popř. to jednotlivé byty dělaly do kyblíku / vědra, které se pak vylévalo z okna do Seiny? :roll:

Taťjana


Sorry Penelopa, myslím že na toto som ti zabudla odpísať :roll:

Už mám požičané tie knihy o Hygiene starých časov, a dozvedela som sa tam iba to čo som už v postate vedela -
všetko sa hádzalo do vody: Odpadky, výkaly a dokonca aj mŕtvoly z väznice. V Paríži sa to samozrejme, kto býval blízko, jednoducho vylievalo do Seiny.
A niekde som čítala, že tá väznica priamo na rieke tam jednoducho hádzali mŕtvych.
Potom sa nepotrebujeme čudovať že sa v tom čase tak báli vody :disagreement: -
keď si ju takýmto spôsobom extrémne znečisťovali. :shock: :shock:
Podobne ako v stredoveku, kedy často utopili domnelú "bosorku" :witch: v studni a potom vyhlásili že majú dôkaz
na to že je bosorka, pretože voda v studni je otrávená. :!: :idea: (smajlík opice čo sa drží za hlavu)
No skúsme piť vodu v ktorej sa rozkladá mŕtvola .... :?

Inak aj v kanóne sú zmienky o tom ako vykonávali svoju potrebu:

„Jmenuju se Barcarol,“ pokračoval po chvilce. „Není to půvabný jméno, stejně půvabný jako já? Tralalá!“
Vyrazil jakýsi jásavý trylek a udělal kotrmelec. Pak uplácal kouli ze sněhu a bláta a hodil ji do okna jakéhosi domu.
„Padáme, kamarádko,“ pokračoval a přidal do kroku, „nebo nám ty dobrý měšťánkové,
kterejm kazíme klidnej spánek, vylejou na hlavu nočník.“

Než to stačil doříct, rozletělo se okno a Angelika musela uskočit stranou, aby se vyhnula ohlášené sprše.


Holt pani AG mala všetko skvele zrešeršované. :ok:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 12 říj 2017, 13:35 
Offline
Markýzové
Markýzové
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 364
Bydliště: Liberec
Moirro, Ty mi čteš myšlenky?? Zrovna jsem se připojila na net a koukám na stránky LBC knihovny, co vše mají k dispozici o záchodech a koupelnách období baroka :) . A pak juknu sem a vidím, že jsi mi napsala příspěvek :) .

Odpověď, jak to měl Desgrez v domě na Petit-Pont, se dozvíš v další části fikce ;) 8) .


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 12 říj 2017, 13:37 
Offline
Markýzové
Markýzové
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 364
Bydliště: Liberec
Stručně k vývoji hygieny v průběhu staletí zde: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/Hygiena___obecny_uvod.pdf

Sama mám v úmyslu půjčit si knihu V. Vondrušky Intimní historie od antiky po baroko (https://www.databazeknih.cz/knihy/intimni-historie-od-antiky-po-baroko-2395), pokud tam narazím na něco trefného, ihned dám k dobru! Tu toaletní knihu (Kam aj král chodí pešo) bohužel u nás nemají :cry: .


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 12 říj 2017, 17:08 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3328
Bydliště: Wien
PenelopaW píše:

Odpověď, jak to měl Desgrez v domě na Petit-Pont, se dozvíš v další části fikce ;) 8) .


Ono je to známy fenomén že angelikoložky si často čítajú myšlienky :mrgreen:

No verím že Desgrez :desgrez: , muž v mnohom podobný Joffreyovi :scar: + :mask: ,
to má poriešené lepšie ako nejakú dieru v podlahe, ktorou to robí rovno do Seiny pod mostom :lol:

Obrázek

Ja som si z knižnice priniesla "Voda a mydlo, Púder a parfum. História telesnej hygieny od čias Stredoveku."


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 13 říj 2017, 13:52 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 3328
Bydliště: Wien
Inak čo robili s vodou ktorú použili na umývanie či už seba alebo niečoho iného,
nám ukážkovo predviedla v kanóne aj pani AG:

Angelika na prechádzke s kuchárom Dávidom:

„Pozor, voda,“ vykřikl nad nimi kdosi.
Jen taktak uskočili stranou a vyhnuli se páchnoucí spršce.
Angelika chytila Davida za ruku.
Cítila, jak se chvěje.


Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hygiena, parfémy a toaleta
PříspěvekNapsal: 14 říj 2017, 10:59 
Offline
Markýzové
Markýzové
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 364
Bydliště: Liberec
K záchodkům:

STŘEDOVĚK

Používání záchodků nebylo tak institucionalizované jako v antice, která zná veřejná WC, a s celkovým zhrubnutím intimních styků poklesla rovina vyměšování do roviny nezbytného biologického úkonu. Vlivem církve byla upuštěna idea společných záchodů, ale současně se lidé neostýchali konat potřebu před svými sousedy, aniž by se ukrývali. Především veřejná hygiena byla ve středověku otřesná a s tím souvisel i nezájem o likvidaci nečistot (= rozdíl od římských měst vybavených kanalizací).
Na venkově si lidé na dvorech usedlostí zřizovali hnojiště a často chodili vykonávat potřebu tam nebo kamkoli ven.
Středověká města trpěla nedostatkem prostoru, byla ohraničená hradbami, uvnitř kterých měl každý čtvereční sáh pozemku obrovskou cenu. Středověké domy byly stavěny na pozemcích velice úzkých a dlouhých, nejužší stranou obrácenou do ulice. Za domy byly dvory a tam si lidé zřizovali záchodky. Často mělo několik domů jeden společný záchod. Tyto záchodky měly obvykle větší nádobu, která se po naplnění vyvážela, nebo se stavěly nad velikou jímkou, která se po naplnění zasypala hlínou a vedle se vykopala nová. Nad ní bývalo sedátko s otvorem a jen někdy se kolem stavěla zástěna. Nikoho netrápilo jít na záchod, na který bylo ze všech stran vidět; lidé byli zvyklí na život ve stísněných podmínkách.
V noci sloužily k vykonání potřeb nočníky ("noční nádoby"). Ve středověku za ně sloužila i stará dřevěná vědra, nepoužívané keramické hrnce nebo mísy, zkrátka všechny nádoby, které se už nedaly jinak používat.
Ve středověku lidé uklízeli tak, že odpadky vyhazovali před dům, což dělali i s obsahem nočníků.

Při stavbě klášterů se dbalo i na pohodlnost toalet, což je zvláště zřetelné u benediktinů. Záchody byly stavěny v klauzuře nedaleko dormitáře a podobně jako antické toalety měly jedno dlouhé sedátko s otvory, ale vždy od sebe oddělenými dřevěnými přepážkami. V mužských klášterech byly navíc zřizovány i jakési pisoáry. Podobně vypadaly i záchodky pro návštěvníky kláštera, kteří spávali ve špitálu.

Středověké hrady měly prévet, který byl zřizován v arkýři ve stěně paláce. Byl umístěn na krakorcích tak, aby sedátko s otvorem bylo na vnější straně arkýře a výkaly mohly volně padat podél zdi dolů. Sedátka bývala kamenná nebo dřevěná a po otvorem někdy bývala dřevěná záklopka, aby spodem neprofukoval vítr. Stavitelé se většinou snažili, aby prévet ústil do příkopu za hradbami a výkaly nezůstávaly ležet u paty paláce, V opačném případě měli poddaní povinnost nečistoty pravidelně sbírat a odvážet (hnojili s nimi svá políčka).
Prevéty ovšem nesloužily k pohodlí majitele, ale měly společenskou funkci. Stavěly se v sousedství největšího sálu paláce, někdy byly dokonce jeho součástí. V soukromých komnatách pána hradu a jeho rodiny se užívaly nočníky.

Konstrukce podobná prévetu je známa i z některých jihoevropských měšťanských domů. Šlo o výklenky se šikmým otvorem ústícím ven a běžné byly tam, kde dům stál přímo u řeky. Někdy byl otvor orientován do dvora nad odpadní jámu či hnojiště. Nad otvor ve zdi se jen výjimečně upevňoval sedák, častější bylo, že se do výklenku postavila nádoba s uchem, která se po použití do otvoru vylila.

RENESANCE

V renesanci se v ložnicích zámožných velmožů a vysoce postavených prelátů ve Francii a Itálii objevují uzavřené skříně, uvnitř kterých je záchodek s větší nádobou, takže se dá použít několikrát, než je třeba ji vyprázdnit. To bylo samozřejmě úkolem sloužících. Smysl této vymoženosti tkvěl v tom, že paláce byly stavěny ve městě a pod okny nebyl hradní příkop, kam by bylo možné nočník vylít. Renesanční společnost začala alespoň v některých intimních projevech více dbát na čistotu a vkus - pobyt uvnitř skříňového záchodku zpříjemňovaly vonné látky, interiér byl vyložen sametem a někdy ho zdobila i drobná umělecká díla.
V této době se též objevují cestovní záchodky - přenosné skříně, které se dopravovaly na vozech, pokud byl velmož na cestách. Když bylo třeba, družina zastavila a budku sundala z vozu, aby si pán mohl ulevit. Tento zvyk je ale znám jen z jihoevropského prostředí.

Renesanční oděvní móda je první, která ve střihu šatů akceptuje nutnost vykonávat občas tělesnou potřebu - v renesanci se u mužských nohavic objevuje "kryt" - poklopec.

NOVOVĚK

Od 18. století se záchodky staly ve většině paláců běžnou součástí ložnice či přilehlé toaletní místnosti. Bývaly to dřevěné stolice s otvorem zakrytým poklopem, pod kterým byla vyjímatelná porcelánová mísa. Baroko přinášelo novou módu a každý vznešený člověk musel strávit někdy i několik hodin péčí o svůj vzhled. Mnohem více času než dříve proto trávil v soukromých komnatách. Barokní paláce byly navíc v porovnání se středověkým hradem mnohem rozlehlejší a nepřicházelo v úvahu chodit neustále dlouhými chodbami sem a tam.
Ve francouzských Versailles dostávali nejváženější příslušníci královského dvora osobní privilegium mít ve své ložnici nočník. Ti bez privilegia pak museli v noci nekonečnými chodbami pospíchat k nejbližší toaletě. Přes den to však měli členové dvora ještě horší. Pokud je přijal král, nepřipadalo v úvahu omluvit se a odběhnout, pokud si to vyžadovala tělesná potřeba.

Ve městech se se snahou o zlepšení čistoty objevily první "záchodkové" zákony. Jeden z nejstarších vyšel v Normandii roku 1519 a nařizoval, aby ve všech domácnostech byly zřízeny záchody napojené na kanalizaci. Modernizace však narážela na neochotu a technické potíže.


Vývoj uspokojování lidských potřeb vedl i k technickému pokroku. První splachovací záchod vymyslel Angličan John Harrington roku 1597. Postavil ho ve svém paláci a tam zaujal jeho kmotru Alžbětu I., že si jej nechala postavit i u sebe. U toalety byla malá skříňka, ze které stříkala voda do mísy řadou důmyslně ukrytých trubek. Odpad byl potrubím sveden do žumpy. O svém vynálezu napsal Harrington knížku a splachovacímu záchodu se dodnes v Anglii slangově říká "john".
Dalším krokem v technickém vývoji bylo doplnění splachovacího záchodu sifonem, který lépe bránil pronikání zápachu z odpadové roury. Objev si nechal patentovat roku 1775 londýnský hodinář Alexander Cummings. Problémem však bylo to, že ve většině měst tehdy ještě neexistovala kanalizace (a pokud ano, pak k odvádění dešťové vody a splašků z ulice), nebyla rozvedená do domů a zvláště ne do bytů v patrech.
(Další technický vývoj pokračuje v následujících desetiletích, ale to už je mimo oblast našeho zájmu)


Co se týče očištění po použití toalety, v dávné minulosti můžeme spekulovat, že lidé používali rostlinné materiály (listy, mech, trávu, seno) či jiné dostupné materiály (hadry, hobliny, písek, mušle). Ve starověkém Římě patriciové používali speciální mycí houby. Obvyklé také bývalo, že se lidé potom omyli ve vodě. Papír, ten pro literární a úřední potřeby, se začal vyrábět v Číně a kolem roku 600 n. l. se tamtéž začal vyrábět levný a jemný rýžový papír pro toaletní potřeby. V Evropě se papír ve velkém začal vyrábět až v 15. století s objevem knihtisku. Produkce knih byla zpočátku nevelká a knihy byly drahé, ale počátkem 17. století již šlo o běžné zboží. V té době také začaly v některých zemích vycházet první noviny. Guttenbergův vynález přispěl i k zlepšení hygieny na toaletách. Ovšem až do poloviny 19. století se užíval jen starý papír. První skutečný toaletní papír začala až v roce 1857 vyrábět americká firma v New Jersey.


ZDROJ: Vlastimil Vondruška: Intimní historie od antiky po baroko. Brno: Bastei MOBA, s.r.o., 2007.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 80 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz