PenelopaW píše:
Toto jsem zkoušela zjistit od kamarádky, která se živí jako módní návrhářka. Napsala mi k tomu následující: Samotné šití bylo asi dost náročné. Např. já sama, když mám základ - korzet, živůtek - hotov, tak ručním našíváním ozdob strávím klidně dva dny. A to je to jenom živůtek. Zdobení sukně mohlo zabrat klidně i dva týdny.
Jo, to by odpovídalo. Jen si myslím, že pokud měla krejčovská dílna málo zakázek a hodně krejčovských učedníků a švadlen, kteří na jedněch šatech pracovali najednou, tak to trvalo méně.
PenelopaW píše:
Z toho, co zatím vím (a že toho moc není), švadleny prováděly spíše jen konečné úpravy, šití šatů jako takových bylo na krejčích...
No, nevím sice, co si představuješ jako "jen" konečnou úpravu, ale pokud by to mělo být vyšívání, našívání drahokamů, perel, krajek a pentliček, tak ta konečná úprava je daleko náročnější na čas a na přesnost v detailech, než samotné sešití jednotlivých dílů (tak jak píše tvoje kamarádka). Ano, krejčí si zákazníka změřil, vytvořil přesný střih, nastříhal látku a s pomocí svých učedníků krejčích je sešil do základní podoby. Švadleny je nazdobily. Ruční sešití nastříhaných dílů šatů nezabere zas tak moc času (mám na mysli ne týdny). Když jsem si kdysi šila na tancování kolovou sukni, která má po obvodu 4 metry, tak jsem ten obvod začišťovala v ruce, protože jsem nechtěla, aby na tom spodním okraji byly vidět stehy ze strojového šití. I s našpendlením mi to trvalo cca 1,5 hodiny, možná míň. Pro člověka, který se tím živí a nedělá nic jiného než ručně šije, tak má už v ruce cvik a jde mu to rychleji. Jistě, používali trochu jiné stehy a místo entlování prošívali švy dvakrát, ale i tak. Navíc na to ten krejčí většinou nebyl sám, protože mu určitě pomáhal minimálně jeden učedník (jak jinak by se z někoho stal krejčí, že?
)
moirra píše:
Šatstvo bolo drahé lebo všetko sa šilo ručne.
Nemyslím si, že byly šaty drahé kvůli ručnímu šití. Jen to trvalo o trochu déle. Vynález šicího stroje zkrátil čas na tvorbu a ušetřil náklady na mzdy odhadem tak dvou tří lidí, kteří se dříve na šití podíleli. Ale hlavním důvodem je ohromná spotřeba materiálu. Na jednu košili bylo potřeba cca 5 m látky (šíře cca 45-50cm), na šaty o třech sukních, při čemž vrchní sukně se protahovala do vlečky o délce min. 1 m, bylo potřeba desítky metrů látek, krajky a prýmky, které se našívaly po obvodu šatů, měly také spotřebu desítek metrů (ne-li stovku) a spotřebovaná příze (nitě na sešití a výšivky) by se dala počítat na kilometry. A pokud ty šaty měly být "luxusní", tak určitě byly vyšívané přízí vyrobenou ze zlata nebo stříbra, zdobené množstvím perel, drahokamů a cenných krajek. To všechno tvořilo tu velkou hodnotu dvorských šatů a tvoří ji do dneška
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
Členové
- niekde mám aj obrazy
(historické reršerše boli robené s dobovej korešpondencie, historických kníh, opisov dobových svedkov a účtovných záznamov)
nemohla reagovať inak ako mini-básničkou:
