Protože má dnes Mimi ten svátek, nakonec jsem se rozhodla porušit své předsevzetí, že dokud to nebude dopsané, nebudu to publikovat, a dávám na fórum malou ochutnávku, chcete-li teaser... První kapitoly mám více méně napsané v ucelené podobě, takže se budu snažit po částech v pravidelných intervalech přidávat, ať se fórum trochu oživí . Pokráčka budou .


Jelikož je častým zvykem každou novou fikci někomu dedikovat, věnuji ji všem těm, které ho zbožňují alespoň tak, jako já...

...takže jen sobě .


Ale ne, to byl jen takový žertík... (Nebyl.) Můj hlavní dík, a tedy asi i věnování, patří všem, které čtou pracovní verze a povzbuzují mě k dalšímu psaní, těm, jejichž připomínky mne posouvají dál a rýpavé poznámky mne nutí číst a číst mraky odborných knížek v cizích jazycích, díky kterým mi rázem ubylo volného času, kvůli čemuž to asi nikdy nedopíšu . A kromě své mužské literární a historické múzy ( ) děkuji především jedné blondýně, která nejen mne, ale kupu z nás velmi inspirovala, jejíž láskou je Joffrey, a jejíž oči mají barvu... modrou!! a která žije ve Vídni .

Předně přeji vše nejlepší Mimi k svátku.

Krásný úvod!
1659 a pravděpodoně jedna mladá a ne příliš zkušená dáma - ALE KDO TO JEN MŮŽE BÝT
A kdo vejde do dveří
Doufám, že brzy dočkám odpovědí.

Penelopo a Terezo, moc děkuji za přání k svátku.

Penelopo, to vypadá na historickou detektivku.
Jsem zvědavá a těším se na další vyprávění.

P.S. Díky tomuto fóru, jsem přemohla lenost a začala sepisovat své fantazie. Také shlédla filmy, přečetla knihy a znovu se vrátila ke svému zájmu o 17. století.
A přečetla spoustu pěkných a zajímavých fikcí.

Tak nějak tuším, že za touto fikcí bude víc rešerší než v samotném kánonu a že člověk musí - Penelopin termín - obsesivně zbožňovat jednu postavu, aby se stále držel původní dějové linie, přičemž by jistě bylo jednodušší nasekat názvy kapitol typu "Pečivo v 17. století", "Vliv toalet na vývoj spodního prádla", "Bydlení na mostech", atd, atd.
Skvěle napsaný úvod se mi už teď vryl pod kůži, krásné propojení fikce, kánonu a historických reálií... kdyby tak Lauzun tušil, kolik dam přivedl svým sváděním do nesnází! Podlehneš mu, je to špatně (viz Marie Anežka); tvá hrdinka vypadá odmítavěji ale bude to ta správná cesta?!

Nu nevím... detektivní žánr není mou krevní skupinou a obávám se, že by to dopadlo tak, že vrahem by nakonec byl zahradník .


Řekla bych, že ostatní se mnou budou souhlasit - co takhle sepsat svůj příběh do Čtenářských příběhů?


Haha, ovšem je otázkou, jestli by pro čtenáře byly takové názvy kapitol zajímavé, burcovaly jeho fantazii a motivovaly ho k tomu takové texty vůbec číst .
Nejsmutnější na tom je, že kupa těch rešerší (třeba to pečivo, Moirra odpustí) se týká naprostých marginálií, které pro samotný příběh jako takový nemají skoro žádný význam .


Lauzun je v tom chudák skoro nevinně... Na jeho místo jsem původně autorsky chtěla dosadit jiného kavalíra, ale proč nevyužít naší oblíbenou postavu, když se sama nabízí? A věřím, že Péguilin by si podobné dobrodružství nechal ujít jen velmi nerad .
Jojo, galantní kavalíři a mladé dámy... to je kombinace, která může vést k různým koncům...


Jelikož kladeš ty správné otázky, mohu Ti za odměnu prozradit, že odpovědí se opravdu brzy dočkáš .


Nu a to je otázka do pranice, KDY? Chcete pokračování 2x nebo 1x týdně??

A je tu pokráčko… Rozhodla jsem se pro formu editace původního příspěvku tak, aby 1 příspěvek vždy nakonec tvořil 1 ucelenou kapitolu. Snad to nebude působit zmatky.

Ten, kdo kladl správné otázky, se nyní dozví část odpovědí - a možná mu nedělní čtení přijde vhod při rekonvalescenci po sobotním slavení .

P.S. pro Moirru: Vznešenou slečnu jsem nakonec situovala do Tuillerií, tak snad jsem to trefila... Protože otázka, zda touto dobou pobývala v T. nebo Louvru zůstala nedořešena .

tiež si myslím že je to dobré pridávať tak, aby příspěvek vždy nakonec tvořil 1 ucelenou kapitolu
Takže najvyšší čas pridať ďalší diel, aby čitateľky nevypadli z deja.

a ešte k tomu ako často: ja som za to aby si pridávala 2 krát týždenne, (hoci ja som keysi dávala raz do týždňa, ale ty už máš "predpísané") ....alebo aspoň v rytme 5 dní

-----------------------------



no neviem či si ma správne pochopila - vznešená slečnana 99,99999 % v roku 1659 v Tuilleriach bývala - až v období ktoré spomínala v knihe pani AG (rok 1660), keď sa vznešená slečna sťažovala Angelike že sa ju Monsieur snaží odtiaľ vyhnať, možno nejaký čas pendlovala medzi Tuillierami a Lucemburkým palácom, ktorého veľkú časť zdedila po nebohom otcovi Gastonovi Orleánskom

Kráľ sa určitú dobu sťahoval hore dole medzi Palais Royale a Louvrom - a nakoniec prenechal Palais Royal (bývalý palác kardinála) svojmu bratovi - a to po svadbe s Henrietou Anglickou - a tento teda už nemal ambície bývať v Tuillierach

podľa môjho skromného názoru vznešená slečna v priamo v Louvri nikdy nebývala - zato tam bývala kráľovna Matka a svoje Apartmány tam mal aj Mazarin

Vzhledem k rekonvalescenci je tato hodina(kdy jinak nejvíc hýřím aktivitou) pro mě už tak pokročilá, že si tuto druhou část musím přečíst znovu. Ale až zítra. Míst a osob bylo na mě totiž dnes příliš a já mám ve zvyku dívat se i mapu a googlit obrázky z těch uváděných míst - abych líp nasála atmosféru.
Křestní jméno nevlastního bratra té slečny za závěsem je velmi krásné - takové nádherně francouzské.
Opravdu jsem četla tak mizerně, nebo stále nepadlo jméno té dívky se zajímavým věnem?

Étienne je můj oblíbený světec od doby, co jsem v Auxerre navštívila jeho katedrálu. To jméno miluju, byť jeho český ekvivalent mne neuchvacuje .
Četla jsi dobře, jméno zmíněno nebylo . S ohledem na to, že vím, co bude, musím znovu konstatovat, že máš dar trefovat svými dotazy hřebíček na hlavičku .

V případě hlubšího zájmu disponuji rodokmenem rodiny d'Aligre a dalšími podklady .

Penelopo, je dobře, že jsi dopsala jednu kapitolu. Vyprávění se mi líbí. Je to propracované a také napínavé. Těším se na další kapitolu o osudech mladé šlechtičny.

Penelopo, o rodokmen a další informace bych zájem měla. Upřednostnila bych češtinu. moje znalosti francouzštiny jsou bohužel omezené stejně jako časové možnosti.

Pozor, pozor, nenech se zmást! Toto zdaleka není konec kapitoly . Jsme cca na straně 4 mého dokumentu ve wordu z celkem 17, které první kapitola čítá . Ještě přece nevíme, co se stalo mezi hrdinkou a Lauzunem, a kdo vešel do pokoje .

Jelikož edit stávajícího příspěvku se nezobrazuje při kliknutí na funkci "Zobrazit nové příspěvky", přidávám info, že další kus fikce byl připojen... A abych pokaždé nezaplňovala fórum posty, že tam je další část (protože samozřejmě marnivě bažím po tom, abyste si ho hned běžely číst a psaly mi své zpětné vazby ), budu sem dávat pokračování (až do odvolání) vždy v neděli a ve středu .

Krásné pokračování, Penelopo! Vždy miluju, když naše postavy znovu ožijí ve fikcích, a tvá Vznešená slečna je dokonalá - kdo ji měl taky napsat lépe, že! Celá atmosféra dvora je popsaná trefně, živě a uvěřitelně. Oceňuji i pěknou dějovou odbočku, díky níž jsme se dozvěděli o původu naší hrdinky - ani Angeliky, ani Katariny... uvidíme, zda si časem také zaslouží vlastního smajlíka!

Opět jsem si příjemně početla.
A už vím , kdo je ta malá tajemná "potvůrka",jak ji trefně nazvala Vznešená slečna.
A podívala jsem se i do vzorníku barev na ultramarínový odstín.
Jen se mi nepodařilo dohledat nějakou souvislost s jasnou narážkou na tuto poznámku :...když jsem viděla, s jakou lhostejností Ludvík snášel to, jak si v Cosne všechny dámy stěžovaly, že jim mrznou uši ..

Jak je známo, byl Ludvík XIV tvrďák a nesnášel ve své blízkosti fňukání, ale souvislosti ve výše uvedeném úryvku mi unikají. Mohla bych požádat o drobný bližší komentář k té události?