Právě je 23 kvě 2019, 22:00

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 312 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 17, 18, 19, 20, 21
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Časová osa - přílohy
PříspěvekNapsal: 23 říj 2017, 14:59 
Offline
Baroni
Baroni

Registrován: 17 srp 2010, 14:19
Příspěvky: 125
Podľa časovej osi, čo som si stiahla tuna z fóra, bola Angelika slúžkou v La Rochelle 2 roky. Avšak podľa knihy, 6.časť, keď sa Joffrey pýta Berna, ako dlho ju pozná, tak ten hovorí, že necelý rok:

„Znáte ji už dlouho?“ zeptal se nahlas.
„Ne, vlastně ani ne rok.“
Joffrey de Peyrac si pomyslel, že i v tomhle mu Angelika lhala. Jenže proč?

To je asi jeden z príkladov, keď to u AG tá časová dej s históriou veľmi nesedela, hm?


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Časová osa - přílohy
PříspěvekNapsal: 24 říj 2017, 17:00 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4184
Bydliště: Wien
Maira - najskôr by si si musela prečítať všetky naše staré diskusie k tomu prečo sme určité veci
v časovej osi rozhodli tak ako sme rozhodli. Bez toho nejde pochopiť súvislosti.

Treba komplexne prehdnotiť všetky informácie z knihy a zároveň aj z histórie.

Na tomto mieste smutná správa: Dve francúzske časové osi (jedna podla normálnych kníh a druhá podľa
integrale) zmizli z internetu.

Ale nevadí - mám to predvídavo stiahnuté a uložené. :twisted:

nedávala som to sem už do príloh ? :roll:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Časová osa - přílohy
PříspěvekNapsal: 24 říj 2017, 17:33 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1296
Bydliště: Liberec
moirra píše:
plus Andijos :courtier: Lauzun Desgrez :desgrez: a Hortenzie a jej deti
takto človek iba pozrie a nemusí počítať ;) :P

Příloha:
Angelikyn Joffreov vek Hortense a Andijos.xlsx


U Desgreze :desgrez: bude nutno upravit, neb dle těch genealogických zdrojů se dožil roku 1705 :cry: .

http://www.biographi.ca/en/bio/beauharnois_de_la_chaussaye_francois_de_3E.html:
When the Desgrez couple died in 1705, they left a fortune of 70,000 livres (...).


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Podrobná časová os prvého dielu
PříspěvekNapsal: 24 říj 2017, 19:20 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4184
Bydliště: Wien
errnie píše:
Tradá.... dúfam,že je to ok, ak máte dievčatá, niektorá pripomienky, prípadne ste našli v románe bližšie informácie sem s nimi

Roky narodenia súrodencov de Sancé:
Josellin nar. 1632
Raymond nar. 1633
Hortense nar. 1635
Gontran nar. 1636
Angelika nar. 1638
Madelon nar. ? ... v tomto prípade naozaj neviem kedy sa mohla narodiť, a koľko mala rokov, pretože sa veľa o nej nepíše a zomrela mladučká v kláštore
Denis nar. 1641
Marie -Agnes nar. 1643
Albert nar. 1648
Jean-Marie nar. 1649


super Errnie chýba mi rok úmrtia starého baróna de Sance - píše sa v piatom diely že
umrel minulú zimu - čiže v roku 1670 ???

a potom čas úmrtia Gortrana de Sance - čo bolo dva mesiace potom čo Angelika opustila Paríž
a vybrala sa do Marseille .... :sailor:

Do večera musí Denis získat od krále milost. (pre Gontrana)
On, prostý důstojník, se má dostat až ke králi! Nikoho neznal.
„Kdybys tu byla, Angeliko, bylo by to jednoduché. Ještě dva měsíce předtím jsi byla u
dvora, král viděl jen tvýma očima, stačilo by jediné tvé slovo. Proč, proboha, proč jsi zmizela v plné
slávě, na vrcholu kariéry? Ach, kdybys tu byla!“


čiže bol obesený v septembri 1670 ? :roll:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Časová osa - přílohy
PříspěvekNapsal: 26 říj 2017, 10:04 
Offline
Baroni
Baroni

Registrován: 17 srp 2010, 14:19
Příspěvky: 125
Vďaka moirra.

Viem, že je to veľmi komplikované, či skôr nemožné to celé zosúladiť. No, ale keď už sme také posadnuté angelikoložky, tak čo s nami? :D :mrgreen:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Časová osa
PříspěvekNapsal: 06 pro 2017, 22:43 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4184
Bydliště: Wien
zaujimave su aj dátumy na talianskej časovej miniosi

Cronologia di Angelica

1627: Nasce Joffrey de Peyrac, conte di Tolosa. (anrodenie Joffreya)
1637: Nasce Filippo di Plessis de Bellière, cugino di Angelica. (narodenei Filipa)
1639: Nasce Angelica, figlia del barone di Sancé de Monteloup. (narodena Angelika)
4 maggio, 1659: Nasce Florimond, primo figlio di Angelica e Joffrey. (narodeny Florimond)
3 giugno, 1660: A Saint Jean de Luz, il re Luigi XIV sposa Maria Teresa di Spagna.
(kráľovská svadba)
27 gennaio, 1661: Nasce Cantor, secondo figlio di Angelica e Joffrey. (narodenei Cantora)

zdroj:

http://asburgoborboneromanov.forumfree.it/?t=73539198


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Podrobná časová os prvého dielu
PříspěvekNapsal: 26 srp 2018, 20:38 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4184
Bydliště: Wien
moirra píše:
Kto má záujem nájde francúzku časovú os v exel formáte v prílohách k časovej osi celkom hore v téme Knihy Angelika.


Ešte že som ju stiahla. 8) Zmizla nadobro z webu ;)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Časová osa
PříspěvekNapsal: 12 bře 2019, 19:14 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1296
Bydliště: Liberec
Nevím, zda to tu už nebylo - zajímalo by mne, v jakém roce se Nicolas dostal do Paříže:

viz jiné téma: viewtopic.php?f=16&t=569&p=24235&hilit=pradleny#p24235
PenelopaW píše:
PenelopaW píše:
V úryvku o hospodě mne zaujaly dvě věci:
2. V Nesleské věži jsou pořád pradleny - ještě je nevyhnal Rošťák a jeho tlupa. Přitom za rok už tam byl, což by (podle Integrale) znamenalo, že věž obsadil v zimě 1660/1661, kdy probíhal proces s Peyrakem. Měla jsem za to, že touhle dobou už dávno ve věži byl... Nebo jsem to špatně pochopila? :shock:

moirra píše:
PRIPOMÍNAM:

Nejzuřivější boj se rozpoutal o starou Nesleskou věž s kamennými střílnami po obvodu, která stála v místech, kde do Seiny ústily bývalé vodní příkopy. Ale když se tu usadili, to byla nádhera! Opravdový hrad!
Rošťák si z věže udělal své doupě.

Navazuji na svůj předchozí dotaz: Víme, KDY to bylo?


Přitom v díle Angelika se bouří je napsáno:

To, co hlásala, už dlouho hloubilo ránu v jejich mlčenlivých srdcích. Připomínala jim dva strašné roky 1662 a 1663, kdy jedli seno a trávu, živili se kúrou stromů, košťály a kořínky, kdy došli až tak daleko, že mleli ořechové skořápky se žaludy a přidávali je k poslední hrstičce žita nebo ovsa. Připomněla jim jejich mrtvé děti, hromadný útěk do měst – to byl ten rok, kdy Nicolas a vyhladovělí sedláci pronikli jako vlci do Paříže. Týž rok, kdy se v hlavním městě konal velký karneval, jehož se zúčastnil i král, jeho bratr a princové, všichni zářící drahými kameny.

Je tím karnevalem myšlen balet z roku 1663? http://www.scritub.com/limba/ceha-slova ... 415125.php

(Nevybavuji si nyní, zda o "karnevalu" byla zmínka v příslušném díle, který se počátkem 60. let zabývá - zkusím to dohledat....)

Úryvek pokračuje:

A sotva se pak v následujícím roce začali vzpamatovávat z utržených ran, vypsal ministr Colbert daň ze soli, jíž se začalo říkat daň „za talíř a slánku“, a také daň „z nasoleného masa a porážky dobytka“, tedy povinnost kupovat ze státních zásob a za cenu zlata všechno nezbytné koření.

O dani ze soli (gabelle) jsem toho našla fůru, ale pořád mi tam haprují roky...

https://socialsciences.mcmaster.ca/econ ... olbert.pdf
http://www.paulrittman.com/ColbertsReforms.pdf

Ahááá, tak podle téhle knihy byla sice daň zavedena již dříve (Fouquet), ale roku 1664 byla spojena právě s povinností kupovat ze státních zásob:

https://books.google.cz/books?id=dQ53vj ... 64&f=false

A zpět k Rošťákovi: Kdyby se do Paříže dostal v roce 1662, tak by to bylo rok poté, co došlo k zátahu na Saint-Germainském jarmarku a on skončil na galejích... Joffreye zatkli, a Angelika přijela do Paříže 1660, a to už Rošťák v podsvětí kraloval - díval se přece na Angeliku oknem, když byla s Desgrezem, Gontranem a Cerbalaudem u Tří holí...

Že by to byl další příklad rozporu mezi fikcí (Angeličin příběh) a realitou (povstání v Poitou, kruté zimy, hladomor sedláků)? Nebo je chyba v letopočtech v českém vydání?*

*Dívala jsem se do francouzského a tam ty roky jsou v souvislosti s Nicolasem taky...

Asi nikdo zevrubněji nestudoval historii Poitou, které roky byly pro provincii nepříznivé, kdy byla špatná úroda či tuhé mrazy? :) Zkusím schválně na roky 1662-1663 a na období před rokem 1660 zítra mrknout do historické klimatologie pro české země, teoreticky by situace ve střední a západní Evropě mohla být obdobná...

EDIT:

ROK 1662 - zima byla až do 20. ledna mírná a vlhká, potom napadlo velké množství sněhu. Jaro bylo teplé a vlhké. Ve dnech 18. a 20. května se vyskytly škodlivé mrazy se silným sněžením a další mráz se dostavil ještě 6. června. Vinohrady byly silně poškozeny a mrazem utrpělo i obilní osení. Léto bylo horké, vláhově vyrovnané, s četnými bouřkami. Podzim lze hodnotit jako průměrně teplý až teplotně podnormální, vláhově vyrovnaný, s velmi studeným prosincem, s mrazy a přívaly sněhu. Osmého prosince uhodil tak silný mráz, že kněz nevydržel na kazatelně a lidé se rozutekli.

ROK 1663 - zima 1662/1663 byla velice tuhá, sněživá a mimořádně dlouhá. Trvala od konce první prosincové dekády až do počátku dubna. V důsledku silných mrazů vymrzly ořechy, meruňky, broskve, švestky a třešně a mnoho vinných keřů. Na Žatecku muselo být poraženo i 60 % chmelnic. Tato zima řádila v celé střední a západní Evropě. I Nizozemsko v tomto roce utonulo v záplavě hlubokého sněhu. Jaro bylo teplotně podnormální a vláhově vyrovnané. Léto lze hodnotit jako teplé a mírně suché období.

Zdroj:
J. Svoboda, Z. Vašků, V. Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny české. Praha: Regia, 2003

Těm rokům 1662 a 1663 by odpovídal i rozšířený text v pátém dílu Integrale - Světla a stíny Paříže, s. 213-213:

Následovaly strašné tři měsíce.
Jen zřídkakdy nepocítilo rozlehlé, hustě obydlení Francouzské království buď vinou tuhé zimy, nebo v důsledku neúrody či nějakého provinčního povstání, hladomor, který se v hlavním městě vzhledem k obrovskému množství lidí, jež muselo živit, pravidelně opakoval.
Hladomor, o němž Angelika mluvila, nebyl planou hrozbou. Ještě neuběhla ani polovina ledna, a už stál před branami Paříže. Toho roku byla špatná úroda. Vojenské oddíly, které nebyly dosud rozpuštěny, přestože byl uzavřen pyrenejský mír, se potulovaly po kraji. A díky tomu měli spekulanti volné ruce.
Ti, kdo se zabývali jídlem, díky cechům, které se za celá staletí měly čas semknout proti těmto nevyhnutelným hrozbám, trpěli méně než příslušníci ostatních profesí.
Pekaři, řezníci či hospodští měli vždycky co jíst, ale obtíže se zásobováním se množily. Hostů ubývalo.
Angelika přemýšlela o tom, že období svátků nebylo tak úspěšné, jak očekávala. Ale bohudíky Kokrháč a jeho osazenstvo zatím nebyly na hranici ohrožení. Blahopřála si, že přivedla syny pod střechu hostince. Kdyby to neudělala, během těch tří tragických měsíců by umřeli hladem.
Pařížané opět trpěli hladem, znovu je ohrožoval mor, jeho věčný průvodce. (…)


Je to v kapitole č. 15, která začíná datací "Listopad 1661", takže řeč může být již o zimě roku 1662 (ale s ohledem na chybějící další data a údaje klidně až zimou 1663, která je podle Velké knihy o klimatu zemí Koruny české líčena mimořádně krutě, i s nahlédnutím do západní Evropy...

Následující pasáže odpovídají ději v Cestě do Versailles 1, kdy Angelika krmí žebráky, vypravuje se k Dřevěnýmu zadku, uzavírá sázku s gurmánem du Bernay ohledně omelety, a následně se stěhuje:

Pan Bourjus se rozčiloval, tentokrát upřímně.
„Přitahuješ je jako včely med. Přestaň jim dávat almužnu a zbav mě té havěti, nebo se budu muset já zbavit tebe.“
Křičela na něj:
„Pročpak si myslíte, že váš hostinec trpí žebráky víc než ostatní? Copak jste neslyšel, jaký hladomor začíná panovat v království? Říká se, že hladoví sedláci táhnou jako armáda do města a že chudáci se množí… Způsobuje to zima a bída.“
(…)
V roce 1663 Angelika využila nuceného volna o velikonočním půstu k uskutečnění tří plánů, kterými se zabývala už dlouho.
Jednak se přestěhovala.


____________________________

Nu a nyní období před Angeličiným příchodem do Paříže:

V letech 1655 - 1665 se Evropou přehnala studená klimatická epizoda:

ROK 1655 - zima byla velmi tuhá a bohatá na sníh, začala již na počátku druhé listopadové dekády 1654, nejsilnější mrazy se dostavily v lednu a potom ještě kolem poloviny února. V druhé polovině února přišla náhlá a silná obleva, což s sebou díky předchozímu množství sněhu a nynějším dešťům přineslo povodně. Tato zima byla tuhá zejména v severní Evropě, kde v šířce několika mil od pobřeží zamrzlo i Baltské moře. Jaro bylo chladné až průměrně teplé a deštivé. Velmi deštivý a se zátopami byl především červen. Léto bylo teplé a suché, velmi suché zejména od srpna.

ROK 1656 - zima byla tuhá a s množstvím sněhu, trvala od prosince až do počátku února. Jaro bylo teplotně podnormální a vlhké, zejména květen a červen byly deštivé a květen kromě toho i velice studený. Léto bylo průměrně teplé až chladné a mírně vlhké, s deštivým zejména srpnem. V roce 1656 byla zaznamenána bohatá úroda obilí.

ROK 1657 - zima byla mírná a vlhká, již v únoru sedláci pracovali na polích a létaly včely. V tomto roce byla zaznamenána opět bohatá úroda obilí.

ROK 1658 - zima byla mimořádně tuhá a velice bohatá na sníh. Tato tuhá zima řádila téměř v celé Evropě. V Německu a Anglii napadlo nevídané množství sněhu a v únoru padal sníh i v Římě. V tomto roce opět zamrzlo Baltské moře a např. ve Švédsku zima trvala až do 7. června. Tato zima je západoevropskými klimatickými historiky ještě spolu se zimou 1694/1695 pokládána za nejtvrdší zimu 17. století vůbec. Jaro bylo chladné, větrné až do konce května a vlhké. Léto bylo teplotně podnormální a mírně suché. V tomto roce byla zaznamenána nízká úroda ozimů.

ROK 1659 - zima byla mírná a deštivá. Celý leden byl bez sněhu a mrazů, což vydrželo až do poloviny února. Jaro bylo velmi chladné a vláhově vyrovnané, léto srážkově nadnormální, větrné a teplotně podnormální až průměrně teplé. Podzim byl teplotně výrazně podnormální a velmi vlhký, se silnými větry a dešti: pro veliké mokro nebylo žádné pole obdělané. V prosinci se navíc dostavilo extrémně studené zimní počasí: přišly silné bouře s množstvím sněhu a strašlivé mrazy, při kterých praskaly stromy a při kostelech mrzlo mešní víno.

ROK 1660 - zima byla velmi tuhá, se silnými mrazy a množstvím sněhu, trvala až do poloviny února. Jaro bylo studené a vlhké, léto lze hodnotit jako teplé, srážkově podnormální a od srpna velmi teplé a velmi suché, se záznamy nízkých stavů vody v tocích a zvýšeným výskytem požárů. Od 4. srpna do 7. října vůbec nepršelo. Podzim byl rovněž suchý a teplý, s výjimkou prosince, který byl studený, větrný, se sněhem, oblevou na konci měsíce a povodněmi. Úroda obilí byla v tomto roce nižší.


Když se tedy obloukem vrátím k fiktivnímu příběhu o Angelice, osobně bych kladla Nicolasův příchod do Paříže do zimy 1658 :) . Pak tam ovšem jsou nesrovnalosti, že ještě roku 1660 byly v Nesleské věži pradleny - ty by pak musel vyhnat a sídlo si tady udělat v zimě 1660/1661. Ale vlastně by to odpovídalo, protože Angeliku si tam nastěhoval až 1661 po procesu a po jejím opuštění Templu :) .

Najednou začal rázovat po místnosti, ale oči z ní nespouštěl. „V lesích to ještě jakžtakž jde, když je teplo,“ rozhovořil se. „Pracoval jsem s pašeráky soli. A pak jsem narazil v Mercoerském lese na bandu bývalých žoldáků, sedláků ze severu a uprchlých trestanců. Byli dokonale zorganizovaní. Dal jsem se k nim. Okrádali jsme cestující na silnici z Paříže do Nantes. Když je teplo, ujde to. Jakmile přijde zima, je nutný se z lesa vrátit do měst. Není to snadný… Byl jsem v Tours, v Chateaudun. Tak jsem dorazil až před Paříž. Všechny stráže, co chytají žebráky a bandity, nás pěkně proháněly. Těm, co se nechali načapat před branami, vyholili obočí a půlku vousů a padej, kamaráde. Vrať se na venkov. Vrať se do svýho spálenýho statku, na zničený pole, na svý bojiště. Když ti náhodou najdou v kapse kus chleba, kterej ti dala pekařka, protože nemohla jinak, je z toho buď Všeobecnej špitál, nebo spíš ještě Châtelet. Ale já našel místa, kudy proniknout: sklepy, který vedou od domu k domu, stoky, co ústí na navigaci, a protože už byla zima, nákladní lodě, který zamrzly po celý Seině až do Saint-Cloud. Od jedný lodě na druhou, elá hop! Jednou v noci jsme pronikli do Paříže jako krysy…


Naposledy upravil PenelopaW dne 13 bře 2019, 21:32, celkově upraveno 6

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: časová os
PříspěvekNapsal: 12 bře 2019, 23:50 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1296
Bydliště: Liberec
fantina píše:
Co ve fr. ose ale podle mě moc nesouhlasí, je příchod Angeliky a Colina do Ceuty ... leden by byl moc brzy a ještě jsem nepřišla na to, podle čeho to takhle spočítali. Já, když to pro změnu beru zpětně, tak mi vychází spíš konec března, protože ... na Plessis se vrátila až v květnu (viz A. se bouří, první část Oheň doutná, kap. 2), předtím absolvovala jízdu z Marseille, která včetně několikadenního vězení, nešťastného potratu a boje o život po ztrátě krve mohla trvat tak 14 dnů, cesta z Ceuty do Marseille by měla trvat tak 15 dnů, max. tři týdny. Než odjela z Ceuty, tak se ještě pár dní léčila z vyčerpání. Takže cca 1,5 měsíce by mělo uběhnout od příchodu do Ceuty do návratu na Plessis.

Počítala jsem nahrubo dny útěku z Meknésu a došla zhruba k tomu březnu / dubnu :).

Až budu zítra u PC, tak to sem zkopíruji z excelu.

EDIT:

Takto jsem sestavila z knihy Nezkrotná Angelika:

noc útěku z harému: Osman Ferradži zabit rukou Colina Paturela, ten vede Angeliku do židovské čtvrti přes zahrady Sidi Romanio, francouzského renegáta Josefa Gaillarda, uprchlí otroci se ukrývají u Maimoranových, židovské rodiny, do níž se přivdala Savaryho dcera

2. den po útěku z harému: Cavaillac a pan de Méricourt přináší uprchlíkům novinky, Mulaj Islail truchlí pro ztrátu svých jediných dvou přátel: Osmana Ferradžiho a Colina Paturela.

3. den po útěku z harému: Markýz de Koermeur se holí a debatuje s Angelikou o módě, Colin Paturel nutí všechny přísahat, že se o Angeliku nikdo nesmí pokusit. Rytíř de Méricourt informuje uprchlíky, že někdo vypustil falešnou zprávu o tom, že jsou na cestě do Santa Cruz. Večer se otroci maskovaní za Araby (a Jean-Jean Pařížan za žida) vydávají na cestu z židovského melláhu.

1. den po útěku z Meknésu: Uprchlí otroci k ránu prodávají velblouda, rozdělují si zavazadla a pokračují po stezce k břehům říčky, kde se přes den ukrývají v rákosí. Francis Arlésan málem prozrazuje úkryt, když začne radostí ze svobody zpívat. V noci pokračují v cestě na jih lesem v močálu.

2. den po útěku z Meknésu: Uprchlíci se skrývají v lese, v noci se snaží projít trnitými houštinami, kde Angelika ztrácí sandál, ale nakonec musí projít obydlenou osadou.

3. den po útěku z Meknésu: Colin Paturel Angelice ošetřuje zraněnou nohu. V noci při výstupu na skálu umírá Arlésan.

4. den po útěku z Meknésu: Colin Paturel sestupuje pro Arlésanovo tělo a bojuje s orlem, pohřeb Francise Arlésana.

6. den po útěku z Meknésu: Uprchlíci potkávají pastevce, kterým lžou, že mají namířeno do Meldžani, a Colin Paturel je následně zabíjí. Večer si uprchlí otroci pečou divoké brambory a Colin Angelice dává poslední zásoby vody. (Tři dny bloudili mezi rozpálenými pustými skalami. (…) Přesto druhý den narazili na dva maurské pastevce, hlídající na travnatém svahu ovce.)

7. den po útěku z Meknésu: Jean-Jean Pařížan pije zkaženou vodu ze studně. Večer přicházejí k oáze, kde je starý Caloëns napaden lvicí a markýz de Kermoeur umírá při obraně Paturela před lvem. (Nazítří sešli na rovinu.)

8. den po útěku z Meknésu: Benátčan Piccino, Jean-Jean Pařížan a Bask Jean d’Harrostegui večer vyrážejí napřed do Sebonské oázy na schůzku s Rabi Maimoranem, bratrem Zachariáše Maimorana (otec Savaryho zetě), neboť už mají 2 dny zpoždění. Colin s Angelikou zůstávají v jeskyni u oázky s umírajícím Caloënsem.

9. den po útěku z Meknésu: Caloëns v oáze umírá, po jeho pohřbu se Angelika s Colinem vydávají za ostatními. (Když se zešeřilo, tři muži chvíli postáli u hrobu bretonského šlechtice, a pak zmizeli v dálce. Starému Caloënsovi nic neřekli. Čím dál víc slábl. Blouznil vlámsky a křečovitě tiskl Angelice ruku silou umírajících. Veškerá houževnatost jeho odolného starého těla se soustředila k jedinému cíli, bojoval ještě celý další den. Večer se najednou vzepřel na lůžku a musel přijít silný Colin Paturel, aby ho udržel. Raněný s ním bojoval stejně energicky jako se smrtí. (...) „Pomozte mi s ním,“ požádal ji. „Hrob je už vykopaný. Musíme si pospíšit. Pak vyrazíme.“ (...) A znovu začala únavná cesta. Úplněk pohazoval po krajině široké stříbrné stíny.)

10. den po útěku z Meknésu: Angelika s Colinem přicházejí k Sebonské oázy na místo schůzky, na křižovatce nacházejí oběšeného Maimorana a Jean-Jean Pařížana. Colin nechává Angeliku v jeskyni poblíž křižovatky a jde do aduáru zjistit, co se stalo s Benátčanem a Baskem. (Přesto postupovali tak rychle, že druhý den kvečeru došli až k dubovému lesíku, kde se měli sejít s židem Rabim.)

11. den po útěku z Meknésu: Colin se vrací s informací, že zbylí dva přátelé byli umučeni a židovský melláh v Meknésu vypálen. Pohřbívá tělo Jean-Jean Pařížana a v noci se vydává na lov (Angelika si po probuzení myslí, že ji opustil). Následně Colin zabíjí hlídku čtyř Arabů, kteří ucítili kouř z jeskyně, s Angelikou si berou jejich oblečení a koně a vydávají se na další cestu.

14. den po útěku z Meknésu: Alkaidové se vydávají hledat zmizelé vojáky, později nacházejí opuštěné koně na úpatí pohoří Ríf a domnívají se, že je ukradli lupiči. (Obyvatelé aduáru zřejmě vyprávěli alkaidům, kteří tři dny nato vyrazili hledat zmizelé vojáky, že viděli projíždět dva jezdce, letící jako vlaštovky, a každý vedl zásobního koně.)

cca po měsíci? po útěku z Meknésu: Angelika s Colinem přicházejí k Ceutě, v noci se plíží k městu a do úsvitu čekají v moři na odjezd maurské hlídky, která před hradbami kontroluje cesty k městu, kudy metadoři převádějí uprchlé křesťany. („Ještě pár dní, a uvidíme Ceutu.“ „Kolik dní?“ zeptala se Angelika. Nedůvěřivý Normanďan to nechtěl blíže určit. Copak člověk ví? Budou-li mít štěstí, řekněme tak čtrnáct dní… Jenže když ho mít nebudou?) - A my víme, že štěstí neměli, Angeliku uštkl had, takže ji Colin musel nést, tudíž došlo ke zdržení (minimálně o týden??)

v Ceutě: Angelika a Colin jsou dopraveni do kláštera Otců Vykupitelů, Angelika je poté převezena do domu místního guvernéra de Los Cobos y Perrandes

3 dny po příchodu do Ceuty: Angelika se probouzí z horečky a setkává se s panem de Breteuil, vyslancem francouzského krále (Angelika pochopila, že její hostitelka děkuje Matce boží, že konečně uzdravila ubohou Francouzku, jež už tři dny blouzní rozpálená horečkou.)

4 dny po příchodu do Ceuty: Angelika se loučí s Colinem Paturelem, který se naloďuje na obchodní loď Bonaventura mířící do Východní Indie. (Druhý den se oblékla do francouzských šatů, které přivezl pan de Breteuil.)

Celá cesta tedy trvala cca 1 měsíc...

V knize je časový údaj akorát o tom, že otroci slavili Velikonoce a přišli Otcové vykupitelé. K termínům velikonoc jsem našla tenhle web:

http://kalendar.beda.cz/kalendarni-data ... century=17

Otroci navíc také plánovali útěk na období rovnodennosti:

„Všechno jde dobře,“ šeptal Savary a oči za brýlemi se mu leskly.
„Našel jste další ložisko minerální mumie?“ usmála se slabě Angelika. (…)
„Šest otroků se pokusí o útěk. Mají dokonalý plán. Nespolčí se s metadory, kteří často zradí ty, které mají dovést na křesťanské území. Shromáždili zprávy od otroků, kteří utekli a znovu je
chytili. Vytyčili si cestu až do Ceuty; kudy je třeba jít a čemu je třeba se vyhnout. Nejvhodnější čas nastane za měsíc či dva. Je to období rovnodennosti a Mauři už nespí venku, protože nemusí hlídat ani pole, ani ovocné sady. Jít se musí pouze v noci. (…)“


Nu a rovnodennost spadá na konec března: https://cs.wikipedia.org/wiki/21._březen

Jak víme, Angelice se povedlo útěk uspíšit, takže pokud by otroci prchali někdy v lednu, únoru, tak ten březen / duben jako měsíc příchodu do Ceuty docela sedí... (Záleží na tom, jak dlouho putovali samotní Colin s Angelikou poté, co ji uštkla zmije.) Kloním se tedy ale k tomu, že k útěku došlo 1671 (kdy i Velikonoce připadaly na březen), což počítám podle dalších událostí a zejména podle zmínky v Angelika se bouří, že v roce 1673 král poslal do Poitou speciální vojsko s cílem potlačit vzpouru:

1671 - útěk z harému, příchod do Ceuty, příjezd do Francie, Angelika se do října má podrobit králi, ale dochází k vyplenění Plessis
1672 - Angelika zjišťuje, že je těhotná, v červenci se narodila Honorina
1673 - Angelika po panu de Brienne vzkazuje králi pozdravy od Ozdůbky, ten posílá do Poitou speciální vojsko, Honorině je v tomto roce jeden rok

V létě jí byl rok. (...) První krůčky udělala v Parthenay toho dne, kdy se v malém obsazeném městečku zvonilo na poplach. (...) První slůvko řekla ten den, co zabili Lancelota de La Moriniere během prudké bitky na Machecoulských pláních. (...) Koncem léta se ještě vyhnuli hrozící porážce. (...) Když vzkaz králi vyřídili, zbledl. Zavřel se v pracovně a zůstal tam několik hodin sám, s obličejem v dlaních. Pak si dal zavolat ministra války a nařídil mu, aby užil všech prostředků k potlačení vzpoury v Poitou, ještě než přijde jaro.(...) Mezi pluky, jež král poslal do Poitou v roce 1673, byl také 1. pluk z Auvergne, velel mu pan de Riom, a pět nejslavnějších praporů z Ardennes. (s. 169)


Naposledy upravil PenelopaW dne 13 bře 2019, 21:36, celkově upraveno 3

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Časová osa
PříspěvekNapsal: 13 bře 2019, 13:37 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1296
Bydliště: Liberec
Eh, možná dobře, že jsem nebyla na fóru přítomna dříve, kdy se osa zpracovávala a přepracovávala, protože pak by mi z toho hráblo :lol: . A to jsem původně začala knihy potřetí číst kvůli fikci o Desgrezovi… abych pak propočítávala útěk do Ceuty anebo si zjišťovala, kdy byla tuhá zima :slzici: .


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Časová osa
PříspěvekNapsal: 14 bře 2019, 12:54 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1296
Bydliště: Liberec
Hmmm, a mám další nesrovnalost :lol: .

Když končilo povstání v Poitou, byla velmi tuhá zima, která trvala ještě na konci března:

Na jaře zbyla jediná nepokořená bašta. (...) Kruté jaro! Zima trvala dál a ještě na konci března odmítala promrzlá země jakoukoliv úlevu.

Angelika se měla sejít se svými stoupenci v Obřím chřtánu, aby narazila na vojáky a zjistila, že ji předběhli a všichni (Flipot, mladý abbé, …) byli oběšeni. Následně se před vojáky ukryla v Nieulském klášteře, kde pobyla cca 2 týdny:

Uplynuly sotva dva týdny, kdy právě tudy klopýtala sněhem, zadýchávala se ostrým chladem a cítila v celém těle účinky ledové zimy.

Při odchodu se chtěla rozloučit s opatem, ale Vrátný zavrtěl hlavou. Začíná velikonoční týden. Klášter je uzavřen.

Nu a jak jsem včera koukala na ty Velikonoce, tak pokud by to byl rok 1674, tyto svátky připadaly na 25. března. Což se tluče s tou zmínkou o konci března před popisem dílčích událostí. Samozřejmě, mohlo to být myšleno obecně, jakože byla tuhá zima, která trvala dlouho, ale s ohledem na to, že pak pokračuje samotný děj, to spíše vyznívá tak, že na konci března došlo k definitivnímu konci povstání a Angelika se ukryla v klášteře. Kdežto dle výpočtu Velikonoc by do kláštera musela přijít na počátku března...

Takže podle svátků by to spíše sedělo na rok 1675, kdy byly Velikonoce 14. dubna - zde by to krásně datumově sedělo: na konci března požádala Angelika o azyl a po dvou týdnech, když byly Velikonoce, klášter opustila. Jenže to zase nesedí věkově na Honorinu, které roku 1674 ještě nebyly dva roky :mrgreen:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Časová osa
PříspěvekNapsal: 14 bře 2019, 15:43 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4184
Bydliště: Wien
PenelopaW píše:
Eh, možná dobře, že jsem nebyla na fóru přítomna dříve, kdy se osa zpracovávala a přepracovávala, protože pak by mi z toho hráblo :lol: . A to jsem původně začala knihy potřetí číst kvůli fikci o Desgrezovi… abych pak propočítávala útěk do Ceuty anebo si zjišťovala, kdy byla tuhá zima :slzici: .


Fantasicky stabuľkovaný 4 aj 5 diel! klobúk dolu!

a som rada že maž aj širší záber ako len na Desgreza! :la-polak-fun:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 312 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 17, 18, 19, 20, 21

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz