PenelopaW píše:
Doufám, že se teď nebudu opakovat, ale tuším, že první setkání Angeliky s markýzou de Brinvilliers tu citováno nebylo, i když by si zasloužilo pozornost.
A schválně, jestlipak víte, které to bylo? Když chtěla Angelika orodovat za propuštění svých známých ze Dvora zázraků u markýzina bratra? Nebo když ji Brinvillierska zvala na večeři?
...Samá voda!
Od mostu Pont-Neuf se proti proudu nesl mlhou křik kejklířů a šarlatánů.
Na most vjížděl kočár. Skupinka se rozestoupila, aby ho nechala projet, ale na konci mostu se koně zarazili, protože se jim pod kopyta vrhl jakýsi trhan. Byl to Černej chleba, stařec s bílými
vousy, jeden z Rošťákových pobočníků, ověšený růženci a svatojakubskými mušlemi.
„Slitování!“ kvílel, „mějte slitování s ubohým poutníkem, který se vydal do Compostellu pomodlit se, a teď nemá na cestu. Dejte mi pár drobných a já se za vás pomodlím u hrobu svatého Jakuba.“
Kočí ho přetáhl bičem.
„Ustup, čertovskej modláři!“
Okénkem vyhlédla jakási dáma. V rozhaleném plášti jí zářil překrásný náhrdelník.
„Co se děje, Lorraine? Popožeňte trochu ty koně. Chci dojet do kláštera Saint- Germain des Prés na nešpory.“
Nicolas popošel o několik kroků a položil ruku na okraj dvířek.
„Zbožná dámo,“ řekl a smekl děravý klobouk, „jedete na nešpory a odmítáte almužnu tomuhle ubohýmu poutníkovi, kterej odchází za Bohem až daleko do Španělska?“
Dáma pohlédla do zarostlé tváře, která se před ní v soumraku objevila, a uviděla podezřelé individuum, jehož děravou halenou prosvítaly mohutné svaly a jehož opasek zdobil řeznický nůž.
Otevřela doširoka ústa a začala ječet:
„Pomoc! Vražda!“
Pivoňka už opřel špičku rapíru o vozkovo břicho. Černej chleba a Flipot, jeden z kluků, co rybařili v tůni, zadrželi koně. Přiběhl Posera, Rošťák skočil do kočáru a drsnou rukou umlčel ženin jekot.
Zavolal na Angeliku:
„Šátek! Dej sem svůj šátek!“
Angelika ani nevěděla, jak se octla v kočáře, ve vůni kosatcového pudru, vedle krásných, zlatem vyšívaných sukní.
Rošťák jí strhl šátek z krku a nacpal ho ženě do úst.
„Dělej, Posero! Seber jí ty cetky! A vem jí prachy.“
Žena se zuřivě bránila. Posera se potil, jak se snažil rozepnout ženin náhrdelník, krásný zlatý řetízek, jemuž se říkalo „obojek“, a cizelovaný zlatý přívěsek s několika zářivými diamanty.
„Pomoz mi, Markýzo andělů,“ sípal. „Nevyznám se v těch sarapatičkách.“
„Hoď sebou,“ vrčel Rošťák. „Už ji neudržím. Je jako úhoř!“ Angeličiny ruce nahmátly uzávěr. Bylo to jednoduché. Nosila kdysi podobné šperky.
„Mazej, kočí,“ vykřikl vesele Pivoňka.
Kočár se skřípěním vyrazil ulicí Fauborg Saint-Germain. Kočí, šťastný, že už nemusí mít strach, uháněl se spřežením jako divý. O kousek dál se ženě podařilo zbavit se roubíku a začala znovu křičet.
(Cesta do Versailles 1)
moirra píše:
Tá scéna ako prepadnú jej koč je dokonca ja vo filme
Báječná Angelika.
V prvých dvoch filmoch sa Borderie dosť držal predlohy.
Scéna je hned na začátku filmu (cca devátá minuta). Angelika korsuje s Rošťákem a jeho bandou po Pont-Neuf, přičemž vidí projíždět kočár Brinvilliers. A protože "policajtská dceruška" stála v procesu proti Joffreyovi (
), nabádá svého ochránce, aby z ní očesal šperky...
...Rošťák se brání, že to není dobrý nápad, je bílý den, ale Angelika je nesmlouvavá, a tak R. vydává rozkaz, že kočár na nábřeží přepadnou.
Sama Angelika pak Brinvilliers strhává náhrdelník a slibuje jí, že přijdou zas
. Na obrázku hezky vidět herečka ztvárňující dceru pana d'Aubray - schválně ji srovnejte s historickým potrétem
.
Jenže ouha, v davu čumilů je přítomen i Muž se psem!
A další rozdíl oproti předloze: Brinvilliers není pasivní a sama strhává Markýze Andělů z hlavy šátek
.
V roli markýzy de Brinvilliers -
Malka Ribowska, francouzská herečka a scénáristka polského původu (hrála i v Borderieho Třech mušketýrech):
https://fr.wikipedia.org/wiki/Malka_Ribowskahttps://www.imdb.com/name/nm0723032/?re ... _fc_cl_t25https://www.csfd.cz/tvurce/76896-malka-ribowska/
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
Členové
:
skvely objav 
.
.