Právě je 23 dub 2019, 20:44

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 30 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 29 bře 2019, 22:33 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4155
Bydliště: Wien
Poďme teda ďalej a pozrime sa na Joffreya vo väzení:

Joffrey vo väzení

Falot: Takže: vašeho manžela zatkli na základě zatykače třetího řádu, tedy dopisem, zvaným ,ve jménu krále'. Obžalovaný důstojník či šlechtic se jím zve, aby se tajně, ale svobodně, v doprovodu králova komisaře, odebral
na určené místo. Pokud jde o vašeho manžela, odvezli ho nejdříve do Fort-Léveque ****, odkud byl na
rozkaz jakéhosi Séguiera převezen do Baštily."
#

„Děkuji vám za tyhle přece jen poněkud uklidňující novinky. Mnoho lidí se dostalo do
Bastily a vyšli odtud očištěni, jakmile se objasnilo, jaké úklady je tam dostaly."
„Vidím, že jste chladnokrevná žena," poznamenal pan Fallot a pochvalně potřásl hlavou,
„ale nechci ve vás vzbuzovat iluzi, že se věc vyřídí tak snadno. Současně jsem se totiž dozvěděl, že
v zatykači, podepsaném králem, se speciálně žádá, aby nebylo uvedeno ani jméno vězně, ani důvod,
pro který byl zatčen."


„Král zajisté nechce urazit někoho ze svých věrných dřív, než se sám přesvědčí o
přestupcích, z nichž je obviněn. Chce ho propustit bez velkého skandálu..."
„Nebo na něj zapomenout."
„Jak zapomenout?" zopakovala Angelika a najednou se roztřásla.
„Je mnoho lidí, na které se ve vězení zapomene," řekl mistr Fallot a přivřel oči, jako by viděl do budoucnosti stejně jistě jako na dno hrobu. „Sám pobyt v Bastile není samozřejmě nic tak
ponižujícího, je to vězení pro šlechtice, svůj čas tam už trávil i nejeden princ z královské krve a
vůbec si tím nezadal. Přesto ale trvám na tom, že být vězněn anonymně a tajně svědčí o tom, že jde
o obzvlášť vážnou záležitost."

------------------------------

V malé kanceláři mistra Fallota si advokát sundal paruku a prohrábl dlouhé vlasy. Jeho
obvykle veselá a živá tvář najednou zvážněla. Angelika si sedla ke stolečku a mechanicky si
pohrávala s jedním z prokurátorových brků. Neopovážila se Desgreze na cokoliv zeptat. Konečně to
nevydržela a vybuchla:
„Viděl jste ho?"
„Koho?"
„Mého muže."
„Oh ne! O tom nemůže být ani řeči, je dokonale utajený. Velitel Bastily ručí hlavou za to, že
s nikým nepromluví a nikomu nenapíše."
„A zacházejí s ním dobře?" „V této chvíli ano. Má dokonce postel a dvě židle a nosí mu
jídlo přímo od velitele. Dokonce prý často zpívá a popsal malým kamínkem stěny své cely
matematickými vzorci. Taky se pokusil ochočit si dva obrovské pavouky."

„Oh, Joffreyi," usmála se Angelika, ale do očí jí vstoupily slzy.
Takže žije, neudělali z něj slepý a hluchý přízrak. Ani zdi Bastily nejsou dost silné, aby
spoutaly jeho vitalitu.
Vzhlédla k Desgrezovi.
„Děkuji, pane."
---------------------


„Abych ho mohl hájit, musel by ho nejdřív někdo obvinit."
„A z čeho ho obviňují?"
„Oficiálně z ničeho. Prostě neexistuje."
„Takže mu taky nemohou nic udělat."
„Můžou na něj navěky zapomenout, madame. V bastilských kobkách jsou lidi, kteří tu hnijí
třicet či čtyřicet let a kteří si nepamatují, jak se jmenují, ani co udělali.
Proto vám říkám: největší
naděje na jeho záchranu je vyvolat proces. Ale i v tom případě to bude určitě proces neveřejný a
advokáta mu nepovolí. Takže peníze, které utratíte, nebudou nic platné."
Vstala a upřeně na něj pohlédla.
„Vy máte strach?"
„Ne, pouze si kladu otázky. Není pro mě například výhodnější zůstat advokátem bez
případu, než riskovat skandál? Není pro vás výhodnější se schovat někam na venkov i s dítětem a s
penězi, které vám ještě zbývají, než přijít o život? Není pro vašeho muže výhodnější strávit několik
let ve vězení, než být zatažen do procesu a obviněn z čarodějnictví nebo kacířství?"
Angelika zhluboka vzdychla.
„Čarodějnictví a kacířství... Z toho ho tedy obviňují?"
„Přinejmenším to sloužilo jako záminka k jeho zatčení."
„Ale to není nic vážného! To je jen důsledek pitomosti toulouského arcibiskupa."

------------------------------------------------

****
Fort-Léveque

Obrázek

Fort-Léveque - obávaná Arcibiskupská väznica, ktorá podľa francúzskych zdrojov po jej rekonštrukcii za kráľa ľudovíta XIV
začala fungovať ako väzenie pre šľachticov
v§znica bola pri Seine neďaleko Údolia Chudoby

väznicu spomína aj Jean-François Parot vo viacerých svojich románoch s komisárom Nicolasom Le Floch

tuto dobová rytina a link:

Obrázek

https://pariscriminel.goodbarber.com/mo ... -1222-1783

https://www.nautesdeparis.fr/for-levequ ... 60-a-1780/

všimnite si, na obrázku nieje žiadna drevená pričňa ale posteľ s perinami a to ma privádza k ďalším úvahám :roll:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 29 bře 2019, 22:42 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4155
Bydliště: Wien
Mňa zaujalo toto, tak som to aj očakávala:

Má dokonce postel a dvě židle a nosí mu jídlo přímo od velitele.

ak sa s ním veliteľ väznice podelil o stravu istotne sa postaral aj o iné ....
veď šľachticky titul mu zobrali až pri procese, ci nie? Bolo by potrebné zrešeršovať kedy k tomu prišlo
pre mňa to znamená že sa oňho starali dobre, podobne ako napríklad o Lauzuna, Vardesa, muža zo železnou maskou a Fouqueta (ku ktorému pani AG zatknutie a proces z Joffreyom prirovnáva) ,
tých štyroch menovaných pánov mal neskoršie St.Mars všetkých pekne spolu v Pignerole

Toto už skvele okomentovala Penelopa, komentárom pod ktorý sa môžem tentokrát podpísať.
Mňa tá nádherná srdcervúca fikcia od Errnie tak chytila za srdce že som si toho poriadne ani nevšimla:
(a súhalsím s Penelopou že to na čtenársky zážitok nemalo žiadny vplyv)

PenelopaW píše:
Až díky popudu od Moirry jsem objevila tyto fikce a úvodem: děkuji za ně! :)

Nevím, jestli jsem je četla před dvěma lety, kdy jsem se na fóru zjevila poprvé, nebo unikly mé pozornosti, nicméně až nyní jsem si je pořádně mohla vychutnat. (což s ohledem na popisované téma zní divně, nejsem žádný saďour, jen mám ráda doplňování kánonu o scény, které AG nenapsala ;) )

Před pár dny jsem posílala S.O.S. výzvu s prosbou o pomoc při fikčním psaní kvůli mé rozpracované fikci o Desgrezovi, a totiž prosbu o pomoc při psaní prvního setkání Desgreze s Joffreyem de Peyrac v Bastile, kdy se Desgrezovi konečně podařilo vymoci jmenování advokátem, díky kterému konečně mohl navštívit vězně. Protože se nepovažuji za odbornici na p. D., požádala jsem ostatní aktivní členky o konzultaci, a kdybych věděla, že toto téma již bylo naťuknuto, rozhodně bych napsala rovnou Tobě, Errnie ;) .


K první části mám pár technických výhrad:

Aj napriek svojej neutešivej situácii videl pozitívne, že práve k Vianociam dostal milý darček. V tajnosti a za prísnych opatrení ho previezli z Bastily do väzenia Justičného paláca. A večer , keď po dlhých mesiacoch zložil svoje zmorené, vychudnuté a zoslabené telo na tvrdú lavicu, ďakoval osudu,že konečne nemusí spať schúlený na vhkej, stuchnutej slame v malej cele.

V noci, keď nevedel spávať , počúval štrkot reťazí, výkriky, náreky, úbožiakov ako on, rozliehajúce sa zo susedných ciel a mráz mu chodil po chrbte. Posledné dni už len ležal, nevládajúc niekedy ani zjesť nedefinovateľnú hmotu, podobajúcu sa na kašu, ani kúsok suchého chleba, ktorý mu hodili v polorozbitej miske na zem.

Tým, že sa ocitol v Justičnom paláci, znamenalo, že ho čaká súdny proces.


Když jsem si sestavovala osu událostí, které předcházely samotnému jednání před soudem, narazila jsem na to, že naopak v Bastile bylo s Joffreyem zacházeno dobře:

„Viděl jste ho?"
„Koho?"
„Mého muže."
„Oh ne! O tom nemůže být ani řeči, je dokonale utajený. Velitel Bastily ručí hlavou za to, že s nikým nepromluví a nikomu nenapíše."
„A zacházejí s ním dobře?"
„V této chvíli ano. Má dokonce postel a dvě židle a nosí mu jídlo přímo od velitele. Dokonce prý často zpívá a popsal malým kamínkem stěny své cely matematickými vzorci. Taky se pokusil ochočit si dva obrovské pavouky."
„Oh, Joffreyi," usmála se Angelika, ale do očí jí vstoupily slzy.


Takže Joffrey měl velmi slušnou celu i dobré jídlo :) .

Tomu by odpovídaly i jiné informace o Bastile, na které jsem narazila např. v knihách Jeana-Francoise Parota o Nicolasi Le Flochovi. O Bastile je relativně dost i v jediné česky vyšlé knize Spiknutí v ulici Bílých plášťů. Hlavní hrdina do Bastily nechá zavřít / ukrýt jednoho podezřelého, který je i jeho přítelem, aby se mu naopak v jiné věznici nestalo nic zlého a coby svědka ho nikdo nesprovodil ze světa:

Ta (Bastilla) je bezpečnější než věznice, kde je plno chátry, prostitutek a rodin zadržených, které si bez kontroly chodí sem a tam.

A když za ním později šel na návštěvu, cela je popisována takto:

Dlouho (dozorce) rachotil klíči, než nakonec otevřel těžké dubové dveře, vyztužené ocelovými pláty. Nicolase překvapilo, jak je cela rozlehlá. Byla to šestiúhelná místnost a sestupovalo se po ní po třech schodech, čímž působila ještě vyšším dojmem. Další tři schody vedly k úzkému okénku s tlustými mřízemi. Napravo byla dřevěná postel a Nicolase překvapilo, že jsou na ní bílá prostěradla a drogetová pokrývka. Nejprve Semacguse (= to je ten podezřelý) neviděli, byl ukrytý za dveřmi. Když sešli dolů, spatřili ho, jak sedí u stolu hned u krbu. Psal a cvaknutí zámku ho zjevně z práce nevyrušilo. Ozval se jeho arogantní hlas:
"Dali jste si načas! Je tu zima jak v psinci a už mi dochází dřevo!"
(...)
"(...) Vedu si účetnictví, přijde mě to draho, a to ve vězení netrčím nijak dlouho. Čtyři livry, čtyři soldy za stravu, jeden livr za víno, čtyřicet soldů za otop, a toho se ještě načekám a dovolíte-li, že jsem tak přízemní, livr a dva soldy za povlečení a vynášení nočníku. Ta ohavnost, jíž se říká pokrývka a jíž jsem si po svém příchodu do zdejšího hotelu musel posloužit, mě obštastnila tolika hosty, že se musím do krve škrábat. V podstatě si nestěžuji. Na slámě ležet nemusím, uznejte ovšem, že nevinný člověk odnětí svobody snáší těžce. Jak tuším, jsem tu na králův tajný rozkaz, obávám se, že souzen nikdy nebudu a zůstanu zde navěky."


Schválně jsem přidala i druhou část, kdy si vězeň stěžuje na to, jak je vězení drahé. Z toho jasně vyplývá, že pobyt zde si vězni hradili ze svého, a podle toho, jak byli oni nebo jejich rodiny štědré, si mohli pobyt velmi zpříjemnit. To, že pobyt ve vězení byl placený, ostatně říká i Hortenzie Angelice, když jí taktně "naznačuje", aby opustila její dům.

„Možná by mi bylo ve vězení líp. Aspoň bych tam bydlela zadarmo a nikdo by mi nic nevyčítal."
„Nevíš, o čem mluvíš, miláčku," ušklíbla se Hortenzie. „V žaláři se platí deset sous denně a určitě bych je musela platit já, tvá jediná příbuzná."
„To není tak drahé. Je to míň, než ti dávám. A to nepočítám šaty a šperky, co jsem ti věnovala."
„Se dvěma dětmi to bude třicet sous denně..."


Bastila:
https://en.wikipedia.org/wiki/Bastille
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b6942770n
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b84423514/f1.item
http://www.estampes-online.com/en/histo ... tille.html

Bastillu jsem zatím tolik nestudovala, takže netuším, jaké typy cel zde byly, a určitě tam byly i cely špatně vybavené, kde vězeň nemohl mít vlastní nábytek a spal jen na slámě. Plus je otázka, kdo za Joffreye pobyt platil, protože rodina oficiálně nic nevěděla a uvězněn byl v podstatě incognito. Nicméně dle toho prvního citátu z Markýzy Andělů 2 usuzuji, že s ním zprvu zacházeno zle nebylo. Tipovala bych tedy, že až do okamžiku, než král jmenoval soudní porotu, byl Joffrey "jen" uvězněn (aniž by pořádně věděl proč), ale zacházelo se s ním dobře. Ovšem v okamžiku, kdy byla jmenovaná porota, musela být už vznesena obžaloba. A to je podle mne ten moment, kdy se s ním začalo jednat podstatně hůř, neboť francouzský právní systém v té době hodně vycházel ze středověkého práva, kdy se se zatčeným zacházelo jako kdyby už byl shledán vinným (na rozdíl třeba od anglického práva, kde se vina prokazovala u soudu a na obviněného se nahlíželo optikou presumpce neviny). A s ohledem na to, že jednotlivé fáze tehdejšího procesu se prolínaly, bylo naprosto běžné vykonávat výslechy, včetně použití útrpného práva (které se pak ještě praktikovalo po odsouzení k zostření uloženého trestu), ještě před samotným soudním procesem a vynesením rozsudku.

Desgrez dokonce Angelice po své první návštěvě v Bastile, kdy se mu Joffrey svěřil s exorcismem mnicha Béchera, říká Angelice:

„Trpí hodně? Je zoufalý?"
„Je velice statečný, přestože je nesmírně vyčerpán a byl podroben víc než třiceti výslechům."


Tudíž do prosince, kdy Desgrez Joffreye poprvé navštívil, byl hrabě podroben již 30ti výslechům! (Jistě, ne všechny byly útrpné, ale i tak...)

Ovšem i tak bych čekala, že celu mu nechali stejnou, jen ho na výslechy někam odváděli.

Co se tedy vzhledu cely týče, z toho, co jsem vydedukovala při četbě, a vyčetla jinde, bych řekla, že do nějaké vlhké a hnusné díry ho dali právě až po převozu do Justičního paláce. Ve Světlech a stínech Paříže Polačka dokonce vypráví ostatním o celách Justičního paláce:

"Co se tejká vazebních cel, mezi Chateletem a Justičním palácem není žádnej velkej rozdíl.
Ale kobky, to je jiná. Ty v Justičním paláci jsou nejděsivější. Tím spíš, že se dlouho tvrdilo, že v tom paláci, kerej byl postavenej jako obydlí králů a jejich hostů, už dávno žádný kobky nejsou. To mlčení o jejich existenci, co se poruší, jen když voda v Seině pořádně stoupne, ještě zvyšuje tajemnost jejich existence. (…) Sou totiž," ujišťovala všechny Polačka, "v tý strašný věži jménem Žvanilka, přesně pod mučírnou, podle kerý dostala ta věž jméno, protože tam lidi vyžvaněj i to, co nevěděj."


Nemám v ruce originál, takže netuším, zda Polačka mluví o celách přímo v budově Justičního paláce nebo o Conciergerie, nakolik tyto "instituce" byly brány jako synonymum. Protože Joffrey byl podle všeho převezen do Conciergerie, kde byla několik let na to vězněna i markýza de Brinvilliers.

viewtopic.php?f=16&t=569&p=24004&hilit=Conciergerie#p24004

Justiční palác a Bastila ze stránek o Nicolasi Le Flochovi:
http://www.nicolaslefloch.fr/Lieux/PalaisJustice.html
http://www.nicolaslefloch.fr/Lieux/Bastille.htm

Conciergerie:
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k ... stres%20d'écrou%20conciergerie

Protože vedením výslechů a předběžným řízením před procesem byli pověřeni sami soudci, věřím, že třeba takový padělatel Bourié, kterému byly slíbeny tři diecéze v případě, že vězeň bude shledán vinným, neváhal Joffreye podrobovat výslechu "jen tak" či aby prokázal pravdivost svých padělaných důkazů. Naposledy pak Joffreye mučili ještě noc před samotným procesem!

Když prošly velkým dvorem a vystoupily po několika schodech, narazily Angelika a její průvodkyně na úředníka, v němž Angelika s údivem poznala advokáta Desgreze. V širokém černém taláru, v límci pod čtverhrannou čepičkou ji skoro vyděsil. Držel v ruce úplně novou tašku, která se zdála plná listin; s vážnou tváří jí oznámil, že právě navštívil vězně v soudním vězení.
„Ví, že budu v soudní síni?" zeptala se Angelika.
„Ne. To by ho mohlo rozrušit. A vy? Slíbíte mi, že neztratíte chladnokrevnost?"
„Slibuju."
„Je... je velice utrápený," řekl Desgrez soucitně. „Strašně ho mučili. Jenže tyhle jasné známky zneužití úřední moci těch, kdo proti němu zinscenovali proces, by mohly soudce dojmout. Budete silná, ať se stane cokoliv?"


Jak si teď dohledávám informace o Bastile z kánonu, tak tam je zmínka hlavně spíše o těch hnusných celách:

Pod lehkým sněhovým příkrovem vypadala obrovská pevnost Bastily ještě ponuřejší a tmavší. Z věží stoupaly k nízkému nebi slabé pramínky šedého dýmu. To si jistě topí správce a strážní. Jenže Angelika si dokázala představit, jak ledově vlhké musí být cely, kde se „zapomenutí“ vězni choulí ve vlhké slámě.

O kousek dál spí ve tmě mohutné vězení Bastila, připomínající obrovskou velrybu uprostřed temného moře.
Na hradbách popotahují vojáci, protože je velice chladno, a měsíc se odráží v malých bronzových kanonech. V podzemních kobkách zapomenuté vězně navštěvují krysy s červenýma očima. O něco výš, v cele obložené koberci a látkovými tapetami, do níž ho dostal zatykač, píše Bussy-Rabutin supliku v alexandrinech králi, aby si od něj vyprosil milost, zatímco jeho sestřenka paní de Sévigné mu ze svého paláce v Templu píše: (…)


Že by tedy Joffreye po zahájení předběžného řízení (od okamžiku, kdy byla formulována obžaloba a sestavena soudní porota) přesunuli do nějaké hnusné cely??

Nicméně jak jsem psala výše, toto jsou výhrady spíše technického rázu, a kdybych to sama teď nečetla a nerozpitvávala do hloubky, nevěnovala bych tomu takovou pozornost ;) . A v podstatě na čtenářský prožitek to nemělo žádný vliv.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 31 bře 2019, 12:12 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4155
Bydliště: Wien
PenelopaW píše:
„Trpí hodně? Je zoufalý?"
„Je velice statečný, přestože je nesmírně vyčerpán a byl podroben víc než třiceti výslechům."


Tudíž do prosince, kdy Desgrez Joffreye poprvé navštívil, byl hrabě podroben již 30ti výslechům! (Jistě, ne všechny byly útrpné, ale i tak...)

Ovšem i tak bych čekala, že celu mu nechali stejnou, jen ho na výslechy někam odváděli.

Co se tedy vzhledu cely týče, z toho, co jsem vydedukovala při četbě, a vyčetla jinde, bych řekla, že do nějaké vlhké a hnusné díry ho dali právě až po převozu do Justičního paláce. Ve Světlech a stínech Paříže Polačka dokonce vypráví ostatním o celách Justičního paláce:

"Co se tejká vazebních cel, mezi Chateletem a Justičním palácem není žádnej velkej rozdíl.
Ale kobky, to je jiná. Ty v Justičním paláci jsou nejděsivější. Tím spíš, že se dlouho tvrdilo, že v tom paláci, kerej byl postavenej jako obydlí králů a jejich hostů, už dávno žádný kobky nejsou. To mlčení o jejich existenci, co se poruší, jen když voda v Seině pořádně stoupne, ještě zvyšuje tajemnost jejich existence. (…) Sou totiž," ujišťovala všechny Polačka, "v tý strašný věži jménem Žvanilka, přesně pod mučírnou, podle kerý dostala ta věž jméno, protože tam lidi vyžvaněj i to, co nevěděj."


Nemám v ruce originál, takže netuším, zda Polačka mluví o celách přímo v budově Justičního paláce nebo o Conciergerie, nakolik tyto "instituce" byly brány jako synonymum. Protože Joffrey byl podle všeho převezen do Conciergerie, kde byla několik let na to vězněna i markýza de Brinvilliers.

viewtopic.php?f=16&t=569&p=24004&hilit=Conciergerie#p24004

Justiční palác a Bastila ze stránek o Nicolasi Le Flochovi:
http://www.nicolaslefloch.fr/Lieux/PalaisJustice.html
http://www.nicolaslefloch.fr/Lieux/Bastille.htm

Conciergerie:
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k ... stres%20d'écrou%20conciergerie



Joffrey bol samozrejme tesne pred a počas procesu v Conciergerie.

"Co se tejká vazebních cel, mezi Chateletem a Justičním palácem není žádnej velkej rozdíl.
Ale kobky, to je jiná. Ty v Justičním paláci jsou nejděsivější.

No veru z mojich rešerší vyplýva že všade , teda v Bastile, Conciergerie a Fort-l'Évêque boli cely rozličných kategórií - od luxusných až po kobky.Pričom Bastila bola väznica šlachty, a mali tam často sluhov a vlastný nábytok, kdežto v Chatelete predpokladám žiadne luxusné cely neboli- pretože tam nezatvárali šľachtu ale "plebs".

na tomto meiste s ľútosťou dodávam že stránka Nicolas Floch zmizla z netu - a pre tých čo by si neičo zo stránky ešte chceli stiahnuť odporúčam Wayback-Machine

http://www.wayback.com/


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 08 dub 2019, 08:47 
Offline
Moderator
Moderator
Uživatelský avatar

Registrován: 17 zář 2007, 10:38
Příspěvky: 1245
Bydliště: Českolipsko
Včera jsme poslouchali audiopořad věnovaný procesu s Husem a jeho upálení a je zvláštní, kolik tam bylo shodných míst s Peyrakovým procesem. Díky jeho žákovi Janovi z Mladějovic je k dispozici podrobná reportáž.
Návštěvy a dopisy v cele. Falešné a podvržené důkazy. (V vyslýchal vysoký hodnostář, vydávající se za prosťáčka, aby ho nachytal). Arcibiskupové v roli soudců, kteří sami neměli osobní zájem na tom ho upálit, protože vesměs i oni volali po reformě církve. Publikum koncilu, které vznášelo pochyby o tom, je-li skutečně kacíř. Odsouzený na hranici zpíval. Jeho popel hodili do Rýna.
Určitě tam toho bylo ještě víc. Bylo to fakt hodně emotivní a dojemné, tím spíš, že to nebyla fikce, ale skutečnost. A opět člověka napadá otázka, zda si to AG celé vyfabulovala, či spíše geniálně sepala poskládala střípky třeba i z různých procesů, protože "mustr" na popravy tohoto druhu byl asi podobný. Říkali tam třeba, že lebku i kosti roztloukli a nechali shořet na popel proto, aby si z něj Češi nemohli udělat relikvii a prohlásit ho za svatého.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 08 dub 2019, 10:59 
Offline
Site Admin
Site Admin
Uživatelský avatar

Registrován: 14 zář 2007, 13:57
Příspěvky: 2013
Bydliště: Stockholm
To zni hodne zajimave! A jak rikas, vlaste ani ne tak prekvapive nakonec, ze AG jen pouzila tradicni mustr na tyto odsouzeni/popravy a ani nemela potrebu fabulovat. :idea:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 08 dub 2019, 15:51 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 06 lis 2011, 20:01
Příspěvky: 1185
Bydliště: Praha
dasha píše:
A opět člověka napadá otázka, zda si to AG celé vyfabulovala, či spíše geniálně sepala poskládala střípky třeba i z různých procesů, protože "mustr" na popravy tohoto druhu byl asi podobný.


Super postřeh, Dasho! Já si taky myslím, že AG prostě poslepovala různé intriky a procesy z historie a sepsala to do jednoho, svého fikčního procesu, vlastně je to ideální řešení. :agree:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 08 dub 2019, 17:31 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1270
Bydliště: Liberec
Velký inspirační zdroj vidím v procesu Urbana Grandiera a loudunských jeptišek, který vyšel v českém výboru z Pitavala. Shodné prvky mám nahrubo zpracované v počítači, ale než jsem to stihla sumarizovat, vzniklo toto téma... U Grandiera ve vykonstruovaném procesu hrály taky roli intriky nepřátel, touha po jeho majetku, závist nad jeho milostnými úspěchy či přechovávání zakázaných knih... A při vyšetřování byly jako důkaz použity nejen posedlé jeptišky, ale také falešný exorcismus s jehlou... To, co vypovídají jeptišky proti Joffreyovi, je téměř totožné s obviněními proti Grandierovi, typu začarovaných růží házených přes stěnu kláštera apod. Pak i motiv zauzlovaného provazu při popravě, aby kat odsouzeného před upálením nemohl uškrtit, atd. atp. Doporučuji přečíst ;).


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 08 dub 2019, 17:52 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4155
Bydliště: Wien
dauphine píše:
dasha píše:
A opět člověka napadá otázka, zda si to AG celé vyfabulovala, či spíše geniálně sepala poskládala střípky třeba i z různých procesů, protože "mustr" na popravy tohoto druhu byl asi podobný.


Super postřeh, Dasho! Já si taky myslím, že AG prostě poslepovala různé intriky a procesy z historie a sepsala to do jednoho, svého fikčního procesu, vlastně je to ideální řešení. :agree:


Absolútne bombastický objav Dasha! :ok: :ok:

Definitívne že si poslúžila pocesmi a zatýkaním tých čias. Mne sa čo sa týka Toulouse a toho Soľného námestia o ktorom vraví Joffrey Angelike položartom že ak neprezradí :priest: Arcipiskupovi tajomstvo výroby zlata, nechá ho tam tento upáliť, podarilo zistiť toto:

1. Naozaj tam upaľovali - veď Toulouse, ako pani AG správne podotýka v kánone bolo mesto inkvizičné (a zrejme je dodnes, pretože som našla vyjadnenei akéhosi biskupa že ak by bol každý taký dobrý kresťan ako krvilačník MONFORT, tak by bol tento svet oveľa lepšie miesto - chýba smajlík opise držiacej sa za hlavu takže: :zle: :zle:

2. celkom prvé upálenie za bosoráctvo v Európe vraj prebehlo práve v Toulouse kde v roku 1275 upálili bosorku Adelu "Adèle la sorcière"
Podľa mojich doterajších rešerší naposledy pred Joffreyovou dobou tam na soľnom námestí (place du Salin) upálili začiatkom 17 storočia za blasphemiu Talianského filozofa Luciana Vaniniho a zachoval sa aj originál záznam. "Reportáž" o poprave vyšla aj v tedajšom časopise MERCURE GALANTE.
Čo ma privádza na myšlienku že o procese z Joffreyom sa tiež muselo veľa písať v tedajšom (samozrejme cenzúrovanom) bulváre. :roll:

http://www.exobiologie.info/vanini.pdf

3. Soľné námestie sa nachádzalo pred budovou Toulouskeho parlamentu (parlament sa vtedy hovorilo vtedajšiemu súdnemu dvoru) umiestneného bývalom hrade grófov Toulouskych. (Narbonský kaštieľ)

A ešte jedna perlička ktorú som si vlastne sušila do fikce kráľovstvo francúzske:

Už v roku 1640 sa Parížsky parlament stal prvým súdnym orgánom v Európe, ktorý nariadil ukončenie trestného stíhania čarodejníctva. Kým sa tento návrh však zrealizoval v praxi však bolo potrebné počkať na vydanie oficiálneho vyhlásenia od Colberta z roku 1682, ktorým bolo v celom Francúzsku zakázané, aby prebiehali súdne konania na základe obvinenia z čarodejníctva.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Sorcellerie#France

https://fr.wikipedia.org/wiki/Chasse_aux_sorci%C3%A8res

Stavím sa že toto si sušila aj pani AG vo svojich poznámkach. Ono to dátumovo pekne zapadá s návratom Joffreya a Angeliky do Francie.

PenelopaW píše:
Velký inspirační zdroj vidím v procesu Urbana Grandiera a loudunských jeptišek, který vyšel v českém výboru z Pitavala.


súhlasím, tým si zrejme pani AG poslúžila tiež - a tiež tá príhoda z jedom - podobne ako chcel v Louvri zabiť Angeliku - ale to zasa patrí do inej témy ;)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 08 dub 2019, 19:43 
Offline
Site Admin
Site Admin
Uživatelský avatar

Registrován: 14 zář 2007, 13:57
Příspěvky: 2013
Bydliště: Stockholm
moirra píše:
Už v roku 1640 sa Parížsky parlament stal prvým súdnym orgánom v Európe, ktorý nariadil ukončenie trestného stíhania čarodejníctva. Kým sa tento návrh však zrealizoval v praxi však bolo potrebné počkať na vydanie oficiálneho vyhlásenia od Colberta z roku 1682, ktorým bolo v celom Francúzsku zakázané, aby prebiehali súdne konania na základe obvinenia z čarodejníctva.
Stavím sa že toto si sušila aj pani AG vo svojich poznámkach. Ono to dátumovo pekne zapadá s návratom Joffreya a Angeliky do Francie.

Wow! Tak s timhle vedomim se mi bude spat jeste lip, ja rikala, ze ke sve vyrovnane fanouskovske spokojenosti, uz zadnou dalsi knihu do serie nepotrebujeme. To zapada GENIALNE! :king: :desgrez: :scientist: :applaus: :applaus: :applaus:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 11 dub 2019, 11:38 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4155
Bydliště: Wien
Ako presne vyzerala súdna sieň v Justičnom paláci v roku 1661 sa dozvedáme z expozície z Vaux de
Vicomté z obrazu na ktorom je pojednávanie s Fouquetom 16 Decembra 1661.

Obrázek

Tuto vo veľkom a farebnejšom rozlíšení:

http://www.rennes-le-chateau-archive.com/fouquet_1.php

bohužiaľ ten link nejde inak ako keď si sami rozkliknete na stránke ten obraz a pozriete si detaily ktoré za to stoja


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 15 dub 2019, 13:48 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1270
Bydliště: Liberec
A mám další otázku do pranice... Myslíte, že se Joffrey ve vězení holil??

Když probíhal soudní proces, při popisu Peyraka není o vousech žádná zmínka. Ovšem hned na začátku Markýzy andělů 2 je psáno, že vyholení Joffreyovy tváře byla dlouhá a složitá operace vyžadující lehkou Binetovu ruku (s. 14).

Byly tedy Joffreyovi umožněny ve vězení návštěvy holiče? Nebo se pod dozorem mohl holit sám? (Asi by mu břitvu jen tak nesvěřili??) Anebo byl oholen až kvůli soudu?

Pokud byl zprvu v pěkné cele, mohl možná využívat i služeb holiče (externista asi nebyl zadarmo) či vězeňského ranhojiče. Ale pokud by ho přesunuli do nějaké kobky, byl mu tento luxus dopřáván i nadále??


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 15 dub 2019, 14:21 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1270
Bydliště: Liberec
moirra píše:
V souvislosti s Joffreyovým tušením mne pak zaujala zmínka v knize Angelika a její láska:

"(...) Kdy jste proboha upřímný?“
„Když vás držím v náručí, krásko moje. Jen tehdy nevím, co dělám. A je to chyba, za kterou jsem draze zaplatil. Protože jsem projevil tu slabost a chtěl jsem zůstat s vámi, moje příliš krásná ženuško, před patnácti lety jsem včas neutekl královým pochopům, pověřeným mě zatknout. I předcházející noc jste uspala mou bdělost, a tak jsem poskytl vašim hugenotům čas připravit past a uvízl jsem v ní.“

Působí to na mne tak, že pan hrabě přímo dostal echo, že se něco stane, ale namísto aby utekl, zůstal se svojí ženou...

Ale přitom k zatčení došlo za bílého dne a kdyby se vytratil (takhle to vypadá, že to držení bylo kvůli nočním láskyplným radovánkám), tak by se přece nemohl účastnit královské svatby? ;)

Hm... :roll: o koľkej presne to bolo? ráno? doobeda či poobede? otázka do pranice


"Nevím nic. Šlechtic z králova doprovodu nikdy nic neví. Mohl by si to šeredně odskákat. Ale už delší čas tuším, že se proti vašemu muži něco chystá.“
Zašeptal jí do ucha:
„Bojím se, že se ho pokusili zatknout.“
„Zatknout?“ opakovala Angelika. „Ale proč?“
Pokrčil bezmocně rameny.
„Vy jste se zbláznil!“ vykřikla Angelika. „Kdo by mohl zatykač podepsat?“
„Samozřejmě král.“
„Král má jiné starosti než dávat v takovýhle den zatýkat lidi. To, co mi tu vykládáte, nemá hlavu ani patu.“
„Doufám. Včera večer jsem hraběti poslal lísteček s výstrahou. Ještě měl čas sednout na koně a ujet. Madame, jste si jistá, že strávil noc vedle vás?"
"Ano, naprosto jistá," řekla a trochu se začervenala.
"Nepochopil to. Zahrával si s osudem."

Markýza andělů 2, s. 38


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 15 dub 2019, 17:13 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4155
Bydliště: Wien
To že strávil noc vedľa Angeliky je mi jasné - veď sa ešte ráno milovali :ach: - ale kedy ho potom zatkli je otázka -
podľa Kouassi-bu mu doručili lístoček aby sa niekam dostavil (ten citát som sem dávala) ale neuvádza sa kedy presne v prebehu toho dňa ;)

---------------------------

A teraz k tej brade - ja si myslím že celkom určite bol oholený - teda aspoň v knihe :roll: - inak by mu asi neboli vidieť jazvy

Hrobové ticho, které se rozhostilo v soudní síni, vrátilo mladou ženu do reality. Srdce jí přestávalo bít.
Spatřila Joffreye. Vyšel a jen ztěžka se pohyboval, opíral se o dvě berle; kulhal daleko víc než dříve a při každém jeho kroku měl člověk pocit, že ztratí rovnováhu. Připadal jí vysoký a shrbený zároveň a byl neuvěřitelně hubený. Po dlouhých měsících odloučení, které v její paměti smazaly obrysy milované postavy, ho uviděla očima publika a zděšeně si uvědomila jeho zvláštní, skoro děsivý zjev. Bohatá černá hříva rámující zohyzděnou tvář, bledou jako tvář mrtvoly, do níž jizvy vryly rudé brázdy, obnošené šaty a vyzáblost, to všechno zjevně na diváky v soudní síni zapůsobilo.
Když však zvedl hlavu a jeho černé zářivé oči obhlédly pomalu, s jakýmsi posměšným sebevědomím celé auditorium, lítost, kterou někteří pocítili, zmizela a v obecenstvu se ozvalo nepřátelské mumlání. Jeho zjev předčil veškerá očekávání. To je skutečný čaroděj!
Hrabě de Peyrac, doprovázen strážemi, zůstal stát před lavicí obžalovaných, na niž nebyl schopen pokleknout.


Predpokladám aj že chceli vyvolať dojem normálneho férového procesu a zrejme by pred tribunál nedoviedli niekoho, hlavne šľachtica zarasteného ako pustovníka....

že holič vo väzniciach fungoval bežne vyplýva aj z toho že Lauzun rozosmial kráľa tým že si nechal v Bastile schválne narásť bradu ako pustovník .... myslím že je to historicky podložná príhoda a tuším sa do českej knihy nedostala ale zato je v nemeckej a niekde som to tu pridávala (ide o tretí diel Angelika a kráľ)

ach už to mám :la-polak-fun: :

Minulý týždeň rozprával jeden z dvoranov kráľovi pri Petit Lever o kapucínskych fúzoch, ktoré si väzeň nechal narásť
„Och, tie teda musím vidieť! "Povedal Kráľ. " Mali by ste ho neodkladne priviesť ku mne. "
O štyri hodiny neskôr, sa náš bradatý Péguillin postavil pred kráľom. ....


celé je to tuto:

viewtopic.php?f=1&t=639&start=15


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 15 dub 2019, 18:28 
Offline
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 09 lis 2008, 01:00
Příspěvky: 4155
Bydliště: Wien
moirra píše:
V souvislosti s Joffreyovým tušením mne pak zaujala zmínka v knize Angelika a její láska:


TOTO PISALA TEREZA:

Citace:
Působí to na mne tak, že pan hrabě přímo dostal echo, že se něco stane, ale namísto aby utekl, zůstal se svojí ženou...
Ale přitom k zatčení došlo za bílého dne a kdyby se vytratil (takhle to vypadá, že to držení bylo kvůli nočním láskyplným radovánkám), tak by se přece nemohl účastnit královské svatby? ;)


Hm... :roll: o koľkej presne to bolo? ráno? doobeda či poobede? otázka do pranice


No mne sa zdá akoby tá kráľovská svadba toho 9 júna 1660 končila neskoro večer či až v noci - a Angelika ešte predsa na schodoch v kostole videla Arcibiskupa :priest: a Jofreya :scar: - v svornej diskusii - to ma napadlo až teraz ;)

Pečlivě pozorovala vnitřek kostela v Saint-Jean-de-Luz. V noci se klenby a spodní část chrámu koupaly v pozlacených odrazech tří balkonů, na nichž se z jedné strany lodi tísnili muži, z druhé ženy.
Jak se tak dívala směrem k úzkému schodišti, které vedlo na balkony, viděla nad sebou bledou a důstojnou siluetu. Pan de Fontenac ve fialovém rouchu a hermelínovém límci se tyčil na jednom z balkonů z pozlaceného dřeva. Opřel se o zábradlí. Z očí mu sálal ničivý oheň. Mluvil s někým, koho Angelika neviděla. Náhle ji přepadlo zděšení a začala se prodírat směrem k Joffreyovi de Peyrac, který u paty schodiště ironicky vzhlížel k arcibiskupovi.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 15 dub 2019, 21:28 
Online
Královská rodina
Královská rodina
Uživatelský avatar

Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Příspěvky: 1270
Bydliště: Liberec
moirra píše:
No mne sa zdá akoby tá kráľovská svadba toho 9 júna 1660 končila neskoro večer či až v noci - a Angelika ešte predsa na schodoch v kostole videla Arcibiskupa :priest: a Jofreya :scar: - v svornej diskusii - to ma napadlo až teraz ;)

Pečlivě pozorovala vnitřek kostela v Saint-Jean-de-Luz. V noci se klenby a spodní část chrámu koupaly v pozlacených odrazech tří balkonů, na nichž se z jedné strany lodi tísnili muži, z druhé ženy.
Jak se tak dívala směrem k úzkému schodišti, které vedlo na balkony, viděla nad sebou bledou a důstojnou siluetu. Pan de Fontenac ve fialovém rouchu a hermelínovém límci se tyčil na jednom z balkonů z pozlaceného dřeva. Opřel se o zábradlí. Z očí mu sálal ničivý oheň. Mluvil s někým, koho Angelika neviděla. Náhle ji přepadlo zděšení a začala se prodírat směrem k Joffreyovi de Peyrac, který u paty schodiště ironicky vzhlížel k arcibiskupovi.


No, skromně musím nejprve říct, že ten citát z Angelika a její láska je můj, nikoli Terezy ;) .

viewtopic.php?f=22&t=826&start=315#p25032

No a k tomu zatčení... Když jsem četla Integrale, tak jsem z toho pochopila, že obřad byl nějak ráno. A že Joffreye tedy zatkli hned po ránu. Teď jsem četla původní vydání od Čs spisovatele, a tam je řečeno, že po skončení obřadu se Angelika účastnila dalších radovánek díky protekci Vznešené slečny, takže byla na hostině, plese, a pak i u uléhání manželů. Tzn. z katedrály, kde se konal obřad, odešla se vznešenou slečnou a celý den byla mimo, dokud ji nevyhledal Lauzun a nezačal ji plašit, jestli viděla svého manžela, že ho už předchozího dne zkoušel varovat, že ho chtějí zatknout apod. Začali Joffreye shánět, Angelika uvedla, že ráno odcházel s panem de Gramont, takže šli nejprve k němu, potom k Henriettě, pak do hostince za Gaskoňci, ... a z těch popisů, co jim kdo řekl, jsem pochopila, že ho sebrali po obřadu. Což by byla i pěkná příležitost, protože všichni řešili průběh svatby, přesouvali se na další místa, měli v hlavě jen královský pár, takže si nikdo nevšiml, že Joffrey, jen v doprovodu Maura, v tom zmatku někam odešel (páže mu přineslo vzkaz a zabásli ho v nějaké méně frekventované části města)

Navíc Angelika s Joffreyem se milovali ještě noc před zatčením a z postele vylezli "až když slunce bylo vysoko":

Když se probudila, měla pocit, že se po celou noc ani nepohnul; pozoroval ji stejně tak, jako když usínala. Usmála se na něj.
Bylo chladno. Ještě nesvítalo, ale nebe už začínalo dostávat narůžovělý odstín těsně před východem slunce. Městečka se zmocnila prchavá malátnost.
Ještě polospící Angelika se k němu natáhla, jejich ruce se propletly a vzápětí oba splynuli v objetí.
Naučil ji dlouhotrvající rozkoši, dokonalé souhře s přestávkami, odvážnými výboji a ústupy, kdy se dvě urostlá těla trpělivě vzájemně vedou k vrcholu vášnivého prožitku. Když se konečně, unavení a ukojení, od sebe odtáhli, slunce už bylo vysoko na nebi.
„Tedy nechováme se tak, jako bychom před sebou měli únavný den," zasmála se Angelika.
Na dveře zabušila Margot.
„Madame, madame, musíte si pospíšit. Kočáry se už sjíždějí ke katedrále. Nezbude na vás místo a neuvidíte průvod."


Díky její protekci se mohla Angelika zúčastnit všech radovánek, které následovaly: hostiny i plesu. Večer procházel dlouhý průvod dvořanů a šlechty a ukláněl se před obrovským ložem, kde vedle sebe leželi král a jeho mladá žena. (...) Když sestupovali ze schodů, častovali se pánové a dámy lechtivými žerty. Angelika myslila na Joffreye, jenž k ní byl tak něžný a ohleduplný. Kde vlastně je? Celý den ho neviděla...
V hale královského paláce ji dohonil Péguilin de Lauzun. Byl trochu zadýchaný.
„Kde je váš manžel?"
„Taky ho hledám."
„Kdy jste ho viděla naposledy?"
„Odešla jsem hned ráno do katedrály se Vznešenou slečnou. On doprovázel pana de Gramont."
„Od té doby jste ho neviděla?"
„Vždyť vám říkám, že ne. Vypadáte rozčileně. Co je vám?"
(...) U vévody de Gramont, obklopeného družinou přátel, se dozvěděli, že hrabě de Peyrac odešel ráno po mši.
„Byl sám?" zeptal se Lauzun.
„Sám? Jak sám?" zabručel vévoda. „Co tím myslíte, příteli? Copak v Saint-Jean-de-Luz dneska existuje někdo, kdo by se mohl chlubit, že je sám? Peyrac mi nesdělil své úmysly, ale mohu vás ujistit, že měl s sebou svého Maura."


A Henrietta, u které pátrali potom, už uvádí, že se jí ho nepodařilo najít, když ho chtěla s dámami pozvat, aby jim zazpíval. Stejně tak ho nenašli Gaskoňci, kteří ho sháněli v paláci v Říční ulici. (Mimochodem: jestli nějaká taková v Saint-Jean-de-Luz je, tak je zde další místo pro "Francii po stopách Angeliky" ;) ). Takže Joffreyova stopa mizí odchodem z katedrály...

Vtipné je, že ten rozhovor Joffreye a arcibiskupa je v původním vydání na úplně jiném místě, a to v San Sebastianu, kde probíhala svatba v zastoupení na španělské straně hranic...

Svatba v zastoupení se konala na španělském břehu, v San Sebastianu. Vznešená slečna vzala Angeliku s sebou. Dcera Gastona Orleánského, držící smutek po otci, tam být neměla. Ale rozhodla se, že tam půjde „inkognito", což znamenalo, že si uvázala saténový šátek a nenapudrovala se.
Procesí, která procházela ulicemi, připadala Francouzům jako nějaké podivné orgie. Nejdřív kráčelo sto tanečníků v bílém, se zvonečky na nohou, a šermovalo kordy. Následovalo padesát maskovaných chlapců, bubnujících na baskické bubínky. Pak tři obři z vrbového proutí, oblečení jako maurští králové a sahající až k prvním patrům domů; obrovský svatý Kryštof; strašidelný drak větší než šest velryb a nakonec pod baldachýnem svátost oltářní v obrovské zlaté monstranci, před níž padal dav na kolena.
Ta barokní pantomima a výstřední mystéria vyrážela cizincům dech.
V kostele za svatostánkem stoupalo až ke klenbě schodiště, osvětlené tisíci svící. Angelika okouzleně pozorovala ten proud světla. Těžká vůně kadidla umocňovala neobvyklou atmosféru katedrály. V šeru kleneb a postranních kaplí zářily pozlacené obrysy tří poschoďovitých balkónků, kde se tísnili na jedné straně muži, na druhé ženy.
Čekalo se strašně dlouho. Kněží, kteří neměli co dělat, si povídali s Francouzkami a paní de Motteville se znovu pohoršovala nad řečmi, které se kolem ní v šeru vedly.
„Perdone! Déjeme pasar! Uvolněte cestu, prosím," ozval se najednou chraptivý hlas vedle Angeliky.
Rozhlédla se, a když sklopila oči, zahlédla podivné stvoření. Byla to trpaslice, širší než delší, s nesmírně ošklivou tváří. Její buclatá ruka držela za obojek obrovského černého chrta. Za ní šel trpaslík, taky vyfintěný, s širokým okružím, ale s prohnaným výrazem ve tváři, takže při pohledu na něj měl člověk chuť se rozesmát.
(…)
Angelika viděla, jak se nad ní vynořuje bledá a důstojná silueta. Na jeden z balkónů z pozlaceného dřeva stoupal ve svém halovém rouchu s hermelínovou pelerínkou monsignore de Fontenac. Naklonil se přes zábradlí. V očích mu svitl ničivý plamen. Mluvil s někým, koho Angelika neviděla.
Vyděsilo ji to a okamžitě se snažila protlačit tím směrem. U úpatí schodiště zvedal svůj ironický obličej k arcibiskupovi Joffrey de Peyrac.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 30 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz