Marquise de Brinvilliers - Stránky 1 - Angélique: Ve světě krále Slunce

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera

Napsal: 05 lis 2017, 14:13

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Našla jsem knihu "Slečna ze Scuderi" od E. T. A. Hoffmanna (https://www.databazeknih.cz/knihy/slecn ... deri-36848), která by se měla věnovat travičství v Paříži a v níž vystupuje i Desgrais. Anglicky v PDF zde: http://www.searchengine.org.uk/ebooks/62/4.pdf. Kniha vyšla v češtině v roce 1909, ale po antikvariátech ji lze sehnat, stejně jako slovenské vydání z roku 1969. Je zde mj. psáno o falešných Desgrezích, pohybujících se po Paříži. Ale nejvíce se mi líbila tato pasáž:

"Wait a moment, listen," said Desgrais, with a bitter smile. "I was standing near the Louvre, watching and waiting, with hell itself in my heart, for those devils who have been baffling me for such a length of time. There came a figure close by me—not seeing me—with uncertain steps, always looking behind him. By the moonlight I recognised the Marquis de la Fare. I expected that he would be passing. I knew where he was gliding to. Scarcely had he got ten or twelve paces beyond me when, out of the ground apparently, springs a figure, dashes the Marquis to the ground, falls down upon him. Losing my self−control at this occurrence, which seemed to be likely to deliver the murderer into my hands, I cried out aloud, and meant to spring from my hiding−place with a great bound and seize hold of him. But I tripped up on my cloak and fell down. I saw the fellow flee away as if on the wings of the wind. I picked myself up, and made off after him as fast as I could. As I ran, I sounded my horn. Out of the distance the whistles of my men answered me. Things grew lively—clatter of arms, tramp of horses on all sides. 'Here!—come to me!—Desgrais!' I cried, till the streets re−echoed. All the time I saw the man before me in the bright moonlight, turning off right—left—to get away from me. We came to the Rue Niçaise. There his strength seemed to begin to fail. I gathered mine up. He was not more than fifteen paces ahead of me."

"You got hold of him!—your men came up!" cried La Regnie, with flashing eyes, grasping Desgrais by the arm as if he were the fleeing murderer himself.

"Fifteen paces ahead of me," said Desgrais, in a hollow voice, and drawing his breath hard, "this fellow, before my eyes, dodged to one side, and vanished through the wall."

"Vanished!—through the wall! Are you out of your senses?" La Regnie cried, taking three steps backwards, and striking his hands together.

"Call me as great a madman as you please, Monsieur," said Desgrais, rubbing his forehead like one tortured by evil thoughts. "Call me a madman, or a fool that sees spooks; but what I have told you is the literal truth. I stood staring at the wall, while several of my men came up out of breath, and with them the Marquis de la Fare (who had picked himself up), with his drawn sword in his hand. We lighted torches, we examined the wall all over. There was not the trace of a door, a window, any opening. It is the strong stone wall of a courtyard, belonging to a house in which people are living—against whom there is not the slightest suspicion. I have looked into the whole thing again this morning in broad daylight. It must be the very devil himself who is at work befooling us in the matter."

This story got bruited abroad through Paris, where all heads were full of the sorceries, callings up of spirits and pacts with the devil indulged in by La Voisin, Le Vigoureux, and the wicked priest Le Sage; and as it lies in our eternal nature that the bent towards the supernatural and the marvellous overpasses all reason, people soon positively believed what Desgrais had only said in his impatience—that the very devil himself must protect the rascals, and that they had sold their souls to him. We can readily understand that Desgrais' story soon received many absurd embellishments. It was printed, and hawked about the town, with a woodcut at the top representing a horrible figure of the devil sinking into the ground before the terrified Desgrais. Quite enough to frighten the people, and so terrify Desgrais' men that they lost all courage, and went about the streets behung with amulets, and sprinkled with holy water.

Desgrez číhal u Louvru na markýze de la Fare (https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_A ... de_la_Fare), aby ho chránil před lupiči šperků. Leč když byl markýz kousek od něj, odnikud se zjevil lupič, markýze přepadl a začal prchat pryč. Při honičce Desgrez zakopl o vlastní plášť a upadl. Markýz pak přeskočil zeď a zmizel Desgrezovi i jeho policistům. Historka se rychle rozšířila, vyšla tiskem s rytinou ďábla, před kterým stojí vystrašený Desgrez, a šířena po městě. Desgrezovi muži ztráceli kuráž a vyráželi do ulic s amulety a pokropeni svěcenou vodou

.

A nakonec se mi povedlo knížku sehnat za pár, takže přepisuji pro fajnšmejkry:

Kteréhosi jitra přišel Desgrais k presidentovi la Regnie bled, všecek změnen, bez sebe.
"Co je, jaké zprávy? Našli jste stopu?" volá mu president vstříc.
"Ha, milostpane," počíná Desgrais, zlobou koktaje, "ha milost pane - včera v noci nedaleko Louvru byl markýz de la Fare přepaden v mé přítomnosti.
"Země a nebesa," jásá la Regnie radostí - "máme je!"
"Oh, jen slyšte," vpadá Desgrais s hořkým smíchem, "oh jen slyšte dříve, jak se vše mělo. - Stojím tedy u Louvru, a s celým peklem v prsou čekám na ty ďábly, již se mně posmívají. Tu těsně mimo mne přejde postava nejistým krokem, stále se ohlížejíc, aniž by mne viděla. V přísvitu měsíce poznávám markýze de la Fare. Mohl jsem zde na něj čekati, věděl jsem, kam se plíží. Sotva byl deset - dvanáct kroků opodál, vyskočí jakoby ze země jakási postava, srazí ho a padne na něj. Nerozvážně překvapen tímto okamžikem, jenž mohl vraha vydati mým rukám, vykřikl jsem hlasitě a chci ze své skrýše mocným skokem jej zastihnouti; avšak zapletu se do svého pláště a padnu. Vidím člověka toho utíkati jako na perutích větru, vzchopím se, pádím za ním - v běhu zatroubím na svůj roh - a z dálky odpovídají píšťaly slídičů - ulice se oživuje - řinčení zbraní, dusot koní se všech stran. - Sem - sem - Desgrais - Desgrais! křičím, až se to ulicemi ozývá. - Stále vidím člověka toho před sebou v jasném světle měsíčním; aby mne oklamal, zahýbá - sem - tam; přicházíme do ulice Nicaise - zdá se, že jeho sil ubývá, zdvojnásobuji své - je napřed již sotva o patnáct kroků -"
"Vy jste ho dohonil - chopil se ho - slídiči vaši přišli," volá la Regnie s blesky v očích a chápe se paže Desgraisova, jakoby on byl sám prchajícím vrahem.
"Patnáct kroků," pokračuje Desgrais dutým hlasem a ztěžka oddychuje, "na patnáct kroků přede mnou skočil stranou do stínu a zmizel zdí.

(...)

Desgraisův příběh vešel v Paříži ve známost. Hlavy byly přeplněny kouzly, zaklínáním duchů, společenstvím s ďáblem, jež pěstovali la Voisin, Vigoreux, zlopověstný kněz le Sage; a jak to již je v povaze člověka, že náklonnost k nadpřirozenému, zázračnému, nabývá vrchu nade vším rozumem - byla brzo všeobecnou víra, že jak Desgrais jen v nevoli prohodil, skutečně ďábel zločince ony chrání za to, že mu duši prodali.
Jest přirozeno, že příběh Desgraisův byl všelijak pošetile vykrášlen. Byla o tom vytištěna a na všech nárožích prodávána povídka, nahoře s dřevorytem, představujícím ohyzdného ďábla, jenž před polekaným Desgraisem propadá se do země. Dosti, aby lid byl přestrašen, ba i špehové zbaveni odvahy; tito nyní bloudili v noci ulicemi s chvěním a váhavě, ověšeni amulety a pokropeni svěcenou vodou.

(s. 18 - 20)

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera

Napsal: 06 lis 2017, 20:45

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Citovat:
Desgrez číhal u Louvru na markýze de la Fare aby ho chránil před lupiči šperků. Leč když byl markýz kousek od něj, odnikud se zjevil lupič, markýze přepadl a začal prchat pryč. Při honičce Desgrez zakopl o vlastní plášť a upadl. Markýz pak přeskočil zeď a zmizel Desgrezovi i jeho policistům. Historka se rychle rozšířila, vyšla tiskem s rytinou ďábla, před kterým stojí vystrašený Desgrez, a šířena po městě. Desgrezovi muži ztráceli kuráž a vyráželi do ulic s amulety a pokropeni svěcenou vodou .

existuje ilustrovana kniha, takže pridávam link a ilustrácie:

[ img ]

že by toto mal byť rozčapený Desgrez?

https://germanstories.vcu.edu/hoffmann/ ... _pics.html

a na tomto by si zgustol Arcibiskup Toulousky

:
Desgrezovi muži ztráceli kuráž a vyráželi do ulic s amulety a pokropeni svěcenou vodou

úbohý Desgrez!

Poznámka na okraj:
V knihe Desgrez napokon prišiel s myšlienkou "vytvoriť niekoľko Desgrezov, ktorí si mali byť podobní jeden druhému ako vajce vajcu. A to pokiaľ ide o chôdzu, jeho pózu, vyjadrovanie sa, postavu, tvár, že napokon ani jeho podriadení už nevedeli, ktorý s nich presne, je ten pravý.

odkiaľ si myslíte že som mala túto myšlienku do fikcie:

Keď ste chceli cestovať inkognito, nemali ste zo sebou ťahať Frontenaca a už vôbec nie toho utáraného Villedavraya.
Odvrkol slávny člen kráľovskej polície a potom nedbalo dodal:
- Dlho ste tu neboli. Zrejme vám uniklo že pán de la Reynie zakázal nosiť masky.
- To preto som vás zrejme predvčerom videl brázdiť nočným Parížom v dlhom tmavom plášti a maškárade veľmi podobnej tej mojej. A samozrejme v spoločnosti ďalších masiek.
Uchechtol sa veľmož z Toulouse.
Nemýľte sa. Keďže sa moja silueta stala už priveľmi známou, na môj pokyn brázdi ulice Paríža nespočet maskovaných Desgrezov. Takže neostáva nič iné ako hádať kde sa práve nachádza ten pravý.
- Nepochybne. To preto tie legendy o obávanom diabolskom špicľovi ktorý sa dokáže zjaviť naraz na viacerých miestach. Avšak ja som si celkom istý že som videl toho pravého. Povedal Peyrac so záhadným podtónom.

a potom som to použila ešte v krčme - kde sa chlapi dohadujú pozorujúc Desgreza z jeho spoločníkom či je to ten pravý alebo nie

avšak myslím že aj Hoffman sám čerpal z nejakej legendy ktorá vznikla o Desgrezovi v podsvetí .....

Inak Slečna zo Scuderi bola viackrát sfilmovaná - a najlepšia verzia je nemecký Film z roku 1955 ktorý sa dá momentálne
pozrieť na youtube. žiaľ iba nemecky:

Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=kX6a8YzzdhE

Film: https://www.youtube.com/watch?v=uSN4E2WAezI&t=247s

PS: nepatria tieto posledné dva príspevky do Desgreza ????

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera

Napsal: 19 úno 2018, 15:21

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

moirra píše:
PS: nepatria tieto posledné dva príspevky do Desgreza ????

Kniha dějově vychází z Velké travičské aféry a atmosféry strachu, která mezi Pařížskou smetánkou vládla. Autor se v úvodu této historii věnuje docela podrobně, i když děj se pak týká vražd s jiným motivem. Příspěvky tak spadají sem i k Desgrezovi, který v povídce figuruje jako vyšetřovatel. Nutno dodat, že on i pan de La Reynie zde nejsou vylíčeni úplně sympaticky, La Reynie jako vyložený pitomec -

už z toho vychází o něco líp

moirra píše:
Inak Slečna zo Scuderi bola viackrát sfilmovaná - a najlepšia verzia je nemecký Film z roku 1955

Toto by měl být přehled všech filmových verzí (kromě té z roku 1955 natočili jednu v roce 1976 i západní Němci, ale filmových zpracování je mnohem víc! První už roku 1911!!): http://www.hervedumont.ch/page.php?id=f ... =4&idc=335

O zmíněném filmu z roku 1955 zde (v němčině): http://1686.homepagemodules.de/t63231f2 ... uderi.html

U obou německých filmů jsem si dohledávala, kdo ztvárnil Desgreze, stejně jako u francouzsko-italského snímku věnovaného travičské aféře, a výběr herců je nesmírně rozmanitý. Až to nějak zkatalogizuji a zclopotuji, zkusím do Castingu snů přidat jejich fotky, abyste si mohly porovnat svoji představu s představy filmařů a popřemýšlet, který z herců byl v roli Desgreze nejlepší

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera

Napsal: 20 úno 2018, 23:18

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Kniha Markíza Brinvillers, Travička 17 storočia

The Marchioness of Brinvilliers, the poisoner of the seventeenth century : a romance of old Paris
By: Smith, Albert, 1816-1860.
Vydané: (1846);

[ img ]

o tejto knihe, ktorá je skôr románová fikcia som už písala v rubrike o Desgrezovi, pretože sa tam jeho meno zjavuje viac ako
120 krát

v niektorých vydaniach sú celkom dobré ilustrácie

Brinvillierka mala dve adresy????? že by jedna adresa za slobodna a druhá po sobáši?

tuto vraj vstup do paláca ctenej markízy:

Rue de Blevre 28, alias Maison de la Brinvilliers n° 28 rue de Bièvre :

[ img ]

http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b8457303w

pripomínam že jej palác Hôtel d'Aubray, 12 rue Charles V sa nachádzal v bočnej ulici -
v testnej blízkosti ulice Beautreillis,
kde stál parížsky mestský palác grófa de Peyrac

tuto vidíme palác L'Hôtel d'Aubray ktorý stojí dodnes v dnešných časoch:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Marie-Mad ... MH_rwk.JPG

https://www.paristoric.com/index.php/pa ... l-d-aubray

schodište v paláci D Aubray

http://parismuseescollections.paris.fr/ ... rincipales

tu je ako dáva svojmu otcovi piť jed:

[ img ]

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera

Napsal: 26 úno 2018, 20:55

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Doufám, že se teď nebudu opakovat, ale tuším, že první setkání Angeliky s markýzou de Brinvilliers tu citováno nebylo, i když by si zasloužilo pozornost.

A schválně, jestlipak víte, které to bylo? Když chtěla Angelika orodovat za propuštění svých známých ze Dvora zázraků u markýzina bratra? Nebo když ji Brinvillierska zvala na večeři?

...Samá voda!

Od mostu Pont-Neuf se proti proudu nesl mlhou křik kejklířů a šarlatánů.
Na most vjížděl kočár. Skupinka se rozestoupila, aby ho nechala projet, ale na konci mostu se koně zarazili, protože se jim pod kopyta vrhl jakýsi trhan. Byl to Černej chleba, stařec s bílými
vousy, jeden z Rošťákových pobočníků, ověšený růženci a svatojakubskými mušlemi.
„Slitování!“ kvílel, „mějte slitování s ubohým poutníkem, který se vydal do Compostellu pomodlit se, a teď nemá na cestu. Dejte mi pár drobných a já se za vás pomodlím u hrobu svatého Jakuba.“
Kočí ho přetáhl bičem.
„Ustup, čertovskej modláři!“
Okénkem vyhlédla jakási dáma. V rozhaleném plášti jí zářil překrásný náhrdelník.
„Co se děje, Lorraine? Popožeňte trochu ty koně. Chci dojet do kláštera Saint- Germain des Prés na nešpory.“
Nicolas popošel o několik kroků a položil ruku na okraj dvířek.
„Zbožná dámo,“ řekl a smekl děravý klobouk, „jedete na nešpory a odmítáte almužnu tomuhle ubohýmu poutníkovi, kterej odchází za Bohem až daleko do Španělska?“
Dáma pohlédla do zarostlé tváře, která se před ní v soumraku objevila, a uviděla podezřelé individuum, jehož děravou halenou prosvítaly mohutné svaly a jehož opasek zdobil řeznický nůž.
Otevřela doširoka ústa a začala ječet:
„Pomoc! Vražda!“
Pivoňka už opřel špičku rapíru o vozkovo břicho. Černej chleba a Flipot, jeden z kluků, co rybařili v tůni, zadrželi koně. Přiběhl Posera, Rošťák skočil do kočáru a drsnou rukou umlčel ženin jekot.
Zavolal na Angeliku:
„Šátek! Dej sem svůj šátek!“
Angelika ani nevěděla, jak se octla v kočáře, ve vůni kosatcového pudru, vedle krásných, zlatem vyšívaných sukní.
Rošťák jí strhl šátek z krku a nacpal ho ženě do úst.
„Dělej, Posero! Seber jí ty cetky! A vem jí prachy.“
Žena se zuřivě bránila. Posera se potil, jak se snažil rozepnout ženin náhrdelník, krásný zlatý řetízek, jemuž se říkalo „obojek“, a cizelovaný zlatý přívěsek s několika zářivými diamanty.
„Pomoz mi, Markýzo andělů,“ sípal. „Nevyznám se v těch sarapatičkách.“
„Hoď sebou,“ vrčel Rošťák. „Už ji neudržím. Je jako úhoř!“ Angeličiny ruce nahmátly uzávěr. Bylo to jednoduché. Nosila kdysi podobné šperky.
„Mazej, kočí,“ vykřikl vesele Pivoňka.
Kočár se skřípěním vyrazil ulicí Fauborg Saint-Germain. Kočí, šťastný, že už nemusí mít strach, uháněl se spřežením jako divý. O kousek dál se ženě podařilo zbavit se roubíku a začala znovu křičet.

(Cesta do Versailles 1)

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera

Napsal: 27 úno 2018, 23:37

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

PenelopaW píše:
Doufám, že se teď nebudu opakovat, ale tuším, že první setkání Angeliky s markýzou de Brinvilliers tu citováno nebylo, i když by si zasloužilo pozornost.

A schválně, jestlipak víte, které to bylo? Když chtěla Angelika orodovat za propuštění svých známých ze Dvora zázraků u markýzina bratra? Nebo když ji Brinvillierska zvala na večeři?

(Cesta do Versailles 1)

Jasne že si to pamätám

Tá scéna ako prepadnú jej koč je dokonca ja vo filme Báječná Angelika.
V prvých dvoch filmoch sa Borderie dosť držal predlohy.

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 12 črc 2018, 19:07

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

JUDITH MERKLE RILEY napsala historický román „The Oracle glass“, odehrávající se v období před Travičskou aférou, který mám díky Moiře (a nepřestanu ji za to milovat!) doma. Kniha vyšla nejprve německy v roce 1992 (pod názvem „Die Hexe von Paris"), anglicky roku 1994.

Porovnáním obou jazykových verzí jsme zjistily, že anglická obsahuje více textu (v německé chybí celé kapitoly), který je i jinak členěn do kapitol, ale za to v rámci něj chybí celé odstavce, které jsou naopak uvedeny v německém vydání (např. u líčení popravy markýzy de Brinvilliers je v němčině uveden podrobný výčet různých osobností - včetně paní de Sévigné, které se na popravu přišly podívat).

V anglické verzi je moc hezká i kapitola o Desgrezově zatčení Brinvilliersky (zbožňuji hlavně ten konec), a protože v „Die Hexe von Paris“ chybí, aby to Moiře nebylo líto, vkládám sem. Podotýkám, že překlad do češtiny je můj, takže zřejmě bude místy kostrbatý...

"Ó, drahý abbé, jak jste v této věci ulevil mé duši!" Jemná malá blondýnka ve světle modrém saténu se naklonila blíž ke "společenskému abbému",* který klečel před ní, tisknouc její ruku ke svým rtům. Markýza se zachvěla a přitáhla si druhou rukou šál blíž k tělu. Bylo to chladem kamenné lavice v klášterní zahradě či předtuchou, že se jí duše zachvěla a na pažích jí naskočila husí kůže?
"Nemůže být hříchem, když dvě srdce touží tak čistě jako ta naše. Jak dlouho... jak dlouho jsem vás obdivoval z dálky, má drahá markýzo. Uchovat vaši duši pro boha, i za cenu mého vlastního zatracení…“ Abbé zvedl své hnědé oči k nebi. Jak atraktivní se zdála jeho skloněná, tmavá tvář v soumraku! Co je to za vůni, která se vznáší kolem něj? Ne nepodobná kadidlu - markýze připomínala nebeské záležitosti a současně nějakým zvláštním způsobem to poslední, božské, vášeň. Sevřela ho pevně oběma rukama a vytáhla vedle sebe na lavičku.
„Musím… musím přiznat vše?“
„Pouze Bohu,“ zašeptal vášnivý abbé. „Žádný živý člověk to nemusí vědět. Sepište vše, pouze pro rozhřešení vašich hříchů před Ním, který sedí na trůně nad námi. Pak zapečeťte dokument a přineste mi ho. Spálíme ho společně, doprovázejíc stoupající kouř svými modlitbami před trůnem Nejvyššího a Milosrdného Jediného.“
Abbé si přitiskl její ruku na srdce. „Cítíte mé srdce?“ zašeptal. „Nesmíte nikdy pochybovat, že to není vzájemné, buší pouze pro vás…“
Bělma markýziných očí v rychle padajícím soumraku planula jasně, dychtivě a šíleně. Její schopnosti lásky nezeslábly, přestože už překročila čtyřicítku. Její magnetismus, schopnost okouzlit, přivedly tohoto štíhlého, snědého zcestovalého abbého do jejího osamělého exilu ze vzdálenosti mnoha mil. Sexuální a božské, vše smícháno v šílené směsi, jí stoupalo do hlavy.
„Polibek…“ zašeptal.
„Ano,“ odpověděla a objetí zažehlo požár v celém jejím těle. Její mládí ještě nebylo promarněno. Vášeň jí stále patřila. Cítila jak stará část jejího života odlétá pryč jako stín. Ano, osvobodí se od všeho, vyzná se, a pak uprchne k novému začátku, očištěná, s tímto mužem, který způsobil, že její puls pádil splašeně jako u mladé dívky.
„Zítra,“ šeptal u jejího ucha a to, jak cítila jeho jemný dech způsobilo, že se její nervy zachvěly vzrušením. „U Sign of Castle,** na cestě z Liege. Nesnesu žít do okamžiku kdy vás budu svírat v náručí.“
Tu noc markýza de Brinvilliers seděla hodiny ve své klášterní cele. Za svitu svíčky listovala seznamem svých hříchů: sodomie, incest, zabití, vražda. Slavnostně jmenovala mrtvé: nepřátelé, kteří ji ohrožovali, cizince, kteří jí stáli v cestě, příbuzné systematicky otrávené kvůli jejich majetku. Výčet čítal šestnáct stran.
Kapitán Desgrez se vrátil k Sign of Castle.
„Tak co, kapitáne, jak to šlo?“ zeptal se policista maskovaný jako jeho sluha.
„Opustí klášterní pozemky zítra o své vlastní vůli a u v ruce bude držet vlastní přiznání,“ odpověděl falešný abbé. Jeho „sluha“ v obdivu hvízdl skrz zuby.
„Dobrá práce, kapitáne! Vynikající!“
„Cítím se jako vyždímaný,“*** řekl Desgrez, projíždějíc prstem pod těsným výstřihem**** své sutany.
„Spíše páchnete jako gigolo. Co je to za věc, kterou jste se navoněl?“
„Něco, co moje manželka vyzvedla v Rue Beauregard.***** Předpokládám, že to má svého nositele učinit neodolatelným.“
„Na to dám ruku, kapitáne. Vy myslíte na všechno.“
„Je to má povinnost,“ řekl Desgrez, posadil se a zahleděl do ohně.

* K vysvětlení pojmu "abbé" viz téma Desgrez (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... =abb%C3%A9):

PenelopaW píše:
moirra píše:
Desgrez sa zjavuje v prestrojení za kňaza
V originále je uvedeno, že je v převleku za abbého. K tomu správně clopotovsky dodávám vysvětlení:

ABBÉ - znamenalo původně ve Francii představeného kláštera, opata. Konkordátem z r. 1516 získal král František I. od papeže Lva X. právo jmenovat 225 opatů doporučených. V důsledku toho se mnoho synů z šlechtických rodin věnovalo duchovnímu stavu, ježto měli obročí již zaručené nebo spoléhali, že je získají. Počet obročí však nestačil a mnozí z nich se proto zaměstnávali jako vychovatelé (vzpomeňme na vychovatele Angeličiných synků abbého des Lesdiguires!), spisovatelé a nejvíce jako domácí přátelé a společníci v domech velmožů a boháčů. V 17. stol. byl abbé každý mladý muž s dobré rodiny, který měl vyšší nebo nižší svěcení. Nosívali černé nebo tmavě fialové roucho a tonzuru. Často to byli pouzí příživníci, všeobecně hráli ve vznešené společnosti úlohu šviháků, kteří oživovali zábavu v salónech. Satirická poezie i komedie je ostře napadala. Mnozí z nich ovšem byli skuteční učenci, jako Fénelon, Saint-Pierre nebo u nás "modrý abbé" Dobrovský.

Tímto popisem (přepsala jsem z poznámek k Pitavalovi) se vysvětluje několik věcí:

a) různé formy českého překladu slova "abbé" v souvislosti s Desgrezovým zatýkáním Brinvilliersky v klášteře (někde uváděn jako mnich, jinde jako kněz, v některých českých zdrojích dokonce překládáno, že do kláštera vnikl v přestrojení za zpovědníka)

b) proč se Brinvilliers nechala svést - nakonec asi nebyla tak amorální, aby se vyspala s knězem, který byl vysvěcen a vázán celibátem

** Sign of Castle - zatím se mi nepodařilo zjistit, jestli je tím myšleno nějaké konkrétní místo nebo jde o něco ve smyslu „ukazatel se směrovkou k hradu“.
*** K tomuhle nedokážu najít odpovídající ekvivalent: „I feel like washing.“
**** Možná, že „neckline“ je v tomto případě „kolárek“, ale nevím, zda „společenští abbé“ mohli na sutanách mít kolárky…
***** Tohle mi přijde obzvlášť vtipné, protože jak víme, v Rue Beauregard bydlela Voisinka.

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 12 črc 2018, 20:33

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

PenelopaW píše:
historický román „The Oracle glass“, odehrávající se v období před Travičskou aférou, který mám díky Moiře (a nepřestanu ji za to milovat!) doma.

asi ti budem za tu chválu musieť s tej nemeckej rozhlasovej hry čo som si stihla stiahnuť kým to vymazali z netu preložiť aspoň tu pasáž kde Desgrez vyláka Brinvillerku von ....

Kniha vyšla nejprve německy v roce 1992 (pod názvem „Die Hexe von Paris"), anglicky roku 1994.

podobný osud ako kniha Angelika - najskôr v Nemecku až potom v pôvodnom jazyku - vyškrtnuté state či celé kapitoly

b) proč se Brinvilliers nechala svést - nakonec asi nebyla tak amorální, aby se vyspala s knězem, který byl vysvěcen a vázán celibátem

v 17 storočí viazaný celibátom keď kardináli biskupi a arcibiskupi mali milenky o ktorých sa vedelo? a kedy si skazený šľachtici kupovali úrady cirkevných hodnostátrov? celibát leda tak na papieri

(česť výnimkám v týchto radoch)

** Sign of Castle - zatím se mi nepodařilo zjistit, jestli je tím myšleno nějaké konkrétní místo nebo jde o něco ve smyslu „ukazatel se směrovkou k hradu“.

ani mne

*** K tomuhle nedokážu najít odpovídající ekvivalent: „I feel like washing.“

asi sa budem musieť spýtať anglických kamarátov - pretože ak to dáš do apostrofov do google vôbec to nieje používané v tejto konkrétnej forme

PenelopaW píše:

„Cítím se jako vyždímaný,“*** řekl Desgrez, projíždějíc prstem pod těsným výstřihem**** své sutany.
„Spíše páchnete jako gigolo. Co je to za věc, kterou jste se navoněl?“
„Něco, co moje manželka vyzvedla v Rue Beauregard.
***** Předpokládám, že to má svého nositele učinit neodolatelným.“
***** Tohle mi přijde obzvlášť vtipné, protože jak víme, v Rue Beauregard bydlela Voisinka.

no ale manželku v historickej skutočnosti poslal niekto iný a to pre jed k veštici k Bosse, alebo?

ale to je absolútne božie že sa Desgrez polial "voňavkou lásky" od Voisinky ktorá jej užívateľa mala spraviť neodolateľne príťažlivým pre objekt jeho vášne

takpovediac porazil nepriateľa jeho vlastnými zbraňami

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 12 črc 2018, 20:58

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

moirra píše:
no ale manželku v historickej skutočnosti poslal niekto iný a to pre jed k veštici k Bosse, alebo?

To bylo u zatčení Bosseové - Oracle glass ( anglická verze) je už druhá kniha, kde jsem to četla: Bosseová se někde kasala, že už má vyděláno, ještě tři otravy a končí s tím. Prohlásila to v průběhu večeře a jeden z hostů šel a oznámil to na policii. Policisté pak poslali manželku jednoho z nich jako volavku koupit jed, čímž se jim konečně do rukou dostal hmatatelný důkaz. A od Bosseové se pak dostali k dalším včetně Voisinové...

Něco málo o La Bosse je v diskusi u Desgreze: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 165#p23246.

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 19 črc 2018, 17:22

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Oproti příspěvku u Sousedky (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 879#p23879), tak tady už jsem polemizovala nahlas.

To, že odsouzenci chodili v ruce se SVÍCÍ, nikoli pochodní, to beru jako takovou technickou třešničku danou zřejmě překladem. To, že Brinvillierska nešla pěšky, protože měla od kata polámané nohy, o tom se dnes už také tolik nemluví. Ale to zatčení??!!

Jiří ŽÁK: Co ještě Paříž neřekla. Brno: JOTA, 2004, s. 80-82

Dáma, která vystoupila na popraviště na náměstí Grève o dvaasedmdesát let později (předchozí text pojednává o královně Markétě z Valois, řečené Margot), nevraždila z lásky, ale většinou jen pro peníze. Ale i její ruku vedla vášeň.

V ulici Karla V., jež se nachází nedaleko Arsenalu, v místech, kde kdysi stával královský palác Saint-Pol, stojí dodnes dům číslo dvanáct. Nechala si ho tam v roce 1620* postavit Marie-Madelaine de Dreux d'Aubray, jejíž otec, státní rada Antonie de Dreux d'Aubray, jí odkázal dvě stě tisíc livrů, což by dnes v přepočtu činilo něco kolem neuvěřitelných sedmdesáti milionů eur! S takovou sumičkou už se dá leccos podniknout. Velmi dobře to věděl i velitel normandského pluku markýz Antoine Gobelin de Brinvilliers, když si krásnou a vzdělanou Marii-Madelaine bral. Vzal si ji, protože ji miloval? Těžko říct. Vzal si ji pro peníze? Nikdy je nezneužil. Tak kvůli její smyslnosti? To určitě, neboť markýza byla poněkud „lehčích mravů“. Sama se později přiznala, že přišla o panenství už v sedmi letech, protože se ráda „bavila“ se svými dvěma bratry.**

Dlouho ovšem markýza svému manželovi věrná nezůstala. Brzy se stala milenkou jistého Godina, jenž se nechával oslovovat rytíř de Saint-Croix, tedy ze Svatého kříže, což, jak za chvilku uvidíme, bylo vzhledem k hodnotám, které ve svém životě vyznával, poněkud absurdní. Na žádost markýzina otce byl Godin uvržen do Bastily. Tam se seznámil s jistým Italem podivného jména Exili, který ho zasvětil do tajemství jedl, takže když se Godin zase ocitl na svobodě, byl v tomto oboru velmi poučen. Nastěhoval se zpátky do věžičky v paláci des Abbés de Fécamp v ulici Hautefeuille číslo pět (tento dům ještě pořád stojí v V. obvodu). Markýza ho zase začala pilně navštěvovat. Během nocí plných lásky se mu svěřila, že už ztratila skoro všechny peníze a že nutně potřebuje dědit po svých příbuzných. Godin jí zlíbal krásná ňadra a pak se s ní podělil o svoje znalosti v oboru jedů.

V milé markýze našel skutečně vděčného žáka. Ta nelenila a začala se zajímat o charitu. Navštěvovala nemocnici Hôtel-Dieu v Cité a pomáhala ošetřovat nemocné. Při té „pomoci“ na nich začala zkoušet dávky jedu, které pro ni Godin připravoval. Nejčastěji to byla směs ropušího jedu, arseniku a vitriolu. Jakmile si ověřila dávkování, pustila se do příbuzenstva. První byl na řadě otec, ale tomu musela podat jed desetkrát, než konečně zaúčinkoval. O tři roky později otrávila staršího bratra a přiotrávila švagrovou, o sedm měsíců později přišla řada na mladšího bratra. Pokusila se, budiž ovšem řečeno, že marně, otrávit svou sestru, jeptišku v klášteře karmelitánek (mimochodem, vzpomeňme si na scénu z Dumasových Tří mušketýrů, kdy milady otráví v klášteře karmelitánek v Béthune paní Bonacieuxovou; podobnost není vůbec náhodná). Zcela specifickou kapitolou byl její manžel. Ne, že by se ho také nepokoušela otrávit, ale pokaždé, když mu namíchala jed, Godin v hrůze, že by si ji pak musel vzít, podal manželovi protijed! Tenhle vražedný taneček, hodný nejlepších autorů absurdních dramat, trval několik měsíců.

Pak ale Godin de Saint-Croix náhle zemřel a kupodivu přirozenou cestou.*** Jakmile se to markýza dozvěděla, pokoušela se dostat do jeho bytu, aby mohla odnést krabičku s jedy. Její naléhání se nakonec stalo tak podezřelým, že se o ni začala zajímat policie, a tak si ve svém paláci v Marais nenápadně sbalila zavazadla a uprchla raději do ciziny. Místo markýzy otevřela krabičku policie a kromě jiného v ní našla 34 markýziných dopisů a podrobnými popisy jejích zločinů,**** 27 receptů, nazvaných „zvláštní tajemství“, a vzorky nejrůznějších jedů.

Ministr Colbert požádal Anglii o její vydání a tak markýza rychle změnila působiště a ukryla se v jednom klášteře v Lutychu. Ale ani tam nebyla v bezpečí. Našel ji tam, prý převlečený za faráře, pokrevní bratr našeho Nestora Burmy, schopný policejní důstojník La Reynie***** - ano, byl to právě on, kdo vyšetřoval travičskou aféru vdovy Voisinové a paní de Montespan - a na jaře roku 1676 se mu ji podařilo dostat zpátky do Paříže. Tam byla markýza de Brinvilliers samozřejmě okamžitě postavena před soud. Tehdy byl ovšem trest smrti stále ještě poznamenám barbarstvím středověku. Markýza musela kráčet bosá od chrámu Notre-Dame s provazem na krku a s dvoulibrovou hořící pochodní v ruce až na náměstí Grève, kde stálo pařížské popraviště. Tam jí kat nejprve usekl zápěstí jako všem otcovrahům a nakonec ji upálil na hranici a její popel rozházel po větru. Na náměstí se na její popravu přišlo podívat tolik lidí, že pařížská divadla ten den nehrála. Bylo to poprvé v dějinách Paříže, kdy se poprava stala skutečně záležitostí všech Pařížanů.

* To docela těžko, když se narodila 1630…
** Z toho, co jsem zatím přečetla, bych se přikláněla k názoru, že se „nebavila“ moc dobrovolně a že toto byl jeden z motivů k vraždě obou starších bratrů.
*** Jestli se za ni dá považovat smrt při chemických experimentech, pane Žáku

.
**** Tady věřím spíše Pitavalovi, že to přiznání získala policie až po prohledání klášterní cely v Liege.
***** WTF, pane Žáku?!

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 21 črc 2018, 18:42

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Citovat:
* To docela těžko, když se narodila 1630…
** Z toho, co jsem zatím přečetla, bych se přikláněla k názoru, že se „nebavila“ moc dobrovolně a že toto byl jeden z motivů k vraždě obou starších bratrů.
*** Jestli se za ni dá považovat smrt při chemických experimentech, pane Žáku .
**** Tady věřím spíše Pitavalovi, že to přiznání získala policie až po prohledání klášterní cely v Liege.
***** WTF, pane Žáku?!

** k vražde starších bratov ale hlavne otca ktorý bol prvý na rade, pretože ako prvý obcoval z vlastnou 7 ročnou dcérou!

Práve som zistila že odteraz už nebudem veriť ničomu čo Žák napísal

Zmesku takýchto nehoráznych breptov už nemožno považovať za nejaký preklep - ale vidno že sa s tým vôbec nepáral -
a jeho domnelé "fakty" si buď surovo vymýšľaľ a domýšľaľ alebo opisoval a neoveroval nejaké pochybné zdroje z ktorých čerpal - ako žurnalista istotne bol oboznámený s tým kde sa dajú historické informácie hľadať a overovať - takže toto je fakt neodpustiteľné

za najväčšiu nehoráznosť považujem toto nechutne surové tvrdenie

:

velitel normandského pluku markýz Antoine Gobelin de Brinvilliers, když si krásnou a vzdělanou Marii-Madelaine bral. Vzal si ji, protože ji miloval? Těžko říct. Vzal si ji pro peníze? Nikdy je nezneužil. Tak kvůli její smyslnosti? To určitě, neboť markýza byla poněkud „lehčích mravů“. Sama se později přiznala, že přišla o panenství už v sedmi letech, protože se ráda „bavila“ se svými dvěma bratry.**

zľahčovanie a ospravedlňovanie pedofílie či dokonca obviňovanie 7 ročného dieťaťa z priveľkej zmyselnosti - to je ´daleko za hranicami nechutnosti

len pre informáciu: toto presne je najčastejšia výhovorka pedofilov pred súdom: za všetko môže dieťa - lebo to všetko chcelo a vyprovokovalo

7 ročné dieťa vraj môže za to, pretože bolo priveľmi zmyselné, že ho znásilnil najskôr jeho vlastný otec !!!!!!
a neskoršie sa k tomu pridali aj bratia, od ktorých si dievčatko najskôr očakávalo pomoc!!!!

Francúzki historici sa zhodujú na tom že preto bol Brinvillierkyn spovedník taký šokovaný a vyhlásil že v porovnaní z
mnohými ľuďmi tej doby ona bola ešte svätica - nechcem ospravedlňovať vraždy - mne je ale úplne jasné prečo Brinvillerka celkom znenávidela svojho otca keď sa potom čo na nej roky páchal ako na dieťati

začal na verejnosti ešte aj hrať na morálneho apoštola - to už by nevydržal ani kôň

PS: ****přiznání získala policie až po prohledání klášterní cely v Liege ....

presne tak to uvádazú skoro všetky historické zdroje

***** WTF

to sú doslova neuveriteľné bludy! neviem či sa nad tým smiať a či plakať

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 21 črc 2018, 19:56

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

najskôr mi pri vyhladávaní vyhodilo nejakého nesprávneho Žáka

ale autorom je zrejme tento:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99% ... A1k_(1946)

nuž ja som predpokladala že ten človek nevie po francúzsky a preto si nemohol načítať správne zdroje a z toho dôvodu
píše bludy - avšak nestačím sa čudovať že neikto kto vraj vynikajúco ovláda francúzštinu
(chýba smajlík opice tlčúcej sa kladivom po hlave)
može mať historickú tématiku tak mizerne zrešeršovanú -
na niektorých miestach autor vysoko prekonal pisateľov najodpadovejšieho bulváru

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 30 črc 2018, 12:30

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Markýza de Brinvilliers se před popravou podrobila generální zpovědi a abbé Pirot, který ji doprovázel až na Place de Greve, o jejích posledních okamžicích sepsal zprávu. Narazila jsem na zmínku už v Pitavalovi, ale žila jsem v domnění, že ona zpráva se již nedochovala, dokud jsem nezjistila, že se na ni odkazuje Anne Sommerset ve své knize o Travičské aféře. Jeanne, od které knihu mám, se mi nyní může vesele smát, protože jsem odkaz na zdroj měla přímo pod nosem!

Úryvek z Pitavala:
Pan Pirot, doktor Sorbonny, jemuž se zpovídala a který ji doprovázel cestou na popraviště, sepsal velmi dojemnou zprávu o posledních čtyřiadvaceti hodinách života té proslulé vražednice. Říká, že žádala, aby jí bylo dovoleno přijímání, že však jí to bylo odepřeno, ježto není nikdy povolováno osobám, jež mají být popraveny. Žádala také, aby jí byl podán alespoň posvěcený chléb, tak jak jej podle jejího tvrzení obdržel její bratranec maršál de Marillac, než byl popraven. I toto jí bylo odepřeno a bylo jí řečeno, že čin maršálův nebyl zdaleka tak hrozný jako její, a že jej musí odpykat netoliko tím, že je jí odepřeno přijímání, nýbrž i odmítnutím náhrady za svátost.

Pirotova zpráva "Relation de la mort de la Brinvilliers, par M. PIROT, docteur de Sorbonne" vyšla tiskem roku 1883 a znovu 2014 (jde sehnat na Amazonu):
https://books.google.cz/books/about/La_ ... edir_esc=y

Naskenovaný Pirotův rukopis je přístupný na Gallice: https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... me%20pirot
Dokument je možné si stáhnout jako pdf či jpg.

Pirotovo heslo na francouzské wikipedii: https://fr.wikipedia.org/wiki/Edmond_Pirot

Edmond (Edme) Pirot (1631 - 1713), doktor a profesor na Sorbonně. Mj. cenzuroval dílo francouzské mystičky Mme de Guyon (kterou zatýkal Desgrez

). Za jeho života vyšlo tiskem pouze jedno jeho dílo (Discours en latin), ale kolovaly opisy, mj. i jeho rukopisu o posledních chvílích markýzy de Brinvilliers.

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 30 črc 2018, 21:26

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

PenelopaW píše:
Úryvek z Pitavala:
Pan Pirot, doktor Sorbonny, jemuž se zpovídala a který ji doprovázel cestou na popraviště, sepsal velmi dojemnou zprávu o posledních čtyřiadvaceti hodinách života té proslulé vražednice. .

Vyborne sclopotovane skvely objav

La marquise de Brinvilliers: récit de ses derniers moments (manuscrit du P. Pirot)

sa da v roznych formatoch stiahnut tuto:

https://archive.org/details/lamarquisedebri00frangoog

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera

Napsal: 30 bře 2019, 18:04

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

PenelopaW píše:
Doufám, že se teď nebudu opakovat, ale tuším, že první setkání Angeliky s markýzou de Brinvilliers tu citováno nebylo, i když by si zasloužilo pozornost.

A schválně, jestlipak víte, které to bylo? Když chtěla Angelika orodovat za propuštění svých známých ze Dvora zázraků u markýzina bratra? Nebo když ji Brinvillierska zvala na večeři?

...Samá voda!

Od mostu Pont-Neuf se proti proudu nesl mlhou křik kejklířů a šarlatánů.
Na most vjížděl kočár. Skupinka se rozestoupila, aby ho nechala projet, ale na konci mostu se koně zarazili, protože se jim pod kopyta vrhl jakýsi trhan. Byl to Černej chleba, stařec s bílými
vousy, jeden z Rošťákových pobočníků, ověšený růženci a svatojakubskými mušlemi.
„Slitování!“ kvílel, „mějte slitování s ubohým poutníkem, který se vydal do Compostellu pomodlit se, a teď nemá na cestu. Dejte mi pár drobných a já se za vás pomodlím u hrobu svatého Jakuba.“
Kočí ho přetáhl bičem.
„Ustup, čertovskej modláři!“
Okénkem vyhlédla jakási dáma. V rozhaleném plášti jí zářil překrásný náhrdelník.
„Co se děje, Lorraine? Popožeňte trochu ty koně. Chci dojet do kláštera Saint- Germain des Prés na nešpory.“
Nicolas popošel o několik kroků a položil ruku na okraj dvířek.
„Zbožná dámo,“ řekl a smekl děravý klobouk, „jedete na nešpory a odmítáte almužnu tomuhle ubohýmu poutníkovi, kterej odchází za Bohem až daleko do Španělska?“
Dáma pohlédla do zarostlé tváře, která se před ní v soumraku objevila, a uviděla podezřelé individuum, jehož děravou halenou prosvítaly mohutné svaly a jehož opasek zdobil řeznický nůž.
Otevřela doširoka ústa a začala ječet:
„Pomoc! Vražda!“
Pivoňka už opřel špičku rapíru o vozkovo břicho. Černej chleba a Flipot, jeden z kluků, co rybařili v tůni, zadrželi koně. Přiběhl Posera, Rošťák skočil do kočáru a drsnou rukou umlčel ženin jekot.
Zavolal na Angeliku:
„Šátek! Dej sem svůj šátek!“
Angelika ani nevěděla, jak se octla v kočáře, ve vůni kosatcového pudru, vedle krásných, zlatem vyšívaných sukní.
Rošťák jí strhl šátek z krku a nacpal ho ženě do úst.
„Dělej, Posero! Seber jí ty cetky! A vem jí prachy.“
Žena se zuřivě bránila. Posera se potil, jak se snažil rozepnout ženin náhrdelník, krásný zlatý řetízek, jemuž se říkalo „obojek“, a cizelovaný zlatý přívěsek s několika zářivými diamanty.
„Pomoz mi, Markýzo andělů,“ sípal. „Nevyznám se v těch sarapatičkách.“
„Hoď sebou,“ vrčel Rošťák. „Už ji neudržím. Je jako úhoř!“ Angeličiny ruce nahmátly uzávěr. Bylo to jednoduché. Nosila kdysi podobné šperky.
„Mazej, kočí,“ vykřikl vesele Pivoňka.
Kočár se skřípěním vyrazil ulicí Fauborg Saint-Germain. Kočí, šťastný, že už nemusí mít strach, uháněl se spřežením jako divý. O kousek dál se ženě podařilo zbavit se roubíku a začala znovu křičet.

(Cesta do Versailles 1)

moirra píše:
Tá scéna ako prepadnú jej koč je dokonca ja vo filme Báječná Angelika.
V prvých dvoch filmoch sa Borderie dosť držal predlohy.

Scéna je hned na začátku filmu (cca devátá minuta). Angelika korsuje s Rošťákem a jeho bandou po Pont-Neuf, přičemž vidí projíždět kočár Brinvilliers. A protože "policajtská dceruška" stála v procesu proti Joffreyovi (

), nabádá svého ochránce, aby z ní očesal šperky...

[ img ]

...Rošťák se brání, že to není dobrý nápad, je bílý den, ale Angelika je nesmlouvavá, a tak R. vydává rozkaz, že kočár na nábřeží přepadnou.

[ img ]

Sama Angelika pak Brinvilliers strhává náhrdelník a slibuje jí, že přijdou zas

. Na obrázku hezky vidět herečka ztvárňující dceru pana d'Aubray - schválně ji srovnejte s historickým potrétem

Jenže ouha, v davu čumilů je přítomen i Muž se psem!

A další rozdíl oproti předloze: Brinvilliers není pasivní a sama strhává Markýze Andělů z hlavy šátek

V roli markýzy de Brinvilliers - Malka Ribowska, francouzská herečka a scénáristka polského původu (hrála i v Borderieho Třech mušketýrech):

https://fr.wikipedia.org/wiki/Malka_Ribowska
https://www.imdb.com/name/nm0723032/?re ... _fc_cl_t25
https://www.csfd.cz/tvurce/76896-malka-ribowska/

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera

Napsal: 30 bře 2019, 20:14

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

PenelopaW píše:

A další rozdíl oproti předloze: Brinvilliers není pasivní a sama strhává Markýze Andělů z hlavy šátek .

myslím že jej chovanie celkom dobre vystihuje výrok z knihy "Žena se zuřivě bránila" Borderie to iba inak pospájal.
Až na ten začiatok o ktorom som písala v porovnaní film-kniha je tent text skoro identický s nemeckým.

Až na to že v nemeckom texte som nespoznala žiadnu indíciu že by mala proti nemu stáť na súde.
je tam doslovne iba: Aj ona bola proti nemu.
No to bolo veľa iných tiež,(Conde, Fouquet, kráľov brat a jeho kumpáni) a nestáli na súde.
myslím že Češi v Dabingu nešťastne zvolili slovo "stála", takže to môže iritovať

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 13 črc 2019, 14:53

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Našla jsem stránku v němčině o Brinvilliers, i s obrázkovým doprovodem:

https://historische-serienmoerder.de/di ... eich-1667/

[ img ]

Že by toto bylo její zatčení a muž vpravo byl Desgrez??

(Pokud ano, má pěkná lýtka!)

[ img ]

Pokud skutečně převzal Aubinovu živnost, tak jí právě stříhá vlasy mladý Oprátka, syn vdovy Cordeauové, který si hrával s Florimondem během Angeličina pobytu v Templu 1660-1661.

O pařížských vězeních: https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k205629q.pdf
(Zmínka o zatčení markýzy de Brinvilliers na str. 39 dokumentu)

A pak trochu toho bulváru (POPRAVČÍ BALADY):

La déclaration des crimes de madame de Brinvilliers, faite par elle-même, estant prisonnière en la conciergerie du palais, au grand étonnement de tous les assistans avec les dernières parolles qu'elle a prononcée sur l'échaffaut (https://omeka.cloud.unimelb.edu.au/exec ... s/show/998)

Vyhlášení (přiznání) zločinů Madame de Brinvilliersové, které učinila sama, během pobytu v Conciergerie, k úžasu všech asistentů s posledními slovy, které vyslovila na lešení

Myslím, že snad ani není třeba překládat, co o sobě údajně prohlásila již v druhém odstavci "deklarace":

Je suis perverse créature,
J'ay abusé de la nature,
Plusieurs fois j'ay violé ma foy,
Je suis pleine d'ingratitude,
A mal faire j'ay fait étude
Contre vous, grand Dieu, et la loy.

https://omeka.cloud.unimelb.edu.au/exec ... s/show/994

L’execution remarquable de Mme de Brinvilliers, qui a esté condamnée à faire amende honourable devant nostre dame, et de la conduit à la grève pour y estre décolleté et ensuite jetée au feu, pour avoir empoisonné son Pere, ses frères, et quantité d’autres gens de condition

Pozoruhodná poprava Madame de Brinvilliers, která byla odsouzena k tomu, aby učinila před Notre-Dame pokání, a byla odvedena na náměstí Gréve ke stětí a upálení, protože otrávila svého otce, bratry a množství ostatních lidí

[ img ]

...a to jsem úplně původně začala po obědě hledat, jak se jmenuje takové to lemování knoflíků na kabátě uniformy

.

Má to jedinou chybu... podle historických zdrojů, co jsem zatím četla, sepsala Brinvilliers své přiznání v Liege, z jejího pobytu v Conciergerie vznikla jen Pirotova písemná zpráva. Takže uvedený text bude zřejmě opravdu jen popravčí baladou...

Text přiznání z kláštera, které Desgrez při prohlídce cely nalezl a pilně přivezl do Paříže

, byl pak použit při soudu proti Brinvilliers, ačkoli se její advokát hodně snažil uhrát to na to, že šlo vlastně o zpověď (text začíná zvoláním k Bohu) a zpovědní tajemství jako takové je nedotknutelné a nelze jej použít jako důkaz. V Pitavalovi je k tomu pomalu celá studie

.

P.S.: Desgrez

Brinvilliers doprovázel na koni až na popravu. Takže koukám na obrázek a tipuji, který z těch pánů by to mohl být? S mým štěstím ten, co sedí v sedle zády k nám

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Básník Špína - Ufúľaný Básnik

Napsal: 21 dub 2022, 21:33

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

moirra píše: * 18 říj 2017, 10:41
Takže ukážka zo spomínanej ukážky

Prvá poviedka z knihy V. P. Borovička: Pařížská Surete pátrá

Poviedka: Ďáblova hezká tvář
ktorú si môžete prečítať v 37 stranovej ukážke z knihy

Marie-Madeleine d’Aubrayová byla krásná, na tom se shodli všichni. Měla jemný obličej, sametový hlas, elegantní pohyby, tmavé uhrančivé oči. Dovedla očarovat každého muže. Svých půvabů využívala, jak mohla.
Narodila se 22. července 1630 ve vážené rodině. Její otec civilní soudce Dreux d’Aubray byl nejen zámožný, ale taky velmi vlivný muž. Byl správcem pařížského Châteletu. Tímto jménem byly označeny dvě budovy a také instituce hlavního města: vězení na levém břehu Seiny a pevnost Châtelet, v níž bylo sídlo francouzské justiční služby. Ať už vládl jedné či druhé, byl to mocný muž.
Jeho dcera byla do větru. Už jako nezletilá prý měla pletky s muži, a tak pro ni otec hledal vhodného ženicha. Našel ho, až když bylo dceři jednadvacet. V roce 1651 se Madeleine provdala za markýze de Brinvilliers. Bylo to podivné manželství, i když za vlády Ludvíka XIV., v době válek, všeobecné demoralizace, období korupce, bezpráví a volných mravů, ne výjimečné.

Markýz de Brinvilliers byl plukovníkem gardového pluku Trassi a v civilu prostopášníkem. Z válečných tažení, ale i od četných milenek přijížděl domů jen občas a nikdy se dlouho nezdržel. Jeho věčně těhotná manželka však nestrádala. Markýz měl vysoký roční příjem třicet tisíc livrů a ona dostala od otce věnem dalších dvě stě tisíc. Plukovník prožíval život v radovánkách, nebránil však své manželce, aby dělala totéž. A jako by se režie osudů ujala Prozřetelnost, sám přivedl své ženě do domu jejího pozdějšího milence, s nímž strávila příštích dvanáct let.
Jmenoval se Jean Baptiste Gaudin de Sainte-Croix, byl hejtmanem pluku, kterému velel markýz de Brinvilliers.

Tak tu pridávam v prílohe aj túto ukážku, pre tie z vás ktoré by chceli čítať.

Keď sme boli v Paríži samozrejme že sme nevynechali ani palác markízy Brinvillersovej - ktorý je skutočne na pár krokov od ulice Beautreilles kde bývala Angelika v paláci ktorý pre ňu postavil Joffrey.

Preto aj pani Golonová vložila v 5 diely Desgrezovi do úst repliku v ktorej vraví že zatkol jej susedu.
To však bol dom jej otca, a býval tam priateľ Desgrezovho otca a otec Brinvillierky d'Aubray

https://fr.wikipedia.org/wiki/H%C3%B4tel_d%27Aubray

preto sa na mnohých miestach uvádza ešte jeden dom Brinvillierky na inej Adrese - kde kedy bývala by bolo treba stabuľkovať - ale to už myslím spravili za nás iní.

Aféra s jedmi, vchod do budovy Marie-Madeleine d'Aubray, markízy de Brinvilliers, v Paríži, rue de Blevre, číslo 28, kresba z 19. storočia. Francúzsko, 17. storočie. Paríž, Hôtel Carnavalet (Múzeum umenia) (foto: DeAgostini/Getty Images)

https://www.gettyimages.ch/fotos/marie- ... d%27aubray

Mňa zaujal dokument s policajného múzea na ktorom je napísané: Zatknutie markízy de Brinvilliers. Autor fotografie to nafotil v policajnom múzeu.

Aféra s jedmi, odsúdenie Marie-Madeleine d'Aubray, markízy de Brinvilliers (1630-1676), 6. apríla 1673. Francúzsko, 17. storočie. Paríž, Musée Des Collections Historiques Prefecture Police (Múzeum polície) (foto: DeAgostini/Getty Images)

[ img ]

Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Markýza de Brinvilliers

Napsal: 03 led 2023, 09:56

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

moirra píše: * 21 dub 2022, 21:33
Aféra s jedmi, odsúdenie Marie-Madeleine d'Aubray, markízy de Brinvilliers (1630-1676), 6. apríla 1673. Francúzsko, 17. storočie. Paríž, Musée Des Collections Historiques Prefecture Police (Múzeum polície) (foto: DeAgostini/Getty Images)

Dívala jsem se schválně do své časové osy, která je zaměřena jenom na Desgreze, a pro doplnění uvádím:

1672

30. července se rytíř Sainte-Croix otrávil při svých chemických pokusech

září - Marie-Thérèse Mangot de Villarceau - vdova po Antoinovi d’Aubray, starším bratrovi Brinvilliersové, proti ní podává žalobu, markýza prchá z Francie (údajně před věřiteli)

1673

29. dubna zahájen proces proti markýze de Brinvilliers v její nepřítomnosti. Padlo rozhodnutí o stíhání markýzy de Brinvilliers, která byla odsouzena v nepřítomnosti k trestu smrti stětím.

Proces s markýzou de Brinvilliersovou zahájili 29. dubna 1673, líčení se táhlo až do 16. července 1676, kdy byla odsouzena.

Přiznám se, že netuším, jaký byl přesně postup v rámci trestního práva, ale než začal soud, byl zřejmě vydán zatykač.

Zkoušela jsem v rychlosti mrknout na uvedený dokument a jestli jsem letmo luštila správně, jedná se o výčet toho, z čeho byla markýza obviněna a na základě čeho měla být zatčena. Několikrát je zde uvedeno jméno "de Villarceau", tedy jméno markýziny švagrové. Pokud by někoho zajímalo, proč došlo k prodlevě (od podání žaloby po vydání zatykače), tak v mezičase byl vyslýchán St. Croixův sluha La Chaussée, u něhož se ukázalo, že sloužil oběma markýziným bratrům. Na mučidlech přiznal, že jim podával jed, a to na příkaz Brinvilliersové.

Dne 4. března 1673 vynesla tedy trestní komora pařížského parlamentu rozsudek, jímž bylo vysloveno, že La Chaussé byl právem obžalován a usvědčen, že otrávil pány d’Aubray, soudce i radu, a jímž byl odsouzen, aby byl za živa lámán kolem a pak do něho vpleten, předtím však aby byl podroben útrpnému výslechu prvního i druhého stupně, aby prozradil své spoluviníky. Markýza de Brinvillier byla v nepřítomnosti odsouzena, aby byla sťata. (F. G. de Pitaval: Slavné kriminální případy. Vimperk : Papyrus, 1994, s. 66)

Brinvilliers nejprve utekla do Londýna, odtud do Valenciennes a přes Antverpy nakonec do Liege, kde přijala azyl pod jménem Marie-Ange. Jak víme, Desgrez ji zde zatknul až o 3 roky později, 25. března 1676.

Další rukopis, tentokrát o předání markýzy do Conciergerie, objevila Moirra jako reprodukci v knize Jeanine Huas již před nějakou dobou:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 121#p24121

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 06 úno 2023, 21:32

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Urývok z knihy Kronika jednej travičky od Eckharta de Naso

myslím že tuto sa už jasne prejavuje Desgrezová profesionálna deformácia:

------------------------------------------

La Reynie a Desgrez boli pozvaní k Monsierovi na slávnosť.
Pri príchode spoločne pozorujú žiariacu a krásnu Brinvilliers:

Desgrez: Pozrite sa na to jej nádherné jemné biele hrdlo. Nemôžem sa naňho pozerať bez pomyslenia aký pôžitok by to musel byť pre kata, cítiť ho pod slučkou povrazu.

Reynie: Vaša horlivosť vás zavádza niekam, kde by vašej ambicióznosti na dnes večer celkom stačilo hrať sa jednoducho na zdvorilého hosťa.

Podľa mňa na tom obrázku je Desgrez ten v strede

------------------------------

A tuto dôkaz že sa ani v dnešnej modernej dobe nič nezmenilo a história sa opakuje stále dokola:

https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kroni ... _krimi_cen

https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kroni ... _krimi_wlk

Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 07:18

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Haha, služební horlivost. Uznávám, že vytrženo z kontextu to působí lehce úchylně (je v tom románu policie líčena negativně jako u romantických spisovatelů a v tom komiksu o Dvoře zázraků?), ale když si vezmeme, jak dlouho po ní náš literární Desgrez šel, že mu otrávila šéfa (a svého vlastního otce) a ještě dělala pokusy na žebrácích a vlastních hostech... nedivím se jeho úvahám

.

Nene, Desgrez musí být ten fešák vpravo s hezkými lýtky, protože ten je jako jediný oblečený jako abbé

.

Travička na idnes z toho vyvázla, v 17. století by jí to takhle jednoduše neprošlo... Když si vzpomenu, co všechno Brinvilliers podstoupila před i po soudu samotném, nebyla to tedy žádná hitparáda...

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 12:57

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

PenelopaW píše: * 07 úno 2023, 07:18

1. Travička na idnes z toho vyvázla, v 17. století by jí to takhle jednoduše neprošlo...

2. Když si vzpomenu, co všechno Brinvilliers podstoupila před i po soudu samotném, nebyla to tedy žádná hitparáda...

1. No s tých 2 miliónov čo tam vraj nakradli (kto vie možno toho bolo viacej) to možno uplatila.

2. Presne tak. Ako niekto kto robil na trestnom súde a videl kadečo (plus počul od kolegov tie najšialenejšie staré prípady)
musím uznať že Brinvillerka mala aj parádne poľahčujúce okolnosti, ktoré by pred dnešným súdom zavážili, ale iba v prípade že by sa dali dokázať, čo by asi v jej prípade bolo ťažké.

Taký menší psychologický profil:

Ona sama bola obeťou jedného z najnechutnejších trestných činov - dlhodobé, opakované zneužívanie maloletého dieťaťa.
To je niečo čo vo väčšine prípadov na obetiach zanechá celoživotný postraumatický syndróm, čo možno viedlo nakoniec k deformácii jej osobnosti a k tomu že konala ako konala a to bez škrupúl. To je to na čom sa ten jej spovedník zhrozil. Už od 7mych rokov ju zneužíval vlastný otec plus ju ešte podsunul aj bratom. To znamená že také dieťa má celoživotne zdeformované medziľudské vzťahy, pretože ho zradili a robili mu zel tí čo ho mali ochraňovať.
Takže zrejme celý život prahla po láske - v podstate sa aj vo vzťahu k jej otcovi aj bratom zmietala nenávisť z láskou.

PS: Desgrez tieto okolnosti vtedy ešte nepoznal, tak sa mu vôbec nečudujem že po tom čo o nej vedel zmýšľal ako zmýšľal. Som presvedčená že bol poriadne šokovaný z Aubraya čo spáchal na vlastnej dcére. Román som nečítala, nemám naňho teraz čas, ale som ho čírou náhodou otvorila na správnej strane.

PS2: práve som niekde čítala že pani de Sevigne sa na jej popravu dívala z nejakého domu na moste Notre Dame -čo sa mi moc nezdá, jedine že by mala ďalekohľad. I keď všade som čítala že popravisko nebolo v strede námestia ale blízko nábrežia - asi kvôli tomu aby sa z plameňov ohňa nechytili strechy domov.

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 14:29

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

Co se týče toho zneužívání, tady si vybavuji, že jsme na to narazily v jedné německé rozhlasové hře. Bylo to uvedené i někde jinde? Tedy explicitně uvedeno, že ji zneužívali rodinní příslušníci? Většinou totiž autoři čerpají z její "závěti", kde uvádí, že se dopouštěla incestu, a je to formulované tak, jakože je sváděla ona

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 14:55

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

PenelopaW píše: * 07 úno 2023, 14:29
Co se týče toho zneužívání, tady si vybavuji, že jsme na to narazily v jedné německé rozhlasové hře. Bylo to uvedené i někde jinde? Tedy explicitně uvedeno, že ji zneužívali rodinní příslušníci? Většinou totiž autoři čerpají z její "závěti", kde uvádí, že se dopouštěla incestu, a je to formulované tak, jakože je sváděla ona .

prosím ťa doplň to čo si písala o tej Pani de Sevigne - ja som vychádzala zo vešetbecných informácií o popravách na námestí de Greve - a tam to bolo spomenuté. Dauphine nám už nejaké úryvky o Brinvilliers sem dala na prvú stranu tohto vlákna - aby si nehľadala rovnaké.

Ja samozrejme vychádzam z toho že tieto fakty z veľkej časti pochádzajú od jej spovedníka. Musím sa pozrieť do toho čo som už nazbierala, viem že sa to spomína takmer všade že ako dieťa bola zneužívaná, ibaže informácie sa rozchádzajú v tom že kým presne. A tiež sa pozriem čo mám v digitálnej podobe od pani de Sevigne.

Tí páni ktorí ešte aj v dnešnej dobe písali že 7 ročné dieťa ja na vine lebo zvádzalo dospelých chlapov,

tí sa súrne potrebujú dať vyšetriť, či náhodou nemajú latentné sklony k pedofilizmu. Pretože práve pefofili majú presne takto skreslené uvažovanie a nerozlišujú dieťa od dospelej osoby a často pred súdom argumentujú že to dieťa to vraj chcelo. A to dokonca aj vtedy ak sa jedná o dieťa ktoré ešte nevie ani poriadne hovoriť.

či ju skutočne zneužíval otec a bratia, alebo to bol neikto iný, k tomu musím ešte nájsť aj iné veci

Brinvillerka bola v každom prípade psychopatka

Pani de Sevigne spomína tú jej spoveď aj to že v nej písala že stratila poctivosť vo veku 7 rokov v dopise z 29 apríla 1676.

píše o tej Brinvillerkynej spovedi takže Desgrezovi by sa teoreticky mala dostať do rúk

hľa čo píše:

Pani de Brinvilliers sa necíti tak dobre ako ja. Je vo väzení a snaží sa tam tráviť čas čo najpríjemnejšie; včera si priala hrať piket, pretože sa nudila. Našlo sa jej priznanie: dozvedáme sa z neho, že vo veku siedmich rokov prestala byť pannou; že odvtedy pokračovala v tom istom tempe; že otrávila svojho otca, bratov, jedno zo svojich detí a seba; ale posledné bolo len na skúšku protijedu. Médea bola v porovnaní s ňou svätica. Priznala, že toto priznanie napísala ona sama: tvrdí však že to bola nevysvetliteľná hlúposť , že keď ho písala, bola vo vysokej horúčke a že to bol čin zo šialenstva alebo hlúpe kecy, ktoré si nezaslúžia aby boli brané vážne.

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Sob

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 16:30

Markýzové

Offline

Příspěvky: 363

Registrován: 15 pro 2020, 21:44

Sedmileté děvčátko určitě nesvedlo dospělého muže. Tomu nikdo nemůže uvěřit. Měla těžký osud a není divu, že ubližovala sobě i druhým.

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 17:24

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

moirra píše: * 07 úno 2023, 14:55
hľa čo píše:

Pani de Brinvilliers sa necíti tak dobre ako ja. Je vo väzení a snaží sa tam tráviť čas čo najpríjemnejšie; včera si priala hrať piket, pretože sa nudila. Našlo sa jej priznanie: dozvedáme sa z neho, že vo veku siedmich rokov prestala byť pannou; že odvtedy pokračovala v tom istom tempe; že otrávila svojho otca, bratov, jedno zo svojich detí a seba; ale posledné bolo len na skúšku protijedu. Médea bola v porovnaní s ňou svätica. Priznala, že toto priznanie napísala ona sama: tvrdí však že to bola nevysvetliteľná hlúposť , že keď ho písala, bola vo vysokej horúčke a že to bol čin zo šialenstva alebo hlúpe kecy, ktoré si nezaslúžia aby boli brané vážne.

Zrovna tento dopis je zařazen v českém výboru:

dauphine píše: * 22 črc 2014, 22:30
Co píše mme de Sévigné ve svých dopisech dceři o mme de Brinvilliers:

29.4.1676 (str. 205)
Paní de Brinvilliers není tak ráda jako já, je ve vězení, hájí se dost dobře; včera si přála zahrát si piket, protože se nudila. Našli její doznání. Oznamuje tam světu, že v sedmi letech přestala být pannou; že v tom duchu pokračovala; že otrávila otce, bratry a jedno ze svých dětí a sebe samu, ale to jen proto, aby si vyzkoušela protijed: ani Médea se jí nevyrovná. Uznala, že to doznání je psáno jejím písmem; to je velká hloupost; ale měla vysokou horečku, když to psala, že je to blouznění, třeštění, které se nesmí brát vážně.

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 17:52

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

Sob píše: * 07 úno 2023, 16:30
Sedmileté děvčátko určitě nesvedlo dospělého muže. Tomu nikdo nemůže uvěřit. Měla těžký osud a není divu, že ubližovala sobě i druhým.

Presne preto si popri odsúdenia jej strašných činov (nesúď a nenenáviď človeka ale jeho činy vravel Ježiš) ale aj náš súcit za to čo ako dieťa musela vytrpieť

ja viem iba že jej spovedník bol zhrozený z vecí ktoré mu rozprávala

Nuž bohužial vtedy boal iná doba a s toho čo som čítala zlé jazyky tej doby tvrdili že bola už ako dieťa posadnutá.

Podľa môjho názoru z toho čo zažila ako dieťa sa s nej bohužiaľ stala psychopatka. (neliečené ťažké traumy)

nejaký český autor našej doby to napísal ako fakt, Penelopa bude asi vedieť kto, že ona ako malé dieťa zvádzala otca a bratov, tak som sa na tom strašne rozčúlila.

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 18:02

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

ja som rešeršovala zmienky o príbehu Joffreyovej popravy a som presvedčená že pani AG sa z veľkej časti inšpirovala aj presne touto popravou.

Táňa si na obrázku môže hľadať Desgreza.

Ilustrácia však nieje autentická lebo popravisko je moc blízko k mestu a radnici a tiež lebo ma Brinvillers na sebe šaty a plášť. V skutočnosti mala na sebe iba bielu košelu.

Takže sa pozrime čo som našla - a pritom som sa poučila že aj tri naoko rozdielne tvrdenia môžu sedieť a vyjadrovať (čiastočnú) pravdu.

Jeden zdroj vraví že pani de Sevigne na poprave nebola, druhý že sa na ňu dívala z mosta Notre Dame, a tretie že z domu na moste.

Brinvilliersovej cesta na popravište bola opísaná v liste markízy de Sévigné takto, z čoho vyplýva že priamo pri poprave nebola, ale časť z toho divadla zahliadla:

"O šiestej hodine ju priviezli (na káre) pred Notre-Dame oblečnú iba v košeli a s povrazom okolo krku, ležiacu na slame, aby sa tu kajala. Potom ju odviezli na tom istom vozíku. Videla som ju, ako v ňom leží na slame na chrbte, oblečená len v košeli a nízkom čepci, vedľa nej duchovný a na druhej strane KAT, skutočne som sa zdesila. Tí, ktorí boli svedkami popravy, tvrdia, že na popravisko vstúpila statočne. Bol som na moste Notre Dame s dobrými Escars.* Nikdy som ešte nevidela taký dav a nikdy ešte nebol Paríž taký dojatý a napätý."

*som to bližšie neskúmala ale Escars je asi niekoho meno

[ img ]

Z Francúzskeho Herodote som preložila článok, zaujímavé je aj že Brinvillerka nikoho z vysokých kruhov nevyzradila, teda konkrétne nemenovala (alebo si to Desgrez a Reynie nechali pre seba

):

na tom druhom obrázku vidíme ten nával na place de Greve - niekde som však mala aj lepší

Poprava Markízy Brinvilieres 1676
17. júla 1676 Place de Gréve

Dňa 17. júla 1676 bola 46-ročná markíza de Brinvilliers popravená na námestí Place de Grève v Paríži.
Vzhľadom na jej postavenie šľachtičnej ju jednoducho sťali po tom, ako sa podrobila predbežnému výsluchu a pokajala sa pred Notre-Dame. Potom kat hodí jej telo na hranicu a popol rozptýli do vetra.
Poprava sa konala pred veľkým davom ľudí vrátane oficiálneho maliara dvora kráľa Slnka Charlesa Le Bruna, ktorému vďačíme za jediný portrét odsúdenej, ale aj Olympe Manciniovej, bývalej milenky Ľudovíta XIV., vdovy po grófovi zo Soissons, ktorá bola svojho času podozrivá z otrávenia svojho manžela.
Pani de Sévigné sa popravy nezúčastnila, ale nezabudla o nej podať správu.
Ďalšie vyšetrovania spojené s touto nezvyčajnou udalosťou privedú vyšetrovateľov k sieti travičov, do ktorej sú zapojení ľudia blízki kráľovi. Výsledkom bol najznámejší prípad storočia, "kauza jedov".

Aféra s ďalekosiahlymi dôsledkami

Marie-Madeleine, dcéra Dreuxa d'Aubray, občianskeho poručíka v Châtelete, patrila k vysokej šľachte.

Keď v roku 1672 zomrel jej milenec Chevalier de Sainte-Croix, polícia v jeho dome objavila znepokojujúce dokumenty, ktoré poukazovali na markízu. Bez toho, aby čakala na zatknutie, utiekla do Londýna a potom do Liége. Zlý krok. Keď vojská Ľudovíta XIV. obsadili mesto, minister Louvois využil situáciu a dal ju uniesť z kláštora, kam sa uchýlila.
V písomnom priznaní markízy sa vyšetrovatelia dozvedeli, že ju v šiestich rokoch znásilnil sluha a potom mala od desiatich rokov sexuálny styk so svojím bratom! Ako 21-ročná sa vydala za markíza de Brinvilliers, bohatého a zhýralého muža, ktorý neurobil nič pre to, aby si Marie-Madeleine udržal pri sebe, a premrhal svoj majetok i manželkino veno. Bude mať šesť detí, z toho iba tri od manžela.

Krásna markíza sa zamilovala do zvodného a strašného darebáka, gavaliera de Sainte-Croix, jej otec je pobúrený a dá milenca uväzniť do Bastily. Zlý nápad: spomínaný milenec sa od talianskeho väzňa Eggidiho naučí tajomstvá jedov a alchýmie. Hneď ako sa dostane na slobodu, rozhodne sa využiť svoje vedomosti, aby zväčšil svoj majetok a predovšetkým sa pomstil Dreuxovi d'Aubray.
Na jeho naliehanie Marie-Madeleine predstiera, že lieči svojho otca, pričom mu nasype malé dávky "prášku dedičstva", čo je zaslúžená prezývka pre jed.

Po smrti svojho otca sa markíza osmeľuje. Zlikviduje aj svojich dvoch bratov, aby získala späť celý otcov majetok. Je tiež podozrivá, že plánovala otráviť svojho milenca, ako aj jednu zo svojich sestier a vlastnú dcéru!
Pred smrťou, počas posledného výsluchu pred prokurátorom parížskeho parlamentu, markíza uviedla, že "do tohto mizerného obchodu s jedmi bolo zapojených veľa ľudí a ľudí s vysokým postavením". Žena odsúdená na smrť sa zdržala uvedenia mien, ale to stačilo na to, aby sa justícia uškrnula.
Neskôr si niektorí vyšetrovatelia spomenuli, že na ceste k miestu popravy videli veľa vysoko postavených ľudí... Bol medzi nimi aj Gabriel Nicolas de La Reynie, "poručík polície mesta Paríž" (ktorý sa stal nástupcom Dreuxa d'Albray na čele parížskej polície!)
Minister Louvois ho poveril, aby objasnil rastúci počet prípadov otráv. S maximálnou diskrétnosťou poslal svojich vyšetrovateľov do podsvetia ulice Saint-Denis, kde sa obchodovalo s jedmi. Jeho objavy destabilizujú dvor a kráľa...

Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

PenelopaW

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 18:35

Moderátor

Offline

Příspěvky: 3419

Registrován: 14 říj 2016, 19:08

Bydliště: Liberec

moirra píše: * 07 úno 2023, 18:02
Z Francúzskeho Herodesu som preložila článok, zaujímaví je aj že Brinvillerka nikoho z vysokých kruhov nevyzradila, teda konkrétne nemenovala (alebo si to Desgrez a Reynie nechali pre seba )

Co je to Herodes? Pošleš mi to prosím?

(Stačí ten původní text.)

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 07 úno 2023, 18:40

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

PenelopaW píše: * 07 úno 2023, 18:35

moirra píše: * 07 úno 2023, 18:02
Z Francúzskeho Herodesu som preložila článok, zaujímaví je aj že Brinvillerka nikoho z vysokých kruhov nevyzradila, teda konkrétne nemenovala (alebo si to Desgrez a Reynie nechali pre seba )
Co je to Herodes? Pošleš mi to prosím? (Stačí ten původní text.)

pardón herodote a nie herodes - už som ti to poslala na mail

inak stiahla som si mystický krimi film na motívy Brinvillerky ktorá sa vráti zo záhrobia pomstiť sa:

La.Chambre.Ardente.1962

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 831#p31831

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru

Sob

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 09 úno 2023, 13:13

Markýzové

Offline

Příspěvky: 363

Registrován: 15 pro 2020, 21:44

moirra píše: * 07 úno 2023, 17:52
nejaký český autor našej doby to napísal ako fakt, Penelopa bude asi vedieť kto, že ona ako malé dieťa zvádzala otca a bratov, tak som sa na tom strašne rozčúlila.

Moiro, Zcela chápu, že tě tento autor rozčílil.

Nahoru

moirra

Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers

Napsal: 30 bře 2024, 11:15

Moderátor

Offline

Příspěvky: 7301

Registrován: 09 lis 2008, 00:00

Bydliště: Wien

menšia rekapitulácia časovej osy Desgreza aby sme vedeli kedy mohol doraziť do La Rochelle - pretoež vieme že potom bol zasa prítomný pri poprave Brinvillerky v Paríži.

Kláštor v Lutych, Belgicko 25. marca 1676 Desgrez zatkol markýzu de Brinvilliers

potom zasa máme informáciu že Desgrez doviezol Brinvillerku do Paríža do väznice Conciergerie le 26 apríla 1676 - to znamená že skôr ako niekde v strede mája asi do la Rochelle nedorazil.

a samozrejme že bol neskoršie prítomný pri jej súdení a poprave

Súdili ju 16. júla 1676 a 17. júla 1676 ju sťali na parížskom námestí Place de Grève za zločin bratovraždy otrávením.
-------------------------------------------------------

Pár dátumov z Wiki:

Po tom, čo bola markíza de Brinvilliers v roku 1673 súdená v neprítomnosti, ju našli v kláštore v Liège a 25. marca 1676 zatkli vďaka ľstivosti Françoisa Desgreza, prepusteného policajného dôstojníka prezlečeného za kňaza, ktorý bol La Reynieho generálnym policajným poručíkom. Pri jej zatknutí sa v jej izbe našli spovedné listy, v ktorých sa obviňovala z vraždy, potratu a podpaľačstva, ale aj z detstva zničeného znásilnením v siedmich rokoch a incestom jedného z jej bratov. Pre historika je nemožné oddeliť pravdu od fantázie v týchto priznaniach.

Markíza de Brinvilliers bola vydaná a privezená späť do Francúzska. Dňa 17. apríla 1676 bola podrobená prvému výsluchu a 26. apríla 1676 uväznená v Conciergerie, hoci sa odmietla priznať a vyhlásila, že jej listy s priznaním boli napísané v šialenstve. Jej pokus o samovraždu sa nevydaril.

Jej zdĺhavý súdny proces (29. apríla - 16. júla 1676), odsúdenie a poprava sú opísané v korešpondencii Madame de Sévigné ("Táto aféra zamestnáva celý Paríž.") a románovo spracované v knihe Slávne zločiny od Alexandra Dumasa.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Affaire_des_poisons

_________________

Someone told me I was delusional!! I nearly fell off my unicorn!

Nahoru