PenelopaW píše:

Mohli se studentsky míjet, záleželo, v jaké době kdo z nich studoval... Pokud jeden z nich byl v "páťáku", třeba ho nezajímalo, kdo zrovna byl imatrikulován do "prváku" . Mně by spíš zajímalo, jestli se (ať už ze studií nebo z pozdějšího působení) znali osobně, tzn. že věděli, jak vypadá ten druhý. Desgrez se pohyboval "v podsvětí", nechce se mi věřit, že by netušil, jak vypadá v reálu taková persona jakou byl básník. A naopak - "Muž se psem" byl taky notoricky známou postavou...

Mňa to len napadlo, že by mohli byť spolužiaci, iba pre toto:
(nezabúdajme, že v tom čase nemali univerzity v jednotlivých oboroch ani zďaleka taký neprehľadný počet
študentov ako dnes)

Ak mal Desgrez podľa zdrojov v roku 1676 36 až 38 rokov, musel byť približne rovnako starý ako Angelika a Kráľ Slnko.
(obaja narodený 1638) musím ešte nájsť viac zdrojov

Teda sa narodiť buď 1636, 1637 alebo presne ako oni 1638

Claude Le Petit - alias básnik špína sa na narodil v tom istom roku ako „kráľ Slnko“
– Ľudovít XIV, v roku 1638, ako syn krajčíra.

teda museli byť rovesníci

Bernard d'Audijos sa podľa neiktorých zdrojov narodil tiež v roku 1638
ale francúzska historická spoločnosť tvrdí že to bolo 1634 - tak je teda napríklad vo francúzkej wikipedii
uvedené 1638 ale po okcitánsky 1634

A teraz vás dámy dorazím:

On 2 March 1691, François de Beauharnois had married Anne, the only daughter of François Desgrez and Anne Hugot.

2 marca 1691 sa vydávala nejaká Anna - jediná dcéra Françoisa Desgreza - že by iba menovec?

že by sa náš Desgrez napokon oženil a mal ešte aj dcéru ????


Zdroj:

http://www.biographi.ca/en/bio/beauharn ... de_3E.html

V tej Dictionary od Canadian Biography človek nájde celkom zaujímavé veci

medzi iným aj pár postáv ktoré poznáme z Nového Sveta

Ešte nejaké zdroje:

http://www.francogene.com/genealogie-qu ... 037839.php

http://www.francogene.com/genealogie-qu ... 044321.php

Podľa tohto zdroja otec tej Desgrezovej manželky bol Intendant v la Rochelle a oženil sa okolo roku 1679,
teda dva roky potom čo sa Angelike priznal zo svojou láskou



----------------------------------------------

A inak v originál textoch ako korešpondencii okolo Bastily, zatýkania a tak figuruje Desgrez 34 krát:

Full text of "Archives de La Bastille, documents inédits"

https://archive.org/stream/archivesdela ... a_djvu.txt

moirra píše:

teda museli byť rovesníci

Takže se ukazuje, že to až taková nadsázka být nemusí!

moirra píše:

nejaká Anna - jediná dcéra Françoisa Desgreza

Bacha! Jediná manželská dcera!

Penelopo, že by inspirace do fikce. Mě už zase něco napadlo, jsem hrozná, ne básnička, ale nevīm, jestli by se to líbilo?

Tak ja osobne som rada, že sa Desgrez oženil. To hovorí aj o jeho prekonaní smútku z neopätovanej lásky k Angelike... Nakoniec, on bol rozumný a chytrý muž, neutápal by sa celý život v nejakej ilúzii.

Maira píše:

Tak ja osobne som rada, že sa Desgrez oženil. To hovorí aj o jeho prekonaní smútku z neopätovanej lásky k Angelike... Nakoniec, on bol rozumný a chytrý muž, neutápal by sa celý život v nejakej ilúzii.

Pokud to nebyl sňatek z rozumu třeba kvůli kariéře... (Chtělo by to zjistit ještě něco o té manželce!) Ale samozřejmě bych mu přála, aby našel štěstí nejen v kariérním, ale i manželském životě .

Tak to já_bych mu samozřejmě také přála a jeho skutečný život byl asi jiný než v románech. Možná poznal nějakou osudovou lásku, ale bylo jim oběma přáno.

mimi píše:

Penelopo, že by inspirace do fikce. Mě už zase něco napadlo, jsem hrozná, ne básnička, ale nevīm, jestli by se to líbilo?

Mimi, my všetky sa pri písaní predsa nenecháme obmedzovať tým "jesli by se to líbilo"

aby sa niečo líbilo všetkým , je vec nemožnosti ....

Aj ja píšem ako to cítim, a nie všetko čo som napísala bolo aj odsúhlasené alebo sa líbilo

názory avkus proste bývajú rozdielne ....

ked máš inšpiráciu: piš, piš, piš !

PenelopaW píše:

moirra píše:

nejaká Anna - jediná dcéra Françoisa Desgreza

Bacha! Jediná manželská dcera!

Správne poznamenané ... U chlapov sa nikdy nevie kde všade roztrúsili svoje gény
čiže nevieme koľko dlhonosých dcér, a možno aj synov, od Desgreza v tom čase pobehovalo po svete ...

spomeňme si tak napríklad na Savaryho potomstvo, roztrúsené po celom Stredomorí
(veru aj ten dedko bol raz mladý a šarmantný)

Moirro, díky za povzbuzení, tak píšu a doufám, že budu psát.

Původně mě něco napadlo a připadalo mi to vtipné. Ale teď s odstupem několika hodin, jsem to zavrhla.
On skutečně asi nějakou manželku měl, tak jsem to změnila a zatím už něco málo mám napsané.
Snad to dám dohromady.

moirra píše:

nezdá sa vám čudné že by kráľ, ktorý kedysi akejsi pani Morensovej daroval za mlčanie v Afére s predavačom oblátiek
patent na čokoládu, ten kráľ ktorý má všade zvedov čo mu denne chodia referovať novinky zadnými dverami do pracovne (historický fakt) nebol aspoň neskoršie zistil kto sa za tým menom vlastne skrýval?

Ve mně hlodá taková myšlenka, že to byl dokonce Desgrez, kdo uvedl pravou totožnost paní M. Jestli měl už v této době důvěru krále, musel mu vždy říkat bez vytáček pravdu. Mezi nimi to muselo být pokaždé na férovku, jinak by nedošel tam, kam došel. A ta aféra okolo pamfletů byla tak třasklavá, že muselo nutně dojít na syrovou pravdu.

Desgrez sice Angeliku chránil a pomáhal jí, ale byl zároveň policista. Musel plnit rozkazy a sloužit králi. Měl za sebou studium práv a tak dobře věděl, kam může zajít, aby si nezničil kariéru. Na králi byl závislý. Pokud by králi odhalil totožnost paní Moransové a král jí za mlčení udělil patent na čokoládu, tak to bylo výhodné pro obě strany. Tím myslím Angeliku a dvůr Ludvíka XIV. Angelika nadarmo neříkala, že v životě je něco za něco.

Tereza píše:

A Desgrez? Byl vždy nejlepší přítel a vždy jím bude. Byl celé rodině na blízku tenkrát, bude jim nablízku i potom.
Několikrát tady padla myšlenka, že by bylo zajímavé přečíst si celý příběh z pohledu Joffreye de Peyrac. Mě by se strašně líbilo, kdyby celý příběh té zvláštní dvojice A+J převyprávěl Desgrez, prostě někdo zvenčí. Jak ráda bych s ním prolézala pařížské stoky, šmírovala po nocích se psem okolo Kokrháče a bez dechu četla o tom, jak nasazoval informátory do Versailles, aby tu bláznivou ženskou, kterou obdivuje a nešťastně miluje, ochránil.

Tož tak to vidím já .

Jak ráda bych s ním prolézala pařížské stoky, šmírovala po nocích se psem okolo Kokrháče a bez dechu četla o tom, jak nasazoval informátory do Versailles, aby tu bláznivou ženskou, kterou obdivuje a nešťastně miluje, ochránil.

ach ano ano ano!

Tereza píše:

mimi píše:

Terezo, sepsat příběh z pohledu Desgreze je dobrý nápad. Ujmi se toho a napiš fikci.....

Já měla na mysli skutečný román z pera profesionála. Abych si početla, ne psala fikci. I nějaký fikční střípek, který by byl vsazený do románu, je podle mě totiž velké sousto - viz Tři návštěvy. Co to muselo autorce spolknout času, na to ani nechci pomyslet.

Takový román bych si také ráda přečetla... Zajímavé, že? Že nikdo nechce číst o Angelice např. z pohledu Filipa nebo Colina .

...Je pravda, že žádný z nich ji neprovázel a neopatroval tolik let jako právě Desgrez, ale spíš bych se klonila k tomu, že je to tím, že náš "pan policajt" je prostě velmi dobře napsaný. Jiným vedlejším postavám není věnováno tolik prostoru jako jemu. I když se někdy zdá, že nikoli,* je to postava kladná, zároveň dostatečně silná, takže ho Angeličin žár nespálil jako jiné, má kolem sebe aureolu jisté nebezpečnosti, má smysl pro humor i ironii (za mne velké plus!), je dostatečně inteligentní, pohledný a ještě k tomu starý mládenec, takže si můžeme dělat naděje... **


* Pro mne byla velmi silnou scénou ta, kde se ho Angelika snaží svést, aby zachránila básníka, a Desgrez jí pak (z mého pohledu velmi krutě) prozradí, že kdyby ho nezdržovala, mohl ho varovat...
** Mimi, jsem zvědavá na fikci... Samotnou mne něco napadlo v tom příběhu, co nosím v hlavě, ale byla by to asi moc červená knihovna...

PenelopaW píše:

** Mimi, jsem zvědavá na fikci... Samotnou mne něco napadlo v tom příběhu, co nosím v hlavě, ale byla by to asi moc červená knihovna...

Sem s ty m Mimi! Sem s tým Penelopa ! Ja si cervenu knihovnu o Desgrezovi rada a z laskou rada precitam

PS: Polack zistila ze ma napisanych ale nedopilovanych najmenej 20 Fikcii -
musi veru po zimnych veceroch odrabat resty

moirra píše:

Sem s tým Penelopa !

Teleport je sepsaný, jen čekám na nové korektury . Ale již nějakou dobu nosím v hlavě podstatně delší příběh, leč vyžaduje přípravu, a proto jsem ho ještě nehodila na papír...

moirra píše:

Sem s tý m Mimi !

Ano! Sem s tím! Jen doufám, že Desgrez při svatbě bude myslet na mne .

moirra píše:

Podľa tohto zdroja manžel tej Desgrezovej manželky bol Intendant v la Rochelle

O "zeťákovi" zde: François de Beauharnais de La Boëche

Cituji: Il lui fait épouser Anne, fille du sieur Des Gretz, riche et célèbre exempt de la police de Paris.

Tak on Desgrez bude nakonec ještě Němec a žádný "hoch z pařížského předměstí"!!!

Hi-Hi Penelopa je rozkošné ako ťa to "zistenie" šokovalo

by ťa asi tentokrát nepochválil za unáhlené závery

- po prvé ešte nemáme ani celkom potvrdené
že sa vskutku jedná o jeho dcéru (ja viem tuto novinársku kačicu som pustila do éteru ja )
po druhé vtedy ešte nebol vo Francii ustálený pravopis
po tretie vždy sa treba pohrabať aj v genealogii

https://gw.geneanet.org/gropif?lang=fr& ... =des+gretz

zdá sa že Des Gretz alebo Desgrez bolo staré francúzske - teda presne povedané Bretónske
šlachtické preizvisko - a šlachtické priezviská niekedy vznikali bez ohľadu na pôvodné rodinné meno
(príklad: de Maintenon)

a po štvrté ak jeho priezvisko všade nájdem v podobe Desgrez - a iba v jednom prípade v tejto podobe
tak sa z toho vôbec nestriela a nebudeme ho chudáka ešte ponemčovať AMEN

v každom prípade to ešte musíme poriadne zrešeršovať pardon zdesgrezovať
inak nás Desgrez príde v noci strašiť

-myslím že som dokonca niekde videla dátum narodenia tej domnelej dcéry
- nepostla som niekde link?

moirra píše:

- po prvé ešte nemáme ani celkom potvrdené
že sa vskutku jedná o jeho dcéru (ja viem tuto novinársku kačicu som pustila do éteru ja )
- po druhé vtedy ešte nebol vo Francii ustálený pravopis
- po tretie vždy sa treba pohrabať aj v genealogii

Jj, souhlasím, vždyť už tu i několikrát padlo, že Desgrez se objevuje i jako Desgrais. Tak coby ne Des Grez či Des Gretz.

Jen pilně desgrezuj, Polačko, když už jsi tu kachnu pustila a mně tak narušila do té doby klidné spaní!

(Jelikož neumím vkládat obrázky do textu, činím tak do přílohy!)

moirra píše:

inak nás Desgrez príde v noci strašiť

Mně už straší víc jak půl roku .

moirra píše:

-myslím že som dokonca niekde videla dátum narodenia tej domnelej dcéry
- nepostla som niekde link?

Ty linky, co tu byly, uvádějí jen datum sňatku + datum křtu manžela oné potencionální dcery. U svatby Desgrezových je uvedeno "před rokem 1679". Kdyby svatba byla v tomto roce, bylo by Anně v době sňatku (1691) nějakých 12 let, a to mi přijde hodně brzy...

Jestli si vydegrezuje tu mojí romantiku, tak mě začne asi taky chodit strašit.

To datum sňatku mě takē zarazilo. Nemohl to být rok 1670? Ale já to zatím tak důkladně nestudovala.
Nabízí se pak možnost, že by se mohlo jednat o druhý sňatek. Jediná manželská dcera by byla z předchozího manželství a skutečný Desgrez by byl v době sňatku vdovec. Ale to jsem asi moc zkomplikovala.

mimi píše:

To datum sňatku mě takē zarazilo. Nemohl to být rok 1670? Ale já to zatím tak důkladně nestudovala.
Nabízí se pak možnost, že by se mohlo jednat o druhý sňatek. Jediná manželská dcera by byla z předchozího manželství a skutečný Desgrez by byl v době sňatku vdovec. Ale to jsem asi moc zkomplikovala.

PenelopaW píše:

je uvedeno "před rokem 1679"

Svatba mohla být kdykoli před rokem 1679 .

PenelopaW píše:

mimi píše:

To datum sňatku mě takē zarazilo. Nemohl to být rok 1670? Ale já to zatím tak důkladně nestudovala.
Nabízí se pak možnost, že by se mohlo jednat o druhý sňatek. Jediná manželská dcera by byla z předchozího manželství a skutečný Desgrez by byl v době sňatku vdovec. Ale to jsem asi moc zkomplikovala.

PenelopaW píše:

je uvedeno "před rokem 1679"

Svatba mohla být kdykoli před rokem 1679 .

Penelopo, jsem stejného názoru. Dívky se vdávaly mladé, ale 12 to mi nesedí.

mimi píše:

Penelopo, jsem stejného názoru. Dívky se vdávaly mladé, ale 12 to mi nesedí.

Navíc pokud si bral počestnou dámu, určitě již nebyla v jiném stavu a nějakou dobu museli dcerku "zadělávat" .

Jakou dámu si vzal skutečný Desgrez si můžeme jen domýšlet. S počestnou dámou, kterou úplně poznal až o svatební noci souhlasím.

PenelopaW píše:

Svatba mohla být kdykoli před rokem 1679 .

to znamená ako v tej pesničke od Michala Tučného o roku výroby jedného auta
kde si človek čo robil vo fabrike dvadsať rokov zbieral naňho súčiastky -
že rok uzavretia manželstva mohol byť v roku 1669, 1670,
1671, 1672, 1673, 1674, 1675, 1675, 1678, 1679 .... alebo dokonca ešte skôr ako menované roky

keď je totižto v genealogickom či inom archíve takýto údaj: PRED ROKOM 1679
znamená to že jediné čo z istotou vedia, zrejme podľa nejakých nájdených dokumentov či záznamov,
je že v roku 1679 a ďalej už boli spolu - a že predtým rokom presne nevedia odkedy už ...

genealogické archívy niesú štátne archívy ,ale vedú ich nadšenci, podobne ako wikipédiu -
píšu do nich laici i odborníci, a ak je možné uvádzaju aj zdroje

PS: no v 17 storočí sa už 13-14 roční považovali za dospelých a neikedy sa v takomto veku vydávali aj ženili
ale samozrejme skúsime nájsť dátum narodenia tej domnelej dcéry

jeto ako krimi - treba to ešte poriadne zdezgrezovať -

PenelopaW píše:

(Máš vícero fotek s Rochefortem? Hledala jsem (zatím jen povrchně) na netu a kromě asi tří fotek, na kterých všude vypadá dost blbě, jsem žádné nenašla...)

tých fotiek veru mám neúrekom - ak chceš poslať napíš

aj tu mám niečo nazbierané:

https://www.pinterest.at/Moirra48/

Vedeli ste že desgrez zatýkal aj Voisinku a čakal na Exiliho pred Bastilou?

pár výpiskov z doterajšieho Desgrezovania:

Brinvillierke na stope už roky:

Desgrez mal uz rozhodnutie o stihani Brinvilliers v roku 1673 - keďže už predtým do prípadu vopchal svoj dlhý nos
a táto bola v roku 1673 odsúdena v neprítomnosti, ale ufujazdila, a odvtedy po nej išiel ako besný stopovací pes

no jasne veď to aj sám hovorí Angelike v knihe:

citát z knihy Angelika sa Búri:

Desgrez: (vravi to Angelike na konci knihy)
Nedávno jsem zatkl jednu z vašich sousedek… markýzu de Brinvilliers. Nevím, jestli si
vzpomínáte. Bydlela o několik ulic dál od vašeho paláce de Beautreillis. Otrávila celou rodinu plus
několik desítek dalších lidí. Už léta jsem jí na stopě, ale až vy jste mi pomohla ji zatknout. Ale ano.
Ty cenné informace, které jste mi tak laskavě poskytla; týkaly se loupeže vašich přátel ze Dvora
zázraků. Vy se nepamatujete? Jistěže ne, od té doby už se přece stalo tolik dalších věcí! Víte,
drahoušku, v Paříži je dneska travičství poměrně oblíbené.
Kniha PDF Strana 166


Zatknutie La Voisin:

Ráno 12. marca 1679 prišiel Francois Desgrez do ústredia väznice Chatelet. V rukách mal zatýkací rozkaz na zatknutie čarodejnice La Voisin zvanej susedka a tiež písomný príkaz zabaviť všetok jej majetok. Desgrez predal vyšetrovací rozkaz Camusetovi, komisárovi v službe Chateletu. Krátko nato seržant Francois Desgrez, dôverník a pravá ruka La Reynieneho , odišiel na koňoch spolu s ďalšími tromi dôstojníkmi pred kostol Notre-Dame-de-Bonne-Nouvelle,
(nemýliť si s katedrálou tento kostol stál na dnešnej 25, rue de la Lune, kde dnes stojí novší kostol rovnakého mena)
kde sa La Voisin zúčastnila pobožností. Dôstojníci čakali vonku, kým vyšla z kostola a na mieste ju zatkli. Zatiaľ čo stráže sprevádzali Voisinovú do väzenia Vincennes, Camuset a jeho muži sa vybrali do domu čarodejnice.

----------------------------------

Escorta Exiliho:
27. júna 1663 čaká Desgrez na Exiliho pred väznicou Bastilla.

Exili, ktorého skutočným menom bolo Eggidi alebo Gilles, bol talianskym šlachticom v službách kráľovny Kristíne Švédskej. Nachádzal sa v Bastille v rovnakom čase ako povestný Sainte-Croix. Bol tam od 2. februára do 27. júna 1663
. Sainte-Croix tam zasa bol od 19. marca do 2. mája. Kapitán polície s menom Desgrez - ktorý bude hrať dôležitú úlohu v pokračovaní celého príbehu – naňho čakal pri jeho prepustení z väzenia s nariadením, že ho má na príkaz kráľa eskortoval až do prístavu Calais a postaral sa aby neodkladne odplával do Anglicka. Lousi XIV ho kvôli intervenciám kráľovny Kristíne Švédskej pustil na slobodu, avšak pod podmienkou že už nemal viacej právo vrátiť sa do Francúzska. Napriek tomu sa tam Exili onedlho znovu zjavil.

Vieme, že keď Exili vyjadril vôľu cestovať do Anglicka, Kráľ slnko trval na tom, aby bol do Calaisu doprevádzaný skôr ako riskovať, aby mu zasa ufujazdil a mal ho stále vo svojom kráľovstve. Francúzske archívy obsahujú záznam, ktorý podpísal François Desgrez, vyšší dôstojník parížskej polície, potvrdzujúci, že mu bolo nariadené aby sprevádzal monsiera Eggidi do prístavu.

V sťažnosti proti Marquise de Brinvilliers, ktorú napísala jej sestra, je odstavec ktorý obsahuje prekvapujúce tvrdenie, že príkaz na vyhostenie, želanie kráľa Ludvíka XIV vraj "nebol nikdy riadne vykonaný“ a že Exili žil aspoň šesť mesiacov po prepustení z vezenia v dome Gaudina de Sainte-Croix. Tu je určite niečo nesedí. Desgrez bol puntičkársky, neoblomný policajt, ​​ktorý pravdepodobne nepustil Exiliho z očí, až kým ho nevidel bezpečne na palube lode smerujucej do Anglicka, zatiaľ čo akékoľvek spojenie so Sainte-Croixom iba dokazuje, že Exili opustil službu kráľovnej Christiny - čo bolo riskantné , keďže ona bola jediná žena, ktorá ho mohla chrániť, ak by bol znovu objavený vo Francúzsku.

PS: Myslím že všetky vieme kto boli páni Sainte-Croix a Exili, spomínaní samozrejme aj v kanóne
a týka sa ich aj horeuvedený citát z knihy Angelika sa búri.

Tak jsem si oprášila souvislosti a jména těch dvou pánů zločinců - úspěšných chemiků a našla jsem ukázky z knihy V.P.Borovičky "Pařížská Sureté pátrá" v PDF. Je to hned první krátká povídka "Ďáblova hezká tvář" a stručně, jednoduše a poutavě celou travičskou aféru shrnuje, včetně setkání těch dvou v Bastile, prvních pokusných "králíků" a obětí z řad rodiny milenky.

moirra píše:

PS: Myslím že všetky vieme kto boli páni Sainte-Croix a Exili, spomínaní samozrejme aj v kanóne

Myslíš toho Exiliho, kterého v novém filmu princ de Condé uškrtil? Tak ten rozhodně už Desgrezovi utéct nikam nemohl .

PenelopaW píše:

moirra píše:

PS: Myslím že všetky vieme kto boli páni Sainte-Croix a Exili, spomínaní samozrejme aj v kanóne

Myslíš toho Exiliho, kterého v novém filmu princ de Condé uškrtil? Tak ten rozhodně už Desgrezovi utéct nikam nemohl .

ježišmaria .... ano na to som úplne zabudla.... tak to bola ďalšia Zeitonová "perla"

a to sa v každom interview chvastal že on sa narozdiel od Borderieho drží historických súvislostí .... (smajlík opica držiaca sa za hlavu)

Tereza píše:

našla jsem ukázky z knihy V.P.Borovičky "Pařížská Sureté pátrá" v PDF. Je to hned první krátká povídka "Ďáblova hezká tvář" a stručně, jednoduše a poutavě celou travičskou aféru shrnuje

super objav Tereza !

Ukážka z ukážky:

V. P. Borovička: Pařížská Surete pátrá

Poviedka: Ďáblova hezká tvář
ktorú si môžete prečítať v 37 stranovej ukážke z knihy

DESGREZ zatýka Brinvilliers




Markýza zatím žila v klidu a pokoji v klášteře v Lutychu a byla přesvědčena, že je zde v bezpečí. Všeobecně se v té době uznávalo právo azylu i pro zločince, obvykle se však nevztahovalo na penězokazy a traviče. Proto vyslala pařížská policie do Lutychu policejního důstojníka Desgraise, aby v klášteře markýzu zatkl a předvedl před pařížský tribunál. Posel byl vybaven pověřovacími listy, ale vezl s sebou i soudní protokoly, dokazující vinu uprchlice. Listiny prý předložil v Lutychu Radě šedesáti, což byl zřejmě sbor městských radních, ta případ prozkoumala a rozhodla o vydání travičky. K této epizodě případu markýzy de Brinvilliers se váže ještě velmi romanticky vyhlížející příhoda, kterou nelze ani ověřit, ani popřít. Uvedl ji i seriózní kronikář soudních případů François Gayot de Pitaval.

Policejní důstojník Desgrais dobře věděl, že má proti sobě prohnanou soupeřku. Jistě se nevzdá bez boje. Zatčení na „svaté půdě“ kláštera, která byla považována pro civilní moc za nedotknutelnou, mohlo vzbudit nežádoucí pozornost, lidé by případně mohli markýze pomoci k útěku. Proto se Desgrais rozhodl pro lest. Oblékl hábit abbého, přišel do kláštera jako církevní hodnostář na cestách, před markýzou zahrál roli Francouze, který slyšel o osudu své krajanky, proto jí přišel nabídnout pomoc. Jako v románových příbězích té doby si pohledný seržant Desgrais rychle získal přízeň vášnivé markýzy, chřadnoucí v klášterní cele.
Začal se jí dvořit, jednou dvakrát si s ní vyšel na procházku za klášterní zdi, 25. března jí oznámil, kdo ve skutečnosti je, a zatkl ji.
Odevzdal ji strážím svého doprovodu, vrátil se do kláštera, na základě povolení Rady šedesáti prohledal celu a pod kavalcem našel kazetu. Obsahovala asi patnáct nebo šestnáct listů osobní zpovědi markýzy de Brinvilliers.

PenelopaW píše:

Tereza píše:

mimi píše:

Terezo, sepsat příběh z pohledu Desgreze je dobrý nápad. Ujmi se toho a napiš fikci.....

Já měla na mysli skutečný román z pera profesionála. Abych si početla, ne psala fikci. I nějaký fikční střípek, který by byl vsazený do románu, je podle mě totiž velké sousto - viz Tři návštěvy. Co to muselo autorce spolknout času, na to ani nechci pomyslet.

Takový román bych si také ráda přečetla... Zajímavé, že? Že nikdo nechce číst o Angelice např. z pohledu Filipa nebo Colina .

Považujem za dosť vtipné že často keď niečo hľadám - narazím na moje vlastné príspevky:

http://angelique.international/phpBB3/v ... =368&p=702

Aspoň ma to dostalo nasp§ť ku knihe v ktorej jednoznačne vystupuje Desgrez a dokonca tam má aj dialógy:

Smith, Albert. The Marchioness of Brinvilliers: The Poisoner of the Seventeenth Century; A Romance of Old Paris. 1846.

Máme na výber či ju chcem čítať anglicky - alebo nemecky v starom švabachu -
tak sa mi ju totiž podarilo stiahnuť z národnej knižnice z Bavorska

a hneď mám aj vysvetlenie prečo v nemeckom vydaní ANGELIKY od Blanvaletta meno Desgrez skomolili na Desgrays

http://angelique.international/phpBB3/v ... =368&p=702

Ozaj dámy čo myslíte na obrázku popravy Brinvillierky - ktorý z pánov by mohol byť Desgrez?



a ktomu ešte jedna desgrezologicka hadanka - na ktorú veru sama nestačím:

z viacerých zdrojov mám potvrdené že Desgrezová hodnosť bola

lieutenant du chevalier du guet

a potom ešte ďalej: collaborateur (spolupracovník) lieutenant civil Dreux D´Aubray, puis du Lieutenant general de police reynie

Lieutenant general je Generálporučík
Lieutenant je poručík

ciže preklad celej vety je : bol spolupracovníkom poručíka D´Aubray a neskoršie generálporučíka La Reynie

ale čo za kukuk je "lieutenant du chevalier du guet"
čo by podľa googlu v preklade do všetkych jazykov znamenalo "poručík hodinkového rytiera"
ale guet je strážiť - a nei hodinky
čo by mohlo znamenať niečo ako poručík rytierov stráže??? proste mi to nedáva zmysel

PS:
lieutenant de la compagnie du guet de la ville de Paris je uvedené aj v ďalšej zmienke o degrezovom zaťkovi -
čiže teraz je už isté že mal dcéru:

http://www.patrimoine-culturel.gouv.qc. ... efIjrVpHcs

http://www.biographi.ca/en/bio/beauharn ... de_3E.html


jeho dcéra mala 23 rokov keď sa vydávala ak správne počítam - a nie dvanásť ako tu dámy vypočítali
a porodila desgrezovi hneď 5 vnukov

https://gw.geneanet.org/pdelaubier?lang ... &pz=pierre

a nemanželská dcéra to nebola tiež - pretože v anglickom texte z Kanady sa píše:
the only daughter of François Desgrez and Anne Hugot.
bola to teda jediná dcéra tohto manželského páru

A ešte niečo: bol či nebol desgrez šlachtic

moirra píše:

a ktomu ešte jedna desgrezologicka hadanka - na ktorú veru sama nestačím:

z viacerých zdrojov mám potvrdené že Desgrezová hodnosť bola

lieutenant du chevalier du guet

a potom ešte ďalej: collaborateur (spolupracovník) lieutenant civil Dreux D´Aubray, puis du Lieutenant general de police reynie

Lieutenant general je Generálporučík
Lieutenant je poručík

ciže preklad celej vety je : bol spolupracovníkom poručíka D´Aubray a neskoršie generálporučíka La Reynie

ale čo za kukuk je "lieutenant du chevalier du guet"
čo by podľa googlu v preklade do všetkych jazykov znamenalo "poručík hodinkového rytiera"
ale guet je strážiť - a nei hodinky
čo by mohlo znamenať niečo ako poručík rytierov stráže??? proste mi to nedáva zmysel

Ono to bude nějaký "termínus technikus".

Když se podíváš, co jsem přidala k de La Reyniemu (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 190#p22190), tak tam je řečeno, že pařížská policejní centrála (policejní ředitelství) s názvem Úřad důvěry a bezpečnosti (burreau de confiance et sûreté) měla v čele generálního náměstka (generál-poručík) pařížského prévota pro policii (lieutenant général du prévôt de Paris pour la police), kterýžto pojem se běžně překládá jako pařížský policejní ředitel. Tuto funkci zastával La Reynie.

Prévot je funkce zřízená na severu králem ovládaných území pro správce královských statků. Prévoti byli původně podřízeni funkci velkého senešala v královské radě a po jejím zrušení v roce 1190 pařížskému prévotovi. Ten se stal postupně druhým nejvýznamnějším představitelem státu a zastupoval krále v čase jeho nepřítomnosti v hlavním městě. Když moc provinčních prévotů nahradili jiní úředníci, na jeho postavení se mnoho nezměnilo. Svým způsobem se stal nejvyšším policejním důstojníkem Francie a současně byl nejvyšším vojenským a policejním velitelem Paříže. Tyto pravomoci si udržel do vlády Ludvíka XI. (1461-1483), který zřídil funkci městského velitele a prévotovy pravomoci v této oblasti převedl na něj. Ludvík IX. Svatý provedl dílčí změnu v systému, která souvisela s rozšiřováním počtu obyvatel Paříže a nárůstu kriminálních živlů. Došlo k rozšíření oddílu královské stráže, do jejichž čela byl postaven již zmiňovaný velitel městské stráže (chevalier du guet). Stráže sídlily v Chateletu a jejich počet a úkoly se měnily podle doby. Jízdní seržanti začali být od druhé poloviny 16. stol. stále více označováni jako drábi či biřici a později byli slovem "seržant" označování pařížští policejní důstojníci.

V Paříži od konce 14. století vedl jádro vyšetřování náměstek prévota (lieutenant criminel), jehož hodnost se překládá jako královský hrdelní soudce. Po reformě roku 1667 byly zdůrazněny jeho vyšetřující pravomoci a jeho význam upadl až v době, kdy se rozvinula činnost kriminální policie a prokuratury, které jeho pravomoci nakonec převzaly.

Ve Francii fungovaly též zvláštní vyšetřovací komise a tribunály, které roku 1679 obnovil Ludvík XIV. pro vyšetřování činnosti La Voisin.

(Jaromír SLUŠNÝ: Světové dějiny policie: Středověk, novověk. Praha: Slávy dcera, 2006)

moirra píše:

PS:
lieutenant de la compagnie du guet de la ville de Paris je uvedené aj v ďalšej zmienke o degrezovom zaťkovi -
čiže teraz je už isté že mal dcéru:

http://www.patrimoine-culturel.gouv.qc. ... efIjrVpHcs

http://www.biographi.ca/en/bio/beauharn ... de_3E.html

jeho dcéra mala 23 rokov keď sa vydávala ak správne počítam - a nie dvanásť ako tu dámy vypočítali
a porodila desgrezovi hneď 5 vnukov

https://gw.geneanet.org/pdelaubier?lang ... &pz=pierre

V jednom z těch původně uváděných zdrojů bylo napsáno, že manželství bylo bezdětné??

Anne Desgrez, who died on 24 Sept. 1731, had no children by Beauharnois.

moirra píše:

a nemanželská dcéra to nebola tiež - pretože v anglickom texte z Kanady sa píše:
the only daughter of François Desgrez and Anne Hugot.
bola to teda jediná dcéra tohto manželského páru

To jsem nezpochybňovala ani jednou - jen jsem naznačila, že klidně mohl mít někde nějaké "levobočky" . AG jej popisuje jako muže sexuálně aktivního .

moirra píše:

A ešte niečo: bol či nebol desgrez šlachtic

Tak to je otázka do pranice... Pokud byl "povýšen" do šlechtického stavu, kdy se tak mohlo stát? Za zásluhy v Travičské aféře?? To asi ne, když otřásla samotným trůnem a kupa dokumentů pak byla zničena... Spíše bych tipovala, že povýšen nebyl. A původem asi také ne, když budu vycházet z kánonu. Nechce se mi věřit, že by toto AG neměla zmapované a neuvedla to u něj hned zpočátku.

Osobně bych tipovala, že první zmínku o něm našla v době, kdy prodal úřad advokáta a koupil policejní hodnost, protože něco takového jistě muselo být někde zaznamenáno.

moirra píše:

A ešte niečo: bol či nebol desgrez šlachtic

Mne spíš trápí jiná otázka - v pramenech je Desgrez zmiňován jako poručík. Ale AG o něm píše jako o kapitánovi. Je to chyba překladu nebo v nějaké době povýšil?

PenelopaW píše:

moirra píše:

A ešte niečo: bol či nebol desgrez šlachtic

Mne spíš trápí jiná otázka - v pramenech je Desgrez zmiňován jako poručík. Ale AG o něm píše jako o kapitánovi. Je to chyba překladu nebo v nějaké době povýšil?

Na tom ešte pracujem - a nezabúdaj na dve veci - pani AG čo sa historických dátumov a informácii
nebola neomylná, čo sama aj v interview priznala
(veď mala k dispozícii oveľa menej podkladov ako má fundovaný historik dnes.
Keď rešeršovali manželia Golonovci, tesne bo druhej svetovej vojne, v knižniciach bol chaos,
neboli ešte poriadne "stabuľkované" a neexistoval internet a komunikácia medzi jednotlivími knižnicami
národne a medzinárodne ako to poznáme dnes.

Citovat:

lieutenant général du prévôt de Paris pour la police), kterýžto pojem se běžně překládá jako pařížský policejní ředitel.

zabudla si dopísať že do češtiny - vo všetkých ostatných jazykov to prekladajú ako generálporučík
pretože od tých časov dodnes majú policajti podobné hodnosti ako vojsko
iba Portugalci to nazvali NADporučík (porovnala som vo wikipedii ale aj iných zdrojoch v rozličných jazykoch)

všetka česť českému zdroju - ale tiež nebude neomylný
keď si prečítaš francúzke zdroje dozvieš sa že v pípade Reynieho
išlo o novovytvorenú funkciu

Citovat:

V jednom z těch původně uváděných zdrojů bylo napsáno, že manželství bylo bezdětné??

Inak, v tom že sa vo viacerých zdrojoch píše že Anne nemala deti, máš pravdu.
napríklad tu: https://vigile.quebec/archives/hist/bio ... nois1.html
quebecké archívy o rodine Desgrezovho zaťka

Il avait épousé Anne de Grés, qui mourut le 24 septembre 1731, sans laisser d'enfant
Anne Desgrez (vieme že meno sa zapisovalo ako ich napadlo) zomrela 24.09.1731 bezdetná

to by mohlo znamenať že si vzala vdovca s piatimi deťmi - alebo kde sa inak zobrali tí ich následovníci
v rodokmeni?????

nechceš napísať tomu čo mu patrí ten rodokmeń na geneanete ??????
a tiež yb si mohla napísať tomu policajnému múzeu v Paríži ha ha
tie deti sa mi nedaria bez prihlásenia rozkliknúť - a nechem sa tým teraz zdržovať lebo pracujem na tom článku

moirra píše:

nechceš napísať tomu čo mu patrí ten rodokmeń na geneanete ??????
a tiež yb si mohla napísať tomu policajnému múzeu v Paríži ha ha

No problemo , ale nejdříve o víkendu, teď mám těch úkolů nějak moc .

moirra píše:

tie deti sa mi nedaria bez prihlásenia rozkliknúť - a nechem sa tým teraz zdržovať lebo pracujem na tom článku

Ono u nich nic uvedeného není, žádné roky ani potomci, jen rodiče.

moirra píše:

Zatknutie La Voisin:

Ráno 12. marca 1679 prišiel Francois Desgrez do ústredia väznice Chatelet. V rukách mal zatýkací rozkaz na zatknutie čarodejnice La Voisin zvanej susedka a tiež písomný príkaz zabaviť všetok jej majetok. Desgrez predal vyšetrovací rozkaz Camusetovi, komisárovi v službe Chateletu. Krátko nato seržant Francois Desgrez, dôverník a pravá ruka La Reynieneho , odišiel na koňoch spolu s ďalšími tromi dôstojníkmi pred kostol Notre-Dame-de-Bonne-Nouvelle,
(nemýliť si s katedrálou tento kostol stál na dnešnej 25, rue de la Lune, kde dnes stojí novší kostol rovnakého mena)
kde sa La Voisin zúčastnila pobožností. Dôstojníci čakali vonku, kým vyšla z kostola a na mieste ju zatkli. Zatiaľ čo stráže sprevádzali Voisinovú do väzenia Vincennes, Camuset a jeho muži sa vybrali do domu čarodejnice.

Druhým kamínkem, který uvolnil lavinu, se stalo zatčení provedené 12. března 1679 v osm hodin ráno de La Reynieho podřízeným Francoisem Desgrezem; při odchodu ze mše, konané v kostele Notre Dame de Bonne Nouvelle, byla zadržena a do vězení poslána jistá Catherine Deshaes, manželka pana Antoina Monvoisina, známá později pod přezdívkou Voisinová. Už o pět dní později tato dvaačtyřicetiletá či třiačtyřicetiletá žena vypověděla věci, nad kterými se začaly vyšetřovatelům ježit pod parukami vlasy.

(Jiří Kovařík: Královské vraždění. Příběhy z francouzských dějin. Brno: Moravská Bastei MOBA, s.r.o., 2008, s. 277)

moirra píše:

Citovat:

lieutenant général du prévôt de Paris pour la police), kterýžto pojem se běžně překládá jako pařížský policejní ředitel.

zabudla si dopísať že do češtiny - vo všetkých ostatných jazykov to prekladajú ako generálporučík
pretože od tých časov dodnes majú policajti podobné hodnosti ako vojsko
iba Portugalci to nazvali NADporučík (porovnala som vo wikipedii ale aj iných zdrojoch v rozličných jazykoch)

všetka česť českému zdroju - ale tiež nebude neomylný keď si prečítaš francúzke zdroje dozvieš sa že v pípade Reynieho išlo o novovytvorenú funkciu

PenelopaW píše:

Když se podíváš, co jsem přidala k de La Reyniemu (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 190#p22190), tak tam je řečeno, že pařížská policejní centrála (policejní ředitelství) s názvem Úřad důvěry a bezpečnosti (burreau de confiance et sûreté) měla v čele generálního náměstka (generál-poručík) pařížského prévota pro policii (lieutenant général du prévôt de Paris pour la police), kterýžto pojem se běžně překládá jako pařížský policejní ředitel. Tuto funkci zastával La Reynie.

O generál-poručíkovi je v tom výňatku psáno??

Já to z té knihy o policii pochopila tak, že v době velké policejní reformy (viz odkaz u de La Reynieho) došlo k oddělení "policejních" funkcí od pařížského prévota na nově vytvořenou funkci policejního ředitele. Na něj přešly i kompetence velitele městské stráže, tzn. funkce, která nová nebyla. Odtud obě označení funkcí u de La Reynieho - generál poručík a "hodinkový rytíř"... Ale ještě si to pořádně načtu a namaluju si schémata, jak se ta justiční a vyšetřovací správa měnila.

PenelopaW píše:

U Desgreze bude nutno upravit, neb dle těch genealogických zdrojů se dožil roku 1705 .

http://www.biographi.ca/en/bio/beauharn ... de_3E.html:
When the Desgrez couple died in 1705, they left a fortune of 70,000 livres (...).

no to je smutné že sa desgrez dožil iba 67 rokov

ozaj kde máme finančnú tabuľku? koľko že by to bolo 70.000 livres keby to bolo v dnešných peniazoch?
zabudla som kde sme sa o tom bavili - v ekonomike?

inak pár informácii o cenách toho času je aj v knihe o hygiene - je tam koľko stáli košele a tak ....

Jestliže se Desgrez dožil jen 67 let v roce 1705, kdy zemřel, tak v roce 1691 v době sňatku jeho dcery mu bylo 53 let. Kolik bylo dceři nevíme. Kdyby 20 let nebo spíše méně, ale mohl pro dceru manžela vybírat déle, tak se stal otcem, když mu bylo 33 let nebo i více. Překvapilo mě, že v roce 1705 zemřeli oba manžele Desgrezovi. Nebylo to v důsledku nějaké epidemie?

Dceri bylo tusim 23, Moirra to nekde dohledala dle informace o datu umrti. Nejsem na pocitaci, pisu z tlf, ale nekde vyse by to melo byt ;-).

Chápu to dobře, že se vdávala ve 23 letech?
Pak by se stal otcem ve 30 letech.
Ten stejný rok úmrtí obou manželů mě zaujal. Ale mohla to být prostě jen náhoda.

moirra píše:

nechceš napísať tomu čo mu patrí ten rodokmeń na geneanete ??????

Mise splněna . Teď je ovšem otázka, zda a kdy mi odpoví...

moirra píše:

a tiež yb si mohla napísať tomu policajnému múzeu v Paríži ha ha

Co se týče muzea, psala jsem do archivu, který by měl obsahovat originály policejních písemností z Ludvíkovy doby . Ale to už je tak měsíc zpátky a zatím se stále nikdo neozval .

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 263#p22263

O markýze de Brinvilliers, jejím milenci rytíři Sainte-Croix i o Desgrezovi píše kromě V. P. Borovičky i Jiří Kovařík, a to v knize Královské vraždění (https://www.databazeknih.cz/knihy/kralo ... deni-13113). Knížka obsahuje též kapitolu o Fouquetovi a o smrti princezny Henrietty. Psala jsem do vydavatelství a MOBA má ještě pár výtisků, takže kdo chce mít knihu doma, ještě ji může koupit .

Jinak o Brinvillierce jako první psal Pitaval, u nás její příběh vyšel v knize Slavné kriminální případy (https://www.databazeknih.cz/knihy/slavn ... pady-49285). Kdo by to chtěl číst, je tam ovšem de facto pouze to, co v knize Pařížská Sûreté pátrá, kterou našla Tereza. Pitaval pouze více rozebírá obhajobu, kterou markýze sepsal advokát. Ten se snažil vše hodit na rytíře Sainte-Croix a zpochybňoval markýzino písemné doznání, které objevil Desgrez v klášteře po prohledání markýziny cely. Protože toto písemné doznání začínalo slovy "vyznávám se před Bohem", advokát hrál na to, že jde vlastně o zpověď a zpovědní tajemství jako takové nemůže být použito jako důkazní prostředek před soudem.

Všechny knížky mám doma, budu skenovat a zkusím z toho sepsat nějaký výtah.

Keďže do aféry z jedmi bolo už v čase zatknutia a odsúdenia markízy Brinvilliers zamotaných nespočet ľudí, nespočet ľudí sa triaslo strachom pred odhaleniami kráľovského špicla Desgreza. A preto mu nejeden travič samozrejme neváhal ukladať o život.
Pri mojich rešeršiach som objavila pikantnú záležitosť:
Z needitovaných dokumentov zachovaných z Bastilly a iných archívov sa dozvedáme že dokonca Desgrezov švagor Hugot kul v roku 1676 pikle proti slávnemu kráľovskému policajtovi.
----------------------------------------------------
Vo Vincenes - Zápisnica z výsluchu 12 oktobra 1681
interrogatoire alias Výsluch nejakého La Joly

Otázka: Mal pán Hugot v Desgrezovom dome nejakého pomocníka? Spikol sa s nejakým komorníkom alebo služobníkom z domu, aby vykonal diabolský plán, ktorý mal proti nemu pripravený?

- Hugot zmanipuloval Isabellu, služobnú ktorá žila v dome pána Desgresa, nasľuboval jej za to hory-doly. Bolo to asi pred siedmimi alebo ôsmimi rokmi. Bolo to kvôli problémom, ktoré medzi sebou mali, a Hugot sa nechcel zbaviť iba svojho švagra, ale dokonca aj jeho dcéry. Hugot ju raz dokonca držal dva týždne vo svojom dome.
Aby našiel prostriedky na otravu svojho švagra, bola vyrobená vosková figúrka, pôvodne zakúpená pred svätým Genevievem. Bola to postava sv. Jána s malou červenou stuhou. Boli ju vybrať spoločne, a s postavou kúpili aj malú krabičku z jedľového dreva. Do tej ju vložili, keď ju potom neskoršie roztopili v ohnisku doma u Hugota.

Ale nebola to slúžka, ktorá ju roztápala, bol to ten muž, ktorý bol v tej dobe s Hugotom, ten, ktorý tú figurku držal, a hovoril slová, kým roztápali postavičku, ktorá bola napokon prepichnutá tromi špendlíkmi. Slúžku poslali aby sa šla sa pozrieť naspať domov na Desgreza, aby zistila, či to ich čachrovanie s touto figurkou malo na obávaného policajta nejaký účinok. Keďže sa s ním v dome osobne nestretla, dozvedela sa napokon od jeho manželky že sa má vynikajúco. Ihneď to utekala nahlásiť tomu mužovi, čo tam bol s Hugotom a ktorý ju poslal do Desgrezovho domu na kontrolu. Tento tvrdil že to nefungovalo preto že nedokázali zohnať požehnanú sviečku..........
--------------------------------

HA-HA tak to teda je!
včera som tu revala od smiechu pri predstave na ich dlhé ksichty keď sa dozvedeli že Desgrezovi
sa vodí vynikajúco

Začína to všetko Woodoo a má to samozrejme ešte pokračovanie .. .
ale sorry srašne ťažko sa to s tých starých spisov prekladá .... pretože nielen že chýbajú písmena ale tie zápisnice zapisoval očividne nejaký blbec ....

však myslím že kto už čítal nejakú aj trebárs dnešnú policajnú zápisnicu pochopí čo tým chcem povedať ...
nemá to ani hlavu ani pätu ako slohová práca štvrtáka na základke ....
holt nie každý je spisovateľ

Poznámka naokraj: Z ďalších zápiskov vyplýva že sa to všetko odohrávalo v roku 1676 - okolo obdobia kedy Desgrez zatkol Brinvillierku.

moirra píše:

Keďže do aféry z jedmi bolo už v čase zatknutia a odsúdenia markízy Brinvilliers zamotaných nespočet ľudí, nespočet ľudí sa triaslo strachom pred odhaleniami kráľovského špicla Desgreza. A preto mu nejeden travič samozrejme neváhal ukladať o život.

V oficiálním dopise, který podepsal a který mohl nějaký špicl zachytit, mluvil obecně a odměřeně. Jeho nicneříkající věty k ničemu nezavazovaly, jen svědčily o tom, že zná paní de Peyrac. Až tenhle lísteček byl to přátelské mrknutí. (…) Chtěl, aby pochopila, že on je jen policista pohybující se v nebezpečném zločineckém podsvětí a neustále mu hrozí dýka či jed těch, koho pronásleduje mezi spodinou, jako těch, které odhaluje mezi nejmocnějšími tohoto světa. V podstatě ji chtěl upozornit, že ji nemůže chránit jako kdysi. Je ve velice nejistém postavení. Příliš na očích, příliš silný a příliš obávaný.
(Angelika v Quebeku 2, s. 332-334)

moirra píše:

tie zápisnice zapisoval očividne nejaký blbec ....
nemá to ani hlavu ani pätu ako slohová práca štvrtáka na základke ....
holt nie každý je spisovateľ

Nemůže to být tím, že oficiální spisy z vyšetřování Travičské aféry byly spáleny a dochovaly se jen de La Reynieho poznámky a výpisky? Pak by šlo pochopit jistou zkratkovitost a absenci pořádného slohu .

PenelopaW píše:

Nemůže to být tím, že oficiální spisy z vyšetřování Travičské aféry byly spáleny a dochovaly se jen de La Reynieho poznámky a výpisky? Pak by šlo pochopit jistou zkratkovitost a absenci pořádného slohu .

Ako som hore napísala je to:
Vo Vincennes - Zápisnica z výsluchu 12 oktobra 1681

Naštastie v tomto prípade nepotrebujeme hádať ale stačí iba pozrieť sa do zdroja čo v ňom presne je:

Archives de La Bastille, documents inédits
https://archive.org/details/archivesdel ... z+bastille

V knihe sa nachádza needitovaná (neupravovaná) zbierka úradnej súdno-kráľovsko-policajnej korešpondencie
a pár záznamov z rozličných výsluchov - všetko útržkovite

v úvode je napísané že sa jedná o zbierku dokumentov pozbieraných do knihy z týchto miest:
Ako správne hovoríš, spis k afére z jedmi, ktorý zaťažoval nespočet ľudí blízkych trónu,
sa nachádzal u kráľa - a ten potom spoločne zo Scaronkou spálili.

Avšak ako vidíme, časť korešpondencie a výsluchov sa predsa len zachovala.

PS: Kedysi som robila v justičnom paláci, to znamená že som pri príprave spisov čítala nejednu zápisnicu,
holt z policajtov nikdy spisovatelia nebudú.

moirra píše:

PenelopaW píše:

Mohli se studentsky míjet, záleželo, v jaké době kdo z nich studoval... Pokud jeden z nich byl v "páťáku", třeba ho nezajímalo, kdo zrovna byl imatrikulován do "prváku" . Mně by spíš zajímalo, jestli se (ať už ze studií nebo z pozdějšího působení) znali osobně, tzn. že věděli, jak vypadá ten druhý. Desgrez se pohyboval "v podsvětí", nechce se mi věřit, že by netušil, jak vypadá v reálu taková persona jakou byl básník. A naopak - "Muž se psem" byl taky notoricky známou postavou...

Mňa to len napadlo, že by mohli byť spolužiaci

Tereza píše:

Nezdálo se mi, že by v knize Špína a Desgrez udržovali přátelské vztahy. Ale možná, že se prostě o takové "drobnosti", že od sebe opisovali na studiích v lavici a že společně zapíjeli zkoušky v hospodě, prostě "zapomněli" Angelice zmínit.

A odpověď opět nalezneme v kánonu:

„Není jednoduché takového básníka zatknout. Je to ta nejnepolapitelnější vrstva lidí. Jsou všude a nikde. Claude Le Petit už málem desetkrát skoro visel, a přesto se vždy znovu objeví a vystřelí své šípy ve chvíli, kdy se to nejméně očekává. Je to oko Paříže. Vidí všechno, ví všechno a nikdo ho nikdy nedopadne. Ani já jsem ho v životě neviděl, ale předpokládám, že musí mít uši širší než holičské umyvadlo, protože se tam vejdou všechny drby hlavního města. Měli bychom ho platit jako špeha, a ne ho pronásledovat."

(Markýza andělů 2, s. 186)

moirra píše:

PenelopaW píše:

Nemůže to být tím, že oficiální spisy z vyšetřování Travičské aféry byly spáleny a dochovaly se jen de La Reynieho poznámky a výpisky? Pak by šlo pochopit jistou zkratkovitost a absenci pořádného slohu .

Archives de La Bastille, documents inédits

Jiří Kovařík: Královské vraždění. Příběhy z francouzských dějin. Brno: MOBA, 2008, s. 295:

Ludvík XIV. si nechal v létě roku 1709, nedlouho poté, co zemřel de La Reynie, doručit všechny dokumenty, jež se v jeho domě našly. Obdržel velkou černou kazetu plnou zápisů z travičských procesů, pročetl je a pak spálil, avšak netušil, že policejní komisař pořídil od toho nejpodstatnějšího opisy, zbytek převedl do regest a resumé, načež tuto sadu deponoval v Bastile. Spolu s dalšími archivními materiály spatřily ony dokumenty světlo světa koncem XIX. století (...).