PenelopaW píše:

A máme zde kapitolu 17tou, v níž ještě odhalíme Desgrezovy i Anniny skryté dovednosti, o nichž ten druhý neměl (po nějakém roce randění!) ani potuchy.

Je to tady .

Penelopo, byla jsem zvědavá na ty skryté dovednosti. Vyprávění bylo jako vždy super.
Desgrez se pěkně předvedl. Nepřividělával si někdy touto dovedností někde na náměstí nebo na mostě?
Anna se také snažila. Výlet se vydařil.

To byl opravdu povedený výlet .
Také znám pár lidí, kteří umí hýbat ušima jako Anna, vždycky se při tom pohledu nasmějeme. Mimochodem, je dokázáno, že naši předkové uměli všichni hýbat boltci - svaly za ušima měli značně vyvinuté, sluch byl pro ně životně důležitý.
Myslím, že co se týká Desgreze a chození po rukou, je to pěkný filuta. Anně napoprvé ukázal takovou nevinnou, milou dovednost. Určitě toho má v rukávu víc a třeba ještě někdy předvede nějakou pořádnou ptákovinu.

Oba v přírodě nabili baterky, moc jsem jim nějaký ten oddech přála, ale už jsem zvědavá, co se bude dál dít v Paříži. Vždyť po krásných a teplých dnech obvykle přichází bouře.

mimi píše:

Desgrez se pěkně předvedl. Nepřivydělával si někdy touto dovedností někde na náměstí nebo na mostě?

Tereza píše:

Myslím, že co se týká Desgreze a chození po rukou, je to pěkný filuta. Anně napoprvé ukázal takovou nevinnou, milou dovednost. Určitě toho má v rukávu víc a třeba ještě někdy předvede nějakou pořádnou ptákovinu.

Mimi, tipovala bych si, že by ho sestra nenechala . Takže možná jen v pařížských uličkách machroval před ostatními kluky... Ale co my víme, třeba to později zúročil při nějakém inkognito případu, kdy musel proniknout v převleku třeba na jarmark .

Terezo, řekla bych, že Anně předvedl již mnoho svých dovedností, buďme rády za tuto nevinnou . Čertví, co v tom chlapovi ještě dříme... některé věci je lepší nevědět .

Tereza píše:

už jsem zvědavá, co se bude dál dít v Paříži. Vždyť po krásných a teplých dnech obvykle přichází bouře.

Pořádná bouře a liják přijdou na přelomu září a října, ale vím, jak to myslíš . Jeden malý mráček vyčaruje Anna ještě na břehu Seiny, kde jsme je zanechali, ale Desgrez ho rychle a nekompromisně rozežene. Žel, jak Ti neomylná intuice napovídá, za obzorem modré oblohy se již stahují mnohem temnější mračna...

P.S.: Velmi decentně umím hýbat ušima i já .

Penelopo, sestra neměla oči všude a pán advokát přiznal při setkání v hospodě nějaké ty hříchy. V době po procesu s Joffreyem, kdyby se přidal k nějaké potulné komediantské společnosti, tak tam by byl docela dobře za větrem.

Doba, která je před Annou a Desgrezem, už nebude idyla, ale přijde ta vichřice.

chodenie do prírody za mesto teda zrejme fičalo v každom storočí a fičí dodnes ...

a myslím že Anna a Desgrez si užili naozaj dokonalý deň ,
na ktorý budú ešte dlho spomínať

„Ta vaše zimomřivost mne nesmírně uráží. Kdykoli se mi podaří vás pořádně rozehřát, hned se zase oblékáte. Přísahám, že jednoho dne vás pomiluji tak, že zůstanete ležet nahá, s rozhozenými údy, a neschopná sáhnout, byť jen po spodní košilce.“

neviem ako to dopadlo s Annou, ale túto hrozbu sa mu jednoznačne podarilo zrealizovať na Anegelike

toto je skoro prorocká predpoveď:

Anna skrytá za vrbičkami se rozesmála: „Věřte mi, že to se vám nikdy nepodaří, mistře Desgrezi. To dřív umilujete jinou ženu, než by mně přestalo být chladno.“

mňa inak zaujal (zrejme starostlivo vybraný a zrešeršovaný) obsah Desgrezových vrecák ....

hlavne mi už zasa nedalo pokoj to kresadlo ktoré som už kedysi dávno rešeršovala do fikcie noci na zámočku ....


áááá a konečne som našla ako vyzeralo to vreckové balenie:



ostatné veci su jasné, ale načo mal ten malý placatý kamínek

Vidíš a já viděla i křesadlo, které vypadalo úplně jinak + křemenem se o něj křesaly jiskřičky . Něco takovéhleho:

https://www.drakkaria.cz/umelecke-kovar ... gJvTPD_BwE

Placatý kamínek tipuji na házení žabek, neb v každém muži je stále skrytý malý hravý hoch, tak nač jej upírat Desgrezovi . Joffrey si dětskou zvídavost saturoval v laboratoři, oproti němu tolik možností si hrát neměl .

Nu a ta narážka na Angeliku je naprosto zjevná, jsem ráda, žes ji okomentovala .

moirra píše:

ostatné veci su jasné, ale načo mal ten malý placatý kamínek

Mně by docela zajímalo, co nosili po kapsách ostatní pánové z Angeliky. I dnes mají muži v oblibě tahat vše možné po kapsách (osobně nenávidím napucanou šrajtofli či mobil v zadní kapse kalhot), takže už jsem se párkrát zamýšlela nad tím, co mohl nosit třeba pan hrabě, Filip či král Slunce. Joffrey by namísto placatého kamínku mohl mít olověnou stříbronosnou rudu . Filip kapesní zrcátko, hřebínek a příruční jezdecký bičík, Ludvík pak malý notýsek s přehledem denního plánu a rozpisem milenek . Colin Paturel antistresové čínské kuličky, aby to vydržel nejen s Mulajem Ismailem, ale aby měl trpělivost i s otroky, a pan Berne bibli a mořského ježka, kterého by mačkal v dlani, kdykoli by měl pocit, že na svoji služebnou kouká jinak než jako na služebnou .

Konec kapitoly... Na konci je pár zmínek o pařížských věznicích a mně to nedá, abych sem nepřipojila úryvek z kánonu:

Z vězení se dá vyjít. Věděla, že nejobávanější pařížské vězení je arcibiskupské, postavené pod hladinou Seiny, kde v zimě stoupá voda a vězeň je v nebezpečí, že se utopí, a pak Chátelet a Hôpital, které jsou vyhrazeny pro prostý lid. Bastila byla aristokratické vězení. Kromě několika hrůzostrašných historek, které se vykládaly o kobkách v jejích osmi hradních věžích, bylo veřejně známo, že pobyt v jejích zdech nikoho nezneucťuje.

(Markýza andělů II, s. 50)

O biskupské věznici zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/For-l%27Évêque

Bastila:
http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... ila#p24439

Ale na Bastilu ještě dojde...

PenelopaW píše:

O biskupské věznici zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/For-l%27Évêque

konečne som prišla na to prečo niektoré linky nefungujú - je to zrejme ako pri písaní sms
ako ten link kopíruješ nespozná to všetky znaky

zrejme má toto fórum problém z francúzskymi apostrofami v adresách linkov a možno aj inými znakmi - tak som tú poslednú časť za slovom wiki skopírovala zvlášť a prepísala ako to je na wiki

správna adresa linku vyzerá takto: https://cs.wikipedia.org/wiki/For-l'Évêque

ale ani takto to nefunguje - jedine že si to niekto skopíruje celé a vloží, čo u tvojho tiež funguje

hoci tvoje posledné slovo vyzerá inak

aj mne sa to zle sem skopírovalo -
moje skopírované zasa vyzeralo takto: https://cs.wikipedia.org/wiki/For-l%27%C3%89v%C3%AAque

vyzerá to príšerne - ale na moje počudovanie je to jediný link čo tu funguje priamo
(smajlik opice držiacej sa za hlavu)


PS: dávam to sem a nie do súkromnej správy aby aj ostatné holky vedeli čo s takými linkami ak by sa im stalo že link nefunguje ako treba

v každom prípade díky za zaujímavý odkaz

ad koprivy: kto druhému jamu kope sám do nej spadne ....

takže sa mladá slečna nemusí čudovať že ju teraz svedí zadeček

ja osobne sa teším na popis udalostí ktoré už poznáme z Angelikynho hľadiska, z pohľadu Desgreza

a som napnutá na dôvody prečo toto bol ich posledný deň ....

moirra píše:

ja osobne sa teším na popis udalostí ktoré už poznáme z Angelikynho hľadiska, z pohľadu Desgreza

Zasekla jsem se pořád v té Bastile a ne a ne s tím hnout, takže kdybys měla čas a chuť být mojí co-autorkou, můžeš vystupovat jako Joffrey a já jako Desgrez .

Penelopo, hezké a vtipné vyprávění. Panu advokátovi hra na sultána a odalisku nevyšla podle jeho představ, ale i on si nakonec dopřál satisfakci.
Jsem také zvědavá na pokračování, kde se objeví Angelika a Joffrey, jak to ovlivní vývoj vztahu Anny a Desgreze.
Těším se na další kapitoly.

A už ji tu máme... A spolu s ní padne zmínka i o dalších, nám důvěrně známých osobách...

Nicméně při závěrečném čtení při vložení příspěvku jsem si uvědomila další chybný časový údaj, který vyplývá z Integrale. Schválně, objeví ho nějaký stejný hnidopich jako já?

Penelopo, tak se Desgrez konečně setkal s
Hezký napsané, jak se pán advokát dostal k případu, který ovlivní jeho osud.
Tak jsem se pokusila najít ten chybný časový údaj. Joffrey byl zatčen na králově svatbě 9.6.1660.
Datum zatykače, který vypátral Desgrez já až 26.6.1660. To je můj tip.

mimi píše:

Tak jsem se pokusila najít ten chybný časový údaj. Joffrey byl zatčen na králově svatbě 9.6.1660.
Datum zatykače, který vypátral Desgrez já až 26.6.1660. To je můj tip.

Tipuješ naprosto správně a stáváš se tak dnešním vítězem . Pokud by to mělo být chronologicky správně, datum dokumentu by mohlo být třeba z května. Ale takto působí nesmyslně, že by v Saint-Jean-de-Luz použili jako záminku k zatčení něco, co ještě nespatřilo světlo světa... Jdu si to upravit do svého zdrojového souboru a časové osy .

Tak to jsem ráda, že jsem se dostala ke správnému výsledku. Mohlo to být 26.5. nikoliv 26.6. To je možná tiskařská chyba. Já se občas v knihæch setkávæm, že píší o Ludvíkovi XIV. A uvádí číslici XVI. Nová vydání knih bývají plná chyb a tiskařských šotků.

PenelopaW píše:

mimi píše:

Tak jsem se pokusila najít ten chybný časový údaj. Joffrey byl zatčen na králově svatbě 9.6.1660.
Datum zatykače, který vypátral Desgrez já až 26.6.1660. To je můj tip.

Tipuješ naprosto správně a stáváš se tak dnešním vítězem . Pokud by to mělo být chronologicky správně, datum dokumentu by mohlo být třeba z května. Ale takto působí nesmyslně, že by v Saint-Jean-de-Luz použili jako záminku k zatčení něco, co ještě nespatřilo světlo světa... Jdu si to upravit do svého zdrojového souboru a časové osy .

samozrejme ze aj Polačka je podobný rýpal a kontrolór

teda v Nemeckej starej ani Integrale nieje ani písmenko o tom že by Joffereya zatkli 26. júna- ten dátum sa tam síce vyskytuje ale v inej súvislosti: v dokumente že Joffreya v jeho neprítomnosti odsúdil cirkevný súd v Toulouse ;-)
a keďže sa Joffrey k tomu dokumentu v Paríži vyjadril že nech sa stane vúle boží - a ako vieme Toulouse je od Paríža ďaleko .... a ten súd a potom aj ten dopis ktorý cestoval z jihu na sever nejakú tú chvíľku potrebovali

keďže dvor opúšťal St.Jean de Luz 15 júna predpokladám že arcibiskup ktorý o zatknutí samozrejme vedel (a ako vyplýva z kánonu o niečo ďalej vedel o tom aj Mazarin) ihneď po svojom návrate na jih zariadil aby grófa de Peyrac odsúdili



PS: Mimi toho 26.05 to tiež byt nemohlo, lebo kráľovská svadba sa konala 9.júna.1660

A teraz k fikci: nádherne to zapadá ....

Desgrez marně přemýšlel, kdo by Hortenzii Fallotové mohl být blízký .... Sám tak trochu dopředu očekával Hortenzii de Sancé v jiném balíčku ....

chudák Joffrey čo by si zobral kópiu Hortenzie ha ha ha

bylo jasné, že tahle žena patří k tomu nejhoršímu druhu, který v mužích na první pohled nevzbuzuje jen přechodný zájem, ale vášeň a opravdovou lásku ....

no fúha to bolo bleskurýchle zhodnotenie

a toto tiež:
Napadlo ho, jak melodie toho hlasu asi zní, když leží pod svým milencem mezi bílými prostěradly. Vsadil by boty, že žena před ním se miluje ráda a je v tom dobrá.

haha no ja som si vždy myslela že pre Falota nebolo ľahké mať takú krásnu švagrinú pod svojou strechou, a zrejme aj v noci o nej fantazíroval ....

Královský prokurátor Gaston Fallot de Sancé, tolik opatrný, aby si nikde za žádných okolností nezadal, jejímu kouzlu evidentně ihned propadl. Desgrezovi hlavou prolétla zlomyslná myšlenka, zda jeho přítel, jehož manželskou oddaností si byl jist, po setkání se švagrovou nezalitoval, že mu k uzavření sňatku nabídli špatnou sestru.

no ale tú mu nikto neponúkal Angelika bola oteckov miláčik - a u Hortenzie bol zázrak že sa na ňu ulakomil aspoň pološlachtický úradníček

A za toto ti zapisujem bod:

Uvažoval, co za člověka je hrabě Joffrey de Peyrac de Morens d'Irristru, potomek bývalých toulouských hrabat, tedy šlechty starobylejší než ta, z níž pochází sám panovník.


no k tomuto "jehož účast byla navíc vyloučena"

ešte dodám toľko, že neviem ako je to v Čechách ale je rozdiel vo výlúčení niekoho z účasti na pojednávaní a odsúdení v neprítomnosti ....

odsúdenie v neprítomnosti sa celosvetovo používa dodnes, ak nieje možné aby sa väzeň dostavil alebo tento utiekol napríklad do zahraničia ...

nedívala som sa ešte do českého a slovenského vydania, aby som to porovnala z nemeckým a možno aj fancúzkym ...lebo teraz idem variť večeru ale neskoršie tam mrknem ...

moirra píše:

PenelopaW píše:

mimi píše:

Tak jsem se pokusila najít ten chybný časový údaj. Joffrey byl zatčen na králově svatbě 9.6.1660.
Datum zatykače, který vypátral Desgrez já až 26.6.1660. To je můj tip.

Tipuješ naprosto správně a stáváš se tak dnešním vítězem . Pokud by to mělo být chronologicky správně, datum dokumentu by mohlo být třeba z května. Ale takto působí nesmyslně, že by v Saint-Jean-de-Luz použili jako záminku k zatčení něco, co ještě nespatřilo světlo světa... Jdu si to upravit do svého zdrojového souboru a časové osy .

samozrejme ze aj Polačka je podobný rýpal a kontrolór

teda v Nemeckej starej ani Integrale nieje ani písmenko o tom že by Joffereya zatkli 26. júna- ten dátum sa tam síce vyskytuje ale v inej súvislosti: v dokumente že Joffreya v jeho neprítomnosti odsúdil cirkevný súd v Toulouse ;-)
a keďže sa Joffrey k tomu dokumentu v Paríži vyjadril že nech sa stane vúle boží - a ako vieme Toulouse je od Paríža ďaleko .... a ten súd a potom aj ten dopis ktorý cestoval z jihu na sever nejakú tú chvíľku potrebovali

keďže dvor opúšťal St.Jean de Luz 15 júna predpokladám že arcibiskup ktorý o zatknutí samozrejme vedel (a ako vyplýva z kánonu o niečo ďalej vedel o tom aj Mazarin) ihneď po svojom návrate na jih zariadil aby grófa de Peyrac odsúdili



PS: Mimi toho 26.05 to tiež byt nemohlo, lebo kráľovská svadba sa konala 9.júna.1660

Moirro, měsíc květen navrhla Penelopa. Nemohl být vydán zatykač koncem května a Joffrey zatčen až v červnu na svatbě krále?
Taková věc se mohla chvilku připravovat. Vždyť de Lauzan ho přece den předtím varoval. Tak se to muselo už připravovat. Je vůbec vysvětleno od koho e to dozvěděl, aby mohl Joffreye varovat?

Musím Královské slavnosti znovu pročíst.

moirra píše:

teda v Nemeckej starej ani Integrale nieje ani písmenko o tom že by Joffereya zatkli 26. júna- ten dátum sa tam síce vyskytuje ale v inej súvislosti: v dokumente že Joffreya v jeho neprítomnosti odsúdil cirkevný súd v Toulouse ;-)
a keďže sa Joffrey k tomu dokumentu v Paríži vyjadril že nech sa stane vúle boží - a ako vieme Toulouse je od Paríža ďaleko .... a ten súd a potom aj ten dopis ktorý cestoval z jihu na sever nejakú tú chvíľku potrebovali
keďže dvor opúšťal St.Jean de Luz 15 júna predpokladám že arcibiskup ktorý o zatknutí samozrejme vedel (a ako vyplýva z kánonu o niečo ďalej vedel o tom aj Mazarin) ihneď po svojom návrate na jih zariadil aby grófa de Peyrac odsúdili
PS: Mimi toho 26.05 to tiež byt nemohlo, lebo kráľovská svadba sa konala 9.júna.1660

Nene, zde došlo k nepochopení... Joffrey byl samozřejmě zatčen v den konání svatby, tedy 9.6. Datum, které jsme s Mimi rozebíraly, se týká skutečně a jen pouze rozhodnutí generálního prokurátora v Toulouse, který Joffreye předává světské spravedlnosti:

„Filibert Vénot, generální prokurátor se sídlem v Toulouse, vznáší obžalobu za zločin magie a čarodějnictví proti panu Joffreyi de Peyrac, hraběti de Morens.
Zjistil jsem, že řečený Joffrey de Peyrac je dostatečně usvědčen, že se zřekl Boha a oddal se ďáblu a že vícekrát vyvolal démony a spolčoval se s nimi, a v posledku se dopustil i několika černokněžnických činů.
Pro tyto a další důvody se postupuje světskému soudu, aby byl souzen za tyto zločiny.
Proti rozhodnutí pana Vénota z 26. června 1660 se řečený de Peyrac neodvolal a řekl, ať se děje vůle boží!“

A to by klidně mohl být ten květen. Neboť: dle sestavené časové osy (která v Integrale značně hapruje) král navštívil Toulouse v květnu, kdy také oba manžele pozval na královskou svatbu. (To, že v reálu byl v Toulouse na podzim 1659 ponechme nyní stranou.) Návštěva vzbudila jeho nelibost a klidně už se mohly zákulisně začít kout intriky. Toulouský arcibiskup Joffreye obvinil, ten mezitím odjel do Saint-Jean-de-Luz, takže ani nemohl vědět o tom, že v Toulouse padlo nějaké takovéto prokurátorovo rozhodnutí. A tím, že jej Vénot předal světské spravedlnosti, mohl být zločin čarodějnictví použit jako záminka k sepsání zatykače a k Joffreyovu zatčení po královské svatbě.

V čerstvé paměti mám jen Integrale a tam je tuším dokonce uvedeno, že ještě to ráno po mši Joffrey hovořil s arcibiskupem toulouským, který se svatby také účastnil (a tedy vůbec nemusel mít, a zřejmě ani neměl, ponětí o tom, že mu ten případ vzali, jak je pak uváděno dál v příběhu). Arcibiskup mohl dělat nějaké bububu, ale vůbec nemusel vědět o tom, že se už věci daly jeho přičiněním do pohybu...

moirra píše:

no k tomuto "jehož účast byla navíc vyloučena"

ešte dodám toľko, že neviem ako je to v Čechách ale je rozdiel vo výlúčení niekoho z účasti na pojednávaní a odsúdení v neprítomnosti ....

odsúdenie v neprítomnosti sa celosvetovo používa dodnes, ak nieje možné aby sa väzeň dostavil alebo tento utiekol napríklad do zahraničia ...

nedívala som sa ešte do českého a slovenského vydania, aby som to porovnala z nemeckým a možno aj fancúzkym ...lebo teraz idem variť večeru ale neskoršie tam mrknem ...

Schválně mrkni a koukni na formulace .

Nicméně jedno veliké pozor: Vůbec nemůžeme srovnávat současný právní systém s tehdejším, a natož francouzským! Ten totiž ještě v této době nesl hodně středověkých prvků a bylo opravdu naprosto běžné, že pokud byl někdo obviněn (ať už soukromou žalobou nebo ze strany prokurátora, jako v tomto případě), rovnou ho zabásli a hledělo se na něj jako na viníka se všemi důsledky, včetně mučení, aby bylo získáno přiznání, konfiskace majetku apod., a to vše ještě před vyhlášením pravomocného rozsudku. Zadržený člověk měl minimální možnosti obrany, nikdo nebyl povinen ho informovat o tom, z čeho je vlastně obviněn, jeho případ mohl být naprosto běžně projednáván bez jeho účasti, a stejně tak mohl být bez osobní účasti odsouzen. Zní to děsivě, obzvlášť při srovnání např. s tehdejším systémem anglickým, který více odpovídal současné praxi, kdy vinu prokazuje prokurátor (žalobce) a se zadrženou osobou je do doby, než je jí zločin prokázán, jednáno jako s nevinnou...

V trestním řízení (procés extraordinaire, mimořádný proces) se od 16. století objevují nové prvky. S růstem královské moci odpadá soukromá iniciativa při zahájení řízení (kdy soudní orgány začaly konat teprve tehdy, kdy někdo uplatnil poškození svých zájmů) a vystupuje role královských prokurátorů. Ti se stávají vyšetřovateli i žalobci zároveň (v této době též vedou registry o trestních záležitostech). Soudní řízení dostává inkviziční charakter – proces je veden tak, aby bylo dosaženo přiznání obviněného, soud vychází z předpokladu, že obviněný je vinen a žádá od něj, aby svoji nevinu prokázal. Právo na obhajobu se téměř ztrácí. Obžalovaný je současně v nerovnoprávném postavení – soud o nově zjištěných faktech informuje prokurátora a vyšší orgány, ale nemusí je oznamovat obžalovanému a ten se k nim nemůže vyjádřit. Proces se stává písemným a tajným řízením – rozhodování o vedení procesu a vyslovení rozsudku je v rukou jednoho soudce a je vyhlašováno jen za přítomnosti zapisovatele.

Od některých soudů nebylo možné se proti rozsudku odvolat vůbec, u jiných pouze k orgánům, které byly podřízeny královské moci. Revize procesu tak byla možná pouze cestou mimořádných opravných prostředků, a to zejména rozhodnutím panovníka a převzetím případu do oblasti jemu vyhrazeného soudnictví).

Převzato ze Slušného Dějin policie, ale zejména z doslovů v nových vydáních k Pitavalovi, které psal přímo právník tomuto tématu se věnující.

moirra píše:

haha no ja som si vždy myslela že pre Falota nebolo ľahké mať takú krásnu švagrinú pod svojou strechou, a zrejme aj v noci o nej fantazíroval ....

To je v Integerale (nevím, zda i v původním textu) hodně reflektováno i ze strany Hortenzie . Chudák, ta to musela nést těžce .

moirra píše:

bylo jasné, že tahle žena patří k tomu nejhoršímu druhu, který v mužích na první pohled nevzbuzuje jen přechodný zájem, ale vášeň a opravdovou lásku ....

no fúha to bolo bleskurýchle zhodnotenie

Desgreze považuji za znalce s dobrým okem . A mimochodem - kromě té vášně takto Angeliku hodnotila ještě jedna kánonová postava, a to právě v Integrale a v souvislosti s Angeličinými ctiteli ještě v dobách pobytu v Toulouse, kdy byla ještě pannou. Uhodne ji někdo bez nápovědy?

EDIT:

Opět telepatie, Mimi tu byla dřív

mimi píše:

Moirro, měsíc květen navrhla Penelopa. Nemohl být vydán zatykač koncem května a Joffrey zatčen až v červnu na svatbě krále?
Taková věc se mohla chvilku připravovat. Vždyť de Lauzan ho přece den předtím varoval. Tak se to muselo už připravovat. Je vůbec vysvětleno od koho e to dozvěděl, aby mohl Joffreye varovat?

Jak jsem psala výše, to datum 26.6. se netýká zatčení, ale PŘEDÁNÍ SVĚTSKÉ SPRAVEDLNOSTI. Tedy okamžiku, kdy se arcibiskupovi, který chtěl Joffreye postrašit, věci vymkly z rukou a byly zneužity jinými osobami. O ZATČENÍ zde tedy ještě nejde.

Markýza andělů II (návštěva Angeliky u Vznešené slečny):

Když slečna zahlédla vyděšený pohled mladé ženy, vstala a objala ji kolem ramen; pokoušela se ji uklidnit. Všechno dobře dopadne, je si tím jistá. Ale je třeba zjistit, o co vlastně jde. Přece nikdo bez důvodu neuvrhne tajně do vězení tak vysoce postaveného muže, jako je hrabě de Peyrac. Snažila se něco vypátrat u pařížského arcibiskupa, kardinála Contiho, který byl také frondista a nemá moc v lásce toulouského monsignora de Fontenac.
Prostřednictvím tohoto kardinála, kterého nelze podezírat ze sympatií k mocnému rivalovi z Languedoku, se dozvěděla, že toulouský arcibiskup byl skutečně strůjcem prvotního obvinění z čarodějnictví, ale tajnými cestami mu přikázali, aby se vzdal procesu ve prospěch královské spravedlnosti.
„Monsignore de Fontenac ve skutečnosti neměl v úmyslu hnát věc až tak daleko, on sám totiž v žádné čarodějnictví nevěří, alespoň ne v případě vašeho manžela. Byl by se spokojil s pokořením se buď před církevním soudem, nebo před toulouským parlamentem. Jenže mu obviněného ,vyrvali' speciálním zatykačem, který byl už dávno hotový."

Penelopo, já už jsem dneska jednou hádala.
Svůj tip mám, kdo podobně hodnotil Angeliku, ale nejsem si jistá. Musela bych si to ověřit v Toulouské svatbě a to by nebylo fér.

Počkám si tedy na výsledek.

ja som sa pôvodne chytila tohto, kde vy dve hovoríte že 26.06 je "dátum zatýkače" :

PenelopaW píše:

mimi píše:

Tak jsem se pokusila najít ten chybný časový údaj. Joffrey byl zatčen na králově svatbě 9.6.1660.
Datum zatykače, který vypátral Desgrez je až 26.6.1660. To je můj tip.

Tipuješ naprosto správně a stáváš se tak dnešním vítězem . Pokud by to mělo být chronologicky správně, datum dokumentu by mohlo být třeba z května. Ale takto působí nesmyslně, že by v Saint-Jean-de-Luz použili jako záminku k zatčení něco, co ještě nespatřilo světlo světa... Jdu si to upravit do svého zdrojového souboru a časové osy .

hm... Toulousky parlament by asi ťažko mal právomoc vydať zatýkač v kráľovom mene - a vtexe z toho dátumu nieje ani slovko o tom že by to bol zatýkč ale je to rozsudok v nepríomnosti plus - oni nepoužili to vyhlásenie ako zámienku k zatknutiu, inak by kráľ neskrýval identitu zatknutého - nemal by dôvod .... vtedy ešte zrejme nevedel čo s Joffrryom spraví.... ale chytili sa toho až neskoršie - lebo im to perfektne nahralo do karát...

ešte krátko k tomu že by arcibiskup netušil čo sa v Toulouse na jeho iniciatívu chystá ..... hmmm...
ja si spomínam na scénu na schodoch na kráľovskej svadbe (nechce sa mi to teraz hľadať)
kde Joffrey vraví Arcibiskupovi : vy ma teda neušetríte, však? ....
teda aspoň v slovenskom vydaní do iných som sa nedívala

mimi píše:

Moirro, měsíc květen navrhla Penelopa. Nemohl být vydán zatykač koncem května a Joffrey zatčen až v červnu na svatbě krále?
Taková věc se mohla chvilku připravovat. Vždyť de Lauzan ho přece den předtím varoval. Tak se to muselo už připravovat. Je vůbec vysvětleno od koho e to dozvěděl, aby mohl Joffreye varovat?

PenelopaW píše:

Jak jsem psala výše, to datum 26.6. se netýká zatčení, ale PŘEDÁNÍ SVĚTSKÉ SPRAVEDLNOSTI. Tedy okamžiku, kdy se arcibiskupovi, který chtěl Joffreye postrašit, věci vymkly z rukou a byly zneužity jinými osobami. O ZATČENÍ zde tedy ještě nejde.

neviem ale začínam mať pocit že Čeština musí byť veľmi vzdialený jazyk od Slovenčiny .. myslím potom že neviem čo vy dve chápete pod "dátumom zatýkače" a rozdielom medzi ním ako takým a vynesením nejakého uznesenia a samotným zatknutím - takže pre nedostatok jazykovej kvalifikácie to vzdávam a idem radšej pozerať film

moirra píše:

ja som sa pôvodne chytila tohto, kde vy dve hovoríte že 26.06 je "dátum zatýkače" :

neviem ale začínam mať pocit že Čeština musí byť veľmi vzdialený jazyk od Slovenčiny .. myslím potom že neviem čo vy dve chápete pod "dátumom zatýkače" a rozdielom medzi ním ako takým a vynesením nejakého uznesenia a samotným zatknutím - takže pre nedostatok jazykovej kvalifikácie to vzdávam a idem radšej pozerať film

Jak už jsem psala, tady došlo k nedorozumění, rozhodnutí toulouského prokurátora bylo chybně označeno za zatykač. Přesné datum zatykače "ve jménu krále", na základě kterého byl Joffrey 9. června zadržen, nikde uvedeno není.

Chronologie událostí mohla být takováto:
- toulouský arcibiskup vznesl obvinění z čarodějnictví
- arcibiskup i Peyrakovi odjeli na královskou svatbu
- toulouský prokurátor dostal zákulisně pokyn předat Joffreyovo obvinění světské spravedlnosti, na základě jeho rozhodnutí byl sepsán zatykač (který už měli připravený, jen čekali na záminku)
- Joffrey na mši rozmlouvá s arcibiskupem, ten ho asi straší, že ho obvinil z čarodějnictví, ale sám nemá ani tušení, že už to je dávno mimo něj
- Joffrey zatčen a eskortován do Paříže

Nechápu, co je na tom k nepochopení .

EDIT:

Koukám, že ve fikci to mám taky napsané mlhavě a blbě, míchám tam události. Takže namísto:

Díky úplatkům se Desgrez ovšem dostal k rozhodnutí generálního prokurátora se sídlem v Toulouse, Filiberta Vénota, ze dne 26. 5. 1660. Hrabě de Peyrac byl dle výroku dokumentu, z něhož si advokát rychle pořídil opis, v nepřítomnosti odsouzen za to, že se zřekl Boha, oddal se ďáblu, několikrát vyvolával démony, s nimiž se spolčoval, a dopustil se i jiných černokněžnických činů.

Jediný muž, který mohl dát podnět k podobnému řízení, během kterého bylo předem rozhodnuto o vině obžalovaného, jehož účast byla navíc vyloučena, byl monsignore de Fontenac, arcibiskup toulouský. Jako jediný církevní hodnostář ve Francii totiž zůstal soudcem Svaté stolice neboli Inkvizice, ještě tolik silné na jihu země, kde je kacířství více rozšířeno. Avšak kdyby šlo o herezi, Peyrac by byl postaven před soud církevní. Jeho zatykač by nenesl jméno krále a předsedy soudu Pierra Séguiera, a nebyl by ve vší tichosti držen v Bastile. Nebylo obtížné domyslet si, že obvinění z čarodějnictví sloužilo jako záminka něčemu jinému a mnohem většímu. Jenže čemu? Komu mohl být toulouský hrabě trnem v oku? Jisté bylo jen to, že ať se na věc Desgrez díval z jakéhokoli úhlu pohledu, vždy skončil u krále.

Opravuji:

Ať svého manžela milovala upřímně či ze zištnosti, nic to neměnilo na tom, že jeho situace byla značně složitá. V žalářním rejstříku nebylo uvedeno ani jeho jméno, ani důvod zatčení. Díky úplatkům se Desgrez ovšem dostal k rozhodnutí generálního prokurátora se sídlem v Toulouse, Filiberta Vénota, ze dne 26. 5. 1660. Činy hraběte de Peyrac, kterými dle výroku dokumentu, z něhož si advokát rychle pořídil opis, bylo vyvolávání démonů, s nimiž se spolčoval, zřeknutí se Boha a další černokněžnické skutky, byly projednávány v nepřítomnosti obviněného, a protože z nich byl dostatečně usvědčen, jejich potrestání bylo rozhodnutím prokurátora postoupeno světskému soudu.

Jediný muž, který mohl vznést podobné obvinění, byl monsignore de Fontenac, arcibiskup toulouský. Jako jediný církevní hodnostář ve Francii totiž zůstal soudcem Svaté stolice neboli Inkvizice, ještě tolik silné na jihu země, kde je kacířství více rozšířeno. Avšak kdyby šlo o herezi, Peyrac by byl postaven před soud církevní a nikoli předán světské spravedlnosti. Jeho zatykač by nenesl jméno krále a předsedy soudu Pierra Séguiera, a nebyl by ve vší tichosti držen v Bastile. Nebylo obtížné domyslet si, že obvinění z čarodějnictví sloužilo jako záminka něčemu jinému a mnohem většímu. Jenže čemu? Komu mohl být toulouský hrabě trnem v oku? Jisté bylo jen to, že ať se na věc Desgrez díval z jakéhokoli úhlu pohledu, vždy skončil u krále.

Takže nedorozumění i na mé straně . Tuhle kapitolu jsem zrovna psala ještě někdy loni na podzim, a jak jsem to sem kopírovala, nedošlo mi, že to tam je špatně naformulované. Takto by to skutečně vypadalo, že Joffrey byl už obžalován a de facto v nepřítomnosti odsouzen, a pak ještě zatčen, poslán do Bastily a postaven před světský soud.

Hmmm, od čeho mám své betačtenářky?

A navíc, když nad tím přemýšlím, arcibiskup by jistě Peyraka nechtěl soudit v nepřítomnosti, ba naopak by si hezky vychutnal, že před ním sedí soudcovské stolici a shlíží na něj spatra, zatímco pokořený pyšný viník a dosavadní provokatér se mu musí zpovídat ze svých skutků .

Toto je příběh Anny a Desgreze, a jeho pohled na události okolo zatčení hraběte směrem zvenčí je pochopitelně jiný, než jak si ho čtenář prožil při čtení knihy. Takový zvláštní, zatím spíš zcela neosobní,dalo by se říct kalkul, což je ale pochopitelné. Líbí se mi ten počáteční odstup. Jsem zvědavá, kdy a jak se ten vztah mezi klienty, teda spíš klientkou a jejich advokátem zásadně zlomí.

Znovu jsem si připomněla některé události, které předcházely zatčení Joffreye.
Arcibiskup si ho chtěl opravdu asi jen vychutnat, v těch jeho slovech z Královských slavností je cítit spíš jen zdvižený prst než touha po likvidaci :
„Na mou věru,“ ozval se najednou, „nejzvláštnější, co jsem dneska ráno viděl, byl ten podivný černozlatý pár z Toulouse. To je ale žena, přátelé! Nádhera! Říkali mi to, ale nechtěl jsem tomu věřit. A vypadá, že je do něj upřímně zamilovaná. Ten kulhavec mě skutečně mate.“
„Ten mate všechny, kdo se s ním setkají,“ prohlásil toulouský arcibiskup kysele. „Já ho znám už několik let a neopovažuju se tvrdit, že mu rozumím. Je v něm cosi ďábelského.“
Už zase žvaní, řekla si malomyslně Angelika...........Když už jste se zmínil o té dvojici, která vás zřejmě zaujala, můžu vás ujistit, že ten šlechtic a jeho žena se před svým svatebním dnem, kdy jsem jim v toulouské katedrále požehnal, v životě neviděli. A přece po několika letech svazku, posvěceného narozením syna, je jejich vzájemná láska zjevná naprosto každému, kdo se s nimi setká.“
Anna Rakouská na něj vděčně pohlédla a monsignore se pyšně nafoukl.
Je to pokrytec, anebo to myslel upřímně? uvažovala v duchu Angelika.



Ovšem je zvláští, že by arcibiskup později nevěděl, že se něco za jeho zády upeklo, když už nebezpečí větřil i Joffrey :
...„Okouzlil jste nás,“ řekl král zpěvákovi. „Nepřeji si nic ji¬ného než mít častěji příležitost poslechnout si vás.“
Pohled Joffreye de Peyrac pod maskou podivně zazářil.
„Nikdo si to nepřeje víc než já, Sire. Ale všechno závisí na Vašem Veličenstvu, není-liž pravda?“
Angelice připadalo, že panovník lehce zvedl obočí.
„Je to pravda. Jsem rád, že jste mi to připomněl, pane de Peyrac,“ od¬pověděl poněkud suše.

A palec nahoru za tuto pasáž, která mě tak jako Moirru rozesmála :
Desgrezovi hlavou prolétla zlomyslná myšlenka, zda jeho přítel, jehož manželskou oddaností si byl jist, po setkání se švagrovou nezalitoval, že mu k uzavření sňatku nabídli špatnou sestru.

A druhý palec nahoru za Desgreze, který se při pohledu na Angeliku zaobírá ryze mužskými a ryze praktickými otázkami, tedy jaký je s ní asi sex. A jistě to nebude trvat dlouho, kdy se mu o Angelice bude zdát a kdy své snění dotáhne až do vítězného konce.

Tereza píše:

Ovšem je zvláští, že by arcibiskup později nevěděl, že se něco za jeho zády upeklo, když už nebezpečí větřil i Joffrey

Ohledně všech událostí kolem zatčení, věznění, pak přípravy procesu a procesu samotného si lámu hlavu už nějakého půl roku a nesrovnalostí tam je víc... U tohohle momentu si říkám, že něco jiného je tušit, že se něco stane, a doufat, že se nic nestane. A potom, jaká byla role krále v samotném zatčení, jeho okolnostech a způsobu, a jaká role Fouqueta. Protože v druhém díle Angeliky a krále Ludvík vysvětluje, že on vlastně až tak na vině nebyl, že chtěl dát výstrahu těm, kteří by mohli ohrožovat jeho moc a budovat království ve státě, ale de facto ponechal volné ruce Fouquetovi, pozorně sledoval jeho metody a ty později převzal v jeho vlastním zatčení... Jako otázek do pranice a k diskusi se tu nabízí mnoho .

V souvislosti s Joffreyovým tušením mne pak zaujala zmínka v knize Angelika a její láska:

"(...) Kdy jste proboha upřímný?“
„Když vás držím v náručí, krásko moje. Jen tehdy nevím, co dělám. A je to chyba, za kterou jsem draze zaplatil. Protože jsem projevil tu slabost a chtěl jsem zůstat s vámi, moje příliš krásná ženuško, před patnácti lety jsem včas neutekl královým pochopům, pověřeným mě zatknout. I předcházející noc jste uspala mou bdělost, a tak jsem poskytl vašim hugenotům čas připravit past a uvízl jsem v ní.“

Působí to na mne tak, že pan hrabě přímo dostal echo, že se něco stane, ale namísto aby utekl, zůstal se svojí ženou...

Ale přitom k zatčení došlo za bílého dne a kdyby se vytratil (takhle to vypadá, že to držení bylo kvůli nočním láskyplným radovánkám), tak by se přece nemohl účastnit královské svatby?


A ještě k arcibiskupovi : Nevím, jak v původně vydané verzi, ale v Integrale se pak na několika místech zmiňuje, že monsignore de Fontenac apeloval opakovaně v Joffreyův prospěch, a dokonce se distancoval od činů svého někdejšího slouhy mnicha Béchera… Z toho je tedy jasně patrné, že si byl velmi dobře vědom, že se mu věci vymkly z rukou, a že měl Joffreye vlastně rád .

Je středa, a jakožto děti základní školou povinné jsme říkávaly: "Sukně se zvedá!" V dalších letech jsem pochytila i dospělejší verzi, a to: "Je ho tam třeba!" A já myslím, že advokáta Desgreze je v příběhu opravdu třeba, aby hraběte de Peyrac vysekal z té šlamastyky, do které se dostal...

Tereza píše:

Toto je příběh Anny a Desgreze

… a taky je třeba dobrých, morálních a bezúhonných duchovních, kteří by vedli své ovečky po těch správných cestách .

Dnes jsem stručný kousek, neb musím šetřit textem - opět se nebezpečně blížíme k rozpracovaných a nedopsaným pasážím...

Penelopo, vyprávění krátké, ale velmi zábavné a vtipné.
Pan advokát, který si neodepře náruče jiných žen, tak vyzvídá v přestrojení a nabízí zpověď Anně, aby vyzvěděl, jestli mu náhodou nebyla nevěrná. To je prostě pěkná podpásovka.

„Nechcete se vyzpovídat?“

„Děkuji, otče,“ odpověděla zaraženě, neboť ji zaskočil a nebyla si jistá, zda je pouliční způsob zpovědi vůbec možný, „mám svého zpovědníka a naposledy jsem u něj byla před třemi dny.“

„Jste si jistá, že jste se od té doby nedopustila žádného hříchu? Nezapomínejte, že Bůh vás vidí neustále! I ve tmě.“

Anna se mírně zarděla, protože si vzpomněla na poslední Desgrezovu noční návštěvu, která však spadala do období, z něhož se stihla vyznat, a které už smylo upřímné pokání zahrnující několikeré Zdrávas.

„Ne, není to třeba.“

„Mladá a pohledná žena jako vy jistě dostává spoustu nabídek od neodbytných mladíků. A protože krása s sebou nezřídka nese i pýchu, nebylo by divu, kdybyste svodům nějakého chlapce podlehla a oddala se s ním hříšné lásce.“

Anna není včerejší a umí se pohotově bránit. Proto si vymyslela rovnou tři bratry.

Docela by mě zajímalo, kdyby ten podvod prohlédla dříve a přistoupila na Desgrezovu hru. Vylíčila by mu nějakou krátkou romanci s okouzlujícím mladíkem. Byl by ochoten uznat, že to byla jen hra? Kdo ví?

mimi píše:

Pan advokát, který si neodepře náruče jiných žen, tak vyzvídá v přestrojení a nabízí zpověď Anně, aby vyzvěděl, jestli mu náhodou nebyla nevěrná. To je prostě pěkná podpásovka.
Docela by mě zajímalo, kdyby ten podvod prohlédla dříve a přistoupila na Desgrezovu hru. Vylíčila by mu nějakou krátkou romanci s okouzlujícím mladíkem. Byl by ochoten uznat, že to byla jen hra? Kdo ví?

Teď jsem dočetla díl Angelika a její láska a tam Joffrey Angeliku testoval podstatně hůř...

Desgrez si od té zpovědi třeba sliboval načechrání vlastního ega, že mu Anna bude chválit jeho osobní výkony .

PenelopaW píše:

moirra píše:

ja som sa pôvodne chytila tohto, kde vy dve hovoríte že 26.06 je "dátum zatýkače" :

neviem ale začínam mať pocit že Čeština musí byť veľmi vzdialený jazyk od Slovenčiny .. myslím potom že neviem čo vy dve chápete pod "dátumom zatýkače" a rozdielom medzi ním ako takým a vynesením nejakého uznesenia a samotným zatknutím - takže pre nedostatok jazykovej kvalifikácie to vzdávam a idem radšej pozerať film

Jak už jsem psala, tady došlo k nedorozumění, rozhodnutí toulouského prokurátora bylo chybně označeno za zatykač. Přesné datum zatykače "ve jménu krále", na základě kterého byl Joffrey 9. června zadržen, nikde uvedeno není.

Chronologie událostí mohla být takováto:
- toulouský arcibiskup vznesl obvinění z čarodějnictví
- arcibiskup i Peyrakovi odjeli na královskou svatbu
- toulouský prokurátor dostal zákulisně pokyn předat Joffreyovo obvinění světské spravedlnosti, na základě jeho rozhodnutí byl sepsán zatykač (který už měli připravený, jen čekali na záminku)
- Joffrey na mši rozmlouvá s arcibiskupem, ten ho asi straší, že ho obvinil z čarodějnictví, ale sám nemá ani tušení, že už to je dávno mimo něj
- Joffrey zatčen a eskortován do Paříže

Nechápu, co je na tom k nepochopení .

Samozrejme som sa ozvala keď si tu písala že pani AG tam má hrubú chybu či chyby a že ty si opravuješ časovú os ......
----------------------------------

Chronologia udalostí mohla byť za zohľadnenia indicii z kánonu takáto :

arcibiskup sa chystal na obvinenie Joffreya pred cirkevným súdom a postaral sa o to aby dostal pozvanie na kráľovskú svadbu, aby za kulisami mohol pripravovať proces
chcel sa ešte poradiť s Mazarinom ktorého sprevádzal už dlhšiu dobu an cestách a zrejme čakal an vhodnú chvíľu - čo aj urobil a ihneď po návrate do Toulose rozbehol proces - to už samozrejme vedel že sa tam Joffrey nevráti
keby totižto nikto netušil že je zatknutý, mohli by sa obávať že sa tam Joffrey zjaví - čiže mali istotu že sa zjaviť nemôže a môžu ho pekne v suchu súdiť v neprítomnosti

Citovat:

- toulouský arcibiskup vznesl obvinění z čarodějnictví predtým ako Joffrey odcestoval z Toulouse ...

To by šlo asi veľmi ťažko, keďže Joffrey bol sám váženým členom parlamentu (názov pre vtedajšiu súdnu radu. sídliacu v Narbonskom paláci. bývalého sídla grófov Toulouských)
to by Joffrey okamžite dozvedel - aj z hore uvedených príčin aj preto že mal v meste kamarátov ...
veď neskoršie sa kvôli nemu Toulouse aj provincia vzbúrili

a tiež preto že Arcibiskup už v Toulouse hodnú chvíľu nepobudol lebo bol už dlhšiu dobu z Mazarinom na cestách – ako vyplýva z kánonu

arcibiskup bol dokonca taký zbabelec že sa postaral o to aby jeho meno nikde nefigurovalo

Tak ako si nemyslím že kráľ sušil nejaký zatýkač vo vrecku od mája tak si nemyslím že by súd súdil proces z dátumom rozhodnutia 26 mája ešte za prítomnosti Joffreya v meste .... a niekoľkomesačnej neprítomnosti arcibiskupa ...pani AG tam nemá vôbec žiadnu chybu –

Arcibiskupa Mazarin aj kráľ zneužili na svoje machinácie – keby totižto boli zatkli Joffreya na základe
už vydaného cirkevného rozsudku - zatýkač by stačilo aby podpísala nejaká vysoko postavená cirkevná osobnosť – neboli by ho okrem iného zatýkali inkognito na kráľov príkaz a nenariadili aby v Bastile bol inkognito - teda neuvádzať meno väzňa –

jednoznačne chceli získať čas aby premysleli stratégiu a uvideli čo bude ďalej .... a tam sa zrejme zamiešal Fouquet ktory bol toho času generálnym prokurátorom v Paríži - a kráľ a Mazarin ho nechali pôsobiť

čo napokon kráľ aj neskoršie priznáva Angelike .....

premňa toto všetko vyplýva celkom logicky z kánonu
--------------

Nechápem, čo je na tom k nepochopeniu

---------------------------

Viac tuto:

http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=1&t=852

Uveď mi prosím citát, kde osočuji AG z hrubých chyb .

Když jsem si teď četla knížky, vycházela jsem z Integrale, kde je událostí o něco více, ale zase tam místy hapruje chronologie. Např. při královské návštěvě v Toulouse se to úplně neslučuje s historickou realitou, o tom jsme si i psaly, když jsem srovnávala dějovou časovou osu s historickou, kterou jsi vytvořila pro roky 1659 a 1660. Protože v českém překladu některé scény chybí a jiné jsou zpřeházené, nebráním se myšlence, aniž bych ale tvrdila, že nemusím nutně mít pravdu, že se mohla chybička vloudit i tentokrát. Jaké datum je u toho Venóta uvedeno v jiných jazycích? Taky červen?

Co se týče Mazarina, přiznám se, že jeho aktivní účast jsem tam nikde neviděla. Naopak to na mne působilo dojmem, že když se dozvěděl, že se něco chystá, dělal mrtvého brouka, protože mu nějaký Peyrac a jeho případný pád ke dnu byly fuk. I z královy zpovědi Angelice v díle Angelika a král vidím hlavní iniciátory ve Fouquetovi a Ludvíkovi.

Ostatně Desgrez, když se začal o zákulisí zajímat, zjistil, že Mazarin je slepá stopa a nitky (Condé, Tonnel,králův bratr) vedou k Fouquetovi...

Celé to na mne působí tak, že Peyrac ležel v žaludku králi kvůli své autonomii a Fouquet měl obavy, že by ho Angeličino tajemství mohlo ohrozit. A tak využili záminky arcibiskupova podnětu, obvinění z čarodějnictví... Obvinění mohl vznést kdykoli, to nemuselo být bezprostředně před svatbou. A tady by chtělo zjistit, ke komu jej vznesl. K toulouskému parlamentu rozhodně ne, jednak byl jeho členem sám Joffrey, jednak parlament je představitelem moci světské. Sám arcibiskup byl v oblasti nejvyšším představitelem Inkvizice - musel dát podnět nějakému svému nadřízenému (komu?) nebo jej byl oprávněn projednávat sám? Vidím to tak, že si budeme muset načíst něco o církevní správě i dějinách, neboť co vím, královská autorita už v téhle době zasahovala do církevních otázek (např. jmenování duchovních), takže to celé bude ještě složitější .

V době zatčení na svatbě Joffrey byl jen obviněn, nikoli odsouzen (viz rozhovor Desgreze s Angelikou), tohle může být chyba v českém překladu , protože by ho těžko za jednu věc soudil nejprve soud církevní, a pak světský... Nemluvě o dlouhém věznění v utajení, které soudem skončilo hlavně kvůli Desgrezově a Raymondově snaze nepjakýproces vyvolat.

P.S.: Líbí se mi, jak to každý čte jinýma očima . Měly bychom přimět někoho dalšího, aby si příslušné díly načetl, abychom tu nevedly akademický spor ve dvou .

P.P.S.:Ťukám to na tlf, takže citáty kdyžtak doplním zítra.

EDIT: Odpovědi jsem dala sem: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=1&t=852

jeanne píše:

Zabývat se detaily, kdy kdo a co v románu v souvislostmi s reálnými událostmi, lze jen rámcově, protože detailní exaktnost není předmětem zájmu ani autora ani čtenáře.

Súhlasím, z výhradou do určitej miery musí mať písateľ prehľad o dobe v ktorej sa pohybuje. a preto nieje problém sem tam si niečo posunúť čo robila aj pani AG a robil to aj Dumas a iní autori historických románov.

V tomto prípade nešlo v diskusii o udalosti reálne ale výhradne o indície z kanónu, týkajúce sa Joffreyovho zatknutia.


keďže je (aspoň pre mňa) nemožné písať fikci bez znalosti udalostí z kánonu, aby dej nepostrádal logiku, a mám už 3 roky v šuplíku rozpracovaných XY fikcí, tak som si samozrejme už dávnejšie robila výpisky k tému Joffreyovo zatknutie a súd.
Preto mám v zbierke tie obsiahle poznámky ktoré som včera čiastočne zverejnila.

PS: bohužiaľ samy vieme ako to vyzerá keď niekto

poprvé:zabudne čo písal v predošlých knihách
podruhé: a na dôvažok aj v historických udalostiach skáče bez ladu a bez skladu z obdobia do obdobia
dopredu...dozadu a naspäť ...

výsledkom je potom pre čitateľa znalého predošlých kníh ťažko stráviteľný chaos*** presne povedané: 14 diel Angeliky - ktorý sa s kvalitou hlavne prvých 6-tich dielov Angeliky nedá vôbec porovnať - a pritom mohol byť veľmi dobrý

---------------------------

*** toto sa v žiadnom prípade netýka fikcí od Penelopy - tie sú skvelé a na 90% aj skvele zrešeršované

moirra píše:

*** toto sa v žiadnom prípade netýka fikcí od Penelopy - tie sú skvelé a na 90% aj skvele zrešeršované

Jsem jen vztahovačná, anebo zde cítím jistou kritiku za těch 10 %?

PenelopaW píše:

moirra píše:

*** toto sa v žiadnom prípade netýka fikcí od Penelopy - tie sú skvelé a na 90% aj skvele zrešeršované

Jsem jen vztahovačná, anebo zde cítím jistou kritiku za těch 10 %?

čo Polačka naozaj nemôže vystáť keď sa niekto robí blbý
dala som ti vskutku viac ako skvelú quotu

poznáš azda niekoho na tejto planéte kto je 100-percentný? "neomylné" boeingové software posledného času
nám práve ukazujú že toto je veru na tejto planéte absolútne nemožné

Sice krátké pokračování, ale hned mě napadla otázka - chystal se Desgrez v přestrojení do vězení za Joffreyem a testoval věrohodnost kostýmu na Anně nebo už má první setkání s hrabětem za sebou?

A věrohodně určitě působil, protože zmátl i Angeliku :
Potřásla hlavou, aby zahnala ponuré myšlenky, a právě se chystala vrátit k prokurátorovi, když jí zastoupil cestu jakýsi kněz v ošuntělých šatech.
„Klaním se vám, madame de Peyrac. Zrovna jsem chtěl zajít k panu Fallotovi, abych si s vámi promluvil."
„Jsem vám k službám, pane abbé, ale nepamatuji se, že bychom se znali."
„Skutečně?"
Když nadzvedl široký klobouk a zároveň i krátkou prošedivělou paruku, vyděšená Angelika poznala advokáta Desgreze.
„To jste vy? Ale proč to přestrojení?"
Mladík si znovu nasadil paruku. Polohlasně zabručel: „Protože včera potřebovali v Bastile zpovědníka."
Vytáhl ze záhybů pláště rohovinovou krabičku s tabákem, šňupl si, kýchl, vysmrkal se a pak se zeptal Angeliky: „Co vy na to? Nevypadám dost věrohodně?"

Tereza píše:

chystal se Desgrez v přestrojení do vězení za Joffreyem a testoval věrohodnost kostýmu na Anně nebo už má první setkání s hrabětem za sebou?

Desgrez, podle toho, co je psáno (nerada bych tu byla opět osočena, že čtu a chápu a interpretuji blbě), se již napoprvé pokoušel k Joffreyovi dostat, ale neuspěl (vězeň byl přísně střežený). Podařilo se mu jen získat informace o tom, že je s ním prozatím zacházeno dobře. Co vím, tak se do Bastily propracoval až v okamžiku, kdy se mu podařilo vymoci jmenování advokátem - Angelika na něj tehdy čekala v hospůdce za hradbami, protože ji nemohl vzít s sebou. A podle narážek v knize to bylo až tak měsíc před procesem, někdy v prosinci...

Tereza píše:

A věrohodně určitě působil, protože zmátl i Angeliku

Trochu jsi předběhla události, ale to nevadí . Dávám dnes další kousek, a v neděli pak to, co jsi nakousla .

Desgrez má před sebou opravdu velké dilema. A Anna jistě strojí na té straně vah, kde je napsáno nebrat.
Jsem zvědavá,jaký podnět ty váhy nakonec definitivně převáží.

A přiznávám, že jsem musela dohledat, co znamená narážka na "Peyracovu Canossu." Desgrez ovšem zatím netuší, že by se Joffrey nikdy nesnížil do role bosého kajícníka , který by žádal toulouského arcibiskupa o odpuštění.....

Tereza píše:

A věrohodně určitě působil, protože zmátl i Angeliku :
Potřásla hlavou, aby zahnala ponuré myšlenky, a právě se chystala vrátit k prokurátorovi, když jí zastoupil cestu jakýsi kněz v ošuntělých šatech.
„Klaním se vám, madame de Peyrac. Zrovna jsem chtěl zajít k panu Fallotovi, abych si s vámi promluvil."
„Jsem vám k službám, pane abbé, ale nepamatuji se, že bychom se znali."
„Skutečně?"
Když nadzvedl široký klobouk a zároveň i krátkou prošedivělou paruku, vyděšená Angelika poznala advokáta Desgreze.
„To jste vy? Ale proč to přestrojení?"
Mladík si znovu nasadil paruku. Polohlasně zabručel: „Protože včera potřebovali v Bastile zpovědníka."
Vytáhl ze záhybů pláště rohovinovou krabičku s tabákem, šňupl si, kýchl, vysmrkal se a pak se zeptal Angeliky: „Co vy na to? Nevypadám dost věrohodně?"

Opožděně se k tomu dnes dostáváme .

Tereza píše:

A přiznávám, že jsem musela dohledat, co znamená narážka na "Peyracovu Canossu."

Na Canossu jsem skrytě hrdá, ta vyvstala v mé vlastní hlavě - což mi trochu zahřálo ego, že si ještě z dějin středověku a z boje o investituru přece jen něco pamatuju . Doktor Drška, u kterého jsem na toto téma skládala zkoušku, by byl na mne jistě pyšný .

Tereza píše:

Jsem zvědavá,jaký podnět ty váhy nakonec definitivně převáží.

Ten podnět mi mezi řádky sám vyplynul z kánonu... Tak snad jsem ho identifikovala dobře .

Dnes do mě Penelopa "žduchla", nevěděla jsem, že je zde již delší dobu nový příspěvek.
Nemůžu se zbavit dojmu, že Desgrezovi něco uniká - vždyť Peyrac musel být opravdu velká ryba. Možná je to právě Anna, která ho tak trochu rozptyluje, možná je to nezkušenost se špinavou politikou, která jeho klienty semele. Ten relativní klid mě děsí.
Ale přeju Desgrezovi tu pohodu, co si s Annou stále ještě užívá. Čekají ho těžké časy.


Druhého dne ráno, když vyrazil do rue de l'Enfer, potkal Desgrez, opět v převleku za abbého, hraběnku de Peyrac náhodou na náměstí před katedrálou Notre-Dame.
To jsi mi Penelopo neměla dělat. Zase mě píchlo u srdce kvůli Notre-Dame. Pořád mám pod kůží ten zvláštní pocit absolutní pokory, když jsem tam kdysi uprostřed hlavní lodi stála, otáčela se dokola a dívala se na tu monumentální krásu. Doufám, že "Stará dáma" brzy zacelí všechny jizvy.

Poznámka pod čarou:
Možná zde již odkaz na tuto hru byl(byl sekce Po stopách Angeliky, upozornila na tu hru Moirra), ale já ho nyní opět přidávám.
Před chvílí mně syn ukázal tu PC hru (Paříž , Velká fr. revoluce) Assassin's Creed: Unity,
která je nyní ke sažení zdarma, výtěžek jde na opravu katedrály a mladí ji ve velkém hrají. Syn také, a já už jsem se v jeho hře prošla v kalužích okolo Justičního paláce a po Pont Neuf.
https://www.youtube.com/watch?v=MquyxyBqZXE
2 - 5 minuta, 10.30 -paráda

V Notre-Dame jsem nebyla... plánovala jsem na podzim nebo hned zkraje roku, ale vlezly mi do toho demonstrace a neklidná situace v Paříži. A teď požár, takže katedrálu v dohledné době obdivovat nebudu... Jediné, co na tom lze shledat pozitivního, je to, že si nyní díky plánované rekonstrukci, budeme moci představovat, jak probíhala samotná stavba tohoto symbolu Cité…

Co se Desgreze týče, při četbě knih se mi zdálo, že si zprvu moc nebyl jistý, zda do toho případu vůbec chce jít. Právě proto, že si velmi dobře uvědomoval ošemetnost celé situace. Moc se mi proto líbí myšlenka, že ho nakonec, vedle možnosti udělat si v advokacii jméno a nabýt nějaké majetky, zviklala osobnost jeho klientky. Ale jestli to z textu není pochopitelné, tak jsem to napsala blbě . Snad mne omlouvá aspoň částečně skutečnost, že jsem to před vložením na fórum "pilovala" tři dny po porodu po propuštění z porodnice .

Že ho zviklala klientka bylo z textu velmi jasné , já měla na mysli fakt, že se do té doby věnoval Desgrez jen malým rybám, tento proces byl asi i na poměry roku 1660 opravdu silné kafe - upálit vysoce postaveného šlechtice to už přesahovalo běžný rámec. Nikdo zainteresovaný nebyl zkraje schopen odhadnout následky.

S katedrálou to nakonec dopadlo alespoň trochu nadějné. Musíme doufat, že bude opravena co nejlépe.
Držím palce.

Tereza píše:

Že ho zviklala klientka bylo z textu velmi jasné , já měla na mysli fakt, že se do té doby věnoval Desgrez jen malým rybám, tento proces byl asi i na poměry roku 1660 opravdu silné kafe - upálit vysoce postaveného šlechtice to už přesahovalo běžný rámec. Nikdo zainteresovaný nebyl zkraje schopen odhadnout následky.

Zúčastnění poměrně dlouho doufali, že se jim podaří vymoci procesu církevního, který skýtal už hodně vysoké šance, že vězeň bude zproštěn viny... To upálení je v danou chvíli jen jednou z možností, a to tou nejkrajnější - i Angelika sama vyjadřuje silnou víru, že vše je nedorozumění, bude to vysvětleno, a Joffrey se jí vrátí domů. (Oproti tomu ji ty naděje dost zašlapává do prachu .)

Že do toho nakonec Desgrez šel svědčí v kontextu toho, co píšeš, o tom, že měl hodně silné sebevědomí (anebo velké ego ) . Ovšem on to vlastně říká sám: neměl co ztratit. (A my víme, že se sakra přepočítal .)

Po dlouhé době přidávám další kapitolu fikce, tentokrát (jako kompenzaci za prodlevu) v plném znění a nikoli po částech.

Ač to pro příběh jako samotný není podstatné, zahájila jsem sledováním Ludvíkova příjezdu ze strany Anny & company, protože takovou událost by si jistě nikdo z nich nenechal ujít.

Kapitole nakonec zůstal pracovní název, neboť jsem do poslední chvíle nevymyslela lepší. Ale původně se jmenovala "Návrat krále", dokud mne netrkla nápadná podobnost s Tolkienem. A srovnávat Ludvíka XIV. s Aragornem přišlo odvážné i mně .


Četla jsem si pro osvěžení všeho kolem procesu vydání od Čs. spisovatele, a kromě rozdílného znění některých replik (v textu jsem se nakonec přiklonila k syntéze), se od Integrale liší v dalších drobnostech. Kupříkladu: Co měla Angelika na sobě v ten večer, kdy byla zavražděna Margot??

Markýza Andělů 2: Angelika se zachvěla a přitáhla si hnědý plášť.

Královské slavnosti: Angelika se zachvěla a přitáhla si volný plášť z hedvábí švestkové barvy.

S ohledem na to, že chci před publikováním dalšího, již dávno sepsaného textu, přečíst znovu Markýzu andělů 2, ale mám rozečtené dvě další knihy z úplně jiného ranku, je otázkou, kdy bude pokráčko . Ale když mne dobře namotivujete, myslím, že by se mojí noční kojící četbou mohla stát Angelika, a pak to bude odsýpat rychleji .

Nic nepošení návštěvníka tohoto fóra po prodělané chřipce víc, než nový příspěvek ve fikcích.
Příjed krále jsi popsala Penelopo opravdu krásně. Ani jsem netušila(nebo zapomněla), že mohlo existovat něco jako tištěný program obsahující trasu průvodu. Popis šatů krále a jeho choti byl také parádní a u Tebe tak nějak předpokládám, že i autentický . Úplně si ty outfity dovedu živě představit.
Nějaký obrázek by k tomu průvodu nebyl

A Desgrezova první velká konfrontace s Angeličinou povahou se mi také líbila. On má svůj život, cítím z jeho strany stále jistou odtažitost k Peyracovým a také krutě střízlivé vidění celé situace okolo procesu - a přece nakonec necouvne. Jsem moc zvědavá, jak ten jeho vztah k zelenooké těhotné klientce ve své fikci dál uchopíš.

K příjezdu krále do Paříže:

Tereza píše:

Ani jsem netušila(nebo zapomněla), že mohlo existovat něco jako tištěný program obsahující trasu průvodu. Popis šatů krále a jeho choti byl také parádní a u Tebe tak nějak předpokládám, že i autentický . Úplně si ty outfity dovedu živě představit.

Informaci o programu mám z Integrale a zpětně jsem zjistila, že stručná noticka je i v původním vydání.

MARKÝZA ANDĚLŮ 2:
Policie ve slavnostních uniformách s píkami, halapartnami a mušketami ovládla ulice, ozývající se křikem vyvolávačů, kteří rozdávali spisky s programem slavnosti, trasou královského průvodu a popisem vítězných oblouků.

Text té brožurky měl tedy obsahovat trasu průvodu a popis těch triumfálních oblouků na Pont Notre-Dame. S ohledem na to, že jim AG v Integrale věnuje značnou pozornost při procházce Angeliky s Fallotovým strýcem, zajímalo by mne, zda se jí nějaký zachovaný výtisk nedostal do ruky.

KRÁLOVSKÉ SLAVNOSTI:
(…) Dnes se na obou koncích mostu navíc skvějí velké triumfální oblouky z lehké tkaniny a barevného plátna.
Vjezd na most zdobí oblouk s tématem Mír a Manželská láska.
Je na něm Mars sražený k zemi Hymenem a odzbrojený Amory, Iris spojuje portréty mladých snoubenců pod mateřským pohledem Junony-Anny Rakouské. O kousek dál připomínají alegorické dvojice základy šťastného svazku. Čest a Plodnost a Věrnost drží snubní prsten a Manželství dvě propletená srdce.
Směrem k Marché-Neuf představuje hlavní obraz Herkula s rysy krále, spojeného s Minervou, podobající se královně, za dohledu Merkura-kardinála Mazarina. Svatý Ludvík a Blanka Kastilská sestupují z nebe, aby požehnali novomanželům, a na zemi Amorové a shromážděný lid začínají zpívat s příležitostným sborem: „Hymene! Hymene!“

Outfity královského páru jsou taktéž převzaty z Integrale .

KRÁLOVSKÉ SLAVNOSTI:
Král: Odmítl baldachýn, který pro něj radnice dala vyšít. Chtěl, aby ho viděl lid v jeho stříbrem vyšívaném obleku, zdůrazňujícím jeho urostlou postavu. Tvář mu před sluncem chránil klobouk, jehož střechu zdobenou bílými péry držely diamantové spony.
Královna: Objevila se mladá královna, sedící na římském trůnu z pozlaceného stříbra, taženém šesti koňmi, s přikrývkami vyšitými zlatými liliovými květy a posázenými drahokamy.
Pomlouvači z Pont-Neuf šířili zprávy, že nová královna šilhá, je ošklivá a hloupá. Všichni se radovali, že panovnice sice není nijak zvlášť krásná, ale má nádhernou perleťovou pleť, velké modré oči, jemné vlasy barvy bledého zlata, což ji činí půvabnou. Obdivovali její držení těla, její královskou vznešenost, vytrvalost, s níž tato křehká žena snášela tíhu svých brokátových šatů zdobených diamanty, perlami a rubíny.

Tereza píše:

Nějaký obrázek by k tomu průvodu nebyl

Přes obrázky je tu Moirra .

EDIT:

Že jsi to Terezo Ty, a že máme opět funkční počítač, nedalo mi to a zadala jsem do google správný řetězec slov, takže jsem byla korunována těmito skvosty:

6. června: rozhovor Ludvíka XIV. a Filipa IV. na Bažantím ostrově (v pozadí infantka)
https://fr.wikipedia.org/wiki/1660_en_F ... renees.jpg

Svatba:
https://www.histoire-image.org/fr/etude ... e-autriche

Alegorie manželství Ludvíka a Marie Terezie od Jeana Nocreta
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... uselang=fr

Král v Paříži 1660
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... uselang=fr

Příjezd krále - vyvýšený trůn u brány Saint Antoine:
https://art.rmngp.fr/fr/library/artwork ... nt-antoine

Pamětní medaile s královnou:
https://www.saivenumismatique.fr/monnai ... 18737.html
https://www.ebay.fr/itm/JETON-LOUIS-XIV ... 2605126648 (na druhé straně mince profily královského páru)

Příjezd královského páru do Paříže:
https://www.histoires-de-paris.fr/entrees-royales/ (článek ve FJ obecně ke královským slavnostním příjezdům do hlavního města)
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b8404577k.item
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... uselang=fr

Poslední odkaz je naprosto perfektní záležitost!!!! Lze nazvětšovat + jsou tam popisky jednotlivých částí průvodu, takže rýpalové mohou porovnávat s Integrale.
(Jestli nebude Moirra aktivnější, mohu pak výčet jednotlivých osob doplnit formou citátu do tématu královské svatby. Pokud tedy nezaložíme extra téma jen na příjezd do Paříže .)

Hm... tak po zkopírování odkazu odsud do prohlížeče se mi nic nenačítá - doporučuji tedy název obrazu zadat do google.

"1660 entry of Marie Thérèse of Austria (new wife of Louis XIV of France) into Paris.jpg"

Tady funkční obrázek na jiných stránkách, ale nejde tak hezky zvětšovat: https://www.alamy.com/19-1660-entry-of- ... 88203.html


Dle mých výpisků byly jednotlivé "složky" průvodu tyto:

- členové žebravých řádů - františkáni, johanité, augustiniáni a karmelitáni
- duchovenstvo s kříži a korouhvemi
- městská garda
- guvernér (pan de Burnonville) a jeho stráže
- starší cechu kupeckého, radní, konšelé, dozorční úředníci čtvrtí, mistři cechu soukenického, pekařského a vinařského
- cech obchodníků
- policisté, strážci věznic, důstojníci a soudní vykonavatelé
- nejvyšší soudní úředníci, úředníci z daňových úřadů a výběrčí
- královna matka a princezna Henrietta Anglická
- Mazarinův "konvoj" čítající 72 mul ve 24 řadách, podkoního jeho eminence, pážata, koně, 11 kočárů se šestispřežím a kočár samotného kardinála
- šlechtici se svým služebnictvem: d'Humieres, Lauzun, Saint-Aignan, de Guiche, Brienne, de Vardes v čele švýcarské gardy
- král
- nejvyšší komoří, nejvyšší král. pobočník, vrchní královský podkoní a velitel stráží
- princ de Condé a králův bratr (v Integrale vynecháni!)
- královna na pozlaceném římském trůnu

Tereza píše:

Jsem moc zvědavá, jak ten jeho vztah k zelenooké těhotné klientce ve své fikci dál uchopíš.

Já taky .

Penelopo, přidávám svou porci pochvaly.
Moc se mi lįbilo, jak jsi propojila pasáže z knih se svým vyprávěním. Pohled Desgreze na prūbėh událostí, který je v knihách líčen očima hlavní hrdinky, je zajímavý. Jsem zvědavá, jak další událostí ovlivní vývoj vztahu mezi Annou a panem advokátem.

PenelopaW píše:

Informaci o programu mám z Integrale a zpětně jsem zjistila, že stručná noticka je i v původním vydání. (Až budu u PC, vložím citáty.) Text té brožurky měl obsahovat trasu průvodu a popis těch triumfálních oblouků na Pont Notre-Dame. S ohledem na to, že jim AG v Integrale věnuje značnou pozornost při procházce Angeliky s Fallotovým strýcem, zajímalo by mne, zda se jí nějaký zachovaný výtisk nedostal do ruky.
Outfity královského páru jsou taktéž převzaty z Integrale .

Tereza píše:

Nějaký obrázek by k tomu průvodu nebyl

Přes obrázky je tu Moirra .

S tou brožúrkou to je super postreh! Mne to akosi ušlo.

To s tým že si chlapi ženy vykladali na ramená to máš z nejakého oficiálneho zdroja alebo je to tvoj vlastný umelecký výtvor? Považujem za rozkošné že si Desgrez Annu posadil an ramená ale za ešte veselšie že ju, keď už bol unavený, bez okolkov podal ďalej.

Páči sa mi tvoj opis ako desgrez Anna 6 Co pozorovali kráľov príchod z iného uhlu ako Angeliak a jej spoločnosť.

Ja som nikde mala uložené z akého zdroja presne čerpala pani AG pri opise kráľovskej svadby aj pri opise slávnostného
príchodu novomanželov do Paríža ale neviem to momentálne nájsť. Spomínam si iba na to že to bola akási dobová kronika
od oficiálneho kráľovského kronikára.

K príchodu kráľa do Paríža som zatiaľ niečo obrazové pridala sem:

http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... 197#p25197

mimi píše:

Penelopo, přidávám svou porci pochvaly.
Moc se mi lįbilo, jak jsi propojila pasáže z knih se svým vyprávěním.

Děkuji .

moirra píše:

S tou brožúrkou to je super postreh! Mne to akosi ušlo.

Ono je to v podstatě zmíněno velmi marginálně. Toho si všímáme jen my úchylové, co si kvůli psaní fikcí děláme výpisky z knih .

moirra píše:

Páči sa mi tvoj opis ako desgrez Anna 6 Co pozorovali kráľov príchod z iného uhlu ako Angeliak a jej spoločnosť.

Ovšem obě skupiny byly téměř u zdroje - velmi blízko brány Saint-Antoine, kde průvod začínal .

moirra píše:

To s tým že si chlapi ženy vykladali na ramená to máš z nejakého oficiálneho zdroja alebo je to tvoj vlastný umelecký výtvor? Považujem za rozkošné že si Desgrez Annu posadil an ramená ale za ešte veselšie že ju, keď už bol unavený, bez okolkov podal ďalej.

To je zrovna moje invence, ale říkala jsem si, že když to tak probíhá i dnes na festivalech, co by tomu tak nemohlo být i tenkrát . A to odložení Anny Gillesovi (Mersona jsem coby staršího důstojného pana domácího ušetřila ) mne napadlo až při konečném pilování kapitoly. Vycházela jsem z toho, že i když ho považuji za svého osobního supermuže, tak pokud král dorazil až kolem druhé hodiny odpolední, pěkně by se mu Anna pronesla. Obzvlášť jestli měla typické barokní vnady .

moirra píše:

Ja som nikde mala uložené z akého zdroja presne čerpala pani AG pri opise kráľovskej svadby aj pri opise slávnostného príchodu novomanželov do Paríža ale neviem to momentálne nájsť. Spomínam si iba na to že to bola akási dobová kronika od oficiálneho kráľovského kronikára.

Rýpalsky jsem neporovnávala, ale skoro mi přijde, že tu posloupnost průvodu AG popsala z té rytiny .

PenelopaW píše:

moirra píše:

Ja som nikde mala uložené z akého zdroja presne čerpala pani AG pri opise kráľovskej svadby aj pri opise slávnostného príchodu novomanželov do Paríža ale neviem to momentálne nájsť. Spomínam si iba na to že to bola akási dobová kronika od oficiálneho kráľovského kronikára.

Rýpalsky jsem neporovnávala, ale skoro mi přijde, že tu posloupnost průvodu AG popsala z té rytiny .

Celkom určite sa ňou prinajmenšom inšpirovala rovnako ako má to s tým Angelikynym výhľadom z paláca Beauvais istotne z rytiny ktorú som pridávala ja. človek musí rešeršovať aj obrazy (a nechať sa inšpirovať) ak chce písať historické veci autenticky ...