Tuto k téme Desgrez Sorbonne a Justičný palác:

moirra píše:

no ja si napríklad myslím že konkrétne pri pojednávaní v Justičnom paláci bola Sorbonne na tom nádvorí komplexu budov Justičného paláca celkom určite bezpečná .... a myslím že bolo dosť miest kam ju brával dovnútra ....vo filme aj v knihe sú scény pri ktorých Sorbonne vošla z Desgrezom dnu - však Penelopa?
Tiež ma napadlo že vstupná brána do komplexu Justičného paláca bola zrejme strážená, takže nejaký žobráci alebo pochybné osoby tam zrejme ani v 17 storočí nemali prístup.

No tuto obraz z roku 1650, teda 11 rokov pred procesom z Peyracom, preto na ňom ešte vidno na ľavej strane Neselskú vežu (už som ho pridávala po stopách Angeliky) na ktorom sa zdá že ten justičný palác nikto nestráži - ale kto vie?

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... n_1850.jpg

páčia sa mi úžasné detaily obrazu (treba na to kliknúť a obraz sa zväčší) ktoré svedčia o tom ako sa žilo v Paríži 17 storočia
od muža na koni, koč, voz zo senom až po dvojkolesové nosítka - obchodíky či stánky nalepené na múry obháňajúce Justičný palác aj to že v diaľke vidno sochu na moste Pont Neuf .....

a hlavne dobre vidno schody do hlavnej pojednávacej siene na ktorých Desgrez zháňal svojich zákazníkov .....

a už zasa mi víri hlavou kde asi bola krčma katovej dcéry a či táto boal vymyslená alebo túto informáciu pani AG niekde vyhrabala ....

Ako bónus: rytina vchodu do justičného paláca nad ktorým sa vznáša diabol:

https://commons.wikimedia.org/wiki/Cate ... ,_1854.jpg

a iná zo schodmi na ktorých Desgrez naháňal zákazníkov:

PenelopaW píše:

Moirra už před nějakou dobou zjistila, že v knihovně Arsenalu v Bibliothèque nationale de France v Paříži by měli mít dva dokumenty z počátku 18. století, které se týkají Desgreze, přičemž jeden se tvářil jako jeho biografie (resp. byl řazen do fondu s osobními údaji různých osob a osobností). Nu a dnes jsem konečně obdržela odpověď z Bibliothèque de l'Arsenal, kde mi sice potvrdili to, co již vím (totiž, že dokument je běžně badatelsky přístupný), ale současně uvedli, že se o biografii nejedná, ale jde o nějaké nařízení, v němž je požadováno, aby veškeré dokumenty týkající se osob, které Desgrez zatýkal, kteréžto dokumenty zůstaly po jeho smrti v jeho domě, byly konfiskovány a odevzdány... Archivní materiál neobsahuje žádné informace o Desgrezově životě či kariéře...

Pro fikční psaní je to dobrá zpráva, protože si s Desgrezem můžeme dělat, co si usmyslíme.

Ovšem z hlediska historické pravdy mne toto zjištění krajně rozesmutnilo a zvažuji, zda neobarvit prostěradlo načerno a nevyvěsit ho doma z balkonu. Touto informací se vysvětluje, proč o Desgrezovi doteď nemáme žádnou historickou stať či monografii, na rozdíl od La Reynieho či jiných současníků od policie, kteří po sobě stopy tak důkladně nezametli.

Chachachachááá! Oba dokumenty už mám doma .

Obsah prvního je výše uveden. O Desgrezovi tam opravdu nic není, spíše o jeho dceři, ale zase je to zajímavé tím, že v listině figurují jména osob, která zatýkal, a tedy zřejmě i případy, na nichž pracoval před svojí smrtí .

Taktéž druhý dokument neobsahuje žádná biografická data (skoro si říkám, že ten mizera fakt všechno spálil , anebo hooooodně důmyslně ukryl ), ale zase je zajímavý z jiného hlediska: Když mi konečně dorazil, dívala jsem se na něj jen letmo a přeposlala ho Moiře. A ta díky své profesi na první pohled identifikovala, že jde o účetní doklad, konkrétně záznam o vyplácení renty. Takže na ni coby účetní Desgrez ze 17. století tímto způsobem šibalsky mrknul . A co já vím, možná se díky tomu v sekci o ekonomii dozvíme něco bližšího o rentách v té době .

moirra píše:

4. Akú úlohu hrala čierno-biela dlažba ktorá sa v súvislosti s týmto bytom spomína - alebo je to iba jednoducho opísané z 2 dielu?

S ohledem na debatu kolem černobílé dlažby, kterou měl Desgrez na Pont Notre-Dame, která mne zaujala už jen tím, že bych čekala, že tehdejší domy měly podlahy dřevěné, jsem narazila na popis pokoje Angeličiny sestry Hortenzie v druhém díle Markýzy andělů, když Angelika dorazila do Paříže a zjistila, že palác Beautreillis je zapečetěný:

Paní Fallotová ukázala na služku a vedla Angeliku do svého pokoje. Byla to prostorná místnost sloužící zároveň jako salón, s množstvím křesel a taburetů, židlí a lavic rozestavených kolem lůžka s těžkými závěsy a prošívanými přikrývkami ze žlutého damašku. Angelika si kladla otázku, jestli nemá sestra ve zvyku přijímat své přátele vleže na lůžku, jako to dělaly preciózky. Je pravda, že Hortenzie kdysi platila za velice vtipnou dívku a zakládala si na pěkném vyjadřování.
I tady bylo vinou barevných závěsů šero, ale v tom horku to nebylo nepříjemné. Dlaždicová podlaha vydechovala pach bylin, které tu byly poházené. Angelika vnímala jejich příjemnou venkovskou vůni.

Všimněte si - opět dlaždicová podlaha!

Nedá mi to a vkládám obrázek i sem:



Že by šlo o zatčení markýzy de Brinvilliers a mladý pohledný muž vpravo byl Desgrez?? (Pokud ano, má pěkná lýtka!)

Zbytek informací a další obrázky zde:
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 333#p25333

jeanne píše:

Asi to bude ilustrace k te udalosti, ale ve stylu mnohem pozdejsich romanovych ilustraci... sedelo by i k ETA Hoffmannovi Desgrez je ten s lytky jak ja a marie-antinette parukou nebo chlapek s knirem ale fakt dobrymi lytky???

Je to převzaté z jedné německé stránky, ale přímo věnované Brinvilliers - i další ilustrace v podobném stylu jsou jen o ní. Hoffmann psal o pozdější době, ten Brinvilliers jen zmínil, takže z něj to nebude . A žel neovládám jazyk naší sousední země, abych mohla z textu vyčíst, odkud si ty obrázky na web vypůjčili...

Jako Desgreze tipuji toho holobrádka vpravo. Pokud romantická ilustrace odpovídá vyprávěné verzi příběhu, měl mít na sobě oblek abbého, zatímco ti dva knírači (nebo jen ten vlevo) mají uniformy.

A "by product": pokud civilní abbé(ové) fakt chodili takto oblékaní, můžeme si udělat představu, jaký outfit nosil abbé des Lesdiguiéres

Ovšem co mne opravdu a hluboce mrzí je to, že všichni ti pánové mají dlouhé kabáty, takže se opět nedoberu odpovědi na otázku, jestli měl Desgrez podle Brinvilliers pěkný nebo divný zadek .

Hned za tepla přidávám čerstvý objev - Fransua Degre :

http://www.anngolon-angelique.com/wiki/fransua-degre/

Pokud někdo znalostí ruštiny a azbuky nedisponuje, anebo je stejně jako já líný bukvy luštit, po kliknutí pravým tlačítkem myši na stránku lze v nabídce zvolit možnost "Přeložit do jazyka: čeština".

Osobně mne nejvíce zaujalo, že Desgrezovi se v podsvětí říkalo nejen Muž se psem, ale i Faraonnebo Sova .


------

Objev této stránky je výstupem z konverzace s Moirrou. Původně jsme hledaly nějaký citát o Filipovi, přes něj jsme se dostaly k porovnávání jazykových verzí Války v krajkách, a nakonec skončily u "ruského Desgreze". Jak já tyhle angelikologické hovory miluju!

------

Pokud by někoho zajímaly další postavy, zde je jejich přehled: http://www.anngolon-angelique.com/wiki/personazhi/

PenelopaW píše:

Objev této stránky je výstupem z konverzace s Moirrou. Původně jsme hledaly nějaký citát o Filipovi, přes něj jsme se dostaly k porovnávání jazykových verzí Války v krajkách, a nakonec skončily u "ruského Desgreze". Jak já tyhle angelikologické hovory miluju!

No veru, to bol krátky ale plodný Skype rozhovor.

No keby sme si boli všimli aku prácičku zasa vykonala naša Fantina na webe, keď vymenila nefunkčné staré linky za nové, boli by sme to našli už dávno:

https://angelique.cz/angelika-markyza-andelu-web.php

PS: Odkiaľ to tí Rusi majú, že sa Desgrezovi se v podsvětí říkalo nejen Muž se psem, ale i Faraon nebo Sova

moirra píše:

PS: Odkiaľ to tí Rusi majú, že sa Desgrezovi se v podsvětí říkalo nejen Muž se psem, ale i Faraon nebo Sova

V azbuce mám jen Cestu do Versailles a Angelika a král. V tom prvním jsem dala do vyhledávání "фараон" i "сыч". V prvním případě mi to nenašlo nic, ve druhém toto:

Итак, Анжелика стала богата, она часто видится с «сычом», бывшим адвокатом, а ныне лейтенантом парижской полиции Франсуа Дегре.
О его историческом прототипе я упоминал ранее, а в дополнение к сказанному могу предложить недавно опубликованный (но, увы, пока только на английском языке) исторический роман американской писательницы Джудит Меркл Райли «Оракул стакана воды», где лейтенант Дегре является одним из важнейших действующих лиц.

Překlad google: Angelica tedy zbohatla, často vídá „Sovu“, bývalého advokáta a nyní poručíka pařížské policie Françoise Desgreze.
Už jsem se zmínil o jeho historickém předobrazu, a kromě toho, co bylo řečeno, mohu odkázat na nedávno vydaný (bohužel zatím pouze v angličtině) historický román americké spisovatelky Judith Merkle Rileyo „The Oracle Glass“, kde je poručík Desgrez jednou z nejdůležitějších postav ...

(Jedná se o část předmluvy k ruskému vydání.)


Ovšem dále v textu:

Глядя, как Анжелика морщит лоб, Дегре усмехнулся:
— Злость вам к лицу. Когда я с вами познакомился, вы казались скорее трогательной
— а это притягивает негодяев.
— А когда я познакомилась с вами, вы были приветливым, веселым и искренним. Теперь же я
порой готова вас возненавидеть.
Изумрудные глаза сверкнули, и она прошипела:
— Чертов сыч!
Эта реплика развеселила полицейского, он громко рассмеялся:
— Мадам, можно подумать, что вы много общались с представителями городского дна.
Анжелика пожала плечами, подошла к камину и, чтобы не выдать волнения, стала помешивать щипцами угли в камине.

Překlad z českého vydání:

Desgrez okamžik pozoroval Angeličinu tvář, staženou zlobou, a pak se lehce usmál: „Kdykoliv jste zlá, moc vám to sluší. Když jsem se s vámi seznámil, byla jste spíš dojemný typ, který přitahuje davy.“
„A vy, když jsem vás poznala, jste byl milý, veselý a upřímný. Teď jsem občas schopna vás i nenávidět.“
Vpila se mu do očí svým zeleným pohledem a zavrčela: „Vy křiváckej fízle.“
Policista se pobaveně rozesmál: „Vypadá to, madame, že jste se pohybovala mezi lidmi, co mluví argotem.“
Angelika pokrčila rameny a poodešla ke krbu; přiložila další poleno, aby se uklidnila.

Ve francouzštině:

Desgrez considéra un instant le visage crispé d’Angélique et il eut un sourire mince.
— La méchanceté vous va bien. Quand je vous ai connue, vous étiez plutôt du genre émouvant – de celui qui attire la meute.
— Et vous, quand je vous ai connu, vous étiez du genre affable, gai, franc. Maintenant, je suis parfois prête à vous haïr.
Elle lui darda au visage le rayon de ses yeux verts et grinça :
— Grimaut du diable !
Le policier se mit à rire d’un air amusé.
— Madame, on dirait, à vous entendre, que vous avez fréquenté la classe des argotiers.
Angélique haussa les épaules, se dirigea vers la cheminée et prit une bûche avec les pincettes pour se donner une contenance.


— А не опрометчиво ли с вашей стороны, моя дорогая, доверять свои секреты чертову сычу?

Překlad: „Nejste poněkud neopatrná, drahoušku, když své největší tajemství vykládáte křiváckýmu fízlovi?“

Francouzsky:

— Peut-être. Après tout, ils étaient treize. Avec le marquis de Tormes, le compte y sera.
— N’êtes-vous pas imprudente, ma mie, de raconter tous vos secrets à un grimaut du diable ?


— Прощайте, Маркиза Ангелов!
Она едва заметно улыбнулась.
— Прощайте, сыч!

Český překlad:

„Sbohem, Markýzo andělů!“
Lehce se usmála.
„Sbohem, fízle!“

Francouzsky:

— Adieu, marquise des Anges !
Elle eut un petit sourire.
— Adieu, grimaut !


Nejsem kovaná v ruštině a bohužel doma nemám ani pořádný slovník, ale nemůže to "сыч" být nějaké slangové / argotické označení typu "fízl", "prevít" apod.?
Francouzský pojem "grimaut" jsem hledala ve velkém francouzsko-českém slovníku, který mi před cca dvěma lety aktivně koupil pan Audiger, ale pojem zde není. Pouze slovo "grimaud", které ale znamená něco jiného.

PenelopaW píše:

Už jsem se zmínil o jeho historickém předobrazu, a kromě toho, co bylo řečeno, mohu odkázat na nedávno vydaný (bohužel zatím pouze v angličtině) historický román americké spisovatelky Judith Merkle Rileyo „The Oracle Glass“, kde je poručík Desgrez jednou z nejdůležitějších postav ...[/i]

(Jedná se o část předmluvy k ruskému vydání.)

Dovolím si protestovať, lebo kniha mala podobný osud ako Angelika. nevyšla najskôr v jazyku v ktorom bola písaná, ale nemecký vydavatelia, presne ako pri vydaní prvého dielu Angeliky, ju vydali ako prví. A tiež podobne ako u Angeliky každý vyhodili s knihy práve najdôležitejšiu kapitolu s Dezgrezom ako zatkol Brinvillerku (že by preto že sa autorka inšpirovala u Dumasa a vzdelaní Nemci tento text, narozdiel od Amíkov dobre poznali? )

Pre tie čo niesú informované: Tú skvelú knihu sme čítali ja aj Penelopa naraz - a zdielali svoje pocity a názory - a preto sme prišli na rozdiely medzi obomo vydaniami SUPER KNIHA ! prečítali sme jedným dychom

https://www.goodreads.com/book/show/353 ... acle_Glass

PenelopaW píše:

Francouzský pojem "grimaut" jsem hledala ve velkém francouzsko-českém slovníku, který mi před cca dvěma lety aktivně koupil pan Audiger, ale pojem zde není. Pouze slovo "grimaud", které ale znamená něco jiného.

nič vo zlom, ale v normálnom slovníku Argot alias Jargon (slang) nenájdeš

od toho máš ale Polačku - pričom tá knižná je samozrejme v tomto odbore naslovovzatá odborníčka - a Angelikyna Profesorka v danom odbore

tá neknižná ti našla aspoň slovník žargonu- argotu na stiahnutie :

http://www.gutenberg.org/ebooks/25949

jediný záznam s týmto slovom je tam tento:

ARTIE DE GRIMAUT.—Pain moisi.

Anglicky: Moldy bread. Slovensky: plesnivý chlieb.

pričom pain je jasne chlieb a "GRIMAUT" je plieseň - čo nieje moc lichotivé

Tu je slovník online:

http://www.russki-mat.net/page.php?l=FrFr&a=A

A toto je podla mňa chyba v poslednom písmene: Чертов сыч! to má byť "čertov syn"

Položila jsem dotaz na překlad slova "grimaut" Francouzi, se kterým se znám. Zjednodušeně řečeno je grimaut označením zlého člověka. Obsah slova také může znamenat člověka, který předstírá, že ví vše, ale není to pravda, "bručoun" a nebo "nezdvořák". (Larousse dictionary) Z pohledu Angeliky na Dvoře zázraků to na Desgreze všechno docela dobře sedí .


EDIT:
Nedalo mi to a dohledala jsem si ve francouzštině tuhle pasáž (Markýza andělů 2):

„Už jsem vám to řekl: jsem příliš chudý. Otec mi nechal jen advokátské povolání a dluhy. Ale jak tak věci jdou, myslím, že stejně skončím jako strašný zlomyslník a škrabák nejhoršího druhu."
„Co to znamená?"
„Tak říkají poddaní Velkého Korzára, vládce zlodějů, policajtům."

– Je vous l'ai déjà dit : je suis trop pauvre. Mon père ne m'a laissé que sa charge d'avocat et des dettes. Mais, telles que les choses tournent, je crois bien que je finirai dans la peau coriace d'un affreux malveillant, d'un grimaud de la pire espèce.
– Qu'est-ce que c'est que cela ?
– Le nom que les sujets de Sa Majesté le grand Coësre, prince des gueux, donnent aux gens de police.

GRIMAUD (Velký francouzsko-český slovník)
1. pisálek, špatný spisovatel
2. nevzdělanec (zř.)
3. školomet (klas.)
4. školáček (arch.)

https://dictionary.reverso.net/french-d ... on/grimaud
1. náladový člověk (to by asi odpovídalo tomu bručounovi)
2. špatný spisovatel
3. pedant, pedantský; žebrák
4. pisálek


A další úryvek, rozhovor Angeliky a básníka Špíny (Cesta do Versailles 2):

Vklouzl do místnosti, lehkým krokem k ní přistoupil, vzal ji kolem pasu a políbil na rty.
„Ale ale, pane, mám dojem, že jste se už vzpamatoval!“ poznamenala Angelika, když popadla dech.
„Skoro. Už dlouho tě hledám po celé Paříži, Markýzo andělů.“
„Pst,“ okřikla ho a zděšeně se ohlédla.
„Neboj se! V sále není jediný špicl. Žádného jsem neviděl, a znám je všecky, to mi můžeš věřit. Jak vidím, usadila ses pěkně v teploučku, ty malá potvůrko. To už tě lodi se senem otrávily? Člověk opustí bledou zablácenou květinku, která pláče ze spaní, a najde usazenou buclatou paničku… A přesto jsi to ty. Tvé rty jsou pořád stejně chutné, ale teď voní po třešních a ne po hořkých slzách. Tak pojď…“

Il se glissa dans la pièce, s'approcha d'elle de son pas léger et, lui prenant la taille, il l'embrassa sur les lèvres.
– Eh bien ! messire, je crois que vous voilà parfaitement réconforté ! dit
Angélique lorsqu'elle eut repris son souffle.
– On le serait à moins. Voici longtemps que je te cherche dans Paris, marquise des Anges !
– Chut ! fit-elle en regardant autour d'elle avec effroi.
– Ne crains rien. Il n'y a pas de grimauts dans la salle. Je n'en ai point vu et je les connais tous, tu peux m'en croire. Alors, petite gueuse, tu connais les bons endroits à ce que je vois. Tu en as eu assez des bateaux à foin ? On quitte une petite fleur pâle, anémique, boueuse, qui pleure en dormant, on retrouve une commère dodue, bien en place... Et pourtant c'est bien toi. Tes lèvres sont toujours aussi bonnes, mais elles ont maintenant un goût de cerise, et non plus de larmes amères. Viens encore...


EDIT 2:
Zkusila jsem vygooglit "sovu" v ruštině a vyjely mi významy:
- samotář, nespolečenská osoba, morous, ale především
- vyšetřovatel (zlodějský slang, https://slovar.cc/sleng/vor/2491450.html)


Teď ještě přijít na kloub tomu "faraonovi" .

slovo: фараон
= faraon egyptský vládce
= hovor., hanl. fízl, policajt

viz překladač na Seznamu: https://slovnik.seznam.cz/preklad/rusky_cesky/фараон

No vida! A záhada je rozluštěna .
Škoda jen, že řešení je tak prozaické. Těšila jsem se na nějaké utajené pasáže ze Dvora zázraků .
Nemáš, Fantino, ruské díly i v pdf? Toho "Faraona" jsem zkoušela najít v Cestě do Versailles, ale marně. Že by tenhle výraz byl v Markýze andělů??

mile dámy aby to nebolo až také jednoduché:

este k tej sove: to je zrejme iba preklep a mal to byť čertov syn ko som uz pisala na webe - pismena C a N sa v rustine podobaju - a niekedy sa stane aj chyba pri skenovani - ved tie pdfky knih su scany - ja som sa divala do knihy a zistila ze mam pre istotu dve rozne vydania Cestu do Versailles (rozni prekladatelia, ako to pozname uz z anglictiny) a tam je to prelozene inac:

takže to Integrale:

Дегре ako чертов сыч ma byť podľa mňa takto: чертову сын - možno fakt chyba pri scanovaní

Чертов полицейский! čiže čertovský policajt obsahuje namiesto toho pôvodné ruské vydanie z roku 1991.

to druhé vydanie má tu časť knihy tak zamotane inú že som z toho pako - a nič také Angelika Desgrezovi nehovorí a info z akého roku je to vydanie tam nieje - iba: This book was generated by Lord KiRon's FB2EPUB converter

som fakt už pako s tých vydaní - myslím že niekde mám ešte iné ruské vydania

PenelopaW píše:

No vida! A záhada je rozluštěna .
Škoda jen, že řešení je tak prozaické. Těšila jsem se na nějaké utajené pasáže ze Dvora zázraků .
Nemáš, Fantino, ruské díly i v pdf? Toho "Faraona" jsem zkoušela najít v Cestě do Versailles, ale marně. Že by tenhle výraz byl v Markýze andělů??

alebo v nejakom z ďalších verzií prekladov - pridám linky na stiahnutie ruských knih:

Takže zhrnutie: našla som to v tej knihe kde je to celé pomotané - čo nieje napísané z akého je roku:

tam volajú policajtov faraónami - a ten výraz je tam nonstop - фараон

už na začiatku knihy Polačka upozorňuje: Pozor idú Faraóni

moirra píše:

Takže zhrnutie: našla som to v tej knihe kde je to celé pomotané - čo nieje napísané z akého je roku:

tam volajú policajtov faraónami - a ten výraz je tam nonstop - фараон

už na začiatku knihy Polačka upozorňuje: Pozor idú Faraóni

Hmmm, takže za celou záhadou stojí vlastně jen invence ruských překladatelů!! A já se tak těšila na nějaké historky z podsvětí o policajtovi "co nikdy nespí" .
V životě by mne ovšem nenapadlo použít tyhle argotické výrazy jako Desgrezův "titul" v medailonku postavy. "Muž se psem" ano, to je označení přímo jeho osoby, ale psát tam "fízl"?? Tím mne Rusové ( a doslovný překlad googlu) solidně zmátli. Ještě tak možná Angeličino důvěrné "křiváckej fízl" .

PenelopaW píše:

Hmmm, takže za celou záhadou stojí vlastně jen invence ruských překladatelů!! A já se tak těšila na nějaké historky z podsvětí o policajtovi "co nikdy nespí" .
V životě by mne ovšem nenapadlo použít tyhle argotické výrazy jako Desgrezův "titul" v medailonku postavy. "Muž se psem" ano, to je označení přímo jeho osoby, ale psát tam "fízl"?? Tím mne Rusové ( a doslovný překlad googlu) solidně zmátli. Ještě tak možná Angeličino důvěrné "křiváckej fízl" .

no keďže je tam ten text úplne rozdielny v tých knihách možno v ruských ešte urobíš nejaké nové objavy

https://massolit.top/sequence/anzhelika
mne išli stiahnuť úplne v pohode

a tu tiež:
http://www.anngolon-angelique.com/skachat-knigi/

fantina píše:

slovo: фараон
= faraon egyptský vládce
= hovor., hanl. fízl, policajt

viz překladač na Seznamu: https://slovnik.seznam.cz/preklad/rusky_cesky/фараон

сыч

1. sýček
2. přen., hovor. kakabus, bručoun, mrzout

myslím že toto patrí sem:

PenelopaW píše: *

15 říj 2021, 21:57

Jen drobná glosa: svíčkař byl dle Integrale Desgrezovým bytným na Petit Pont, ne Pont Notre-Dame .

jasné, máš pravdu zasa som sa zamotala do neičoho

a taká perlička - nešlo mi do hlavy že tam vraj medzi rokom 1659 kedy bol zrekonštruovaný a rokom 1718 keď bol zničený požiarom, teda v období pána stálo 26 domov a 5 latern

tak som začala počítať na tejto mape vo veľkom rozlíšení - a vskutku to tak bolo:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... n_1657.JPG

na tejto sa to tiež pohybuje okolo 20 ale tá je z roku 1609 dávno pred rekonštrukciou mosta v roku 1659

ak by sa niekto čudoval ako som zasa prišla k tým mostom - univerzum mi zasa raz splnilo želanie: už dlho rozmýšľam o tom že by som na vlastné oči chcela vidieť tú techniku čo použili na stavanie tých prvých veľkých kamenných mostov, teda PONT NEUF v Paríži a tiež most rovnakého mena v Toulouse, dodnes zachovaný - a oni mi zlatí Francúzi, ani som netušila počas pandémie splnili želanie.

Zajtra vysielajú u nás v telke na obed toto:

Die Brücken von Paris - Baukunst über der SeineF, 2020 - prekald z nemeckého teaseru:

Mosty Paríža, stavebné umenie cez rieku Seinu

Cez 13-kilometrový úsek Seiny v Paríži vedie 37 mostov. Každý most bol postavený v inom období a odráža stavebné techniky príslušnej doby. Prvé mosty boli postavené z dreva, potom z kameňa, kovu a teraz z vysoko výkonných materiálov. Inžinieri zakaždým posunuli hranice možností. Aké výzvy sa podarilo prekonať, aby boli ľahšie a zároveň pevnejšie? Tento film s novými trojrozmernými zábermi a za účasti popredných odborníkov rozpráva príbeh parížskych mostov, Ponts de Paris. Niektoré pochádzajú zo stredoveku, iné sú staré len 20 rokov.
Tvoria hlavné línie, ktoré dodnes tvoria štruktúru mesta svetla. V priebehu storočí sa ich význam zmenil zo strategických colníc a mýtnych stanovíšť na turistické atrakcie a romantické kulisy.

LES PONTS DE PARIS UN PATRIMOINE REVELE RMC Découverte

https://www.youtube.com/watch?v=8xSiVyx8eM0

a tuto:

Die Brücken von Paris - Baukunst über der Seine Doku (2020)

https://www.youtube.com/watch?v=KkZJ_VDOSBM

úžasne zrekonštruované a vysvetlené

Nedávno jsem nad tímhle přemýšlela... věděl král, že jeho policajt Desgrez a Peyrakův právník jsou jedna a tatáž osoba

Na konci Angelika a král 2 přece Ludvík říká Angelice, že si pročítal Joffreyův spis. A určitě ho studoval pak ještě mnohokrát, když uvažoval nad tím, jak Peyrakovi udělit milost. Nepraštilo by ho do očí Desgrezovo jméno

Clara píše: *

14 led 2022, 01:30

Nedávno jsem nad tímhle přemýšlela... věděl král, že jeho policajt Desgrez a Peyrakův právník jsou jedna a tatáž osoba

Na konci Angelika a král 2 přece Ludvík říká Angelice, že si pročítal Joffreyův spis. A určitě ho studoval pak ještě mnohokrát, když uvažoval nad tím, jak Peyrakovi udělit milost. Nepraštilo by ho do očí Desgrezovo jméno

Jsem si jistá, že Ludvík XIV. Desgrezovu totožnost znal. Myslím si ale, že mu to nevadilo, a to z několika důvodů:

1. V Peyrakově procesu tahal za všechny nitky Fouquet, mladý král mu dal veškerý prostor, sledoval a učil se. Jeho cílem sice bylo potrestat zpupného Joffreye, ale Fouquet se potřeboval zbavit protivníka, který znal jeho špinavé tajemství, a tak hrál nečistou hru. (Vražda otce Kirchera apod.) Z tohoto důvodu si myslím, že pokud někdo usiloval advokátu Desgrezovi o život, byl to Fouquet, nikoli král. Desgrez při svém pátrání zjistil, kdo je do toho všechno zapletený, a i když se snažil to úplně "nepropálit" před soudem, muselo být jasné, že toho ví příliš. Králi mohl být tou dobou nějaký advokát více méně jedno, možná si už tehdy (ale spíše zpětně při pročítání spisu) naopak všiml, že mu to docela pálí.

2. Po procesu se Desgrez vrací do Paříže a přidává k policii, kde poměrně záhy ukazuje svoje kvality. Fouquetovi možná leží v žaludku, ale neohrožuje ho. Sám Fouquet už má navíc na kahánku: Desgrez se vrací na jaře 1661, Fouqetův pád začíná v létě téhož roku. Peyrac shořel, vdova zmizela, Fouquet si je jistý sám sebou a svojí pozicí, aniž by tušil, že už mu zvoní umíráček.

3. Po návratu Desgrez, i když se šťourá v minulosti (sám pročítá spis a jde po stopách uprchlého vězně), zcela jasně dává najevo, že se "poučil" a je loajální vůči králi. Postupně prokazuje svoje schopnosti, stává se cennou posilou policejního sboru. Osobně si myslím, že za nástupem k policii stál jeho "patron" pan d'Aubray, který ho též zapojil do pátrání po markýze Andělů (která přepadla Aubrayovu dceru, Brinvilliers). Poté, co se podaří zátah na Saint-Germainském jarmarku je Desgrezova pozice u policie jistá, kariérně stoupá (dopadení básníka Špíny), a později, poté co se policejním ředitelem stává pan de La Reynie (1667), je Desgrez považován za jednoho z nejlepších policistů Paříže. Takového člověka by se král jistě nezbavoval, Ludvík uměl ocenit a pozvednout kvalitní lidi, uměl odpouštět jejich prohřešky (viz d'Andijos).

4. Později víme, že král Desgrezovi důvěřoval natolik, že mu po Angeličině útěku "plakal na rameni", Desgrez ji pronásledoval do Marseille, bylo mu svěřeno pátrání po Buřičce z Poitou... I z toho se domnívám, že král věřil v jeho schopnosti a "odpustil mu hříchy mládí".

Snad jsem to napsala srozumitelně a vystihla vše podstatné .

Prosím jen o připomenutí, kdy přesně Ludvík četl ten spis. Pokud to bylo těsně předtím, než Angelice řekl pravdu, pak to bylo ke konci 60. let, kdy už měl Desgrez pozici jistou, prokázal svoje věrné služby a Ludvík mu mohl důvěřovat. Jména si jistě spojil, ale tipuji, že usoudil, že se nemá čeho bát, neboť Desgrez je loajální koruně a jeho osobě.

PenelopaW píše: *

14 led 2022, 09:12

Clara píše: *

14 led 2022, 01:30

Nedávno jsem nad tímhle přemýšlela... věděl král, že jeho policajt Desgrez a Peyrakův právník jsou jedna a tatáž osoba

Na konci Angelika a král 2 přece Ludvík říká Angelice, že si pročítal Joffreyův spis. A určitě ho studoval pak ještě mnohokrát, když uvažoval nad tím, jak Peyrakovi udělit milost. Nepraštilo by ho do očí Desgrezovo jméno

Prosím jen o připomenutí, kdy přesně Ludvík četl ten spis. Pokud to bylo těsně předtím, než Angelice řekl pravdu, pak to bylo ke konci 60. let, kdy už měl Desgrez pozici jistou, prokázal svoje věrné služby a Ludvík mu mohl důvěřovat. Jména si jistě spojil, ale tipuji, že usoudil, že se nemá čeho bát, neboť Desgrez je loajální koruně a jeho osobě.

Podľa mňa celkom určite vedel. Historický kráľ mal všetkých skádrovaných (káder a kádrovať pochádza zo socializmu, kde neekzistovalo iba osobné oddelenie ale aj kádrové, kde mal každý svoju kartotéku zo svojim životopisom už od školky, vrátane toho aký ma chrakter a ako sa choval a tak, a koníčkov a politických a iných aktivít) a vlastne vynašiel špionáž n vysokej úrovni. Okrem iného preto tak ochotne investoval do oficiálnych poštových staníc po celej Francii, lebo nechával z obľubou otvárať dopisy svojich poddaných, skôr ako ich poslal ďalej. A keď mal pod feruľou poštové stanice, mal to viac pod kontrolou ako keď listy boli dopravované súkromne poslami, ktorí už toto potom bez koncesie robiť oficiálne nemohli, lebo to bolo regulované.

Podľa rôznych zmienok ktoré pani AG použila v knihe, mala kráľa viac ako dobre zrešeršovaného, a ja som teda presvedčená že toto on samozrejme vedel. Keď si však pozriem komu všetkému kráľ kadečo odpustil, a dokonca niektorých svojich bývalých nepriateľov znova vyniesol vysoko na výslnie, bol to doslova ľudvíková mánia robiť si zo svojich bývalých nepriateľov verných poddaných. (preto to že omilostil Joffreya a vrátil mu všetky majetky nieje vôbec pritiahnuté za vlasy). Historických príkladov by sa našlo veľa, ale vezmime si aj hromadu tých, ktorý proti nemu bojovali za Frondy.

napokon aj keď Filip Angeliku dovliekol do Versailles, po prvom šoku galantne "zabudol" že sa kedysi volala Peyrac.

Na tomto mieste si musím rypnúť a pripomenúť že Desgrez po požiari u červenej masky v podstate robil cez Colberta vyjednávača medzi Angelikou a kráľom, a pýtam sa čo v tom momente kráľ vedel a čo nevedel. To je fakt otázka do pranice.
Alias čo vedel oficiálne a čo neoficiálne. ja som sa s týmito témami už trochu pohrala v kráľovstve francúzskom a tiež v Toulouskej fikcii.

Alebo trochu neskoršie, akonáhle sa Angelika zasnúbila s Filipom, v tom momente začala znovu používať svoje šlachtické priezvisko de Sancé de Monteloup, ktoré nosila za slobodna.
A pripomínam že aj Joffrey o sebe hovoril že akonáhle si začal v Novom Svete budovať novú existenciu, už sa netajil svojim skutočným menom.

Historickému kráľovi vraj chodili húfy dvoranov zadnými dvierkami od pracovne, rozprávať najnovšie drby kráľovstva.

Čiže: ja vravím že to o Desgrezovi vedieť musel. O Angelike že je pani Morensová prevdepodobne nie, pretože keď ju zrazu mal pred sebou vo Versailles ako Filipovú manželku, myklo ho ako keby ho uštipla včela.

Alebo vedel kto je čokoládovníčka Morensová, iba ho šokovalo keď pred ním zrazu stála ako markíza du Plessis.

--------------------------------------------------------

Poďme ešte k otázke od Penelopy: Kráľ vraví Angelike že si preštudoval celý spis na konci tretieho dielu:

Bontemps ji zastihl pohrouženou do snění. Zašeptal jí, že král s ní chce mluvit, čeká na ni. Udeřila hodina… Král byl klidný jako obvykle. Na tváři se mu nepohnul ani sval a neprozradil dojetí, které pocítil, když vstoupila. Přestože věděl, že sehrají partii, jejíž výsledek je pro něj katastrofální. Nikdy v životě netoužil tak vášnivě po vítězství. A nikdy si nebyl předem tak jist, že prohraje. Odejde, říkal si, a zasype mi srdce popelem.
„Madame,“ oslovil ji hlasitě, když usedla, „včera jste mi vmetla do očí bolestná a nespravedlivá obvinění. Strávil jsem část noci a celý den tím, že jsem znovu prostudoval ten dávno zasutý proces. Nechal jsem si předložit Všechny spisy, které se ho týkají. Je pravda, že některé podrobnosti mi už vymizely z paměti. Ale ne ten případ jako takový. Jako většina rozhodnutí, která jsem musel učinit na počátku své vlády, se mi i tohle hluboce vrylo do podvědomí. Dostalo se na šachovnici ve chvíli, kdy jsem hrál obtížnou partii, při níž byla ohrožena má koruna i moc…“


to čo som v texte zvýraznil červeným, mne veru neznie ako keby kedysi dávno nechával všetko iba na Fouqueta a on v tom nemal vôbec prsty, a tiež nie že mu všetko vyfučalo z hlavy ... na Foqueta, keď zistil že aj on sa chce Peyraca z nejakého dôvodu zbaviť, nechával iba vykonanie špinavej roboty .... veď Fouquet vtedy zastával úrad generálneho prokurátora, ktorého sa krátko na to nerozumne zbavil (myslím že dokonca na radu Colberta), a tak zostal bez špeciálnej ochrany pri vlastnom procese o pár mesiacov neskôr ....

a tuto sa vlasne aj kráľ priznáva že sa poprava odohrala aj na jeho želanie:

Měl jsem jiné starosti: z jedné strany mě ohrožovala čím dál větší moc mého správce financí Fouqueta v hospodářské oblasti, z druhé strany zpupnost Akvitánie, která léta soupeřila o moc s Ile-de- France. Byla jste tehdy její královnou, má drahá. Mluvilo se o nádheře Toulouse, o tom, že vaše krása vzkřísí nádhernou Eleonoru Akvitánskou. Neuniklo mi, že tahle provincie má jinou, jakoby cizí kulturu. Tvrdě pokořená křížovou výpravou albigenských, později dlouho pod nadvládou
Anglie téměř celá propadla kacířské víře a jen nerada přijímala nadvládu francouzské koruny. Pouhý titul hraběte de Toulouse ho tedy stavěl proti mně, bez ohledu na to, kdo je ten muž. A on byl navíc osobnost! Nesmírně inteligentní, výstřední a podmanivý, bohatý, vlivný a vzdělaný. Viděl jsem ho a začal mě pronásledovat nepokoj. Ano, byl bohatší než já, a to jsem nemohl strpět, protože v našem století si peníze podrobují moc a dřív nebo později by se tahle moc chtěla měřit s mou.
Od té chvíle jsem měl jen jediný cíl: zničit tu sílu, která se rozrůstá mimo mě, vytváří mi po boku jiný stát, možná brzy jiné království. Věřte mi, když vám říkám, že zprvu jsem nechtěl zaútočit proti hraběti jako člověku, ale pouze zmenšit jeho moc a omezit jeho výsady. Jenže když jsem nahlédl do života hraběte de Peyrac blíž, odhalil jsem trhlinu, jež mi dovolila přenechat ten obtížný úkol jinému. Váš manžel měl nepřítele. Nikdy jsem neodhalil proč, avšak Fouquet, všemocný Fouquet také přísahal, že ho zničí.“

červeným označené, hore vyššie aj dolu nižšie zasa ukazuje že sa priznáva že sa prípadom intenzívne osobne zaoberal ...

„Od té chvíle jsem tu záležitost přenechal Fouquetovi,“ pokračoval. „Byl jsem si jist, že ji povede dobře, a nemýlil jsem se. Dokázal šikovně využít nenávisti toulouského arcibiskupa. Přiznávám, že jsem se zájmem sledoval metody správce financí. I on měl peníze a vliv. I on se málem cítil pánem celé země. Jen trpělivost! I na něj dojde a já jsem docela rád pozoroval, jak se nejprve postará o zničení mých nepřátel a já pak ten jeho nepřímý způsob použiji proti němu. Když jsem dnes znovu pročítal spisy toho procesu, lépe jsem pochopil smysl vašeho rozhořčení. Mluvila jste o vraždě jednoho ze svědků obhajoby, reverenda otce Kirchera. Bohužel to je pravda. Všechno bylo v rukou Fouqueta a jeho agentů a Fouquet si žádal smrt hraběte de Peyrac. Zašel ovšem trochu příliš daleko. Když tu smrt získal, zasáhl jsem…“
Král se na chvíli zamyslel.
„Přišla jste za něj orodovat do Louvru. I na to si vzpomínám. Stejně jako na den, kdy jsem vás viděl poprvé v Saint-Jean-de-Luz, nádhernou ve zlatých šatech. Nemyslete si, že jsem příliš zapomnětlivý. Mám poměrně dobrou paměť na tváře a na vaše oči se tak snadno nezapomíná. Když jste se po letech znovu objevila ve Versailles, okamžitě jsem vás poznal. Vždycky jsem věděl, kdo jste. Přišla jste však zavěšená do svého druhého manžela, markýze du Plessis-Belličre, a zdálo se, že nechcete slyšet sebemenší narážku na minulost. Takže jsem si myslel, že plním vaše přání, když jsem přijal hru, o niž jste mě mlčky žádala. Mýlil jsem se?“ „Ne, Sire. Děkuji vám za to,“ řekla Angelika pomalu.


je tam toho ešte trochu viac, začína to v PDF na strane 126

poslednych 5 stran pridávam na stiahnutie ako prilohu

--------------------------------------

FACIT: Nielenže si myslím že už vtedy udrelo Desgrezovo meno do kráľových očí, lebo to musela byť parádna odvaha robiť obhajcu Peyracovi (a celkom sa do toho zažrať, vediac ze protihráčom nieje iba Fouquet, ale aj samotný kráľ), som dokonca presvedčená že ke´d ho Aubray a neskoršie Reynie doporučovali a vychvalovali, kráľ si dokonca povedal že takého šikovného človeka sa oplatí si pretiahnuť do vlastných služieb.

Kráľ, ten historický aj knižný, vždy vedel oceniť šikovných a schopných ľudí.
Veď si spomeňme že si k sebe do služieb pretiahol aj celé bývalé osadenstvo od Fouqueta.

ja som vlasne z toho vychádzala v tom polemizovanom citáte od kráľa, ke´d som písala najnovšiu časť fikcie osudy mesta Toulouse a tiež v kráľovstve Fracúzskom, kde toto tak trochu rozoberajú Joffrey a Desgrez.

Já to psala velice zjednodušeně a v rychlosti. Samozřejmě netvrdím, že by král vše nechal jen na Fouquetovi a nezajímalo ho, jak a proč proces probíhal. Naopak si myslím, že Ludvík se potřeboval zbavit konkurenta, využil Fouquetova nepřátelství, určil ráz procesu, ale konkrétní detaily nechával na Veverce, sledoval jeho praktiky, pozoroval, vyhodnocoval a učil se. Po celou dobu měl ovšem vše pod kontrolou.

No ja som iba odpovedala (trochu obšírnejšie ako vždy na dotaz)

PenelopaW píše: *

14 led 2022, 09:12

Prosím jen o připomenutí, kdy přesně Ludvík četl ten spis. Pokud to bylo těsně předtím, než Angelice řekl pravdu, pak to bylo ke konci 60. let,

a inak bol rok 1671 keď to kráľ vysvetluje Angelike - podľa striedania sa časových období ale aj podľa historických udalostí ....

samozrejme že očakávam že pán Clopot ešte dôsledne sclopotuje 5 strán prílohy ktoré som pridala

ešte niečo hľadám čo sa týka Desgreza ....

PenelopaW píše: *

14 led 2022, 18:11

Já to psala velice zjednodušeně a v rychlosti. Samozřejmě netvrdím, že by král vše nechal jen na Fouquetovi a nezajímalo ho, jak a proč proces probíhal. Naopak si myslím, že Ludvík se potřeboval zbavit konkurenta, využil Fouquetova nepřátelství, určil ráz procesu, ale konkrétní detaily nechával na Veverce, sledoval jeho praktiky, pozoroval, vyhodnocoval a učil se. Po celou dobu měl ovšem vše pod kontrolou.

A to nám vtloukali ve škole do hlavy jak byl Ludvík XIV špatný král, politik, zhyralec, rozzářily atd. Pokud se nejen v knize ale i v reálném životě věnoval správě své země, tak se musel hodně hodin denně pilně cinit.

P.s. Takového advokáty jako je D. bych chtěla znát i v současnosti. Mas nějaké odkazy na info o něm, jako o historické osobnosti.

Zuzanka62 píše: *

14 led 2022, 19:59

P.s. Takového advokáty jako je D. bych chtěla znát i v současnosti. Mas nějaké odkazy na info o něm, jako o historické osobnosti.

Přes jsem tu největším (samozvaným) odborníkem já .

K Tvému dotazu: Ono se toho o něm mnoho nedochovalo... Většinu toho, co jsme s Moirrou zjistily, najdeš v této diskusi, která mu je věnována. Vedle toho máme kupu knih, ve kterých je třeba jen zmíněn. Všechno zpracováváme a máme o něm rozepsaný článek. Historická fakta, která jsme zjistily, tvoří i oporu pro moji fikci o Desgrezovi literárním. Jinak si Desgreze vypůjčilo i hodně jiných autorů, z knih, které jsou vydané i v češtině, výrazněji vystupuje třeba v díle J. Benzoni "Čas travičů": 1. díl - Zabili královnu!, 2. díl - Králova komnata. Pokud by sis chtěla přečíst o historickém Desgrezovi, doporučuji Pitavala - Slavné kriminální případy případně knihu Pařížská Sûreté pátrá od V. P. Borovičky (povídka, která se týká markýzy de Brinvilliers, je na internetu volně dostupná jako ukázka z knihy).

PenelopaW píše: *

14 led 2022, 20:03

Zuzanka62 píše: *

14 led 2022, 19:59

P.s. Takového advokáty jako je D. bych chtěla znát i v současnosti. Mas nějaké odkazy na info o něm, jako o historické osobnosti.

Přes jsem tu největším (samozvaným) odborníkem já .

K Tvému dotazu: Ono se toho o něm mnoho nedochovalo... Většinu toho, co jsme s Moirrou zjistily, najdeš v této diskusi, která mu je věnována. Vedle toho máme kupu knih, ve kterých je třeba jen zmíněn. Všechno zpracováváme a máme o něm rozepsaný článek. Historická fakta, která jsme zjistily, tvoří i oporu pro moji fikci o Desgrezovi literárním. Jinak si Desgreze vypůjčilo i hodně jiných autorů, z knih, které jsou vydané i v češtině, výrazněji vystupuje třeba v díle J. Benzoni "Čas travičů": 1. díl - Zabili královnu!, 2. díl - Králova komnata. Pokud by sis chtěla přečíst o historickém Desgrezovi, doporučuji Pitavala - Slavné kriminální případy případně knihu Pařížská Sûreté pátrá od V. P. Borovičky (povídka, která se týká markýzy de Brinvilliers, je na
internetu volně dostupná jako ukázka z knihy).

Díky za info, výše uvedené knihy mám nakoupeny. Vím jen, ze byl významnou postavou Francie 17 století.
Vím, ze D je Tvá nejoblíbenější postava. Chtela jsem se jen poptat, zda si ho představuje jako filmového představitele v Jeana R. nebo jako hrdinu románu.
Docitam poslední díl série, pak se musím vrhnout na začátek. Tak pak budu moci o D. komunikovat s prehledem

Zuzanka62 píše: *

14 led 2022, 20:38

Díky za info, výše uvedené knihy mám nakoupeny. Vím jen, ze byl významnou postavou Francie 17 století.
Vím, ze D je Tvá nejoblíbenější postava. Chtela jsem se jen poptat, zda si ho představuje jako filmového představitele v Jeana R. nebo jako hrdinu románu.
Docitam poslední díl série, pak se musím vrhnout na začátek. Tak pak budu moci o D. komunikovat s prehledem

a samozrejme nesmieme zabudnúť na Dumasa, jeho knížočku Markíza Brinvillers, ktorý v nej písal o Desgrezovom zatýkaní travičky Brinvillierky. veľké časti z nej použila ako vsuvky pisateľka Knihy Oracle Glas - o ktorej je viac v sekcii knihy vzťahujúce sa k dobe kráľa slnko - a preto sa to v tej knihe možno zjavuje iba v anglickej verzii, lebo Nemci to z knihy, po tom čo zrejme spoznali že je to Dumasov text, jednoducho vyhodili.

viewtopic.php?f=9&t=811

THE MARQUISE DE BRINVILLIERS

neviem či to niekedy bolo preložené do češtiny, ale máme to v Nemčine, Francúžtine a Angličtine ak by to niekoho zaujímalo

Tuto je anglická PDF verzia na stiahnutie, z úžasného projektu Gutenberg, ktorý skenuje dáva staré knihy čo už niesu pod copyrightom a dáva ich online:

https://www.gutenberg.org/files/2756/2756-pdf.pdf

moirra píše: *

14 led 2022, 20:53

a samozrejme nesmieme zabudnúť na Dumasa

THE MARQUISE DE BRINVILLIERS

neviem či to niekedy bolo preložené do češtiny

Nebylo. Já to mám pro zájemce ve FJ a AJ.

PenelopaW píše: *

14 led 2022, 21:36

moirra píše: *

14 led 2022, 20:53

a samozrejme nesmieme zabudnúť na Dumasa

THE MARQUISE DE BRINVILLIERS

neviem či to niekedy bolo preložené do češtiny

Nebylo. Já to mám pro zájemce ve FJ a AJ.

Já bohužel ne, pokusím se sehnat v AJ
Moc děkuji za info

PenelopaW píše: *

14 led 2022, 21:36

moirra píše: *

14 led 2022, 20:53

a samozrejme nesmieme zabudnúť na Dumasa

THE MARQUISE DE BRINVILLIERS

neviem či to niekedy bolo preložené do češtiny

Nebylo. Já to mám pro zájemce ve FJ a AJ.

Já bych zkusila tu francouzštinu, kde to můžu najít?
Děkuji.

Oběma Vám pošlu do e-mailu .

Zuzanka62 píše: *

14 led 2022, 20:38

Vím, ze D je Tvá nejoblíbenější postava. Chtela jsem se jen poptat, zda si ho představuje jako filmového představitele v Jeana R. nebo jako hrdinu románu.

Přiznám se, že když jsem jako náctiletá viděla filmy, Rochefort měl pro mě něco do sebe. Knižního Desgreze si ale představuji, a vždy jsem si představovala jinak. Rochefort pro mne naplňuje charakteristiku "přítele Desgreze", který hrdinku miluje, je vždy připraven jí pomoci, zachránit ji, při rozhovoru užívají narážky, kterým rozumí jen oni dva, umí ji rozesmát. Nedokážu si ale Rocheforta představit jako animálního chlapa, který Angeliku povalí a pomiluje navzdory jejím protestům, a pak ji plácne přes zadek a vykopne z postele.

I když je to takový hezounek, mladého Desgreze bych si dokázala představit jako Césara Domboy. Zralého Desgreze pak jako Enzo Cilentiho v seriálu Jonathan Strange a pan Norrel od BBC. Každopádně ani jeden z nich stejně není na 100 % Desgrezem v mých představách .

Obrázky všech zmíněných najdeš v sekci Casting filmů snů, kde jsou různé návrhy na herce, které bychom si na Desgreze představovali (spíše představovaly ): viewtopic.php?f=12&t=164

Samozřejmě jsou vítány i jiné návrhy . (Třeba Filip je pro mne něco mezi Alainem Delonem a mladým Robertem Redfordem.)

Zuzanka62 píše: *

14 led 2022, 23:16

Já bohužel ne, pokusím se sehnat v AJ
Moc děkuji za info

ved som to hore vyššie zavesila v AJ ako PDF na stiahnutie alebo potrebuješ iný formát?

PenelopaW píše: *

15 led 2022, 09:49

Třeba Filip je pro mne něco mezi Alainem Delonem a mladým Robertem Redfordem

hm zaujímavá kombinácia ....

PenelopaW píše: *

15 led 2022, 19:01

I když je to takový hezounek, mladého Desgreze bych si dokázala představit jako Césara Domboy. Zralého Desgreze pak jako Enzo Cilentiho v seriálu Jonathan Strange a pan Norrel od BBC. Každopádně ani jeden z nich stejně není na 100 % Desgrezem v mých představách

Samozřejmě jsou vítány i jiné návrhy . (Třeba Filip je pro mne něco mezi Alainem Delonem a mladým Robertem Redfordem.)

Docela se mi líbil Enzo. César nebyl špatný ale…
Problém je, ze kdys člověk viděl film tak si postavu zosobni z určitým hercem.
Včera jsem se divadla na starý americký film o sjezdarich. Hlavní roli tam hrál mladý Redford. Ten by si mi docela líbil jako Colin. Ten filmový se mi totiž vůbec nelíbil.
Ještě něco o postavách. Vím, ze to do tohoto vlákna nepatří, ale nova Sisi. Dle moho názoru hrůza, nejen historicky. Bohužel mne k tomu napadla kacířské myšlenka, ze kdyby takto natočili Angelika, tak to by byla ještě větší hrůza než název dílko z roku 2013.

Dekuji za info, ještě jsem vše neprošla, a to co jsem prošla je většinou tak zajímavé, ze příspěvky čtu opět

opakovala som si teraz tak zrýchlene "Angeliku a kráľa", no a Desgrez je naozaj úžasný! Je to skvelá postava po všetkých stránkach. Musím si prejsť celú túto debatu o ňom.

A ja som si prechádzala časovú osu 3 dielu a hádžem pomyslenú rukavicu Penelope:

PenelopaW píše: *

14 led 2022, 20:03

Přes jsem tu největším (samozvaným) odborníkem já .

Prečo označuje pani AG Desgreza v 3 diely keď ho Angelika navštívi v jeho dome vo štvrti SaintGermain (v nemčine je dom a nie palác) za BÝVALÉHO POLICAJTA ?

„Musíte v tom být nesmírně půvabná,“ ušklíbl se přesně jako bývalý policista Desgrez.

ja sama presnú odpoveď nepoznám

moirra píše: *

29 pro 2022, 19:10

Prečo označuje pani AG Desgreza v 3 diely keď ho Angelika navštívi v jeho dome vo štvrti SaintGermain (v nemčine je dom a nie palác) za BÝVALÉHO POLICAJTA ?

ja sama presnú odpoveď nepoznám

Moirro, že Ty edituješ již napsané příspěvky? Přísahám, že když jsem to četla poprvé, tak tam ta citace z kánonu nebyla - a než jsem si ji dohledala, najednou se tu objevila .

„Musíte v tom být nesmírně půvabná,“ ušklíbl se přesně jako bývalý policista Desgrez.

Odpověď na Tvoji otázku je prozaická: chyba překladu!

Vous devez être charmante là-dedans, fit-il avec le sourire et l'ancienne intonation du policier Desgrez.

Resp. přehozený slovosled, který zcela mění význam věty. Správně přeloženo z FJ by to mělo být, že to byl jeho starý úsměv a intonace, tedy úšklebek Angelice dobře známý z minulosti.


Jiné jazykové verze doma nemám, ale pokud překladatelka vycházela z FJ, tak změnila slovosled věty a tím pozměnila její význam.

Ano upravujem príspevky pretože niekedy zmizne čo píšem - tak to pre istotu uložím už predtým ako je to hotové. Mala som to otvorené v Nemčine a kým som to našla v češtine už si si to prečítala.

Tá istá chyba je aj v nemčine - je tam tiež bývalého policajta - pritom Nemci inak mávajú dobreé preklady - V tej francúzskej vete je jednoznačne že to povedal zo starou (alebo bývalou) intonáciou policajta Desgreza.

tuto však je tiež bývalého policajta:

»Ihr müßt reizend darin aussehen«, sagte er mit dem Lächeln und in dem Ton des einstigen Polizisten Desgray.

Musím teda mrknúť ako to preložili taliani, keďže to je sesterský jazyk.

Ja ti ešte k tomu napíšem viac prečo mi to udrelo do očí - v dokumentácii o D´Artagnanovi, ktorú som si pre nadmeiru fundovaných informácii a aj preto že som chorá pozrela už tretí krát, som narazila na hromadu paralel medzi ním a Desgrezom. Obidvaja totižto neustále cválali hore dolu s nejakými kráľovými príkazmi v kapse a neustále niekoho na príkaz kráľa zatýkali.
Plus sa nezachoval v podstate žiadny portrét ani jednoho s nich - hoci boli obaja už za života legendy -to je fakt záhada. to hovoria aj historici v tej doku

A že v čase kde sa kniha dostáva k tejto vete Desgrez zastával úplne inú funkciu ako ke´d bol obyčajný špicel, či policajt, je nad slnko jasnejšie. Obidvaja neustále korešpondovali s Colbertom. je tam proste veľa paralel - ktoré som si uvedomila až keď sa zjavil ten dokument o skutočnom, a nie fiktívnom Dumasovom Dartagnanovi.

------------------

poznámka pod čiaru, vždy ke´d som chorá sa mi zjavujú kadejake hovadinky takže ma ber s rezervou:

rozhovor podľa časovej osi prebieha v roku 1670

Keď sa pozriem presne akú funkciu Desgrez dovtedy mal - podľa Wikipédie bol "chevalier du guet" v Chatelete

un lieutenant de la compagnie du chevalier du guet de la ville de Paris

tak musím zohľadniť aj to že v roku 1669 kráľ nariadením zrušil tieto funkcie - Edict du roy, portant suppression des chevaliers du guet ( Kráľovský edikt o zrušení strážnych rytierov, slobodných poručíkov a lukostrelcov mestkej stráže)

takže potom musel mať inú oficiálnu funkciu....

na začiatku nemeckého 4 teho dielu je Desgrez označený ako Reyneho zástupca - inak by som tu do toho nerýpala

Stellvertretender Polizeipräfekt tj zástupca Reyneho -čo teda má ďaleko od hodnosti akú mal na začiatku ako policajt v Chatelete

Die Kutsche des Stellvertretenden Polizeipräfekten Desgray holperte durch das Hoftor seines Hauses im Faubourg Saint-Germain .....

a k tej funkcii som našla toto:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Lieutenan ... _de_police

vo Francúžtine je to vo 4tomLIEUTENANT adjoint de police M. Desgrez teda zástupca lebo tu v 3 diely sa píše že:
Le lieutenant de police et son adjoint échangèrent un regard ....

tu je screenshot:


-----------------------------------

len na okraj ešte k tomu Saint Germain čo sme tu už raz rozoberali: ten Hotel de Guet, kde mal bývať správny veliteľ tých "guetov" bol v ulici Saint Germain v bývalom 4tom dnešnom 1vom obvode - nepíše preto pani AG že Angelika tam šla za Desgrezom?

tých Saint-Germain je v Paríži toľko že
s toho čo píšu Francúzi som niekedy pako - jedni píšu že štvrť Saint Germain je 6 obvod iní že je časťou 7 obvodu - ale my vieme že to je na opačnej strane Seiny od 4 teho a prvého obvodu

ona česká prekladateľka ešte k tomu na začiatku 4 dielu nesprávne preložila predmestie - malo tam byť štvrť Saint Germain - lebo to sú dve rozličné miesta podľa mňa

toto je 1vý obvod

https://fr.wikipedia.org/wiki/H%C3%B4te ... er-du-Guet
-------------------------

Quartier Saint-Germain-des-Prés je 6 ty obvod a Quartier Saint germain je 7 my obvod včul si vyber ha ha

V příspěvku je toho hodně, zkusím reagovat po částech:

1)

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:10

Musím teda mrknúť ako to preložili taliani, keďže to je sesterský jazyk.

Podařilo se Ti dohledat, jak je to v italštině?

2)

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:10

v dokumentácii o D´Artagnanovi, som narazila na hromadu paralel medzi ním a Desgrezom. Obidvaja totižto neustále cválali hore dolu s nejakými kráľovými príkazmi v kapse a neustále niekoho na príkaz kráľa zatýkali.
Plus sa nezachoval v podstate žiadny portrét ani jednoho s nich - hoci boli obaja už za života legendy -to je fakt záhada. to hovoria aj historici v tej doku

Přiznám se, že o d'Artagnanovi toho nevím ani zbla (a to ani o tom Dumasově), takže netuším, jakého byl původu. Co se Desgreze týče, jsem na 99% přesvědčena, že to byl měšťan. I když vešel do dějin, nepatřil mezi tehdejší elitu a je otázkou, proč by ho někdo z oficiálních malířů portrétoval a zda střední třída jako taková vůbec cítila potřebu nechat se tímto způsobem zvěčnit. Mně by se samozřejmě moc líbilo, kdyby nějaký portrét existoval, ale obávám se, že kdyby ano, tak by se dochoval do dnešních dob revoluce - nerevoluce .

Paralely jsou zajímavé, budu se muset na ten dokument podívat také! Já se před pár dny pustila - poprvé v životě - do čtení Tří mušketýrů, vydání od Albatrosu, které máme doma od dob mého dětství. Samozřejmě mám pak v plánu otevřít i Kovaříkovu monografii věnovanou právě d'Artagnanovi (tu jsem Ti kupovala také, ne?).
Letmým pohledem to vnímám tak, že Desgrez i mušketýr byli oba schopní a loajální muži, a tak byli oceňováni dle svých zásluh, tzn. byly jim svěřovány úkoly mimořádného významu, kde bylo potřeba důvěřovat někomu spolehlivému a schopnému. Takto to bylo i v případě pana de La Reynie, který měl - na rozdíl od svých nástupců ve funkci - pozici značně ztíženou kompetenčními spory, neuspořádaností hlavního města apod. Z historie víme, že Reynie byl z titulu své funkce pověřován i věcmi, které se mu coby člověku nelíbily (zatýkání hugenotů apod.).

3)

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:10

takže potom musel mať inú oficiálnu funkciu....

Tady jsi zabrousila do nebezpečných a zrádných vod, ve kterých jsem párkrát jen smočila palec, a pak koupel na dobu neurčitou odložila s tím, že odpovědi za mnou třeba jednoho dne přijdou samy. Těmi vodami je samozřejmě organizace policie v té době. Všechny zdroje se shodují v tom, že ještě za Ludvíkovy vlády to byl neskutečný chaos, a čím víc jsem na to téma hledala a něco přečetla, tím víc se v tomto názoru utvrzuji také. AG u knižního Desgreze jeho funkce příliš nespecifikuje, vždy uvede jen nějakou vágní větičku ve smyslu "koupil si hodnost kapitána v Chateletu" nebo "nyní mám na starost agendu psaného slova" nebo "pravá ruka pana de La Reynie". Když to psala, zřejmě nedomyslela, jak nám těmito formulacemi slušně zamotá hlavu .

Kapitán v Chateletu - s ohledem na to, že v této době v Chateletu ještě sídlili nejen podřízení civilního poručíka, ale i městského prevóta, byl zde soud, biřicové, hlídky obchodníků a já nevím, co ještě, mohl mít Desgrez jako zaměstnavatele pana Aubray anebo pět různých dalších osob... Sám o sobě mluví jako o "královském policistovi", ale to může taky znamenat cokoli .

agenda psaného slova - podléhala v té době komu? Šlo o podřízeného pana Aubraye nebo o nějakou samostatnou funkci podřízenou přímo králi či nějakému ministrovi?

pravá ruka pana de La Reynie - tohle slovní spojení vnímám jako odlišné od zástupce pana de La Reynie
V prvním případě to může znamenat, že pro policejního velitele byl Desgrez nepostradatelným, ve druhém případě to už značí nějakou služební hierarchii.

Ať tak či onak, abychom se mohli dobrat toho, jak to bylo s Desgrezem historickým (nikoli literárním), je třeba nastudovat mnohem víc k dějinám a organizace policie - a i tak není jisté, že se dobereme nějaké odpovědi. Osobně by mne zajímalo, jakou kariérní dráhu historický Desgrez ušel, kdy a jak se k policii dostal, jaké funkce zde zastával. S jistotou můžeme přijmout to, že po Colbertově policejní reformě se jeho funkce změnila (jak píšeš) a měnila se i v době funkčního období pana de La Reynie.

Možná nám víc řeknou dokumenty z BNF, které máme k dispozici, zejména ten, který se týká Desgrezovy renty. Ale i ten se váže na závěrečné období Desgrezova života.

Zatím se nám podařilo zjistit, že Desgrez byl "exempt du guet", tedy vyjmut z klasických povinností hlídky, a že patřil mezi "marechaussée", tedy jízdní policii (což bylo něco jiného než běžní seržanti - pochůzkáři s holemi). Současně nevykonával funkci "komisaře", v dnešní terminologii řekněme policejního vyšetřovatele.

Z fikčního hlediska by bylo skutečně nejlepší vypořádat se s Desgrezem tak, jako se jeho autor vypořádal s Le Flochem, a udělat z něj komisaře se speciálními kompetencemi a zvláštním pověřením, který je postaven zcela mimo (chaotickou) policejní strukturu té doby .

4)

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:10

a k tej funkcii som našla toto:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Lieutenan ... _de_police

5)

moirra píše: *

29 pro 2022, 21:10

ten Hotel de Guet, kde mal bývať správny veliteľ tých "guetov" bol v ulici Saint Germain v bývalom 4tom dnešnom 1vom obvode - nepíše preto pani AG že Angelika tam šla za Desgrezom?

tých Saint-Germain je v Paríži toľko že s toho čo píšu Francúzi som niekedy pako - jedni píšu že štvrť Saint Germain je 6 obvod iní že je časťou 7 obvodu - ale my vieme že to je na opačnej strane Seiny od 4 teho a prvého obvodu

ona česká prekladateľka ešte k tomu na začiatku 4 dielu nesprávne preložila predmestie - malo tam byť štvrť Saint Germain - lebo to sú dve rozličné miesta podľa mňa

-------------------------

Quartier Saint-Germain-des-Prés je 6 ty obvod a Quartier Saint germain je 7 my obvod včul si vyber ha ha

Tady je nejlepší vzít si k ruce nějaké slovník historických ulic, protože současné a tehdejší dělení Paříže bylo úplně jiné - viz třeba jen Temple jako takový, jehož pozůstatky dnes zasahují do x ulic a čtvrtí...
Saint-Germain-des-Prés je určitě něco jiného než Saint Germain, to první je vymezeno působností opatství.

AG přisoudila Desgrezovi vlastní palác ve čtvrti, která tehdy byla módní a plná nobility, aby demonstrovala jeho vzestup na společenském (a kariérním) žebříčku. My už víme, že v reálu příslušník policie svůj vlastní palác mít nemohl, to maximálně šéf policie - a i zde nešlo o palác tak, jak to chápeme my (ale spíše o něco, v čem bydlela Brinvilliers v Paříži).


Abych to shrnula:

Hlavu jsi mi nezamotala, protože já už ji dávno zamotanou mám . Vždycky, když narazíme na nějaký další zdroj, ať článek či knihu, který je slibný v osvětlení těchto zmatků, udělám si v tom vždycky ještě větší guláš.

na tomto mieste musím byť tak trošku zlomyseľná a dovolím si oponovať Penelope, teda jej citátu že Desgrez v období keď bol ešte Advokát nemal žiadnu moc. Myslím že odborníčka na Desgreza svojho miláčika po prvý krát v živote poriadne podcenila.

pána beka keď si uvedomíme že Mazarin ovládal nielen Francúzko, v ktorom v podstate kraľoval až do svojej smrti, mal palác v Ríme, ovplyvňoval politické dianie v celej Európe, v´daka nemu skončila 30ročná vojna v Európe, posúval dokonca mimo svojho vlastného ešte aj figúrky iných kráľov na šachovnici Európy kam chcel - a hlavne mal všade zvedov, tak toto mi teda nepríde že Desgrez nemal vtedy žiadnu moc. Ak opomeniem "maličkosť" že obávaný muž zo psom mal kamaráta Clopota ktorý bol poverený starať sa o spisy počas celého procesu s Peyracom, bol pečený varený u Aubraya ktorému si dokonca dovolil poslať odkaz aby vyslal oddiel strážnikov hľadať otca Kirchera, tak toto je jasný a definitívny dôkaz že moc mal už vtedy, a to ešte akú (to samozrejme preto že všade poznal tých správnych ľudí):

To čo Desgrez vraví Angelike pred procesom s Peyracom, to je teda sila , a s toho som vychádzala aj vo svojej novej fikcii:

Co vy a váš manžel víte o věci, která by mohla nahnat strach jedné z nejvýš postavených osobností království? Myslím panu Fouquetovi.“
Angelika zbledla jako stěna. Zmateně pohlédla na advokáta.
„Dobrá, něco na tom tedy bude,“ pokračoval Desgrez. „Zrovna očekávám zprávu od jednoho svého špiona, který sleduje Mazarina. A jiný mě přivedl na stopu jakéhosi sluhy jménem Clément Tonnel, který byl kdysi pravou rukou prince de Condé...“
„A majordomem u nás, v Toulouse...“
„Přesně tak. A ten chlap je také v úzkém kontaktu s panem Fouquetem. Ve skutečnosti pracuje jen pro něj, i když si čas od času vybírá tučnou odměnu i od svého bývalého pána, prince de Condé, což znamená, že ho vydírá. Následuje další otázka: kdo vám udělal tu velkolepou nabídku?“
„Paní de Beauvais.“
„Jednooká Katka... Teď už je to jasné. Podepsán Fouquet. Platí té staré čarodějnici obrovské sumy, aby se dozvěděl o všech tajemstvích dvora. Kdysi jí platil Mazarin, ale byl méně velkorysý než správce financí. Ještě bych dodal, že jsem objevil další vysoce postavenou osobu, která přísahala, že vás a vašeho manžela zničí.“
„A to?“
„Králova bratra.“
„Vy jste se zbláznil!“ vyjekla Angelika.
Mladík se zamračeně ušklíbl.
„Máte pocit, že jsem vás obral o vašich patnáct set liber?

Tak teda mať špióna u niekoho ako je Mazarin , to sa nepodarilo ani Fouquetovi, hoci sa o to mnohokrát snažil - zadarilo sa mu len sem-tam niečo zachytiť. Mazarin si totižto dával dobrý pozor kým sa obklopoval. A ja myslím že viem kto to bol podľa mňa prichádza z Mazarinovej domácnosti do úvahy iba jeden jediný človek

Podľa mňa bol DESGREZ už vtedy poriadne mocný, teda myslím čo sa týka jeho rozsiahlej informačnej siete, ktorá siahala od podsvetia až po najvyššie kruhy. Inak by do toho procesu nešiel z nádejou že ak vyhrá poriadne zarobí. Ibaže keď do toho šiel, vtedy ešte netušil že bojuje proti intrigám tých najmocnejších v kráľovstve:

Mazarina, Fouqueta, Kráľa aj kráľovho brata - a ich spojencov. To už bolo príliš silné kafe. na Joffreya aj na Desgreza

A tiež že sa mohol po krátkom čase vrátiť do Paríža aj zo svojim psom , ktorý pri naháňačke po procese v justičáku zahrdúsil strážnika, to je tiež sila! To tiež ukazuje že mal oveľa lepšie vybudovanú sieť ako by sa nám na prvý pohľad zdalo.

moirra píše: *

02 úno 2023, 13:31

A tiež že sa mohol po krátkom čase vrátiť do Paríža aj zo svojim psom , ktorý pri naháňačke po procese v justičáku zahrdúsil strážnika, to je tiež sila!

V kánonu se výslovně hovoří o strážníkovi? Měla jsem za to, že Desgrez se jen svěřuje, že se ho pokusili zadržet, ale neuvádí KDO. Sama jsem řešila, jestli kdyby po něm šla královská policie, mohl by se po návratu do Paříže k ní připojit. Usoudila jsem, že nikoli, a tedy že zadržet Desgreze chtěli Fouqetovi muži.

ha ha ha ... páči sa mi ako si okamžite na fóre akonáhle som niečo napísala o tvojom miláčkovi

Hore vyššie som to trochu doplnila a pridala aj tú stranu z knihy. Ešte ma tam zaujalo že Desgrez Angelike hovorí že

Případ vašeho manžela totiž vyžaduje spíš schopnosti soukromého detektiva

K tomu zatýkaniu Desgreza: ja vychádzam s toho že to museli byť strážnici lebo vraví že ho chceli zatknúť keď vychádzal z Justičného paláca. A tam predsa stáli v tom čase strážnici. (napokon stáli tam aj v čase dnešnom, keď sme tam boli )

Nuž a čo sa týka Fouquetových ľudí, to predsa boli aj tí strážnici, alebo? U východu zo súdu nemohlo ísť podľa mňa o žiadne iné zatknutie ako zatknutie oficiálne.
To preto že pán Veverička (Fouquet) bol až do augusta 1661, kým tak nerozumne predal úrad Generálneho Prokurátora na súde v justičáku, ktorý mu zaručoval určitú imunitu a ochranu, a bol teda v danom čase aj akýmsi vládcom Justičnom paláci.

Vtedajšia kráľovská poliícia, až do zrodu skutočnej polície keď v roku 1667 na scénu nastupujú Reynie a Desgrez, nebol nikto iný ako kráľovskí mušketieri a kráľovské gardy. A títo páni boli vždy tam kde bol ich pán - alias kráľ . Dokonca už viem kde presne mali ich vlastné miestnosti v Louvri. Musím dočítať knihu o Fouquetovi aby som sa dozvedela či by reálne niekto s týchto kráľovských oddielov stál na bráne Justičného paláca, ale dovolím si o tom už vopred pochybovať.

Zostáva iba špekuľovať akú obžalobu by boli vymysleli na Desgreza ak by sa im bolo podarilo ho zatknúť.

Sotva se Angelika vzpamatovala z prvního leknutí, poznala Sorbonnu. Fena jí položila tlapy na ramena a lízala jí drsným jazykem obličej. Angelika ji pohladila a zadívala se do tmy, kde pokračoval bláznivý tanec sněhových vloček. Sorbonna – to znamená Desgrez.(...)
Přiblížil se k ní. Neviděla ho, ale promluvil na ni tak zblízka, že jí tabáková vůně jeho dechu krutě připomněla Joffreyovy polibky.
„Pokusili se mě zatknout, když jsem vycházel z paláce. Sorbonna jednoho z nich zardousila. Stačil jsem utéct. Pes sledoval vaši stopu a dovedl mě až sem. Teď musíte zmizet. Rozumíte? Žádné jméno, žádné pochůzky, nic. Jinak se jednoho rána ocitnete v Seině jako otec Kiher a váš syn bude dvojnásobný sirotek. Já jsem se pro tuto strašnou eventualitu zabezpečil.

samozrejme priznám sa dobrovoľne že som aj tak trochu ovplyvnená scénou z filmu - ale nezabúdam pri tom že pri prvom diely boli pani AG z manželom prítomní na sete a pri jednotlivých scénach radili.

pardon som myslela že v českom filme to vystrihli ale je to tam, ako Sorbonne skáče cez okno keď sa pokúšajú stráže z justičného paláca Desgreza zatknúť:
(inak podľa tých hrubých múrov a šikmo mriežkovaných okien sa pokúšam zistiť kde to asi Borderie natáčal)

moirra píše: *

02 úno 2023, 13:31

na tomto mieste musím byť tak trošku zlomyseľná a dovolím si oponovať Penelope, teda jej citátu že Desgrez v období keď bol ešte Advokát nemal žiadnu moc. Myslím že odborníčka na Desgreza svojho miláčika po prvý krát v živote poriadne podcenila.

Doplňuji pro ostatní vysvětlení, nač Moirra reagovala - psala jsem e-mailem pár postřehů k nově přidávané fikci o událostech kolem Peyrakově procesu a mj. toto:

V Tvém textu mne zaujalo hlavně to, jakou oklikou si král nechal pořídit opis spisu. Myslím, že by na to šel příliš složitě a zainteresoval příliš mnoho lidí, osobně myslím, že cesta byla mnohem prostší. Desgrez byl v té době malá ryba, ten o tom ani vědět nemusel, a myslím, že tehdy se vůbec neřešilo, kdo si jaký opis dělá nebo nedělá. Král klidně mohl požádat některého ze soudců / porotců, kteří by pak pověřili písaře opisem, a nebo rovnou si spis vyžádat k sobě, nahlížet do něj sám a nechat udělat opisy někomu důvěryhodnému. Vycházím z toho, že král od začátku byl zainteresován v přípravách procesu, sledoval Fouquetův rukopis, učil se, ale neznamená to, že stál v pozadí a sám aktivně nekonal. Pokud jmenoval porotce, jistě se zajímal i o obvinění, a tedy si mohl někdy hotový spis zapůjčit k sobě a dle libosti si v něm číst. Pokud by angažoval pana Aubraye (a ten další osoby, přestože pro něj třeba důvěryhodné), je to moc složité a už to může zanechat stopy a vyvolat nežádoucí pozornost.

(více o tom zde: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 794#p31794)

Toto je asi na delší a hlubší diskusi a záleží na tom, jak kdo z nás definuje MOC.

Desgrezovi jsem rozsáhlou síť špionů přisoudila i já ve své fikci - tím, že byl zván advokátem chudých, měl svoje kontakty právě mezi chudými, ale i různým "pomocným personálem" typu bezvýznamných sluhů, kuchtiček a jiných. Samozřejmě víme, že "pomocný personál" bývá často pro ty skutečně mocné neviditelný, a tak se často může stát svědkem různých věcí. Desgrez byl inteligentní a dokázal si i různé útržky poskládat dohromady a domyslet si celkový obrázek, ostatně i proto by byl výborný soukromý detektiv . Je samozřejmě otázkou do pranice, nakolik sbíral informace o mocných v době, kdy byl obyčejný a chudý advokát a k čemu by mu byly. Svoje „informátory“ využíval hlavně při svém melouchaření pro policii, možná se na ně obracel i později, kdy už byl zaměstnancem Chateletu. Pokud útržky sbíral dříve, tak spíše ze sportu než z nějaké vypočítavosti, že by se mu to mohlo někdy hodit.

(V tomhle je Desgrez hodně podobný básníku Špínovi, oba byli v Paříži velice dobře informovanými osobami, ale Desgrez na rozdíl od le Petita nepsal pamflety a vůbec veřejně nevykřikoval, že by něco věděl. Podívejme se i na události kolem Rudé masky, kdy Angelice zjistil, co chtěla, ale později tloukl hlavou do zdi, že to udělal, protože pamflety rozpoutaly velikou bouři.)

Desgrez měl hluboko do kapsy a podobné informace pro něj mohly být jen taková libůstka. V době, kdy se začal angažovat v událostech kolem Peyraka, byl sám docela zděšen tím, co se mu povedlo vyšťourat, a nikdo by se mu nedivil, kdyby se kvůli tomu rozhodl vycouvat a umyl by si nad celou záležitostí ruce. To by to ale nemohl být Desgrez .

Uvědomme si, že v době kolem procesu je Desgrez skutečně malá, nevýznamná ryba, která mocným nestojí za pozornost. Pokud byl Fouquet tak arogantní, že si myslel, že ve jméně krále odstraní Peyraka a jemu samotnému se nic nestane, mohl stejně dobře podcenit i schopnosti pana advokáta. Že mu Desgrez šlape na paty se pořádně projevilo až Kircherovou vraždou, jehož osobní svědectví by skutečně mohlo hlavním bodem obžaloby otřást.

To, že Desgrezovi takovou váhu nepřikládali, koresponduje i s tím, že se po nějakém ani ne čtvrt roce objevuje u policie. Já to mám samozřejmě ve fikci ještě ošetřené, ale zatím to nebylo publikováno . Desgrez později několikrát sám připouští, že i když v rámci procesu de facto vzdoroval králi a jeho úmyslu Peyraka odsoudit děj se co děj, později velice rád přijal možnost pracovat u policie a uznal, že král ho živí, král rozkazuje a on je králův policajt.

(To, že soukromě pátral po uprchlém Peyrakovi, anebo pomáhal Angelice, to jsou krásné projevy jeho osobnosti, které jsou v naprostém rozporu s rolí, kterou hrál navenek.)

Neřekla bych, že byl pečený vařený u Aubraye, to jsme mu přisoudili až ve fikci. Zmiňuje pouze, že Aubray byl přítelem jeho otce (a z toho titulu se na něj také dovolil obrátit), a na jiném místě, že melouchaří pro policii. Tím se ovšem veřejně nikde nechlubil, protože by to pošramotilo jeho pověst advokáta.


Jak jsem psala, tohle je na dlouhou debatu .

moirra píše: *

02 úno 2023, 14:16

ha ha ha ... páči sa mi ako si okamžite na fóre akonáhle som niečo napísala o tvojom miláčkovi

A víš proč? Protože mi na tohle téma chodí notifikace do e-mailu .

takmer zo všetkým čo si tu zhrnula absolútne a bez reptania súhlasím okrem snáď toho Aubraya:

U toho musel byť Desgrez pečený varený, pretože poslať k niekomu odkaz aby poslal svoju jednotku hľadať Kirchera, to by si inak dovoliť nemohol

a ani by mu Aubray nedal peniaze a hlavne koňa o ktorých som medzičasom zistila akú mali kone vtedy vysokú hodnotu - prenesené do dnešnej doby, ak mu dal jazdeckého koňa, to bolo ako keby mu na okraji mesta pripravil zaparkovaný Voyager ak nie Mercedes

napokon myslím že aj indície v tvojej vlastnej fikci smerujú k tomu že boli v dobrom styku - ibaže vtedy sa ešte Desgrez bránil tomu pracovať pre Aubraya oficiálne

ešte o tej Desgrezovej informovanosti: Mazarin nebol hlupák a nikdy nemal nikoho z nízkeho, dokonca ani vyššieho služobníctva v sektore keď riešil tajné veci - takže Desgrez musel mať v Louvri niekoho iného - vyplýva pre mňa osobne priamo s kánona a historických súvislostí tej doby

ale súhlasím že tam kde sa pohyboval mu podobné informácie o smotánke kráľovstva až do procesu s Peyracom neboli v podstate na nič - tak na nich ani nemal ako zarobiť

PS: cez zmienku v Molierovom životopise som sa dostala o niečo bližšie k téme dedenia určitých úradov po otcovi, k tomu ti ešte napíšem
na moje veľké prekvapenie aj Moliere pôvodne študoval práva

moirra píše: *

03 úno 2023, 14:35

takmer zo všetkým čo si tu zhrnula absolútne a bez reptania súhlasím okrem snáď toho Aubraya:

U toho musel byť Desgrez pečený varený, pretože poslať k niekomu odkaz aby poslal svoju jednotku hľadať Kirchera, to by si inak dovoliť nemohol

A já myslím, že mohol . Protože mu to posílal jako oficiální podnět vedoucímu "kriminálky", že se mu ztratil významný svědek. Mohl se odvolat na svého otce, aby svému podání dodal váhy, ale celé to neznamená , že Desgrez písknul a Aubray šel hledat mrtvolu do Seiny .

Jinak oficiálně nevíme, od koho měl Desgrez koně k útěku, to se taky můžeme dohadovat .

Jestli Sorbonne původně byla kluk nebo holka, to jsem zatím nerozluštila. Aby to ale nezapadlo, kopíruji sem Terezin dotaz a odpověď na něj z jiného diskusního vlákna:

Tereza píše: *

10 led 2023, 21:18

Mám na autorku fikce jako na nej znalkyni Sorbonny jeden dotaz :
Jak vlastně Desgrez přišel k Sorbonně, která měla výcvik v němčině?

Pokud v kánonu nebo v předešlých kapitolách fikce není zmínka, nemohli bychom se něco o tom, jak se tato dvojice dala dohromady, dozvědět?

Touto otázkou jsem se také hojně zabývala a vzniklo k ní hned několik teorií, neboť kánon zmiňuje pouze to, že Desgrez Sorbonne získal od německého překupníka. Ve fikci něco málo je, ale sama jsem se do toho rozhodla moc nešlapat . Což ovšem neznamená, ze si ráda nepřečtu teorie či fikce někoho jiného .

DOPLŇUJI:

(Markýza andělů, II. díl)

„Víte, k čemu jsem vytrénoval toho psa? Když se v Paříži setmí, vyrazíme spolu na lov. Dávám mu očuchat starou vestu nebo jiný předmět, který patřil chlapíkovi, kterého sleduju. A pak sejdeme až na nábřeží Seiny, touláme se pod mosty a mezi piloty, couráme po předměstích a ve starých čtvrtích, vcházíme do dvorů, noříme se do děr plných havěti, zlodějů a banditů. A najednou Sorbonna skočí. Než k ní dojdu, drží mého člověka pod krkem. Velmi jemně, jen natolik, aby se nemohl pohnout. Řeknu jí: Warte!, což je německy čekej, protože mi ji prodal německý překupník. Skloním se k chlápkovi, vyslechnu ho, a pak ho soudím. Občas mu udělím milost, občas zavolám gardu, aby ho odvedli do Cháteletu, a občas si řeknu; proč obtěžovat vězení a ty pány? A křiknu na Sorbonnu: Zang!, což znamená stiskni pevně! A v Paříži je o banditu míň."

(10. kapitola 1. části)

Ovšem nejednou se ukázalo, že může jít i o život. A že by bylo dobré nehledat škůdce sám, ale s někým, kdo by Desgrezovi kryl záda.

Jako kdyby veškeré cesty směrovaly k přijetí nabídky práce pro policii, jednoho listopadového večera v hospodě pochybné pověsti na předměstí Paříže osud přihrál Desgrezovi do cesty bývalého německého žoldáka, který se živil jako překupník. Od něj Desgrez velmi výhodně koupil fenu německé dogy, a protože díky hospodským setkáváním s flanderskými kupci a obchodníky z Porýní němčinou vládl docela obstojně, nečinilo mu problémy udílet psovi pokyny v jazyce původního majitele. Sorbonnu nevycvičil jen k ochraně svého majetku a života, ale i k lovu. Jen na rozdíl od šlechticů chovajících lovecké psy, jeho fena měla za úkoly lovit zločince.


Moiřina teorie z roku 2018 (odpověď na dotaz Jak Desgrez ku Sorbonně přišel):

myslim ze toto je jedina uloha ktoru som, pre nedostatok casu a energie, doteraz splnila-zatial iba v skratke - kupil ju od nemeckeho obchodnika - vetesnika (second hand tovar) z kramiku kam chodieval nakupovat
majitel ju pouzival ako strazneho psa na kramik a tovar
tento mu ju predal za symbolicku cenu (dedici by sorbonu ajtak nechceli), ked lezal na smrtelnej posteli, pretoze Sorbonna vzdy na kazdeho vrcal iba na Desgreza nie a obchodnik si studenta (ktory mu sem-tam aj poradil v pravnych veciach) oblubil a chcel aby psika ktoreho vycvicoval od stenata bolo v dobrych rukach
nieco take .....

Moje tehdejší odpověď:

Já to v hlavě nejasně vidím trochu jinak, ale pořád to nedokážu uchopit... Docela by se mi líbilo, kdyby se s tím překupníkem setkal jen jednou nebo jen párkrát, někde v začouzené hospodě. Klidně by to mohlo být přes někoho, Němec by potřeboval pomoci a "advokát chudých" by byl znám tím, že nemá problém s tím paktovat se i s lidmi, které by "slušná" společnost šmahem odsoudila, takže by ho nějaký Desgrezův bývalý klient kontaktoval a zprostředkoval jim setkání.
Němec by klidně mohl být i nějaký protestant, který se doma nějak zapletl (jak teď čtu to Oracle glass, tak mne napadá jen obchod se zakázanými knihami :-D, ale proč ne), a přes Francii zdrhal někam za kopečky. Sorbonne by mohla být třeba jen roční štěně, ale už s nějakým výcvikem, který by Desgrez ještě víc upevnil. Překupník by mu ji věnoval místo platby za prokázané právní služby (d'Urbec na galéře falšoval právní dokumenty, ale nejsem si jistá, jestli by toto Desgrez udělal, byť z ušlechtilých pohnutek) a ještě by byl rád, že ji dává do dobrých rukou (líbí se mi to, že by na Desgreze nevrčela jako na jediného, to je hodně pěkný motiv). a Desgrez by spojil příjemné s užitečným - měl by parťáka a ochránce na nočních potulkách a při konání spravedlnosti.
Jen mne teď napadá jedna technická: a) získal Sorbonne před nástupem k policii nebo b) až když ji měl, nabídl se, že bude melouchařit pro policii a v noci chytat lotry?

Btw: Máš po ruce překlady té pasáže, že má Sorbonne od "německého překupníka"?

což je německy čekej, protože mi ji prodal německý překupník.

Takhle je to uvedeno v českém vydání, ale zajímalo by mne, jak to překládají jinde. Třeba nás to navede na stopu... Mám to jen ve fj. Tam je napsáno: car c'est un mercenaire allemand qui me l'a vendu

Akademický slovník (kniha) mi to "mercenaire" překládá jako "prodejce" či dokonce "nádeník", ale podle google translate je to "žoldák". Což by tomu dodávalo úplně jiný rozměr a vysvětlovalo to, proč se Sorbonně dostalo právě výcviku stopovat a fungovat jako bodyguard!

Také mě velmi zajímá, jestli byl Degrézův pes Sorbon nebo Sorbonna. Vidím,že nejsem sama, komu rozpor mezi knihou a filmem ohledně této věci vrtá hlavou. To jsem ráda

Sob píše: *

05 úno 2023, 12:56

Také mě velmi zajímá, jestli byl Degrézův pes Sorbon nebo Sorbonna. Vidím,že nejsem sama, komu rozpor mezi knihou a filmem ohledně této věci vrtá hlavou. To jsem ráda

Tady nejde ani tak o rozpor mezi knihou a filmem, ale o nedávnou diskusi - kterou nemohu nikde dohledat . Tam jsem se šťourala ve francouzské verzi, ve které je o Sorbonně zásadně psáno jako o "něm". I v češtině se říká: "Mám psa a jmenuje se Pampeliška." Jenže nejsem tak dobrá ve FJ, abych dokázala říct, zda se pojmem "chien" označuje i fena, nebo se striktně rozlišuje "chienne".

Ha! Tak už jsem to našla - bylo to zde: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 696#p31696