Terezin příspěvek mne přiměl přečíst si celé Ludvíkovo téma, které jsem jinak nechávala stranou. Pokud budu reagovat na to, co zde zaznělo, tak:
dasha píše:
V neděli byl v Kalendáriu věnován Ludvíkovi malý příspěvek a zřejmě ve snaze o "objektivitu" tam o něm nebylo řečeno nic dobrého: že zruinoval státní pokladnu, že vedl 30 let nevýznamné války, jimiž ničeho nedosáhl, a, mimo jiné, že po neúspěšné operaci čelisti mu nesnesitelně páchlo z úst - to jsem slyšela poprvé, už jste se s tím někdo setkali??

Zápach z úst ponechám stranou, k tomu už tu psala podrobně Moirra. A obávám se, že kromě úst smrděl celý, ostatně jako páchli všichni - co jsem si četla o tehdejší hygieně, tak s dnešními požadavky na čistotu bych v baroku nevýslovně trpěla

.
Co matně doluji z paměti, že jsme si o něm říkali ve škole - na to, v jakém stavu byla země, když se ujímal vlády, z ní udělal velmi silnou velmoc + majestát panovníka upevnil tak, že mu jiné monarchie mohly jen závidět. K tomu přičtěme veškeré revoluční momenty v různých sférách společenského života, v módě, v kuchyni... vše, díky čemuž je nyní Francie brána za známku luxusu, vděčíme jemu a jeho poradcům.
Na druhou stranu luxusní styl života korunu značně zadlužil, náboženská nesnášenlivost a odliv schopného obyvatelstva, o válkách nemluvě, to vše pokračovalo a na dalším vývoji Francie, který vedl až k revoluci, se to dost krutě podepsalo.
Takže je otázka, v jakém úhlu pohledu ho člověk hodnotí. Jako jedinec byl určitě neuvěřitelně schopný a asi i charismatický člověk, to, čeho se mu povedlo dosáhnout, je obdivuhodné, oceňuji i fakt, že se obklopoval schopnými lidmi bez ohledu na jejich stavovský původ. Ovšem to, k čemu absolutismus ve Francii vedl, to už je jiná kapitola a tam si asi jeho politika kritiku zaslouží...
dasha píše:
mě by na Angeličině místě na něm vadily dvě věci:
Ta první, to je nad "Slunce" jasné, že zatočil s Peyrakem.. i když si přísahala, že na to zapomene, tak to v podvědomí pořád má..
a ta druhá: Pokud o Angeliku tak stojí a uhání ji, proč nepošle Montespanovou někam ... do kláštera?
Souhlasím

. A naopak je dobře, že se s ním Angelika nevyspala a nestala se oficiální milenkou, protože pak by nám haprovalo dějinné zázemí románu

.
Btw: On si panovník ten svůj okamžik upřímnosti taky načasoval dost blbě. V momentě, kdy mu už Angelika pomalu padla do náručí a souhlasila s tím, že bude jeho... jí řekne, že její osudový muž žije. Chápu, že chtěl jejich poměr začít s čistým štítem... ale chudák podcenil důsledky

.
A i když si nyní dějinný rámec odmyslím - dokázal by vztah Joffrey a Angeliky přežít to, že byla milenkou panovníka? To už je otázka hodná dlouhé diskuse...
K jeho sexappealu:
Simonamafia píše:
Nikito111 já Ludvíka také zbožňovala...divila jsem se, že mu Angelika nepodlehla(když už podlehla téměř celé Francii

)bože jak on ji chtěl. Já být ní, tak jsem zřejmě ještě horší

tak neodolatelní muži se neodmítají a já bych k tomu ani neměla sílu jako Angelika..jak ona byla krutá. No jo, to by Joffreyovi nemohla udělat

ale já bych v té chvíli na Joffreye zapomněla
Viz výše, co psala Dasha

. Ačkoli je fakt, že když jsem to jako náctiletá četla poprvé, taky mi přišlo na hlavu, že jediný, kdo "nesmočil", byl zrovna Ludvík. Zpětně v tom ale vidím genialitu autorky, jak se popasovala s mnoha konflikty a případnými třecími plochami: jak vyřešit, že žádná oficiální metresa Angelika v reálu neexistovala (protože Angelika by jistě zanechala silnější stopu u kronikářů, než nějaká Montespanová), a jak vyřešit opětovné shledání Joffreye s manželkou. Nemluvě o tom, že tím, že Angelika přislíbila, že vlastně milenkou bude, a pak proti přání krále uprchla hledat manžela... už tím je krásně připravena živná půda pro další vývoj děje, buřičku z Poitou, královu nenaplněnou idealizovanou touhu, když posílá do Nového světa dopis... Mně se nakonec to rozhodnutí, že mezi Angelikou a králem líbí velmi

.
Simonamafia píše:
Ono kdyby četla "Angelika" knihu-svůj příběh a četla pasáže o sobě a králi, tak by se do něho určitě zamilovala.

No a tady se mi třeba na Angelice líbilo to, že ona jako jedna z mála viděla v Ludvíkovi muže, a ne a priori krále. Proto mu také dokázala odporovat, debatovat s ním, a proto ho podle mne taky hodně okouzlovala, na rozdíl od jiných, které s ním chtěly do postele, aby získaly výhody, mohly se chlubit, že s nimi spal král, vzhlížely k němu nekriticky jako k modle apod.
Elis píše:
Já se teda přiznám, že Toja jako Ludvík byl pro mě nejpřitažlivějším mužem celé filmové série

. Kam se na něj hrabal Hossein :wink:

.
Tady souhlasím. Hossein s těma štěněcíma očima a silným zátylkem je pro mne fuj

. Herecký představitel Ludvíka se mi líbí taky, dokonce je pro mne ideálním Aramisem, a to mám pod kůží hlavně zpracování s Michaelem Yorkem v roli d'Artagnana.
Precious píše:
Simonamafia píše:
Jen nechápu, že ji zapomněl vyčítat to, že se vyspala s celou Francii, dvorem...
a keby len to! Aj s celým Stredomorím, pirátmi počínajúc a eunuchmi končiac, no a samozrejme aj s celou severnou Amerikou, na Indiánov nesmieme zabúdať! Alebo žeby to bolo v nejakej inej knihe?
Četly jsme stejné knihy?

Rozhodně to nebyla celá Francie, ani celý dvůr, natož celé Středomoří. A Indiáni?? Nevím o žádném, s nímž by Angelika spala

.