Nadherna fanfiction, pridavam se ke vsem, komu presne takova pasaz v knihach chybela, a vubec celkove vic pohledu do jeho nitra a uvah...popsala jste to dokonale, presne takove pocity Joffrey urcite mel, ne snad strach ze smrti a z bolesti, vsak si i predtim vytrpel dost, ale ten pocit krivdy, ty ve...

Mně se právě tyhle ponuré díly a scény líbí moc - jak na začátku Cesty do Versailles přežívá u dvora zázraků, jak v A. se bouří jezdí na koni a jak bojuje s neviditelným zlem v podobě Ambroisine v ďáblici. Co mě moc nebavilo je už zmiňovaná Cesta naděje, ne, že by byla málo temná, ale přišlo mi, že ...

n.i.r.a.k píše:

Takových scén je tam dost, ale nejvíc mě dostal Joffreův zpěv / modlitba k toulouské Madoně těsně před popravou.

Takp řesně při tomhle jsem nad ságou o Angelice taky brečela poprvé, i když z filmu každý samozřejmě ví, že to Joffrey přežije, tak z toho čišel hrozný smutek a taková odevzdanost...

Renesanční osobnost, ne? 8) Myslím, že Angelika se mu docela vyrovná: Výborná střelkyně, léčitelka, hovořící arabsky, indiánsky a ještě k tomu skvělá milenka :wink: .. ale u ní nás to nezaráží :lol: :lol: Já myslím, že u něj nás to zaráží proto, že většina ostatních mužských postav jsou skoro jeho ...

No, jakkoliv mi při popisech tehdejších praktik při výsleších a Joffreyova šíleného útěku a následného léčení dost zatrnulo , tak bych nebyla proti tomu. Navíc jako pirát Rescator se mi moc líbil, to jak řídil dění na lodi...ta velitelská role mu slušela.

Mně vždycky trochu mrzelo, že jsme se nedozvěděli moc o jeho dobrodružstvích než poznal Angeliku - jak se vlastně stal ze zmrzačeného dítěte tím silným a obdivovaným hrabětem De Peyrac, a podrobnosti o tom, co dělat ty roky bez Angeliky, než odjeli do Ameriky byly taky hodně zkrácené (vyléčil ho pří...

Napadl mne tento herec indiánského původu - mohlky jste ho vidět Tanci s vlky, coby indiána jménem Vítr ve vlasech...

Rozhodně se mi zamlouvá jeho povýšenecký výraz a jaksi studené oči...Takhl bych si ho dovedla představit.

Tak ta poslední je fakt úplně mistrovská, depresivní, ale na konci skvělá pointa, až jsem se musela usmát

Ty básničky jsou opravdu krásné, jsi moc šikovná, něco takového napsat!

Nejvíc se vždycky posmívají ti, co sami nic nevymyslí a nedokážou, je to taková skrytá závist :x

Tak to je prima, to ani žádné rady nepotřebuješ:-) Já si takhle taky opravuju titulky, kdysi u Pána prstenů mě chyby ve stylu "we failed them % přeloženo jako "slyšeli jsme" vytáčely doběla :evil: U originálů by se ale takové věci stávat neměly...V čem tam jsou třeba chyby, kromě výsl...

Jsou fakt strašné, už začínám přemýšlet, jak to udělat, aby mi to přehrálo moje, které si hodlám vyrobit. Nejraději bych i francouzské, ale ty se mi asi nepodaří sehnat, co? Nevíte náhodou někdo o nich? Na internetu se dají stáhnout různé konvertory, pomocí kterých se dá formát dvd převést do formá...

Alex se mi líbí, má takový zajímavý výraz ve tváři. A Cantor byl alespoň myslím vzhledem víc podobný Angelice, než Joffreyovi...najít "vhodného" Florimonda bude asi mnohem těžší:-)

Kromě toho, on se jí přece coby mladé dívce posmíval a dával jí přezdívky Markýza smutně oděná atd., takže možná chtěla dokázat sobě i jemu, že od té doby ušla dlouhou cestu a že už není chudinka z polorozpadlého zámku. Takový jakýsi nevyrovnaný účet s ním, nebo jak to líp napsat...

Náhodou, dnes už se dají točit seriály ne nepodobné filmům, když si vezmete velkorozpočtové věci jako jsou LOST, nebo Prison break, nebo svého času moje oblíbená Akta X...v těhle seriálech je dost často epizoda něco jako krátkometrážní film. Kdyby udělali Angeliku takhle kvalitně, tak bych se vůbec ...

Jsi z Nového světa?

Rozhodně by to šlo. Nikdy by mě nenapadl, ale hodí se na to.

No, to je taky pravda, z ní mi běhal mráz po zádech, ta byla opravdu děsivá, jak se "vynořila z moře". A do poslední chvíle člověk neví, jestli je to všechno jenom náhoda, nebo jestli je to opravdu taková bestie.

Ovšem ďábelská Athenais má taky své kouzlo, to je prostě klasická nezničitelná potvora...

Moje nejoblíbenější knihy jsou určitě všechny díly Angelika, markýza andělů, a pak se mi strašně líbila Angelika a Nový svět, jak se zabydlují v Kanadě a čelí divoké přírodě - prostě úplně něco jiného, než v palácích a přepychových domech. I když z Angelika a ďáblice mi místy běhal opravdu mráz po z...

Colin Paturel mi zase tolik k srdci nepřirostl, ani nevím proč...i když chápu, že v situaci, v jaké Angelika byla pro ni byl on jediné východisko a že k sobě našli cestu, protože byli oba silní a měli vůli bojovat. Ale i ona sama se přece v dalších knihách podivuje nad tím, jak se mu mohla odevzdat

No, když nepočítám hraběte De Peyrac, tak mi byl v knihách moc sympatický Bernard d' Andijos, a později v Americe náčelník Piksaret, i když ani jeden se nedá považovat za nějakého "Angeličina muže", já vím. A Desgres se svou dogou, samozřejmě!