Vyvolala ve Vás nějaká erotická či milostná scéna z Angeliky při čtení nějakou odezvu?

Svoji TOP scénu si nechám pro sebe, protože ji považuji za velmi intimní zážitek, ale přiznám se, že ve mně velmi dlouho rezonovala. Byla jsem sama doma, klidný a tichý večer či spíše noc, byla jsem ponořená do čtení a když to přišlo... musela jsem si to přečíst ještě jednou a šla spát jako na trní .

Líbí se mi, že milostné scény jsou popisovány velmi lyricky, bez nějakých detailů kdo, komu, kam a co, takže čtenáři při čtení těch obrazů může pracovat fantazie. Nedávno jsem četla třeba scénu milování Angeliky s Filipem, kde vlastně není nic konkrétního, ale je to napsané tak, že by člověk roztál . Nebo setkání "básníka Špíny" a Angelikou na lodi, lichotky, které jí šeptal a to jemné mazlení a dlouhý polibek...

Jak jsou ty okamžiky někdy popsány velmi jinotajně, řešila jsem nyní například, zda Angelika skutečně něco měla nebo neměla s panem de Lauzun. V jednom okamžiku jí říká, že mu to nestačilo, bude od ní chtít víc a aby za ním přišla, v dalším okamžiku volá na Filipa, že mu nasadil parohy - tak jak to tedy bylo?!?

PenelopaW píše:

Jak jsou ty okamžiky někdy popsány velmi jinotajně, řešila jsem nyní například, zda Angelika skutečně něco měla nebo neměla s panem de Lauzun. V jednom okamžiku jí říká, že mu to nestačilo, bude od ní chtít víc a aby za ním přišla, v dalším okamžiku volá na Filipa, že mu nasadil parohy - tak jak to tedy bylo?!?

No veru o tomto sme sa už z niektorými holkami viackrát bavili ja som presvedčená že k milostnému pomeru neprišlo - pretože Lauzun na konci vraví že túži po viac.

No ale na druhej strane je tu zasa že Angelika bola "zemdlená" a tiež že u Lauzuna neprichádzal
"pocit přesycenosti, který obvykle přichází" takže toto by hovorilo za že predsa len mali sex.

„Ach, vy jste strašný zhýralec,“ protestovala zemdlená Angelika a krátce se zasmála.
Péguilin uchopil kadeř zlatech vlasů a políbil ji. V duchu se podivil, že je tak vzrušený.
Žádný pocit přesycenosti, který obvykle přichází. Pročpak? Co je to vlastně za ženu?

„Angeliko, anděli, bojím se, že zapomenu na svá dobrá předsevzetí… Ano, hořím touhou
poznat ještě víc. Chcete… Prosím tě, přijď ke mně dnes večer, až král půjde spát.“

moirra píše:

ja som presvedčená že k milostnému pomeru neprišlo - pretože Lauzun na konci vraví že túži po viac.

No ale na druhej strane je tu zasa že Angelika bola "zemdlená" a tiež že u Lauzuna neprichádzal
"pocit přesycenosti, který obvykle přichází" takže toto by hovorilo za že redsa len mali sex.

„Ach, vy jste strašný zhýralec,“ protestovala zemdlená Angelika a krátce se zasmála.
Péguilin uchopil kadeř zlatech vlasů a políbil ji. V duchu se podivil, že je tak vzrušený.
Žádný pocit přesycenosti, který obvykle přichází. Pročpak? Co je to vlastně za ženu?

„Angeliko, anděli, bojím se, že zapomenu na svá dobrá předsevzetí… Ano, hořím touhou
poznat ještě víc. Chcete… Prosím tě, přijď ke mně dnes večer, až král půjde spát.“

ja si to myslím tiež, že nemali "spojenie" klasické ...
však sú aj iné formy uspokojenia, nielen klasický sex, kde môže byť žená zemdlená... ...

Chichi, vidím, že nad tím přemýšlí víc hlav než jen ta moje . O něco dál se pak Filip Angeliky ptá, jestli Lauzuna milovala a ona odpoví, že nikoli. I toto mohlo být myšleno v tělesném smyslu, nikoli že do něj byla zamilovaná . Tak, jak na mne ta scéna působila, když jsem ji četla, řekla bych, že k sexu nedošlo, ale když si to teď čtu podruhé... je to skutečně napsané tak, že čtenář neví .

moirra píše:

No ale na druhej strane je tu zasa že Angelika bola "zemdlená" a tiež že u Lauzuna neprichádzal
"pocit přesycenosti, který obvykle přichází" takže toto by hovorilo za že predsa len mali sex.

„Ach, vy jste strašný zhýralec,“ protestovala zemdlená Angelika a krátce se zasmála.
Péguilin uchopil kadeř zlatech vlasů a políbil ji. V duchu se podivil, že je tak vzrušený.
Žádný pocit přesycenosti, který obvykle přichází. Pročpak? Co je to vlastně za ženu?

Tu "přesycenost" jsem chápala tak, že Angelika na něj zapůsobila jako výjimečná žena, ne jako všechny ta bezvýznamné avantýry předtím, kdy s ženami jen spal a sváděl je pro zábavu. Ale že v Angelice objevil skutečně vášnivou ženu, která si to umí užít, a to ho ohromilo .

Hm, podle mě spolu měli úplně normální plnohodnotný pohlavní styk. Alespoň podle českého překladu, který zní takto:
Obrátil se a znovu vzal mladou ženu do náručí.
„Jsi tu? Jak jsi nádherná! Jak rozkošná!“
Čekání je oba rozvášnilo. Angelika zasténala a zuřivě se zahryzla do výložky krásného modrého kabátce. Péguilin se tiše smál.
„Pomalu, vlčice… Už to bude… Ale chodí tu moc lidí. Nechte to na mně, já vás povedu.“
Zadýchaná se mu poslušně podrobovala. Do žil jí padal pozlacený závoj vášnivého zapomnění. Byla už jen rozpálené tělo, toužící pouze po rozkoši; bylo jí jedno, kde je, ba dokonce i kdo je ten zkušený muž, který ji vede na vrchol rozkoše.

Nějak mi nejde do hlavy, čemu na této pasáži nerozumíte. Dost podobným způsobem jsou psané milostné scény mezi Angelikou a Joffreyem - to jako oni také spolu neměli pohlavní styk, když to v knize není napsáno natvrdo? A pak - kdyby Lauzun uspokojoval jen ji samotnou jiným způsobem, proč by si pak "upravoval svůj oděv"??? To jako že si při této scéně jen vyhrnul krajkové rukávy?

To, že chtěl Lauzun poznat víc, znamená, že u ostatních žen došlo jen na samotný akt, který ho uspokojil, a dál ho ta žena nezajímala, neměl potřebu se jí dál dotýkat. Kdežto u Angeliky měl pocit, že to "uspokojení" může mít také úplně jiné rozměry... Asi tak to vnímám já.

Co se týče těch překladů, tak protože mi Moirra právě tvrdila, že podle ní spolu sex neměli, tak jsme u ní doma prozkoumali asi 6 různých jazykových verzí (překladů) vč. originálu, a je pravdou, že v některých překladech je český význam slovního spojení "dovést na vrchol rozkoše" přeložen úplně jinak a dost "neeroticky".

Tak já jim to tedy přeju . Ale jak je to jinotajně napsané, tak bych byla přísahala, že skončili skoro v nejlepším a Lauzun chtěl pokračovat jinde .

Ale to jsme hodně zapovídaly samotné téma tohoto vlákna - která scéna, kromě Lauzuna, kterého jsme chudáka podrobili drobnohledu, zda svůj záměr dokonal či nedokonal , se Vám líbila? Či Vás dokonce nenechala chladnými?

Manželství Angeliky a Philippa mělo náboj a vývoj.
Angelika a Philippe na seně - prohra markýze :
A přestože byl Filip v zajetí divoké rozkoše, v té chvíli pocítil, že se přestala vzpírat, že se mu odevzdala. Bál se, že jí snad ublížil. Na chvíli opanoval své slepé vzrušení a snažil se uhádnout, co se skrývá v tom stínu, proč najednou to divné ticho. Naklonil se k ní a
po tváři ho jemně pohladil její dech; vzrušilo ho to tak, že se k ní, slabé jako dítě, ještě vášnívěji přimkl. Několikrát
zaklel, aby se ovládl. Když se od ní vzdaloval, nevěděl, že ji dovedl k vrcholné rozkoši. V polotmě po ní pokukoval, dohadoval se, že si upravuje šaty; při každém jejím pohybu k němu zavanula vůně zpoceného ženského těla. To, jak se mu odevzdala, mu připadalo podezřelé.
"Mám pocit, že vám mé projevy přízně nejsou moc po chuti. Uvědomte si ale, že vám je uděluji jako trest."
Chvíli mlčela, a pak odpověděla poněkud zastřeným hlasem: "Mohlo by to však být i za odměnu." Filip vyskočil, jako by
mu hrozilo nebezpečí. Cítil se podivně malátný. Byl by se s chutí natáhl do vlahého sena vedle Angeliky a důvěrně si s ní
popovídal. Ten neznámý pocit ho popudil. Jenže slova, jimiž se chtěl bránit, mu ztuhla na rtech. S prázdnou hlavou vyšel
maršál du Plessis ze stodoly a měl přitom ponižující pocit, že tentokrát neměl poslední slovo.

PenelopaW píše:

Vyvolala ve Vás nějaká erotická či milostná scéna z Angeliky při čtení nějakou odezvu?

pre mňa asi najviac zostávaju tie, ktoré prežili Angelika a Joffrey spolu,

ich
spoločná noc v Toulouse - prvá a nezabudnuteľná
spoločná po 15 tich rokoch na lodi, keď Rescator najskôr skrotil búrku a potom...zmenil taktiku

Co to jsi zač, hrabě de Peyrac, že přenecháváš vlastní ženu jiným, a navíc bez boje?
Krucinál! Jen až zkrotí tu zatracenou bouři, pak… pak změníme taktiku, paní de Peyrac.

ale pre mňa asi najviac zostávajú obyčajné vety, ktorými pani AG vyjadrila tak veľa, v pár slovách je všetko, láska aj vášeň, neha, návrat, obavy aj spokojnosť, dôvera, radosť, že sa našli...

v 7.dieli str. 103
Spi láska moja tajomná. Spi! Neopustím ťa. Zostanem s tebou a budem ťa brániť.....
Joffrey de Peyrac sa nadvihol. Zbrane má na dosah ruky, nabitú pišťoľ na stole a mušketu opretú o stôl. Potom sa zase natiahol a privinul spiacu ženu na srdce. Jedna noc môže znamenať celý život.

Tak pro mě jsou to také společné Angeliky a Joffreye.
Díl Angelika a její láska je pro mě vlastně celý nabitý erotikou. Angeliku přitahuje tajemný Rescator, vyvolává v ní vzpomínky na krásné časy v Toulouse. Pak ona pozná pravdu, žárlí, oba kolem sebe chodí, on zase žárlí na pana Berna. A po společné noci hledají cestu k sobě. Oba jsou silní a nezávislí. To je spojuje, ale podle mě i odrazuje.
Líbí se mi i to, jak v Novém světě po dlouhém odloučení žijí jako skuteční manželé. Tam to také pěkně jiskří.

Potom se mi líbily scény, kdy vlastně k milování nedošlo, ale to napětí sálalo.
V prvním díle je to scéna, když Angelika přijde za Joffreyem do pokoje se zlatým klíčem. Začala naplňovat předpověď ...jednoho dne přijdete i Vy.
A v díle Angelika se bouří setkání s Degrezem. On ví, že jí vidí asi naposledy v životě.Obejme jí a přizná, že ji miluje. Potom ji nechá odejít.

Dočítám Markýzu andělů a samotná scéna milování prince de Condé a vévodkyně de Beaufort je velmi pěkně napsaná:

Když Angelika pohlédla k posteli s nebesy, měla najednou dojem, že obraz s bohem a bohyní oživl.
Na lůžku mezi shrnutými prostěradly, jejichž krajkové konce padaly na podlahu, se objímala dvě bílá a nahá těla. Byla tak propletená, že si Angelika nejdřív myslela, že tam spolu zápasí dva mladíci, dvě nestoudná pážata; teprve po chvíli rozeznala, že je to muž a žena.
Mužovy hnědé lokny téměř zakrývaly tvář ženy, kterou jako by hodlal svým dlouhým tělem úplně rozdrtit. Jeho pohyby byly ale něžné, pravidelné a nějak vášnivě naléhavé, ve světle lampičky mu hrály vypracované svaly.
Žena ležela v polostínu, Angelika zahlédla jen jemnou nožku opírající se o mužovo tělo, ňadro, vykukující zpod paží, které ho objímaly, lehkou bílou ruku. Jako motýl poletovala nad mužovými boky a skoro mechanicky je hladila, pak se najednou otevřenou dlaní opřela o hranu lůžka a z hedvábných polštářů se ozvalo hluboké zasténání.
V nastalém tichu Angelika zaslechla dvojí dech, který se prolínal a stále zrychloval, jako by se zvedal vítr před bouří.
Pak se náhle uklidnil v dlouhém vzdechu. Ve stínu se znovu ozvalo ženské zaúpění a ruka klesla na bílé prostěradlo jako utržená květina.
Angelika byla tak vzrušená, že se jí málem udělalo mdlo, a současně očarovaná. Tak často pozorovala obraz Olympu a vychutnávala jeho svěžest, kouzlo a vznešenost, že na ni nakonec zapůsobila scéna, jíž byla svědkem a jejíž smysl jako i malá zkušená venkovanka znala, dojmem nesmírné krásy.
"Tak to je tedy láska," řekla si a projel jí záchvěv hrůzy a rozkoše zároveň.

A něco pro příznivkyně Nicolase a animální vášně:

Jedla jahody, s rozkoší je vychutnávala a uvědomovala si, jak obrovskou cenu pro ni mají.
Naposledy v Monteloupu, říkala si. Naposledy. To nejkrásnější v mém životě drží tyhle ruce, ty hnědé Nicolasovy dlaně.
Dojedla, zavřela oči a opřela si hlavu o mohutný dub.
"Poslechni, Nicolasi..."
"Poslouchám," odpověděl nářečím.
Pocítila na tváři jeho horký dech vonící po moštu. Byl tak blízko, skoro se jí dotýkal, opájel ji svou přítomností. Ale nedotkl se jí, a když na něj náhle pohlédla, viděla, že si dal ruce za záda, aby odolal pokušení se jí zmocnit, obejmout ji. Zarazil ji jeho pohled, z něhož šel strach, díval se na ni bez úsměvu, s divokou žádostivostí. Ještě nikdy nenarazila Angelika na tak silnou mužskou touhu, nikdo jí nedal tak jednoznačně najevo, jakou vášeň vyvolává její krása.