čo Joffrey-Rescator vyvádzal v novom svete.
Ano niekde sa spomína že si dal Gouldsboro stavať až v Bostone a tiež že Morský Orol bol už
Clara píše: Pokud jsem to při pročítání Angelika a její láska pochopila dobře, tak Joffrey všechna svoje dobrodružství v Karibiku prožil ještě na Mořském orlovi, se kterým se plavil jako Rescator po Středomoří. V knize přece říkal, že do Bostonu se vypravil, až poté, co se vlastně rozhodl prozkoumávat americké nerostné bohatství. A právě v Bostonu mu jeden profesor na Harvardu, se kterým se spřátelil, přece poradil, aby se zkusil usadit v Maine, protože je to země pro někoho jako je Joffrey.
Citovat: Takže vtedy ešte ani nemal Goldsboro?
poriadne zničený. (veď aj zažil nejednu bytku s Galérami či loďami inými nepriateľov)
Když ho v Palermu vyhledal, poděkoval nebesům, že mu nechala aspoň tohle dítě, které ho
zachrání před hlubokým zoufalstvím, jemuž by tentokrát asi propadl.
Když proplul Gibraltarským průlivem a zamířil do Ameriky, měl jen svou loď, Mořského
orla, a svou posádku, aspoň ty námořníky, kteří byli ochotni dál snášet jeho úděl.
Tuto sa spomína Rescatorové pôsobenie v Karibiku a jeho návštevy v Bostone.
Nejdřív se na něj angličtí kolonisté dívali s podezřením, pak si však získal jejich důvěru
naprostou čestností v obchodě, nečekanou od muže, jehož schopnosti a inteligence ho v očích
Seveřanů, patřících většinou k reformovanému náboženství, okamžitě řadily k nebezpečným
dobrodruhům.
Přesto si tu však získal i opravdové přátele. Během let, kdy se jeho potápěči spouštěli do
Karibského moře, často přistával v Bostonu, kde vládlo úplně jiné ovzduší, jak přírodní, tak
morální. Ten kontrast ho přitahoval.
Soudil, že na karibských ostrovech nemůže ještě vzniknout žádné trvalé dílo. Jmění se tam
rodí díky spekulacím zcela náhodně. Jediný zásah těžko rozlišitelných flibustýrů nebo pirátů je
smetl z povrchu země. A platit daň každému z nich přišlo draho. Horečka po španělském zlatě
vyvolávala války. Jenže při lákavosti dobrodružství v nádherném prostředí ta hra brzy unavila,
protože byla neplodná.
Konflikt se španělskými oficiálními místy ho donutil, že nesvěřil syna caracaským jezuitům.
Harvard na severu, založený asi před třiceti lety puritány, byl pověstný nejlepšími profesory.
Ke svému velkému údivu se Peyrac přesvědčil, že tu skutečně touží po toleranci „bez rozdílu ras
a náboženství“, jak pravila charta, kterou se angličtí kolonisté snažili dodržovat.
Bělovlasý kvaker Edmund Andros, profesor aritmetiky na této univerzitě, mu první poradil,
aby šel do Maine.
„To je země, jež se vám podobá. Neporazitelná, výstřední, příliš obdařená bohatstvím, než
aby zůstala neznámá. Přiroste vám k srdci, tím jsem si jist.
Z textu mi aj vyplýva že Cantora už počas svojho pôsobenia v Karibiku "odpratal" do bezpečia
do Harvardu.
A potom prišiel Florimond :p