Precious píše:

Dana píše:

Knížka je parádní, jediné, co bych vytkla je, že člověk na ní čeká, shání a pak ji přečtě během dvou dnů a zase nic. Zase čekání na další díly.... Ach jo, nejde to nějak urychlit?

tak toto sme tiež preberali, obávam sa, že nie... Iba keby Mullerová pracovala 24 hodín denne a Angelika by bola super komerčný trhák...

Ano, ano, já vím, ale i tak... ach jo....

Já jsem zatím nový díl přelétla jen rychle.. a je pravda, že některé věci jsou jinak a semtam něco nesedí. Přeházené pořadí scén - např. již zmíněná "líbací scéna" se Zlatým hlasem pozbyla naprosto smysl - vždyť už den předem ji Jofrey líbá po návštěvě arcibiskupa! Proč by si pak dal takovou práci ji "nahánět" a pak si jí nevšímat, když už jí má skoro tam, kde jí chtěl mít?
A mezi Bécherovu exkurzí a Školou lásky je scéna, jak načapou v knihovně Clémenta Tonnela - oba se o tom baví velmi důvěrně, ale v původní verzi je tato pasáž až dějově mnohem dále - tuším, že už se jim narodil Florimond..
Naopak se mi líbí tajemná scéna s Angeličinou nevolností, podivným lékařem, který ji pak "homeopaticky vyléčí" a Angelika pak prozradí Jofreyovi tajemství skříňky s jedem za nových okolností.
Stejně si to musím přečíst někdy v klidu, pokud možno bez dítěte za krkem

Dasha, mne napríklad bolo divné, ako Angeliku dvakrát "osvietilo", že miluje Joffreya. Prvýkrát v laboratóriu, to si to vtedy uvedomila, a potom ju to znovu napadlo ako niečo "nové" po návšteve miestnosti so zlatým kľúčom

Moje obľúbené nové scény, ktoré mi neprídu od veci, sú hlavne cesta do Toulouse (ako som už písala), deň po svadbe - to sa mi veľmi páčilo!, alebo keď Joffrey odišiel do Paríža a Angelika si prezerala šperky, no a samozrejme miestnosť so zlatým kľúčom. Ale bod dávam aj za otázku, či už Florimond jedol cesnak a či je stále taký pekný ako pri narodení

a ja som prvýkrát čítala s dieťatom na rukách

tak jsem si JI dnes prinesla domu a jdu cist...mam sice rozectenou Dáblici ale nedá mi to

Koupila jsem si v knižním klubu obě nové vydání, ale ještě jsem je nečetla. Dočítám staré vydání knih už po druhé, tak si zase říkám, že je to dobře. Dám si pak nějakou dobu po tomhle čtení pauzu a třeba vyjde další díl a bude pořád co číst

dasha píše:

Tomu tedy říkám šotkové!!!
Něco možná přehodila sama Anne - to se může stát, když upravuje všechny díly od začátku, protože originály nemá a neví, co jí kde neautorizovaně vyhodili.. ovšem v tom případě by to chtělo, aby to Mullerová přeložila komplet znova, a ne jen ty pasáže, které v původním vydání chybí!! Pak dochází k takovýmto nesrovnalostem a neobeznámený čtenář si může myslet, že na vině je senilní autorka...

Niečo teda určite s tým prekladom v poriadku nie je! A to som zatiaľ porovnávala len veľmi málo.

práve som objavila, veľmi prekvapujúcim porovnaním angeliky integrále "Toulouska svadba"
Francúzky originál a Český aj Nemecký preklad
ze samozrejme žiadna "ješterka" tam nieje

ja som okamžite vedela ze ten vyraz nepochádza z pera pani AG, šľachtic zo 17 storočia nemôže rozprávať
ako barový švihák z 21 storočia....

tá ješterka má by preklad "namyslenej sliepky"

ale Joffrey nehovorí ze ja ti dám ješterku

ale "pretvárky a strojenosť" to je to co opakuje po Germontazovi, ktorý sa predtým stažoval
na "pretvárky a strojenosť" južanov ako v starom preklade

ale najviac ma zarazilo ze prekladateľka českého prekladu jednoducho pri súboji z Germontazom vynechala to najdôležitejšie:

Angelika sa hodila Joffreyovi okolo krku!

tato časť tam pre istotu vôbec nie je preložená

to ma teda sklamalo najviac, že prekladateľka vynechá takú dôležitú informáciu ze Angelika sa vrhla k Joffreymu, a vášnivo ho objímala presvedčujúc sa o tom ci nieje zranený !

To nebolo dôležité?????

Nemecká prekladateľka preložila poctivo, ale zasa pre istotu dopísala vetu ktora v originali nieje: Že si Joffrey v Angelikinych očiach prečítal co tam dúfal vidieť. Nuž asi to bude romantička ;-)

Možno preto ze AG opisuje Angelikin pohlaď predtým ako Joffrey povedal "poď" ako "utopený vzrušením"....
Toto slovne spojenie vo Francúzštine si však neviem presne vysvetliť....(le regard vert, noyé d’émoi)
myslím že to bude že "jej zelený pohľad sa topil v emóciách"

Aha ... zaujímavé info ... ja som vždy rozmýšlala nad tým že A. "neprišla" za ním sama ... pretože po súboji jej akurát povedal "poď" ! A bolo ...

V každom prípade mám dosť ...

to ale mění celou jejich cestu k lásce!!! Takže Angelika doopravdy za Joffreyem přišla!!!! Wow tomu se říká objev století, sakra budu se muset naučit francouzsky, ty překlady jsou tak nepřesný! Z toho českýho totiž vyplývá že se Joffrey nakonec ujal iniciativy sám... konečně to dává smysl, ale to je mi teď hrozně líto že ty knížky jsou vlastně úplně špatně přeložený... ale hlavně proč to takhle někdo udělal?!

Ale jinak se mi ten úsek s ještěrkou hodně líbí i přes to že to není úplně typický - prostě jak se Joffrey sklání nad zapíchnutým Germontazem: "Já ti dám ještěrku" řekl téměř laskavě. Nebo tak nějak to bylo. To mi příjde strašně roztomilý, prostě jižanská bezstarostnost a vášeň v jednom - má před sebou mrtvolu kterou zabil a řekne TÉMĚŘ LASKAVĚ Já ti dám ještěrku to je strašně cute

No ved on povedal "takmer laskavo" pretvarky a strojenost.
To takmer laskavo tam je.

PS: Najlepsi kanon je stare Nemecke vydanie, to z roku 1956, 300 rokov po Toulouskej svadbe
to je uz hotova Angelika integrale...az na to ze tam zabudli dat jednu kapitolu:
Skolu lasky a suboj z Germontazom. Ale inak je tam vela toho co pani AG neskorsie pouzila
v Integrale a v inych vydaniach to nieje.

To si nějak neumím představit, mě se tam docela ta ještěrka líbí

dauphine píše:

To si nějak neumím představit, mě se tam docela ta ještěrka líbí

Ja viem. ;-)

Ja som len v momente vedela, ked som ten preklad citala,
ktore veci su z pera AG a co je "pribasnene" ci "prebasnene" prekladatelom.
Davno pred tym ako sa mi do ruk dostal nemecky preklad a original.
Joffrey nemohol vraviet jesterka, lebo to slovo nepouzil ani Germontaz.

moirra píše:

Mozno preto ze AG opisuje Angelikin pohlad predtym ako Joffrey povedal "pod" ako "utopeny vzrusenim"....
Toto slovne spojenie vo Francuztine si vsak neviem presne vysvetlit....(le regard vert, noyé d’émoi)

"Zelené oči plné emócií" ... že by bral pohľad ako "pozvanie"

nove verzie Francuzky-Integrale originál, Integrale-Nemecký preklad, Integrale-Český preklad,

Chcela som, ale ako som tu už včera napísala, nemohla som porovnávať zo starou Nemeckou verziou,
keď ta tam vôbec ta kapitola Škola
lásky a Súboj nie je !!!!

Toto je Francuzka Integrale:

Elle s’élança vers lui. Elle le touchait, l’étreignait éperdument. Il fallait qu’elle se persuadât qu’il était bien vivant, qu’il n’avait aucune blessure.

V nie celkom perfektnom preklade sa to volá:

Angelika sa k nemu vrhla. Objala ho, ovinúc sa okolo neho ho celého ohmatávala presvedčujúc sa ze je živý a nemá žiadne zranenia.

Toto je Nemecka Integrale preklad:
Sie stürzte auf ihn zu, berührte ihn, umschlang ihn verzweifelt. Sie musste sich davon überzeugen, dass er wirklich lebte und nicht verletzt war.

Angelika sa vrhla naňho, zúfalo sa okolo neho ovinula, ohmatávajúc ho. Musela sa presvedčiť o tom, ze je živý a nie je zranený.

V ceskej Integrale tie vety chybaju.

PS: A teraz mi samozrejme nedá pozrieť staré Francúzke vydanie a tiež ci aj Taliani vo vydaní zo 60 rokov
vynechali Školu lásky a súboj, ako to urobili Nemci!
Jedným slovom poriadny chaos v tých vydaniach!!!!

V talianskej Starej verzii, licencovanej z roku 1957 ta kapitola skoly
lasky aj suboj z Germontazom je, takze zasa budem musiet zohnat
novsu Nemecku verziu, lebo som zvedava ze ci aj tam bude tato cela
kapitola vynechana.

Paneboze, to je teda chaos!

Katra píše:

moirra píše:

Mozno preto ze AG opisuje Angelikin pohlad predtym ako Joffrey povedal "pod" ako "utopeny vzrusenim"....
Toto slovne spojenie vo Francuztine si vsak neviem presne vysvetlit....(le regard vert, noyé d’émoi)

"Zelené oči plné emócií" ... že by bral pohľad ako "pozvanie"

Nuz doslovny preklad by bol asi zeleny pohlad topiaci sa v emociach.
Ale vysvetlila si to super: Samozrejme ze sa jej v pohlade zrejme zracila laska, a potom co sa mu pred chvilou chodila okolo krku, to celkom iste muselo byt pozvanie ;-)

HA HA HA HA

To si teda vystihla!

Myslim ze z toho tvojho zhrnutia musis byt uz sama pomotana, takze si mozes predstavit
aka som z tych vydani, ktorych mam neurekom pomotana ja

a jak som tu na to cumela ked v kazdej knihe bolo nieco ine....

a to som sa este nepozrela do vsetkych
lebo tu nechcem skolabovat ;-)

Ale aspon som tu zhrnula tie tri Integrale.

Nechce sa mi verit ze v ziadnej Nemeckej, (okrem Integrale) kde je tolko veci co v inych knihach vobec nieje
sa vobec neobjavil nas roztomily Germontaz!!!!

Mozno v novsom vydani??? Uz som z toho blazon!

PS: Teda ja radim knihy do 3 kategorii: Stare vydania 60/70 roky, nove vydania 90 roky a Integrale.

Teda napriklad Slovenske vydanie z 70 rokov tiez ma ine kapitoly ako to z 90 rokov!

PS2: cenu zlateho debila medzi vydavatelmi & prekladatelmi vyhrala Anglicka verzia ;-)

jeanne píše:

Z toho vystřihnutého Germontaze plyne, že seznam postav sice přeložíme do dalších jazyků, ale v té jazykové variantě třeba některé postavy ani neznají

Myslim ze jediná kniha kde sa Germontaz vôbec nevyskytuje je Nemecká.
Ale ho poznajú aspoň z Filmu.

Ber to pozitívne! Nech si pekne kúpia Integrale!

dauphine píše:

to ale mění celou jejich cestu k lásce!!! Takže Angelika doopravdy za Joffreyem přišla!!!! Wow tomu se říká objev století, sakra budu se muset naučit francouzsky, ty překlady jsou tak nepřesný! Z toho českýho totiž vyplývá že se Joffrey nakonec ujal iniciativy sám... konečně to dává smysl, ale to je mi teď hrozně líto že ty knížky jsou vlastně úplně špatně přeložený... ale hlavně proč to takhle někdo udělal?!

Ale jinak se mi ten úsek s ještěrkou hodně líbí i přes to že to není úplně typický - prostě jak se Joffrey sklání nad zapíchnutým Germontazem: "Já ti dám ještěrku" řekl téměř laskavě. Nebo tak nějak to bylo. To mi příjde strašně roztomilý, prostě jižanská bezstarostnost a vášeň v jednom - má před sebou mrtvolu kterou zabil a řekne TÉMĚŘ LASKAVĚ Já ti dám ještěrku to je strašně cute

moirra píše:

ale najviac ma zarazilo ze prekladatelka ceskeho prehladu jednoducho pri suboji z Germontazom vynechla to najdolezitejsie:

Angelika sa hodila Joffreyovi okolo krku!

tato cast tam pre istotu vobec nieje prelozena

ta jesterka ma by preklad "namyslenej sliepky" o com hovori
Germontaz predtym

ale Joffrey nehovori ze ja ti dam jesterku

ale "pretvarky a strojenost" to je to co opakuje po Germontazovi, ktory sa predtym stazoval
na "pretvarky a strojenost" juzanov ako v starom preklade

ale najviac ma teda sklamalo ze vynecha prekladatelka taku dolezitu informaciu ze Angelika sa vrhla k Joffreymu, a vasnivo ho objimala presvedcujuc sa o tom ci nieje zraneny !

To nebolo dolezite?????

Nemecka prekladatelka prelozila poctivo, ale zasa preistotu dopisala vetu ktora v originali nieje: Ze si Joffrey v Angelikinych ociach precital co tam dufal vidiet. Nuz asi to bude romanticka ;-)

ešte ma napadlo, náhodou som si pozrela znova film (ja viem, ja viem, nedá sa porovnávať s knihou)

ALE!

zamerala som sa na pár detailov, a to:
de Peyracova vlajka, keď prídu do Monteuloup po Angeliku je svetlomodrá so znakom,
de Peyrac fajčí doutník (doviezol si ho z Ameriky) - podľa jeho slov je to najčistejší tabak
a Angelika sa mu predsa hodí okolo krku, keď vyhrá súboj ...

v každom smere máš pravdu dauphine, je to objav storočia, pretože podľa toho sa splnili jeho slová, že príde za ním sama... aj mne sa tam tá ješterka páči, je to milé aj keď na slovník šľachtica 17. storočia sa to moc nehodí, vylúdi mi to úsmev na tvári..
ale to objatie od Angeliky tam mohli nechať .. podľa mňa je to dosť dôležité

jeanne píše:

Aby díla získala kultovní status, je třeba, aby fanoušci převzali kontrolu nad textem a dali mu svůj vlastní smysl (Clark, 2005). Fanoušci se v jistém smyslu chtějí cítit jako součást show a mít všechny znalosti, které z takového fanouškovství vyplývají, chtějí rozumět skrytým vtipům a směru pokračování série – nakonec tak mohou dosáhnout pocitu, že příběh je tu pro ně (Clark, 2005)

Totot je sveta pravda! Mali tu knihu dat pred vydanim precitat par fanusikom, a ti by boli okamzite
zbadali nezrovnalosti!!!!

----------------------------------------------------------

PS: Myslim ze ta jesterka ako taka sama osebe nebola premna problem. Dokonca to vyznie lepsie ako ta
"namyslena sliepka (vlastne morka) ) v originali. Problem bol ze modernejsim jazykom
boli v tej knihe prelozene len niektore state, takze sa to striedalo z uplne inym stylom a prekladom
a to ma tak vytocilo ked som ju prvy krat prelistovala, ze som tu knihu zurivo smarila do kuta.

Mala som totizto pocit ze to dielo bolo tymto "zaplatanym" prekladom celkom znehodnotene. Uplne sa
vytratil poeticky jazyk a atmosfera.

Velmi zaujimave je, ze na to iste sa stazuje nemalo nemeckych citatelov, hoci ich preklad
sa mi zda lepsi ako cesky, ale mozno este zmenim nazor, pretoze som precitala len niektore kapitoly.
------------------------------------------------------------

PS2: Anglicanom tentokrat zapisujem aspon bod k dobru, pretoze Germontaz v ich preklade existuje. ;-)

Keď už sme pri nemeckých vydaniach mňa by zaujímalo odkiaľ sa vzala v nemeckej integrale tá veta, kde sa Angelika Joffreyovi po súboji hodila okolo krku. V českej to chýba celkom, vo francúzkej je to ináč, a v nemeckej je to takto:

Angelika sa vrhla Joffreyovi okolo krku.

Joffrey de Peyrac wandte ihr das Gesicht zu. Es war schweißüberströmt, und unter seinem roten Samtanzug sah sie, dass seine schlanke Brust sich hob und senkte wie ein Blasebalg. Sie stürzte auf ihn zu, berührte ihn, umschlang ihn verzweifelt. Sie musste sich davon überzeugen, dass er wirklich lebte und nicht verletzt war.
Er schaute auf sie hinunter. Langsam trat ein Lächeln auf seine Lippen, als er in ihren grünen Augen, die zu ihm aufblickten, die Gefühle erkannte, die sie überwältigten.
»Komm«, sagte er gebieterisch.

Joffrey de Peyrac k nej otočil tvár. Táto bola zaliata potom. Videla ako sa jeho štíhla hruď pod červeným zamatovým oblekom dvíhala a klesala ako kováčske mechy. Vrhla sa k nemu, dotýkala sa ho, Zúfalo ho objala. Musela sa presvedčiť že skutočne žil a nebol zranený.
Pozrel sa dolu na ňu. (zohol sa k nej???), Keď si v jej zelených očiach prečítal cit ktorý ju teraz premohol, pery sa mu pomaličky zvlnili v úsmeve.
"Poď," povedal veliteľsky.

Česká verzia:

Podlomila se jí kolena, musela se opřít o zeď. Joffrey se k ní naklonil. Po obličeji mu stékaly kapky potu, pod rudou vestou se bouřlivě vzdouvala hubená hruď. Pozorně, naléhavě a přitom téměř vesele jí pohlédl do očí. Když se setkal se zeleným pohledem plným úzkosti, pousmál se.
Velitelsky řekl:
„Pojď.“

Nedávala som už niekde francúzsku verziu????

PS: Errnie, (a ďalšie nemčinárky) ako by si ty preložila „Er schaute auf sie hinunter“ ????
Pozrel sa dolu na ňu?

A napokon z Francúžtiny:

Il tourna son visage dans sa direction. Il était sillonné de sueur et, sous l’habit de velours rouge, elle voyait la maigre poitrine aller et venir comme un soufflet de forge. Elle s’élança vers lui. Elle le touchait, l’étreignait éperdument. Il fallait qu’elle se persuadât qu’il était bien vivant, qu’il n’avait aucune blessure.
Il abaissa son regard sur elle.* Un lent sourire étira les lèvres du comte lorsqu’il rencontra le regard vert, noyé d’émoi, levé vers lui.
Il dit impérieusement :
— Viens.

Obrátil k nej svoju tvár. Táto bola zaliata potom a pod červeným zamatom obleku, videla jeho chudú hruď zdvíhať sa a klesať ako kováčske mechy. Vrhla sa k nemu. Dotýkala sa ho, zúfalo ho zvierala. Musela sa presvedčiť že bol nažive, že nemal žiadne zranenia.
Pozrel sa na ňu. Pomalý úsmev roztiahol grófove pery, keď sa stretol s zelenými očami, zdvihnutými k nemu, zaplavenými emóciami. * *
Povedal panovačne:
- Poď.

* * (Ja by som to preložila skôr ako: topiacimi sa v emóciach, Jeanne čo povieš ty?)

* Il abaissa son regard sur elle. je vlastne tiež "pozrel na ňu dolu".

moirra, také krásne a romantické, večná škoda, že toto vypadlo slovenským prekladateľkám a nedali to do knihy...

ja by som to preložila :

Zohol sa k nej....

Pozrel na ňu...

Uprel na ňu zhora pohľad ....

ale tak ako to máš, je to dobré , ono to nie je ľahké preložiť, človek to chápe, ako to má byť, v hlave to mám tiež, a keď to dám na papier, tak to vyznie čudne ...

Napadlo ma že konečne vieme prečo Borderier, ktorý sa pri prvých doch dieloch dosť držal predlohy,
natočil scénu kde sa Angelika po súboji hodí Joffreyovi okolo krku.

Uvažujem aj o tom že Nemci zrejme odložili kópiu pôvodného rukopisu z ktorého kedysi prekladali, takže
možno to pani AG keď si to od nich vyžiadala dostala v pôvodnom stave. (kópiu tej kópie )

Že by sme sa v tomto videu konečne dozvedeli ako zaplietla Margot Angelike tie perly do vlasov?

https://www.facebook.com/gorgeous.side/ ... 513605087/






Pre oživenie pamäti:

SVADOBNY ÚČES MONTELOUP:

Na bílém saténu zářily tři řady velice čistých, mírně nazlátlých perel. Nic nemohlo mladé
novomanželce slušet líp. Náhrdelník doplňovaly náušnice a další dvě řady menších perel, které
Angelika nejdřív pokládala za náramky.
"To jsou ozdoby do vlasů," vysvětlil jí markýz de Andijos, "To se zaplétá do účesu.
MARGOT: "Já vás učešu, madame," nabídla se vysoká a silná služka. (…)
Služka zručně pozvedla těžké nazlátlé vrkoče a propletla je perlami. Pak nesmlouvavě
sundala Angelice z uší malé prosté kamínky, které jí baron de Sancé věnoval k prvnímu přijímání, a
nahradila je nádhernými šperky. Nakonec přišel na řadu náhrdelník.
(…) Fantina: Skloň hlavu, ať ti zapnu náhrdelník. Perly do vlasů ať ti dá Margot: v tom já se nevyznám.

SVADOBNY ÚČES TOULOUSE:

Angelika usedla na kraj lůžka a opřela si čelo o mřížoví.
Od komplikovaného účesu s diamantovými sponami a perlami ji už bolela hlava. S obtížemi si začala uvolňovat vlasy. Proč mě ta hloupá káča nerozčesala a nepřevlékla?



Ten účes v Monteloupe musel byť so zapletaným vrkočom, pretože Margot jej perly vplietla do copu.

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/73 ... 9585e0.jpg

https://deavita.com/wp-content/uploads/ ... arreif.jpg

http://cdn.starflash.de/bilder/anleitun ... 0-5769.jpg

Co nějak takto? Samozřejmě o mnoho krásněji

dauphine píše:

Co nějak takto? Samozřejmě o mnoho krásněji

Ano! Ano!
Ten stredný účes v dokonalejšom prevedení by na Angelike vynikol.

Avšak v kanóne sa vraví že Margot jej zaplietla perly do vrkoča (do copu)

Citovat:

MARGOT: "Já vás učešu, madame," nabídla se vysoká a silná služka. (…)
Služka zručně pozvedla těžké nazlátlé vrkoče a propletla je perlami.

Krásné obrázky

V češtině ale neznamená slovo "vrkoč" zapletený "cop", ale "silný pramen vlasů" .. takže já si ten její účes spíš také přestavuji jako na tom prostředním obrázku od dauphine. A ten účes ze zapletenými copy si spíš představuju u Mme Montespan, který jí vytvořila Angelika, když ji česala...

fantina píše:

Krásné obrázky

V češtině ale neznamená slovo "vrkoč" zapletený "cop", ale "silný pramen vlasů" .. takže já si ten její účes spíš také přestavuji jako na tom prostředním obrázku od dauphine. A ten účes ze zapletenými copy si spíš představuju u Mme Montespan, který jí vytvořila Angelika, když ji česala...

AHA
Mne inak veru vysvetlenie lidového slovníka moc nepomohlo ha-ha

Význam slova vrkoč: čepýřivý krátký účes, příp. s culíky a copy

vôbec neviem čo znamená slovo čepýřivý a musela by som sa pozrieť na význam slova culík a to by som sa do toho ešte viacej zamotala

takže sa radšej pozriem do nemčiny a do francúzkeho originálu mne sa tiež najviac páči ten stredný účes od Dauphine

Až při čtení zdejší diskuse mi došlo, že v Integrale jsou opravdu některé scény z původního vydání "na přeskáčku". Jak to nemám tak načteno, trkla mne jen ta informace o smrti starého Viléma - na jedno místě, že zemřel, o kousek dál se Angelika dozvídá o jeho smrti z dopisu.

Když jsem knihu začínala číst (a podotýkám, že jsem ji teď četla POPRVÉ, neb z Integrale jsem jako první sáhla po 4. dílu, kde v rámci čarodějnického procesu vystupuje ), měla jsem trochu obavy, zda nakonec taky nepropadnu ďábelskému kouzlu hraběte de Peyrac, jako většina osazenstva zde. Ovšem mé obavy se ukázaly jako liché - stále patřím do Desgrezovy stáje . A - asi budu za to pranýřovaná - z hlediska vztahu J+A se mi pořád mnohem víc líbí díl "Angelika a její láska"...

PenelopaW píše:

Až při čtení zdejší diskuse mi došlo, že v Integrale jsou opravdu některé scény z původního vydání "na přeskáčku". Jak to nemám tak načteno, trkla mne jen ta informace o smrti starého Viléma - na jedno místě, že zemřel, o kousek dál se Angelika dozvídá o jeho smrti z dopisu.

Penelopo, máš pravdu,některé scény jsou v díle Toulouská svatba na přeskáčku.

Když jsem knihu začínala číst (a podotýkám, že jsem ji teď četla POPRVÉ, neb z Integrale jsem jako první sáhla po 4. dílu, kde v rámci čarodějnického procesu vystupuje ), měla jsem trochu obavy, zda nakonec taky nepropadnu ďábelskému kouzlu hraběte de Peyrac, jako většina osazenstva zde. Ovšem mé obavy se ukázaly jako liché - stále patřím do Desgrezovy stáje . A - asi budu za to pranýřovaná - z hlediska vztahu J+A se mi pořád mnohem víc líbí díl "Angelika a její láska"...

Nebudu Tě pranýřovat. Díl Angelika a její láska také patří k mým nejoblíbenějším.
V Touloluské svatbě ale začíná příběh A a J. Celý jeho vývoj je popisován z pohledu Angeliky. Vidíme, jak se mění její vnímání Joffreho.

Hrabě nebo Desgrez Oba jsou dobře napsaní a každý je proto jinak přitažlivý pro čtenářky.

Velice vás všechny zdravím. Jsem moc ráda, že jsem našla tyto stránky. Zatím jsem ještě takto nikam nepatřila, tak se budu vše učit za pochodu. Je báječné zjistit, kolik přátel má Angelika v dnešním světě.

Sofinava vitaj medzi nami. Už sa tešíme na tvoje príspevky.

No tak toto som uhádla:

moirra píše: *

06 čer 2015, 08:00

Napadlo ma že konečne vieme prečo Borderier, ktorý sa pri prvých doch dieloch dosť držal predlohy,
natočil scénu kde sa Angelika po súboji hodí Joffreyovi okolo krku.

Uvažujem aj o tom že Nemci zrejme odložili kópiu pôvodného rukopisu z ktorého kedysi prekladali, takže
možno to pani AG keď si to od nich vyžiadala dostala v pôvodnom stave. (kópiu tej kópie )

Presne tak - som nedávno čítala že si pani AG nechala poslať kópie kvôli zostaveniu Integrále a tiež že jej niektoré veci neikto sp§tne prekladal z Nemčiny. A keď si prečítame čo bolo v pôvodných knihách pýtam sa odkiaľ to Borderié mal, keďže film natočil presne podľa chýbajúcej scény. Vieme že to predtým vychádzalo na pokračovanie vo Francúzskych novinách, skôr ako vyšla kniha. že by odtiaľ? Vlasy mi stáli dupkom keď Nadja vravela že tých starých rukopisov bolo tak veľa že to kedysi povyhadzovali.

Ešte raz čo som objavila, porovnaním českej angeliky integrale "Toulouska svadba" z novým Integrale v iných jazykoch
z Francúzkym aj Nemeckym originálom - a hlavne keď som porovnala ešte aj staré Chorvátske a Talianske vydanie - ktoré boli fakt integrále

Pozrime sa na pôvodný text:

Po konci súboja si prudkým pohybom roztvoril svoj plášť, takže sa vôňa fialiek ktorou bol presiaknutý jeho odev, miešala s vôňou jeho potu, čo ešte viac rozpálilo jej vášnivú túžbu. Nesmelo vsunula ruku do otvoru jeho košele a dotkla sa jeho štíhlej hrude. Pokožku mal jemnú a zlatistú ako drevená exotická socha.
--------------------------------------------
Citát: Andelika Markiza Andela. Chorvátske vydanie


Poďme teda k INTEGRALE: porovnala som z nemeckým aj francúzskym vydaním:

ORIGINÁL FRANCÚZSKE INTEGRÁLE :

Il tourna son visage dans sa direction. Il était sillonné de sueur et, sous l’habit de velours rouge, elle voyait la maigre poitrine aller et venir comme un soufflet de forge. Elle s’élança vers lui. Elle le touchait, l’étreignait éperdument. Il fallait qu’elle se persuadât qu’il était bien vivant, qu’il n’avait aucune blessure. Il abaissa son regard sur elle. Un lent sourire étira les lèvres du comte lorsqu’il rencontra le regard vert, noyé d’émoi, levé vers lui.
Il dit impérieusement :
— Viens.

Preklad:

Otočil tvár smerom k nej. Bol zaliaty potom a pod červeným zamatovým odevom videla, ako sa jeho chudá hruď pri dýchaní dvíha a klesá ako kováčske mechy. (Myslím že toto je aj v českej)

Teraz to prichádza :

Rútila sa k nemu. Dotkla sa ho a šialene ho objala. Musela sa sama presvedčiť, že je živý a zdravý, že nemá žiadne zranenia. Pozrel na ňu. Pomalý úsmev skrútil grófove pery, keď stretol zelený, emóciami zaliaty pohľad, ktorý sa k nemu dvíhal.
Panovačne povedal:
- Poď.



najviac ma teda sklamalo že česká prekladateľka vynechala takú dôležitú informáciu že Angelika sa vrhla k Joffreymu, a vášnivo ho objimala presvedčujúc sa o tom či nieje zranený !

To nebolo dôležité?????

Nemecká prekladateľka preložila poctivo, ale zasa preistotu dopísala vetu ktorá v originali nieje: Že si Joffrey v Angelikinych očiach prečítal čo tam dúfal vidieť. Nuž asi to bude romantička

Možno preto že AG opisuje Angelikin pohľad predtým ako Joffrey povedal "poď" ako "utopený vzrušením"....
Toto slovné spojenie vo Francuztine si však neviem presne vysvetlit....(le regard vert, noyé d’émoi)

Katra píše: *

03 čer 2014, 23:40

Aha ... zaujímavé info ... ja som vždy rozmýšlala nad tým že A. "neprišla" za ním sama ... pretože po súboji jej akurát povedal "poď" ! A bolo ...

dauphine píše: *

03 čer 2014, 23:58

to ale mění celou jejich cestu k lásce!!! Takže Angelika doopravdy za Joffreyem přišla!!!! Wow tomu se říká objev století, sakra budu se muset naučit francouzsky, ty překlady jsou tak nepřesný! Z toho českýho totiž vyplývá že se Joffrey nakonec ujal iniciativy sám... konečně to dává smysl, ale to je mi teď hrozně líto že ty knížky jsou vlastně úplně špatně přeložený... ale hlavně proč to takhle někdo udělal?!

Presne tak a je teraz jasné že Borderie sa práve pri tej scéne presne držal pôvodného textu z knihy!

Konečne sme sa dozvedeli sme sa prečo tu scénu zo súbojom Borderieho nafilmoval tak ako ju nafilmoval, ale hlavne teraz už vieme že Joffrey naozaj vyhral tú stávku, ktorú uzavreli, keď Angelike povedal že jedného dňa príde sama. My sme kedysi rozmýšľali prečo Angelika neskoršie v knihe vraví že Joffreya obdivovala že bol schopný vyhrať takú stávku, keď za ním sama neprišla ale on jej po súboji vraví: Poď.

moirra píše: *

03 kvě 2021, 12:02

Možno preto že AG opisuje Angelikin pohľad predtým ako Joffrey povedal "poď" ako "utopený vzrušením"....
Toto slovné spojenie vo Francuztine si však neviem presne vysvetlit....(le regard vert, noyé d’émoi)

Angeličiny zelené oči přetékaly vzrušením?

Po pár rokoch čo sa zaoberám porovnávaním prekladov v rôznych jazykoch musím povedať, že smekám pred pani Mullerovou pomyslený klobúk. Dopustila sa pár chybičiek, s ktorých najdôležitejšie sú dve: Nepochopila slovnú hračku zo slovom maličkosť, a preto nesprávne preložila alternatívnym významom slova ozdubka, a zabudla preložiť najdôležitejšiu vetu z celého druhého dielu, Toulouska svadba, kde sa Angelika po súboji vrhne Joffreyovi okolo krku, a Nemci a Francúzi to tam majú.

Ale inak úžasné preklady či už starých vydaní alebo integrále.

Pripomínam najdôležitejšiu vetu zo starých kníh a nového integrále, ktorú česká prekladateľka prehliadla. Konečne vieme prečo Borderie natočil tú scénu ako ju natočil - ANGELIKA TEDA V PODSTATE PRIŠLA SAMA ZA JOFFREYOM a hodila sa mu okolo krku :

Pozrime sa na pôvodný text zo starého chorvátskeho a Talianskeho vydania a novej Integrále:


Rútila sa k nemu. Dotkla sa ho a šialene ho objala. Musela sa sama presvedčiť, že je živý a zdravý, že nemá žiadne zranenia.

Po konci súboja si prudkým pohybom roztvoril svoj plášť, takže sa vôňa fialiek ktorou bol presiaknutý jeho odev, miešala s vôňou jeho potu, čo ešte viac rozpálilo jej vášnivú túžbu. Nesmelo vsunula ruku do otvoru jeho košele a dotkla sa jeho štíhlej hrude. Pokožku mal jemnú a zlatistú ako drevená exotická socha.

Pozrel na ňu. Pomalý úsmev skrútil grófove pery, keď stretol zelený, emóciami zaliaty pohľad, ktorý sa k nemu dvíhal.
Panovačne povedal: - Poď.



V Slovenčine, pretože to stále prekladal niekto iný, to po prvých veľmi dobre preložených dieloch, s každým dielom bolo čím ďalej tým horšie, a posledné diely prekladali pseudo-prekladatelia ktorí poriadne nevedeli Francúzky, čo je hamba. Je doslova vidno že si poslúžili akýmsi prekladačom štýlu google, ktorý nedokázal rozoznávať ani len rody, a trepal piate cez deviate.

Ale poďme k veci: Za jednu z najlepších doplnených častí pokladám druhú časť 14 tej Kapitoly kde sa Joffrey a Angelika rozprávajú o príbehu ich lásky, a Joffrey v nej hovorí aj o svojich pocitoch, čo sa uňho často nestáva.

Niečo podobné sa znovu stane vo veľkom štýle až na začiatku 9 dielu. (okrem pár zmienok v 6 tom a pár narážok v iných dieloch)

Kolem nich se rozhostilo ticho. Chvíle oddechu. Prázdno všude kolem: jako by byli na světě pouze oni dva. Mluvili o všem, co spolu za těch několik let, jež uplynuly od jejich sňatku, prožili. Po dlouhém souboji, který je postavil proti sobě, je udivovalo, překvapovalo a zaskakovalo, že se nakonec proti všemu očekávání našli, že se vzájemně objevili. Etapy, detaily a odstíny tohoto sbližování, jimiž prošli, se ve vzpomínkách vrátily a oni si nepřestávali připomínat chvíle trápení a prozření, zoufalství nebo naopak naděje. Během mnoha večerů strávených v garonnském letohrádku leželi na lehátkách na terase a vybavovali si hlas, který zpíval pod balkonem.
Angelika nedokázala pochopit, jak se mohla dát do té míry zmást. Spletlo ji trubadúrovo přestrojení.
„Copak jsem vás mohla podezírat z takového podvodu? Viděla jsem vás v zaprášených obyčejných botách, keprovém obleku. Vás! Joffreye! Jindy tak elegantního…“
„Skutečně jsem musel věnovat zvláštní péči svému přestrojení. Skutečně jsem musel věnovat zvláštní péči svému přestrojení. Věděl jsem, že máte pozorné oči schopné všechno prohlédnout, hodlající do všeho proniknout, všemu rozumět… Líbilo se mi, jak jste propadla kouzlu melodie a půvabu neurozeného zpěváka.“
„Co jste od toho špatného žertu očekával?“
„To, k čemu došlo. Chtěl jsem se k vám přiblížit a ukrást vám polibek.“
„To je zlomyslnost. Nikdy vám to neodpustím.“
Hrabě jí rovněž vysvětlil, proč se rozhodl odjet do Paříže a nic jí neříct.
„Držel jsem vás v náručí… Blíže jsem poznal poklad, který mi odmítáte věnovat… Nechtěl jsem se dál trápit rozmary ženy nechápající mou touhu. Proto jsem odjel. Ne, drahé neviňátko, nehledal jsem útěchu u Ninon de Lenclos. To odporuje přirozenosti muže, kterého postihne nemoc lásky, o níž mluví básník a kterou tak málo lidí zná… Může ho uspokojit jediné – zmocnit se předmětu své touhy. Každé jiné vlastnictví ho odpuzuje. Vy jste byla mým cílem. Objevil jsem mnohá z tajemství Umění milovat, které mi byla dosud skryta…“

Muž, jenž nebyl zvyklý prozrazovat svá tajemství, s Angelikou mluvil o tom, jak ji poprvé spatřil, když vystoupila z kočáru a stála na slunci v prachu cesty, mezi tanečníky, ohlušená vrzáním hudebních nástrojů a cinkotem tamburín.

„Tak jste se přede mnou zjevila před branami Toulouse, v hlomozu tance a hudby… Tušil jsem, že vás mnou děsili… A možná jsem se bavil předem… Jenže pak se stalo něco, co jsem nečekal. Měl jsem před sebou tu nejjemnější a nejkouzelnější ženu! S dobrým srdcem. Tu nejodvážnější. Ženský klenot. A vás vydali tomu nejhoršímu, nejodpornějšímu! Prožil jsem šok, který jsem až do toho dne nepoznal… Bylo to to, čemu básníci říkají láska na první pohled. Vytržení, jistota, že budu trpět, Amorův šíp, jemuž nelze uniknout. Dostal jsem zlost na ty, kteří vás obětovali, a nezatěžoval jsem se skutečností, že jsem jim bez výčitek svědomí pomáhal. Pak jsem usedl vedle vás do kočáru a vy jste mě v tom svém zděšení ani neviděla, neviděla jste květiny, které jsem vám přinesl. A tehdy jsem si přísahal, že vás dobudu… a že vás budu věčně milovat.“
Vzal ji do náručí a celou ji vášnivě zlíbal. Pak dlouho mlčeli a vychutnávali si spiklenectví hvězdné noci. Spočívala na jeho srdci. Její pocit štěstí byl tak nádherně bezbřehý, že byla ochotná zemřít.


Zaujímavé je že práve tu scénu ktorú som zvýraznila farbou fialiek natočil Zeitoun celkom dobre. Angelika prichádza v koči a naproti jej prichádza manžel:

Už několik minut měla pocit, že kočár zpomaluje. Povozu zahradila cestu skupinka lidí a jezdců. Sotvaže kočí zastavil, ozval se zpěv a výkřiky doprovázené rytmickým bubnováním. „U svatého Severina!“ zvolal markýz ďAndijos a nadskočil. „Mám dojem, že vám přijel naproti manžel.“
„Už?“
Angelika cítila, jak bledne. Pážata hbitě otevřela dvířka kočáru a ona musela sestoupit do písku cesty, na žhavé slunce. Nebe bylo tmavě modré. Z lánů zrající kukuřice po obou stranách cesty stoupalo horko. Výskající průvod se blížil. Poskakovalo tu hejno dětí, oblečených do podivných kostýmů s velkými červenými a zelenými kosočtverci. Pokřikovaly a motaly se mezi koňmi jezdců s bílými péry na kloboucích, nastrojených do nádherných livrejí z růžového saténu.

tesne pred novou kapitolou Zámeček v Béarnu v knihe Toulouska svadba sa na rozdiel od starej knihy zjavuje nový odstavec kde nám Joffrey odhaľuje čosi z jeho pocitov a myšlienok:

Kolem nich se rozhostilo ticho. Chvíle oddechu. Prázdno všude kolem: jako by byli na světě pouze oni dva. Mluvili o všem, co spolu za těch několik let, jež uplynuly od jejich sňatku, prožili. Po dlouhém souboji, který je postavil proti sobě, je udivovalo, překvapovalo a zaskakovalo, že se nakonec proti všemu očekávání našli, že se vzájemně objevili. Etapy, detaily a odstíny tohoto sbližování, jimiž prošli, se ve vzpomínkách vrátily a oni si nepřestávali připomínat chvíle trápení a prozření, zoufalství nebo naopak naděje. Během mnoha večerů strávených v garonnském letohrádku leželi na lehátkách na terase a vybavovali si hlas, který zpíval pod balkonem.
Angelika nedokázala pochopit, jak se mohla dát do té míry zmást. Spletlo ji trubadúrovo přestrojení.
„Copak jsem vás mohla podezírat z takového podvodu? Viděla jsem vás v zaprášených obyčejných botách, keprovém obleku. Vás! Joffreye! Jindy tak elegantního…“
„Skutečně jsem musel věnovat zvláštní péči svému přestrojení. Věděl jsem, že máte pozorné oči schopné všechno prohlédnout, hodlající do všeho proniknout, všemu rozumět… Líbilo se mi, jak jste propadla kouzlu melodie a půvabu neurozeného zpěváka.“
„Co jste od toho špatného žertu očekával?“
„To, k čemu došlo. Chtěl jsem se k vám přiblížit a ukrást vám polibek.“
„To je zlomyslnost. Nikdy vám to neodpustím.“

Hrabě jí rovněž vysvětlil, proč se rozhodl odjet do Paříže a nic jí neříct.
„Držel jsem vás v náručí… Blíže jsem poznal poklad, který mi odmítáte věnovat… Nechtěl jsem se dál trápit rozmary ženy nechápající mou touhu. Proto jsem odjel.
Ne, drahé neviňátko, nehledal jsem útěchu u Ninon de Lenclos. To odporuje přirozenosti muže, kterého postihne nemoc lásky, o níž mluví básník a kterou tak málo lidí zná… Může ho uspokojit jediné – zmocnit se předmětu své touhy. Každé jiné vlastnictví ho odpuzuje. Vy jste byla mým cílem. Objevil jsem mnohá z tajemství Umění milovat, které mi byla dosud skryta…“

Muž, jenž nebyl zvyklý prozrazovat svá tajemství, s Angelikou mluvil o tom, jak ji poprvé spatřil, když vystoupila z kočáru a stála na slunci v prachu cesty , mezi tanečníky, ohlušená vrzáním hudebních nástrojů a cinkotem tamburin.
„Tak jste se přede mnou zjevila před branami Toulouse, v hlomozu tance a hudby… Tušil jsem, že vás mnou děsili… A možná jsem se bavil předem… Jenže pak se stalo něco, co jsem nečekal. Měl jsem před sebou tu nejjemnější a nejkouzelnější ženu! S dobrým srdcem. Tu nejodvážnější. Ženský klenot. A vás vydali tomu nejhoršímu, nejodpornějšímu!
Prožil jsem šok, který jsem až do toho dne nepoznal… Bylo to to, čemu básníci říkají láska na první pohled. Vytržení, jistota, že budu trpět, Amorův šíp, jemuž nelze uniknout. Dostal jsem zlost na ty, kteří vás obětovali, a nezatěžoval jsem se skutečností, že jsem jim bez výčitek svědomí pomáhal. Pak jsem usedl vedle vás do kočáru a vy jste mě v tom svém zděšení ani neviděla, neviděla jste květiny, které jsem vám přinesl. A tehdy jsem si přísahal, že vás dobudu… a že vás budu věčně milovat.“
Vzal ji do náručí a celou ji vášnivě zlíbal.
Pak dlouho mlčeli a vychutnávali si spiklenectví hvězdné noci.
Spočívala na jeho srdci.
Její pocit štěstí byl tak nádherně bezbřehý, že byla ochotná zemřít.

Kde a jak prožil Joffrey svou svatební noc?
To nám popsala svou představu Tereza.
Ale v knize o tom není nic. Nikdy na to nevzpomínám.
Kdy jí dal tu růží, kterou našla ráno?
Kdy odešel z letohrádku do paláce?
Musel to udělat tak, aby si toho nikdo nevšiml, že se vrátil brzy a sám.

Ja myslím že Tereza to doplnila dokonale. nemyslím že sa Joffrey hneď vracal do paláca, ale skôr že sa vrátil až ráno.
V letohrádku celkom určite bolo viacej izieb, a keďže v paláci boli stále ešte hostia, bolo by bývalo čudné keby sa mladomanžel vo svojej svadobnej noci už o chvíľu vrátil.

Podľa toho ako sa Margot chovala je jasné že bola presvedčená že svadobná noc prebehla ako mala. Služobníctvo by okamžite vedelo keby sa Joffrey vracal z letohrádku hneď do paláca. Angelika samozrejme nemala byť z čoho unavená, preože nič nebolo.

Angelika, unesená pohádkovostí krajiny, měla dojem, že slyší vzdálenou hudbu. Cítila se klidnější, bdělejší. Ujištění, kterého se jí dostalo od jejího zvláštního manžela, že se jí nedotkne, dokud si to ona sama nebude přát, ji na jistý čas uklidnilo. On si snad myslí, že se jí začne jeho znetvořená tvář a kratší noha líbit?
Hýčkala si představu příjemné existence vedle manžela, s nímž budou dobří přátelé a uvidí se jen málokdy. Každý se bude věnovat svým zálibám. Ona bude navštěvovat šlechtice a zabývat se biskupem požadovanou dobročinností. Hudba byla čím dál hlasitější. Ze zahrad obklopujících letohrádek zazněly hlasy, které se ozvaly i z dolní haly. O chvilku později se dostavila Marguerita, skrývající pobavený pohled, v doprovodu služek a dvou lokajů, kteří nesli nádoby teplé vody na umytí. Margot ji pozdravila a předala jí vzkaz od pana hraběte; pokud se paní hraběnka cítí unavená, může celý den odpočívat v garonnském letohrádku. Pokud ne, pak bude potěšen, když se madame vrátí do Paláce trubadúrské poezie do Toulouse, aby jí mohl představit jejich hosty. Byl by jí vděčný, kdyby se zúčastnila polední hostiny, na niž je pozval.
„Takže i dnes bude v Paláci trubadúrské poezie veselá společnost, Margot?“
„Tam je neustále plno lidí. Je to srdce města. Pořád se tam něco slaví. Náš pán se rád baví…“
Margot předstírala mírně pohrdavé překvapení.
Copak Angelika po tak skvělém uvítání, po spoustě květin, zlatých mincí a průvodů městem, po nichž následovala hostina a tanec, korunující její svatební noc, ještě nepochopila, kde se nachází?! Ve městě, kde rádi oslavují.
Služebná poklekla, aby své paní upravila sukni poněkud méně honosných šatů, které však byly ušity z látky tak jemné a lehounké, že se při sebemenším pohybu vznášely jako kalich květu. Pak pohlédla pevně, byť přátelsky na Angeliku, a prohlásila:
„Od dnešního dne jste pro našeho pána vyvolenou královnou.“
Mladé pokojské a páže, které bylo pověřeno donést klenotnici, byli Angeličiným zjevem uneseni. Margot se narovnala, přísně na ně pohlédla a poté Angeliku vybídla, aby si vybrala šperky pro dnešní den.
Ta dívka není hloupá, pomyslela si Angelika. Chce, abych si některé věci uvědomila… a já nemám na vybranou. Teď jsem hraběnka de Peyrac, manželka muže, který vládne Toulouse.

Moirro, také jsem si znovu přečetla tento odstavec v knize, a proto mě napadly ty otázky. Znovu si čtu 2. Díl Integralu.
Joffrey se asi odebral do některé další místnosti v letohrádku a tam mohl pěkně rozjímat o svém chování na terase. Tereza to moc hezky doplnila.
Jako novomanžel se vrátil ráno do paláce a pokud se ho někdo zeptal na manželku, tak odpověděl, že ještě odpočívá. On uměl určitě tuhle situaci šikovně zvládnout.
Angelika to ovšem sehrála skvěle. Dokonce i ďAndijos při hostině věřil, že prožila skutečnou svatební noc.

moirra píše: *

15 lis 2022, 18:03

tesne pred novou kapitolou Zámeček v Béarnu v knihe Toulouska svadba sa na rozdiel od starej knihy zjavuje nový odstavec kde nám Joffrey odhaľuje čosi z jeho pocitov a myšlienok:

Kolem nich se rozhostilo ticho. Chvíle oddechu. Prázdno všude kolem: jako by byli na světě pouze oni dva. Mluvili o všem, co spolu za těch několik let, jež uplynuly od jejich sňatku, prožili. Po dlouhém souboji, který je postavil proti sobě, je udivovalo, překvapovalo a zaskakovalo, že se nakonec proti všemu očekávání našli, že se vzájemně objevili. Etapy, detaily a odstíny tohoto sbližování, jimiž prošli, se ve vzpomínkách vrátily a oni si nepřestávali připomínat chvíle trápení a prozření, zoufalství nebo naopak naděje. Během mnoha večerů strávených v garonnském letohrádku leželi na lehátkách na terase a vybavovali si hlas, který zpíval pod balkonem. ...............

toto je možno moja najobľúbenejšia kapitola z Integrale

mimi píše: *

16 lis 2022, 23:28

Jako novomanžel se vrátil ráno do paláce a pokud se ho někdo zeptal na manželku, tak odpověděl, že ještě odpočívá. On uměl určitě tuhle situaci šikovně zvládnout.
Angelika to ovšem sehrála skvěle. Dokonce i ďAndijos při hostině věřil, že prožila skutečnou svatební noc.

ano ano ! rozkošný Andijos bol zo všetkého celkom nadšený... a Joffrey mu určite nehovoril hneď vtedy že nič nebolo.. neskoršie mu to muselo byť jasné

no povedzte dámy, ak by ste s najlepšou kamarátkou žili pod jednou strechou (Andijos tam bol viac či menej nasťahovaný) tak by ste tiež určite všetko videli a vedeli,ani by vám nikto nejak extra nemusel hovoriť.. no nie?

to že sa Andijos cítil ako KAT ktorý vedie nevestu na popravište je zaujímavý aspekt - to ukazuje že Bernard bol inteligentný a vnímavý, ibaže bol veselej a bezstarostnej nátury, čo niekedy vzbudzovalo opačný dojem

nikto však nevie všetko 100-percentne takže čo sa týka svadobnej noci samotnej sa mýlil...zrejme sa skutočnosť že by niekto dokázal odmietnuť Joffreya vymykala rámcu jeho predstavivosti

ANGELIKIN PRVÝ DEŇ V PALÁCI PO SVADOBNEJ NOCI:

Ze svého manžela, který se před ní hluboce uklonil, Angelika zahlédla pouze bohaté černé vlasy a ruku ozdobenou třemi čtyřmi prsteny, jež se chopila její dlaně, a zaregistrovala stěží postřehnutelný polibek na hřbet ruky. Pak se manžel narovnal, pootočil se a začal jí představovat přátele, kteří budou v tento den sedět u jejich stolu.
Poznala některé hosty ze včerejška. Všichni ji radostně obklopili. Ti muži a ženy se ukláněli a zdravili ji, přistupovali k ní a blahopřáli jí, vítali ji ve svém středu. Nezačali se snad obávat, že včerejší zjevení té víly byl pouhý neskutečný sen? Ona je však tady! Každý jí chtěl složit poklonu, popřát štěstí. Markýz de Sévilla šel dokonce tak daleko, že zarecitoval malou příležitostnou poému. Angelika očima hledala Péguilina de Lauzun. Viděla ho včera, snad spolu i tančili. Ale byla natolik ponořena do víru své úzkosti, že ji nedokázal rozptýlit.
Markýz ďAndijos jí prozradil, že Péguilin odjel. Musel se okamžitě vrátit ke králi. Naopak on, Bernard, je přítomen. A to je výhoda. Markýz přímo zářil. Pan de Peyrac ho totiž požádal, aby Angeliku i nadále seznamoval s novým světem, který je od téhle chvíle také jejím světem. Okamžitě se svého úkolu chopil a odvedl ji k židli s vysokým opěradlem na opačné straně dlouhého stolu, v jehož čele měla sedět.
Nadšeně ji pozoroval.
„Ach! Tolik jste se změnila ve srovnání s tím, jak jsem vás měl tu čest nebo možná smůlu poznat, když jsem vám sloužil jako náhradní manžel. Je skutečně pravda, že díky lásce ženy zkrásní, láska změní tu nejbázlivější dívku v okouzlující královnu. Copak jsem vám neříkal, že váš manžel je mistrem v poskytování rozkoše? Vyprávějte mi o svých objevech, o vašich slastech…
Dlužíte mi to za všechny ty slzy, které jsem vás viděl prolévat!“
„Co mi to tu vykládáte? Žádné slzy jsem neprolévala!“
„Bylo to ještě horší. Byl jsem jako kat, který vás vede na popraviště…“ Pak usedl po její pravici.
Angelika s radostí zjistila, že po její levé straně si sedl „malý“ Cerbalaud. Nikdy nebyl tak výřečný jako ďAndijos, ale i on skládal hold jejímu půvabu, proměně, jež z ní udělala bohyni, která sestoupila z Olympu a – ztišil hlas – také nejkrásnější ženu z Toulouse.

moirra píše: *

17 lis 2022, 15:26

to že sa Andijos cítil ako KAT ktorý vedie nevestu na popravište je zaujímavý aspekt - to ukazuje že Bernard bol inteligentný a vnímavý, ibaže bol veselej a bezstarostnej nátury, čo niekedy vzbudzovalo opačný dojem

nikto však nevie všetko 100-percentne takže čo sa týka svadobnej noci samotnej sa mýlil...zrejme sa skutočnosť že by niekto dokázal odmietnuť Joffreya vymykala rámcu jeho predstavivosti

Bernard zrejme nad tým, či niečo bolo alebo nie, asi ani neuvažoval, považoval to za úplne jasnú vec Mám z neho taký dojem, že si možno ani neuvedomoval, že Angelika sa svadobnej noci bojí nie kvôli tomu, že je panna, ale kvôli tomu, akú má jej novopečený manžel povesť a ako vyzerá. Ale určite bol inteligentný, len dával prednosť tým "fyzickejším" radostiam života.

Precious píše: *

20 lis 2022, 11:15

Bernard zrejme nad tým, či niečo bolo alebo nie, asi ani neuvažoval, považoval to za úplne jasnú vec Mám z neho taký dojem, že si možno ani neuvedomoval, že Angelika sa svadobnej noci bojí nie kvôli tomu, že je panna, ale kvôli tomu, akú má jej novopečený manžel povesť a ako vyzerá. Ale určite bol inteligentný, len dával prednosť tým "fyzickejším" radostiam života.

Ano presne tak - opciu že by sa Joffrey mohol Angelike nepáčiť vôbec nebral do úvahy. V Toulouskej bubline bol Joffrey čosi ako celebrita a najžiadanejší slobodný muž široko ďaleko, a ako Andijos vravel Angelike že kvôli jeho sobášu bude plakať hromada pekných očí (a to nielen Carmencita)

ženy ktoré Joffreya poznali podľahli čaru jeho osobnosti, ale Angelika ho nepoznala a videla to čo videla: znetvoreného mrzáka z nedobrou povesťou - a povedzme si úprimne pre sotva 18 ročnú je 30 ročný už "starý" chlap brali sa na jar či v lete - čiže 18ty rok dovršila až v decembri

Andijos bol vtedy ešte nevycválaný - neskoršie aj on dozreje
ke´d ho stretávame v 3 diely Angelika a kráľ je už z neho zrelý muž

moirra píše: *

20 lis 2022, 15:21

Ano presne tak - opciu že by sa Joffrey mohol Angelike nepáčiť vôbec nebral do úvahy. V Toulouskej bubline bol Joffrey čosi ako celebrita a najžiadanejší slobodný muž široko ďaleko, a ako Andijos vravel Angelike že kvôli jeho sobášu bude plakať hromada pekných očí (a to nielen Carmencita)

ženy ktoré Joffreya poznali podľahli čaru jeho osobnosti, ale Angelika ho nepoznala a videla to čo videla: znetvoreného mrzáka z nedobrou povesťou - a povedzme si úprimne pre sotva 18 ročnú je 30 ročný už "starý" chlap brali sa na jar či v lete - čiže 18ty rok dovršila až v decembri

Andijos bol vtedy ešte nevycválaný - neskoršie aj on dozreje
ke´d ho stretávame v 3 diely Angelika a kráľ je už z neho zrelý muž

Mně se vybavuje postava Sabine. Ta byla vrstevnice Angeliky a do Joffreye se tak silně zamilovala, že si ničila dlouhé roky manželství.
V rodinách šlechticů v okolí byly možná i další dívky, které na tom mohly být podobně.

moirra píše: *

20 lis 2022, 15:21

V Toulouskej bubline bol Joffrey čosi ako celebrita a najžiadanejší slobodný muž široko ďaleko, a ako Andijos vravel Angelike že kvôli jeho sobášu bude plakať hromada pekných očí (a to nielen Carmencita)

ženy ktoré Joffreya poznali podľahli čaru jeho osobnosti, ale Angelika ho nepoznala a videla to čo videla: znetvoreného mrzáka z nedobrou povesťou - a povedzme si úprimne pre sotva 18 ročnú je 30 ročný už "starý" chlap brali sa na jar či v lete - čiže 18ty rok dovršila až v decembri

presne na toto som myslela: Andijos aj Angelike hovorí (v Integrale), že sa nemá čoho obávať, že to možno bude trochu bolieť, ale to nič nie je Vôbec mu nezišlo na um, že by sa mohla báť kvôli niečomu inému. Pre neho bol de Peyrac ten najlepší úlovok, najlepší "artikel na manželskom trhu" a ani ho nenapadlo, že niekto by sa na to mohol pozerať úplne ináč. Ale máš pravdu, v treťom dieli je Andijos ako vymenený (však aj mal dôvod), zrelý, životom ošľahaný človek.

Bernard s Joffreyem prožil mnoho let, byl mu vděčný za pohodlný a zajištěný život v paláci. Prožili spolu hodně a podle mně Joffreyovi tak trochu nahrazoval bratra. Bernard nebyl hloupý, ale více pohodlný a vychutnával si radosti života. Díval se na to mužským způsobem.
Joffreye podle mne i obdivoval, jak se vyrovnával a zdolával s ranami osudu. Znal ho dlouho, viděl, jak to umí se ženami. On už asi to kulhání a jizvy za to dobu nevnímal. Nevěděl, co Angelika před svatbou o budoucím manželovi slyšela. Domluvené sňatky byly v jejich kruzích běžná věc.

Ve filmové verzi při svatební hostinê na Monteloupu Bernard Angeliku hodně vydêsil, když napodoboval Joffreye. Omlouvá, ho že byl opilý a neuvědomoval si, jak svým jednáním na Angeliku působí

mimi píše: *

20 lis 2022, 16:56

Bernard s Joffreyem prožil mnoho let, byl mu vděčný za pohodlný a zajištěný život v paláci. Prožili spolu hodně a podle mně Joffreyovi tak trochu nahrazoval bratra. Bernard nebyl hloupý, ale více pohodlný a vychutnával si radosti života. Díval se na to mužským způsobem.
Joffreye podle mne i obdivoval, jak se vyrovnával a zdolával s ranami osudu. Znal ho dlouho, viděl, jak to umí se ženami. On už asi to kulhání a jizvy za to dobu nevnímal. Nevěděl, co Angelika před svatbou o budoucím manželovi slyšela. Domluvené sňatky byly v jejich kruzích běžná věc.

súhlasím s tebou úplne, Mimi. Bernard si určite bol vedomý, akú má Joffrey povesť, ale poznal ho už tak dlho, že jeho telesné nedostatky ani nevnímal.

Mimi, Precious, Máte pravdu. Bernard Joffreye dobře znal a věděl, jaký je člověk, takže už si jeho jizvy a handicap neuvědomoval.

Prázdnou chodbou se ozval hysterický smích.
Procházející Angelika se zarazila a rozhlédla se kolem. Smích neustával, stoupal do vysokých tónů a vzápětí se měnil v tichý vzlykot. To se smála žena. Angelika ji neviděla. Toto palácové křídlo, kam se uchýlila před vedrem, bylo velice klidné. Duben se svými prvními teplými dny poněkud otupoval život v paláci. (....)
Byla to vysoká žena, jejíž dokonalé tvary vyhovovaly vkusu těch, kdo obdivují Rubensovy a Rembrandtovy obrazy.
Usedla do určeného křesla. V jejích černých, doširoka otevřených očích byl trochu vylekaný výraz. (...)
Joffrey vstal a s přehrávaným kulháním k ní přistoupil. Vzhlédla: "Nepokoušej se mi zprotivit. Copak tvé kulhání, tvá zranění hrají nějakou roli v očích žen, které jsi miloval? Je to nic ve srovnání s tím, co jim dáváš!"
Vztáhla k němu ruce.
"Ty jim dáváš rozkoš," šeptala. "Než jsem tě poznala, byla jsem chladná. To ty jsi ve mně roznítil plamen, který mě stravuje."
Angelice tlouklo srdce, jako by se jí mělo rozskočit. Bála se, a nevěděla čeho, snad aby ruka jejího manžela nespočinula na tom krásném rameni, které se mu tak beze studu nabízelo. Ale hrabě se opíral o stůl a nehnutě pokuřoval. Viděla ho z profilu, zohyzděná půlka obličeje byla odvrácená. Najednou měla před sebou úplně jiného člověka, prameny bohatých černých vlasů lemovaly obličej s dokonale čistými rysy.
"Příliš náruživý člověk neumí opravdu milovat," řekl a s klidem vyfukoval oblaka modrého kouře. "Vzpomeň si na přikázání dvorské lásky, kterým tě můj palác naučil. Vrať se do Paříže, Carmenchito, to je útočiště lidí, jako jsi ty."
"Jestli mě vyženeš, půjdu do kláštera. Ostatně manžel mě tam stejně chce dát zavřít."
"Báječný nápad, drahoušku. Slyšel jsem, že se v Paříži zakládá mnoho zbožných útulků. Zbožnost přišla do módy. I královna Anna Rakouská prý koupila velice krásný klášter ve Val-de-Grace a umístila tam benediktýnky; a řád salesiánek je taky hodně vyhledávaný."
Carmenchita ho spalovala pohledem.
"To je všechno, co mi k tomu dokážeš říct? Já jsem připravená se pohřbít v klášteře, a ty mě ani nepolituješ?"
"Já nemám sklony k soucitu. Jestli je tady někdo k politování, pak je to tvůj manžel, vévoda de Mérecourt, jenž byl tak nerozvážný a přivezl si tě z madridské ambasády sem. A nesnaž se mě už zaplétat do svého výbušného života, Carmenchito. Ještě ti řeknu poslední přikázání galantní lásky: Milenec smí mít vždycky jen jedinou milenku. A ještě: Nová láska vyhání bývalou."
"To mluvíš o mně nebo o sobě?" zeptala se.
Pod černými vlasy a černým oblečením zbledla jako stěna.
"To říkáš kvůli té ženské, kvůli tvé manželce? Myslela jsem, že si ji bereš pro majetek. Mluvils o nějakých pozemcích. Takže sis ji vybral za milenku? Nepochybuju o tom, že ve tvých rukách se z ní stane obdivuhodná žačka. Jak ses ale mohl zamilovat do dívky ze severu?"
"Není ze severu, je z Poitou. Znám to tam, je to mírná země, kdysi patřila k Akvitánskému království. Sedláci tam mluví jižním nářečím, a Angelika má pleť jako zdejší dívky."
"Ty už mě nemiluješ," vykřikla náhle žena. "Ach, znám tě víc, než si myslíš."
Sklouzla na kolena, pověsila se Joffreyovi kolem krku.
"Ještě je čas! Miluj mě! Vezmi si mě! Vezmi si mě hned!"

------------------------------------------

V tomto textu jsem narazila na historickou chybu z církevních dějin. Joffrey mluví o řádu selesiánek, ale selesiánky v 17.století ještě neexistovaly. Řád selesiánek byl založen v Itálii roku 1872 srov. https://www.sdb.cz/rozhovory/salesianky ... pomocnice/ Zatím nevím, jestli je to chyba překladatelky nebo paní AG.