Tak mne napadlo proč v AG nechala na konci serie, aby měli ještě AaJ ještě dítě , tedy dvojčata.
Vím, ze A předpověděli, ze bude mít 6 děti. Ale jaký podle Vás mohla mít AG s nejmladšími dětmi záměry.

Zuzanka62 píše: *

19 kvě 2022, 16:57

Tak mne napadlo proč v AG nechala na konci serie, aby měli ještě AaJ ještě dítě , tedy dvojčata.
Vím, ze A předpověděli, ze bude mít 6 děti. Ale jaký podle Vás mohla mít AG s nejmladšími dětmi záměry.

Já mám svoji teorii. Nemyslím, že to byl přímo záměr. Angelika a Joffrey si vlastně společně rodičovství neužili. Víme z knih, jak to bylo s jejich dětmi. Já myslím, že si Angelika prostě přála ještě jednou si v klidu prožít mateřství. Také si vzpomínám, že si v duchu říkala, že Joffrey by si přál dceru. Viděla v tom i způsob upevnění jejich manželství.
Tak nějak to vidím já. Nevím, jestli jsem to dobře vyjádřila.

mimi píše: *

19 kvě 2022, 19:35

Zuzanka62 píše: *

19 kvě 2022, 16:57

Tak mne napadlo proč v AG nechala na konci serie, aby měli ještě AaJ ještě dítě , tedy dvojčata.
Vím, ze A předpověděli, ze bude mít 6 děti. Ale jaký podle Vás mohla mít AG s nejmladšími dětmi záměry.

Já mám svoji teorii. Nemyslím, že to byl přímo záměr. Angelika a Joffrey si vlastně společně rodičovství neužili. Víme z knih, jak to bylo s jejich dětmi. Já myslím, že si Angelika prostě přála ještě jednou si v klidu prožít mateřství. Také si vzpomínám, že si v duchu říkala, že Joffrey by si přál dceru. Viděla v tom i způsob upevnění jejich manželství.
Tak nějak to vidím já. Nevím, jestli jsem to dobře vyjádřila.

Mimi, Myslím, že jsi vše vystihla naprosto přesně.

Myslím , ze je to jeden s důvodu ale vzhledem k tomu, ze AG nepíše nic jen tak, tak se ptám jaká dejova linie je čeká.

Zuzanka62 píše: *

21 kvě 2022, 15:45

Myslím , ze je to jeden s důvodu ale vzhledem k tomu, ze AG nepíše nic jen tak, tak se ptám jaká dejova linie je čeká.

Jaká dějová linie je čeká, to my můžeme jen hádat.
Budeme si muset počkat, až Nadja dopíše a vydá poslední díl. Záleží také na tom, v kterém roce jeho děj skončí.

Bohužel

mimi píše: *

19 kvě 2022, 19:35

Já mám svoji teorii. Nemyslím, že to byl přímo záměr. Angelika a Joffrey si vlastně společně rodičovství neužili. Víme z knih, jak to bylo s jejich dětmi. Já myslím, že si Angelika prostě přála ještě jednou si v klidu prožít mateřství. Také si vzpomínám, že si v duchu říkala, že Joffrey by si přál dceru. Viděla v tom i způsob upevnění jejich manželství.
Tak nějak to vidím já. Nevím, jestli jsem to dobře vyjádřila.

Utkvěly mi v paměti dvě scény - v té první ve Wapassu hrabě sice "koná", ale o potomka v této době nic moc nestojí :

Netrpělivě házela hlavou ze strany na stranu.Vystoupil z ní a ona jako by najednou přišla o všechno, trpěla, až málem vykřikla, ta prázdnota ji zaskočila a ona se vzpínala v bolestném volání. Vrhla se k němu a ten návrat jí přinesl takovou úlevu, že ho objala, aby ho zadržela a on cítil její lehké prsty na bocích, na zádech a byl šťastný, že je opět tak roztoužená.
„Neopouštěj mě,“ vzlykala tiše. „Neopouštěj… odpusť mi a zůstaň ve mně…“
„Neopustím tě…“............
.........Obtočil si její dlouhé vlasy kolem krku a položil dlaň na vlahé břicho. Možná že tahle noc přinese nový plod…
Byl neopatrný, ale nevyčítal si to. Člověk nemůže být stále opatrný, když je třeba zachránit cosi důležitého mezi dvěma srdci, a ona sama ho o to v tom nejvypjatějším okamžiku žádala.

A později za mě dost nezvyklá scéna ze závěru Angeliky v Québecu, kdy dává hrabě Angelice do rukou rozhodnutí, kde budou v následujících letech žít. A právě během této konverzace vznese hrabě jako první myšlenku na dalšího potomka a Angelika se přidá :
Neveriacky naňho pozrela.
– Je na vás, ako sa rozhodnete, – zopakoval. – Povedzte mi to, madam!
Angelika cítila, že sa hlboko v nej čosi pohlo a otvorila okno dokorán, aby vpustila dnu žiarivé slnečné lúče. Zrazu jasne videla, čo si želá.
Joffrey čakal na odpoveď.
– Hovorte! Po čom túžite, madam?
– Zostaňme v Amerike, – povedala, – máme tu priateľov, ktorí nás potrebujú, zídu sa im naše vedomosti i naša pomoc. Keď mi bude clivo za Versailles, prídem sem do Quebecu za slečnou ďHourredanne a tá mi porozpráva všetky klebety z Francúzska. Poberme sa hneď do’Salemu a do Nového Yorku a do Orange. Uttaké ma predsa čaká. Viem, že ma čaká, chce mi ukázať údolie Piatich jazier. Ako by som mohla toho nešťastného divocha sklamať?
– Pôjdeme tam.
– A chcel by som mať s vami ešte dieťa.
– A ja po ňom veľmi túžim!
Uvedomujúc si, že slovami tentoraz spečatili svoj osud, privrela mocne oči a bezmocne klesla v jeho náručí, akoby ju unášala mocná vlna. Krutá a sladká. A Európa sa im opäť vzdialila ako obrovský koráb, strácala sa v ťažkej hmle, ktorej Angelika nedôverovala.


Měli sice dva dědice, ale na tu dobu to není moc. Souhlasím, že hlavní motivací je touha upevnit manželství.

Zuzanka62 píše: *

19 kvě 2022, 16:57

Tak mne napadlo proč v AG nechala na konci serie, aby měli ještě AaJ ještě dítě , tedy dvojčata.
Vím, ze A předpověděli, ze bude mít 6 děti. Ale jaký podle Vás mohla mít AG s nejmladšími dětmi záměry.

Zámery? neviem, ale pani AG tomu určite rozumela o čom písala. Ona sama žila zo svojou veľkou láskou, jej dcéra Nadine vraví že mali ako deti šťastné detstvo a že rodičia sa skutočne milovali, a tiež mali 5 detí, tak asi vedela prečo ako stále zamilovaní túžili mať spolu viacej detí. A hlavne Angelika a Joffrey si spolu veru neužili pozorovať ako ich deti vyrastajú.

Ano Tereza to na čo si si spomenula celkom určite s tým súvisí.
pekne ste to zhrnuli dievčence , tak aj ja pridávam svoju trošku do mlyna:

Hneď na začiatku Cesty nádeje sa píše:

Angelika si vzpomínala, že ji to poprvé napadlo v Quebeku, když viděla, jak jí běží naproti malá Ermelina de Mercouville a vztahuje k ní ručky. Nebylo by krásné vychutnat radosti nového mateřství? Předtím jí byly většinou odepřeny.
Obnovit hnízdo, otřesené tolika bouřemi?
Ale především si stále víc a víc přála v souladu s tím, jak se všechno kolem nich a v nich přetvářelo, mít dítě od něj. Od něj, od své lásky, svého milence, své záštity i příčiny mnoha utrpení, od něj, jediného muže svého života, od Joffreye de Peyrac, za něhož bude zanedlouho vdaná už dvacet pět let. Když tedy konečně došla svého cíle a splnění svých snů: lásky, štěstí po boku toho, jehož se tolik nahledala i přesto, že myslela, že je mrtvý, od něhož ji intriky a nedorozumění málem znovu odloučily, jako by žárlivý osud nepřál naplnění jejich příliš silné lásky, toužila završit svou obtížnou pouť nezničitelnou pečetí. Snila o dítěti od něj jako od nového milence, jímž by se navždy zpečetilo jejich výjimečné setkání. Bylo by důkazem jejich obnovy.
Je třeba spravedlivě uznat, že by ji nic tak bláznivého nenapadlo hned poté, co se znovu našli.
(...)
To opojné tajemství smyslů, které je ovládaly téměř proti jejich vůli, je navzájem vrhalo do náručí a do zapomnění, do rozkoše, nechávali se unášet tím slepým proudem, v němž mizí celý svět. (...) Ale přesto teprve po pobytu v Quebeku, v provinčním francouzském městečku na severu Ameriky, kam připluli, aby se pokusili o smíření s králem a svými krajany a kde strávili pohnutou, společensky náročnou a vzrušující zimu, ji najednou přepadla ona nepřekonatelná touha: mít od něj ještě dítě, nové dítě pro nový život.

Zmocnil sejí pocit intenzivního štěstí a jistoty, o něž ji už nic nemůže připravit. Problémy byly vyřešeny, boj skončil vítězstvím. Když ne celkovým, alespoň z větší části. Copak během téhle quebecké zimy nepochopili, že jsou navždy spojeni
neviditelnými a pevnými pouty, která nikdy nikdo nedokáže přetrhnout? Zjistili, že se navzájem nepřekonatelně přitahují, že nemohou jeden bez druhého žít, dýchat, myslet. Jistěže byl Joffrey tajemný, neproniknutelný a nespoutaný muž, ale ona byla stejná, i když si to jako většina žen nechtěla připustit. Jenže by se asi tolik nemilovali, kdyby byli jednodušší a víc se podrobovali obecným zákonům.

Cítila se mladší a veselejší než kdykoliv předtím. Chránil ji muž, jenž ji ubrání přede všemi a sejme z ní odpovědnost za vážná konečná rozhodnutí. Překonali královu nenávist a ona najednou neměla žádné povinnosti a žádné starosti.

Začít znovu jako ve dvaceti. A co může být lepším počátkem než dítě?
Ano, rozhodla se. (...) Ale protože díky svým zázračným léčitelským schopnostem měla moc ovládat tajemné náhody početí, ještě čekala. Ještě chvíli čekala.

Chtěla pevně zakotvit v tom novém šťastném údobí, které slibovalo jen radosti, ujistit se, že to není jen zdání, zvyknut si na pohodu a na každodenní život po jeho boku, po boku své životní lásky, svého pána a přítele.

Čekala do Wapassu.
A protože Joffrey de Peyrac byl vždycky ten nejvášnivější, nejcitlivější a nejpředvídavější milenec, právě on začal mluvit o dítěti. Věděl, že o něm sní jako o zpečetění jejich lásky. I on cítil, že jejich už tak pohnutý osud teď nesměřuje ke konci, ale k počátku?
Takže když bylo Wapassu ještě zapadané sněhem a v hlubokých amerických pralesích člověk téměř zapomínal, že jsou na světě ještě jiné lidské bytosti, počali dítě své lásky. A když Angelika zjistila, že je těhotná, byla úplně u vytržení a upřímně překvapená, přestože musela vědět, že bylinkové odvary, které uměla tak dobře dávkovat podle starých receptů čarodějnice Meluzíny, musely nakonec vést k žádoucímu výsledku.
Skoro tomu nevěřila. V dubnu se dítě pohnulo a ona znovu pocítila jakýsi nevěřícný úžas.
Přece nemůže být tak jednoduché dostat od nebes to, o čem člověk sní: dítě. Dítě pro štěstí...
Byla tak nadšená a žila v takové euforii, že nebýt záchvěvů, jimiž se dítě hlásilo k životu, nevěřila by, že je těhotná. Byla ušetřena všech doprovodných nepříjemností počátečního těhotenství. Dlouho byla velice štíhlá, necítila sebemenší únavu.

Ilustrácia z Francúzkej obálky na ktorej sú Ruth a Naomi v špicatých kapucniach nesúce dvojičky:



a toto musí byť podľa všetkého tá Írska katolická sestra podľa ktorej dostala meno Glorianda



máme to samozrejme a j vo väčšom rozlíšení na webe v prehľade obálok, keď si obálky rozkliknete:

https://angelique.cz/angelika-knihy-oba ... vydani.php

: Krásné shrnutí, doufám ze v nenapsanem posledním díle budou šťastní