05. Angelika sa búri

Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 6 příspěvků ]
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: 05. Angelika sa búri
Napsal: 22 říj 2021, 00:54
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5981
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Angelika se bouří (1961)

Mám parádny dôvod prečo konečne otváram diskusiu k dielu ktorý býva dosť podceňovaný. :la-polak-fun:

(staré faninky nič sa nečudujte, linky pridávam pre nové, aby sa trochu zorientovali čo všetko je na webe)

Na osvieženie pamäti malé zhrnutie od jeanne ktoré pochádza z jej anotácií:

Angelika si při svém náhlém a nedovoleném odchodu z Francie ani neuvědomila, nakolik vzbudila nelibost krále, který ji nyní nechal uvěznit a hlídat na jejím zámku Plessis v Poitou. Kraj se bouří a pro markýzu du Plessis-Bellière není příliš obtížné spojit se s dalšími místními šlechtici a roznítit vzpouru sedláků proti svému panovníkovi. Mezi mladou šlechtičnou a panovníkem začíná otevřený boj, který na její straně přinese mnoho osobních ztrát. Psychologický vývoj, jímž zde Angelika prochází, určuje opět více potemnělou atmosféru a předznamenává dočasný úbytek humoru. Namísto něj se hrdinka vrací k síle přírody. Další léta Angelika stráví, skrývajíc se pod falešným jménem opět blízko konce společenského žebříčku v La Rochelle. Bretaň je místem, kde zůstává silná menšina hugenotů, kterým jsou upírána mnohá práva, a kteří jsou nuceni k přestupu na katolickou víru. Jejich spory s vedením města se natolik vyostřují, že jsou nuceni jako většina ostatních evropských nekatolíků nelegálně opustit svoji zemi.

https://angelique.cz/angelika-knihy-anotace-romanu.php

Nuž dosť sme diskutovali o časovej osi práve tohto dielu kde nám prinajmenšom chýba jeden rok.

https://angelique.cz/historicke-udalost ... slunce.php

Zhodli sme sa že Honorine sa narodila v roku 1672 pretože neskoršie nasledovala dátumová informácia z rokom 1673

napokon sme sa aj zhodli že museli odplávať na jaro 1676, a nie v roku 1675 ako by sa človek nazdával, pretože desgrez vraví Angelike že zatkol Brinvillers - čo bolo v roku 1676 ale hlavne pán Berne drží v ruke Hugenotskú kroniku kde už je dátum roku 1676.

Ja som vždy bola presvedčená že pani AG si dátumy viac či menej kontrolovala, a preto som hovorila že aj v 5 diely musí neičo chýbať

v tomto mojom presvedčení ma utvrdila hneď druhá strana predslovu od Nadji kde veta ku ktorej je poznámka pod čiarou, v ktorej je napísané:
z nevydanej časti dielu Angelika sa búri :monkey_blind:

nechem tu robiť výlevy, ale ja mám sloniu pamäť, a spomínam si že nadja vravela že tých rukopisov bolo toľko že ich nemali kam dávať a že s nich väčšiu časť už kedysi dávno povyhadzovali :monkey_deaf: :monkey_blind:
teraz si možno bije hlavu o stenu .....

očividne však ešte kde-kade nejaké tie útržky existujú

tak teda tu je tá veta:

Tak prirodzená je ľudská túžba vidieť krásu zničenú a ponížiť to, čo sa nechce plaziť.

možno objavím ešte viac ... a musím teda mrknúť do starých chorvátskych a talianskych či tam náhodou aj v 5 diely nieje niečo čo v našich nieje


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri
Napsal: 22 říj 2021, 14:23
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2783
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Moc nesouhlasím s tím, že je tento díl podceňovaný :). Pro mě je to jeden z těch chmurnějších, to ano, ale jinak je nabitý událostmi a dokážu si představit, že se skládá z několika samostatných knih (dějových celků). Jsem zvědavá, zda se Ti v jiných vydáních podaří najít nějaké pasáže, o které jsme českým překladem byli ochuzeni.

Co se časové osy týče, něco jsem do té oficiální doplňovala, přičemž jsem tehdy brousila i do výpočtů, kdy byly v kterém roce Velikonoce... (Moje poznámky a doplněné vsuvky jsou fialovou barvou.)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri
Napsal: 22 říj 2021, 16:41
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5981
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše: *  22 říj 2021, 14:23
Moc nesouhlasím s tím, že je tento díl podceňovaný :). Pro mě je to jeden z těch chmurnějších, to ano, ale jinak je nabitý událostmi a dokážu si představit, že se skládá z několika samostatných knih (dějových celků). Jsem zvědavá, zda se Ti v jiných vydáních podaří najít nějaké pasáže, o které jsme českým překladem byli ochuzeni.

Co se časové osy týče, něco jsem do té oficiální doplňovala, přičemž jsem tehdy brousila i do výpočtů, kdy byly v kterém roce Velikonoce... (Moje poznámky a doplněné vsuvky jsou fialovou barvou.)
No tá tvoja časová osa je skvelá :ach: pán Clopot to sklopotoval geniálne- kto by nevedel o čom hovoríme ide o excelovú tabuľku ktorú si každý kto má záujem môže stiahnuť - skladá sa z viacerých listov.

dívam sa do toho ibae to s tými velikonocemi som nenašla - ale spomenula som si na našu búrlivú debatu o časovej osi piateho dielu na pološialenej vedeckej úrovni :slzici: :

viewtopic.php?f=1&t=258&start=150

Pre tie čo by nevedeli kde si to stiahnuť: https://angelique.cz/historicke-udalost ... slunce.php

V tomto ohľade musím dodať že nielen český preklad bol ochudobnený ale aj samotný francúzsky - a všetky ktoré vychádzali s okliešteného francúzskeho. Očividne existovali aj iné manuskripty ku ktorým sa dostali Nemci, Chorváti a Taliani. Ale či sa to týka 5 dielu neviem či aj z toho dostali neosekanú verziu - alebo od určitého času už mali všetci všetko rovnaké. To musím ešte porovnať. :tongue:

Ja som kdesi mala výpis názvov všetkých kapitol z prvých 6 kníh, čo som robila ja sama, ktoré po vzore Francúzov boli v prvých šiestich dieloch, ktoré vyšli kedysi v 70 rokoch- - ale neviem to nájsť. :roll: Fantináááá! :find:

to by bolo praktické, lebo v juhošských sú názvy kapitol a by som hneď videla či tam je nejaká kapitola čo v slovenských nieje

V 5 diely prežíva Angelika úžasnú transformáciu, začne žiť v nenávisti a vráti sa k láske, naučí sa milovať svoju nenávidenú dcéru, je to podľa mňa nádherný diel - i keď trochu ponurý, úžasná scéna kde Desgrez zasa raz riskuje všetko aby Angelike pomohol a vyzná jej lásku .... :ach: ....

a predsa len: pre väčšinu fanúšičiek je však jasné že celú show ukradne na konci knihy ako vždy veľkomožný pán Rescator :mask: už len svojim nástupom na scénu :lol:
keď si z Angeliky uťahuje svojim typickým Rescatorským cynickým humorom ...
o čom ona neskoršie vraví že už len podľa toho ho mala spoznať ....že je to on ... Joffrey :scar:

Byl to opravdu on, Rescator, jenže obklopený jiným, drsnějším kouzlem, kouzlem oceánu, a ačkoli dlouho snila o jeho tajemném zjevu jako o nějakém hrdinovi z Tisíce a jedné noci, viděla, že má před sebou – piráta. Dvě benátské lucerny s červenými a zlatými skly vedle něho ještě podtrhovaly nedůvěryhodnost jeho zjevu. Vzduté moře Angeliku vyšinulo z rovnováhy, zapotácela se a musela se opřít o dveře, na něž byla vržena. Vtom černá socha ožila. Ramena se mu otřásala. Hlavu zvrátil
dozadu. Zjistila, že Rescator se směje tím svým přidušeným smíchem přecházejícím do záchvatu
kašle. „Francouzka z Kandie,“ vykřikl.
Chraptivý drsný hlas, poněkud skřípavý, zapůsobil na Angeličiny nervy jako kdysi. Vzbudil v ní mučivý, bolestný neklid. Bylo to nesnesitelné, a přesto toužila zaslechnout jej znovu. Klidně na ni pohlížel. Jeho zuby tvořily bílou linku v černých vousech.
Ten smích ji vyváděl z míry daleko víc než výčitky.
„Čemu se smějete?“ zeptala se třesoucím se hlasem.
„Kladu si otázku, jak to, že se z nejkrásnější zajatkyně ve Středozemním moři, za niž jsem zaplatil celé jmění, stala dnes žena, za niž bych nedal ani stovku!“
Nemohl být pohrdavější a drzejší. Angelika se zahlédla taková, jaká skutečně byla: promočená, rozedraná, v tmavých šatech ženy z lidu, s bledým obličejem pod černou promočenou kapuci, vlasy se jí určitě přilepily na spánky: opravdová čarodějnice.
Tenhle nový úder do živého ji ale nezasáhl, naopak jí dodal sílu jednat.
„Ach, skutečně,“ ušklíbla se ironicky. „Tím líp. Aspoň přestanete litovat, jestli jste toho vůbec kdy litoval, že jsem vám v Kandii zmizela před nosem.“


[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri
Napsal: 22 říj 2021, 18:45
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2783
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše: *  22 říj 2021, 16:41
dívam sa do toho ibae to s tými velikonocemi som nenašla
To bude tím, že ten soubor, co je ke stažení na uvedeném odkazu, ty moje dodatky vůbec neobsahuje... :roll:
(Svůj soubor Ti pošlu do e-mailu.)

CITÁTY:

Na jaře zbyla jediná nepokořená bašta. (...) Kruté jaro! Zima trvala dál a ještě na konci března odmítala promrzlá země jakoukoliv úlevu.

Vrátný zavrtěl hlavou. Začíná velikonoční týden. Klášter je uzavřen. (...) Uplynuly sotva dva týdny, kdy právě tudy klopýtala sněhem, zadýchávala se ostrým chladem a cítila v celém těle účinky ledové zimy. (s. 196)


POZNÁMKA:

Výpočtově podle věku Honoriny bych brala, že se pohybujeme v roce 1674. Tehdy ale Velikonoce připadly na 25. březen, což by znamenalo, že pokud při Velikonocích Angelika opouštěla klášter, v němž byla cca 2 týdny, dorazila by do Nieulu na začátku března. A to se tluče s citátem, že ještě na konci března byla zima. Roku 1675 Velikonoce vycházely na 14. dubna, což by už sedělo líp, ale hapruje nám tam věk Honoriny a taky pochybuji, že by povstání trvalo tak dlouho...
https://kalendar.beda.cz/kalendarni-dat ... century=17
moirra píše: *  22 říj 2021, 16:41
V 5 diely prežíva Angelika úžasnú transformáciu, začne žiť v nenávisti a vráti sa k láske, naučí sa milovať svoju nenávidenú dcéru, je to podľa mňa nádherný diel - i keď trochu ponurý, úžasná scéna kde Desgrez zasa raz riskuje všetko aby Angelike pomohol a vyzná jej lásku .... :ach: ....
Souhlasím, že scény s Desgrezem :desgrez: jsou skvělé :ach: , ale pro mne jsou nejsilnějšími pasážemi knihy rozhovory s opatem Janem v klášteře.
Jak jsem psala v předchozím příspěvku, tenhle díl vnímám jako složený z několika samostatných celků:

1. Angelika je "uvězněná" v Plessis, tísnívá atmosféra graduje, dochází ke krvavé noci a následně vzbouření celé provincie
2. Angelika se ukrývá v klášteře, dochází k jakémusi intermezzu, tahle část má velikou duchovní hloubku - hrdinka je zdánlivě na místě, uzavřená v klášteře, v takovém jakémsi bezčasí, ale prodělává složitou duševní proměnu a začíná se uzdravovat a zahazovat své temné já
3. Život v La Rochelle - tohle je úplně jiná Angelika než jakou známe. Anonymita ve spojení s hugenotským prostředím, které samo o sobě vybízí k zvolnění, zklidnění a sebeovládání, jsou pro ni důležité, aby znovu našla sebe sama a duševně se obrodila. Přesto ale nejde o nějakou stagnaci, vykreslení měšťanského prostředí a náboženského konfliktu jsou samy o sobě neuvěřitelným čtenářským zážitkem. Seznamujeme se s novými postavami, které jsou samy o sobě zajímavé, Angelika funguje v úplně jiných podmínkách... možná proto, že tento díl již zfilmovaný nebyl, na mě tolik působí, protože si do něj mohu promítat něco ze sebe...
4. Dramatický závěr, útěk, záchrana Rescatorem a úplný závěr knihy, kdy už je Gouldsboro mimo nebezpečí a pluje na vlnách oceánu... To už dává tušit novým začátkům, takže člověk prostě musí sáhnout po pokračování :).


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri
Napsal: 27 kvě 2022, 14:51
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5981
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše: *  24 kvě 2022, 08:49
Zuzanka62 píše: *  23 kvě 2022, 20:43
Přispějí otázkou, dozvěděl se Ludvík XIV o Montadourove zločinu. Ze zabili malého ChH a vyplenili zámek jeho nastávající favoritky, která mu napsala dopis ve kterém se mu podrobila.
Zabit posledního dědice z vyznamneho rodu byl určitě hrdelní zločin. Sice M… byl zabit, ale měl jistě nějaké pomocníky. Byl za ten čin králem někdo potrestán
Ty jo, Zuzko, tohle je hodně dobrý dotaz! Navrhuji přesun do diskuse ke knize Angelika se bouří.

Budou tu jiné, které to mají načtené líp než já a čerstvěji v paměti, ale chtělo by se to podívat na povstání v Poitou jako takové. Zásah vojska byl tvrdý a jak víme, povstání bylo nakonec rozdrceno. V této době již probíhají i docela tvrdé zásahy proti Hugenotům, které později pokračují dragonádami a jinými akcemi. V celém tom zmatku po vypuknutí povstání, a později, když už se hovořilo o buřičce z Poitou, král podle mne netušil, co se na Plessis přihodilo. Skoro bych si i tipla, že mu tyhle informace později pomohl pospojovat Desgrez ;), který - jak víme - byl pověřen buřičku z Poitou zatknout. Jezdil po kraji a vyptával se, jistě si poskládal všechno dohromady. Král jen věděl, že jeho Ozdůbka je onou buřičkou, když ho nechala pozdravovat - tuším, že po panu de Brienne. Pro Ludvíka to musel být totální šok, když zjistil, co se té krvavé noci stalo. A možná i to byl faktor pro amnestii pro manžele Peyrakovy?

Ale zpět k Tvé otázce: S ohledem na to, že v Poitou šlo o povstání proti koruně, byli by trestání vojáci, kteří se dopustili nějaký zvěrstev??
Kopírujem a citujem diskusiu k zaujímavej otázke ktorú položila Zuzanka, a pridávam moment kedy sa Angelika podvolí radám Molinesa a napíše v Plessis dopis kráľovi. :king: Pretože však je dopis prichádza neskoro, odpoveď sa bohužiaľ dozvie až v Novom Svete, keď Molines prichádza loďou do Quebecu:

viewtopic.php?f=1&t=939&p=30781#p30781

Tuto ako prišlo k tomu že Angelika napísala kráľovi:

Poslouchejte, dítě…“
„Nejsem vaše dítě…“
„Ale jste… trochu… Pojedete ke králi a sem se vrátí mír…“ (...) Naklonil se.
„Dosáhnete toho, že oběsí Montadoura a sesadí pana de Marillac. Osvobodíte krále od vlivu odporných svatoušků… a na venkov se vrátí klid, spravedlnost a práce…“
„Molinesi,“ vzlykla, „vy mě vystavujete strašnému pokušení. Tomu nejhoršímu…“
Dívala se na něho jako kdysi, když ji přesvědčil, aby si pro záchranu rodiny vzala neznámého šlechtice, o němž se říkalo, že je znetvořený, ba že je to sám ďábel.
„Budete všemocná,“ opakoval. „Pomyslete na hodinu, která bude následovat po vašem pokoření. Na králova slova… Víte dobře, že nebudou přísná…“
Ozdůbko, nesnesitelné dítě, má nezapomenutelná… V šerém svítání nad Versailles po noci, kdy se její rty zavřou po výkřiku vzpoury – možná že zasténá jako kriminálnice, již právě označili žhavým železem navždy –, se král nad ní skloní.
Bude ještě napůl spát, tělo ukojené ......

------------------

Správce přikročil k sekretáři a vzal list papíru, brk a inkoust a přinesl to Angelice.
„Pište… Napište králi. Odjedu dnes večer. Odvezu ten dopis.“
„Co mu mám říci?“
„Pravdu. Že k němu přicházíte a podrobujete se. Že to není ani z lítosti nad tím, čeho jste se
dopustila, ani z výčitek svědomí, ale proto, že kolem vás mučí jeho nejvěrnější poddané. A že
nemůžete věřit, že je to na jeho rozkaz. A že nepřijedete do Versailles, dokud neodvolá všechny
vojáky pana de Marillac a nepošle zpět Louvoisovy armády. Že se mu však poníženě podrobíte,
přesně tak, jak žádal, protože znáte jeho spravedlivost, dobrotu a trpělivost…“
Horečně začala psát, poháněna rozhořčením na trýznitele Poitou......


Angelika A Molines vo Filme na zámku Plessis:

[ img ]

Přílohy
[ attachment ]


Nahoru
Profil Citovat
Sob
Předmět příspěvku: Re: 05. Angelika sa búri
Napsal: 23 čer 2022, 20:01
Baroni
Offline
 
Příspěvky: 160
Registrován: 15 pro 2020, 21:44
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše: *  22 říj 2021, 18:45
moirra píše: *  22 říj 2021, 16:41
dívam sa do toho ibae to s tými velikonocemi som nenašla
To bude tím, že ten soubor, co je ke stažení na uvedeném odkazu, ty moje dodatky vůbec neobsahuje... :roll:
(Svůj soubor Ti pošlu do e-mailu.)

CITÁTY:

Na jaře zbyla jediná nepokořená bašta. (...) Kruté jaro! Zima trvala dál a ještě na konci března odmítala promrzlá země jakoukoliv úlevu.

Vrátný zavrtěl hlavou. Začíná velikonoční týden. Klášter je uzavřen. (...) Uplynuly sotva dva týdny, kdy právě tudy klopýtala sněhem, zadýchávala se ostrým chladem a cítila v celém těle účinky ledové zimy. (s. 196)


POZNÁMKA:

Výpočtově podle věku Honoriny bych brala, že se pohybujeme v roce 1674. Tehdy ale Velikonoce připadly na 25. březen, což by znamenalo, že pokud při Velikonocích Angelika opouštěla klášter, v němž byla cca 2 týdny, dorazila by do Nieulu na začátku března. A to se tluče s citátem, že ještě na konci března byla zima. Roku 1675 Velikonoce vycházely na 14. dubna, což by už sedělo líp, ale hapruje nám tam věk Honoriny a taky pochybuji, že by povstání trvalo tak dlouho...
https://kalendar.beda.cz/kalendarni-dat ... century=17
moirra píše: *  22 říj 2021, 16:41
V 5 diely prežíva Angelika úžasnú transformáciu, začne žiť v nenávisti a vráti sa k láske, naučí sa milovať svoju nenávidenú dcéru, je to podľa mňa nádherný diel - i keď trochu ponurý, úžasná scéna kde Desgrez zasa raz riskuje všetko aby Angelike pomohol a vyzná jej lásku .... :ach: ....
Souhlasím, že scény s Desgrezem :desgrez: jsou skvělé :ach: , ale pro mne jsou nejsilnějšími pasážemi knihy rozhovory s opatem Janem v klášteře.
Jak jsem psala v předchozím příspěvku, tenhle díl vnímám jako složený z několika samostatných celků:

1. Angelika je "uvězněná" v Plessis, tísnívá atmosféra graduje, dochází ke krvavé noci a následně vzbouření celé provincie
2. Angelika se ukrývá v klášteře, dochází k jakémusi intermezzu, tahle část má velikou duchovní hloubku - hrdinka je zdánlivě na místě, uzavřená v klášteře, v takovém jakémsi bezčasí, ale prodělává složitou duševní proměnu a začíná se uzdravovat a zahazovat své temné já
3. Život v La Rochelle - tohle je úplně jiná Angelika než jakou známe. Anonymita ve spojení s hugenotským prostředím, které samo o sobě vybízí k zvolnění, zklidnění a sebeovládání, jsou pro ni důležité, aby znovu našla sebe sama a duševně se obrodila. Přesto ale nejde o nějakou stagnaci, vykreslení měšťanského prostředí a náboženského konfliktu jsou samy o sobě neuvěřitelným čtenářským zážitkem. Seznamujeme se s novými postavami, které jsou samy o sobě zajímavé, Angelika funguje v úplně jiných podmínkách... možná proto, že tento díl již zfilmovaný nebyl, na mě tolik působí, protože si do něj mohu promítat něco ze sebe...
4. Dramatický závěr, útěk, záchrana Rescatorem a úplný závěr knihy, kdy už je Gouldsboro mimo nebezpečí a pluje na vlnách oceánu... To už dává tušit novým začátkům, takže člověk prostě musí sáhnout po pokračování :).
V knize Angelika se bouří na mne také velmi silně působí scény, kde opat Jan pomáhá Angelice uzdravit se z nenávisti k celému světu. Zajímavá je jeho poznámka, aby se uzdravila pro muže, se kterým se v budoucnu setká, později se jeho slova ukážou jako prorocká.
Když šla Angelika žádat Rescatora o záchranu pro sebe a své přátele , na chvíli ji napadla myšlenka, že už se k malé Honorině možná nikdy nevrátí. S jakým osudem pro sebe v tu chvíli počítala ?Protože byla uprchlá otrokyně musela počítat s trestem za útěk. Bála se, že ji Rescator nepropustí a odveze pryč bez dcerky.
Velmi dojemná je chvíle, když si Rescator všímá, že je Angelika promrzlá a nemocná a obléká ji do svého pláště, ale atmosféra, je okamžitě narušena jizlivou poznámkou o jeho plášti, který si odnesla v Kandii. Už zde je vidět, že mu na manželce stále záleží, přestože předstírá opak.


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 6 příspěvků ]
Zpět na „Knihy Angelika“
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host
cron