Fanúšikovská Kazetka z Pokladmi:
-----------------------------------------------------------
Náušnice pani Bourjusovej, Rákócziho dýka, Dva tyrkysové prstene: jeden od prince Bachtiariho, druhý od Osmana Ferradžiho, kamienok z múmie od starého Savaryho, pierko básnika Špína a náhrdelník žien z rodu Plessis-Belliere.

https://angelique.cz/phpBB321/download/ ... ew&id=1362

Zmienky v knihách:

Zmienky o kazetke s pokladmi som našla v Angelika a kráľ, Angelika sa búri, a v dvanástom diely Angelikyno
rozhodnutie jej ju z Plessis prináša Molines.

Na stole ležela Rákócziho dýka. Angelika přistoupila k sekretáři z ebenového dřeva, vykládanému perletí, jenž měl mnoho zásuvek. Vytáhla z něho skříňku a otevřela ji, aby do ní mohla uložit zbraň. V téhle skříňce uchovávala nejrůznější předměty: želvovinový hřeben, prsten, který jí daroval bandita Nicolas, bižutérii z Templu, granátové šperky, které nosila ke skromným šatům paní Bourjusové, náušnice, jež dostala od Audigera v den, kdy spolu zahajovali provoz kavárny, jedno krásné ořezané pero básníka Špíny, oběšeného na náměstí Gréve. Byla tam taky další dýka, dýka Egypťana Rodogona. (...)


Byla tu také malá klenotnice z perletí vykládaného santalového dřeva. Mechanicky si ji přitáhla a otevřela ji. Uvnitř leželo několik památek z nejrůznějších období jejího pohnutého života: brk básníka Špíny, dýka Egypťana Rodogona, dřevěné vejce malého Cantora, náhrdelník žen z rodu Plessis-Belličrů, ten, který nemohly nosit, „aniž okamžitě začaly snít o válce a vzpouře…“ Dva tyrkysy, jeden od prince Bachtiariho, druhý od Osmana Ferradžiho… (…)


– Moja šperkovnica! Sledovaná nedočkavým Honorininým pohľadom nadvihla vrchnáčik. Ležali tam všetky jej predmety, spomienky na jej život. Medzi pierkom básnika Crottého a dýkou Egypťana Rodogolia zbadala tyrkysový kamienok od Turka Bachtiari-Beya a vedľa neho čierny kamienok z múmie od starého Savaryho.

Zdá sa však že to je celé akési pomotané.

Napríklad Bachtiari-Bey určite nebol Turek.

Tak já to ještě doplním o jeden předmět, na který jsem teď náhodou narazila

A. Cesta do Versailles (téměř na konci knihy):
Madame de Brinvilliers ji nepoznala, alespoň v to Angelika doufala, ale cítila se během návštěvy velice nepříjemně, když si vzpomněla na zlatý řetízek, ležící ve skříňce vedle dýky Egypťana Rodogona.


A pak bych ještě pro jistotu uvedla český překlad té pasáže A. v Quebeku... ten "Turek" mě tam fakt trochu drásá
"Moje truhlička na poklady."
Pod Honorininým nedočkavým pohledem zvedla víko. Všechny ty věci, jež ji provázely životem, tu byly. Mezi pérem básníka Špíny a dýkou Egypťana Rodogona zahlédla smaragd od Bachtiara Beje a ten černý kamínek vedle byl kousek "mumie" starého Savaryho.

och super objav Fantina

znamená to teda že to bola zlatá retiazka od Brinvillierky ...alebo si stojím na kábli?

Mne sa zdá, že Rákoczimu dýku vrátila, keď sa u nej skrýval... Nie som si istá, budem sa musieť pozrieť do knihy, ale myslím, že on si ju zobral.

Geli píše:

Mne sa zdá, že Rákoczimu dýku vrátila, keď sa u nej skrýval... Nie som si istá, budem sa musieť pozrieť do knihy, ale myslím, že on si ju zobral.

Nene, dýka je v knížkách zmiňována i později, že byla součástí truhličky . (takže pokud si ji opravdu vzal zpátky - což nevylučuji - dostala se opět k Angelice.)

Geli píše:

Mne sa zdá, že Rákoczimu dýku vrátila, keď sa u nej skrýval... Nie som si istá, budem sa musieť pozrieť do knihy, ale myslím, že on si ju zobral.

Dýku mu vrátila určite, tu je to v 3.diely:

Angelika sklopila hlavu, nebyla mocna slova. Vstala a přistoupila k sekretáři. Vzala ze skříňky dýku vykládanou tyrkysy a podávala mu ji. Maďarův obličej se rozzářil.
„Takže se dostala do vašich rukou! Bůh mě provázel, když z vás udělal mou jedinou hvězdu v téhle zemi… Vidím v tom záruku svého vítězství. Pročpak pláčete, anděli můj?“
„Nevím. Všechno se mi to zdá zároveň strašně kruté a přitom nevyhnutelné.“
Cizincův obličej jí za závojem slz najednou připadal jako obličej obětovaného. Ale zahlédla krásnou ruku, která se sevřela kolem dýky. Rákóczi znovu našel zbraň, s níž se naučil skvěle zacházet a již znovu použije. Strčil si ji za pás.

Rodogonova dýka je tam vždy, ale Rákocziho zrejme nie.

Pamätám si tú časť z knihy, ktorú napísala Maira. Aj ja som to našla v tretej časti.

A já narazila na další lapsus... Truhlička s poklady je zmiňována celkem asi pětkrát. Tenhle citát (stejný použila i Moirra v úvodu) je z kniha Angelika se bouří:

Byla tu také malá klenotnice z perletí vykládaného santalového dřeva. Mechanicky si ji přitáhla a otevřela
ji.
Uvnitř leželo několik památek z nejrůznějších období jejího pohnutého života: brk básníka Špíny, dýka Egypťana Rodogona, dřevěné vejce malého Cantora, náhrdelník žen z rodu Plessis-Belliérů, ten, který nemohly nosit, „aniž okamžitě začaly snít o válce a vzpouře…“ Dva tyrkysy, jeden od prince Bachtiariho, druhý od Osmana Ferradžiho… „Neboj se ničeho, Firuzé, Neboť hvězdy vyprávějí… nejkrásnější příběh na světě…“ Chyběl zlatý prsten z její první svatby, ten ztratila, když byla na Dvoře zázraků. Podezírala banditu Nicolase, že jí jej ukradl jednou v noci, když spala.

Předchozí díl, tj. Nezkrotnou Angeliku, jsem četla nedávno, a mám technickou:

Vůbec si nevybavuji, že by Osman Ferradži Angelice dal prsten s tyrkysem. Je to díra v mé paměti, anebo to v české verzi není??

Prsten od Bachtiari beje Angelika dala Lejle Ajše, když ji šla požádat o klíč k dvířkům, vedoucím z harému. Sultánova první žena jej však odmítla, takže Angelice nakonec v truhličce zůstal .

Lejla Ajša získávala tabák a kořalku od křesťanských otroků, kteří jediní mohli obojí jak užívat, tak kupovat.
Angelika přistoupila blíž a pak pokorně poklekla na vysoký koberec. Svěsila hlavu a klečela před oběma ženami, které ji tiše pozorovaly.
Nakonec stáhla z prstu prsten s tyrkysem, který jí kdysi věnoval perský vyslanec Bachtiari bej, a položila ho před Lejlu Ajšu.
„Tady je můj dar,“ řekla arabsky. „Nemohu ti nabídnout nic lepšího, protože nic jiného nemám.“
Černošce svitlo v očích.
„Odmítám tvůj dar. A jsi lhářka. Máš ještě smaragdový náhrdelník od sultána.“

PenelopaW píše:

Předchozí díl, tj. Nezkrotnou Angeliku, jsem četla nedávno, a mám technickou:
Vůbec si nevybavuji, že by Osman Ferradži Angelice dal prsten s tyrkysem. Je to díra v mé paměti, anebo to v české verzi není??

Když to vždycky záleží, na co se člověk při čtení soustředí... na jakou notu je zrovna naladěný. Proto asi většina z nás čte knihy opakovaně a vůbec nám to nepřijde "otřelé", protože tam vždy objevíme něco, co tam prostě dle naší paměti "dřív nebylo" Angelika dostala prsten od Osmana v Alžíru:

Velký eunuch se usmíval. Vytáhl z dželaby velký, červeně kostkovaný kapesník, rozvázal ho a vytáhl prsten. „To je můj osobní dárek pro vás: prsten. Jistě, je poměrně malý, ale i když jsem dost bohatý, musím ponechat pouze králi, mému pánovi, právo dávat vám ty nejcennější dary. Tenhle vám dávám na znamení spojenectví. A teď vás začnu učit arabsky.“

fantina píše:

PenelopaW píše:

Předchozí díl, tj. Nezkrotnou Angeliku, jsem četla nedávno, a mám technickou:
Vůbec si nevybavuji, že by Osman Ferradži Angelice dal prsten s tyrkysem. Je to díra v mé paměti, anebo to v české verzi není??

Když to vždycky záleží, na co se člověk při čtení soustředí... na jakou notu je zrovna naladěný. Proto asi většina z nás čte knihy opakovaně a vůbec nám to nepřijde "otřelé", protože tam vždy objevíme něco, co tam prostě dle naší paměti "dřív nebylo" Angelika dostala prsten od Osmana v Alžíru:

Velký eunuch se usmíval. Vytáhl z dželaby velký, červeně kostkovaný kapesník, rozvázal ho a vytáhl prsten. „To je můj osobní dárek pro vás: prsten. Jistě, je poměrně malý, ale i když jsem dost bohatý, musím ponechat pouze králi, mému pánovi, právo dávat vám ty nejcennější dary. Tenhle vám dávám na znamení spojenectví. A teď vás začnu učit arabsky.“

No pozor na to, já si z těch knih dělám dost podrobné výpisky, ale tohle mi prostě úúúplně vypadlo! Takže jen doplňuji, že je to na straně 319 .

Taky jsem původně myslela, že ten prsten od Bachtiariho Angelika Lejle Ajše dala, vypadlo mi, že ho odmítla... Asi mi pak to čtení nějak zatemnilo, že je na konci (v souvislosti s Angeličiným útěkem z Francie) pomlouván Desgrez. Schválně, kdo si toho ještě všiml (kromě Moirry, ta to ví ) ?

výborne ste to stabuľkovali dámy
a som rada že sa ozvala Fantina - hneď som si pomyslela že ona to určite bude vedieť

Takže v kazetke ktorú mám v múzeu chýba prsteň s tyrkysem od Osmana Ferradžiho

Fantina, nabudúce keď dorazíš musíš povinne stabuľkovať aj kazetku!

moirra píše:

Fantina, nabudúce keď dorazíš musíš povinne stabuľkovať aj kazetku!

Zatím si ke každému dílu dělám výpisky, včetně zmínek o truhličce a jejím obsahu. Slibuji, že pokud do víkendu neporodím, zkusím Ti to zkompletovat i s čísly stránek .

PenelopaW píše:

moirra píše:

Fantina, nabudúce keď dorazíš musíš povinne stabuľkovať aj kazetku!

Zatím si ke každému dílu dělám výpisky, včetně zmínek o truhličce a jejím obsahu. Slibuji, že pokud do víkendu neporodím, zkusím Ti to zkompletovat i s čísly stránek .

myslím tým že treba fyzicky porovnať obsah kazetky v múzeu s tým čo tu je stabuľkované

Ambrosine yložila před sebe na toaletní stolek obsah dvou truhliček, které
našla ve vaku dítěte.
Mezi různými předměty, cennými i bezcennými, byl například
velký tyrkys, dýka, nejrůznější péra, lastury, vorvaní zub. Usoudila,
že některé zřejmě patřily Angelice. Ona je dala dcerce.

Angelika, cesta k vítězství Pdf 282

------------------------

A ešte je tu Quebec:

Vzpriamil sa a v rukách držal starostlivo zabalený predmet, a keď
prerezával stuhy, bolo vidno, aký je šikovný. Konečne! Ukázal
šperkovnicu pozdĺžneho tvaru so zaobleným vrchnáčikom.
– Och! – vykríkla. – Moja šperkovnica!
Položila si ju na kolená, pohládzajúc známu kožu, pozlátený
kľúčik, a Molines jej povedal, že keď našiel zámok Plessis-Belliére v
plameňoch, jedno jeho krídlo bolo ušetrené. Našťastie tá časť domu,
kde bývala kastelánka. A tak si povedal, že nebude nečinne stáť,
pokým z domu neostane horiaca kostra, a vošiel dnu a zachránil
aspoň drobné predmety. Našiel túto šperkovnicu a ešte akýsi zvitok
papierov. Majú cenu spomienky, ale chcel jej spraviť radosť, a preto
jej ich priniesol do Ameriky.

– Moja šperkovnica!
Sledovaná nedočkavým Honorininým pohľadom nadvihla
vrchnáčik. Ležali tam všetky jej predmety, spomienky na jej život.


Medzi pierkom básnika Crottého a dýkou Egypťana Rodogolia
zbadala tyrkysový kamienok od Turka Bachtiari-Beya a vedľa neho
čierny kamienok z múmie od starého Savaryho. Asi práve z tohto
minerálu, ktorý Peržania získavali zo vzácnej tekutiny, vychádzala
zvláštna, trochu mŕtvolná vôňa, ktorou napáchla celá skrinka. Pri
pohľade na ne sa rozcítila, každý predmet jej živo a bolestne
pripomenul neľahké chvíle, ktoré v živote prežila. Necítila ani
ľútosť, ani úľavu. Nech už zažila akékoľvek dramatické okamihy,
vedela, že teraz už nesmie trpieť a že to všetko sú svedkovia
minulosti. Jej minulého života, ktorý sa už nesmie vrátiť.
A cítila, že sa z nich vytratilo čaro a že sa ich chce zbaviť,
pretože túži žiť iba prítomnosťou.
„Sama vidíš pri pohľade na tých hmotných svedkov minulosti, čo
všetko si prežila, že život ide ďalej a nič nie je také hrozné, ako sa na
prvý pohľad zdá.”
– Ďakujem vám, Molines, – s úsmevom vyriekla.
Tešila sa, že skrinku môže ukázať malej Honorine, ba čo viac,
radšej jej ju podaruje. Tú záhadnú vysnenú skrinku a malá bude
výskať od radosti, že vlastní šperkovnicu ako cisárovná. Isto ju bude
odteraz všade vláčiť so sebou.

Aneglikino rozhodnutie (Quebec 2 diel)

Ešte stále ma nepustila príšerná chrípka, tak sa hrabem na internete na FB aj na fóre a hrabem sa v starých veciach.

Myslím že väčšine z vás som moje kazetku asi ukazovala. Viem že Penelopa má svoju vlastnú - ktorá z vás má tiež?

Mne sa páči myšlienka že Honorina ktorá mala vlastnú kazetku s pokladmi považovala túto spolu s tou čo zdedila po Angelike (priniesol ju zo zámku Plessis do nového sveta Molines) za to najvzácnejšie čo má.

Moju definitívne zdedí moja vnučka. Aj angelikologické barbiny.

https://angelique.cz/phpBB321/download/ ... ew&id=1362

Toto je staré foto. Odvtedy tam pribudli nové veci. Musím nafotiť nanovo.