V antikvariátu jsem dokupovala jedinou knížku, která mi chybí (Nezkrotná Angelika) a dala jsem za ni 250,-. V knize byla dobírková faktura původní majitelky z Lanžhota, vystavená 10. 6. 1993, kdy byla kniha prodávána za doporučenou prodejní cenu 98,-. Oba svazky Markýzy Andělů maminka svého času pořídila za 24,-. První tři díly Integrale Ježíšek koupil za 300,-, tedy 100,- za svazek...

Vedlo mne to k úvaze nejen nad mírou inflace v ČR, ale i nad tím, kolik bych byla ochotná dát za chybějící svazek nebo svazek, který je můj oblíbený.

Schválně: za kolik jste pořizovaly jednotlivé knihy Vy? Dokážete udělat i celkový součet své sbírky? A kolik byste byly ochotné dát za díl, který je Vašemu srdci nejbližší?

U mne je to stále Markýza Andělů. Duchovní hodnota v rámci "série" nevyčíslitelná, finanční... těžko říct, neb Integrale jsem ještě nečetla, ale třeba do 500,-? A to jsem na rodičovské .

Och ja radšej ani nebudem počítať koľko som už vyvalila za svoju medzinárodnú zbierku v angelikologickom múzeu.



188 knih ....88 kg, výška dokopy skoro 6 metrov

Knihy sú okrem Česka a Slovenska
aj z Francúzka z Talianska, Ruska, Nemecka, Rakúska, Anglicka, Švédska a Portugalska

som to zbierala roky - a niektoré knihy vyšli poriadne draho - ale mne Angelika perfektne slúži aj na zdokonalovanie sa v cudzích jazykoch, ktorých už ovládam - niektorý lepšie iný horšie - osem

Niektoré knihy boli dosť drahé - iné nie .... a sú samozrejme také s ktorých mám špeciálnu radosť....

Mne sa knihy (len v slovenskom jazyku) hromadili postupne, potom mi tie nové diely darovala sestra, lebo ona si ich dokupovala postupne. Dokupila som si aj nanovo vydané časti. Ale chýbal mi posledný vydaný 14.diel a nikde, ale nikde som ho nemohla zohnať. Až konečne minulý rok jeden muž predával všetky diely za 39 EUR. Som mu povedala, že chcem iba posledný 14.diel, tak mi ho predal za 39 EUR. Zvyšné diely som nechcela, vzhľadom na zaberanie miesta. Takže tak k tej hodnote kníh o Angelike...

Maira asi ťa teraz veľmi sklamem, ale od 8 dielu sú knihy do slovenčiny preložené čím ďalej tým horšie,

dokonca až tak mizerne, že posledné tri diely strácajú úplne pôvodný význam textov - a tým pádom
akoby človek čítal kompletne iný príbeh - ak si chceš prečítať skutočný príbeh, budeš si musieť knihy
zohnať v Češtine. (v čom ti Angelikologičky z bratskej krajiny istotne pomôžu, často sú veľmi šikovné zohnať
ich lacno)

Aby si si mohla urobiť obraz, ako šialene sú knihy preložené do slovenčiny -
prečítaj si môj krátky príspevok do prekladov z názvom
Čelenka alias niečo na pobavenie:

Je to tuto:
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 3&start=30

z 1 prosinca 2015

Aj Errnie, ktorá žije rovnako ako ja v Rakúsku, a teda číta Angeliku aj v nemčine,
už vravela že chce Český preklad posledných kníh, preto že sa zdá že viacerí slovenskí
prekladatelia vôbec poriadne nerozumeli Francúzky -
podla môjho názoru keď niečo preložiť nedokázali
buď použili google prekladač alebo si jednoducho úplne drzo začali vymýšľať
profesori ktorí týmto ľuďom dali zápočty z Francúžtiny by sa mali prepadnúť od hanby
lebo títo ich "vyštudovaní" prekladatelia zrejme poriadne neovládali ani len francúzku základnú gramatiku
a očividne si pravidelne plietli rody a časy...

odkedy sa tu sama snažím prekladať, mám obrovskú úctu k tým čo si svoju prácu vykonávajú poctivo ako
česká prekladateľka ale napríklad aj dámy čo nám tak úžasne preložili slovenský prvý diel ....

Moira, ja som si to všimla. Ale ja už som tak na tie texty a celý ten príbeh naladená, že mnohé som si sama domyslela, že preklad je nezmysel. Je to škoda. Ak budem mať príležitosť, tak si rada prečítam aj české verzie.

Já mám myšlenky k hodnotám knihy spíš v podobě jejích kvalit? Jakou kvalitu ocenujete hlavně vy? Já sem si u sebe všimla, že jsem ochotná odpustit historická nepřesnosti, když je jazyk knihy a způsob předání emocí. Navíc vnímám kvalitu v tom jak Anne golon dokáže vykreslit atmosféru. Třeba ta První noc v Qubecu a v novém vydání podobný popis Paříže. Občas jako by člověk cítil a vůni těch míst a cestoval z hrdiny. A jakým způsobem popisuje emoce už je úplný skvost. Nikdy jsem nebyla expert na historickou literatura a ocenuji spíše magii a nějaké kouzla a snovost v knihách. Tady vidím oboje.

Co se týče cen, za vydání jsem dala asi hodně, ale přiznám se že mě to vůbec netrápí a ani nad tím nepřemýšlím.

Lole, líbí se mi, jak uvažuješ a vždy nadhodíš zajímavé téma k přemýšlení .

Pro mne hodnota knih nespočívá jen v opravdu precizní propracovanosti stran historie (i když víme, že AG si občas něco upravil či časově posunula), ale v myšlenkách, které předkládá. Zejména pasáže z knihy Angelika a její láska, z Nového světa, ale třeba i Angeličiny rozmluvy s opatem Janem v díle Angelika se bouří, jsou neskutečně hluboké a dlouho ve mně rezonovaly. Člověk k tomu ale musí dorůst a něco si odžít, aby tu hloubku viděl a nesoustředil se jenom na příběh. Ten je samozřejmě taky výborný - mám ráda, když oblíbené hrdiny mohu sledovat v delším časovém horizontu, jsou tam zvraty, dobrodružství, a po celou dobu se nenudím . Můj výčet (házený zatím od boku bez hlubšího promyšlení) by nebyl kompletní bez Desgreze, kterého AG vytvořila jako plnokrevnou postavu, kterou regulérně miluji - se všemi jeho přednostmi i poklesky.

Děkuji mě totiž hrozná baví umělecké díla prostě rozebrat ze všech stran a kontextu a pak mě tyto věci napadají. Hlavně mě baví rozvíjet diskuzi, kdeuze někdo něco ve přidat. Typický tohle každý znáš bude vnímat jinak

Lole píše: *

04 úno 2024, 22:28

Já mám myšlenky k hodnotám knihy spíš v podobě jejích kvalit? Jakou kvalitu ocenujete hlavně vy? Já sem si u sebe všimla, že jsem ochotná odpustit historická nepřesnosti, když je jazyk knihy a způsob předání emocí. Navíc vnímám kvalitu v tom jak Anne golon dokáže vykreslit atmosféru. Třeba ta První noc v Qubecu a v novém vydání podobný popis Paříže. Občas jako by člověk cítil a vůni těch míst a cestoval z hrdiny. A jakým způsobem popisuje emoce už je úplný skvost. Nikdy jsem nebyla expert na historickou literatura a ocenuji spíše magii a nějaké kouzla a snovost v knihách. Tady vidím oboje.

No presne tak. Ja v knihách Angelika tiež vidím oboje.

Práve toto oceňujem na diele pani AG - historickú hodnovernosť spárenú z úžasnými opismi - práve tým že hodne rešeršovala dokázala hodnoverne vykresliť atmosféru Paríža 17 storočia a priblížiť nám ako sa vtedy žilo.
Podľa m§a práve preto že dobre rešeršovala je to všetko tak autentické. A má to ešte jednu výhodu: Človek sa zodpovedne môže v Paríži, celkovo vo Francii ba dokonca i v Oriente, Stredomorí a Novom svete vydať po stopách Angeliky a pritom "achať" keď narazí na miesta opísané v knihách, tak ako sme naposledy achali v Marseille, ale aj predtým v Paríži a okolí. Neuveritelné ako skvele to pani AG zrešeršovala a ešte geniálnejšie opísala.

Mě ještě napadá že hodnota je i v tom jak kniha mluví o sexualitě otevřeně což v kontextu doby muselo být pokrokové a zároveň poeticky. Popisuje jí jako přírozenou součást života a nikoliv jako něco zavržení hodného, což dnes může znít jako překonaně ale myslím, že na svou dobu to musela být bomba.

Možná proto je to neprávem vnímáno jako červená knihovna? Přitom opisy milování jsou - s drobnými výjimkami v Novém Světě - velmi jinotajné. Pamatuji si, jak jsme v jednom případě diskutovaly, zda k aktu vůbec došlo (Angelika + Lauzun, když je přistihl Filip), protože z textu to až tak zjevné nebylo .

Lole píše: *

08 úno 2024, 11:37

Mě ještě napadá že hodnota je i v tom jak kniha mluví o sexualitě otevřeně což v kontextu doby muselo být pokrokové a zároveň poeticky. Popisuje jí jako přírozenou součást života a nikoliv jako něco zavržení hodného, což dnes může znít jako překonaně ale myslím, že na svou dobu to musela být bomba.

Presne tak! Na rok 1956 kedy kniha Angelika vyšla po prvý krát to musela byť bomba. A to už to pokiaľ viem predtým vychádzalo v novinách, myslím že v Parížskom Večerníku.
Francúzi su inak známi tým že majú otvorený a nekomlikovaný vzťah k sexualite, ale na tú dobu to bolo ozaj veľmi odvážne. Vydavatelia inak neustále chceli zatušovať že knihu písala žena. A to nielen vo Francii - preto napríklad vymysleli meno Sergeanne Golon - to evokuje predstavu mužského autora ako bol napríklad Erich-Maria Remarque.

Pani AG vravela že vždy keď sa s manželom niekde zjavili, na pokračovanai série Angeliak sa vypytovali jeho, a on vždy vravel: spýtajte sa mojeje ženy. Aj keď priznáva že neiktore technické záležitosti nielen rešeršoval ale tie odstavce aj písal - knihy písla ona. Pani AG vlastne an svoju dobu bola veľmi revolučná a feministická osobnoť, napriek tomu že podľa slov vlastných aj svedectva jej detí mali veľmi šťastné manželstvo.
Golon, ktorý bol pre pani AG predobrazom Joffreya, ju v tom jej fenimizme ešte aj podporoval. No povedzte nespoznávate v tomto tak trochu diabolského grófa z Toulouse?

Upřímně to na mě zní hlavně že oba byli velké osobnosti ale hlavně intelektuálové co se vzájemně podporovali. Jako že pro sebe bylo rovnocenný partneři, což mí příjde krásné a vůbec se jí nedivím že se něčím takovým inspirovala a zkusila to vepsat do knihy. Skoro to vypadá, že tu z Angeliky nakonec uděláme feministickou literaturu. Aspon vím, kde se můj kladný vztah k feminismu zrodil když jsme od 13 četla tyto knihy

Ale nemyslím, že to je to hlavní. Podle mě je to stigma historických příběhů se směsí erotiky a lásky celkově. Kde to vzniklo? Sama nevím. A taky jsme názoru že Červená knihovna není sama o sobě špatná. Proč nenapsat příběh o lásce, ale problém je že se prezentují hlavně braky s polanahým pánem a ženou. Myslím, že příběh v sobě má určitě napětí z lásky.

Když jsem četla první věty, myslela jsem nejprve, že píšeš o Angelice a Joffreyovi . Ostatně někde v kánonu je to přímo řečeno, že oba předběhli svoji dobu, byli nadčasoví a hodili se k sobě. Asi nebude náhoda, že to tak měla i AG s manželem .

Pokleslou literaturu čtu vcelku často a musím konstatovat, že víc než samotný popis spojení aktérů mě baví ta cesta k němu. JP s Angelikou tu cestu měli sakra dlouhou .