04. diel Neskrotná Angelika - tu máme rozdiely hneď na začiatku kde sa Angelika rozpráva s Desgrezom o Joffreovom úteku.

Angelika odstrčila výpočty pečlivého Arnauda de Calistčre a zahloubala se do podrobného svědomitého hlášení:

„… kolem půlnoci se loďka, která nás s vězněm převážela, zastavila u Nanterre a přirazila ke břehu. Všichni jsme si na chvíli odpočinuli. Nechal jsem u vězně stráž. Vězeň od okamžiku, kdy jsme ho převzali z rukou kata, nejevil známky života. Museli jsme ho nést dlouhým podzemím, vedoucím ze sklepa Modrého hroznu až k přístavu. Celou dobu, co ležel na dně loďky, téměř
neznatelně dýchal…“
Viděla před sebou to dlouhé zmučené tělo, zahalené do bílého roucha odsouzenců jako do rubáše.
„Než jsme se uložili na chvíli ke spánku, zeptal jsem se ho, zda něco nepotřebuje. Nezdálo se, že by mě slyšel.“
Ve skutečnosti zřejmě pan de Calistčre, zatímco se halil do pláště, aby se „na chvíli uložil ke
spánku“, čekal, že nazítří najde vězně spíš mrtvého než živého. Jenže ho nenašel vůbec......

V nemeckej však po Calisterových výpočtoch prichádza do hry väznica pevnosti Chateau d'If:

Angelika sa však pozastavila najmä nad nasledujúcim dokumentom:
Týkal sa úteku väzňa zo zámku d'If. Táto správa bola napísaná o štyri roky neskôr, nepochybne v čase, keď sa Angelika, teraz už manželka Philippa du Plessis-Bellière, opäť objavila na dvore. Pri tejto príležitosti sa kráľ zrejme chcel dozvedieť o osude bývalého grófa z Toulouse, na ktorého sa už dávno zabudlo vo väzení.
Správa, že tento nepohodlný väzeň našiel smrť pri pokuse o útek, musela upokojiť panovníkove narastajúce náboženské škrupule. Tento útek a táto smrť prišli v pravý čas. Príliš nápadne presne v pravý čas!
Pretože ak by sa na to niekto pozrel pozornejšie, niečo v tejto správe správcu väznice v zámku d'If znie falošne. Nevyzerá to dokonca tak, akoby bolo vymazané iné meno, predtým než sa na jeho miesto napísalo druhé, meno grófa de Peyrac? Guvernérovo husie pero zjavne tvrdohlavo vzdorovalo a na tomto mieste rozprsklo atrament.

A potom ďalej je v českej toto:

Angelika potřásla hlavou.
„Netvařte se, že nevíte, o co jde, Desgrezi. Můj manžel žije, neupálili ho na náměstí Gréve podle rozsudku. Král mu v poslední chvíli udělil milost a připravil jeho útěk. Sám mi to přiznal.
Můj manžel, hrabě de Peyrac, byl zachráněn z hranice, ale pořád byl pokládán za nebezpečného pro království a měl být tajně odvezen do vězení mimo Paříž. Jenže uprchl. Tumáte, tady jsou papíry, které tu neuvěřitelnou zprávu potvrzují.“

A v nemeckej toto:

"Nepredstierajte, že neviete, o čo ide, Desgres. Môj manžel je nažive! Nebol upálený na Place de Grève, na čo ho pôvodne odsúdili sudcovia. Kráľ ho v poslednej chvíli oslobodil a pripravil jeho záchranu. Jeho veličenstvo sa mi k tomu samo priznalo. Môj manžel, gróf de Peyrac, zachránený pred smrťou na hranici, ale napriek tomu stále považovaný za hrozbu pre bezpečnosť kráľovstva, bol tajne prevezený do väzenia mimo Paríža. Odtiaľ utiekol... Pozrite, tu sú dokumenty, ktoré potvrdzujú toto nepravdepodobne znejúce odhalenie. "

A na to jej Desgrez podobne ako v našich knihách vraví že o tom vie.

Udělala jsem z toho příběhu s pevností If ucelený text:

(…)
Další dokument, který pečlivě vypracoval pan de Calistère, obsahoval seznam nákladů, které vznikly v souvislosti s tímto podnikem:
20 livrů za pronájem hostince U Modrého hroznu v den popravy.
30 livrů za mlčení pro majitele této hospody, pana Gilberta.
10 livrů do márnice na nákup mrtvoly, která bude zpopelněna místo odsouzeného.
20 livrů odškodného pro dva mladíky, kteří přinesli tělo na popraviště.
50 livrů pro kata, také jako odškodné.
10 livrů za bárku se senem, která byla najata k odvozu vězně z Paříže z přístavu Saint-Landry.
10 livrů jako odškodné pro říční lodníky. Celkem 150 livrů.

(AG nakonec změnila čísla i výslednou částku, vtipné je, že snížila katovi spropitné )

Angelika se však pozastavila zejména nad následujícím dokumentem. Týkal se útěku vězně ze zámku d'If. Tato zpráva byla sepsána o čtyři roky později, nepochybně v době, kdy se Angelika, nyní manželka Filipa du Plessis-Bellière, znovu objevila u dvora. Při této příležitosti se král zřejmě chtěl dozvědět o osudu bývalého hraběte z Toulouse, který byl již dlouho zapomenut ve vězení.
Zprávy o tom, že tento nepohodlný vězeň, který zemřel p ř i pokusu o útěk, musel uklidnit rostoucí náboženské skrupule panovníka. Tento útěk a tato smrt přišly v pravý čas. Příliš nápadné i chytré! Při bližším zkoumání totiž v této zprávě správce zámku d'If něco nesedělo. Nevypadalo to dokonce, jako by bylo vymazáno jiné jméno, než bylo místo něj napsáno jméno hraběte de Peyrac? Guvernérovo husí pero se zřejmě tvrdošíjně bránilo a na tomto místě rozstříklo inkoust.
Angelika si povzdechla.
Kdyby tak našla toho Arnauda de Calistère, který jejího manžela po jeho "popravě" odvezl z Paříže!

Tady informace o Joffreyovi končí, děj navazuje příchodem Desgreze. Další informace se dozvídáme až od něj.

(…)

Rozhovor s Desgrezem:
(začátek je víceméně stejný, jak ho známe my)

(…)
"Měl jste promluvit," zopakovala. “Pomyslete na to, jakého strašného hříchu jsem se kvůli vám dopustila, když jsem si vzala jiného muže, ačkoliv byl můj manžel stále naživu!" Desgrez pokrčil rameny.
"Živý...?"
"Ale stále byl vězněn na zámku d'If. Král mi to sám řekl."
Policejní náčelník zavrtěl hlavou.
"Možná, ale ten příběh není pravdivý. Guvernér si ho náhodou vymyslel, zahnán do kouta opakovanými královými dotazy na vězně, kterého za svými zdmi nikdy neměl, přestože už čtyři roky měl živořit v jedné z jeho kobek. Nevěděl co jiného dělat, než sdělit králi smyšlený příběh o pokusu o útěk a mrtvole vyplavené mořem na břeh. O všem ujistil Jeho Veličenstvo padělanými dokumenty. Ve skutečnosti hrabě de Peyrac skutečně uprchl a máme všechny důvody se domnívat, že se utopil, ale v Seině. Jen několik hodin poté, co opustil Paříž pod velením Arnauda de Calistère. Tento bývalý mušketýr a v současnosti nižší policejní agent se mi k tomu přiznal. Zde jsou složky jeho zprávy. I s rizikem, že se králi znelíbím, jsou mé zdroje spolehlivější než jeho... protože ani králům někdy příliš nezáleží na tom, aby znali holou pravdu."
Policista vytáhl z kapsy svého starého kabátce svazek papírů. Angelika ho převzala třesoucí se rukou.
To, co v něm bylo napsáno, se stalo v době, kdy na Place de Grève dohasínaly poslední plameny hranice a Angelika, všemi opuštěná, se svíjela v agónii na jedné z ubohých postelí Hôtel-Dieu, zatímco rodila malého Cantora.
V tichu rozlehlé krajiny se vzdalovala těžká, tajemná bárka...
"... Kolem půlnoci zastavila bárka, která vezla nás a vězně, pod Mantes a zakotvila na strmém břehu. Všichni jsme si potřebovali trochu odpočinout a já jsem nechal stráž u vězně. Od chvíle, kdy jsme jej převzali od kata, nejevil žádné známky života. Museli jsme ho přenést podzemní chodbou, která vede ze sklepa U Modrého hroznu do přístavu. Od té doby ležel pod kupkou sena a téměř nedýchal..."
Angelika se snažila představit si zmučené tělo, nyní oblečené do bílé košile odsouzence na smrt.
"Než jsme se oddali spánku, zeptal jsem se, jestli nemá nějaké přání. Zdálo se, že mě neslyšel."
Ve skutečnosti si pan de Calistère říkal, když se zabalil do kabátu, aby se "oddal spánku", že příštího rána pravděpodobně najde svého vězně spíše mrtvého než živého. No, nenašel ho vůbec!

(...) následuje popis hledání vězně po okolí, v klášteře i v Paříži, tak jak ho známe i my

Malomocný tulák nebyl zatčen. Přesto se v Paříži objevil. Lidé se ho báli. Připomínal ďábla. Jeho tvář musela být obzvlášť děsivá, protože ji vždy skrýval za kusem látky nebo dokonce za jakousi ornamentální maskou. Policista, který ho jednou v noci potkal, neměl odvahu mu masku sundat. Muž zmizel dřív, než stačil přivolat vojáky noční hlídky.
Tím skončilo hledání malomocného tuláka, zvlášť když v tu dobu bylo v rákosí u Gassicourtu pod Mantes nalezeno tělo muže, který se utopil asi před měsícem. Toto tělo bylo již značně rozložené. Jediné, co se dalo zjistit, bylo, že šlo o velmi vysokého muže.
Konečně byl poručík přesvědčen, že se jeho vězeň už neobjeví.
Calistère se velmi obratně dostal z nepříjemné situace, do které se svou nedbalostí dostal, když podplatil správce pevnosti d'If. Tento guvernér měl beztak pochybnou pověst. Na jeho seznamu vězňů už byla řada fiktivních věžňů stejného druhu, za jejichž vydržování bez výčitek svědomí získával poněkud skoupé částky, které mu správa vyplácela. Nyní, když byla hraběti de Peyrac poskytnuta poměrně značná částka na zajištění jeho pohodlí ve středomořské pevnosti, využil guvernér rád příznivé příležitosti, aby s pomocí této prozřetelné půjčky podpořil své vlastní pohodlí. A protože Arnaud de Calistère navíc odlehčil svůj měšec o značný počet tolarů, aby zcela překonal rozpaky guvernéra, kterého však rozpaky tížily jen stěží, neváhal podepsat dodací list pro uprchlého a pravděpodobně utonulého vězně. Navíc se vězni do pevnosti If posílali stejně jen proto, aby se na ně navždy důkladně zapomnělo. Kdyby se proti vší pravděpodobnosti někdo v Paříži náhodou zeptal na některou z živých mrtvol, guvernér měl stále možnost odvolávat se na útěk a smrt ve vlnách. Tuto možnost už předtím několikrát s úspěchem využil.
Pokud se vyskytlo příliš mnoho administrativních potíží, byl v ponurých kobkách utopen nějaký jiný vězeň, aby se vyhovělo pravdě. Tímto způsobem se jim dařilo vždycky.
"Takže vidíte," uzavřel Desgez, "že váš manžel v době, kdy jste se rozhodla provdat za pana du Plessis- Bellière, na zámku d'If nebydlel. Byl vůbec naživu? To je úplně jiná otázka. No, všechno, co víme, nasvědčuje tomu, že to byl utopený muž z Gassicourtu. A jaký je pro vás rozdíl v tom, jestli byl upálený, nebo utopený?"
Angelika se zachvěla.
"Ne, ne, to není možné!" vykřikla a vzrušeně vyskočila.
"Co byste dělala, kdybych tenkrát promluvil?" Desgrez naléhal. "Všechno byste zničila, stejně jako se právě teď chystáte všechno zničit. Hodila byste do větru všechny své karty, své šance, svou budoucnost i budoucnost svých dětí. Jako posedlý člověk byste utekla hledat stín, přízrak. Stejný jako ten, kterého máte na mysli nyní. Přiznejte," řekl výhružně, "že právě to máte v úmyslu: odejít hledat svého manžela, který je už deset nebo jedenáct let nezvěstný!"
Vstal a posadil se těsně před ni. "Kam? Kudy?" zeptal se. "A proč?"

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Udělala jsem z toho příběhu s pevností If ucelený text:

(AG nakonec změnila čísla i výslednou částku, vtipné je, že snížila katovi spropitné )

Buď ona alebo lektori. Možno malo vydavateľstvo popri literárnom aj historika, čo nieje nezvyčajné že sa ešte z rukopisu robia úpravy. Francúzske vydavateľstvo už text malo asi dva roky keď ho konečne vydalo. Preto ich Blanvalet predbehol.

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Angelika se však pozastavila zejména nad následujícím dokumentem. Týkal se útěku vězně ze zámku d'If. Tato zpráva byla sepsána o čtyři roky později, nepochybně v době, kdy se Angelika, nyní manželka Filipa du Plessis-Bellière, znovu objevila u dvora. i této příležitosti se král zřejmě chtěl dozvědět o osudu bývalého hraběte z Toulouse, který byl již dlouho zapomenut ve vězení.

Nerozumiem presne ako to je s tými 4 rokmi myslené. V nemeckej knihe vstúpi Angelika do Versailles v roku 1667 - teda 6 rokov po Joffreyovej domnelej smrti. V našich knihách v roku 1966 - teda 5 rokov po Joffreyovej smrti.

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Ve skutečnosti hrabě de Peyrac skutečně uprchl a máme všechny důvody se domnívat, že se utopil, ale v Seině. Jen několik hodin poté, co opustil Paříž pod velením Arnauda de Calistère. Tento bývalý mušketýr a v současnosti nižší policejní agent se mi k tomu přiznal. Zde jsou složky jeho zprávy. I s rizikem, že se králi znelíbím, jsou mé zdroje spolehlivější než jeho... protože ani králům někdy příliš nezáleží na tom, aby znali holou pravdu."

To vyzerá tak že Desgrez malého policajného agenta podrobil jednému zo svojich tvrdých výsluchov - Mohol si to dovoliť. Veď sám mal u polície najvyššie postavenie po Reyniem: Veď vraví sám o sebe že je jeho zástupca - teda druhý najdôležitejší človek v celom policajnom zbore.

Musíme sa spýtať odborníčky. Penelopa čo ty na to?

To by bol skvelý námet na minifikci: Ako Desgrez podrobil Arnauda de Calistère tvrdému výsluchu ohľadne grófa de Peyrac.

moirra píše: *

05 črc 2024, 19:17

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Angelika se však pozastavila zejména nad následujícím dokumentem. Týkal se útěku vězně ze zámku d'If. Tato zpráva byla sepsána o čtyři roky později, nepochybně v době, kdy se Angelika, nyní manželka Filipa du Plessis-Bellière, znovu objevila u dvora. i této příležitosti se král zřejmě chtěl dozvědět o osudu bývalého hraběte z Toulouse, který byl již dlouho zapomenut ve vězení.

Nerozumiem presne ako to je s tými 4 rokmi myslené. V nemeckej knihe vstúpi Angelika do Versailles v roku 1667 - teda 6 rokov po Joffreyovej domnelej smrti. V našich knihách v roku 1966 - teda 5 rokov po Joffreyovej smrti.

Je, tam musí být zřejmě chyba v překladu, díky za upozornění, nějak mi to nedošlo. Řekla bych, že tam mělo být, že byla sepsána o čtyři roky dříve tedy v roce 1667, kdy Angelika nakráčela do Versailles a král se zděsil, že se stala bigamistkou.

moirra píše: *

05 črc 2024, 19:17

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Ve skutečnosti hrabě de Peyrac skutečně uprchl a máme všechny důvody se domnívat, že se utopil, ale v Seině. Jen několik hodin poté, co opustil Paříž pod velením Arnauda de Calistère. Tento bývalý mušketýr a v současnosti nižší policejní agent se mi k tomu přiznal. Zde jsou složky jeho zprávy. I s rizikem, že se králi znelíbím, jsou mé zdroje spolehlivější než jeho... protože ani králům někdy příliš nezáleží na tom, aby znali holou pravdu."

To vyzerá tak že Desgrez malého policajného agenta podrobil jednému zo svojich tvrdých výsluchov - Mohol si to dovoliť. Veď sám mal u polície najvyššie postavenie po Reyniem: Veď vraví sám o sebe že je jeho zástupca - teda druhý najdôležitejší človek v celom policajnom zbore.

Musíme sa spýtať odborníčky. Penelopa čo ty na to?

A neříká to tam Desgrez, že byl ten Calistere jeho podřízený? To by ses, Moirro, na to musela ještě kouknout. Já to překládám překladačem, upravuju to do čitatelné podoby, ale občas nějakou nuanci přehlédnu, protože vzhledem k objemu, už dál text příliš s originálním textem neporovnávám.

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 19:27

Je, tam musí být zřejmě chyba v překladu, díky za upozornění, nějak mi to nedošlo. Řekla bych, že tam mělo být, že byla sepsána o čtyři roky dříve tedy v roce 1667, kdy Angelika nakráčela do Versailles a král se zděsil, že se stala bigamistkou.

Môže byť že je to chyba v preklade ale nie moja .... pretože originál vraví že o 4 roky neskoršie bola spísaná správa
Dieser Bericht war vier Jahre später abgefasst worden ....

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

moirra píše: *

05 črc 2024, 19:17

Ms_Rescator píše: *

05 črc 2024, 18:22

Tento bývalý mušketýr a v současnosti nižší policejní agent se mi k tomu přiznal.

To vyzerá tak že Desgrez malého policajného agenta podrobil jednému zo svojich tvrdých výsluchov - Mohol si to dovoliť. Veď sám mal u polície najvyššie postavenie po Reyniem: Veď vraví sám o sebe že je jeho zástupca - teda druhý najdôležitejší človek v celom policajnom zbore.

A neříká to tam Desgrez, že byl ten Calistere jeho podřízený? To by ses, Moirro, na to musela ještě kouknout. Já to překládám překladačem, upravuju to do čitatelné podoby, ale občas nějakou nuanci přehlédnu, protože vzhledem k objemu, už dál text příliš s originálním textem neporovnávám.

No ano, obidev veci sú v knihe: Hneď na prvej strane je že Desgrez bol zástupcom Reynieho a v citovanom úryvku je že keď sa Calister stal malým agentom u polície Desgrez ho podrobil výsluchu a on sa priznal. keď si spomeniem na výsluch Angeliky, tak to určite žiadny jemný výsluch nebol.

Ako bónus pridávam vlastný preklad tohto čo sa mi v češtine až tak nepáčilo, lebo to tak nevyznie.

CZ: „Desgrezi, vy nikdy nemůžete pochopit, jakou lásku může vzbuzovat muž jako on…“
„Aleale, myslím, že to chápu. Dokázal se obklopit atmosférou, jíž ženské srdce jen stěží odolává… Jenže to všechno už pominulo.“

Nemčina: "Desgez, vy nechápete akú lásku dokáže v žene vzbudiť človek ako on."
"Ach áno, myslím, že chápem, že sa vedel obklopiť kúzlom, ktoré je pre ženské srdce neodolateľné. Ale teraz, keď sa toto kúzlo vytratilo..."

vo francúzkej je použité slovo séduction, čo znamená zvody či zvádzanie ale ajtak .... tak potom malo byť v češtine prinajmenšom akou zvodnou atmosférou sa dokázal obklopiť ...