Je to síce Praha ale je to 17 storočie o Katovi v Prahe. Objavila som omylom pri rešeršovaní muzikálu Angelika, kde na mňa vybehol muzikál o Katovi
:
Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
Paměti katovské rodiny Mydlářů
Josef Svátek píše poutavou a důstojnou kroniku o nejslavnějších vykonavatelích spravedlnosti a soustředí se zároveň na významné historické události v našich dějinách. Kriminalistických případů, které vzrušovaly čtenáře i diváky stejně jako dnes, bylo v 17. století víc než dost.
Ocitnete se v temném světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti katovské rodiny Mydlářů nejsou obyčejnou knihou. Archaická čeština způsobí, že váš propad hrdlem dějin bude o to působivější. Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. V zájmu veřejného pořádku občas zakročil a posekal pár hlav podvratných živlů. Knížka barvitě popisuje nejen tuto katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí životní příběhy dvou katů - kata Mydláře a jeho syna. Kat Mydlář býval studentem medicíny, nešťastně se zamiloval a shodou nešťastných okolností se stal katovým pacholkem a posléze mocným katem. Jeho život se v podstatě nelišil od života běžného smrtelníka: učednická léta, svatba, práce, děti, oběti, přátelé a nepřátelé. Jedna z kapitol popisuje první veřejnou pitvu v Praze, zajímavý je i přesný popis různých stupňů mučení.
Autorovi se podařilo vytvořit úžasnou, historicky věrnou atmosféru. Zatoužíte-li vidět místo, kde stávala katovna, jděte v Praze ke Starému židovskému hřbitovu a dívejte se na severní část Uměleckoprůmyslového muzea. Tam žil temně lidský hrdina své doby kat Mydlář.
Úvod z vydania z roku 1924:
"Byl to kat Starého města pražského Jan Mydlář, muž onen, jehož mečem padly 1621 na náměstí staroměstském v Praze hlavy dvaceti čtyř vznešených pánů českých, z nichž polovici pak týž kat vztyčil na věži mostní. Muž ten, jenž jest dramatem Kolárovým přímo zvěčněn, jakéž cti se nestalo nižádnému z tisícův soudruhů jeho, nechť patřili národu jakémukoli a době jakékoli, jest zajisté osobností přes věškerou děsnost a příšernost povolání katovského nad jiné zajímavou, která jest hodna, aby se pátralo blíže po životě a působení jejím.
Náhoda nám přála při řečeném bádání našem, neboť v haldě starých listin soudních přišli jsme na objemnou knihu rukopisnou, zvětšelou a ušpiněnou, jejíž obsah zjevil se nám při bližším prohlédnutí jakožto Paměti katovského rodu Mydlářův pražských, počaté od zmíněného Jana Mydláře roku 1582 a vedené až do smrti jeho roku 1638, načež čtyři potomci jeho, taktéž katové Starého města pražského, vedli zápisky tyto až do konce XVII. století, podávajíce kroniku všech vynikajících poprav v době více než stoleté v Praze vykonaných."
(úvod, rok 1924, název knihy na vazbě: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze I. + název knihy v úvodu: Paměti katovské rodiny Mydlářův v Praze I.,
Paměti katovské rodiny Mydlářů jsou tetralogií z temné oblasti českých dějin. Josef Svátek píše poutavou a důstojnou kroniku o nejslavnějších vykonavatelích spravedlnosti.
Čtyři díly s názvy I. Z magistra medicíny pacholkem katovým, II. Rozličné příběhy katovské, III. Syn Jan, nový kat staroměstský, IV. Neúprosná kola osudu líčí osudy staroměstského kata Jana Mydláře a jeho syna Jana Václava.
Věšení, mučení, sekání hlav, lámání v kole, nasazování palečnic a španělských bot, to je svět a každodenní rutina kata a jeho pomocníků. Jan Mydlář si katovské řemeslo zvolil dobrovolně. Pocházel z měšťanské rodiny a studoval medicínu na Vysokém učení pražském a stal se magistrem. Pak se osudově a nešťastně zamiloval a láska z něj učinila katova holomka. Snažil se zachránit svou milovanou před popravou, byla odsouzena za vraždu svého manžela spáchanou jedem. Nakonec byla popravena a Jan Mydlář už se nikdy nemohl vrátit mezi ostatní lidi. Vypracoval se na předního popravčího Českého království. Po bitvě na Bílé hoře byl donucen setnout hlavy dvaceti sedmi českým pánům, vůdcům stavovského povstání, se kterými sympatizoval a jeden z nich, Jan Jesenius, byl jeho blízký přítel.
Josef Svátek se soustředil na významné historické události v našich dějinách. Kriminalistických případů, které vzrušovaly čtenáře i diváky stejně jako dnes, bylo v 17. století víc než dost.
--------------------------------------------------------
V každom prípade aj som si objednala prvý diel lebo bol iba za 1 Euro a má dobré recenzie.