Claudie Le Petit- básník špína
A krásná madame de Peyrac se chystá
ho nafurt zavřít v nehostinná místa,
aby v Louvru od večera do rána
se mohla kurvit s všema pánama...
jiný...
Ve tmě černé díry, kde žil,
Satan se v zrcadle šklebil,
zas tak ošklivý si nepřipadal,
jak to o něm každý vykládal.
Zrovna hodili do plamene
tři komplice, mágy černé magie.
Přicházejí spolu
tam do pekla dolů.
Jeden má obličej celý modrý,
druhý naopak celý černý,
třetí se jmenuje Peyrac.
A nikdo se nepodiví,
když řeknu, že ti chlapi,
co jsou muži a ne ženy
celé peklo vyděsili
a že cenu krásy
vyhrál ďábel asi.
A nebo vyslovená krása Zlatého hlasu království:
"Na kolenou a se svěšenou hlavou
prosím tě o milost, matko bolestná,
kvetoucí květe, z niž Ježíš se zrodil,
ochraňuj město Toulouse,
O, sladký květe, jediná spáso naše,
květe nejsladší, co překrásně voní,
ochraňuj Toulouse navždy, prosím tě..."
(snaha opravdu bude)........