Mám takový dotaz, takovou nesrovnalost v ději a nevím, kam bych to napsala. Určitě jsem něco přehlédla a vy mi odpovíte Když měl Joffrey shořet na hranici tak místo něj upalovali mrtvé tělo jiného muže. Jak tedy mohl zpívat a říct že do roka a do dne se s Bécherem setká u božího soudu?
Předem díky za odpověď

Joffreye "vyměnili" až těsně před vstupem na hranici v hospodě, kam ho odvedli pod záminkou, že to bude jeho poslední sklenička na posilněnou. Takže on samozřejmě nic netušil a opravdu si myslel, že jde na smrt a vzýval mnicha Béchera na boží soud...

No to joo ale Angelika mu přece pak vyčítá na Gouldsboru, že na hranici dokonce zpíval...z toho jsem pochopila že to všechno a ten zpěv říkal až na hranici jako přivázaný..Což není možný..

To mi také vrtá hlavou

To opravdu možné není, ale já jsem to "na hranici" chápala jen symbolicky, jak před tím - ten anonymní odsouzenec měl i zahalenou tvář a snad i "hlavu na prsou" - no, kde jinde by jí měl být, když už byl vlastně mrtvý a jen přivázaný

Také bych to chápala symbolicky, protože on se v té chvíli před Notre Dame na té hranici už jistě viděl a Angelika jeho taky, takže bych to nebrala doslova.

Ano, jedině tak , ještě, že tak

Asi mě tu ukamenujete, ale posloucham fantoma opery a tak nějak mi přijde dost podobná ta hlavní písnička s příběhem Angeliky a Joffreye v zámku toulouse...... ta ponurá a dramatická melodie, on nadaný zpěvák a černá tajemná postava a ona křehká nezkušená a ještě do toho ten text písničky...... maskovaná zjizvená tvář, všichni se ho bojí a on ji má rád a dělá pro ni první poslední a ukazuje ji svůj svět...... skoro by ta písnička při troše fantazie seděla do našeho příběhu

https://www.youtube.com/watch?v=pgz6PnHkmpY

Ty brďo, to jsem ani nevěděla, ale sedělo by to :-) Stránky prolízám nárazově už několik let, ale tohohle jsem si nikdy nevšimla :-) Díky za připomínku :-)

No tak ako ja, ja si to davam "po davkach", ale aspon tu stale nieco prekvapujuce najdem. Prihlasila som sa v roku 2008, potom som sem chodila len sporadicky. Potom som robila reserse na moju fikciu, a znovu ma to sem zaviedlo.
A zrazu som zbadala ze tu su aj Fikcie, tak som sa po precitani tej Dashinej zo stredomoria rozhodla
zverejnit tu aj tie moje povodne pisane len mnou ako darcek pre mna samu.
Bez tejto stranky by k tomu zrejme nikdy nebolo prislo.

PS: Fantom opery je krasny pribeh, samozrejme ze uz velmi dlho tu knihu mam vo svojej kniznici, asi tak dlho
ako Angeliku. A mas pravdu: Podobnost nieje ciste nahodna.

Pri tejto prilezitosti sa neda nespomenut, ze Joffrey nemal malicku neznu jazvicku na lici, ako to zaviedol samoluby
Hossein, ktory sa odmietol od vizazistov dat znetvorit, ale on mal podla pani AG polovicu tvare vskutku zohyzdenu obrovskou nadutou jazvou v tvare pismena V.

Zabavne na tom je ze ziadna citatelka si ho tak zrejme nepredstavuje.

Když jsem četla Cestu do Versailles, byla zde zmínka na dovoz kávových zrn přes Španělsko obchodníkem jménem Costa. Že by měl něco společného se současným řetězcem kaváren Costa Coffee? (teď ten úryvek nemohu najít, ale dohledám!)
Nyní jsem na začátku Nezkrotné Angeliky, kde v Marseilles vévoda de Vivonne zve dámy ke zmrzlináři Scevolovi (str. 43). Má jazyková vybavenost není taková, abych dokázala prošťourat internet - nevíte někdo něco o této osobě? Existovala v té době opravdu?
A v Novém světě zas tuším Joffrey podával nápoje ve vyhlášeném českém skle...

Našly jste také nějaké další drobné narážky na historické reálie a osoby, které nejsou dále rozvinuty, ale odpovídají historické pravdě?

Výborný postreh Penellope!

Už si niekedy bola vo vyhľadávaní postáv?

http://angelique.cz/postavy.php

Spomínaného Costu tam máme ale okrem informácie že "posílal Davidovu otci boby na čokoládu"
o ňom toho veľa nevieme. (teda sme doteraz nevedeli, lebo práve som to zrešeršovala)

Zdá sa že to bola rozvetvená rodina ktorá mala toto priezvisko - a jeho rozličné variácie,
zaoberajúca sa obchodom medziiným aj s kakaovými bôbmi na ostrove Martinique. (Martinik)

Záznamy o tom som našla v knihe
Chocolate: History, Culture, and Heritage

https://books.google.at/books?id=zwVS5g ... ue&f=false



Podľa mňa sa jedná o tohto pána židovského pôvodu ktorý sa od roku 1660 venoval na ostrove Martinik pestovaniu kakaových bobúľ a ich exportom do Európy. Francúzky článok na Wikipédii som zatiaľ iba tak preletela, ale ešte sa k nemu vrátim.

Benjamin da Costa d'Andrade

https://fr.wikipedia.org/wiki/Benjamin_ ... _d'Andrade

PS: Nemyslím že by mal čo len niečo spoločné z dnešným Costa Coffee - ale možné je všetko.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Costa_Coffee

Možná bych mohla poznamenat, že když jsem Angeliku četla před mnoha lety, brala jsem její příběh jako červenou knihovnu a nic víc.
Teprve když jsem více méně náhodou z nudy a nostalgie po ní někdy předloni sáhla, začala jsem jako trochu zkušenější čtenář hledat souvislosti a osudy ostatních autentických postav a tak jsem se dostala na tyto stránky.

Sice to asi do tohoto vlákna nepatří, ale nevíte, kdy ji vlastně poprvé vysílali u nás v televizi? To si z dětství pletu Angeliku s jiným filmem
s něktorou z těch dalších krásných žen z té doby, např. CC nebo BB?

Tereza píše:

Sice to asi do tohoto vlákna nepatří, ale nevíte, kdy ji vlastně poprvé vysílali u nás v televizi? To si z dětství pletu Angeliku s jiným filmem s něktorou z těch dalších krásných žen z té doby, např. CC nebo BB?

ako som už spomenula filmy vysielali až v rokoch 1988-89
a "čírou náhodou" ju vysielali presne na minútu v Slovenský aj Českej Televízii časoch keď sme chodili
štrngať klúčmi do ulíc .... teda v časoch naplánovaných demonštrácií

takže ak by sa nám spätne podarilo zistiť dátumy tých veľkých celonárodných demonštrácií,
tých čo sa v rovnakom čase zámerne skoordinovane demonštrovalo vo všetkých veľkých mestách v republike,
v Prahe, Brne, Ostrave, Bratislave, Košiciach atď, tak vieme presne kedy Angelika prišla do televízie ....

V mojom detstve sa dostali do telky aspoň iné historické francúzke filmy ako Diablová krása,
Fanfán tulipán, Traja mušketieri atď. Mnohé z nich sa kostýmami a výpravou Angelike opticky veľmi podobali.

Mile damy,

diky Miriamce se mi dostalo te cti, precist si od zacatku puvodni verzi Angeliky (zkousel jsem ve ctecce cist i Integrale, ale ctecka si nerozumi s poznamkami a vsechny nove dodane pasaze jsou jakoby zacernene).

Momentalne ctu uplne poprve Nezkrotnou Angeliku, ktera me stale a znovu prekvapuje daleko vyssi urovni brutality, ktere se ani jeden z filmu rozhodne nepriblizuje (i kdyz paty film zacina bitkou, vyrizovanim uctu mezi Joffreyem a markyzem D'Escravil----em - UPDATE: d'Escrainvillem- a pokracuje bicovanim).

Otazka: je mozne, ze se lisi vydani z Ceskoslovenskeho spisovatele a toho z Ikaru/Knizniho klubu, pomineme-li fakt, ze prvni tri dily vysly puvodne rozdelene do dvou svazku? Pokud se nepletu, Angelika se do Versailles hned tak nevrati, proto me prekvapila absence sceny, kterou si pamatuji z drivejsiho cteni a kterou bych zaradil do Angeliky a krale:

Vzpoura remeslniku pri stavbe Versailles, pri ktere ma byt popraven i Angelicin bratr Gontran - ve skenu vydani z Ceskoslovenskeho spisovatele Angelika navstivi Gontrana, protoze chce portrety svych deti. Gontran ji rekne, ze na to tezko bude mit cas, protoze dozorci je pousti domu jen na nedeli. Nicmene ji ukaze sal, na kterem zrovna maluje strop - pripadne ho nedavno domaloval a za predobraz boha Marta si vybral Angelicina manzela Philippa.
Nicmene si vybavuji scenu, kdy ma byt Gontran popraven a Angelika bezi rychle za kralem, aby mu dal milost. Ukazuje mu v gestu na strop s tim, ze tohle jeji bratr namaloval. Kral se rozhodne dat mu milost, ale uz je pozde...

A nebo byla tahle scena ve filmu? Ty uz jsem taky par let nevidel...

Pokud vím, tato scéna je v knihách, tipovala bych Angelika a král, pamatuji si ji velmi dobře - Angelika nakonec dorazí pozdě, přestože milost pro bratra vyprosila...

Scéna s namalovaným Philippem je v knize Angelika a král I:

„Gontrane, chtěla bych vidět ten strop, co jsi maloval nedávno. Připadal mi nádherný.“
„Namaloval jsem boha války. A válka na sebe nedala dlouho čekat.“
(...)
Došli doprostřed sálu a zvedli oči ke klenbě s velkými pestrobarevnými plochami mezi žebry ze zlacené štuky. Bůh Mars se tam vznášel na pozadí vycházejícího slunce a z jeho těla a tváře jako by vycházela zář a kontrastovala s dlouhými tmavými siluetami vlků, kteří táhli jeho vůz.
„Ach, Gontrane,“ vyjekla Angelika nadšeně, „podobá se Filipovi.“

(kopírovala jsem z pdf, takže nevím čísla stran tištené knihy, ale je to kapitola 10)

A už jsem to dohledala... Gontran zemře až v díle Angelika se bouří... proto to nemůžeme v předešlých knihách najít!

Kapitola 4 první části:

Konečně se řemeslníci vzdali. Druhého dne za úsvitu odvedli jejich předáky na lesní mýtinu naproti zámku poblíž načatého vodního příkopu, kde měl i být oběšeni. A právě v okamžiku, kdy jim kladli oprátku na krk, ho Denis poznal: Gontran! Jejich bratr Gontran! Se zakrváceným čelem, zdivočelým pohledem, v roztrhaných šatech pocákaných barvami, s velkýma rukama rozežranýma kyselinou – Gontran de Sancé de Monteloup, jejich bratr malíř!
Mladý důstojník vykřikl: Toho ne! Vrhl se před staršího bratra a zakryl ho vlastním tělem. Nemohou se dopustit takové hanebnosti: oběsit někoho z rodu Sancé de Monteloup.

(...)

Přišli pozdě. Gontran de Sancé de Monteloup zemřel na větvi dubu přímo proti versailleskému zámku, nehybné bílé skvrně v padajícím soumraku.

PenelopaW píše:

A už jsem to dohledala... Gontran zemře až v díle Angelika se bouří... proto to nemůžeme v předešlých knihách najít!

P.S. Scéna ve filmu nebyla. Gontran ve filmu nevystupuje.

PenelopaW píše:

A už jsem to dohledala... Gontran zemře až v díle Angelika se bouří... proto to nemůžeme v předešlých knihách najít!

Kapitola 4 první části:

Konečně se řemeslníci vzdali. Druhého dne za úsvitu odvedli jejich předáky na lesní mýtinu naproti zámku poblíž načatého vodního příkopu, kde měl i být oběšeni. A právě v okamžiku, kdy
jim kladli oprátku na krk, ho Denis poznal: Gontran! Jejich bratr Gontran! Se zakrváceným čelem, zdivočelým pohledem, v roztrhaných šatech pocákaných barvami, s velkýma rukama rozežranýma
kyselinou – Gontran de Sancé de Monteloup, jejich bratr malíř!
Mladý důstojník vykřikl: Toho ne! Vrhl se před staršího bratra a zakryl ho vlastním tělem. Nemohou se dopustit takové hanebnosti: oběsit někoho z rodu Sancé de Monteloup.

(...)

Přišli pozdě. Gontran de Sancé de Monteloup zemřel na větvi dubu přímo proti versailleskému zámku, nehybné bílé skvrně v padajícím soumraku.

Tu scenu, ve ktere se A+G kochaji freskou, jsem v Angelice a krali cetl.

Ze by Denis sel prosit o milost krale, dostal ji, ale prisel pozde? Cim to, ze si oba pamatujeme, ze to byla Angelika? :-)

Fingon píše:

Ze by Denis sel prosit o milost krale, dostal ji, ale prisel pozde? Cim to, ze si oba pamatujeme, ze to byla Angelika? :-)

Protože to byla ona .

PenelopaW píše:

Fingon píše:

Ze by Denis sel prosit o milost krale, dostal ji, ale prisel pozde? Cim to, ze si oba pamatujeme, ze to byla Angelika? :-)

Protože to byla ona .

No, uz je to strasne davno, co jsem 5. a 6. dil cetl... momentalne mam dojem, ze Ludvik XIV. ji po navratu od stredozemniho more porucil, aby se okamzite vratila do Versailles a zaujala sve pravoplatne misto u dvora (a v jeho posteli, jak Angelika podotkne, ctouc mezi radky), ale ona radsi vzbouri kraj a s kralem se vubec nepotka. No, uvidime, momentalne Mulaj Ismail zabil Savaryho (!) a Angelika mu byla privedena zahalena v sedmi zavojich, uz to nebude dlouho trvat a osvezim si i knihu o Buricce z Poitou.

Kazdopadne me v tuto chvili zaujaly dve veci:

- cviceny leopard, ktery v noci hlida zahrady palace (nedavno jsem hral hru belgickeho designera Benoita Sokala "Paradise" https://www.youtube.com/watch?v=lOTd1PWNMzU, ktera se jako jedna z mala odehrava v Africe (byt ve fiktivni zemi), hrac hraje za zenu, ktera je na zacatku pribehu zavrena v haremu a po nocich je do zahrad rovnez vypusteny cerny leopard. https://www.youtube.com/watch?v=5A8jGrZKiRE. Co na tom, ze se pribeh odehrava jakoby v soucasnosti a ze jde o neco na zpusob Apokalypse Now/Heart of Darkness... Coz me privadi k myslence, jak malo toho vlastne o zivote v haremu vlastne vim. Byla to bezna praxe, nebo...?

- barbarsky zvyk vystavovat utate hlavy, ktery ale nalezneme i v Evrope a ani ne moc casove vzdaleny od Angeliky. Kdyz bylo po bitve na Bile hore na Staromestskem namesti popraveno onech sedmadvacet ceskych panu, hlavy byly rovnez vystaveny na mostecke vezi...

- jeste barbarstejsi zvyk kastrovat (muze) a vytvaret tak eunuchy, kterym se vyznacovali Arabove, stari Egyptane, ale i stari Cinane. Podobne jako pani Golonova bychom nemeli zapomenout ani na kastraty evroprske, ve sluzbach cirkve svate (predstava vyklesteneho Cantora jiste neni neprijemna nejen Angelice).

PenelopaW píše:

Fingon píše:

Ze by Denis sel prosit o milost krale, dostal ji, ale prisel pozde? Cim to, ze si oba pamatujeme, ze to byla Angelika? :-)

Protože to byla ona .

Nebola!

Do večera musí Denis získat od krále milost.
On, prostý důstojník, se má dostat až ke králi! Nikoho neznal.
„Kdybys tu byla, Angeliko, bylo by to jednoduché. Ještě dva měsíce předtím jsi byla u
dvora, král viděl jen tvýma očima, stačilo by jediné tvé slovo. Proč, proboha, proč jsi zmizela v plné
slávě, na vrcholu kariéry? Ach, kdybys tu byla!“

Fingon píše:

Mile damy,

diky Miriamce se mi dostalo te cti, precist si od zacatku puvodni verzi Angeliky (zkousel jsem ve ctecce cist i Integrale, ale ctecka si nerozumi s poznamkami a vsechny nove dodane pasaze jsou jakoby zacernene).

Ja som ti poslala verziu s mojimi poznámkami? Tú vysrdiečkovanú ?

Tak ti pošlem ešte raz vo worde aj v PDF - tentokrát bez poznámok - mne to išlo v čítačke normálne.

moirra píše:

PenelopaW píše:

Fingon píše:

Ze by Denis sel prosit o milost krale, dostal ji, ale prisel pozde? Cim to, ze si oba pamatujeme, ze to byla Angelika? :-)

Protože to byla ona .

Nebola!

vida, jak mne paměť zase ošálila!!! Moirra má pravdu, nalistovala jsem si to v knize a opravdu prosil Denis... A krále přesvědčil až argument, aby se podíval, jaké malby Gontran vytvořil...

Taky mu v té neúspěšné snaze zachránit Gontrana pomáhal jeho bratr "kněz" Albert. Oba koneckonců Gontranova smrt zavedla zpátky do Poitou. Denise na Monteloup a Alberta do Nieulského kláštera...