PenelopaW píše:

fantina píše:

Co ve fr. ose ale podle mě moc nesouhlasí, je příchod Angeliky a Colina do Ceuty ... leden by byl moc brzy a ještě jsem nepřišla na to, podle čeho to takhle spočítali. Já, když to pro změnu beru zpětně, tak mi vychází spíš konec března, protože ... na Plessis se vrátila až v květnu (viz A. se bouří, první část Oheň doutná, kap. 2), předtím absolvovala jízdu z Marseille, která včetně několikadenního vězení, nešťastného potratu a boje o život po ztrátě krve mohla trvat tak 14 dnů, cesta z Ceuty do Marseille by měla trvat tak 15 dnů, max. tři týdny. Než odjela z Ceuty, tak se ještě pár dní léčila z vyčerpání. Takže cca 1,5 měsíce by mělo uběhnout od příchodu do Ceuty do návratu na Plessis.

Takto jsem sestavila z knihy Nezkrotná Angelika:

noc útěku z harému: Osman Ferradži zabit rukou Colina Paturela, ten vede Angeliku do židovské čtvrti přes zahrady Sidi Romanio, francouzského renegáta Josefa Gaillarda, uprchlí otroci se ukrývají u Maimoranových, židovské rodiny, do níž se přivdala Savaryho dcera

2. den po útěku z harému: Cavaillac a pan de Méricourt přináší uprchlíkům novinky, Mulaj Islail truchlí pro ztrátu svých jediných dvou přátel: Osmana Ferradžiho a Colina Paturela.

3. den po útěku z harému: Markýz de Koermeur se holí a debatuje s Angelikou o módě, Colin Paturel nutí všechny přísahat, že se o Angeliku nikdo nesmí pokusit. Rytíř de Méricourt informuje uprchlíky, že někdo vypustil falešnou zprávu o tom, že jsou na cestě do Santa Cruz. Večer se otroci maskovaní za Araby (a Jean-Jean Pařížan za žida) vydávají na cestu z židovského melláhu.

1. den po útěku z Meknésu: Uprchlí otroci k ránu prodávají velblouda, rozdělují si zavazadla a pokračují po stezce k břehům říčky, kde se přes den ukrývají v rákosí. Francis Arlésan málem prozrazuje úkryt, když začne radostí ze svobody zpívat. V noci pokračují v cestě na jih lesem v močálu.

2. den po útěku z Meknésu: Uprchlíci se skrývají v lese, v noci se snaží projít trnitými houštinami, kde Angelika ztrácí sandál, ale nakonec musí projít obydlenou osadou.

3. den po útěku z Meknésu: Colin Paturel Angelice ošetřuje zraněnou nohu. V noci při výstupu na skálu umírá Arlésan.

4. den po útěku z Meknésu: Colin Paturel sestupuje pro Arlésanovo tělo a bojuje s orlem, pohřeb Francise Arlésana.

6. den po útěku z Meknésu: Uprchlíci potkávají pastevce, kterým lžou, že mají namířeno do Meldžani, a Colin Paturel je následně zabíjí. Večer si uprchlí otroci pečou divoké brambory a Colin Angelice dává poslední zásoby vody. (Tři dny bloudili mezi rozpálenými pustými skalami. (…) Přesto druhý den narazili na dva maurské pastevce, hlídající na travnatém svahu ovce.)

7. den po útěku z Meknésu: Jean-Jean Pařížan pije zkaženou vodu ze studně. Večer přicházejí k oáze, kde je starý Caloëns napaden lvicí a markýz de Kermoeur umírá při obraně Paturela před lvem. (Nazítří sešli na rovinu.)

8. den po útěku z Meknésu: Benátčan Piccino, Jean-Jean Pařížan a Bask Jean d’Harrostegui večer vyrážejí napřed do Sebonské oázy na schůzku s Rabi Maimoranem, bratrem Zachariáše Maimorana (otec Savaryho zetě), neboť už mají 2 dny zpoždění. Colin s Angelikou zůstávají v jeskyni u oázky s umírajícím Caloënsem.

9. den po útěku z Meknésu: Caloëns v oáze umírá, po jeho pohřbu se Angelika s Colinem vydávají za ostatními. (Když se zešeřilo, tři muži chvíli postáli u hrobu bretonského šlechtice, a pak zmizeli v dálce. Starému Caloënsovi nic neřekli. Čím dál víc slábl. Blouznil vlámsky a křečovitě tiskl Angelice ruku silou umírajících. Veškerá houževnatost jeho odolného starého těla se soustředila k jedinému cíli, bojoval ještě celý další den. Večer se najednou vzepřel na lůžku a musel přijít silný Colin Paturel, aby ho udržel. Raněný s ním bojoval stejně energicky jako se smrtí. (...) „Pomozte mi s ním,“ požádal ji. „Hrob je už vykopaný. Musíme si pospíšit. Pak vyrazíme.“ (...) A znovu začala únavná cesta. Úplněk pohazoval po krajině široké stříbrné stíny.)

10. den po útěku z Meknésu: Angelika s Colinem přicházejí k Sebonské oázy na místo schůzky, na křižovatce nacházejí oběšeného Maimorana a Jean-Jean Pařížana. Colin nechává Angeliku v jeskyni poblíž křižovatky a jde do aduáru zjistit, co se stalo s Benátčanem a Baskem. (Přesto postupovali tak rychle, že druhý den kvečeru došli až k dubovému lesíku, kde se měli sejít s židem Rabim.)

11. den po útěku z Meknésu: Colin se vrací s informací, že zbylí dva přátelé byli umučeni a židovský melláh v Meknésu vypálen. Pohřbívá tělo Jean-Jean Pařížana a v noci se vydává na lov (Angelika si po probuzení myslí, že ji opustil). Následně Colin zabíjí hlídku čtyř Arabů, kteří ucítili kouř z jeskyně, s Angelikou si berou jejich oblečení a koně a vydávají se na další cestu.

14. den po útěku z Meknésu: Alkaidové se vydávají hledat zmizelé vojáky, později nacházejí opuštěné koně na úpatí pohoří Ríf a domnívají se, že je ukradli lupiči. (Obyvatelé aduáru zřejmě vyprávěli alkaidům, kteří tři dny nato vyrazili hledat zmizelé vojáky, že viděli projíždět dva jezdce, letící jako vlaštovky, a každý vedl zásobního koně.)

cca po měsíci? po útěku z Meknésu: Angelika s Colinem přicházejí k Ceutě, v noci se plíží k městu a do úsvitu čekají v moři na odjezd maurské hlídky, která před hradbami kontroluje cesty k městu, kudy metadoři převádějí uprchlé křesťany. („Ještě pár dní, a uvidíme Ceutu.“ „Kolik dní?“ zeptala se Angelika. Nedůvěřivý Normanďan to nechtěl blíže určit. Copak člověk ví? Budou-li mít štěstí, řekněme tak čtrnáct dní… Jenže když ho mít nebudou?) - A my víme, že štěstí neměli, Angeliku uštkl had, takže ji Colin musel nést, tudíž došlo ke zdržení (minimálně o týden??)

v Ceutě: Angelika a Colin jsou dopraveni do kláštera Otců Vykupitelů, Angelika je poté převezena do domu místního guvernéra de Los Cobos y Perrandes

3 dny po příchodu do Ceuty: Angelika se probouzí z horečky a setkává se s panem de Breteuil, vyslancem francouzského krále (Angelika pochopila, že její hostitelka děkuje Matce boží, že konečně uzdravila ubohou Francouzku, jež už tři dny blouzní rozpálená horečkou.)

4 dny po příchodu do Ceuty: Angelika se loučí s Colinem Paturelem, který se naloďuje na obchodní loď Bonaventura mířící do Východní Indie. (Druhý den se oblékla do francouzských šatů, které přivezl pan de Breteuil.)

Celá cesta tedy trvala cca 1 měsíc...

V knize je časový údaj akorát o tom, že otroci slavili Velikonoce a přišli Otcové vykupitelé.

Otroci navíc také plánovali útěk na období rovnodennosti:

„Všechno jde dobře,“ šeptal Savary a oči za brýlemi se mu leskly.
„Našel jste další ložisko minerální mumie?“ usmála se slabě Angelika. (…)
„Šest otroků se pokusí o útěk. Mají dokonalý plán. Nespolčí se s metadory, kteří často zradí ty, které mají dovést na křesťanské území. Shromáždili zprávy od otroků, kteří utekli a znovu je
chytili. Vytyčili si cestu až do Ceuty; kudy je třeba jít a čemu je třeba se vyhnout. Nejvhodnější čas nastane za měsíc či dva. Je to období rovnodennosti a Mauři už nespí venku, protože nemusí hlídat ani pole, ani ovocné sady. Jít se musí pouze v noci. (…)“

Nu a rovnodennost spadá na konec března: https://cs.wikipedia.org/wiki/21._březen

Jak víme, Angelice se povedlo útěk uspíšit, takže pokud by otroci prchali někdy v lednu, únoru, tak ten březen / duben jako měsíc příchodu do Ceuty docela sedí... (Záleží na tom, jak dlouho putovali samotní Colin s Angelikou poté, co ji uštkla zmije.) Kloním se tedy ale k tomu, že k útěku došlo 1671 (kdy i Velikonoce připadaly na březen), což počítám podle dalších událostí a zejména podle zmínky v Angelika se bouří, že v roce 1673 král poslal do Poitou speciální vojsko s cílem potlačit vzpouru:

1671 - útěk z harému, příchod do Ceuty, příjezd do Francie, Angelika se do října má podrobit králi, ale dochází k vyplenění Plessis
1672 - Angelika zjišťuje, že je těhotná, v červenci se narodila Honorina
1673 - Angelika po panu de Brienne vzkazuje králi pozdravy od Ozdůbky, ten posílá do Poitou speciální vojsko, Honorině je v tomto roce jeden rok

V létě jí byl rok. (...) První krůčky udělala v Parthenay toho dne, kdy se v malém obsazeném městečku zvonilo na poplach. (...) První slůvko řekla ten den, co zabili Lancelota de La Moriniere během prudké bitky na Machecoulských pláních. (...) Koncem léta se ještě vyhnuli hrozící porážce. (...) Když vzkaz králi vyřídili, zbledl. Zavřel se v pracovně a zůstal tam několik hodin sám, s obličejem v dlaních. Pak si dal zavolat ministra války a nařídil mu, aby užil všech prostředků k potlačení vzpoury v Poitou, ještě než přijde jaro.(...) Mezi pluky, jež král poslal do Poitou v roce 1673, byl také 1. pluk z Auvergne, velel mu pan de Riom, a pět nejslavnějších praporů z Ardennes. (s. 169)

PenelopaW píše:

A druhá úvaha: nevím, jak to měly ženy v baroku, ale pokud jako my dnes, tak za tu cestu pouští musela Angelika minimálně jednou mít menstruaci. V tomhle počasí, bez řádných menstruačních pomůcek (natož s dostatkem vody k osobní hygieně), to muselo být samo o sobě hodně velké utrpení... Takže chápu, že nějaké uštknutí hadem pro ni bylo něčím nepodstatným, co ani Colinovi nechtěla říct .

Vždycky jsem tu cestu do Ceuty vnímala hlavně z pohledu žízně a hladu, ale bez konkrétního osobního prožitku jsem si tam už nedovedla představit ještě pořádnou míru fyzického utrpení a vyčerpání, nemluvě o těch doprovodných ženských věcech. Jak píšu výše, asi bych radši přešla na islám, v klidu se nechala ovívat otrokyněmi a řešila jen to, jakou barvu bude mít příští bonbon a jestli si mám raději udělat mani nebo pedi... O to všechno obdivuhodnější je ten výkon, který Angelika podala!

jeanne píše:

Rozviň nám raději minifikci o Mulajovi a Rescatorovi.

jeanne píše:

Dámy k vaším itinerářům Angeličina zájezdu pouští... bych asi jen doplnila, že AG určitě žádný nesepisovala a nepočítala, protože psala román.........
A neumím si ani moc představit, že by se nějaká žena v 17. století nemytých lidí bez zubů omlouvala milenci za trochu nějaké krve co zbyla okolo

Tereza píše:

- A co neodolatelná tabákovo - fialková vůně J. d. P ? To bylo také jen ve fikcích nebo to byl románový fakt? Teď vážně nevím....
[/i]

mimi píše:

V knihách to doslova není napsáno, jak se pan hrabě věnuje hygieně. Představa elegantního, ale nemytého Joffreye, to mi prostě nejde dohromady.

mimi píše:

K příspěvku o hygieně, tak přidávám lázně na jednom ze zámkū pana hraběte, kde Margot Angeliku depilovala a masírovala.
Po příjezdu do Paříže šla Margot do lázní a byla zklamaná, že nejsou na takové úrovni jako v Toulouse.
Hugenoti si potápěli na čistotu. Jejich ženy měly rády čisté.ložnį prádlo.
V knihách to doslova není napsáno, jak se pan hrabě věnuje hygieně. Představa elegantního, ale nemytého Joffreye, to mi prostě nejde dohromady.

PenelopaW píše:

Ale dámy, toto vše jsme přece již probíraly v diskusi o hygieně :

Tereza píše:

PenelopaW píše:

Ale dámy, toto vše jsme přece již probíraly v diskusi o hygieně :

Mně se musí ledacos připomínat už na druhý den , a tyto diskuze proběhly v roce 2017, takže přijměte prostou omluvu za zdvojení těchto příspěvků.
I na Vás jednou dojde .

Precious píše: *

12 lis 2022, 10:17

.... a raz som tu položila otázku, či ste tušili, že Rescator je Joffrey. Teda tie čitateľky, čo predtým nevideli film. Teraz, keď tú knihu čítam, uvedomujem si, že to muselo byť každému - okrem Angeliky - jasné maximálne v polovici knihy. Rescator je v podstate prítomný od začiatku v celej knihe, aj keď nie priamo v deji, ale stále ho niekto spomína, hovoria o ňom, obdivujú ho alebo preklínajú. Napriek tomu, že "priamy vstup do deja" - teda stretnutie zoči-voči Angelike - má iba jeden, je zrejmé, že je jedným z hlavným protagonistov tohto dielu. Všetky informácie, ktoré o ňom čitateľ získava, ukazujú jediným smerom. Aj keď je pravda, že AG to občas zámerne zahmlí: napr. scéna na Malte po úteku z Kandie, keď si Angelika spomína na Rescatora a ako na ňu "uprene hľadeli žiariace oči v maske" (teda spomienky na fascinujúceho cudzinca bez tváre) sa končí vetou, že "máte návštevu človeka, ktorý videl vášho manžela." (očividne sa manžel neschováva, jeho tvár poznajú.)

„Vy plujete z Kandie? Co jste tam dělala?“
„Přibližně totéž, co tady,“ odtušila Angelika hořce. „Zajal mě křesťanský pirát a prodal jako otrokyni. Ale podařilo se mi uprchnout,“ dodala a vyzývavě na něho pohlédla.
„Takže jste opravdu ta francouzská otrokyně, kterou Rescator vydražil za nehoráznou cenu dvou galér a která mu týž večer uprchlá?“
„Ano, jsem to já.“
Mezzo Morte se hurónsky rozesmál. Vyskakoval a plácal se po stehnech a oba jeho miláčkové ho oddaně doprovázeli hlasitým jekotem. Když se poněkud uklidnil, zeptal se jí, jak tomu čaroději Středomoří dokázala uprchnout.
„Zapálila jsem přístav,“ prohlásila Angelika a přeháněla jen trochu.

Mezzo Morte se znovu začal dusit smíchem a Angelika dostávala zlost. Je ten muž snad blázen? Nebo začíná šílet ona? Renegát se nebyl s to ovládnout, smíchy mu tekly slzy. Chvílemi jeho veselí trochu polevilo, pak jako by ho znovu napadla nějaká komická maličkost, kterou si právě uvědomil, a znovu vybuchl.

Precious píše: *

12 lis 2022, 15:18

filmový Mezzo Morte je oproti knižnému len taký slabý odvar, resp. niečo úplne iné. Ako sám hovorí, je len "obyčajný obchodník" a v podstate je to taký sympatický pán.

Precious píše: *

12 lis 2022, 10:17

a raz som tu položila otázku, či ste tušili, že Rescator je Joffrey. Teda tie čitateľky, čo predtým nevideli film.

moirra píše: *

13 lis 2022, 17:06

napadlo ma že by sme si, ako správni detektívi , mohli spraviť zoznam indícií

PenelopaW píše: *

13 lis 2022, 13:42

Když se tu naposledy dělal podobný "výzkum", ukázalo se, že většina lidí četla knihy až po filmu, takže wow efekt z Rescatorova odhalení se nekonal. Ale taky by mě zajímalo, jestli někdo váhal stejně jako Angeliky, aby pak v dílu Angelika a její láska šel do kolen z toho nečekaného odhalení a říkal si, kolik náhod Angeliku a Joffreye svedlo dohromady a kolikrát mu utekla těsně před cílem .

Precious píše: *

13 lis 2022, 18:46

Uvedomujem si, o čo všetko sme prišli tým, že sme skôr videli film. Mohli sme počas dvoch- troch dielov zažívať taký rollercoaster emócií, len si to predstav! Možno by som od zlosti aj hodila knihu do kúta, ako sa mi to už raz stalo, keď som nebola spokojná s tým, ako to autorka napísala.

moirra píše: *

13 lis 2022, 18:53

Ja sa musím s pokorou priznať že ke´d som prvý krát čítala Integrale tak ma tam niečo tak veľmi vytočilo, že som ju hodila do kúta. Iba si už neviem spomenúť čo, ale myslím že to bolo tým že tam je všetko poprehadzované.
Možno preto Nadja tak váha okolo vydania posledného dielu - má obavy či budú alebo nebudú čitateľky spokojné.

Mňa napríklad vytočilo aj to že sa Angelika a Joffrey v Quebecu vzájomne podviedli.

Precious píše: *

30 lis 2022, 19:00

Moirra, tie šaty sú nádherné! Ako z rozprávky! Pri pohľade na ne vôbec neodsudzujem svoje pubertálne ja, ktoré sa chcelo obliekať ako Angelika! (A priznávam, že by som si takéto šaty rada vyskúšala aj o tri desaťročia neskôr! )

Precious píše: *

30 lis 2022, 19:00

Pokračujem v Neskrotnej Angelike a včera som čítala scénu, ako Mezzo Morte ukazuje Angelike popravených Mohameda Rakiho a Aliho Mektuba a vraví jej, že jej manžel zomrel na mor. Hovorí jej, ako jej manžela opisoval Mohamed Raki: s jazvami na tvári, vysoký, štíhly, tmavovlasý. V tejto scéne je prítomný aj Veľký eunuch Osman Ferradži. Žeby ho nenapadlo, že ten manžel by mohol byť Rescator? Videl predsa Rescatora bez masky... No možno mu to spojenie nedošlo, možno bolo v tom čase bežné stretávať zjazvených ľudí. Ale určite začal nad tým špekulovať, keď "veštil" Angelike osud z hviezd. Možno práve vtedy si to uvedomil a preto poslal Rescatorovi správu, aby si prišiel pre Angeliku...

PenelopaW píše: *

19 úno 2023, 22:20

To si skoro říká o to pomučit Joffrey v nějaké fikční verzi příběhu .

PenelopaW píše: *

19 úno 2023, 22:20

Přijde mi to jako solidní úlet, obzvlášť když si představím, že čtenářka českého vydání narazí na čtenářku toho německého původního a pustí se spolu do diskuse o Joffreyově útěku a o časové ose. Němka se bude divit, o jaké tajné chodbě, Vincennes a Gassincourtu je řeč, Češka ji bude přesvědčovat, že si spletla knihy a mluví o Monte Christovi .

PenelopaW píše: *

19 úno 2023, 22:58

Přidávej .

(...) a tá historka nie je pravdivá. Guvernér si to vycucal z prsta.

Keď ho kráľ zahnal do kúta opakovanými otázkami o väzňovi, ktorého nikdy nemal za svojimi múrmi, hoci bol predurčený štyri roky trápiť sa v jednej z jeho kobiek, nevedel si dať inú radu, ako kráľovi rozpovedať mystifikáciu o pokuse o útek a mŕtvole, ktorú vyplavilo more na breh. Jeho veličenstvo upokojil sfalšovanými dokumentmi.

Joffreyov útek

V skutočnosti gróf Peyrac tiež ušiel a máme všetky dôvody domnievať sa, že sa utopil, ale v Seine a to len niekoľko hodín po tom, čo opustil Paríž pod dozorom Arnauda de Calistère.
Tento bývalý mušketier a súčasný podriadený policajný agent sa mi k tomu priznal. Tu sú spisy jeho správy. S rizikom, že sa kráľovi znepáčim - moje zdroje sú spoľahlivejšie ako jeho... veď ani kráľovi niekedy veľmi nezáleží na tom, aby poznal holú pravdu."
Policajt vytiahol z vrecka starého kabátca zväzok papierov. Angelika si ho trasúcou sa rukou vzala.
To, čo na nich bolo napísané, sa odohralo v čase, keď dohasínali posledné plamene pohrebnej hranice na Place de Grève a Angelika, opustená všetkými, sa v agónii zvíjala na jednej z úbohých postelí v nemocnici Hôtel-Dieu pri narodení malého Cantora.
V tichu rozľahlého kraja vtedy odplávala ponurá bárka zahalená tajomstvom...
"... K polnoci sa bárka, ktorá nás prevážala spolu so zajatcom, zastavila pod Mantes a zakotvila na strmom brehu. Všetci sme si trochu oddýchli, ja som nechal strážcu pri väzňovi. Od chvíle, keď sme ho prevzali od kata, väzeň nejavil známky života. Museli sme ho preniesť podzemnou chodbou, ktorá vedie z pivnice Modrej vinice do prístavu. Odvtedy ležal takmer bez dychu pod kopou sena...
Seno...
Angelika sa pokúsila predstaviť si to zmučené telo, oblečené v bielej košeli odsúdencov na smrť.

PenelopaW píše: *

19 úno 2023, 22:20

Přijde mi to jako solidní úlet, obzvlášť když si představím, že čtenářka českého vydání narazí na čtenářku toho německého původního a pustí se spolu do diskuse o Joffreyově útěku a o časové ose. Němka se bude divit, o jaké tajné chodbě, Vincennes a Gassincourtu je řeč, Češka ji bude přesvědčovat, že si spletla knihy a mluví o Monte Christovi .

PenelopaW píše: *

13 lis 2022, 13:42

Když se tu naposledy dělal podobný "výzkum", ukázalo se, že většina lidí četla knihy až po filmu, takže wow efekt z Rescatorova odhalení se nekonal. Ale taky by mě zajímalo, jestli někdo váhal stejně jako Angeliky, aby pak v dílu Angelika a její láska šel do kolen z toho nečekaného odhalení a říkal si, kolik náhod Angeliku a Joffreye svedlo dohromady a kolikrát mu utekla těsně před cílem .