ZLATO - Joffreyov koníček či posadnutosť ?

V tomto vlákne by som sa chcela zaoberať Joffreyovou ťažbou zlata, či už uňho na juhu v Salsigne, pre Marockého sultána v Sudáne, alebo neskoršie v Novom Svete, a samozrejme aj ťažba striebra pre sultána z Constantinopolu. Joffrey sa stal nepopierateľne špecialistom na ťažbu a spracovanie vzácnych kovov. Ale aj ich pašerákom.

Keď Joffrey prenajímal od Angelikynho otca striebornú huť, bol už bohatý ale podľa môjho názoru ťažbu v Salsigne ešte celkom na plné obrátky rozbehnutú nemal. Keď Angeliku tesne pred sobášom vybrali s kláštora v Striebornej huti sa tažilo 3 roky - to znamená od roku 1653. Z ohľadom na to že Joffrey predtým precestoval celý svet som to ani nijak ináč neočakávala.

Hľa čo odpovedá Angelike o tom prečo sa tým všetkým toľko zaoberá:

"Takže v těch tajemných laboratořích, co střeží Kouassi-Ba, se věnujete fyzikálním pokusům?"
"Ano i ne. Mám několik fyzikálních přístrojů, ale především dělám chemické pokusy s kovy, například se stříbrem a zlatem."
"Alchymie," vydechla vzrušená Angelika, před očima se jí mihla vidina zámku Gillese de Retz.
"Proč vůbec pořád tak toužíte po zlatu a stříbru?" zeptala se najednou prudce. "Zdá se, že ho hledáte všude, nejen ve vaší laboratoři, ale i ve Španělsku, v Anglii a dokonce i v tom dole na olovo v Poitou, který patřil mé rodině a podle Molinesa máte další zlatý důl v Pyrenejích. Na co potřebujete tolik zlata?"
"K tomu, aby byl člověk svobodný, potřebuje spoustu zlata a stříbra, madame. A víte, co říká mistr André Le Chapelain na začátku učebnice Umění milovat: Aby se člověk mohl věnovat lásce, nesmí mít materiální starosti."

Na chvíľku sa pozrime na baňu v Salsigne, o ktorej som tu už kedysi niečo napísala:

Takto vyzerá Salsigne a okolie, na upätí Čiernej hory v Languedocu:

Zmienka o výskyte zalta v potokoch či riečkach na úpatí Čiernej Hory sa zjavila už v zápiskoch starých Rimanov - presnejšie povedané spomínal to vo svojich pamätiach Július Cézar. Zlato sa tam ťaží až dodnes a patrí k najväčším ložiskám zlata v Európe.

Takto vyzerá tá baňa dnes, o 359 rokov po Toulouskej svadbe neskor takže som už trochu pochopila Zeitounovu víziu, i keď mal rozmýšľať ze takáto diera tam vznikla až po vyše troch storočiach ťažby:

France, la Mine d'Or (Gold Mine) de Salsigne



A keďže sa nám tu medzičasom všetko krásne prelína, na tomto mieste mi nedá nespomenúť Joffereya s Terezinej fikce ktorý spriada svoje plány na baňu:

Citovat:

Na terase, s nohama nataženýma na taburetu, se sklenkou vína a doutníkem, s hlavou zakloněnou a očima upřenýma ke hvězdám zářícími jako nejcennější diamanty, začínal plánovat své další kroky.
Už cestou domů celou situaci pečlivě zvažoval. Molines byl těžký protivník. Ale o jeho nejlepším tahu neměl ani ponětí. Nedávno totiž objevil a koupil zdánlivě bezcenný a netěžitelný zlatý důl v Salsigne nedaleko Narbonne. S tímto zlatem a se stříbrem z Poitou dosáhne nebývalý zisk. Do Salsigne ale bude muset nejdříve hodně investovat. A bez záruky vlastnictví monteloupské nemovitosti by se dopustil příliš velkého obchodního rizika. Nemínil své zájmy jakkoliv ohrozit. I on umí tvrdě hrát. Rozhodl se. Za cenu dočasných ztrát pozastaví obchody s baronem de Sancé. Bez prostředků toulouského hraběte vydrží ten prostý muž nejvýše půl roku. Potom nebude mít na výběr a kývne na prodej.Ale Molines byl silnější hráč, než si byl ochoten připustit. Myšlenky se mu totiž stále vracely k té zatracené šachovnici. Ale ne k partii o důl.

Tereza píše: *

30 kvě 2021, 16:20

Joffrey de Peyrac odjel do Ameriky 1671, Angeliku naložil v La Rochelle 1676, 1681 odjíždí do Francie. Měl tedy na všechny ty záležitosti okolo těžby zlata - mapování, průzkum, potřeboval k těžbě muže, materiál, to vše v divočině, v zimě, musel vykomunikovat příměří s indiány + stovka dalších jiných záležitostí ....je toho hodně na tak krátký čas a v takových podmínkách. Proto jsem v této otázce zbohatnutí skeptická bez ohledu na to , že měl pan S. G. geologické vzdělání.

Veď práve preto to ešte nemal dokončené keď sa zjavila Angelika.

Podľa mňa samozrejme niekde ešte časť Rescatorovho bohatstva uloženú má ( tým nemyslím banky, kde tiež niečo má) - na to som v kánone našla indície - ale to si suší na neskoršie, ako rezervy v Európe. Z kánonu vyplýva že v la Rochelle boli preto že sa chystal predať niečo z vylovených pokladov.

Ale teraz poďme k veci: Ja som pôvodne nebola na správnej ceste keď som špekulovala tisíc a jeden dôvodov prečo Joffrey chystal výpravu do vnútrozemia a hlavne prečo vravel Angelike že musia vydržať ešte jednu jedinú zimu.

A napokon som našla odpoveď: Joffrey narazil na zlatú žilu. Indície mu podľa mňa poskytla riečka ktorá bola podľa indiánov posvätná. (tak ako kedysi riečky na úpätí čiernej Hory v Languedocu) Nuž bola posvätná lebo sa v nej zrejme dali nájsť kúsky zlata - tým pádom Joffrey, medzičasom už skúsený geológ, hľadal ložisko práve tam - a mal šťastie.
V roku 1676 mal už hodne vykopané, ale ešte nemal natavené - lebo najskôr musel postaviť príslušenstvo. A práve to v tú zimu vo Wapassu zrealizovali napriek všetkým ťažkostiam ako sa dozvedáme v kánone.

Pôvodne mal Joffrey prevnosť Katarunk na skok od Wapasssu - čo by mu umožňovalo pohodlnejšiu prácu - ale nie príliš blízko aby sa Wapassu nedalo tak ľahko nájsť - ako sa tiež spomína v knihe. To preto lebo nechel aby zvedavci vedeli čo tam robí.
Lenže keď Angelika našla vonku zmrznutých prišelcov z Quebcu, a títo videli zlaté tehličky - už to, čo am vlastne robí utajené nebolo.

Pozrime sa na indície z knihy, ktoré potvrdzujú že síce konečne našiel ložisko, a kým on bol v Európe kopalo sa o dušu, ale natavené ešte nič nemal. A kopalo sa v rokoch 1675 a 1676:

Hrabě jeden z nich zvedl ke světlu svíček a lamp.
„Tady je ovoce naší práce. Za ty poslední zimní měsíce jsme usilovně pracovali, oddělovali jsme zlato od rudy vytěžené v létě. Každý ingot váží buď tři libry čistého zlata, nebo tisíc sedm set uncí. Je to první část podílu, dám vám ji dnes večer k vánocům. Výsledek předčil naše očekávání. Uvědomte si, že naše celková produkce zlata je celkem asi 150 000 liber, tedy víc než celoroční rozpočet Kanady. Takže se nám námaha vyplatila. Představte si, že v minulém století rodina Medici, nejbohatší na světě, vlastnila pouze 100 liber zlata. My jsme ze země vytěžili jednou tolik za dva roky. Jsme bohatší než Medicejští

moirra píše: *

30 kvě 2021, 17:19

Za ty poslední zimní měsíce jsme usilovně pracovali, oddělovali jsme zlato od rudy vytěžené v létě.[/color] Každý ingot váží buď tři libry čistého zlata, nebo tisíc sedm set uncí. Je to první část podílu, dám vám ji dnes večer k vánocům. Výsledek předčil naše očekávání. Uvědomte si, že naše celková produkce zlata je celkem asi 150 000 liber, tedy víc než celoroční rozpočet Kanady. Takže se nám námaha vyplatila. Představte si, že v minulém století rodina Medici, nejbohatší na světě, vlastnila pouze 100 liber zlata. My jsme ze země vytěžili jednou tolik za dva roky. Jsme bohatší než Medicejští[/i][/b]

Přesně vím, proč jsem tuto informaci v knize přešla. Na čtyřech řádcích textu je několik přepočtů a porovnání - kolik měla Kanada ( velkou váhu jsem jejímu bohatství nepřikládala) , Medicejští a oni, ignoty, unce, libry. Přeloženo - prostě se jim tam v horách tak trochu zadařilo.
Teď jsem teprve koukla na jednotky hmotnosti - a pokud libra tenkrát je to co libra dnes 1 libra = 454 gramů , pak 150 000 liber = 68 100 kg(???) = 68 tun?

neviem ako si si dosadzovala do rovnice ale aj keď som použila dnešné hodnoty mne podľa aktuálnych údajov zjednodušenou metódou vyšlo že Medici keď vlastnili 100 Libier zlata tak mali 37,3 KG zlata

https://cs.wikipedia.org/wiki/Troysk%C3%A1_unce

a keďže Joffrey vraví že za dva roky vyťažil o polovicu viacej tak mal 55,95 KG zlata

myslím že niečo nesedí s tou informáciou o 150 tisíc libier ktorú si ty hodila do rovnice - lebo keď Medici vlastnili 100 Libier tak Joffrey vlastnil 150 Libier - logicky keď vraví že o polovicu viac

toto však bolo na tú dobu neuveriteľné bohatstvo! a verím tomu že toľko vtedy nevlastnilo ani Nové Francúzsko (Kanada)

priznávam však dobrovoľne že som išla podľa informácie v nemeckej knihe - že by bol zasa nejaký škriatok v preklade?

Už to mám: U Libier sa zrejme hovorí o peniazoch? Preto som ju vtedy ignorovala čo sa týka váhy. Pritom informácia je v Nemeckej knihe tak že vyťažili rovnaké množstvo (o polovici viac ako Medici, korí mali iba 100) - ale Libry sa vzťahujú na hodnotu - vraví s že hodnota tých zlatých tehličiek je 150.000 Libier čiže vyššia ako ročný štátny rozpočet novej Francie.

Veď to je aj logické! Už niekto niekedy počul že by sa štátny rozpočet počítal na váhu?
(Viď: tedy víc než celoroční rozpočet Kanady.)

no vidíš keďže aj som šla na to jednoduchšou cestou- dospela som rýchlo k správnemu výsledku - a v Nemeckej knihe je napísané ako váha PFUND a ako mena LIBRA tam sa to nemieša. Ale v českom preklade sa to pre toho kto si nedal pozor že sa hovorí o rozpočte celkom pomiešalo.

moirra píše: *

30 kvě 2021, 17:19

Výsledek předčil naše očekávání. Uvědomte si, že naše celková produkce zlata je celkem asi 150 000 liber, tedy víc než celoroční rozpočet Kanady. Takže se nám námaha vyplatila. Představte si, že v minulém století rodina Medici, nejbohatší na světě, vlastnila pouze 100 liber zlata. My jsme ze země vytěžili jednou tolik za dva roky. Jsme bohatší než Medicejští[/i][/b]

Do rovnice jsem dosadila jeho celkovou produkci zlata ......nějak mi tam ty nuly neseděly, ale nedošlo mi, že se mluví o rozpočtu a pak o libře
jako o jednotce hmotnosti. A ani jsem nevěděla, jestli se hodnota libry neměnila .Prostě není libra jako libra.

A potom ještě - co je jednou tolik? Jednou tolik je správně krát jedna , to znamená stejně. Jednou tolik je ale hovorově krát dva. Takže se v tom vyznej. Dívala jsem se na správný význam, který musí vycházet z jazykového citu, nicmémě jednou tolik a dvakrát tolik jsou dvě různá spojení a měla by mít různý význam, přitom tomu tak pravděpodobně není.

Takže závěr : není libra jako libra a jednou tolik je stejně jako dvakrát tolik
Závěr : jdu si dát štamprli

Neboli se ty čtyři řádky prostě ztratily v překladu ....

Tereza píše: *

30 kvě 2021, 19:57

A potom ještě - co je jednou tolik? Jednou tolik je správně krát jedna , to znamená stejně. Jednou tolik je ale hovorově krát dva. Takže se v tom vyznej.

Libra nieje ako libra ako vidíš v tom linku na Wikipedii drahé kovy majú svoje špeciálne jednotky váhy.

No ale v jednom máš zasa ako matematička pravdu: fakt teraz neviem ako som kedysi došla na to že to malo byť o polovicu viac - lebo fakt jednou tolik má byť dohromady dvojnásobok! To by teda bolo 37,3 KG zlata krát 2 to je 74,6 KG

No už viem ako som na to došla: Wir haben in weniger als zwei Jahren um die Hälfte mehr aus der Erde gewonnen ....

Preklad z Nemčiny: my sme za dva roky zo zeme vyťažili o polovicu viacej.

Takže mi zasa nezostáva nič iné ako pozrieť do Francúzkeho originálu.

No tak tu to máme: Zlato V HODNOTE 150 tisíc Libier

Songez que notre production d'or vaut un total de 150 000 livres, soit davantage que tout le budget annuel du Canada.

A samozrejme je tam aj že za dva roky vyťažili o polovicu viacej, rovnako ako v Nemeckej:

Nous avons extrait de la terre moitié plus en moins de deux ans.

Takže zostáva u tých 55,95 KG zlata

Upravil jsem příspěvek nad tebou , to abys věděla, co jdu právě udělat

Tereza píše: *

30 kvě 2021, 20:15

Upravil jsem příspěvek nad tebou , to abys věděla, co jdu právě udělat

A ja som svoj upravila tiež teraz by som si jednu štamprli zaslúžila aj ja!
PS: Dostanem včeličku?

PS2: toto pobavilo: a jednou tolik je stejně jako dvakrát tolik - aj keď to je v podstate pravda vysvetli to prváčkovi a začne nenávidieť matematiku

Dámy, Vaše propočty a přepočty mě pobavily, zejména to "jednou tolik" (tedy 1+1 neboli 1x2 ) z českého úryvku, z něhož Moirra udělala 1+1/2, protože vycházela z jiného úryvku .

U liber bych taky předpokládala, že jde o jednotku váhy, stejně jako byla unce, ne, že šlo o jednotku měnovou. To je totiž slovo, se kterým bojují ve francouzštině/češtině delší dobu. Libry mám zafixované pro Anglii, pro Francii livry. Ale dost překladatelů livry překládá jako libry. A přidejte k tomu zmínku o váze něčeho a nedorozumění je na světě...

Ťukám to tu na chytrém telefonu a ten mi "Moirra" opravil na "Moudrá" - náhoda??

PenelopaW píše: *

31 kvě 2021, 20:45

Ťukám to tu na chytrém telefonu a ten mi "Moirra" opravil na "Moudrá" - náhoda??

nene až tak moudrá som nebola - snáď len v tom že som ako ekonómka automaticky priradila k slovu rozpočet peniaze a nie váhu - ale s tým jeden a pol to som mala čírou náhodou že som mrkla do nemčiny - a v češtine som si ani len neuvedomila že to znamená niečo iné, kým ma na to neupozornila Tereza ktorá si ako matematička zasa okamžite všimla toto - čo ukazuje že každá si všimla niečo podla druhu povolania

veľa mojich rešerší pochádza zo starých časov - keď som si ešte bohužiaľ nerobila vždy poznámky ako a prečo som prišla k nejakému záveru a preto som tu nad tým musela špekulovať znova ako som došla k tomu výsledku

dokonale chápem Terezu že keď som začala operovať jazykovými verziami radšej si išla dať štamprlu a z tejto pološialenej vedeckej rozpravy radšej ušla

PS: inak keďže ja som počítala za použitia vyššie uvedeného linku z Wikipedie, od teba som teraz očakávala že na nás vytiahneš niečo v zmysle: ale v 17 storočí sa predsa drahé kovy vážili podla starých noriem

S tím stříbrem mi ještě připomeňte: Joffrey si přece bral Angeliku kvůli věnu - dolu. Ten ovšem chtěl zaonačit jako zástěrku pro pašerácké/obchodní aktivity se Španělskem, ne? (K čemuž využíval i baronovy muly.) A stejně tak se coby rescator Rescator věnoval tomuto koníčku - viz Angeličin objev v lodi Marseillana Pannassaveho.

PenelopaW píše: *

03 čer 2021, 09:02

S tím stříbrem mi ještě připomeňte: Joffrey si přece bral Angeliku kvůli věnu - dolu. Ten ovšem chtěl zaonačit jako zástěrku pro pašerácké/obchodní aktivity se Španělskem, ne? (K čemuž využíval i baronovy muly.)

Presne tak. V Striebornej Hute sa kedysi síce striebro ťažilo ale istotne ho tam už nebolo na tony. Naopak, zrejme ho tam bolo už tak málo že sa ťažba neoplatila, a preto baňa stála ľadom, kým sa nestala Angelikynym venom. Predpokladám že už dávnejšie hľadal niečo podobné - baňu v ktorej dokázateľne bol výskyt striebra aby si tam mohol potom pod rúškom ťažby roztavovať svoje olovné hrudy. Určite nechel riskovať a roztavovať svoj Španielsko-Anglický náklad niekde pri Toulouse Arcibiskupovi rovno pod nosom. Niekto s nezasvätených obyčajných pomocníkov, takých čo iba kopú alebo sú tam iba na iné hrubé manuálne roboty, si však musel všimnúť že sa tam deje niečo nezvyčajné, pretože inak by nevznikla táto legenda:

Barón de Sancé hovorí Angelike:

Mně nebyly ty důlní problémy nikdy moc jasné a nejsem si jist, jestli v tom není trochu čarodějnictví.
Říká se, že Fritz Hauer zná tajný způsob, jak udělat z olova zlato.

A tuto úryvky z knihy:

MOLINES: Problémy s olovem a stříbrem, obchod a cla nejsou téma pro ženy, zvlášť ne pro šlechtičny. Chov mul tím méně. Ale myslím, že vás znám, Angeliko, a tak si promluvíme jinak." (...)
Muly jsou jen fasáda celé záležitosti. Pokrývají běžné výdaje a získávají přízeň vojenské správy, které prodáváme kůže i zvířata. A hlavně můžeme díky nim svobodně cestovat, jsme osvobozeni od cel a daní a můžeme poslat na cesty hodně naložené karavany. Tak vyvážíme s nákladem mul do Anglie i olovo a stříbro. Při zpáteční cestě zvířata vezou pytle černé strusky, které říkáme, základ, potřebný pro důlní práce, což je ale ve skutečnosti zlato a stříbro, přicházející z válčícího Španělska přes Londýn."
"Nerozumím vám, pane Molinesi! Proč posíláte stříbro do Londýna a zas ho vozíte zpátky?"
"Přivážíme ho dvoj až trojnásobné množství. Co se týče zlata, hrabě de Peyrac vlastní v Languedoku zlatonosné ložisko. Až budeme mít Stříbrnou huť, výměnný obchod se vzácnými kovy, který pro něho organizuju, nebude vůbec podezřelý, zlato a stříbro bude oficiálně pocházet ze dvou dolů, které mu patří. A v tom spočívá náš skutečný obchod. Neboť, chápejte, zlato a stříbro, které můžeme vyrobit ve Francii, je jenom nepatrná část: my dovezeme, aniž na to přijde finanční správce a aniž zaplatíme clo, obrovské množství španělského zlata a stříbra. Ingoty, které předvádím směnárníkům, nemluví. Nemůžou dosvědčit, že nepocházejí se Stříbrné hutě nebo z Languedoku, nýbrž ze Španělska přes Londýn. Takže s požehnáním královské pokladny můžeme pod záminkou důlních prací dovážet velké množství drahých kovů a neplatíme ani daň z obratu, ani clo a nemusíme si pořizovat drahé těžební zařízení, protože nikdo netuší, kolik tady vyrábíme, a musí důvěřovat číslům, která hlásíme."

PenelopaW píše: *

03 čer 2021, 09:02

A stejně tak se coby rescator Rescator věnoval tomuto koníčku - viz Angeličin objev v lodi Marseillana Pannassaveho.

Presne tak. ja som si to s tými rescatormi a olovom dôsledne rešeršovala keď som písala fikčnú sériu Montpeliér. V nej sa mladý Joffrey po prvý krát stretáva s informáciami o rescátoroch s malým R (ako napísala pani AG je iba jedne Rescator z veľkým R) a tiež po prvý krát okrem chémie pričuchol aj k baníctvu a metalurgii. Podľa môjho názoru ho k tomu aby sa vôbec vydal hľadať zlato na úpätí čiernej hory inšpirovala okrem iného zmienka Júliusa Cézara o zlate v tamojších potokoch.
Ono totižto už starí Rimania vedeli ťažiť zlato zo zlatonosného pyritu spôsobom aký sa opisuje v knihe.

SAVARY OBJAVUJE NA LODI MELCHIORA PANNASSAVE OLOVO:

Objevila se začerněná tvář, zdvíhající padací dveře do podpalubí. Starý vědec se vysoukal otvorem a začal si jednou rukou utírat čelo; pozoroval přitom černý předmět, který držel v druhé.
Marseillan zvolal: „Nenamáhejte se, dědo, to dolů nepůjde. To je horší než kolomaz.“
„Podivná látka,“ usoudil vědec. „Vypadá to jako olověná ruda.“ Smýkla jimi mořská vlna a předmět ze staříkovy ruky upadl s kovovým zvukem na zem.
Melchior Pannassave se najednou rozčilil. „Nemůžete dávat trochu pozor? Kdyby to spadlo do moře, zaplatím tisíc liber pokuty.“„Olověné rudy ve vašich kruzích strašně podražily,“ prohlásil zamyšleně lékárník. (...)
Angelika se uvelebila na složené plachty na zádi, kde byla chráněná před větrem. Bez velké chuti žvýkala slané a kořeněné maso se sucharem, jímž Pannassave podělil cestující. Dívala se na kousek „pinia“ a z paměti se jí vynořovaly dávné vzpomínky. Přes všechno své vědecké vzdělání Savary zřejmě nevěděl, že to není surové olovo, ale roztavené práškové stříbro, které se hned po slití opálí sírovými párami, aby vypadlo ještě černější a špinavější. Byl to zastírací manévr používaný kdysi hrabětem de Peyrac při převozu stříbra z jeho Stříbrné huti do Španělska a Anglie a ona slyšela, že mnozí pašeráci ve Středomoří to dělají stejně.

Ja neviem ale myslím že tuto celkom prvý krát Angeliku napadlo že Rescator by mohol mať niečo spoločného z jej manželom:


Když se kolem poledne Melchior Pannassave zase při siestě natáhl na oblíbenou lavičku, Angelika si přišla sednout vedle něj.
„Pane Pannassave,“ oslovila ho tiše.
„Ano, krasavice?“
„Jen malou otázku. To stříbro převážíte pro Rescatora?“
Marseillan, který právě roztahoval velký kapesník a hodlal si ho položit na tvář, aby se chránil před sluncem, vyskočil.
Jeho žoviální výraz zmizel.
„Neslyšel jsem dobře, co jste říkala, paninko,“ odsekl suše. „O tom se nahlas nemluví,
jasný? Rescator je křesťanskej pirát, spojenej s Turkama a Maurama, je to nebezpečnej chlap a já ho v životě neviděl a vůbec po tom netoužím. A v podpalubí vezu olovo.“
„V mé zemi tomu horníci říkají ‚lech‘. Vy tomu říkáte pinio. Ale je to totéž: surové kamuflované stříbro, já to vím. Muly mého otce ho kdysi vozily až na pobřeží oceánu, kde se ty ošklivé černé kusy nakládaly bez královské pečeti na loď. Nemohu se mýlit. Poslechněte, pane Pannassave, já vám řeknu všechno.“


Toto bola skutočne romantická chvíľa:

Pak mu vyložila, jak hledá muže, kterého miluje a který se kdysi zabýval problémy těžby nerostů.
„A vy se domníváte, že na tom pracuje dál?“
„Ano.“
Neslyšel snad při nějaké příležitosti o velice vzdělaném muži, jenž kulhá a má znetvořený obličej?
Melchior Pannassave zavrtěl hlavou a zeptal se:
„Jak se jmenuje?“
„Nevím. Zřejmě si změnil jméno.“
„Ani jméno neví,“ zvolal Marseillan. „Och, musím uznat, že láska je opravdu slepá a může hory přenášet.“

Aj na Slovensku sa dá vyryžovať zlato

https://www.postoj.sk/197087/aj-na-slov ... sak-nie-je>

S upřímnou pokorou zděšeně zašeptala:
„Přece nemůžete vznést proti mému manželovi obvinění z čarodějnictví, pane arcibiskupe? Copak v zemi, kterou Bůh obdařil tolikerým bohatstvím a do jejíchž hlubin vložil čisté zlato, není vlastnictví zlata běžné?“
A dodala zlomyslně:
„Slyšela jsem ostatně, že i vy najímáte hledače, kteří propírají písek z Garonny a přinášejí vám zlaté valounky a prach, jimiž poté zmírňujete bídu lidu.“
„Vaše námitky nepostrádají smyslu, dítě. Ale právě proto, že vím, co vynáší dolování zlata ze země, vám musím říct: i kdybyste vymyla písek všech řek a vodních toků v Languedoku, nezískáte ani polovinu toho, co zřejmě vlastní hrabě de Peyrac. Věřte mi, jsem dobře informován.“
- O tom nepochybuji, pomyslela si Angelika, on taky ten obchod se španělským zlatem a mulami trvá už hezky dlouho…
Modré oči zaznamenaly její zaváhání. Trochu nervózně sklapla vějíř.

Super objav , samozrejme aj Fontenac, arcibiskup Toulouský ryžoval zlato, to by inak bola skvelá angelikologická aktivita keby bol nejaký veľký zraz na Slovensku.

Kto s vás už ryžoval zlato? ja už ano. V mladosti na čundráckom fleku na potoku v Karpatoch.

Vidíte že sa oplatí výmena názorov na fóre, a nie v zákulisí kde to iní nevidia a nepočujú. Ono totižto všetky objavy spravíme väčšinou pri takýcho intrakciách.

hlavne preto že vďaka tomu som sa dozvedela niečo hodne zábavné: Prevádzkovatelia poslednej ZLATEJ BANE v Europe
ktorá je samozrejme NA SLOVENSKU (Katarína by celkom iste povedala že čo ste mysleli že kde inde by mohla byť?)

očividne buď čítali Angeliku alebo sa zaúčali u Rescatora Oni totižto aby nemuseli odvážať vyššie dane, snažím s to vyjadriť zjednodeušene , deklarujú vyťažené ZLATO ako zmesku rúd - teda podobne ako Rescator vyvážajú
a deklarujú to ako "HRUDY RÔZNEJ RUDY" (ako sa nám to pekne rímuje) hoci je to oficiálne zlatá baňa.

Slovensko má zlatú baňu bez zlata. Súkromná spoločnosť si v nej znižuje daň, na papieri ťaží minerály:

https://refresher.sk/132565-Slovensko-m ... i-mineraly

„Slovenská banská spoločnosť, ktorá baňu Rozália prevádzkuje, síce vo svojich výkazoch uvádza, koľko kilogramov zlata ročne vyťaží, avšak pri platbách ťažobných poplatkov o tom nie je ani zmienka. Namiesto zlatej rudy totiž vykazujú ťažbu ‚polymetalickej rudy‘,“ POLYMETALICKá RUDA rovná sa "HRUDY RUDY"


Že by to tam zaviedla nadmieru učenlivá Katarína? Slováci sa očividne pri ťažení zlata zaúčali u Rescatora: pozrite si to čo som dolu nižšie v texte označila svietivou červenou

------------------------------------------------
Tuto link na Alchemiu:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 164#p33164

Pridávam ešte nejaké to zhrnutie z iného vláka aby to tu bolo:

ZLATO STRIEBRO a OLOVO a Joffreyové medzinárodné kšefty

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 774#p29774

čo sa týka oloveného potrubia - pre iných bolo olovo možno drahé a vzácne - olova mal Joffrey chtiac či nechtiac viac ako dosť, už ste zabudli na jeho medzinárodné kšefty?

a pre niekoho kto sa zaoberá (al)chémiou je údržba takúho potrubia bezproblematická

Angelikyno veno, baňa ktorú potom Joffrey prevádzkoval:

Tu je úryvok s celkom novej pasáže z Integrale, je tam toho o bani ešte oveľa viac, keď si človek dá do vyhľadávanai slovo olovo vyhodí to toho celú hromadu:

„To je velice starý římský důl na olověnou rudu,“ vysvětlil jí mnich. „Je o něm zmínka v našich starých spisech, nese jméno
Argentum, zřejmě se tu také těžilo stříbro. Ve 13. století se ho pokusili obnovit, těch několik opuštěných pecí pochází především z oné pozdější doby.“Dívenka se zájmem poslouchala.
„A ruda, co z ní olovo tavili, je nejspíš tamhleta černá a těžká ztuhlá láva.“
(...)

„Molines chce, abych uvedl znovu do provozu starý olověný důl u Vauloupu. Občas si kladu otázku, jestli má ten člověk všech pět pohromadě .....Zkrátka mám požádat krále, aby obnovil naše staré rodinné právo těžit stříbro a olověnou rudu. Znáš ten opuštěný důl?“ zeptal se Armand de Sancé, když si všiml, že se dcera zamyslela.

Ale zmienky o olove sú už v starej knihe. keď tie kšefty Molines vysvetľuje Angelike:

Muly jsou jen fasáda celé záležitosti. Pokrývají běžné výdaje a získávají nám přízeň vojenské správy, které prodáváme kůže i zvířata. A hlavně můžeme díky nim svobodně cestovat, jsme osvobozeni od cel a daní a můžeme poslat na cesty plně naložené karavany Díky tomu vyvážíme s mulami do Anglie olovo a stříbro. Při zpáteční cestě zvířata nesou pytle černé strusky, jíž říkáme základ. Je potřebný pro důlní práce. Ve skutečnosti je to zlato a stříbro, které sem z válčícího
Španělska putuje přes Londýn.“
„To nechápu, pane Molinesi! Proč posíláte stříbro do Londýna a zas ho vozíte zpátky?“
„Přivážíme ho dvojnásobné až trojnásobné množství. Co se týče zlata, hrabě de Peyrac vlastní v Languedoku zlatonosné ložisko. Až budeme mít Stříbrnou huť, výměnný obchod se vzácnými kovy, který pro něho organizuju, nebude nikomu podezřelý. Zlato a stříbro bude oficiálně pocházet ze dvou dolů, které mu patří ......

Joffrey de Peyrac vlastne už vtedy robil to čím sa neskoršie živil Rescator a tie škvárovité čierne hrudy sa spomínajú v 4 diely ako PINIO - (a u mňa vo fikci sa tým umením mladý Joffrey začal zaoberať už v Montpelieri, ale ešte nevedel celkom presne ako na to)

„Že vy tímhle způsobem to mexické zlato, které kupujete v Londýně, zpracováváte, než ho dopravíte do Stříbrné hutě?“
„Jste mazaná jako liška, a Molines nejspíš moc žvanil. Ale ať. Zřejmě vás odhadl správně. Ano, španělské zlato se dá ve výhni přetavit s leštěncem olověným a s pyritem. Vypadá pak jako obyčejná škvára, kterou ani nejšikovnější celník nepodezírá.
A tuhle škváru převážejí muly vašeho otce z Anglie do Poitou nebo ze Španělska do Toulouse, kde ji já nebo Hauer znovu změníme v krásné lesklé zlato.“„To je ale daňový podvod,“ řekla Angelika naoko přísně.
„Jste rozkošná, když takhle mluvíte! Tento podvod nikterak neškodí ani království, ani Jeho Veličenstvu, a já díky němu bohatnu. Ostatně hodlám sem pozvat Fritze, aby uvedl do provozu zlatý důl, který jsem objevil v Salsigne nedaleko Narbonne.

To nám krásne ukazuje že Peyracov mal na konci kšeftového reťazca toľko olova nazvýš že sním mohol zrejme pretrubkovať pol Languedocu ...

Angelika nebyla schopna skrýt svůj zájem o tyto chytré úvahy. „A co hodláte dělat s olovem? Slouží pouze jako zástěrka, nebo může být využito obchodně?“ „Olovo je velice dobré zboží. Je ho třeba ve válce i lovu. A v poslední době ještě získalo na hodnotě, neboť královna matka pozvala florentské inženýry, kteří zřizují ve všech domech umývárny, co přišly do módy za její tchyně Kateřiny Medicejské. Musela jste přece na Plessis podobnou římskou koupelnu s olověnými trubkami vidět.“

Ja myslím že tu sa hovorí o Samaritánke - o pumpe ktorá zásobovala vodou Louvre - veď kráľovná mala vtedy apartmány v Louvri - a čím iným by sa tam tá voda dostávala ako potrubím? A samozrejme aj z Aquaduktov ktoré tiež zásobovali Paríž vodou sa do verejných fontán dostávala voda cez potrubie.

Taká historická perlička: Keď rekonštruovali most PONT NEUF v Toulouse pochádzajúci zo začiatku 17. storočia našli v ňom systém vodovodných potrubí ....