V tomto vlákne by som sa chcela zaoberať Joffreyovou ťažbou zlata, či už uňho na juhu v Salsigne, pre Marockého sultána v Sudáne, alebo neskoršie v Novom Svete, a samozrejme aj ťažba striebra pre sultána z Constantinopolu. Joffrey sa stal nepopierateľne špecialistom na ťažbu a spracovanie vzácnych kovov. Ale aj ich pašerákom.
Keď Joffrey prenajímal od Angelikynho otca striebornú huť, bol už bohatý ale podľa môjho názoru ťažbu v Salsigne ešte celkom na plné obrátky rozbehnutú nemal. Keď Angeliku tesne pred sobášom vybrali s kláštora v Striebornej huti sa tažilo 3 roky - to znamená od roku 1653. Z ohľadom na to že Joffrey predtým precestoval celý svet som to ani nijak ináč neočakávala.
Hľa čo
odpovedá Angelike o tom prečo sa tým všetkým toľko zaoberá: "Takže v těch tajemných laboratořích, co střeží Kouassi-Ba, se věnujete fyzikálním pokusům?"
"Ano i ne. Mám několik fyzikálních přístrojů, ale především dělám chemické pokusy s kovy, například se stříbrem a zlatem."
"Alchymie," vydechla vzrušená Angelika, před očima se jí mihla vidina zámku Gillese de Retz.
"Proč vůbec pořád tak toužíte po zlatu a stříbru?" zeptala se najednou prudce. "Zdá se, že ho hledáte všude, nejen ve vaší laboratoři, ale i ve Španělsku, v Anglii a dokonce i v tom dole na olovo v Poitou, který patřil mé rodině a podle Molinesa máte další zlatý důl v Pyrenejích. Na co potřebujete tolik zlata?"
"K tomu, aby byl člověk svobodný, potřebuje spoustu zlata a stříbra, madame. A víte, co říká mistr André Le Chapelain na začátku učebnice Umění milovat: Aby se člověk mohl věnovat lásce, nesmí mít materiální starosti."
Na chvíľku sa pozrime na baňu v Salsigne, o ktorej som tu už kedysi niečo napísala:
Takto vyzerá Salsigne a okolie, na upätí Čiernej hory v Languedocu:
Zmienka o výskyte zalta v potokoch či riečkach na úpatí Čiernej Hory sa zjavila už v zápiskoch starých Rimanov - presnejšie povedané spomínal to vo svojich pamätiach Július Cézar. Zlato sa tam ťaží až dodnes a patrí k najväčším ložiskám zlata v Európe.
Takto vyzerá tá baňa dnes, o 359 rokov po Toulouskej svadbe neskor takže som už trochu pochopila Zeitounovu víziu, i keď mal rozmýšľať ze takáto diera tam vznikla až po vyše troch storočiach ťažby:
France, la Mine d'Or (Gold Mine) de Salsigne
A keďže sa nám tu medzičasom všetko krásne prelína, na tomto mieste mi nedá nespomenúť Joffereya s Terezinej fikce ktorý spriada svoje plány na baňu:
Citovat: Na terase, s nohama nataženýma na taburetu, se sklenkou vína a doutníkem, s hlavou zakloněnou a očima upřenýma ke hvězdám zářícími jako nejcennější diamanty, začínal plánovat své další kroky.
Už cestou domů celou situaci pečlivě zvažoval. Molines byl těžký protivník. Ale o jeho nejlepším tahu neměl ani ponětí. Nedávno totiž objevil a koupil zdánlivě bezcenný a netěžitelný zlatý důl v Salsigne nedaleko Narbonne. S tímto zlatem a se stříbrem z Poitou dosáhne nebývalý zisk. Do Salsigne ale bude muset nejdříve hodně investovat. A bez záruky vlastnictví monteloupské nemovitosti by se dopustil příliš velkého obchodního rizika. Nemínil své zájmy jakkoliv ohrozit. I on umí tvrdě hrát. Rozhodl se. Za cenu dočasných ztrát pozastaví obchody s baronem de Sancé. Bez prostředků toulouského hraběte vydrží ten prostý muž nejvýše půl roku. Potom nebude mít na výběr a kývne na prodej.Ale Molines byl silnější hráč, než si byl ochoten připustit. Myšlenky se mu totiž stále vracely k té zatracené šachovnici. Ale ne k partii o důl.
- lebo keď Medici vlastnili 100 Libier tak Joffrey vlastnil 150 Libier - logicky keď vraví že o polovicu viac
a jednou tolik je stejně jako dvakrát tolik 
To by teda bolo 37,3 KG zlata krát 2 to je 74,6 KG
teraz by som si jednu štamprli zaslúžila aj ja! 
) z českého úryvku, z něhož Moirra udělala 1+1/2, protože vycházela z jiného úryvku 
