Můj příběh se určitě podobá každému příběhu, který tu je. Doba, kdy jsem bez knih Angeliky nemohla ani dýchat, už dávno pominula, ale stále si hřeji určité díly ve své knihovně a čekám, kdy začnu zapomínat. Pak je opět opráším a všechno začne znovu- nedočkavost, napětí a krásné strávení volného času. Ale musím se přiznat, že jsem byla omámená chvíli i z filmu a hudby, která démonicky hraje v mé hlavě doteď......Tak jak mě se líbila hudba z filmu, tak už mě dlouho žádná jiná nedostala...snad jenom hudba ruských mistrů-Franck- http://www.youtube.com/watch?v=0DOaiSvn ... re=related
a Khachaturian- http://www.youtube.com/watch?v=24AtoZz_ ... re=related
Angelika vůbec ovlivnila u mě celý svět od základů až po konec.
Film jsem sledovala jako malá...ale příliš jsem se do něj nevžila (Jestli to bylo věkem) - nevím.J asné je, že už tehdy mě okouzlil rošťácký úsměv Nicolase a neodolatelně tajemný Joffrey- ostatní mi mohli vlézt na hrb.
To byla ale doba, kdy mi bylo 14 let. Pak jako bych zapomněla na všechno, co se týče toho filmu, začala jsem poslouchat metalovou hudbu - i se tak oblékat no...když si vzpomenu, bože, náramky s pyramidami, černý lak na nehtech, lebky všude a hlava plná blbostí. Poněvadž mojí oblibou snad už od narození bylo malovat, tak cesta dál byla jednoduchá. S barvami jsem se snad i narodila, od 1. třídy jsem chodila do základní umělecké školy, od rána do večera navrhovala oblečení.
Tak jsem se přes talentové zkoušky dostala na soukromou střední uměleckou školu v Písku - obor modní návrhářství. Seznámila jsem se s hodně skvělými lidmi. Z internátu jsem s kamarádkou Nikolou (která je tu taky přihlášena jako nikss) odešla na privát a staly se z nás bohémové. Jednoho dne jsem zjistila, že dávnou Angeliku budou dávat večer v televizi a program na večer byl jasný. S napnutýma ušima a zbystřenýma očima jsem bystře sledovala i tu nejnudnější scénu, hltala jsem každé slovo. Po víkendu jsme si s Niki vyměňovali dojmy a celé nadšené koukaly i na další díly (Niky to ovšem i natáčela- toho jsem já využívala a kazety ji kradla ...promiň Niki ) Scénu s Joffreyem, jak hladí sochu, jsem si přetáčela milionkrát....pak přišel šok: Existují i knihy!!!
Bože, jak my se o ně praly na to nezapomenu, a když měl náhodou někdo jiný díl a my se k němu nedostaly- to byla zoufalost......1 kniha přečtená za 2 dny..myslím, že Niky i 1 knihu za den.
K tomu jsme si na magič nahrály písničky z filmu - sice v nich mluvili herci, ale nám to nevadilo, stále jsme to přetáčely.
V životě jsem nežila knihou jako tehdy. Nikola celou sérii přečetla snad 3x- já jen jednou...ale v hlavě to mám, jako by to bylo včera.
Všechno se tím obdobím ve mně změnilo: Vyhodila jsem náramky s pyramidami, černý lak - začala jsem poslouchat vážnou hudbu (a stále poslouchám), malovala jsem historické ilustrace, malovat obrazy, začala jsem tvořit šperky, číst historické knihy
viď Niky.....psát básničky, hrát na klavír, v oblečení jsem se inspirovala a inspiruji historii, změnila pokoj na aristokratickou pracovnu, navrhuji nábytek, snažím se psát knihu a začala jsem mít větší ambice.a.....ještě jedna velká změna-ZHUBLA JSEM.
Historie mě pohltila a teď studuji na Západočeské univerzitě obor obecné světové dějiny. Chci pracovat v muzeích, na výstavách a sama si tam vystavovat. Angelika je sice jen pouhý film a soubor knih, ale pro mě je to něco víc....je to plamínek, ze kterého u mě vypukl žár, je to skokanský můstek, díky kterému nyní lítám v oblacích, je učitel, kamarád a hlavně Angelika (dokonalá žena s muži kolem sebe) je dobrý recept, jak se donutit zhubnout ...teda pro mě...už mě štvalo, jak tam furt opěvují její krásu- zatímco já chřadla, vadilo mi, že ji milují všichni a o mě si nikdo neopřel ani kolo. Né, že by se se mnou stala nějaká super změna.....ale jdu si za tím, co chci (s tím rozdílem od Angeliky, že né přes mrtvoly)
Ps:A kromě Francie, Anglie jsem propadla kouzlu Skotka(a kouzlu silných a neohrožených Skotů)
http://www.youtube.com/watch?v=itm-Ezf2-G4
http://www.youtube.com/watch?v=aFQonTlU66I