Doprava v 17 storočí

Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 15 příspěvků ]
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: Doprava v 17 storočí
Napsal: 28 led 2017, 12:41
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Táto pripomienka od Terezy ma inšpirovala k otvoreniu novej rubriky Doprava v 17 storočí
Tereza píše:
Bylo to příjemné čtení. :agree:
Museli to být opravdu dva velcí kamarádi, když dá jeden druhému plno peněz a dva měsíce k tomu na zvládnutí asi 450 km (nebo se mýlím?)..
450 : 60 = 7,5 km denně
Kdyby se tedy v průměru každý den vždy společensky unavil a pak v rámci vystřízlivění šel 7,5 km pěšky a pořád dokola, tak tam dojde i bez kočáru. :lol: :lol:

Túto tému som podrobne rešeršovala už v mojich šťastných a nešťastných časoch Toulouských,
keď sa Angelika vybrala z Joffreyom na výlet do Montpellieru.

keď si zoberiem iba indície z knihy, hlavne z originálu, neskoršie doplnené v Integrale, tak Angelikyna cesta
do Toulouse trvala najmenej 3 týždne ak nie 4

tých tvojich dnešných 450 KM google maps Tereza - bolo kedysi keď nenexistovali bagre & Co,
žeriavy, turbíny čo prerážajú tunely
a oceliarne na výrobu mostov ktoré dokážu preklenúť celé údolia najmenej 600 km.

mám zistené že na cestách rozbitými vojnami a potom Frondou sa nedalo vozmi a kočmi ísť rýchlejšie ako 5 - 8 km za hodinu
často dokonca iba krokom to jesť 3 až 4 km za hodinu -
aby si koče a vozy nepolámali kolesá a oje

že takto "rýchlo" často išli dokazuje aj to že v kanóne pani AG, ktorá mala všetko vynikajúco zrešeršované spomína
že Angelika išla často popri koči - čo v dlhých šatoch a črievičkách znamená presne túto rýchlosť 3 až 4 km za hodinu

nehovoriac o tých odbočkách a zástavkach ktoré robili - a potom sa samozrejme zasa museli vracať na hlavnú cestu
viem napríklad presne kde stál Lauzunov zámok, dokonca aj ten :courtier: Andijsov ;)

čo ma zasa privádza na myšlienku zmapovať Angelikynu svadobnú cestu .... :mrgreen: :roll:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 28 led 2017, 20:09
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Takže dámy v lekcii o doprave v 17 storočí pokračujeme koníkmi a potom kočmi:

ZÁKLADY JAZDY NA KOŇOCH:

KROK
-Je to prvý a najdôležitejší chod koňa, najpomalší, najmenej koníka namáha a koník v kroku dokáže dlhšie pracovať. Rýchlosť koňa v kroku je 6-8 Km.

Koče a vozy kone väčšinou ťahajú krokom, hlavne na zlých a rozbitých cestách.

[ img ]

KLUS
-Je to druhý chod koňa, najspoľahlivejší a najpoužívanejší na velké vzdialenosti. Trénovaný kôň vydrží asi 15 km, po oddychu v kroku môže pokračovať v kluse. Rýchlost klusu je 4m/s (15km/h).

CVAL
Tretí chod koňa - Je to najrýchlejší a najnamáhavejši chod. Rýchlosť v teréne je až 30 km/h.

Štvrtý chod koňa - Plnokrvníci, avšak IBA na dráhe, bežia rýchlosťou až 60 km/h (na kratší úsek).

Tuto o jazdení na koňoch viacej:

http://cleahorse.weblahko.sk/Jazdenie-na-koni.html


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 28 led 2017, 20:25
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1245
Registrován: 29 črc 2014, 20:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Mám malou nesrovnalost. V časové ose se uvádí, že byla svatba v zastoupení na konci dubna a svatba v Toulouse na počátku léta, což nejsou 3 - 4 týdny, jak výše uvádíš.

Cesta o Toulouse i tak musela být pro "děvče ze statku" něčím novým a první lekcí do nové role :

Jenže návratu po moři brání dvě hlavní překážky.
Především na této cestě námořníci podél pobřeží saintongeského a bordeauxského musí proplout gaskoňským zálivem, kde často zuří bouře.
Další nebezpečí představují barbarští piráti z Alžíru nebo Maroka. ...A to byl důvod, proč hrabě de Peyrac přikázal putovat po souši, i když cesty, po nichž léta táhly a vlastně pořád táhnou nejrůznější armády, byly téměř zničené. ...Cesty nebyly až tak hrbolaté a prašné, jak ji varovali.
Často vyměňovaní koně klusali poměrně rychle, jako by si vážili toho, že jdou v čele průvodu, který už zdálky ohlašovalo troubení trumpet, takže byl vítán pozdravy a veselým křikem.
Jakmile někde zpomalili nebo se zastavili, hudebníci, usazení na jednom z vozů, začali koncertovat a mezi místním obyvatelstvem a členy průvodu se rozproudil živý hovor.
Angelika se tomu nemohla vyhnout. Její cesta měla jediný cíl. Tato kavalkáda, všechna ta městečka a vísky, které míjeli, směřovaly k jedinému: dovést ji k manželovi...Když si někdy trochu zdřímla, okamžitě v duchu viděla ten pověstný zlatý klíč, jímž se odemyká pokoj s mrtvolami mnoha žen, co zešílely ...
Náhle se kočáry trmácejí po příkrých cestách pokrytých kulatými balvany stejně jako dna řek a zurčících potoků, které napravo i nalevo bublají mezi borovicemi, buky, duby a kaštany.
Angelika, celá roztřesená, často raději kráčela pěšky a v duchu se ptala, kde vlastně je, to Toulouse.


Také jsem si kdysi všimla (když se tady srovnávaly oba filmy o Angelice), jak rozdílné byly v obou filmech volby kočárů a koní do zápřahů, ať už se jednalo o ty Peyracovy nebo královské. Nejsem znalec, ale jistě byl rozdíl mezi kočáry na krátké vzdálenosti a na dlouhé trasy.


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 28 led 2017, 20:30
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1245
Registrován: 29 črc 2014, 20:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Výše napsaný příspěvek jsem odklikla, aniž bych věděla, že jsi mezitím uveřejnila ten tvůj o koních a kočárech. :D :D Myslely jsem ve stejnou chvíli přibližně na stejnou věc :D


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 28 led 2017, 20:44
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tereza píše:
Mám malou nesrovnalost. V časové ose se uvádí, že byla svatba v zastoupení na konci dubna a svatba v Toulouse na počátku léta, což nejsou 3 - 4 týdny, jak výše uvádíš.

Cesta o Toulouse i tak musela být pro "děvče ze statku" něčím novým a první lekcí do nové role :

Také jsem si kdysi všimla (když se tady srovnávaly oba filmy o Angelice), jak rozdílné byly v obou filmech volby kočárů a koní do zápřahů, ať už se jednalo o ty Peyracovy nebo královské. Nejsem znalec, ale jistě byl rozdíl mezi kočáry na krátké vzdálenosti a na dlouhé trasy.
Ano Tereza, ako pravé Angelikoložky sme mysleli na to isté v tej istej minúte. :mrgreen: :mrgreen:

Ani ja nie som znalec, ale kvôli ceste do Montpellieru som vtedy až zúrivo rešeršovala, lebo ma to celé samú zaujímalo.
Existovaly parádne - promenádne koče - a potom tie na dlhšie cesty.

Zaujímavé bolo aj to že takmer všade vláčili zo sebou na strechách kočov aj postele, či dokonca vozy naložené nábytkom.

No ono je to ako sa to vezme s tou časovou osou - existuje takzvané kalendárne Leto - Jún, Júl a August
čiže začína 1 júna a končí 31 Augusta a leto astronomické - to začína 21. júna a končí až 21 septembra. ;)

čiže povedzme že putovali okolo 4 týždňov - to by svadba bola začiatkom júna -začiatkom kalendárneho leta

na tomto mieste všetky Angelikoložky vyzývam aby oznámili akékoľvek indície týkajúce sa časových období a
dátumov vo všetkých knihách uviedli v rubrike časová osa - už vopred srdečná vďaka :ok:

PS: zoznámila som sa cez Angeliku na FB z jednou Archivárkou čo žije v Toulouse,
vravela mi že je tam už od polovice Apríla strašne horúco - takže doporučuje návštevu mesta na jar alebo v lete

časovú os sa snažíme neustále vylepšovať a doplňovať ;)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 28 led 2017, 23:21
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tereza píše:

Náhle se kočáry trmácejí po příkrých cestách pokrytých kulatými balvany stejně jako dna řek a zurčících potoků, které napravo i nalevo bublají mezi borovicemi, buky, duby a kaštany.
Angelika, celá roztřesená, často raději kráčela pěšky a v duchu se ptala, kde vlastně je, to Toulouse. [/i]
Ďakujem Tereza - našla si presne čo som myslela :ok: - často išli na rozbitých cestách doslova a do písmena krokom ...

možeš si predstaviť ako bol človek po niekoľko hodinovej jazde v koči celý rozhrkaný ....

[ img ]

Ach, zbožňujem Nemcov za jednu vlastnosť, u nich sa vždy dá nájsť všetko pekne stabuľkované!

Je tu úžasná tabuľka akou rýchlosťou sa v ktorom storočí cestovalo :ok:

https://de.wikipedia.org/wiki/Reisegeschwindigkeit

preložím vám aspoň výpisky čo najskôr :D

zatiaľ iba jeden údaj: Poštovný koč, ktorým cestovali tí čo nemali svoj vlastný,
urobil na konci 17 storočia - v roku 1700 asi 20 až 30 km za deň

to sa Tereza teda do tých denných Andijosových :courtier: priemerných rýchlostí
s bláznivou neznámou premennou 25 Km za deň
dosť trafila ha ha :lol: :lol:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 23 říj 2017, 23:23
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Takže pokračujem v preklade tabuľky dopravnej rýchlosti - zatiaľ zostanem iba pri 17 storočí

pešo robili ľudia maximálne 40 km denne po rovine pri asi 10 hodinovom pochode
to isté platilo pre nákladom zaťažené zvieratá - muly a osle

Poštovný koč, ktorým cestovali tí čo nemali svoj vlastný,
urobil na konci 17 storočia - v roku 1700 asi 20 až 30 km za deň

vojenská kavaléria vraj urobila 80 až 100 km za deň (za kavalériu považujem jazdcov na koni)
v roku 1892 prebehla nejaká súťaž vojenskej Kavallérie Prusko/Rakúsko-Uhorsko Berlin–Wien
ako rekord niekto urobil 100 km za 8h
v extrémnych prípadoch s neustálou výmenou koní vraj kavaléria mohla za deň zvládnuť aj viac ako
200 - 300 km

najrýchlejší vraj boli super-rýchli poslovia ktorí si neustále vymieňali kone
(už som spomínala že v galope kôň dlho cválať nevydrží)
tí vychýrení mongolskí poslovia jazdci vraj urobili aj cez 200 kilometrov za 10 hodín,
ale Európa nieje Mongolsko (zatiaľ)

na tomto mieste musím pozrieť koľko to podľa kanónu trvalo Andijosovi do Toulouse a naspäť
[ img ]
a tiež si spomínam že Angelikyn koč bol podľa knihy nejako moc rýchlo z Plessis v Paríži ...



len pre zaujímavosť: Pony-Express v Amerike v roku organizovaný ako šialená štafeta, pri neustálom striedaní koní s povozmi, spravil ako rekord v roku 1860; 643 km za 71hodín a 27 minút

[ img ]

okrem horeuvedeného zdroju Potom je tam ešte tabuľka dnešných vytrvalostných závodov na dlhé vzdialenosti na koňoch, s ktorého je časť aj v češtine:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Endurance ... ctv%C3%AD)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 14 dub 2018, 18:06
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Večne zvedavý a netrpezlivý :mrgreen: pán Clopot my poslal nasledovnú otázko-pripomienku ktorú sa tu budem snažiť zodpovedať:
Citovat:
>
> 1. stáje - u příjezdu Angeliky k Hortenzii jsi říkala, že je tam zmínka o tom, že poslala kočár do nějakých veřejných stájí... Koukala jsem (přiznávám, že v rychlosti jen do původního vydání - Petřík kaká a pořád mě k sobě přivolává) a nenašla jsem to :-/. Když jsi hledala informace o dopravě, nenarazila jsi na to? Kde byly v Paříži veřejné stáje?
> Jurij píše, že našel doklad o tom, že se nějaké domy přestavovaly na "garáže". Otázka dopravy je docela zajímavá - všude se píše o tom, že Paříž byla přeplněná lidmi, koni, povozy apod. Určitě to musel Colbert také nějak regulovat :-).
No veru veru pri Colbertovi a jeho ľuďoch by aj EU regulátori v Bruseli zbledli závisťou. :oops:
V neposlednom rade je dôležitým aspektom aj to že vďaka týmto reguláciam a poplatkom veselo cinkala kráľovská pokladnica.

Pozrime sa najskôr na to čo už zrešeršovala pani AG:

v knihe Královské slávnosti HORTENZIE vraví Angelike:

„Dobrá, jdu ubytovat tu dívku a možná také toho chlapce, zdá se mi, že jsou dobře vychovaní. Naproti tomu nevím, co budu dělat s kočárem a koňmi. Vidíš, kde máme stáj.“
Se sarkastickým pohledem ukázala na přístřešek, kde stál dvoukolový vozík na dopravu osob.
„To je celé mé spřežení! Chlapec, který se stará o svíčky a dřevo, mě tímhle odveze, když musím navštívit přátele, kteří bydlí příliš daleko. Gastonův kůň je ustájen v obecní konírně, kde si úředníci mohou pronajímat stání.“
Nakonec byly vyloženy dvě truhly a přivolán sluha, aby kočár, povoz a jeho náklad odvedl do veřejných stájí.


a potom ešte:

Chci poslat d’Andijose do Toulouse pro peníze. Ale zatímco budu čekat, co mi budoucnost přinese, neměla bych ty lidi z čeho platit. Prodám kočár a koně do veřejných stájí a budeme chodit pěšky. Aspoň se podívám po obchodech
„Madame neví, co je na ulicích bláta. Na některých místech se člověk propadá do špíny až po kotníky.“
„Sestra mi řekla, že když si nazujeme dřeváky, půjde se nám pohodlně. No tak, Margot, drahoušku, nebruč, půjdeme se podívat po Paříži, to je přece báječné, ne?“


a potom je ešte zmienka o nájomných kočoch tu kde sa hovorí o úradnikoch podobných Falotovi:

V neděli se tlačili se svými přáteli v nájemných kočárech a mířili na předměstí, kde každý úředník vlastnil kousek půdy a řádek vinice.

a potom ešte že Angelika napokon kočoar predala do verejných stajní

Další dny se Angelika snažila být trpělivá.
Jednou ráno přišel její bývalý kočí s nabídkou od majitele stáje, kde nechala kočár,
vůz a koně, že od ní všechno koupí. Angelika ten obchod okamžitě uzavřela.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 11 dub 2019, 10:21
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Práve som (omylom) objavila že vo Vaux je skvelé múzeum kočov a vozov:

Le Musée des équipages

https://vaux-le-vicomte.com/decouvrir/l ... equipages/

zaujalo ma že v tom múzeu sú aj voskove figuríny s výjavmi pracujúceho kolára, kováča a
iných ktorý pracovali v stajniach

http://ekladata.com/5Ld8yXRytmhKGW5nrX_CXZ7TuQU.jpg

https://4.bp.blogspot.com/-neIyAbo_J_w/ ... 280693.jpg

Samozrejme ako konkurencia Múzeu kočov vo Versailles:

La galerie des Carrosses

http://www.chateauversailles.fr/decouvr ... -carrosses

[ img ]

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 18 zář 2021, 20:28
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše: *  14 dub 2018, 18:06
Večne zvedavý a netrpezlivý :mrgreen: pán Clopot my poslal nasledovnú otázko-pripomienku ktorú sa tu budem snažiť zodpovedať:
Citovat:
>
> 1. stáje - u příjezdu Angeliky k Hortenzii jsi říkala, že je tam zmínka o tom, že poslala kočár do nějakých veřejných stájí... :-/. Když jsi hledala informace o dopravě, nenarazila jsi na to? Kde byly v Paříži veřejné stáje?
> Jurij píše, že našel doklad o tom, že se nějaké domy přestavovaly na "garáže". Otázka dopravy je docela zajímavá - všude se píše o tom, že Paříž byla přeplněná lidmi, koni, povozy apod. Určitě to musel Colbert také nějak regulovat :-).
No veru veru pri Colbertovi a jeho ľuďoch by aj EU regulátori v Bruseli zbledli závisťou. :oops:
V neposlednom rade je dôležitým aspektom aj to že vďaka týmto reguláciam a poplatkom veselo cinkala kráľovská pokladnica.
nuž jednu takú "garáž" som konečne našla a viem že existovala už v 17 storočí. pretože ten hostinec je tam od 16 storočia z menšími či väčšími úpravami až dodnes ....

našla som v jednej knihe čo mám stiahnutú skvelú rytinu na ktorej je zobrazené nádvorie hostinca ZLATÝ KOMPAS s "garážou", ktorá v tom čase bola krížencom stajne a hangáru - kde parkovali koče a otáčali sa tam poštovné dostavníky ...

[ img ]

pripomeňme si že aj Angelika mala podiely na práve rozkvitajúcej mestskej doprave ktorú rozbehol Blaise Pascal
(poštové dostavníky to už bola doprava medzimestská, a ano už mám stiahnutú aj mapu z pravidelnými linkami 17 storočia, takže dámy už potrebujeme len ten časostroj - so mňou sa už ani v 17 storočí nestratíte :la-polak-fun: )

Když přistoupila ke krámku Svatého Antonína, mistr Lucas ji poznal. Jednou mu ji kdosi ukázal v Tržnici, kde měla sklady zboží. Nebyla to šlechtična, jak by se dalo soudit podle její chůze a přepychového oblečení, ale jedna z nejbohatších pařížských obchodnic, jistá paní Morensová. Bohatla na vynikajícím nápadu uvést do módy pití čokolády.
Nejenže vlastnila kavárnu U španělské trpaslice na předměstí Saint-Honoré, ale byla i majitelkou několika známých restaurací a hostinců. Kromě toho vedla několik menších, ale prosperujících podniků, jako například „kočáry za pět sous“ a několik krámků na Saint-Germainském tržišti. Měla i monopol na prodej ostrovních ptáků na nábřeží Koželuhů. Čtyři obchodníci, kteří se svými krámky neustále následovali dvůr, když se stěhoval z Paříže, jí platili poplatky.
Říkalo se, že je vdova, začínala od píky, ale je natolik zdatná obchodnice, že si s ní největší finančníci, dokonce sám pan Colbert, rádi povídají.


V spoločnosti založenej v novembri 1661 z iniciatívy Blaise Pascala, na ktorej sa podieľali vojvoda z Roannez (guvernér a generálny poručík provincie Poitou), markíz de Sourches (rytier kráľovského rádu a veľkoprepošt radnice Hotel de Ville) a markíz de Crenan, podnikatelia predložili žiadosť o zriadenie prevádzkovateľa "vozov, ktoré by vždy vykonávali rovnaké cesty... a odchádzali by vždy v plánovanom čase".

pamätná tabuľa starodávnej zástavky „kočáry za pět sous“ pri parížskej radnici z príležitosti 350 výročia projektu.

[ img ]

Systém verejných kočových vozňov bol schválený a zavedený rozhodnutím kráľovského radcu 19. januára 1662: patent podpísaný Ľudovítom XIV. umožňoval prevádzku tejto služby ako aj jej monopol. Po prvých skúškach od 26. februára 1662 sa postupne od 18. marca 1662 začalo prevádzkovať päť liniek, ktoré spájali viaceré historické štvrte Paríža. Nová služba sa po svojom otvorení stretla s pozitívnym prijatím zo strany širokej verejnosti.

Proti želaniu kráľa parížsky parlament zakázal vojakom, pážatám a iným mužom v livrejách jazdiť vo vozňoch, "aby sa zabezpečilo väčšie pohodlie a sloboda meštianskych a záslužných vrstiev": tieto "bezpečnostné" opatrenia spolu s ďalšími, ako napríklad policajné nariadenie, ktoré hrozilo "bičovaním a vyššími trestami" pre tých, ktorí narušili riadnu prevádzku služby, a zvýšenie cestovného z piatich na šesť solov, nakoniec spôsobili, že verejná mienka sa obrátila proti týmto povozom, čo spôsobilo pokles ziskovosti podniku.

Presný osud "carrosses à cinq sols" nie je zdokumentovaný v žiadnych dobových prameňoch: niektorí historici sa domnievajú, že táto služba zanikla len niekoľko rokov po tom, ako reštriktívne opatrenia parlementu vstúpili do platnosti. Koncesia na carrosses bola zaznamenaná ako prenesená na Sieura de Givry, hoci toto nepotvrdzuje, či v tom čase služba skutočne fungovala . podľa Marca Gaillarda však carrosses fungovali až do roku 1677.

Vozidlá, ktoré sa používali na prepravu, boli ťahané štyrmi koňmi a obsluhovali ich kočiš a sluha. Každý zamestnanec mal na sebe modrý dres s erbom kráľa a mesta Paríž. Samotné vozidlá, ktoré prepravovali osem cestujúcich, zastavovali na svojich trasách len vtedy, keď cestujúci požiadali o nástup alebo výstup na zastávkach.

1 - Prvá linka premávala od prístavu Porte Saint-Antoine (tam bol Joffreyov palác Beautreillis) do Luxemburského paláca cez Pont au Change, Pont Neuf a Rue Dauphine.

2 - Druhá linka, ktorá spájala Rue Saint Antoine a Rue Saint-Denis, začala premávať 11. apríla.

3 - Tretia linka, ktorá spája Luxemburský palác s ulicou Montmartre cez Pont Saint-Michel, začala premávať 2. mája.

4 - Štvrtá trasa, ktorá začala premávať 24. júna, obsahovala dve novinky: okružnú trasu a cestovné na základe vzdialenosti, ktoré sa zaviedlo rozdelením okružnej trasy na šesť úsekov; cestujúci platili päť solov, keď prešli dva úseky. (to pripomína systém zón, či pásiem, ktoré sa používa v Paríži, a nielen tam, dodnes. Vidno že to plánoval matematik :mrgreen: )

5 - Piata trasa, ktorá spájala Luxemburský palác a Rue de Poitou, začala premávať 5. júla 1662


Bohužiaľ, ako sme sa už dočítali hore vyššie, sa na tento projekt okamžite vrhli s parlamentu a uvalili na to rozličné regulácie, poplatky, predpisy a vysoké dane, takže za pár rokov sa to stalo nerentabilné a projekt zanikol - aby sa potom do Paríža v celom rozsahu vrátil až o 150 rokov neskoršie.


takto sa cestovalo dostavníkmi za čias kráľa slnko:

[ img ]


PS: stavím sa že chlapom bol v tom čase miláčik ako dnes ich auto skôr ich kôň :chevalier: ako ich koč - preto si ešte dodnes rozprávajú koľko že to majú pod kapotou koní :lol:

Přílohy
[ attachment ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 19 zář 2021, 14:35
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2556
Registrován: 14 říj 2016, 18:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Krásný příspěvek!

Na kočárové trasy ("taxi") za 5 sous jsem narazila ještě v jiné beletrii, měla jsem za to, že v knihách Juliette Benzoni (série Čas travičů). Samozřejmě to teď nemohu dohledat, ač jsem si dělala výpisky :D.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 19 zář 2021, 17:44
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
ďakujem - to už je tiež pomaly na článok - ibaže som narazila na autenticky opis cesty pani de Scudery z Paríža do Roenu dostavníkom z jej dopisu - a keďže je to veľmi zábavný opis, a dokonca som tak trochu presvedčená že záhadný mladý muž cestujúci inkognito v prevleku ktorého opísala sa nejak príliš zhoduje s opisom Desgreza - tak som sa ten dopis rozhodla preložiť

kľudne sa môže zverejniť - lebo po viac ako 300 rokoch už dávno vypršali autorské práva, podobne ako u madame de Sevigne - ktorá pár svojich ciest a cestovateľské zážitky svojej dcéry opisuje miestami tiež

takže prvá časť špeciálne pre teba že si si dala námahu okomentovať môj príspevok:

List pani Scudery o jej ceste dostavníkom z Paríža do Rouenu

"Mademoiselle,
"Som dosť prekvapená, že vy, ktorý nemáte rada správy a ktorá nikdy nečítate Renaudotove správy * *, ste si želali, aby som vám poskytla opis jednej z mojich ciest, na ktorej bezpochyby nie je nič také pozoruhodné a krásne ako obliehanie Gravelines alebo akcia M. d'Enguiena. * * * Keďže si to však želáte, musím vás poslúchnuť a uspokojiť vašu zvedavosť verným opisom všetkého, čo sa mi na tej ceste stalo.
Nebudem sa však zastavovať, aby som vám presne opísala celú nádheru posádky tohto dostavníka a ekvipáže, hoci je nepochybne zábavné predstaviť si, že kone, ktoré ťahali ten triumfálny voz, ktorý ma viezol, mali tak rôznu farbu, akú vidíme snáď iba na dúhe: Prvý bol červeno-hnedý, druhý gaštanový, tretí svetlohnedý a štvrtý sivý; a všetky štyri dohromady boli také, aké by potrebovali maliari, ktorí chcú, aby ich obrazy vyzerali ako vystrihnuté z učebnice anatómie: Na tele týchto vzácnych zvierat nebolo kosti, nervu ani svalu, ktoré by neboli veľmi zreteľne vyrysované. Keď Dupray, majiteľ koča, od svojho koncesionára požadoval, aby "kočiar bol zapriahnutý dobrými koňmi", veru nešiel dobrým príkladom.

Nálada tých zvierat bola veľmi poddajná a ich krok bol taký pomalý a regulovaný, že v Ríme niet kardinálov, ktorí by mohli ísť na konzistórium vážnejšie, vznešenejšie a hlavne pomalšie ako ja z Paríža do Rouenu. Môžem vás tiež ubezpečiť, že kočiš, ktorý nás viezol, mal pred nimi počas cesty taký rešpekt, že zo strachu, aby im nespôsobil nepríjemnosti, chodil popri našom povoze takmer vždy zásadne pešo. Nemám však dôvod domnievať sa, že to snáď zneužíval aj na to, aby sa sám trochu zabavil a aby aj nás rozptýlil. Nebudem klamať ak vám poviem, že má príliš rád rozhovory a že z celej spoločnosti sme ja a on celkom iste neboli tí najnepríjemnejší.

Ale aby som vám povedala, z akých osôb sa táto spoločnosť skladala, vedzte, že s nami bol aj mladý partizán * * * * , prezlečený za vojaka, aby zakryl svoje povolanie, ktorého šarlátový kabát s veľkými zlatými gombíkmi, veľké čižmy a veľké pančuchy sa príliš nehodili k vzhľadu jeho tváre. Napokon, so všetkým tým vystrojením ľahkého jazdca alebo podvodníka vyzeral veľmi podobne ako nejaký advokát zo súdnych sporov.


* * * * [tak sa kedysi označovali tí, ktorí vytvárali strany alebo spolky na vyberanie určitých daní. Verejnosť si ich nevšímala]

* * Théophraste Renaudot, zakladateľ Gazette de France, v roku 1631

* * * dni Fribourgu, 3., 5., 9. augusta, a kapitulácia Spire, 29. augusta 1644. Gravelines dobyl 28. júla vojvoda Orleánsky].
***** DESGREZ ???? :desgrez: :mrgreen:


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 19 zář 2021, 17:58
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2556
Registrován: 14 říj 2016, 18:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše: *  19 zář 2021, 17:44
mladý partizán * * * * , prezlečený za vojaka, aby zakryl svoje povolanie, ktorého šarlátový kabát s veľkými zlatými gombíkmi, veľké čižmy a veľké pančuchy sa príliš nehodili k vzhľadu jeho tváre. Napokon, so všetkým tým vystrojením ľahkého jazdca alebo podvodníka vyzeral veľmi podobne ako nejaký advokát zo súdnych sporov.[/i][/b]

***** DESGREZ ???? :desgrez: :mrgreen:
Že by se takhle amatérsky maskoval? :mrgreen: Tomu nevěřím! :disagreement: ;)


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 19 zář 2021, 18:58
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1752
Registrován: 19 čer 2014, 19:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Moirro, jako vždy zajímavé čtení. :ok:
Pobavilo mě srovnání Colberta a jeho úředníků s těmi dnešními v Bruselu. :D
Popis cesty paní de Scudéry z Paříže do Rouanu byl zajímavý a vtipný.
Penelopo, jestli v převleku cestoval opravdu Desgrez, se už dnes nedozvíme. :desgrez: :disagreement:
Bylo by to opravdu zajímavé mít možnost setkat se s tím skutečným. Jaký dojem by na nás udělal. Byl v reálu takový sukničkář? ;)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Doprava v 17 storočí
Napsal: 19 zář 2021, 19:39
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5577
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše: *  19 zář 2021, 18:58
Moirro, jako vždy zajímavé čtení. :ok:
Pobavilo mě srovnání Colberta a jeho úředníků s těmi dnešními v Bruselu. :D
Popis cesty paní de Scudéry z Paříže do Rouanu byl zajímavý a vtipný.
díky za komentár Mimi :D - nuž to ešte nieje koniec cesty - ale iba jej začiatok :chevalier:

preložila som zatiaľ iba prvú časť dopisu :writer: - takže dúfam že pani de Scudery nás ešte pobaví


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 15 příspěvků ]
Zpět na „Historie & geografie 17. století“
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host