Citovat: Předmět příspěvku: Plavba z La Rochelle do Ameriky
No, tak si pro změnu dáme chvíli matematiky místo dějepisu a zkusíme to spočítat, ne? Pro začátek pár převodních jednotek a info o průměrné rychlosti plachetnic:
moirra píše: 28 juna 1672 Frontenac vyrazil z La Rochele do Noveho Francuzka. Z historickych analov som sa dozvedela ze do Quebecu dorazil zaciatkom jesene, zrejme v septembri 1672.
Pytam sa teda kolko taka plavba do Ameriky (Kanady) v tom case trvala !!!
rychlost lodí se uvádí v uzlech, při čemž 1 uzel = 1 námořní míle/hodina
1 n.mil. = 1.852 m, takže můžeme dál počítat převod 1 uzel = 1,9 km/h
prům. rychlost plachetnic v 17. století = 5-7 uzlů = 9-13 km/h
přímá (letecká) vzdálenost La Rochelle – Québeck = 5.183 km
A protože při plavbě plachetnicí nelze udržet „přímou“ vzdálenost vzhledem k bouřím či nepříznivému větru (plavba proti větru), kdy je nutné používat tzv. křižování, tzn. jezdit cik-cak, a kdy se tím pádem plavební trasa prodlouží 3x až 4x, tak můžeme klidně počítat s ujetou vzdáleností mezi francouzským a kanadským pobřežím něco kolem 8.000 km.
Doba plavby na vzdálenost 8.000 km při rychlosti 9 km/h s tím, že by tato rychlost byla konstantní po dobu 24 hodin denně (čili bez jakýchkoliv přestávek) = 37 dnů
No, a protože v noci se pluje pomaleji a občas nastane i bezvětří (většinou před bouří) a plavidlo se téměř nehýbe, protože jiný pohon než vítr nemá, tak bych odhadovala, že doba plavby 2 měsíce z La Rochelle do Québecku byla standard a navíc ještě docela dost slušná.
Zajímavosti:
Výjimku v průměrné rychlosti plachetnic tvořily lodě vikingů s rychlostí kolem 10 uzlů (19 km/h) proti větru (!) a některé lodě pro obchod s Čínou se 14 uzly (26 km/h) – ty byly opravdu velmi speciálně stavěné.
Dále pak o něco později – r. 1880 americká plachetnice Lightning (Blesk) = 18 uzlů (33 km/h) a r. 1902 německý pětistěžník Preussen = 16 uzlů (30 km/h)
A teď zpátky k dějepisu - moc hezká je tato historka:
„Velkou senzaci vyvolal holandský kapitán Bernard Fokke (známý také jako Barend Fockesz), který v r. 1678 dokázal zvládnout plavbu z Amsterodamu do Argentiny (wikipedie uvádí na Jávu – Indonesie, tak nevím ), která trvala minimálně 5 měsíců, za pouhé 3 měsíce a 4 dny. Tam i zpět tedy za 8 měsíců proti běžným 12 měsícům. Až jednou zmizel se svou lodí i s posádkou. Protože jeho expresní plavby byly pokládány za spolčení se s ďáblem, tak jeho zmizení bylo považováno za dílo ďáblovo a vznikla legenda o „létajícím Holanďanovi“ (Flying Dutchman) – u nás známém jako „Bludný Holanďan“
Rychlost plachetnic se od té doby příliš nezměnila, protože pořád záleží na konstrukci plavidla a těch nových „vychytávek“, které umožní plout plavidlu rychleji, už moc k dispozici není.
moirra píše: A vlastne v tom cas neexistovala alternativa k plachetniciam.
A ani rozdíl v rychlostech lodí mezi historickými plachetnicemi a současnými námořními plavidly na motorový pohon se bohužel příliš neliší.
I když námořní lodě mají v současnosti silné, velké motory, nelze s nimi dosáhnout větší rychlosti plavby než 50 km/h. A protože jsou ty motory ohromné a měly by při této rychlosti neskutečnou spotřebu paliva (cca 340 tun/den = náklady 10 mil. Kč/den !), nikdo z rejdařů takovou rychlostí nepluje. Běžná rychlost námořních motorových lodí je něco mezi 18 – 20 km/hod (aby se ušetřilo). Díky dokonalejší navigaci a zařízením, která udrží plavidlo v nejkratší plavební dráze, ujede nákladní námořní loď např. vzdálenost mezi La Rochelle a New Yorkem za 2 – 3 týdny.