Citovat:

Předmět příspěvku: Plavba z La Rochelle do Ameriky

moirra píše:

28 juna 1672 Frontenac vyrazil z La Rochele do Noveho Francuzka. Z historickych analov som sa dozvedela ze do Quebecu dorazil zaciatkom jesene, zrejme v septembri 1672.
Pytam sa teda kolko taka plavba do Ameriky (Kanady) v tom case trvala !!!

No, tak si pro změnu dáme chvíli matematiky místo dějepisu a zkusíme to spočítat, ne? Pro začátek pár převodních jednotek a info o průměrné rychlosti plachetnic:
rychlost lodí se uvádí v uzlech, při čemž 1 uzel = 1 námořní míle/hodina
1 n.mil. = 1.852 m, takže můžeme dál počítat převod 1 uzel = 1,9 km/h
prům. rychlost plachetnic v 17. století = 5-7 uzlů = 9-13 km/h
přímá (letecká) vzdálenost La Rochelle – Québeck = 5.183 km
A protože při plavbě plachetnicí nelze udržet „přímou“ vzdálenost vzhledem k bouřím či nepříznivému větru (plavba proti větru), kdy je nutné používat tzv. křižování, tzn. jezdit cik-cak, a kdy se tím pádem plavební trasa prodlouží 3x až 4x, tak můžeme klidně počítat s ujetou vzdáleností mezi francouzským a kanadským pobřežím něco kolem 8.000 km.

Doba plavby na vzdálenost 8.000 km při rychlosti 9 km/h s tím, že by tato rychlost byla konstantní po dobu 24 hodin denně (čili bez jakýchkoliv přestávek) = 37 dnů

No, a protože v noci se pluje pomaleji a občas nastane i bezvětří (většinou před bouří) a plavidlo se téměř nehýbe, protože jiný pohon než vítr nemá, tak bych odhadovala, že doba plavby 2 měsíce z La Rochelle do Québecku byla standard a navíc ještě docela dost slušná.

Zajímavosti:
Výjimku v průměrné rychlosti plachetnic tvořily lodě vikingů s rychlostí kolem 10 uzlů (19 km/h) proti větru (!) a některé lodě pro obchod s Čínou se 14 uzly (26 km/h) – ty byly opravdu velmi speciálně stavěné.
Dále pak o něco později – r. 1880 americká plachetnice Lightning (Blesk) = 18 uzlů (33 km/h) a r. 1902 německý pětistěžník Preussen = 16 uzlů (30 km/h)

A teď zpátky k dějepisu - moc hezká je tato historka:
„Velkou senzaci vyvolal holandský kapitán Bernard Fokke (známý také jako Barend Fockesz), který v r. 1678 dokázal zvládnout plavbu z Amsterodamu do Argentiny (wikipedie uvádí na Jávu – Indonesie, tak nevím ), která trvala minimálně 5 měsíců, za pouhé 3 měsíce a 4 dny. Tam i zpět tedy za 8 měsíců proti běžným 12 měsícům. Až jednou zmizel se svou lodí i s posádkou. Protože jeho expresní plavby byly pokládány za spolčení se s ďáblem, tak jeho zmizení bylo považováno za dílo ďáblovo a vznikla legenda o „létajícím Holanďanovi“ (Flying Dutchman) – u nás známém jako „Bludný Holanďan“

moirra píše:

A vlastne v tom cas neexistovala alternativa k plachetniciam.

Rychlost plachetnic se od té doby příliš nezměnila, protože pořád záleží na konstrukci plavidla a těch nových „vychytávek“, které umožní plout plavidlu rychleji, už moc k dispozici není.
A ani rozdíl v rychlostech lodí mezi historickými plachetnicemi a současnými námořními plavidly na motorový pohon se bohužel příliš neliší.
I když námořní lodě mají v současnosti silné, velké motory, nelze s nimi dosáhnout větší rychlosti plavby než 50 km/h. A protože jsou ty motory ohromné a měly by při této rychlosti neskutečnou spotřebu paliva (cca 340 tun/den = náklady 10 mil. Kč/den !), nikdo z rejdařů takovou rychlostí nepluje. Běžná rychlost námořních motorových lodí je něco mezi 18 – 20 km/hod (aby se ušetřilo). Díky dokonalejší navigaci a zařízením, která udrží plavidlo v nejkratší plavební dráze, ujede nákladní námořní loď např. vzdálenost mezi La Rochelle a New Yorkem za 2 – 3 týdny.

Fantina, nemam slov! WOW!

Absolutne brilliantne zresersovane....

PS: Toto by si zasluzilo samostatnu rubriku v Historii pod nazvom "Historia moreplavby"
kedze este celkom urcite nechame Rescatora a Angeliku plavit sa lodami v nasich fikciach
velmi sa nam podobne informacie zidu

PS2: Neda mi pokoj ze ak by odplavali na jesen z La Rochelle do Ameriky uz by bol musel byt
v tych zemepisnych sirkach pomaly sneh ked dorazili, a nieto ze by sa Angelika mohla este
kupat v jazere na vyprave do stredozemia....

moirra píše:

PS: Toto by si zasluzilo samostatnu rubriku v Historii pod nazvom "Historia moreplavby"

Souhlasím, a proto přesouvám. Těch diskuzí na tohle téma možná bude víc. Tenhle víkend jsem zrovna projížděla (a opět se začetla) do dílu Nezkrotká A. a říkala jsem si, že by nebylo špatné nějak zmapovat všechny přístavy a místa ve Středomoří, které během plavby na různých lodích navštívila (v knize se jich zmiňuje požehnaně), a nějak si přiblížit i časové schéma (mimo časovou osu), jak ubíhal čas během přesunů.
Ale taky jsem měla na mysli i pěší-jízdní přesuny na různé vzdálenosti, třeba z Alžíru do Meknésu, z Meknésu do Ceuty, z Ceuty do Marseille, z Marseille do Paříže a tak No, asi by to chtělo nějakou tabulku

jeanne píše:

Uff, to jsou ale strašná čísla. Ještě že žijeme v době létání.

No, upřímně, mě právě tahle zrychlená doba s krátkými vzdálenostmi dost děsí. Já jim prostě závidím, že na všechno měli spoustu času, nikam se nehonili (zdánlivě), v klidu si pluli po světě
Umíš si představit, že bys po 15 letech potkala v letadle svého "ztraceného" manžela a teď bys měla jen 6 hodin na to, aby ses s ním zase dala dohromady?

jeanne píše:

Aspoň víme, co převážně dělal pan dokonalý před Angelikou a v dobách bez ní, když před tím cestoval daleko na východ a potom zase mezi Kanadou, Karibikem a Evropou. Prostě byl jen neustále na cestě odněkud někam a tam ani neměl čas pobýt moc dlouho.

No, a to mi pak vysvětli, jak stihl vždy dopředu zajistit tolik věcí Šaty podle poslední módy, nábytek, vědecké informace z různých univerzit ..... že by byl "ďábel"

jeanne píše:

Doporučovala bych přidat citace AG o plavbách a zpracovat komplet článek.

No, s tím článkem nevím, ráda bych, ale pustila jsem se teď do hodně věcí najednou a už mi nezbývá čas. I tak mám ve všem skluz Asi to bude muset chvíli počkat, třeba se někdo přidá a vyhledá konkrétní citace z knih

Fantino, krásná rešerš, díky článek o dopravě by byl super! S tou mapou přístavů Středomoří mi čteš myšlenky, já se o prázdninách hodlám vrhnout na mapu Angeličiných a spol. cest po Americe, ale to Středomoří by taky chtělo udělat, jestli nestíháš můžem to udělat splečně, hlásím se všema deseti, mám na to hroznou chuť a hlavně vím, že to dopadne líp než mé překlady do angličtiny

dauphine píše:

jestli nestíháš můžem to udělat společně, hlásím se všema deseti, mám na to hroznou chuť a hlavně vím, že to dopadne líp než mé překlady do angličtiny

Tak to jsme na tom stejně, taky o kvalitě mých překladů pochybuji A víš, co je zajímavý? Že jsi mě skutečně napadla s tím zmapováním cest Angeliky a Rescatora Ty, protože vím, že je to Tvůj oblíbenec .... čemuž se vůbec ale vůbec nedivím Takže se asi domluvíme na srazu (.. a nebo cestou v autobuse, začínám vážně uvažovat, že pojedu s Tebou) Zkusím dát co nejdřív dohromady detaily plavby a nějak Ti to pošlu - co nejdřív, samozřejmě.

Vdaka sialenym fanatikom, podobnym ako sme my, som nasla nieco velmi
zaujimave.

Hladala som totizto ci lod Sväty Jan Krstitel skutocne existovala.
(hrala svoju vyznamnu ulohu v dieloch 10 a 11 a 12)
Samozrejme ze ano!!!!! voilà!


Le Saint-Jean-Baptiste - Lod Sväty Jan Krstitel
Nejake tie udaje o lodi:

http://perignystory.e-monsite.com/pages ... tiste.html

A priklad jej plavby z La Rochelle do Qeebecu v roku 1671
http://www.migrations.fr/NAVIRES_LAROCH ... e_1671.htm

Jeanne ano! Ja viem ze si uz trhas vlasy ale toto je dalsia CASOVA OS !!! ha ha

Tuto je chronologicky zoznam plavieb z La Rochelle do Quebecu, aj v druhej
polovici 17 storocia: voilà!

treba len na stranke skrolovat dolu, a tam sa daju nakliknut jednotlive roky....

Listes chronologiques des navires

http://www.naviresnouvellefrance.net/

Som si ista ze Desgrez by mal somna radost.....

Nedalo mi nepostnut ako vyzerala francuzka kralovska lod v roku 1667



Tuto v obrovskom rozliseni:

http://www.mandragore2.net/dico/lexique ... n-1400.jpg

Koho by o starych lodiach zaujimalo viacej tu je link:

http://www.mandragore2.net/dico/lexique ... e=vaisseau

A tuto kráľovská loď Soleil Royal +

https://www.afcan.org/tribune_libre/soleil-royal.html

Zoznam kráľovských lodí:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Liste_des ... _Louis_XIV

Dauphin Royal v roku 1668.

V Quebecu bola vystava z prilezitosti 350 rokov od prveho pristatia kralovskych dcer
v Novom Francuzku.

zaujal ma obraz kde je vysvetlene ako vyzerali lode akymi sa vtedy plavili:

Dalsi ulovok:

Benatska obchodna lod (take co sa plavili do Kandie) z roku 1629

http://3.bp.blogspot.com/-AOm8Rp7X7pU/U ... n+1629.jpg

A tuto zrážka Holandskej lode z Španielskou Galerou čo mi pripomína Rescatorovo stretnutie z Vivonnem
z Angelikou na palube.

Dutch Ship Ramming Spanish Galley 1602

http://3.bp.blogspot.com/-37IHqIW7xRw/U ... +small.jpg

Vynikajúca historická stránka stránka kde sa dá presne pozrieť z akých prístavov plávali
z Francúzka do Quebecu lode v dobe kráľa Ľudovíta XIV, kedy najar vyrážali prvé lode a koľko im trvala plavba.

Okrem toho je tam ešte neúrekom iných historických informácií.

http://www.migrations.fr/navires_depart_la_rochelle.htm

Nemusíte vedieť po francúzky aby ste si všimli dátumy vyplávania a kedy dorazili do Quebecu. Zdá sa že niektoré lode to z La Rochele stihli za dva mesiace a iné na to potrebovali o mesiac viacej.

A zoznam francúzkych lodí aj za vlády Kráľa Slnko.

http://fr.wikipedia.org/wiki/Liste_des_ ... n%C3%A7ais

Kráľovský trojsťažník Le Soleil-Royal - Kráľovské slnko - ktorý služil v rokoch 1669 à 1692

Linky na lode medzi Quebecom a La Rochelle a inými prístavmi vo Francii.

https://www.naviresnouvellefrance.net/h ... e1663.html

Lode ktoré privážali kráľovské dcéry:

https://www.naviresnouvellefrance.net/h ... i1665.html

Fregata v 17 storočí:

No konečne som našla jednu českú stránku na ktorej sú vysvetlené lode 17 storočia.
To boli tie kráaaaaasne romantické plachetnice.

Lanoví a plachty 16. a 17. století

http://www.modellode.cz/Lanovi-a-placht ... oleti.html

ďalej sú na stránke vysvetlené:

Vnitřní vybavení lodí 16. a 17. století
Plány historických plachetnic
Výpočty pro historické lodi 16. a 17. st a jich DŘEVĚNÉ ČÁSTI
Výzbroj historických lodí 16. a 17. stol

moirra, to je nádhera, ...

errnie píše:

moirra, to je nádhera, ...

dík Errnie, jenu vec som však ešte nepochopila: viem že zadná časť lodí bola vyvýšená,
ale aj tak: keďže kormidlo bolo vzadu, ako to je možné že kormidelník (kapitán nie vždy kormidloval sám)
videl dopredu keď mali celkom napnuté plachty?

to ešte musím zrešeršovať...ak aká som hlúpa...môj nebohý priateľ mal kapitána na všetky druhy lodí
a ja som sa ho to nikdy neopýtala.... definitívne potrebujem aby mi to veľkomožný pán
Rescator vysvetlil

Ale myslím že sa prihlásim sem a budem sa vypytovať tu, medziiným úžasný článok o portugalských
moreplavcoch (zaujímavé že j som do fikcie Montpellier chela dať francúzkeho a španielskeho námorníka,
ale Joffrey ma opravil, po tom čo som si včera počítala, už chápem prečo )

http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=137964

Inak včera som pred spaním doslova zhltla polovicu knihy, ktorá je určená teeneagerom
avšak je vskutku nesmierne informatívna, a dovoľujem si tvrdiť že aj viac ako dobrá aj
pre dospelých.

V.Patočka PLACHTY OBJEVUJÍ SVĚT

Knížka Václava Patočky zachycuje dějiny plachetní mořeplavby od jejich počátku do nástupu páry. V sedmnácti kapitolách podává autor systematický přehled vývoje plachetnic od prvních plavidel přes starověké galéry, polynéské katamarany, čínské džunky, vikinská plavidla, plachetnice německé hanzy a karaky Španělů a Portugalců až po lodě Holanďanů, Angličanů a Rusů. Neomezuje se však pouze na technický vývoj plachetnic, ale sleduje ve své knížce i to, jak lodní doprava souvisí s celkovým rozvojem společnosti, jak ovlivnila vzájemné styky obyvatel jednotlivých kontinentů, a hlavně jak přispěla k velkým zeměpisným objevům, které by bez lodí byly neuskutečnitelné. Čtenář se tu tak setkává s postavami slavných mořeplavců - objevitelů, na jejichž činech autor dokumentuje vývoj lidského poznání. V. Patočkovi se podařilo skloubit obě tyto roviny v poutavý celek a vytvořit tak ucelený obraz o této významné kapitole lidských dějin....

Keďže sa dá sem tam zohnať za naozaj smiešnu cenu, vrelo odporúčam každému kto by sa
ľahkou a zábavnou formou chcel niečo dozvedieť o dejinách moreplavby a o rozličných druhoch lodí.
Kniha je nádherne ilustrovaná.



http://img2.hyperinzerce.cz/x-cz/inz/99 ... 1987-2.jpg



ešte odporúčam:

Patočka, Václav: Válečníci pod plachtami korábů
díl I - Od egyptských faraónů do objevu Nového světa, díl II - Od první plavby kolem světa do nástupu páry

Dílo neopomíjí technické informace či historické souvislosti

Ilustrácie z Patočkovej knihy plachty objavujú svet:








http://www.palba.cz/album/albums/userpi ... 000967.JPG

http://www.palba.cz/album/albums/userpics/12365/41.jpg

K otvoreniu novej rubriky ma inšpiroval úžasný objav od Terezy:

Aj keď si hovorím že to predsa nieje možné .... že by na to historici až dodnes neprišli?

Tereza píše: *

24 dub 2020, 12:23

Dnes jsem narazila na zajímavý článek.
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/v ... paign=null


Úryvky :
Je to objev, nad kterým se milovníkům historie, zejména pak té námořní a obchodní, tají dech. Vědci během uplynulých let pracovali na skupině 12 vraků pocházejících z období více než dvou tisíc let naší historie.....„Je to opravdu průlomové, jde o jeden z nejvýznamnějších středomořských objevů svého druhu v historii,”......

.....nález této lodě dokládá dosud neznámou námořní cestu vedoucí z Číny do Persie přes Rudé moře až do východního Středomoří. Odborníci mají za to, že se loď potopila kolem roku 1630, na cestě z Egypta do Istanbulu. To by ovšem znamenalo, že tehdy byla průchozí vodní stezka mezi Rudým a Středozemním mořem. Předchůdce dnešního Suezského průplavu byl vybudován už ve starověku, ale mělo se za to, že v 17. století nebyl v provozu.

Co když se touto cestou vydal Joffrey do Číny? Procestoval toho hodně, a toto je pořádná zkratka.

Úžasný objav Tereza , ako mi len mohol uniknúť?

No to teda je parádna skratka. Bez Suezkého prieplavu museli oboplávať celú Afriku, a pokiaľ viem to prinajmenšom aj od 14 teho storočia robili. Ale čo keď sme my, ľudia modernej doby nepochopili dôvod?

Ja si teraz samozrejme hovorím že ho možno Saracéni zámerne pred kresťanmi utajovali - a tiež že Rescator ktorý pracoval po Mulejovi pre hlavného vezíra Otomanskej ríše ho možno veselo používal.

Ale po zjednodušenej úvahe Polačkovského štýlu som dospela k takémuto záveru:
je dosť možné že existuje ešte jednoduchší dôvod: to boli končiny do ktorých Kresťania, hlavne po križiackých výpravách asi sotva mali prístup - takže plávať tade jednoducho ani neuvažovali, pretože by prišli aj o lode aj o život, alebo skončili ako otroci

musím vyhľadať citáty kde hovorí Joffrey o svojich plavbách - myslím že ich spomína viackrát vo viacerých knihách ....

Takže čo sa zatiaľ v dejinách vyučovalo o Suezskom kanáli, to sa možno bude musieť zrevidovať.

Ja ale uvažujem o tom prečo by sa boli Egypťania tej plavebnej cesty vzdávali, keď ju už používali storočia predtým ?
Skôr to záviselo od toho koľko bahna Níl ktorý rok dovliekol, a zrejme sa podmienky každý rok menili. Avšak ten miešaný tovar na palube tej stroskotanej lode môže mať aj iné vysvetlenie: Obrovské prekladisko - kde sa prekladal tovar z menších lodí na väčšie.

Krátke zhrnutie historických informácií o Suezkom kanáli:

Suezský prieplav už 150 rokov skracuje lodiam cestu z Ázie do Európy.

Suezský kanál nie je prvým prieplavom umožňujúcim plavbu medzi Červeným a Stredozemným morom. Predchodca Suezského kanála vznikol už v 13. storočí pred Kr., keď Egypťania prepojili Červené more a deltu Nílu. Nebolo to však príliš životaschopné riešenie – delta Nílu je neustále zanášaná sedimentmi: trasa schodných ciest aj hĺbka severnej časti cesty sa stále menili a bolo dosť obťažné tade preplávať. Prieplav časom zanikol (pravdepodobne najneskôr v 8. stor. pred Kr.)

Ďalší vážny pokus o vybudovanie kanála spájajúceho Červené a Stredozemné more prišiel až v 19. storočí.

Zásadný význam pre obchod i cestovanie medzi Európou a Áziou malo vybudovanie Suezského prieplavu v Egypte. Kanál dlhý 193 kilometrov totiž umožňuje lodiam cestovať zo Stredozemného do Červeného mora (a naopak) bez toho, aby museli oboplávať Afriku, čím skracuje cestu asi o 8 900 kilometrov


Toto je super nadhľad na dnešný prieplav:



a tuto celkom schopný článok z hospodárskych novín o budovaní Suezkého kanála:

https://history.hnonline.sk/starsie-dej ... d-prirodou

K historii moreplavby patria samozrejme aj námrnícke schopnosti. Spomínate si ešte na romantickú scénu zo 6 dielu po búrke, keď sa Joffrey Angeliky pýta či pochybuje o jeho námorníckych schopnostiach? +

Keď si prečítam toto, tak sa nečudujem že si rescator svoje útočište vybral práve tam:

Larochelleský loďař, Berne a Le Gall na sebe zděšeně pohlédli.
„To je hotové šílenství. Tohle členité pobřeží je pověstné tím, že se tu nedá přistávat,“ namítl
Le Gall. „Je to smrtelná past pro všechny lodi. Žádný civilizovaný tvor tady nezakoření.“
: „To je pravda. Ovšem kromě místa, kam jsem vás zavedl. To, co pokládáte za nepřekonatelnou překážku, je jen skalnatý práh, nad nímž se dá za přílivu proplout a poskytuje naprosto bezpečné útočiště v téhle klidné zátoce.“
„Bezpečné útočiště pro piráty, to souhlasím. Ale na vybudování přístavu nám jeho pověst nedává žádnou naději. Vzpomeňte si, že tu ztroskotal i Champlain.
: To ano. Jenže víte proč? Nevěděl o pobřežním prahu. Navíc se zděsil výšky přílivu a strašné zimy.“
„A vy tyhle obtíže hodláte odstranit,“ ušklíbl se Mercelot.
„To jistě ne. Příliv bude pořád sto dvacet stop vysoký, ale jen z druhé strany téhle zátoky, kde si Champlain postavil tábor. Držel se toho prokletého místa, přestože půl hodiny cesty na koni by našel břeh, kde právě stojíme a kde je příliv jen čtyřicet stop vysoký.“
„I čtyřicet stop je na přístav příliš.“
„To není pravda. Tolik má příliv v Saint-Malo, což je velice prosperující bretaňský přístav.“


Nuž Rescator sa nedal. Vedel dobre o čom hovorí. GÉNIUS! ... stavím sa že využil svojich potápačov aby si to pod vodou pekne zmapoval a zakreslil do nautických máp....

Takže čo znamená ten "skalnatý práh, nad nímž se dá za přílivu proplout"

Nuž to znamená to znamená že pod hladinou vody sa nachádza kamenný kopec, do ktorého loď ak by sa tam snažila vplávať keď je odliv - čiže hladina vody najnižšia - alias že že LOĎ môže do zátoky v ktorej je prístav Gouldsboro vplávať iba za najväčšieho prílivu - keď je hladina vody najvyššia, inak by si dno roztrieskala o skaly pod vodou.

Čo ale aj znamená že ak by tam predsa len vplávala nejaká nepriateľská loď za prílivu, napríklad pirátska loď zlatej brady , ak tam chvíľu zostane, je tam uväznená až do ďalšieho prílivu.

A ten rozdiel v hladinách vody bol vraj, podľa toho čo Rescator hovorí Hugenotom, 40 stôp - čo je v prepočte okolo 13 metrov rozdielu v hladine vody - to je ako 3 poschodový dom, a zmestila by sa do toho rozdielu celá loď.

Na porovnanie Fundský záliv v Kanade má rozdiel medzi prílivom a odlivom skoro 20 metrov. Bar Harbor - alias Joffreyovo Gouldsboro sa nachádza na začiatku zálivu, tam kde je napísané slovo Maine:



Nejvyšší hranice na světě dosahuje příliv v zálivu Fundy v Kanadě, kde hladina stoupá až o 20 metrů. V Evropě je největší rozpětí přílivu a odlivu poblíž pobřeží Francie v zátoce Mont-Saint-Michel, kde dosahuje asi 13 metrů. Výška přílivu se označuje ve speciálních mapách. Čáry, spojující místa se stejnou dobou nejvyššího přílivu se nazývají izohachie.

Tu je zoznam miest na svete z najväčšími rozdielmi medzi prílivm a oddielom. Vedie vyššie spomínaný Bay Of Fundy v Kanade.

https://sk.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%ADliv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slapov%C3%A9_jevy

Spomínate si ako Diablica ohuruje svojim výkladom príťažlivosti mesiaca a jeho vplyvu na príliv a odliv?
Tuto je citát s knihy:

viewtopic.php?f=1&t=388

Takže k cyklu vzdelávame sa z Angelikou pridávam link na video osvetľujúce príliv a odliv:

https://www.youtube.com/watch?v=LtDi3gVUf3w

ďalšie zmienky o prílive v prístave Gouldsboro z knih, tentokrát z 9 dielu Angelika a Diablica:

Došli na pobřeží. Při přílivu mohli z dřevěného můstku poměrně snadno nastoupit do přístavního člunu.

--------------------------------


"Zřejmě jim tyhle problémy strašně leží na srdci," poznamenala
Angelika k hraběti ď Urville, stojícímu vedle ní.
"Kdybyste ten kraj znala, pochopila byste," prohlásil mladý normandský šlechtic. "Tady závisí veškerý život na toku řek.
Obklopují vás, všude kolem je voda. Celý les se otřásá hukotem vodopádů..."
"Kdyby aspoň ten příliv neměřil jedenáct sáhů," prohlásil Defour.
"Jenže on měří," triumfoval Villedavray, "dokonceprý i dvanáct. Zatímco ve Středomoří nemá ani sáh. Z toho je třeba usuzovat, že jsme v krajině zvláštních úkazů, takže se v podstatě i musíme chovat podle jiných norem."
"V Bretani jsou na západní straně osmisáhové přílivy. A Bretonci se z toho taky nezbláznili."
"Jsou to blázni. Celý svět ví,vže to nejsou lidi jako ostatní. Je to rasa sama pro sebe. Ale vratme se k Francouzskému zálivu. Co způsobuje tak vysoký příliv?"

-------------------------------------------------

Ach a ešte čistá romantika:

"Je to jeden z 'klasických incidentů Francouzského zálivu, kde žije fauna složená ze všech národů světa," uzavřel a usmál se."Dokud tu bude ta hustá mlha, vysoký příliv a zákruty řek, kam je možné se skrýt nebo jimi proklouznout, žádné smlouvy se tu nebudou dodržovat. Je to země úkrytů a přetvářky. Ale nevadí, já vám v ní přesto vybuduji království..."


LINKY:
Prílivy a odlivy v BAR HARBOR (Gouldsboro)

https://tidesnear.me/tide_stations/2194

Bay of Fundy a zvlášnosti prílivu a odlivu v kanadskej encyklopédii:

https://www.thecanadianencyclopedia.ca/ ... f-of-maine#

Super zpracované téma. Moc jsem se poučila. Děkuji

Narazila jsem na článek o jediné téměř úplně zachované lodi ze 17.století. Jmenuje se Vasa, je ze Švédska, je to bitevní loď,potopila se na své první plavbě poté, co zvládla pouhých 1300 metrů - holt, chybička se vloudila. Vyzvednuta byla v roce 1961, dnes je velmi slavná.
A musím říct, že je nádherná.
Zde odkaz na dnešní článek, je v něm bohatá fotogalerie této lodi :
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_pari

Skvelý objav Tereza, Jeanne ktorá medzičasom žije vo Švédsku tam už samozrejme bola, officiálna stránka sa dá prepnúť do češtiny.

https://www.vasamuseet.se/cs

Nemčina má bónus že sa dá stiahnuť audio v ktorom sa rozpráva o osudoch lode. Tie celé figury boli vraj pozlátené.

https://www.vasamuseet.se/besok/audiogu ... ide-german

Na youtube sú celkom dobré Videa, keď si to človek poprezerá vie si oveľa lepšie predstaviť Rescatorovo podpalubie:

ANGLICKY: https://www.youtube.com/watch?v=UUT_qfjIoR8

NEMECKY: https://www.youtube.com/watch?v=S6rPgtC6_oQ

Pričom ma napadlo že sa musím mrknúť do knihy ako veľká bola rescatorová loď. V každom prípade musela mať pod čiarou ponoru tiež ešte pár poschodí.

Našla som už dávnejšie tabulky koľko taká plavba skutočným, vtedy existujúcim a plaviacim sa lodiam v 17 storočí trvalo medzi la Rochelle, Brestom z ktorého sa plavil Florimond či Honfleurom z ktorého sa plavil Molines pokiaľ viem, to do nového sveta trvalo okolo dvoch mesiacov.

Príklad pri ktorom netreba zabúdať že do Quebecu to trvalo dlhšie, lebo bolo ešte treba plaviť sa po rieke až po Quebec. Do Goudsbora bola cesta o niečo kratšia - to znamená že počítam tak 2 mesiace.

Loď La Nouvelle-France pod vedením kapitána Alaina Duranda opustila La Rochelle 30. apríla. Do Quebecu dorazila 21. júla,

https://lebloguedeguyperron.wordpress.c ... a-en-1670/

Mňa tu zaujala aj tabuľka koľko ie lode v Quebecu zostávali, čo je aj logické, pretože po takej plavbe istotne potrebovali dať loď do poriadku aby vydržala plavbu späť a aj to že skutočne Existoval Loď Ján Krstiteľ ktorá očividne v Quebecu skončila svoj život.

https://lebloguedeguyperron.files.wordp ... 1670-2.jpg

A zaujalo ma aj to že jediná loď čo sa očividne nevracala bola práve Svätý Ján Krstiteľ, čo ukazuje že tá loď bola v takom stave že sa nemohla plaviť späť, to bude zrejme tá ktorá zrejme inšpirovala pani AG aby ju opísala. Bola to loď ktorú stretávajú pri plavbe pred Tadossacom, Polačka mala na nej nejaké podiely a medveď si tam spravil zimnú nocľaháreň.

no ano bolo viacero plavieb a možno aj viacero lodí s takým menom
Loď Saint-Jean-Baptiste opustila prístav La Rochelle koncom mája. Do Quebecu dorazila v stredu 11. augusta.
https://lebloguedeguyperron.wordpress.c ... a-en-1666/

veľmi zaujímavé čítanie, ktoré ukazuje že ako som predpokladala tam aj späť sa lode zvykli plaviť v skupinách

Predpokladám že Peyrac sa do Quebecu vtedy neplavil pod francúzskou vlajkou, a bola to celá flotila skladajúca sa myslím s 5 tich lodí, to znamená že sa posádka lode obávala že narazila na nejakú znepriatelenú flotilu.

Loď, jež je sledovala, se před nimi objevila druhý den kolem poledne. Vynořila se z nazelenalé mlhy vznášející se nad řekou, která zahalila i okolní lesy táhnoucí se až k obzoru. Peyrakova flotila vytvořila půlkruh rnezi oběma břehy mohutné řeky svatého Vavřince a zastoupila tak připlouvající lodi cestu. Ukázalo se, že tušení hraběte bylo správné.
Byla to opozdilá loď, která se jen stěží vlekla ke svému cíli a s vypětím všech sil odolávala útrapám plavby. Nakloněná na pravobok se tak hluboko ponořila do vody, že nad vlnami občas trčely jen stěžně s potrhanými plachtami. A když se řeka víc rozbouřila, loď nebyla chvílemi vidět vůbec, takže se zdálo, že se potopila.
Sledovala je z povzdáli jako vyděšené, smrtelně zraněné zvíře, odsouzené k tomu, aby se bezcílně potulovalo kolem, protože zpátky už nemůže: mohlo by padnout do pasti, již na něj nastražila cizí flotila.
Když se octla na dohled lodí, které jako by na ni čekaly, začala najednou křižovat řeku ve skoro patetické snaze co nejvíce oddálit nevyhnutelnou záhubu.
Honorina hlasitě vyjádřila podivný dojem, který manévrování lodi dělalo na všechny přihlížející.
"Chudinka. Chudinka lodička," naříkala lítostivě. "Jak jí dáme vědět, že jí nechcem ublížit."
Stála na můstku po boku Joffreye de Peyrac vedle jednoho z děl.
Po chvíli ji vysadil na lafetu, aby lépe viděla a občas jí půjčil i dalekohled.
"Ty ji chceš celou potopit?" zeptala se rozčilené.
Občas, když s ním byla sama, mu důvěrně tykala.
"Ne, slečno. Už i tak se jen stéží drží na hladině."

takže pre toho kto by chcel rýchloprehľad o druhoch lodí tuto je skvelý výcuc na 26 stranách historia-lodnej-dopravy

https://www.zones.sk/materialy/nezarade ... -15679.pdf

Pani AG ako dcéra robí opismi lodí a námornických aktivít v knihách Angelika rozhodne česť svojemu otcovi ktorý bol námorným kapitánom

aj keď loď pláva po hladine mora, jej kapitán musí presne vedieť čo je pod vodou - preto odjakživa existovalo čosi ako nautické mapy

„"Pod námornou mapou rozumieme sploštený obraz časti zemského povrchu, ktorý pokrýva more a priľahlú pobrežnú oblasť.“
„Obsahuje námorné informácie, najmä informácie o plavebných dráhach, hĺbkach, prílive a odlive, piesku, útesoch, orientačných bodoch a navigačných značkách všetkých druhov, pokiaľ možno v rovnakom uhle [...], a okrem toho sa na nej musia čo najľahšie určovať vzdialenosti."“

ZDROJ: Historia námorných máp: https://www.bsh.de/EN/The_BSH/Maritime_ ... _node.html

------------------------------------------------------------------------

práve sme s mladou slečnou Rescatorovou ktorá kreslí úžasné sofistikované mapy mali diskusiu o "kamennom prahu" ochraňujúcu zátoku v ktorej mal Joffrey v novom svete svoju osadu GOULDSBORO

Kamenný prah alias podmorské hory ako to volá Polačka je niečo na čom stroskotal cestovateľ Champlain, pretože nepoznal pomery pod hladinou v tejto oblasti.

ja som ten kamenný prah zakreslila v mojom vlákne s mapami tuto:



ale keď ho chceme mať presne tak tuto je nautická mapa. približne na mieste kde je EGG rock po celej dlžke je ten kamenný prah, pretože skoro celé je to tam pod 100 feet alias stôp ponoru pričom 100 Feet je plibližne 30,48 metra.
ale podľa mňa je tá mapa za prílivu - aj to ešte musím zistiť

nautická mapa Francúzkej zátoky kde bolo Joffreyovo Gouldsboro:

www.gpsnauticalcharts.com/main/us13318_ ... chart.html

https://fishing-app.gpsnauticalcharts.c ... 3/-68.1279

inak ak si spomínate tie ktoré ste čítali moju fikciu sebaistý puboš Joffrey tak stroskotal pri jeho prvej námorníckej skúške v Montpellieri prehliadol podmorskú skalu)

hĺbka ponoru tých lodí ako mal Joffrey bola predpokladám okolo 6-7 metrov - maximálne 10 metrov to musím ešte zistiť a zrejme keď bol odliv každá loď na tých podmorských horách ako to ja volám - stroskotala, pretože sa rozbila o skaly

úryvok zo 6 teho dielu ktorý o tom hovorí:

„Kde vlastně jsme?“ zeptal se Manigault.
Odpověděl, že jsou v zálivu na pobřeží dálného amerického východu, v kraji mezi Bostonem a Port Royalem v Novém Skotsku, na jihu hraničícím se státem New York a na severu s Kanadou. Je součástí třinácti anglických kolonií.
Larochelleský loďař, Berne a Le Gall na sebe zděšeně pohlédli.
„To je hotové šílenství. Tohle členité pobřeží je pověstné tím, že se tu nedá přistávat,“ namítl Le Gall. „Je to smrtelná past pro všechny lodi. Žádný civilizovaný tvor tady nezakoření.“
„To je pravda. Ovšem kromě místa, kam jsem vás zavedl. To, co pokládáte za nepřekonatelnou překážku, je jen skalnatý práh, nad nímž se dá za přílivu proplout a poskytuje naprosto bezpečné útočiště v téhle klidné zátoce.“
„Bezpečné útočiště pro piráty, to souhlasím. Ale na vybudování přístavu nám jeho pověst nedává žádnou naději. Vzpomeňte si, že tu ztroskotal i Champlain.[3]
To místo má strašnou pověst. Několikeré pokusy o kolonizaci odstrašily nešťastníky, které sem poslali. Hlad a zima, neobvyklé mořské přílivy, sníh, který sem přináší vítr z moře.

samozrejme nevylučujem že by to dnes už v tých miestach pod vodou nebolo upravenejšie ako kedysi, vybagrované, pobrežia upravené a podobne, než za Joffreyových časov - niekedy sa odstrelia nebezpečné skaliská pod vodou, dnes sú iné technické možnosti ako s zbaviť otravného bahna....

ale príliv odliv zostal ten istý, preto sa za odlivu dá na ostrov kde s kedysi stretla Angeliky s Colinom dá aj dnes za odlivu ísť suchou nohou

Přepočty stop na centimetry a metry nebo opačně si můžete spočítat na naší kalkulačce.

https://www.kurzy.cz/kalkulacka/prevod-stopa/

„Přesto tu Champlain ztroskotal,“ nevzdával se Manigault.
„To ano. Jenže víte proč? Nevěděl o pobřežním prahu. Navíc se zděsil výšky přílivu a strašné zimy.“
„A vy tyhle obtíže hodláte odstranit,“ ušklíbl se Mercelot.
„To jistě ne. Příliv bude pořád sto dvacet stop vysoký, ale jen z druhé strany téhle zátoky, kde si Champlain postavil tábor. Držel se toho prokletého místa, přestože půl hodiny cesty na koni by našel břeh, kde právě stojíme a kde je příliv jen čtyřicet stop vysoký.“
„I čtyřicet stop je na přístav příliš.“
„To není pravda. Tolik má příliv v Saint-Malo, což je velice prosperující bretaňský přístav.“
„Ale není tam úžina,“ poznamenal Berne.
„Jistě, zato však řeka Rance, její delta a bahno.“
„Tady není žádný nános,“ uznal Manigault a ponořil ruku do průhledné vody.
„Takže máte daleko větší šanci než vaši předkové, když se rozhodli postavit nedostupný přístav na skále La Rochelle. Chránila ho zátoka jako tady, ale ohrožovalo bahno, které ho jednoho dne zadusí. Kdo jiný než Larochellané by dokázal vybudovat přístav na tomhle místě, které tolik
připomíná vaše rodné město.“
Angelika si všimla, že se protestanti seskupili kolem muže, jemuž stále říkali Rescator. Když muži diskutují se skutečným odborníkem, zapomínají na veškerý odstup a dají se strhnout.



spravila som screenshot kde predpokladám ten kamenný alis skalnatý práh pod vodou - načiarkovala som ten malý ponor červenými čiarkami
inak MUD je bahno ROCK je skala CLAY je lístie a SAND je piesok

Námořní mapa: https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1mo ... C3%AD_mapa

inak medzičasom som zistila že BLUE Bay alias Francúzska Zátoka bola kedysi skutočne kotviskom pirátov

Super, děkuji za dovysvětlení. Když si člověk nastuduje mapy, tak pak ty popisy v knížkách dávají mnohem větší smysl (vyslání "průzkumníků na člunu s lanem na břeh).
Ano otázka je, jak moc hluboké to tam bylo při odlivu. Podle mapy mi přijde, že některá místa v úrovni toho podmořského prahu byla hlubší a některá opravdu mělká. Kormidelník / kapitán zřejmě musel vědět, jak v tom místě kličkovat. Možná tam i mohli být ti námezdní kormidelníci, kteří znali danou oblast a které si pak lodě najímaly, pro bezpečnou plavbu v místech, které neznaly. Viz. ta stejná situace, když si na řeku sv. Vavřince na Gouldsboro najali místního kormidelníka.

presne tak!
ten kormidelník - to je to čomu sa slovensky hovorí LODIVOD a Nemecky Lotse
toto povolanie existuje dodnes - a tí čo pracujú roky na jednom konkrétnom mieste dlhšiu dobu poznajú to miesto spamäti ako svoje bačkory a vôbec k tomu nepotrebujú nejakú mapu

Hugenot LE GALL, ktorý poznal more okolí la Rochelle bol tiež lodivod a poznal plytčiny a podmorské skaly v okolí svojho prístavného mesta takpovediac naspamäť - preto ho Rescator v určitej chvíli pustil za kormidlo v naháňačke s kráľovskou flotilou Rescatorová Gouldsboro vyhrala a jedna z kráľovských lodí uviazla v plytčine

inak samozrejme u niektorých prístavov treba okrem nemenných vecí ako plytčín a podmorských hôr a skál vždy zakalkulovať aj sezónne záležitosti ako ľad, bahno z riek, lístie napadané zo stromov ....a samozrejme aj vraky iných lodí (prečo mám pocit že mi tu z hora niečo diktuje môj nebohý Joffrey ktorý bol kapitánom a mal kapitánsky na moria, oceán aj rieky )

aj v dnešných časoch lod do prístavov navádzajú a z prístavov vyvádzajú LODIVODI
ukážkový príklad toho ako lodivodstvo zlyhalo v modernej dobe bola havária obrovskej nákladnej lode v Bostone

tým ktorý by mali záujem dozvedieť sa o Moreplavbe viac odporúčam knihu od Nemca ktorý bol námorným kapitánom a neskoršie lodivodoma mal život plný námornických zážitkov

je veľkým šťastím že vyšla aj v češtine - ja som ju dostala od Fantiny ako spontánny darček - a trafila presne do čierneho

kniha je napínavá a čtivá aj pre absolutného laika - mám s nej veľkú radosť - nečudo že má skvelé hodnotenia:

https://www.databazeknih.cz/knihy/vsech ... ehum-40702

Všechny lodě plují k břehům

Podtitul: Dobrodružství objevů Dějiny objevných plaveb.
Populárně vědecká kniha vypráví nejen o vlastních námořních objevech, ale všímá si také vybavení lodí, plavebních pomůcek a navigačních znalostí velitelů, které tyto plavby umožnily. Líčí námořní cesty Egypťanů, Řeků a Římanů, objevy arabských námořníků, Vikingů a Polynésanů, století velkých námořních objevů i přínos zemí severní Evropy. Seznamuje s rozvojem navigace, s významem poznávání vzdušných a mořských proudů pro bezpečnost plavby aj.

Až teraz mi docvaklo že to bola práve Angelika ktorá navrhla použiť lodivoda. No veď žila v La Rochelle okolo jedného roka - tak už o Hugentotoch a o ich veciach okolo lodí čo to vedela. Určite si nejedenkrát vypočula ich rozhovory dokonca pozorovala lod v prístave, ktorý bol vtedy v centre mesta.

LODIVOD LE GALL A GOULDSBORO V LA ROCHELLE


Aby se dostal na širé moře, musel se prosmýknout ještě úžinou mezi ostrovy. Silný severozápadní vítr, který toho dne foukal, jim bránil v přístupu k úžině na jihu mezi ostrovy Ré, Aix a Oléron. Ale aby se dostali k bretonské úžině, která byla daleko užším a bezpečnějším průplavem mezi pevninou a severním výběžkem ostrova Ré, museli ještě proplout úzkým kanálem mezi La Pallice a útesem Sablonceaux.
Rescator se zřejmě rozhodl pro to poslední řešení. Hlásná trouba kapitána Jasona zahlaholila.
„Hej, muži u plachet! Napněte vysoké plachty, dolní brigovou a kosatku!“
S ostatními plachtami staženými se Gouldsboro vnořil do průplavu mezi útesy. Angelika téměř nedýchala. Znala zrádnost tohoto mělkého průplavu s neviditelnými skalami, o němž námořníci z přístavu vždycky mluvili s velkými obavami. Nárazový vítr, vrhající na lodní bok malé, tvrdé a prudké vlny, mohl každou chvíli strhnout plavidlo z úzké splavně úžiny, mimo niž se těžkotonážní loď nutně roztříští o skaliska.
„Už jste tudy proplouvali?“ zeptala se svého strážce.
„Ne, připluli jsme od jihu.“
„Potom potřebujete lodivoda. Mezi mými přáteli je rybář Le Gall, ten zná všechny nástrahy v úžině.“
„Výbornej nápad,“ vykřikl muž v kožešinové čepici. Okamžitě odběhl, aby to oznámil kapitánovi.
Po chvíli se objevil Le Gall a následoval námořníka. Angelika se nedokázala ovládnout a šla
za ním na můstek. Rescator stál u kormidla, pořád s maskou na tváři. Celou bytostí jako by se pokoušel podle sebemenšího zachvění lodi uhodnout, kde číhá nebezpečí. Vyměnili si pár slov s Larochellanem, a pak předal lodivodovi kormidlo.
Angelika stále co nejtišeji, stejně jako Honorina. Dívenka jako by chápala, že místo ženy a dítěte není ve chvíli nebezpečí na palubě, ale za nic na světě by nechtěla být jinde.
Gouldsboro plul dál jistěji.
„A co když po nás budou střílet z pevnosti Sablonceaux,“ napadlo Le Galia, když pohlédl k nejvzdálenější špici ostrova Ré, kde se tyčila pevnost.
„Vem je čert,“ odpověděl Rescator.
Už nebylo tak jasno. Díky horkému dni se začala zvedat zlatistá mlha a halila břehy.
Ze strážního koše zazněl hlas:
„Na dohled válečná loď. Pluje proti nám.“
Kapitán Jason zaklel a vypadal naprosto zdrceně.
„Chytili nás jako krysy do pasti.“
„To se dalo čekat,“ usoudil Rescator, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.
„Dejte rozkaz, ať zpomalí…“
„Proč?“
„Abychom mohli chvíli přemýšlet.“
Válečná loď, kterou dosud neviděli, se náhle objevila v oblouku na špici Sablonceaux a její rozvinuté plachty byly bílé jako křída na zamlženém obzoru.
Měla vítr v zádech, takže plula poměrně rychle.
Rescator položil ruku na rameno Corentina Le Galia.
„Řekni mi, příteli, začíná odliv. Když bude plavba obtížnější pro nás, je ještě daleko nebezpečnější pro těžšího protivníka, plujícího proti nám.“
(...) Lodivodův obličej se rozjasnil.
„Nojo, máte stokrát pravdu, pane. Zřejmě nás strašně chtějí chytnout, když se odvážili do průplavu v tuhle hodinu. Jsem si jistý, že i oni mají lodivoda jako my. Ale jejich pozice je… vážná.“
„Takže ji učiníme ještě vážnější… A navíc nám poslouží jako štít, kdyby na nás chtěli střílet z pevnosti. Musíme je donutit, aby se postavili mezi nás a je.(...)
Rescator znovu položil ruku na Larochellanovo rameno.
„Popožeňme to trochu, přáteli, a pak ruku Rescatora na to, že až nabereme vítr, žádná z lodí Jeho Veličenstva nás nedohoní.“
„Dostanem se z toho, pane,“ odpověděl námořník jako fascinovaný.
S očima upřenýma na hladinu před sebou pátral po nejmenších proudech, sebemenších závanech větru, aby lodi, kterou řídil, poskytl více možností zvýšit rychlost. Ach, jak dobře znal tohle pobřeží, u něhož tolikrát nořil své sítě, vytahoval vrše krabů a zpíval si přitom; s láskou pozoroval čisté a zlaté vody kolem sebe, pevninu a ostrovy, tvořící krajinu jeho života. Byl původem z Bretaně, jeho rodina však žila v La Rochelle už tři generace, což vysvětlovalo, že je stejně zanícený hugenot, jako jsou tvrdohlaví Bretoňci katolíci. V tuto chvíli myslel na to, že právě proplouvá místy, kde byl dosud šťastný, a prchá před nimi, že v podpalubí téhle pronásledované lodi je jeho žena a děti a že by bylo strašné umřít tady, ležet pod hladinou širého moře u svých ostrovů a svého města, potopený děly krále Francie.

Historická plachetnice La Grace brázdí světová moře už 14 let. Kadeti se na ní učí starému námořnickému řemeslu.

Česko sice nemá moře, přesto se pod jeho vlajkou po světových mořích plaví historická plachetnice La Grace. Je replikou lodi z 18. století. Za její stavbou stojí současný kapitán Josef Dvorský, který se před 16 lety s partou kamarádů rozhodl oživit českou stopu námořní historie.

„Vycházeli jsme z plánů z roku 1768, které jsme našli v jednom námořním muzeu,“ vzpomíná a dodává, že majitelem původní La Grace byl český korzár Augustin Heřman, který ji v 18. století koupil jako třístěžňovou fregatu. Pro lepší manévrovatelnost tehdy nechal jeden stěžeň odstranit a upravit ji do podoby dvoustěžňové brigy. S tou pak obratně dobýval i mnohem větší a vyzbrojenější lodě.

https://brno.rozhlas.cz/historicka-plac ... ni-9300707

Chlapi sú boží. Aj keď s iba hrajú - svoje námornícke remeslo musia zvládať a ovládať tak ako tí čo kedysi v 17 storočí brázdili moria.
Skvele som sa zabavila pri videu kde sa hrajú na trestanie posádky.


https://www.facebook.com/dvorsky.josef/ ... 8332796054

FB Stránka, dá sa na nej čo to priučiť, napríklad aj viazanie uzlov. Tie mi niekedy predvádzal môj Joffrey a ku každému aj povedal na čo je dobrý, teda v kej situácii sa používa ... hoci som niektoré špeciálne anglické výrazy nepochopila, spomínam si ešte na uzol priťahovací a záchranársky.
https://www.facebook.com/groups/ShipLaGrace

Fotky:

https://www.facebook.com/groups/ShipLaGrace/media

Čo znamená námornícky pozdrav AHOJ

Čo znamená pozdrav AHOJ? Zamýšľali ste sa nad tým niekedy?

AHOJ, AHOJ! To je jeden z najčastejších pozdravov. Dávno už u nás zdomácnel. Zdravia sa ním nielen deti, ale aj dospelí. Kto však pozná jeho pôvodný význam?

Dnes už málokto vie, že to býval obľúbený pozdrav námorníkov. Slovíčko AHOJ bolo napísané na prove každej lode. Je skratkou týchto slov „Ad Honorem Jesu“ (Ku cti Ježiša).

ZDROJ: David Holubjak

https://www.instagram.com/reel/DF5qjOut ... _copy_link

Ja som toto veru nevedela

Tak toto zrovna vím z dob dospívání, kdy jsem to četla v nějakém časopise. Pozdrav Ahoj používají i vodní skauti, bylo to vysvětleno v této souvislosti .

Inak stránka na ktorej sa dalo pozrieť koľko to trvalo z La Rochelle do Quebecu už existuje iba ako archív

https://www.patrimoinequebec.ca/naviresnouvellefrance/

pri zohľadnení dížky plavby treba brať do úvahy že Gouldsboro sa neplavilo do Quebecu.

Z Mont Desertu je to do Qeubecu okolo 900 Km

Len na porovnanie Mayflower ktorá sa spomína v kánone potrebovala na plavbu 65 dní.

Mayflower vyštartovala v Plymouth, England 6teho Septembra 1620 a prvý krát uvideli zem pri Cape Cod 9 novembra 1620

Mayflower v Plymouthe: V prílohe: Chystanie sa na plavbu doma v Anglicku, páčil sa mi ten obraz

moirra píše: *

02 bře 2025, 18:30

Čo znamená námornícky pozdrav AHOJ

Čo znamená pozdrav AHOJ? Zamýšľali ste sa nad tým niekedy?

AHOJ, AHOJ! To je jeden z najčastejších pozdravov. Dávno už u nás zdomácnel. Zdravia sa ním nielen deti, ale aj dospelí. Kto však pozná jeho pôvodný význam?

Dnes už málokto vie, že to býval obľúbený pozdrav námorníkov. Slovíčko AHOJ bolo napísané na prove každej lode. Je skratkou týchto slov „Ad Honorem Jesu“ (Ku cti Ježiša).

ZDROJ: David Holubjak

https://www.instagram.com/reel/DF5qjOut ... _copy_link

Ja som toto veru nevedela

sme na tom rovnako, Moirra! Roky rokúce viem, že ahoj bol námornícky pozdrav, úprimne povedané, keď som kedysi dávno videla toto slovo v po anglicky napísanej knihe, ostala som v šoku Ale vôbec som nevedela, že to bolo napísané na každej lodi a už vôbec nie to, že je to skratka niečoho a navyše latinského. Toto keď poviem vo svojom okolí, myslím, že budem za hviezdu Takže ďakujem!

Precious píše: *

06 bře 2025, 09:36

sme na tom rovnako, Moirra! Roky rokúce viem, že ahoj bol námornícky pozdrav, úprimne povedané, keď som kedysi dávno videla toto slovo v po anglicky napísanej knihe, ostala som v šoku Ale vôbec som nevedela, že to bolo napísané na každej lodi a už vôbec nie to, že je to skratka niečoho a navyše latinského. Toto keď poviem vo svojom okolí, myslím, že budem za hviezdu Takže ďakujem!

link na to info mi poslal môj syn, ktorý vedel že sa nám to bude hodiť k Angelikovaniu

vtipné je aj to že práve dve "suchozemné" krajiny (suchozemcami námorníci zvyknú nazývať krajiny bez priameho prístupu k moru) ako sú Čechy a Slovensko používajú pôvodne námornícky pozdrav ako pozdrav bežný, alias každodenný

no a keby nestačilo, tak ja som vyrastala tuto:
Oblasť Ahoj je oblasť v hlavnom meste SR Bratislava, v jeho Mestskej časti Bratislava-Nové Mesto v okrese Bratislava III.
ľudovo sme to volali "na AHOJI"

Úplne geniálne video lode kapitána Nelsona z ktorého sa okrem iného dozvieme že logicky mal na lodi tesár svoju dielňu, že zvieratá boli vždy v prednej časti, čo už mám potvrdené aj z iných zdrojov, prečo boli horné podpalubia rozdelené na dve časti a iné skvelé zaujímavosti. Ak by niekto protestoval že Nelson to už bolo 18 storočie, musím mu povedať že okrem toho že miesto ovládacej páky už boli kormidlá, tak s moc nezmenilo. Moreplavbu skutočne zmenil až vynález parných strojov na pohon.

https://www.youtube.com/watch?v=4Nr1AgIfajI

Spravila som hneď aj jeden osvetľujúci screenshot:

Takže ak si spomínate z knihy protestanti bývali v prednom podpalubí - toto bolo v strede oddelené od zadného podpalubia kam sa počas vzbury zavrela Rescatorová posádka, pretože v strede lode je priehlbina v ktorej bývajú štandartne umiestnené loďky a člny potrebné na prieskum a vylodenie.
Ten chlapík tú loď rozoberá na súčiastky. Spomínaný stred lode začína vo videu od minúty 16 zaujímavé sú aj kýbliky na vodu povešané po celej dĺžke ak by niečo bolo treba veľmi rýchlo hasiť.

Tuto link na info o lodi. Zaujímavé obrázky z delového podpalubia v akom bývali protestanti.

https://www.welcometoportsmouth.co.uk/H ... mouth.html



a hľa kuchyňa, ktorá býva na lodi vpredu a tak ju mal aj Rescator na Gouldsbore. Vidíme tam aj sudy a diežu na jedlo.
Vpredu na lodi bývali aj sklady potravín, ale určite mali nejaké zásoby aj dolu. Napadlo ma len tak pre zábavu že Rescatorm mal možno keď boli zavretí dolu nejaké víno možno aj sud s kyslou kapustou - avšak víno bez vody ... to by boli ešte smädnejší
Predstavujem si že aspoň nejakú dolu mali.



Akurát vo veľkosti a tonáži bola samozrejme Nelsonová lod v kategorii 1 triedy a Rescatorová typická pirátska v 6 triede.
Ale aj taká loď potrebovala prinajmenšom 160 ľudí ako posádku!!!!

https://de.wikipedia.org/wiki/Rangeinte ... egsschiffe

ach Moirra, mať tak Tvoje zanietenie pre tieto krásne veci! Tak dobre sa na to pozerá a dobre sa to číta, sú to nádherné a veľmi užitočné veci, hneď si viem lepšie predstaviť, ako bývali na Gouldsbore protestanti!

Ja viem že toto je 16 storočie a Slovensko, ale približuje nám to ako už vtedy fičali obchody s prepravou žiadaného tovaru na lodiach. Plus na mapke pekne vidíme kade s loď na obchodnej ceste plavila.

Poklad, ktorý prežil stáročia pod hladinou mora sa teraz vracia domov:

Medené platne z čias slávneho podnikateľského impéria Thurzovcov a Fuggerovcov vyrobené v Banskej Bystrici ***
našli po takmer 500 rokoch vo vraku lode v Severnom mori. Vrátili sa späť do mesta, ktoré kedysi zásobovalo meďou celý svet!

Výskumníci zistili, že loď postavili z roku 1540, prevážala 13 ton medi, ktorá pochádzala z Banskej Bystrice, kde rod Fuggerovcov a Thurzovcov vybudoval centrum bansko-hutníckej výroby. "Po 480 rokoch sa vracajú medené platne, ktoré majú svoj pôvod v našom regióne, do cieľa sa nedostali, lebo loď stroskotala,"
Loď sa podľa výskumného tímu potopila počas búrky, na hladinu sa podarilo vytiahnuť zhruba 800 kíl platní. Je to najstarší vrak lode, aký objavili na holandskom území severného mora.


VIDEO: https://www.facebook.com/reel/911656411519346

alebo tuto aj s textom: https://www.noviny.sk/slovensko/1162354 ... vraku-lode

*** Stredné Slovensko, kde žili tiež nemeckí banskí inžinieri, ako bol aj Fritz Hauer, pretože sa tam vo veľkom ťažila meď, zlato a striebro.

Některé z uzlů umím vázat z dob skautování. V rámci nějakého angelikologického srazu bychom si mohly dát námořnický workshop - vázat uzly, učit se části lodí a orientovat se v mapě .

Keby ešte žil môj Joffrey-Rescator tak by sme mali skvelého mentora. Viazanie námorníckych uzlov bola jeho vášeň.

Dodnes sa smejem na tom ako mu fanúšici v Holandsku či Belgicku, už si presne nespomínam kde to bolo, v backstage darovali hodinky v tvare kormidla, a on namiesto aby sa zaujímal o hodinky, bol viac zaujatý kusom námorníckeho motúza ktorým bol zabalený darček previazaný. Vzal ho do ruky a začal predvádzať viazanie námorníckych uzlov z , a spravil z toho fanúšikom námornícku prednášku.

Aspoň som sa pri ňom niečo priučila. Napríklad aj to, že v dnešnej dobe sú kapitánske patenty na rôzne veľkosti lodí, a zvlášť na moria a na rieky. Keďže väčšina civilno-právnych regulácii dnešného času má skutočne pôvod u Colberta a Márie Terézie, musím niekedy mrknúť ako to bolo v 17 storočí. Viem že čiasstočne tie patenty vydávali aj panovníci a tiež že boli patenty regulárne a patenty korzárske (korzári boli v podstate piráti ktorí rabovali lode znepriatelených štátov, s požehnaním cirkve a panovníka )