PARÍŽ - Po stopách Angeliky

Odpovědět   Stránka 2 z 3  [ 136 příspěvků ]
Klikněte pro přechod na stránku… « 1 2 3 »
Autor Zpráva
mimi
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 26 říj 2017, 20:42
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2152
4poziom.slask.pl
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ten obraz s loděmi mě také zaujal. Trochu mi to připomělo slavnosti na Vltavě k poctě Jana Nepomuckého. Ale konaly se už i dříve. Že by to bylo na počest nějaké světce ve Francii? Ale to jak se srážejí do řeky mi k tomu moc nesedí. :disagreement:

slavnosti v Čechách na stránkách www.navalis.cz


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 30 říj 2017, 20:11
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše:
Ten obraz s loděmi mě také zaujal. Trochu mi to připomělo slavnosti na Vltavě k poctě Jana Nepomuckého. Ale konaly se už i dříve. Že by to bylo na počest nějaké světce ve Francii? Ale to jak se srážejí do řeky mi k tomu moc nesedí. :disagreement:

slavnosti v Čechách na stránkách http://www.navalis.cz
mne to skôr príde ako nejaké závody pri ktorých sa tými palicami zhadzujú do vody ... treba vyzistiť ...


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 30 říj 2017, 20:20
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ako to v angelikologickom období vyzeralo pod parížskymi mostami dolu pri rieke Seine nám
pomôže osvetliť pár obrazov:

Most Notre-Dame a pumpa - pohľad z nábrežia de Gesvres

[ img ]

Nábrežie de Gesvres sa spomína aj v kanóne:

Na znamení velitele vstal mladý hoch a nepříliš nadšeně odvázal loďku, do níž se usadila Angelika a její podezřelí společníci.
Loďka proplula pod mostními oblouky Pont-Neuf, kolem přístaviště u mostu Notre-Dame a přirazila k nábřeží Gesvres.
„V pořádku, krasavče,“ řekl Krysař mladému převozníkovi.
„Nejen že ti děkujem, ale necháme tě ve zdraví odplout. Jen nám půjč lucernu. Vrátíme ti ji, až si vzpomenem…“
Obrovský, nově rekonstruovaný nosný oblouk na nábřeží Gesvres byla gigantická stavba, vynikající dílo ducha a umu.
Když připlouvali, slyšela Angelika hučení spoutané řeky, připomínající mohutný příval oceánu. Dojem umocňovalo dunění kočárů projíždějících nad klenbou a ozvěna vzdalujícího se hromobití. Tohle obrovské sklepení, ledové a vlhké, v samém srdci Paříže, a přesto úplně utajené, bylo jako stvořené pro útulek všech banditů města. Skupinka postupovala stále hlouběji. Ze dvou či tří průchodů, sloužících jako stoky z jatek v ulici U staré lucerny, proudily přívaly krve. Ty bylo třeba přeskočit. Dál pokračovaly úzké a smrduté chodby, schodiště skrytá ve spleti domů a náspy, kde se nohy až po kotníky bořily do mazlavého bahna. Když se bandité znovu vynořili na povrchu, byla tmavá noc a Angelika nebyla schopná odhadnout, kde je.

Tak a tu je obraz ako vystrihnutý z tohoto geniálneho opisu pani AG:

[ img ]

Quai de Gesvres je nábrežie v Paríži. Nachádza sa v 4. obvode. Je pomenované podľa bývalého majiteľa miestnych pozemkov, markízovi de Gesvres.

Nábrežie leží na pravom brehu rieky Seiny oproti ostrovu Cité medzi mostami Arcole a Change. Začína na námestí Place de l’Hôtel-de-Ville, kde nadväzuje na Quai de l’Hôtel-de-Ville, a končí na námestí Place du Châtelet, odkiaľ pokračuje po prúde Quai de la Mégisserie. Na nábrežie vedie aj most Notre-Dame.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Quai_de_Gesvres


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 03 lis 2017, 14:27
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tereza píše:
Zaujal mě obraz mostu Notre Dame. Co to na té vodě dělají? To jsou nějaké hry, nějaká zábava? Evidentně ty bárky nikoho nepřeváží a někteří lidé se hrabou z vody. Dokonce je mezi muži s tím jakýmsi odrážedlem zakončeným nějakým kruhem (snad pojistce proti zraněním ) i žena. A těch "čumilů" v oknech!
mimi píše:
Ten obraz s loděmi mě také zaujal. Trochu mi to připomělo slavnosti na Vltavě k poctě Jana Nepomuckého. Ale konaly se už i dříve. Že by to bylo na počest nějaké světce ve Francii? Ale to jak se srážejí do řeky mi k tomu moc nesedí. :disagreement:
Obraz je od Nicolase Jeana Baptiste Ragueneta a jmenuje se "La joute des mariniers, entre le pont Notre-Dame et le Pont-au-Change" (1756; Muzeum Carnavalet).

"Námořní hra" je sportovním kláním, které se praktikuje převážně ve Francii, Německu a ve Švýcarsku. Dle dochovaných reliéfů se z lodiček shazovali už ve starověkém Egyptě :) . Jedná se o konfrontaci mezi dvěma družstvy na člunech s vesly (či v moderní době motorovými). Hra je v podstatě obdobou rytířských turnajů, kdy rytíři shazovali ze sedla svého rivala pomocí dřevce. V závislosti na regionu existuje několik metod potápění.

O pařížské metodě potápění více na: http://fr.academic.ru/dic.nsf/frwiki/893146

Fanynky pana Dokonalého možná potěší, že existuje i languedocká varianta "námořních her" :) .

A jestli jsem to pochopila správně, sport je velmi oblíbený i dnes, má své kluby, a dokonce i "grand prix" :mrgreen: .

Akorát Desgrez "námořní hry" ze svého bytu na Pont Notre-Dame asi nesledoval, neb dle wikipedie probíhaly v 17. století (https://fr.wikipedia.org/wiki/XVIIe_si% ... e_en_sport) jinde než v Paříži:
- 31. 5. 1601: první turnaj v Agde
- červenec 1629: první turnaj pořádaný ve Frontignanu při příležitosti návštěvy kardinála Richelieu
- 29. 7. 1666: první hry v Sète při příležitosti otevření (inaugurace) přístavu


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 05 lis 2017, 14:41
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Wow! Super zrešeršované Penelopa! :applaus: :ok:

Ja pridávam svoju trošku do mlyna ukážkami z geniálne graficky a historicky vypracovanej počítačovej hry kde sú
nádherné vzdušné nadhľady na Paríž 17-18 storočia:

Napríklad nádherne plastické aj z ľuďmi pred katedrálou - katedrála Notre-Dame:

https://www.youtube.com/watch?v=etOIm4b1_94

ďalšie videa ako vzdušné nadhľady:

https://www.youtube.com/watch?v=wsxCvnat_C0

https://www.youtube.com/watch?v=_ER1ugeIECY

https://www.youtube.com/watch?v=ygbQWXC7loM

Ille de Cite:

https://www.youtube.com/watch?v=NoIvhqZL6M8

[ img ]

Naozaj skvele urobené a zrekonštruované keď porovnáme s Turgotovým plánom Ile de Cite:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... %C3%A9.jpg

Alebo tuto návšteva Louvre pri ktorej si človek môže predstaviť kráľovo záletnícke lozenie po komínoch:

https://www.youtube.com/watch?v=OjUB13MDs9Q

Na videach nájdete výhľady na Paríž z týchto bodov:

Paris: La Bièvre • Cour des Miracles • Île de la Cité • Les Invalides • Le Louvre • Le Marais • Le Quartier Latin • Ventre de Paris a okrem toho ešte: Saint-Denis • Versailles (Palace of Versailles)

možete hádať čo je čo :roll: :P

[ img ]

Aj keď je to 18 storočie, na prechádzky starým Parížom ako stvorené.

Pre tých ktorých zaujíma viac: Hra sa volá Assassin’s Creed Unity

http://assassinscreed.wikia.com/wiki/Viewpoints


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 06 lis 2017, 22:41
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
A ďalšia možnosť sa teleeportačne preniesť do Paríža starých časov.

Verím že zaryté Angelikoložky spoznajú každú jednu stavbu na tomto videu
(má to byť okolo roku 1550, ale podobne to ešte stále vyzeralo keď sa Angelika ocitla prvý krát v Paríži)

https://www.youtube.com/watch?v=1iSOq_R36Pk

je tam ešte pár ďalších, napríklad:

https://www.youtube.com/watch?v=G96kRpVlRzA

[ img ]

[ img ]

Ach a pan Jurij - ten má smolu pretože sme ho objavili že sa vyzná v tom ako presne bývali Parížania,
dokonca aj tí na mostoch, a keďže Polačka :la-polak-fun: a pán Clopot :find: chcú silou-mocou vedieť
ako býval napríklad taký pán Desgrez, či mal kúpelňu a kam chodil na záchod
-

a keďže sme už vydesgrezovali na ktorej Uni pracuje aj mailovú adresu - má smolu :twisted: :twisted:

verím že šialenejšie faninky ešte nemal :ok: :slzici:

napríklad minulý rok mal prednášku, štýlovo v Lauzunovom paláci, na ostrove Svätého Ľudovíta
na tému: Ako bývali Parížania v 18 storočí - domy na mostoch hlavného mesta.

Youri Carbonnier : " L’habitat parisien au XVIIIe siècle : les maisons sur les ponts de la capitale"

https://www.youtube.com/watch?v=FywaN1wZ_rI


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 06 lis 2017, 22:51
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1387
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ukázky jsou prostě nádherné, skvělé.....Akorát by to chtělo i další smyslové vjemy - smrádek, binec v ulicích, mrtvoly v Seině atd. :mrgreen:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 12 lis 2017, 21:31
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tereza píše:
Ukázky jsou prostě nádherné, skvělé.....Akorát by to chtělo i další smyslové vjemy - smrádek, binec v ulicích, mrtvoly v Seině atd. :mrgreen:

haha Tereza :lol: tak to by nám teda ešte skutočne chýbalo ....
:la-polak-fun: Polačka sa ako vždy nestará o to čo sa považuje za politický korektné, čiže poviem to po lopate:

určité etnické skupiny už dávno prerobili a ešte stále prerábajú niektoré štvrte Európskych miest na takéto
skanzeny, kde si človek môže užiť stredovekého smradu, binec v ulicích čo srdce ráči - :desgrez:
a pravidelne nejaká ta mŕtvola sa tiež ujde - pravda treba si však pri prehliadke takýchto skanzenov dávať pozor aby
človek napokon tá mŕtvola nebol on sám osobne :twisted: :twisted:

vstup zadarmo - avšak na vlastné riziko :potapec:
miestny obyvatelia ich tajne nazývajú NO-GO AREA :swordplay:
zábavné parky takéhoto druhu nájdeme nielen v Paríži .. ale už dávno aj v Londýne, Birminghame,
Berlíne či dokonca už aj vo Viedni - a v mnohých ďalších európskych veľkomestách
na rozšírení tejto skvelej ponuky sa neustále pracuje ... holt v Bruseli sa snažia a Merkleová tiež robí čo môže :P

PS: nemala by som zmoderovať sama seba a presunúť toto do politiky? :roll: :la-polak-fun:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 20 pro 2017, 21:58
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Přemýšlela, ze které z hospůdek, jež navštěvoval, jídlo pochází. Kdyby nebyla líná a při čtení knih si vzala k ruce mapu, mohla alespoň hypotetizovat, jestli byla jeho bytu blíž hospoda U Tří holí nebo ta na předměstí Saint Antoine. A pak by mohla před Moirrou machrovat, čí kuchyni ochutnala.

Takže poďme k tým dvom hospodám. Odpoveď leží v podstate na dlani:

Keď Angelika utekala z Louvru po tom čo ju chceli zabiť netrvalo dlho a bola u Troch palíc -
tým pádom je logické že je tá hospoda v centre neďaleko Louvre.
a tam vliezli v mojej fikcii aj Joffrey z Desgrezom.

Obaja filozofi vyšli z cintorína neviniatok rovnako ako naň vošli: Dierou v múre. Pri svojej výške museli zhrbiť chrbty ako mačky. Po dvoch krokoch sa ocitli pri Le Halles, čo boli haly hlavnej parížskej tržnice nachádzajúcej sa v centre mesta. Tržnica tu vznikla už v stredoveku. Starú však dal zbúrať francúzsky kráľ František I a v rokoch 1543-1572 tu dal postaviť novú. Minuli jej oblúkovité galérie podopierané stĺpmi, prešli popri kostole svätého Eustacha a odbočili na ulicu de Montorgueil. V krčme u troch palíc, na námestí de Montorgueil neďaleko kráľovského paláca, bolo ešte stále to príjemné rodinné prostredie naplnené pohodou ako za čias procesu z bosorákom Peyracom. Tým si hostinec udržal svojich stálych hostí. Jedným z nich bol aj Desgrez.

Ulica Montorguiel:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Montorgueil

na mapke som pre lepšiu orientáciu označila spomínanú ulicu kde bola krčma U troch palíc,
a ešte kostol svätého Eustacha, Place Victoire
a blízky palác grófky de Soisson odkiaľ bol Desgrez :desgrez: prezlečený za predavača octu vylákať
Kouassibu :maur: pretože ho potreboval ako svedka pri procese.

[ img ]

vo väčšom rozlíšení aj z okolím na Turgotovej mape list číslo 14:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _KU_14.jpg

https://de.wikipedia.org/wiki/Plan_de_Turgot

Treba na to kliknúť dva krát aby sa to poriadne zväčšilo. ;)

Obrázok z filmu kde si dal Borderie záležať a spravil dokonca aj vývesný štít hospody u troch palíc:

[ img ]

-------------------------------


Druhá hospoda kam ju Desgrez zobral pri návšteve Joffreya v Bastile na premestí St. Antoine je logicky blízko pri Bastile
a tá nieje v centre ale na bývalom okraji mesta Paríž. Rovno pri Bastile bránou z názvom St.Antoine
vchádzalo z mesta do štvrti z rovnakým názvom.

na mape vidno Bastilu a spomínanú bránu, ktoré sú kúsok od Kráľovského námestia vo štvrti Marais

[ img ]

https://en.wikipedia.org/wiki/Porte_Saint-Antoine

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... lemand.jpg

V tejto štvrti St,Antoine je aj ulica St.Nicolas kde boli kúpele do ktorých Desgrez vzal Angeliku.
(viac o tom som pridala do rubriky hygiena)

táto ulica sa nachádza hneď kúsok od spomínanej brány a našla som ju na tomto výstrižku z Turgotovej mape v ľavom dolnom rohu:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _KU_02.jpg


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 21 pro 2017, 10:01
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
O pařížských hospodách z kánonu:

Ulice de la Vallée-de Misère je ulice hospod. V téhle pozdní hodině se všude ještě svítí a uvnitř každé hospody se otáčejí rožně plné drůbeže, na nichž prská omastek.
Pouze ta posední, U Odvážného kohouta, je temná a prázdná. Její majitelka, paní Bourgusová, dnes večer umřela na neštovice a pan Bourgus ji oplakává u jejího lůžka ve velkém pokoji v prvním patře. Jeho synovec David Chaillou, vyplašený mladík, který právě přijel z Toulouse, ho pozoruje z druhé strany stolu, kde na kousku dřeva ležícím v talířku plném svěcené vody stojí dvě svíce.
Pojďme dál, tam, kde je teplo a veselo.
Hospody a podobné podniky jsou voňavé a hřejivé hvězdy noční Paříže. Jedlová šiška v ulici U Jednorožce, Lví jáma v ulici Holičů, U Rošťáka v ulici Bons Enfants a U Bohatého sedláka v ulici Ničemů. Tři hole, Černý lanýž a mnoho dalších, a taky Zelená mříž v Hyacintové ulici, kde se scházejí členové náboženských řádů, kapucíni, celestýni a jakobíni a kam právě vešel mnich Bécher se šíleným pohledem, aby se pokusil při pití zapomenout na plameny hranice.


(Popravený u Notre Dame)
moirra píše:
Keď Angelika utekala z Louvru po tom čo ju chceli zabiť netrvalo dlho a bola u Troch palíc - tým pádom je logické že je tá hospoda v centre neďaleko Louvre.
a tam vliezli v mojej fikcii aj Joffrey z Desgrezom.

Obaja filozofi vyšli z cintorína neviniatok rovnako ako naň vošli: Dierou v múre. Pri svojej výške museli zhrbiť chrbty ako mačky. Po dvoch krokoch sa ocitli pri Le Halles, čo boli haly hlavnej parížskej tržnice nachádzajúcej sa v centre mesta. Tržnica tu vznikla už v stredoveku. Starú však dal zbúrať francúzsky kráľ František I a v rokoch 1543-1572 tu dal postaviť novú. Minuli jej oblúkovité galérie podopierané stĺpmi, prešli popri kostole svätého Eustacha a odbočili na ulicu de Montorgueil. V krčme u troch palíc, na námestí de Montorgueil neďaleko kráľovského paláca, bolo ešte stále to príjemné rodinné prostredie naplnené pohodou ako za čias procesu z bosorákom Peyracom. Tým si hostinec udržal svojich stálych hostí. Jedným z nich bol aj Desgrez.

Ulica Montorguiel:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Montorgueil

na mapke som pre lepšiu orientáciu označila spomínanú ulicu kde bola krčma U troch palíc,
a ešte kostol svätého Eustacha, Place Victoire
a blízky palác grófky de Soisson odkiaľ bol Desgrez :desgrez: prezlečený za predavača octu vylákať
Kouassibu :maur: pretože ho potreboval ako svedka pri procese.

[ img ]

vo väčšom rozlíšení aj z okolím na Turgotovej mape list číslo 14:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _KU_14.jpg

https://de.wikipedia.org/wiki/Plan_de_Turgot

Treba na to kliknúť dva krát aby sa to poriadne zväčšilo. ;)

Obrázok z filmu kde si dal Borderie záležať a spravil dokonca aj vývesný štít hospody u troch palíc:

[ img ]
U tří holí na náměstí de Montorgueil, nedaleko královského paláce, se scházelo hodně herců, kteří sem s ještě nalíčenou tváří a s falešným nosem přicházeli pozdě večer „svlažit hrdlo", osvěžit
ústa vyprahlá vášnivými steny. Italští mimové v pestrých kostýmech, jarmareční kejklíři a občas i podezřelí cikáni s očima jako uhlíky se tu mísili mezi každodenní hosty.


(Markýza andělů II)
moirra píše:
Druhá hospoda kam ju Desgrez zobral pri návšteve Joffreya v Bastile na premestí St. Antoine je logicky blízko pri Bastile a tá nieje v centre ale na bývalom okraji mesta Paríž. Rovno pri Bastile bránou z názvom St.Antoine vchádzalo z mesta do štvrti z rovnakým názvom.

na mape vidno Bastilu a spomínanú bránu, ktoré sú kúsok od Kráľovského námestia vo štvrti Marais

[ img ]

https://en.wikipedia.org/wiki/Porte_Saint-Antoine

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... lemand.jpg

V tejto štvrti St,Antoine je aj ulica St.Nicolas kde boli kúpele do ktorých Desgrez vzal Angeliku.
(viac o tom som pridala do rubriky hygiena)

táto ulica sa nachádza hneď kúsok od spomínanej brány a našla som ju na tomto výstrižku z Turgotovej mape v ľavom dolnom rohu:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _KU_02.jpg
Desgrez ji mezitím usadil do malé hospůdky na předměstí Saint-Antoine, jejíž majitel a především jeho dcera byli zřejmě advokátovi přátelé.
Ze svého místa u okna mohla všechno pozorovat a nikdo zvenku ji nemohl vidět. Naprosto zřetelně viděla vojáky u přední brány, kteří si dýchali do dlaní a přešlapovali kolem děl. Občas na ně zavolal kamarád z vysokého ochozu a jejich odpověď se nesla mrazivým vzduchem.
Další z pařížských zákoutí, kam ji Desgrez zavedl, patřilo k těm, kde se advokát cítil jako doma díky svým vzpomínkám z dětství či z mládí na studiích. Navíc mu také připomínalo prostředí, v němž se musel vzhledem k pracovním povinnostem dennodenně pohybovat. Hlučný a živý střed města nebyl odsud příliš vzdálený, jeho lomoz byl slyšet i v nočních hodinách, neboť dny byly v tomto období krátké. Ať si kdo chce co chce říká, jen málo Pařížanů chodilo spát hned po západu slunce.
Byly tu hospody a divadla, lidé se tu scházeli na přátelské partičky karet a sem tam někdo s něčím kšeftoval. Ještě několik hodin Paříž nebrala na vědomí nebezpečnou noc, patřící zlodějům a darebákům.
Hospoda stála v ulici de la Contrescarpe, která se vinula podél zdí Bastily. I přes panující chlad byl ve vzduchu cítit pach zahnívající vody. Jezdci na koních a obchodníci vyjíždějící za hranice města bránou Saint-Antoine se tu zastavovali a platili mýtné. Angeliku na chvilku zaujal příjezd skupinky cikánů, kterým se říkalo Egypťané. Ženy
a děti s tmavýma mazanýma očima se choulily na hubených herkách. Muži se arogantně pyšnili meči a klobouky s péry a dlouze se dohadovali s výběrčím poplatků. Nakonec mu předvedli tančící opičky. Rozesmál se, takže usoudili, že jsou vyrovnáni, a triumfálně vtáhli do Paříže.
Vzápětí dorazil kočár, před nímž utíkali běžci, a uvnitř Angelika zahlédla tváře paní Fouquetové a její dcery. Vzpomněla si, že správce financí kdysi bydlel nedaleko a pořádal nádherné večírky.


(Popravený u Notre Dame)


A ještě jedna hospůdka, kterou Desgrez navštívil minimálně jednou, při procesu s hrabětem de Peyrac:

Našly advokáta na dvoře (Justičního) paláce v malé hospůdce, kterou vedli katův zeť a dcera. (...)
"(...) Objednal jsem u té malé katyně vajíčka a jitrničky. Doufám, žes tam nepřidala tuk z hlav mrtvol, moje krásná katová?"
„Ne, pane," odpověděla mile mladá žena. „Ten dávám jen do polévek pro chudé."


(Markýza andělů II)

Justiční palác se nachází na ostrově Cité (https://cs.wikipedia.org/wiki/Justiční_palác_v_Paříži). Na Turgotově mapě je to list č. 11.

Přílohy
[ attachment ]
Na obrázku je zakroužkován nejen Justiční palác, ale i Petit Pont, kde Desgrez v době čarodějnického procesu bydlel.
hospudka_Justicni_palac_1_20.jpg (110.91 KiB) Zobrazeno 10766 x


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 21 pro 2017, 10:15
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
A ještě jedna hospůdka poblíž, kterou Angelika navštívila. Sice ne v doprovodu Desgreze, ale byl tam jiná populární osoba z kánonu :la-polak-fun: :

Jednou večer šla Angelika navštívit Dřevěnej zadek do jeho brlohu pod mostem Saint Michel. Nesla mu jitrnici. Dřevěnej zadek byl jediný, koho si z bandy vážila. Prokazovala mu služby, které přijímal s výrazem ospalého buldoka jako naprostou samozřejmost. Ten večer přivoněl k jitrnici, pohlédl na Angeliku a řekl jí:
„Kam máš namířeno?“
„Do Nesleské věže.“
„Zastav se cestou u hospodskýho Rameze u Pont-Neuf. Je tam Rošťák s partou a Polačkou.“
(...)
Když Angelika vešla do putyky Auvergňana Rameze, zastavila se na prahu. Uvnitř se válel téměř stejný opar jako venku. Krb špatně táhl a místnost byla plná kouře. Pár řemeslníků s lokty na rozviklaných stolech tiše pilo. Vzadu v místnosti u krbu zahlédla Angelika čtyři vojáky, kteří tvořili obvyklou Rošťákovu stráž: Pivoňku, Goberta, Riqueta a Cestáře, pak Barcarola na stole, Vejtahu, Poseru a Tlustýho měcha, Krysaře a konečně samotného Nicolase; na klíně mu seděla opilá a napůl svlečená Polačka a vyřvávala pijácké písně.
Angelika však veškerou zlobu obrátila na Nicolase, vlastně na podobanou a ohyzdnou tvář Rošťáka.Už ten první pohled spolu s alkoholem, který do ní nalil Dřevěnej zadek, v ní vzbudil bojovného ducha. Hbitě uchopila těžký cínový pohár na stole a přistoupila ke skupince.. Všichni byli příliš opilí, než aby si jí všimli a poznali ji. Když se octla až za Nicolasem, sebrala veškerou sílu a naslepo uhodila.
Ozvalo se táhlé Barcarolovo „tralalá“. Pak se Nicolas Rošťák zakymácel, padl hlavou do dohořívajících polen v krbu a strhl s sebou i Polačku, která začala ječet.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 21 pro 2017, 16:26
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:

A ještě jedna hospůdka, kterou Desgrez navštívil minimálně jednou, při procesu s hrabětem de Peyrac:

Našly advokáta na dvoře (Justičního) paláce v malé hospůdce, kterou vedli katův zeť a dcera. (...)
"(...) Objednal jsem u té malé katyně vajíčka a jitrničky. Doufám, žes tam nepřidala tuk z hlav mrtvol, moje krásná katová?"
„Ne, pane," odpověděla mile mladá žena. „Ten dávám jen do polévek pro chudé."

.
tuk z hlav mrtvol - aká skvelá kanibalská delikatesa .... :roll: :shock:

Tu sa spomína ďalšia krčma:

Angelika dělala, že neslyší. Aby ukázala dobrou vůli, chodila každé ráno na mši ve velice nezábavné společnosti
svého švagra a sestry. Začala se seznamovat se zvláštní atmosférou Cité, zaplavené čím dál víc lidmi od soudu.
Kolem Justičního paláce, Notre-Dame, farností Sain-Agnan a Saint-Landry a na nábřežích
se pohybovalo mnoho soudních vykonavatelů, prokurátorů, soudců, daňových exekutorů.
Procházeli tudy ve svých černých oblecích se soudcovskou náprsenkou, v pláštích a občas i v talárech a měli plné
ruce akt a papírů, jimž říkali „důležité spisy". Zaplavovali schodiště Justičního paláce a okolní uličky.
Scházeli se v hostinci U černé hlavy.
Tam zářily jejich zarudlé úřednické tváře nad voňavými pečeněmi a bachratými lahvemi. Na druhém konci mostu Pont-Neuf, plném ruchu a křiku, žila jiná Paříž, jejíž existence tyto pány od soudu nesmírně pobuřovala, zvlášť když kvetla tak blízko nich.Když tam vyslali sluhu něco obstarat a ptali se ho, kdy se vrátí, odpovídal: „To záleží na
tom, co se dneska bude na Pont-Neuf zpívat."


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 15 led 2018, 22:12
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Nedalo mi nepridať:

Palác Tuilerie a jeho záhrady, kam sa Angelika chodila prechádzať zo starou slečnou de Parajonc, dôverne poznáme z knihy.
Dnes už však palác v Paríži nenájdeme, ale jeho záhrady.

Palác Tuilerie, bol kráľovský palác v Paríži stojaci na pravom brehu Seiny. Bol zničený obrovským požiarom počas potlačovania Parížskej komúny v roku 1871. Uzatváral západný koniec nádvoria Louvru, ktoré je odvtedy otvorené.

Nádherný obraz ktorý zachytáva atmosféru nočných slávností, aj keď nieje zo 17 storočia -ale môžeme si predstaviť
že to tam aj za čias Kráľa Slnko :king: vyzeralo podobne, ibaže dobové kostýmy boli o čosi iné:

vo väčšom rozlíšení si môžete pozrieť napríklad detail schodišťa:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... in1867.JPG

[ img ]


Inak zaujímavá perlička z českej Wikipédie:

Od roku 2002 existuje sdružení usilující o kompletní rekonstrukci Tuilerijského paláce.Protože existují fotografie královských komnat, byla by rekonstrukce teoreticky možná. Při obnovení paláce by se zvýšila kapacita muzea Louvre.

nenapadá ma dôvod prečo by to, čo perfektne fungovalo z Parížskou radnicou na Place de Greve
,ktorú po tom čo zhorela, postavili podla starých plánov 1:1, nemohlo fungovať aj v prípade Tuileries ? :roll: :roll:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 24 led 2018, 17:56
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Toto je tak nádherná rytina, ktorá názorne ukazuje ako to za Angelikinych čias vyzeralo na Moste Pont Neuf,
že mi nedalo to sem nepostnúť.

A to že vraj dopravný chaos je fenomén modernej doby :D
[ img ]

Dajte si to dámy v obrovskom rozlíšení a vychutnajte si každý detail.
(na to foto musíte kliknúť aby sa to zväčšilo, alebo ešte lepšie si tú ritinu jednoducho uložte a potom to máte
v suprovom rozlíšení a môžete vychutnávať detaily, ako napríklad čumilov v oknách, nosítka, predajné stánky
na moste)

https://undark.org/article/wilo-paris-streets-filth/

A k tomu nesmie chýbať úryvok od pani AG:

Nemluvil snad studentík o květech a ovoci na Pont-Neuf? Angelika jako šlehnutím kouzelného proutku vycítila příchod nejsladšího ročního období. (...) Poprvé uviděla Pont-Neuf v celé jeho nádheře, s krásnými bílými oblouky, nad nimiž
spontánně, vesele a neúnavně pulsoval život. Byl to nejkrásnější a také nejoblíbenější pařížský most, protože nejkratší cestou spojoval oba břehy Seiny a ostrov Čité. Neustále na něm bylo rušno: pokřikovali tu řemeslníci, mastičkáři a trhači zubů tu nabízeli své služby, do toho zněly refrény písniček, zvonková hra Samaritánky a nářek žebráků. Angelika procházela řadami krámků s vyloženým zbožím. (...) Angelika postála před každým krámkem, před hračkářstvím, drůbežářstvím, krámkem s ptáky, obchodníkem s upomínkovými předměty, prodavačem barviček a inkoustu, loutkářem, střihačem psů i žonglérem s koulemi. Kolem projížděl kočár, před nímž běželi běžci a skákali jako veverky. V nazdobených livrejích a s pery na klobouku vypadali nádherně.
Dav se pokusil uhodnout, kdo v kočáře jede. Angelika pohlédla na běžce a vzpomněla si na Větroplacha, kterému při rychlém běhu vypovědělo srdce. Dobrý král Jindřich IV. z bronzu zářil na slunci a usmíval se na záplavu červených a růžových slunečníků. Prostor kolem byl plný obchodníků s pomeranči a květinami. Kdosi hlasitě vychvaloval nazlátlé plody:
„Portugalské! Portugalské!“ Květinářky se na Pont-Neuf usazovaly už od časného rána ..... ACH! :ach:


tú rytinu som našla na tejto stránke ktorá píše o Paríži 17 storočia:

https://undark.org/article/wilo-paris-streets-filth/

pridávam ešte dva z mojej zbierky na pintereste:


[ img ]

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 18 bře 2018, 18:16
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ach holky splnil sa mi sen :ach: - prejsť sa po Paríži po stopách Angeliky - pustite si video od minuty 2

a poprechádzajte sa tiež:

https://www.youtube.com/watch?v=YP__1eHeyo4

Okolie Chateletu, potom podchodom na most Au Change, výhľad na Seinu ,
nábrežie des Gesvres z jeho obchodnými arkádami a naspäť prehliadka okolia Chateletu ....

Všímajte si detaily ako jatky Grande Boucherie de Paris pred Chateletom vľavo
kde zo stolov tečie krv.
či fontánu s tečúcou vodou na pravej strane pred Chateletom.

A ako bonus pridávam vtipné animované video o živote v uliciach Paríža 17 storočia:

https://www.youtube.com/watch?v=IPdrhIeLpY4


[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 18 bře 2018, 22:20
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Krása! Podobné video jsem tuším dávala k Petit-Pont. Ty víš, jak na mne ;) .


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 02 dub 2018, 12:19
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
Rue d'Enfer – Pekelná ulica - Ulica v ktorej žila Hortenzia
-------------------------------------------------- ---
(Dnešná lica Rue des Ursins, bývalá ulica Port Saint Landry v roku 1321, neskoršie rozdelená na dve časti, hornú a dolnú Rue d'Enfer a Rue des Basse Ursins. Súčasný názov Rue de Ursins pochádza z roku 1831) je ulička na mestskom ostrove Ile de la Cité, v centre Paríža. Názov pochádza zo slova „Inferior“ pretože to bola položená veľmi nízko. Neskoršie sa meno skomolilo na Rue d'Enfer.
Na plánoch z osemnásteho storočia (od Turgota alebo Junieho ), nájdeme názov Rue d'Enfer (deformácia slova nízky – Inferior )
V starých záznamoch nájdeme v roku 1702 informáciu, že na Pekelnej ulici sú 4 domy a jedna lampa (povinná laterna osvetľujúca ulicu ktoré zaviedli Dezgrez a jeho nadriadený Reine).
Nepopírám, že možná koukám blbě, ale našla jsem, že v Paříži bylo vícero "Pekelných uliček", a že ta, jejíž název byl zřejmě odvozen od "Inferior", byla jiná, která se nacházela na pravém břehu... :? a označení "inferior" jí bylo přiřknuto v reakci na ulici Saint Jacques na břehu levém, která byla "via Superior"...

https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_d%27Enfer
https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_d%27E ... ve_gauche)

Jiří Žák tvrdí:

Via Superior byla stará římská cesta, která vedla k Paříži od JZ, z dnešního Orleánsu. Paralelně vedle ní pak byla zbudována Via Inferior, protože původní cesta už nestačila hustotě provozu, z níž se vyvinulo francouzské rue d'Enfer. Z Via Superior se stala v raném středověku Grand-Rue-Outre-Petit-Pont, a kolem roku 1230 získala název podle kaple dominikánského kláštera sv. Jakuba, tedy nynější ulice St. Jacques.

Via Superior a Via Inferior měly své ekvivalenty i na pravém břehu Seiny, i když s ohledem na pozdější zástavbu zde ulice vznikaly později než jejich protějšky na břehu levém. Starší z nich je ulice sv. Martina (rue St. Martin), která opět kopírovala původní římskou cestu a která se díky nedalekému přístavu Gréve stala významným obchodním centrem. Druhou z nich byla ulice St. Denis.

Tehdy bylo běžné, že jedním názvem bylo označeno několik ulic. Z výše uvedeného bych tedy usuzovala, že ulice, kde bydleli Fallotovi, byla pouze jmenovkyní jiné... :?

A tady jsem našla, že "Hortenziina ulička" se původně jmenovala rue du Port-Saint-Landry (1231): http://www.parisrues.com/rues04/paris-a ... rsins.html


EDIT:
Tak už vidím, odkud to je: https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_des_Ursins
Zmátlo mne to slovo "inferior" odkazující k "superior" (tedy protikladům "vnitřní" a "vnější"), kterážto slova mne zavedla jinam k zcela odlišným uličkám. Ale malá lekce historické geografie nikdy nezaškodí :) . Tím se potvrzuje to, že v pařížských ulicích musel každý neznalý pocestný bloudit, a dokonce prý někdy zabloudili i samotní Pařížané, zvyklí žít celý život jen ve své čtvrti. Traduje se, že jakýsi obchodník bloudil v ulicích města týden, než našel ulici, kterou hledal - teď už ho chápu :mrgreen: .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 04 dub 2018, 22:31
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:

Rue d'Enfer – Pekelná ulica - Ulica v ktorej žila Hortenzia
-------------------------------------------------- ---


Tuto vidíme domy na pekelnej ulici z výhľadom na Seinu a chápeme tiež prečo Angelika z okna tak dobre videla
Place de Greve:

[ img ]

Inak prístav Port Au Bleu bol spomínaný vinársky prístav z kanónu.
V diaľke na obrázku most Pont Notre Dame z jeho domami kam sa po návrate do Paríža presťahoval Desgrez.
Pre lepšiu orientáciu na obrázku hore: Domy na nábreží po ľavej ruke sú spomínaná pekelná ulica.
Odtiaľ bol skvelý výhľad na Námestie Place de Greve kde neskoršie upálili Joffreya (po pravej ruke)
na obrázku celkom napravo dokonca vyčnieva naružovelá strecha radnice ktorú vidno zozadu.
Samotné Place de Greve nevidno lebo je skryté medzi domami. Niekde inde som už dával pohľad od rieky -
teda tak ako ho bolo vidno z okna Hortenzinho domu:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... tifice.jpg

Bližsí záber radnice:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... 3%A8ve.jpg


Aby nás tu pán Clopot svojimi clopotologickými úvahami celkom nepoplietol :mrgreen: ,
dovoľujem si pripomenúť citát z kanónu ktorý jasne hovorí kde sa spomínaná Pekelná ulica nachádzala:


Nakonec získali adresu královského prokurátora, který bydlel jako většina ostatních
soudních úředníků nedaleko Justičního paláce na ostrově Cité ve farnosti Saint-Landry.
Ulice se jmenovala rue de l'Enfer, Pekelná, což Angelice připadalo jako zlé znamení. Domy
tu byly šedé, středověké, se špičatými lomenicemi a téměř bez průzorů, jen se sochami a chrliči.
Dům, před nímž se kočár zastavil, nebyl o nic veselejší než ostatní, přestože měl v každém
patře tři poměrně vysoká okna. V přízemí byla kancelář, na jejíchž dveřích byla destička s nápisem:
Mistr Fallot de Sancé. Královský prokurátor.


Aj keď som aj ja našla v Turgotovej mape ešte jednu pekelnú ulicu neďaleko Temple, a viem že ich v
Paríži s takým názvom bolo viacej, na ostrove Cité bola s takýmto menom odjakživa iba jedna jediná. ;)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 11 dub 2018, 23:45
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Výborná Interaktívna mapa Paríža 17 storočia pre čitateľky Angeliky ale aj pre iných historicky zanietených fanúšikov:

http://helene-clerc-murgier.com/paris-1 ... iecle.html

Nakliknutím rozličných čísel sa nám zjavia názvy známych miest Paríža ktoré takmer všetky poznáme z kanónu.

Dolu nižšie nájdeme k jenotlivým bodom podrobnejšie infomácie.

Mňa okrem iného zaujalo že su tam opísané tri hostince zo 17 storočia:

la Petit Maure - Malý Černoško
Z ktorého oddnes zostal už iba vývesný štít zabudovaný do fasády domu

https://monumentum.fr/debit-boisson-dit ... 88505.html

[ img ]

L'auberge de la pomme de pin

do ktorého chodili Racine Moliere a Boileau

https://www.paris-bistro.com/univers/ca ... re_cabaret



[ img ]


L’auberge du Compas d’or pri moste Notre Dame



L’auberge du Compas d’or

Ce cabaret était situé près du pont Notre-Dame, vis-à-vis l'église de la Madeleine

Za vlády kráľa Ľudovíta XIV tam chodili "celebrity" ako Racine, Boileau, La Fontaine, Molière, Lulli, et Chapelle.

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 14 kvě 2018, 17:22
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
A samozrejme nesmie ani chybať blýzke trhovisko Saint_German.
A v roku 1670:

[ img ]
Kdes našla informaci o tom, že to takto vypadalo v roce 1670? Nemohu teď najít, kde jsem na to natrefila, ale někde jsem četla, že sloupy a zastřešení bylo pořízeno ve století osmnáctém... :? Nebo že by to bylo o jarmarku Saint Laurent?? Už mi z toho angelikování jdou oči šejdrem...

O tržišti Saint-Germain a pařížských jarmarcích více zde:

https://www.histoires-de-paris.fr/foires/
https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-germain/

A zde narážím na zásadní problém... Pokud se těm webovkám dá věřit, tak jarmark se v Saint-Germain konal v únoru. Kdežto dle časové osy se bitka mezi Rošťákovou a Rodogoneho bandou uskutečnila v říjnu 1661!

Ukázalo se, že kapitán Desgrez měl pravdu, když ráno 1. října navštívil pana de Dreux d’Aubrays, pana z Offémontu a Villiers, zástupce velitele města Paříže a přesvědčil ho, aby nasadil všechny policejní síly, které má k dispozici, do okolí Saint-Germainského jarmarku.
(Cesta do Versailles 1, s. 124)

Ta bitva o Saint-Germainské tržiště, která poskvrnila slavný jarmark hned v den jeho otevření, úplně zmátla ty, kdo hledali její příčinu.
Sluhové mlátili studenty, šlechtici probodávali bandity, ženy byly znásilňovány přímo na dlažbě, hořely kočáry. A v podstatě nikdo nechápal, kde vzplála první jiskra.
V tom se nemýlil jen jeden jediný člověk. Mladík jménem Desgrez. Muž, který vystudoval práva a měl pohnutou minulost. Desgrez právě získal hodnost policejního kapitána v Châteletu.
Koncem tohoto roku 1661 bylo však zatím jasné, že policista Desgrez a jeho pes Sorbonna jsou dva Pařížané, kteří nejlépe znají všechny brlohy v posvětí.
(…) Nedlouho před začátkem jarmarku v Saint-Germain vycítil, že se v samém centru podsvětí k něčemu schyluje.
Přestože byl jen podřízený policista, dosáhl toho, že ono ráno, kdy jarmark začínal, získal povolení shromáždit všechny policejní síly hlavního města kolem předměstí Saint-Germain. Nemohl zabránit tomu, aby bitka vypukla a prudce a rychle se rozhořela, ale brutálními metodami ji omezil jen na tuto čtvrť – včas hasil požáry, organizoval obranné valy šlechticů s meči a zatýkal všechny, kdo se tu vyskytli. Sotva začalo po krvavé noci svítat, a už vedl dvacet nejproslulejších banditů za město až k pověstné obecní šibenici na návrší Montfaucon a nechal je oběsit.

(Cesta do Versailles 1, s. 119-120)

Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů :mrgreen: ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ;) ), byla jen autorskou licencí AG??? :cry:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 25 črc 2018, 15:38
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Kdes našla informaci o tom, že to takto vypadalo v roce 1670? Nemohu teď najít, kde jsem na to natrefila, ale někde jsem četla, že sloupy a zastřešení bylo pořízeno ve století osmnáctém... :? Nebo že by to bylo o jarmarku Saint Laurent?? Už mi z toho angelikování jdou oči šejdrem...
No dobrá otázka - pri rytine ktorú som vložila som kdesi našla ten dátum - ale čím viacej sa tým zaoberám tým menej potvrdený sa mi ten dátum zdá:

napríklad mrkni tuto:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... 85_p30.jpg

https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... 7/f13.item

Dokonca sa zdá že na obrázku je trhovisko St.laurent - musíme zrešeršovať:

ALE: :!: :!:

Mrkni sem a zistíš že už to bolo zastrešené aj na Merianovej mape z roku 1615 - vyzerá to celkom rovnako ako na mape Turgotovej:

[ img ]

[ img ]

požiar 1762:

Fire at Saint-Germain fair in 1762

http://cultureandstuff.com/wp-content/u ... lica-1.jpg

tak toto ma pobavilo z viacerých dôvodov :slzici: :
Citovat:
Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů :mrgreen: ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ;) ), byla jen autorskou licencí AG??? :cry:
predpokladám že to tam nehádžeš v češtine (pretože tam ti to nevygoogli ani oveľa dôležitejšie francúzske historické údaje) a tiež dúfam že nepatríš ku generácii ktorá je presvedčená že všetko čo google nevygoogli jednoducho neexistuje :mrgreen:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 25 črc 2018, 16:31
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Môj googlovy Joker :twisted: :twisted: :

Samozrejme že Trhovisko Foire St-Germain tiež nevygoogliš pod tým heslom ale čuduj sa svete je to tu:

https://en.wikipedia.org/wiki/Th%C3%A9% ... e_la_foire

A je tam aj to Foire Saint-Laurent čo mi dokazuje že na tých rytinách je to presne toto

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ate_13.jpg

Plus aj Češi sa pochlapili a je tam článoček aj v češtine:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarmare%C ... %AD%C5%BEi

Polačka sa potešila keď našla toto lebo to vyzeralo sľubne:

Lost Paris: All the Fun of the Fairs | Culture&Stuff
February in medieval Paris can't have been much fun. When the sun went south for the winter, the city must have been a gloomy place, ...

http://cultureandstuff.com/2011/06/23/l ... the-fairs/

ale zistila že sa to nedá rozkliknúť :roll: :( :(

avšak keďže Polačku :la-polak-fun: tak ľahko nič nezastaví,
našla si screenshot webovej stránky z roku 2011 a tam ten článoček je :mrgreen:

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 05 srp 2018, 14:21
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
inak toto je nádhera ako tu ten autor namaľoval podla starých rytín Parížske paláce 17 storočia - ktoré sa nedožili dneška
napríklad aj Soissonkyn a Seguierov a Mazarinov a dokonca aj palác nejakého Plessisa a mnohých iných :D :D

http://hortibus.blogspot.com/2014/02/le ... s-par.html

tak si človek môže vytvoriť ešte lepši obraz Paríža 17 storočia :D

Napríklad tuto Hôtel de Bellegarde-Séguier, duc de Bellegarde, chancelier Pierre Séguier
(meno nám známe z kníh Angelika)

[ img ]

Hôtel de Condé, Jérôme de Gondi, Henri II de Bourbon prince de Condé

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 05 srp 2018, 15:16
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Pozrime sa ešte na prechádzku záhradami Tuiliers v roku 1675

Palais des Tuileries, Catherine de Medicis, Henri IV, Louis XIV, vers 1675

[ img ]

a na mestskú Bránu Saint-Honoré

Troisième porte Saint-Honoré, Louis XIII, vers 1645

[ img ]

Víťazný oblúk a brána vedľa Bastily ako to vyzeralo v roku 1650

L'Arc triomphal de la Bastille, Henri III, vers 1650

[ img ]

A nám dobre známy z kníh, dnes už neexistujúci Hotel Soisson okolo roku 1650
(Napríklad: Desgrez :desgrez: tam bol vylákať Kouassi-BU :maur: prezlečený za predavača octu :mrgreen: )

[ img ]

Všetky akvarely maľoval francúzsky architekt a konzervátor historických budov Christian BENILAN
podľa historických predlôh


http://hortibus.blogspot.com/2014/02/le ... s-par.html


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 23 srp 2018, 11:14
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
[ img ]
Justičný palác z väznicou Conciergerie kde bol Joffrey súdený a pred popravou aj mučený.
časť komplexu zvaná Conciergerie zo svojimi štyrmi vežami má svoju vlastnú históriu,
o tom neskoršie. ;)

Celý komplex paláca je uzavretý a dá sa doňho vchádzať iba stráženými bránami. (Označila som zelenou.)
moirra píše:
Galérie Justičného paláca ako nákupné stredisko:

Pokiaľ si dobre spomínam, aj Angelika tam bola, ale nie nakupovať,
ale dať si podľa Polačkynej rady :la-polak-fun: veštiť. :witch:

myslím však že je to iba v Integrále :roll:
Schoval svoji obhajovací řeč do aktovky a šel Angeliku vyprovodit. Na ulici ji vzal v podpaží. Nechala se vést; jeho přítomnost jí dodávala odvahu.
Nezamířili ihned do Templu.
Čtvrť, do níž se vnořili, nevypadala, jako by se připravovala na konec pracovního dne. Byla tu tlačenice. Mezi množstvím spěchajících úředníků se proplétaly za ruku se držící dvojice.
Desgrez vstoupil do jakýchsi vrat, řekl nějaké jméno vousatému muži s halapartnou, který hlídal špatně osvětlený vstup do dvora. Strčil Angeliku do temného zákoutí.
„Zůstaňte tady,“ nařídil. „Musím svou řeč uložit do bezpečí.“
Se svazkem listin v podpaží poodešel, vrátil se a zašeptal pár slov strážnému u vrat, přičemž mu vsunul do ruky váček s penězi. Pochopila, že mu nařizuje, aby ji nespustil z očí a nedovolil, aby k ní kdokoliv přistoupil a dal se s ní do řeči. V této hodině temné mraky na obloze plné sněhu klesaly stále níž a umocňovaly pocit, že se město noří do noci. Angelika si kladla otázku, kde tak asi mohou být. Poměrně úzký dvůr, na němž se ocitla, připomínal studnu uzavřenou mezi okolními tmavými budovami, pyšnícími se vlhkými a kamennými zdmi.
Zaslechla církevní zpěv. A pomalu začala rozeznávat siluetu, nebo spíš tušení nesmírně vysokého kostela, jehož věž se ztrácela zdánlivě v nekonečnu, v mracích stahujících se v tomhle zimním dni kolem ní. Zřejmě se tam sloužila mše na oslavu blížícího se konce roku.
Bylo tu nejspíš mnoho věrných oveček a překvapivé bylo, že budova, osvětlená zevnitř, se dala tušit pouze díky neskutečné výšce vitráží, které se tu tyčily jedna vedle druhé a ztrácely se ve stínu neviditelného nebe jako obrovské barevné a jiskřivé hořící svíce. Proto ten neurčitý dojem vidiny, který Angelika zahlédla, sotva si její oči poznenáhlu začaly zvykat na panující temnotu.
Neustále někdo chodil sem a tam. Někteří příchozí přicházeli s lucernami v ruce, ale mnozí se tu chovali jako doma, stejně samozřejmě jako Desgrez.
V koutě dvora se také rozsvěcely lucerny, některé měly tři, jiné šest svící, a Angelika viděla, že dvůr není tak stísněný, jak si myslela. Napravo od branky se táhla široká alej mnoha nejrůznějších krámků. Majitelé, prodavači i prodavačky rozsvěceli lucerny, aby bylo jejich zboží lépe vidět, a kupující díky tomu využili poslední příležitost k nákupu. Jejich pobíhání přimělo zvědavou Angeliku zamířit k vystavovanému zboží. Tam – ne, nemýlila se – se prodávaly vějíře, želvovinové šperky, náhrdelníky a nejrůznější tretky z čistého zlata. Nebyly to napodobeniny nebo kovové předměty jako v Templu. Zdejší krajky, límečky, manžety, živůtky byly takové, že i laik dokázal poznat, že jsou to všechno kvalitní originály. Zahlédla i spoustu knih.
Ihned jí padl do očí krámek, který stál na začátku kolonády. V jeho výloze se na černé dřevěné destičce leskla a jako mramor zářila ona podivná věc, kterou údajně nikdy nikdo neviděl, ale o níž vývěska, vyvedená dobře viditelnými písmeny, tvrdila, že jde o roh jednorožce.
Poblíž tohoto předmětu ležely další krásné zvláštnosti, které měly vzbuzovat zájem zvědavců: pštrosí vejce, krokodýlí zub a také košíky plné známých bylin a léčivých rostlin, mezi nimiž byly i některé exotické a neznámé rostliny.
V tu chvíli se dveře krámku otevřely a ozval se jakýsi hlas: „Někdo mě tady potřebuje…“
Nebyla to otázka. Spíše konstatování.
Vynořil se odtud jakýsi muž, už postarší a v černém obleku, určitě majitel, pod jehož upřeným pohledem Angelika najednou nevěděla, co říct.
Se zájmem si ji prohlédl a pak prohlásil:
„Musíte se zbavit prokletí, které se nad vámi vznáší.“
Vtom se objevil udýchaný Desgrez. Nevyhuboval Angelice za to, že se šla projít, ačkoliv jí to zakázal, neboť strážný, aniž si toho všimla, uposlechl příkazu a při jejích pochůzkách kráčel kousek za ní.
Advokát vzal mladou ženu v podpaží, jako by si byl vědom toho, že ji stěží udrží na místě, a pak majitele toho zvláštního krámku pozdravil.
„Jak se máte, mistře Ludovicu? Zatím vám nemohu vrátit tu knihu, co jste mi půjčil.“
„Nevadí. Nechte si ji, jak dlouho budete potřebovat. Vím… vím, že vám bude užitečná.“
Desgrez očekával, že se mu Angelika omluví, ale ta mlčela.
Když odcházeli, mistr Ludovicus prohodil směrem k advokátovi:
„Pokuste se ji přesvědčit… Zaslouží si žít.“
Venku hustě sněžilo.
„Kdo je ten muž? S čím obchoduje?“ zeptala se Angelika, sotvaže se cestou od hluku krámků zastavili v předsíni chrámu.
„To je místní čaroděj,“ odpověděl advokát. „Zbaví vás démonů nižší kategorie.“
Angelika zadržela zděšený výkřik.
„Co to povídáte? Copak jste netvrdil, že na to jsou kněží?“
„Kněží bojují s velkým protivníkem: satanem. Ale pro ty zlé duchy, kteří trápí obyčejné lidi, je potřeba jiných specialistů… Proč se tak třesete?“
„Protože mi říkáte hrozné, děsivé věci. Desgrezi, vy tomu přece nevěříte?“
„Vždyť víte, že já nevěřím ničemu. Ale uznávám účinnost postupů mistra Ludovica. Patří k těm věštcům, jaké potřebuje každá společnost, která komunikuje s oním neviditelným světem, co nás obklopuje a je stejně aktivní jako ten náš. Promluvte si se svými přáteli o Kouzelníkovi z Paláce nad galerií Mercière. Uvidíte, jakou vzbuzuje úctu. Nedivil bych se, kdyby se s ním tajně radili i úředníci, co tvrdí, že jsou oddaní věřící. Údajně je jedním z jeho klientů také kancléř Séguire, strážce pečeti.“
Angelice utkvělo v hlavě jedno slovo.
„Palác? Chcete říct, že jsme právě byli v Justičním paláci?“
„Vskutku.“
„Proč jste mi to neřekl? Můj manžel byl nedaleko od těchto zdí, a já to netušila.“
„To se pletete. Je hodně daleko. Na úplně opačném konci těchto věží a těchto budov. Musíte projít celou šířkou dvora a po celé délce obchodní galerie, než se ocitnete poblíž Consiergerie, kde se nacházejí vězni z Justičního paláce, jehož průčelí ústí na nábřeží des Morfondus.“

„Takže kostel, který jsem ve tmě tušila, s okny vedoucími až do nebe, to byla Sainte-Chapelle, kde je uschován trn z Kristovy koruny?“
„No ano.“
„Chci se tam pomodlit.“
„Proč ne? Pár slov modlitby nemůže nikdy uškodit…“


(Popravený u Notre-Dame)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 23 srp 2018, 17:52
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Inak keď už sme pri tej Concigiere tak takto tam vyzerali cely väznice:

[ img ]

pinterest Conciergerie

Video je síce z času Márie Antoinetty ale cely sa od 17 do 18 storočia nezmenili
veď múry ostali tie isté:

https://www.youtube.com/watch?v=dNv0uRp5ArI

Vnútri sme bohužiaľ pre nedostatok času neboli ale vyzerá to tam zaujímavo.

[ img ]

Conciergerie sa dá prehliadnuť inkluzívne bývalej väznice.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 16 zář 2018, 10:47
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
JARMARK NA TRŽIŠTI V SAINT-GERMAIN

Nejprve malé shrnutí dosavadních zjištění:
moirra píše:
Nám dobre známe trhovisko Saint German:

[ img ]
Mimochodem - rytec na obrázku vynechal zastřešení, které svého času budilo největší zájem (originální a dobře provedené architektonické řešení). Zastřešená tržnice ukrývala 20 pavilonů, v nichž bylo cca 350 stánků a obchůdků (označovaných jako loge - podobně jako lóže v divadle). Rytina ukazuje podobu trhu uspořádaného na klasickém městském půdorysu a zdůrazňuje vnitřní uspořádání tohoto prvního městského nákupního centra. Uvnitř zobrazovaných pavilonů však již probíhá zcela nový typ trhu. Jednotlivé pavilony jsou odděleny uličkami nesoucí názvy skutečných pařížských ulic (např. rue de Picardie) a tyto uličky jsou současně těsně propojeny se skutečnými ulicemi venku za hranicemi trhu.
(Zdroj: Noc, kdy se zrodilo šampaňské, s. 209-210)
PenelopaW píše:
O tržišti Saint-Germain a pařížských jarmarcích více zde:

https://www.histoires-de-paris.fr/foires/
https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-germain/

A zde narážím na zásadní problém... Pokud se těm webovkám dá věřit, tak jarmark se v Saint-Germain konal v únoru. Kdežto dle časové osy se bitka mezi Rošťákovou a Rodogoneho bandou uskutečnila v říjnu 1661!

Ukázalo se, že kapitán Desgrez měl pravdu, když ráno 1. října navštívil pana de Dreux d’Aubrays, pana z Offémontu a Villiers, zástupce velitele města Paříže a přesvědčil ho, aby nasadil všechny policejní síly, které má k dispozici, do okolí Saint-Germainského jarmarku.
(Cesta do Versailles 1, s. 124)

Ta bitva o Saint-Germainské tržiště, která poskvrnila slavný jarmark hned v den jeho otevření, úplně zmátla ty, kdo hledali její příčinu.
Sluhové mlátili studenty, šlechtici probodávali bandity, ženy byly znásilňovány přímo na dlažbě, hořely kočáry. A v podstatě nikdo nechápal, kde vzplála první jiskra.
V tom se nemýlil jen jeden jediný člověk. Mladík jménem Desgrez. Muž, který vystudoval práva a měl pohnutou minulost. Desgrez právě získal hodnost policejního kapitána v Châteletu.
Koncem tohoto roku 1661 bylo však zatím jasné, že policista Desgrez a jeho pes Sorbonna jsou dva Pařížané, kteří nejlépe znají všechny brlohy v posvětí.
(…) Nedlouho před začátkem jarmarku v Saint-Germain vycítil, že se v samém centru podsvětí k něčemu schyluje.
Přestože byl jen podřízený policista, dosáhl toho, že ono ráno, kdy jarmark začínal, získal povolení shromáždit všechny policejní síly hlavního města kolem předměstí Saint-Germain. Nemohl zabránit tomu, aby bitka vypukla a prudce a rychle se rozhořela, ale brutálními metodami ji omezil jen na tuto čtvrť – včas hasil požáry, organizoval obranné valy šlechticů s meči a zatýkal všechny, kdo se tu vyskytli. Sotva začalo po krvavé noci svítat, a už vedl dvacet nejproslulejších banditů za město až k pověstné obecní šibenici na návrší Montfaucon a nechal je oběsit.

(Cesta do Versailles 1, s. 119-120)


Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů :mrgreen: ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ;) ), byla jen autorskou licencí AG??? :cry:
moirra píše:
PenelopaW píše:
Kdes našla informaci o tom, že to takto vypadalo v roce 1670? Nemohu teď najít, kde jsem na to natrefila, ale někde jsem četla, že sloupy a zastřešení bylo pořízeno ve století osmnáctém... :? Nebo že by to bylo o jarmarku Saint Laurent?? Už mi z toho angelikování jdou oči šejdrem...
No dobrá otázka - pri rytine ktorú som vložila som kdesi našla ten dátum - ale čím viacej sa tým zaoberám tým menej potvrdený sa mi ten dátum zdá:

napríklad mrkni tuto:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... 85_p30.jpg
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... 7/f13.item

Dokonca sa zdá že na obrázku je trhovisko St.laurent - musíme zrešeršovať:

ALE: :!: :!:
Mrkni sem a zistíš že už to bolo zastrešené aj na Merianovej mape z roku 1615 - vyzerá to celkom rovnako ako na mape Turgotovej:

[ img ]

[ img ]

požiar 1762:

Fire at Saint-Germain fair in 1762

http://cultureandstuff.com/wp-content/u ... lica-1.jpg

tak toto ma pobavilo z viacerých dôvodov :slzici: :
Citovat:
Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů :mrgreen: ). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře ;) ), byla jen autorskou licencí AG??? :cry:
predpokladám že to tam nehádžeš v češtine (pretože tam ti to nevygoogli ani oveľa dôležitejšie francúzske historické údaje) a tiež dúfam že nepatríš ku generácii ktorá je presvedčená že všetko čo google nevygoogli jednoducho neexistuje :mrgreen:
moirra píše:
Môj googlovy Joker :twisted: :twisted: :

Samozrejme že Trhovisko Foire St-Germain tiež nevygoogliš pod tým heslom ale čuduj sa svete je to tu:

https://en.wikipedia.org/wiki/Th%C3%A9% ... e_la_foire

A je tam aj to Foire Saint-Laurent čo mi dokazuje že na tých rytinách je to presne toto

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ate_13.jpg

Plus aj Češi sa pochlapili a je tam článoček aj v češtine:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarmare%C ... %AD%C5%BEi

Polačka sa potešila keď našla toto lebo to vyzeralo sľubne:

Lost Paris: All the Fun of the Fairs | Culture&Stuff
February in medieval Paris can't have been much fun. When the sun went south for the winter, the city must have been a gloomy place, ...

http://cultureandstuff.com/2011/06/23/l ... the-fairs/

ale zistila že sa to nedá rozkliknúť :roll: :( :(
avšak keďže Polačku :la-polak-fun: tak ľahko nič nezastaví, našla si screenshot webovej stránky z roku 2011 a tam ten článoček je :mrgreen:

[ img ]
Nu a nyní trochu z historie:

Bylo by chybou se domnívat, že Pařížané znali pouze výroční jarmarky v Saint-Germain a na tržnici Saint Laurent. Ba naopak, po městě se pravidelně konaly i různé jiné trhy, ale byly podstatně menšího rozsahu, probíhaly kratší dobu a nabízely jen zlomek zboží. Například na náměstí před Notre-Dame probíhal v úterý trh la foire des Jambons (překládám-li to správně, tak "šunkový" trh?), který spadal pod pařížského arcibiskupa a výtěžek šel do kapitulní kasy katedrály. Ve svátek svatého Šimona a svatého Judy byl otevřen trh v Templu, kde se daly koupit hlavně kožešinové výrobky. Kromě toho se před každým z kostelů v den svátku jeho patrona konaly různé lokální trhy, z nichž nejdelší byl asi trh pořádaný na svátek svaté Kláry před opatstvím Saint-Victor, který trval 8 dní.
moirra píše:
Trhy a tržnice boli nákupné strediská 17 storočia - dnes v nejednom nákupnom stredisku nájdeme kino - kedysi sme našli takmer všade divadlá:

jedným z takým miest, okrem nám už známeho trhoviska St.Germain, kam sa chodilo nakupovať, hlavne teda tí zámožnejší, bolo trhovisko na Place Vendome - Foire saint Ovide - ktoré začalo fungovať v roku 1665

https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-ovide/

[ img ]
Jarmark konaný v Saint-Germain získal označení podle sousedního opatství a patřil mezi jedna z největších pařížských potěšení. Konal se dvakrát do roka, původně nebyly pevné dny zahájení přesně stanoveny, ale v 17. století se ustálilo, že na jaře začínal 3. února a končil květnou nedělí o Velikonocích, a na podzim byl zahajován 1. října a trval do prosince.

Trhy se zde konaly pod záštitou opatství Saint-Germain-des-Prés již od středověku, první zmínka je někdy z 12. století, ale z písemného záznamu není zcela jasné, kde přesně a kdy byl trh pořádán. Zprvu se zde navíc scházelo pouze několik obchodníků, docházelo k různým sporům (např. po incidentu, kdy se mniši porvali s univerzitními studenty), a teprve roku 1482 Ludvík XI. udělil opatství část pozemků zahrad u l’Hôtel de Navarre, kteréžto právo jeho nástupci potvrdili a pozemky postupně ještě více rozšířili.

V šestnáctém století byly na tržišti vystavěny dvě zastřešené kamenné chodby, spojené vzájemně pěti malými stříškami - de facto šlo o jednu velikou budovou rozdělenou do dvou sousedních sálů, z nichž každý byl sto třicet kroků dlouhý a sto kroků široký. Devět uliček rozdělených pravoúhelně na 24 částí ukrývalo uvnitř stovky obchodů a obchůdků, odvádějících poplatek blízkému opatství. Každá „buňka“ se skládala z obchodu v přízemí a pokoje nad ním. U některých byla zbudována malá nádvoříčka se studnami, mající předejít hrozbě požáru (jak se později dozvíme, bylo to málo co platné), a na konci jednoho ze sálů se dokonce nacházela kaple, v níž byla každý den konání trhu konána mše.

Jednotlivé uličky byly stejně jako v Les Halles pojmenovány podle obchodníků, kteří zde vystavovali své zboží. Bylo tak zde možné najít rue aux Orfèvres, aux Merciers, aux Drapiers, aux Peintres, aux Tabletiers, aux Fayenciers, aux Lingères a mnohé další. Sehnat zde bylo možné sehnat úplně vše - s výjimkou knih a zbraní. Nacházely se tu krámky s hračkami, porcelánem, orientálními koberci, truhlářskými výrobky, s prádlem či obrazy, s výrobky z vlny, stužkami a krajkami, které byly přes rok prodávány v galerii Justičního paláce, obchody s parfémy domácí i konstantinopolské produkce, šperky s pravými drahokamy, ale našly se tu i kavárny, stánky nabízející likéry či cukrárny, kde bylo o dámy postaráno s největší péčí.

Bohatost a rozmanitost zboží přitahovala ohromný příliv zvědavců z nejrůznějších stavů a tříd společnosti. Navečer, když skončila divadelní hra či opera, místo ožívalo novými návštěvníky, a dokonce ani členové královské rodiny a nejvyšší příslušníci dvora se nestyděli na tržiště vyrazit. Nakoupit se zde totiž daly všechny druhy dárků: galanterní předměty a drobnosti, ale také exotická zvířata či kuriozity v podobě mluvících psů či oblíbených mechanických hraček a automatů hovořících lidským hlasem. Mezi taháky jarmarku patřily i nejrůznější "lidské zrůdy", kupříkladu v jednom roce získal obrovskou popularitu piják vody, který před diváky dokázal vypít několik stovek pint vody, a pak je plivat proměněné ve víno, likér či brandy. Byl natolik úspěšný, že se o něj začali zajímat i lékaři, kteří nakonec dospěli k závěru, že má v těle pět žaludků jako kráva, do kterých si před svým vystoupením alkohol ukládá, aby mohl s úspěchem své číslo předvádět :mrgreen: .

Některé z obchodů se po setmění měnily v herny (tzv. brelans) a říkalo se, že sám král si sem občas přijde hodit kostkami. Ludvík XIV. později hazard na jarmarku zakázal, nicméně provozován byl nadále, pouze tajně. Dalším trnem v oku mravokárců byly více než uvolněné mravy na tržišti - nad některými krámky bylo možné pronajmout si pokoj k milostnému dostaveníčku a naprosto běžné zde byly prostitutky, které do svých tenat v převleku za počestné ženy lákaly nezkušené mladíky a cizince. Obchodníci pronajímající pokoje byly později za podobné jednání postihovány, úplně vymýtit tento nešvar se ale nepodařilo.

Jarmark v Saint-Germain, to ale nebylo jenom nejrůznější zboží, ale také výstavy a hry. Mezi nejpopulárnější atrakce patřili tanečníci, provazochodci, cikánští akrobaté či loutkáři. Už na konci 16. století se zde - i přes odpor Comédie-Française - začaly hrát komické divadelní hry. V roce 1714 zdejší divadlo získalo výsadu Ludvíka XIV. a ustálila se pro něj termín "komická opera". Také zde byla předváděna exotická zvířata z různých koutů světa, zkrátka bylo zde možné opravdu najít vše.

Na Saint-Germainském jarmarku se prodávalo naprosto všechno. Přijížděli sem obchodníci z největších venkovských měst: z Amiensu, Rouenu, Remeše a vystavovali tu vzorky svého zboží. V přepychových krámcích se smlouvalo o marseilleská sukna, o alenconské diamanty a verdunské sladkosti.
Portugalci tu prodávali šedou ambru a jemný porcelán. Provensálci nabízeli pomeranče a citróny. Turek vychvaloval svůj perský balzám a voňavky z Cařihradu. Vlámové předváděli obrazy a sýry. Byl to Pont-Neuf pozdvižený za zvuků zvonků, fléten, píšťalek a bubínků na světovou úroveň.
Dav přitahovali krotitelé zvířat a majitelé nejrůznějších zrůdiček. Myši tu tancovaly podle houslí a dvě mouchy se pustily do souboje dvěma stébly slámy.
Mezi diváky se mísili prostí lidé v hadrech i vznešená smetánka. Na Saint-Germainském jarmarku si každý našel zboží, které hledal. A kromě toho tu vládly tak volné mravy, jako nikde jinde.
Bylo tu vše potřebné k uspokojení smyslů.

Vedle krásných hostinců s pozlacenými vývěsními štíty a heren, kde se hrál pokoutní ferbl a hazardní hry o velké peníze, i ve špeluňkách docházelo k nevázanému hýření a obžerství.
Nevyskytli se hoch či dívka, posedlí ďáblem lásky, kteří by tu nenašli uspokojení.

Ale odnepaměti byli velkou atrakcí Saint-Germainského jarmarku cikáni. Cikánští akrobaté a vykladačky šťastné budoucnosti byli jeho vyvrcholením. Už od poloviny léta sem začínaly přijíždět průvody jejich vozů, tažených hubenými herkami se zapletenými hřívami a naložených ženami a dětmi, které ležely mezi nádobím, šunkami a kradenou drůbeží.
(…) Proto měl Egypťan Rodogone, také cikánského původu, mezi pařížskou spodinou tak vysoké postavení. Bylo tedy jen spravedlivé, že si vyhradil uprostřed jarmarku prostor pro čarodějnou svatyni, zdobenou ropuchami, kostrami a černými kočkami, kde se usadily vykladačky šťastné budoucnosti alias černé čarodějnice.


(Cesta do Versailles, 1)

Tržiště přitahovalo samozřejmě nejen společenskou smetánku, ale i nejrůznější spodinu - jeden z kompetenčních sporů Rošťáka s Rodogonem se týkal toho, kdo bude bohaté návštěvníky obírat. Jeden kapesní zloděj prý dokonce na jarmark dorazil s nákladném obleku doprovázen čtyřmi lokaji v pěkných livrejích, a když byl chycen při činu, více mečů se objevilo na jeho obranu než proti němu. Nakonec byl ale stejně zatčen :) .

A veškerá spodina, celé podsvětí si kladlo otázku, jak skončí při zahájení Saint-Germainského jarmarku očekávaná bitva mezi Rošťákem a Egypťanem Rodogonem. (…) Zatímco dvůr připomínal mraveniště, poničené náhlým kopancem lidské nohy, podsvětí šumělo v očekávání strašné bitvy. A ve chvíli, kdy královna a květinářky na Pont-Neuf vítaly následníka trůnu, cikáni vcházeli do Paříže…
(…) Desgrez už dlouho sledoval soupeření dvou mocných velitelů band, Rošťáka a EgypťanaRodogona, o nadvládu nad územím Saint-Germainského tržiště. Věděl dokonce, že jsou soky i v lásce, že se ucházejí o náklonnost ženy se smaragdovýma očima, které se říká Markýza andělů.
(…) Po pravdě řečeno Saint-Germainské tržiště bylo tak proslavené, že se mohl vyskytnout víc než jeden důvod k příšerné rvačce, která mezi bandami pařížských rabiátů vypukla, aby získali přednostní právo ho „obhospodařovat“.
Od října do prosince a od února až do velikonoc tudy procházela celá Paříž. Dokonce ani král nepovažoval za potupné sem několikrát večer zajít se svým dvorem. Sama Prozřetelnost připravila kapesním a ostatním zlodějům takové hejno bájných ptáků!


(Cesta do Versailles, 1)

Vchody na Tržiště se nacházely: jeden v Rue du Brave, ostatní v ulici Guisarde a v malých uličkách ústících do ulic du Four a des Boucheries.

Roku 1762 vypukl na tržišti mohutný požár a vše lehlo popelem během několika hodin. K přestavbě Saint-Germainského tržiště došlo mezi lety 1813-1817 Jeanem-Baptiste Blondelem, ale do 19. století byla většina budov opuštěna. K další přestavbě došlo mezi lety 1976 a 1996, kdy vznikl krytý trh fungující i dnes.


ZDROJE (většinou ve FJ):

Pár vzpomínek návštěvníků tržiště:
http://twonerdyhistorygirls.blogspot.co ... ymple.html
http://lister.history.ox.ac.uk/index-page_id=408.html

Odkaz na publikaci "Foires et marchés du royaume , ouvrage contenant : 1°. Un état des foires les plus fameuses de la France & des pays etrangers. 2°. Une indication par ordre alphabétique de toutes les foires & marchés francs, qui se tiennent dans tout le royaume, & rangée par ordre des provinces":
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k9602372d

https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-germain/
https://fr.wikisource.org/wiki/Tableau_ ... nt-Germain (velmi podrobné informace)
https://architrave.hypotheses.org/762 (výborné shrnutí s mnoha obrázky)

EDIT: Náhodou jsem dostala chuť mrknout do knihy "Noc, kdy se zrodilo šampaňské", na kterou pořád platím upomínky v knihovně a přitom nejsem s to ji konečně přečíst. V kapitole Nakupuje se nově a jinak je velká pozornost věnována právě Saint-Germainskému tržišti! Cca od s. 208.

Takže: Trh v Saint-Germain se od jiných evropských jarmarků odlišoval tím, že probíhal vždy na stejném místě a ve stejnou dobu. V 60. letech se charakter trhu prudce změnil - "hrubá zábava" (drezúra divé zvěře, loutkové divadlo, výstupy kejklířů, …) se přesunula na okraj a ve středu tržiště zůstal prodej luxusního zboží v čím dál luxusnějším prostředí. Jarmareční zábavy v cirkusovém stylu začaly být čím dál více nahrazován divadelními kusy ve stylu italské commedie dell'arte a "nový" trh Foire Saint-Germail se stává milníkem v historii nakupování spojeného s utvářením vytříbeného životního stylu.

Do změněných kulis přicházejí bohatí milovníci módy, kteří přicházejí nakupovat hlavně v noci, takže se mění i charakter obchodů, které jsou za noci osvětleny. Svíce a lucerny proměnily dosavadní lidový jarmark v opravdové divadelní představení.

Pokud něco v té době náleželo do kategorie luxusního zboží, bylo to zde k vidění. Trhu sice zůstává veřejný charakter, ale všude začíná vládnout atmosféra luxusu, elegance a rafinovanosti. Vznikají zde první prototypy pozdějších obchodů označovaných slovem boutique. A postupně se rozmáhá i prodej do té doby ne zcela tradičního artiklu - starožitností (které původně patřily do ranku sběratelů kuriozit).

Tržiště Saint-Germain zažilo také první prezentaci zboží, které později změnilo ráz Paříže. Roku 1972 zde byla poprvé na veřejnosti ve stánku Arména jménem Harouithioun podávána káva... Titulní strana komedie Jeana-Francoise Regnarda La Foire Saint-Germain nese vyobrazení vybraně oblečených Pařížanů oddávajících se zábavě na trhu v Saint-Germain, kdy dámy oblékají harlekýna do kostýmu en Arménien, jaký nosili číšnici v elegantních kavárnách, aby se poté mohl ucházet o práci ve stánku v pozadí, který není ničím jiným než maison du café neboli stylovou kavárnou. (Komedii stejného jména napsal i Florian Dancourt a obě začínají shodně scénami, v nichž prodavači pokřikují na kolemjdoucí a nabízejí jim "čínské hedvábí", "zboží z Levanty" či "siamské klobouky" - ty do módy přišly po návštěvě siamského vyslance u Ludvíkova dvora roku 1686.) Harlekýnova úvodní slova ve hře vyjadřují mnohokrát opakovanou reakci zákazníků z Evropy, když se ocitli tváří v tvář množství a kvalitě zboží nabízenému zde na tržišti: "Lidská touha je nenasytná! Slyšel jsem, že zdejší trh nabízí vše, cokoli je v Paříži krásné a výjimečné. Chci koupit všechno, co je zde na prodej!"

http://homes.chass.utoronto.ca/~trott/c ... 1s/fsg.htm (obrázek s harlekýnem je zde v menším rozměru pod obrázkem tržiště)
https://www.artlyriquefr.fr/dicos/Salle ... iques.html (zde obrázek větší, nad ním hezký plánek Tržiště Saint Laurent s názvy ulic)
Oba odkazy (ve francouzštině) se týkají především francouzského divadla, přičemž ten druhý se podrobněji zabývá i divadly na tržištích (+ jsou zde i četné další obrázky divadelní scény i požáru tržiště).


Žel musím konstatovat, že nikde není zmínka o krvavé lázni v říjnu 1661... :?


...Včera jsem si pro zajímavost pustila scénu z Báječné Angeliky, kde dojde k bitce mezi Rošťákovými a Rodogoneho lidmi. Zobrazení jarmarku odpovídá spíše tomu, jak vypadaly obchody na Pont-Neuf, ale jako takové je úžasně věrné - od vyvýšených zídek po stranách mostu, na nichž stály stánky, po jezdeckou sochu krále, pod níž spával básník Špína. Ve filmu se mihne i Velký Matyáš a samozřejmě mezi mé oblíbené scény patří tento dialog:

"Tak to dělá tři soly."
- "Ještě jednou."
- "Ale pane, nemůžu znovu holit, co už jsem krásně oholil!"
- "Povídám ti, ještě jednou!"

Přílohy
[ attachment ]
Začátek bitvy na jarmarku - Pont-Neuf se vší parádou včetně jezdecké sochy krále Jindřicha IV.
2018-09-15_12_25.png (191.26 KiB) Zobrazeno 11357 x
[ attachment ]
Velký Matyáš slibuje bezbolestné trhání zubů
2018-09-15_6_25.png (167 KiB) Zobrazeno 11357 x
[ attachment ]
Holič
2018-09-15_10_25.png (164.54 KiB) Zobrazeno 11357 x


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 16 zář 2018, 11:14
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PONT-NEUF:
moirra píše:
Aby sme si vedeli predstaviť nákupné stánky na moste Pont Neuf:
Obraz je od Ragueneta ktorý si určite most tak trochu vyludnil aby nemusel malovať toľko postáv ako maliar na rytine
dolu. No tak aspoň máme trochu prehľad a dobre vidíme stánky. Inak na moste vždy bola trma-vrma a čulá premávka ako nám to skvele opísala pani AG.

[ img ]

A tu tie búdky s tovarom po stranách mosta vidíme tiež pekne. A aj to že dopravný chaos nieje iba novinkou moderného veku. :twisted:

[ img ]
moirra píše:
Toto je tak nádherná rytina, ktorá názorne ukazuje ako to za Angelikinych čias vyzeralo na Moste Pont Neuf, že mi nedalo to sem nepostnúť.

A to že vraj dopravný chaos je fenomén modernej doby :D
[ img ]

Dajte si to dámy v obrovskom rozlíšení a vychutnajte si každý detail.
(na to foto musíte kliknúť aby sa to zväčšilo, alebo ešte lepšie si tú ritinu jednoducho uložte a potom to máte v suprovom rozlíšení a môžete vychutnávať detaily, ako napríklad čumilov v oknách, nosítka, predajné stánky na moste)

https://undark.org/article/wilo-paris-streets-filth/

A k tomu nesmie chýbať úryvok od pani AG:

Nemluvil snad studentík o květech a ovoci na Pont-Neuf? Angelika jako šlehnutím kouzelného proutku vycítila příchod nejsladšího ročního období. (...) Poprvé uviděla Pont-Neuf v celé jeho nádheře, s krásnými bílými oblouky, nad nimiž spontánně, vesele a neúnavně pulsoval život. Byl to nejkrásnější a také nejoblíbenější pařížský most, protože nejkratší cestou spojoval oba břehy Seiny a ostrov Cité. Neustále na něm bylo rušno: pokřikovali tu řemeslníci, mastičkáři a trhači zubů tu nabízeli své služby, do toho zněly refrény písniček, zvonková hra Samaritánky a nářek žebráků. Angelika procházela řadami krámků s vyloženým zbožím. (...) Angelika postála před každým krámkem, před hračkářstvím, drůbežářstvím, krámkem s ptáky, obchodníkem s upomínkovými předměty, prodavačem barviček a inkoustu, loutkářem, střihačem psů i žonglérem s koulemi. Kolem projížděl kočár, před nímž běželi běžci a skákali jako veverky. V nazdobených livrejích a s pery na klobouku vypadali nádherně.
Dav se pokusil uhodnout, kdo v kočáře jede. Angelika pohlédla na běžce a vzpomněla si na Větroplacha, kterému při rychlém běhu vypovědělo srdce. Dobrý král Jindřich IV. z bronzu zářil na slunci a usmíval se na záplavu červených a růžových slunečníků. Prostor kolem byl plný obchodníků s pomeranči a květinami. Kdosi hlasitě vychvaloval nazlátlé plody:
„Portugalské! Portugalské!“ Květinářky se na Pont-Neuf usazovaly už od časného rána. (…)
ACH! :ach:

tú rytinu som našla na tejto stránke ktorá píše o Paríži 17 storočia:

https://undark.org/article/wilo-paris-streets-filth/

pridávam ešte dva z mojej zbierky na pintereste:

[ img ]

[ img ]
O Samaritánce v jiném tématu: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... nka#p22129


O Pont-Neuf jsem včera náhodou narazila na parádní článek: https://architrave.hypotheses.org/712

Momentálně nemám čas jej přeložit, ale slibuji, že příspěvek budu editovat a doplním info jako k Jarmarku v Saint-Germain ;) .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 16 zář 2018, 19:12
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Och Penelopa to je parádne zhrnutie ! :applaus:

Veď ty už máš v podstate hotový článok!

Najlepšie by si to mala hodiť do Wordu. 8)

článok je skvelý objav hlavne kvoli tomu že sú tam uvedené zaujímavé zdroje:

Extrait de La Ville de Paris en vers burlesques … par le sieur Berthaud, augmentée de la foire Saint-Germain par le sieur Scaron (lien vers l’ouvrage sur Gallica)

Výňatok z: Mesto Paríž v burleskových (komických) veršoch ... od pána Berthauda,
rozšírené zápiskami o thrhovisku Saint-Germain od pána Scarona

mne sa páči ten rozkošný pouličný predavač malinovky :mrgreen: vskutku sa oblatí pozrieť si detaily :
dreváky vycpaté slamou ... zvonček na čapici ... a zaujímavý výčap malinovky ...
v kanóne sa spomína predavač pálenky (koralky)

[ img ]

PS: Díky za príspevky z knihy z rozkošnými screenshotami z filmu! :ok:

Hneď si idem pustiť holičskú scénu. :D


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 11 říj 2018, 17:08
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
...Včera jsem si pro zajímavost pustila scénu z Báječné Angeliky, kde dojde k bitce mezi Rošťákovými a Rodogoneho lidmi. Zobrazení jarmarku odpovídá spíše tomu, jak vypadaly obchody na Pont-Neuf, ale jako takové je úžasně věrné - od vyvýšených zídek po stranách mostu, na nichž stály stánky, po jezdeckou sochu krále, pod níž spával básník Špína.
Tak velká oprava - ve filmu je výslovně řečeno, že se tato scéna odehrává na "Novém mostě" (viz rozhovor Rodogoneho s Desgrezem, v níž první navádí druhého, jak může přijít Rošťákovi na kobylku).


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 18 říj 2018, 12:56
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
PenelopaW píše:
...Včera jsem si pro zajímavost pustila scénu z Báječné Angeliky, kde dojde k bitce mezi Rošťákovými a Rodogoneho lidmi. Zobrazení jarmarku odpovídá spíše tomu, jak vypadaly obchody na Pont-Neuf, ale jako takové je úžasně věrné - od vyvýšených zídek po stranách mostu, na nichž stály stánky, po jezdeckou sochu krále, pod níž spával básník Špína.
Tak velká oprava - ve filmu je výslovně řečeno, že se tato scéna odehrává na "Novém mostě" (viz rozhovor Rodogoneho s Desgrezem, v níž první navádí druhého, jak může přijít Rošťákovi na kobylku).
No toto bolo pre mňa nad slnko jasnejšie, veď na jarmoku St. Germain by nestála socha kráľa Henricha IV. ktorá je jednoznačným poznávacim znakom mosta plus máme tam predsa Veľkého Matúša pri trhaní zubov ktorý "úradoval" aj v knihe na moste Pont Neuf ;)

Ale viem čo ťa pomýlilo, vo filme, teda aspoň v českom dabinku sa hovorí: Divím se že na jarmarku není nikto od policie.

v tomto článku o Pont neuf sa aj hovorí že sa Borderiovi celom dobre podarilo vystihnúť vtedajšiu atmosféru mosta:

https://www.lesechos.fr/25/07/2005/LesE ... -paris.htm#

a tiež sa Borderieho výstižná vízia Parížskeho Pont Neuf 17 storočia spomína v dizertačnej práci Angélique et l'Orient
kde autorka v skutku do detailov rozoberá dielo pani AG -tuto konkrétne modlidbu k Izis na ponte Neuf

https://www.cairn.info/revue-l-homme-et ... page-9.htm

(ak by mal niekto záujem mám stiahnutú celú v pdf)

bohužial keď sa natáča podľa rozsiahlych románov, ak by sa 100 % držali predlohi film by musel byť najmenej 100 hodinový - teda vo forme telenovely .... už neviem kde som to čítala ale Borderie pani AG povedal že Film nikdy nemôže fungovať
ako ilustračné obrázky ku knihe :P ajtak klobúk dolu lebo podla mňa sa mu to, z ohľadom na dobu v ktorej natáčal,
podarilo dosť dobre


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 18 říj 2018, 13:27
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
snažím sa podľa záberov z filmu vyšetriť kde Brderie túto scénu na moste Pont Neuf natáčal, zdá sa že určité časti scénu sú akoby zakryté papierovými maľovanými kulisami ..... pre mňa to vyzerá ako keby pár scén bolo natočených skutočne na Pont Neuf pri soche kráľa Henricha IV ale zvyšok niekde úplne inde :roll:

Napríklad tie bledožlté domy s dekoráciou z oranžových tehál v pozadí mi pripadajú na niektorých záberoch z filmu dosť autentické a samozrejme socha tiež:

[ img ]

https://www.flickr.com/photos/90236063@ ... 2553278575

Merveilleuse Angélique FOTOALBUM:

neodolala som spraviť album screenshotov. No teda posúďte samy dámy podľa filmových záberov a súčasných záberov z mostu:

https://www.flickr.com/photos/90236063@N02/

Mňa napríklad zaujalo že na tomto zábere vidíme vrcholky Neselskej veže, ktorú v skutočnosti zbúrali v druhej polovici 17 storočia po smrti Mazarina. Ako to tam Borderie vyčaroval zostáva filmovou záhadou, ale klobúk dolu že na to myslel. :ok:

[ img ]

A na scéne v ktorej si Filip unáša herečku - Colombínu sa zdá akoby tam v pozadí na pravom brehu boal skutočná socha kráľa Henricha IV a tiež skutočný Louvre

[ img ]

Pripomínam aj sekciu Přehled míst, kde se Angelika natáčela od Jeanne

http://angelique.international/mista-na ... geliky.php


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 05 lis 2018, 11:42
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
O pařížských hospodách z kánonu:
Možná by stálo za to věnovat hospodám samostatné téma, protože v Královských slavnostech jsem narazila na další:

„Musím se vrátit na pátou hodinu do Tuilerií,“ řekla Margot. „Do té doby si sedneme v nějakém hostinci, kde nám dají najíst a napít.“
(…)
Našly hostinec u Nesleské brány před malým můstkem, připomínajícím oslí hřbet, který se klenul přes bývalý příkop podél hradeb. Hostinská jim připravila zadělávané maso, zatímco pily červené víno a jedly malé kulaté placky.
V místnosti nebylo mnoho lidí, jen několik vojáků, kteří zvědavě pokukovali po dámě s drahými šperky, sedící u hrubě otesaného stolu.
Otevřenými dveřmi Angelika pozorovala zlověstnou Nesleskou bránu a její věž s lampou na vrcholu. Odtud kdysi házeli do řeky milence na jednu noc, které si chlípná Markéta Burgundská, francouzská královna, chodila v masce do ulic vybírat mezi studenty se svěží tvářičkou.
Dnes město pronajímalo chatrnou věž pradlenám, které na cimbuří a střílnách sušily prádlo.
Hostinec byl klidný a skoro prázdný, tady už začínal venkov. Lodníci vlekli loďky po bahnitém břehu. V příkopu rybařily děti.


Věž a nesleská brána:
[ img ]

Že by vpravo od věže byl ten malý můstek?

[ img ]

ve větším rozlišení

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ted%29.jpg

(V pozadí je krásně vidět Pont-Neuf, včetně jezdecké sochy krále. Z obrázku je čím dál zřejmější, proč si Rošťák vybral za své sídlo právě věž, a jak se mu podařilo ovládnout místa v okolí včetně strategického mostu.)

Mířili na druhý břeh Seiny ke staré Nesleské bráně, zdobené po obou stranách věžičkami.
(…) Když se začalo stmívat, Angelika přešla znovu na druhý břeh a vydala se do Tuilerií.


Zde je hezky vidět na mapě, kde byl Louvre a kde věž (kolem roku 1550):

[ img ]

ve větším rozlišení:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... 1584382969

Nesleská věž:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tour_de_Nesle
https://fr.wikipedia.org/wiki/Tour_de_Nesle

A opět se prokazuje, že angelikoložky jsou na sebe telepaticky napojené:
moirra píše:
A takto to tam vyzeralo v roku 1660 ešte aj z Neselskou vežou naproti Louvre,
(verím že jedno od druhého rozoznáte aj bez toho aby vám niekto povedal čo z toho je na ktorom brehu :twisted: )
keď Angelika po prvý raz v živote dorazila do Paríža:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... t_Neuf.jpg
V úryvku o hospodě mne zaujaly dvě věci:

1. Obsluhovala a vařila hostinská.
2. V Nesleské věži jsou pořád pradleny - ještě je nevyhnal Rošťák a jeho tlupa. Přitom za rok už tam byl, což by (podle Integrale) znamenalo, že věž obsadil v zimě 1660/1661, kdy probíhal proces s Peyrakem. Měla jsem za to, že touhle dobou už dávno ve věži byl... Nebo jsem to špatně pochopila? :shock:


Nahoru
Profil Citovat
Sofinava1
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 07 lis 2018, 09:07
Rytíři
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 98
Registrován: 03 lis 2018, 15:42
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Zdravím všechny. Jsem tu nová a doslova slzím dojetím, kolik se toho zde dá objevit. Najednou člověk znovu vstupuje do příběhu, který mě provází od mých 13 let..a to už je hodně dlouho. Na léto mám slíbenou cestu po Francii po stopách Angeliky a toto zde je hotový, přesný plán. Nemám slov, jsem skutečně dojatá.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 07 lis 2018, 11:24
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Sofinava1 píše:
Zdravím všechny. Jsem tu nová a doslova slzím dojetím, kolik se toho zde dá objevit. Najednou člověk znovu vstupuje do příběhu, který mě provází od mých 13 let..a to už je hodně dlouho. Na léto mám slíbenou cestu po Francii po stopách Angeliky a toto zde je hotový, přesný plán. Nemám slov, jsem skutečně dojatá.
No my sme chodili pio Parizi z vytlacenou a oznacenou angelikologickou mapkou z Pariza 17 storocia
a ludia v parizskom Metre sa smiali kde som im vysvetlovala preco :la-polak-fun:

mna tiez pribeh sprevadza priblizne od 12 rokov :mrgreen: takze uz hodne hodne dlho -
v Parizi som uz bola viackrat, ale musim povedat ze chodit po Parizi po stopach Angeliky
ako Desgrez a Joffrey v roku 1682 bol vskutku exkluzivny zazitok


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 07 lis 2018, 12:14
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Že by vpravo od věže byl ten malý můstek?

[ img ]

ve větším rozlišení

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ted%29.jpg

(V pozadí je krásně vidět Pont-Neuf, včetně jezdecké sochy krále. Z obrázku je čím dál zřejmější, proč si Rošťák vybral za své sídlo právě věž, a jak se mu podařilo ovládnout místa v okolí včetně strategického mostu.)
Tak keď si to človek poriadne zväčší, je táto rytina skutočný dobový zážitok. :agree:

PRIPOMÍNAM:

Nejzuřivější boj se rozpoutal o starou Nesleskou věž s kamennými střílnami po obvodu, která stála v místech, kde do Seiny ústily bývalé vodní příkopy. Ale když se tu usadili, to byla nádhera! Opravdový hrad!
Rošťák si z věže udělal své doupě. Až pak si ostatní velitelé band v podsvětí uvědomili, že ten nově příchozí do „bratrstva“ obsadil celou čtvrť kolem univerzity, má v moci okolí starých bran SaintMichel, Saint-Germain a SaintVictor a že jeho království sahá až na břeh Seiny po základy Tournelle.
Studenti, kteří s oblibou odbývali své souboje na Studentské louce, drobní měšťánkové, kteří si chodili zarybařit do bývalých vodních příkopů, krásné dámy, toužící navštívit své přítelkyně na předměstí Saint-Germain nebo své zpovědníky v Údolí milosti, si museli připravit měšce. Do cesty se jim stavěly zástupy žebráků, zastavovaly koně, obléhaly kočáry v úzkých průjezdech bran či na můstcích přes příkopy.
Sedláci či cestující přijíždějící zvenku museli platit druhé mýto hrozivým „raubířům“, kteří se před nimi znenadání vynořili a ohrožovali je, přestože už byli dávno v Paříži. A tak Rošťákovi lidé znovu oživili staré hradby Augusta Filipa a stali se téměř stejnou pohromou jako za časů někdejších padacích mostů.


Tuto "záber z blízka" mostu po ktorom chodili okrem iných ľudí aj v knihe spomínané mliekarky,
pretože ako vyplýva z mojej obrázkovej koláže dolu nižšie, inak sa po ľavom brehu do mesta nedostali, pretože tam bola priekopa.
(ten breh Seiny čo sa nám javí po pravej ruke je celkom oficiálne ľavý https://cs.wikipedia.org/wiki/Rive_gauche )
inak sa z tejto strany do mesta nedostali
PS: pozor stredoveké opevnenie znázornené na mapke z roku 1550 už neslúžilo ako vonkajšie opevnenie Paríža !!!!


MOST po ktorom sa pri Neselskej veži chodilo do Paríža napriek tomu že stredoveké mestské hradby už boli nefunkčné a vodná priekopa očividne vypustená.

[ img ]

[ img ]

„Nemluv tak. Jednou na tobě něco chci. Nicolasi, můj Nicolasi, pomoz mi zachránit děti!“
Začali jim říkat „andílci“. Pod Rošťákovou ochranou sdíleli Angeličin život uprostřed bídy a
zločinů. Spali ve velké truhle vystlané měkkými kabáty a jemnými hadry. Každé ráno měli čerstvé
mléko. Rigobert a Pivoňka kvůli nim chodili číhat na venkovanky, mířící s měděnými vědry na
hlavě na mléčný trh. Nakonec mlékařky odmítly chodit cestou přes Seinu
. Museli za nimi až do
Yaugirardu. Když však venkovanky pochopily, že stačí džbánek mléka a budou mít cestu volnou,
nemuseli bandité ani tasit meče.


Prehľad vo veľkom rozlíšení: Plan_de_Paris_vers_1550 Tour et hôtel de Nesle face au Louvre (aj neselsky palác)

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... Louvre.jpg

Samozrejme že tam boli ešte dve brány - ale bránou pri Neselskej veži to bolo do centra najbližšie:

Porte de Buci (zbúraná nariadením kráľa až v roku 1672, kdežto Tour de Nesle, jej bránu a most zbúrali už
v roku 1665) a Porte Saint-German - Francúzi tvrdia na wiki že sa jedná o tú istú bránu ale ja na všetkých mapkách jasne vidím brány dve aj z názvami :P

http://www.francegenweb.org/wiki/index. ... nt-Germain

Zoznam všetkých brán - spomínané brány sú v rubrike Anciennes Portes de Paris

https://fr.wikipedia.org/wiki/Portes_de_Paris

[ img ]

https://fr.wikipedia.org/wiki/Porte_de_Buci


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 07 lis 2018, 13:15
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2152
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Sofinavo, vítám Tě na fóru.
Když jsem byla prvně v Paříži s maminkou, tak jsem ji na různých místech upozorňovala, co se tam odehrávalo v knihách o Angelice. A také jsem si připomínaly scény z filmu.
Hezky si putování po Paříži užij.
Mimi


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 07 lis 2018, 16:47
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
Studenti, kteří s oblibou odbývali své souboje na Studentské louce,
A já pořád řeším, KDE byla Studentská louka? V Integrale (Královské slavnosti) je zmínka o souboji v Pré-aux-Clercs:

Zeptala se na markýze d’Andijos. Cerbalaud jí sdělil, že odjel do Prés-aux-Clercs na souboj.
„On se bude bít v souboji?“ polekala se Angelika.
„On ne, ale Lauzun a d’Humières se rozhodli hájit svou čest.“
„Doprovoďte mě, musím s nimi mluvit.“
(...)
Mířili na druhý břeh Seiny ke staré Nesleské bráně, zdobené po obou stranách věžičkami. Už dlouho neexistuje Prés-aux-Clercs, kde kdysi studenti vyváděli své vylomeniny. Ale mezi klášterem Saint-Germain-de-Près a bývalým hradním příkopem zůstala pláň porostlá hájky, kde nedůtkliví mladíci mohou obhájit svou čest daleko od zvědavých pohledů stráží.


(Mimochodem ten souboj je popsaný velmi vtipně - doporučuji si jej připomenout ;) .)

[ img ]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pré-aux-Clercs
https://fr.wikipedia.org/wiki/Pré-aux-Clercs

Dle wikipedie na louce postavili novou čtvrť, jejíž hlavní ulicí byla Rue de l'Université. Je Pré-aux-Clercs totéž co Studentská louka?? (V obou heslech je uvedeno, že po zakoupení pozemku univerzitou zde trávili svůj volný čas studenti.) Nemám tento díl Integrale ve FJ, abych se podívala na originál, je někdo ochoten se podívat? ;)


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 07 lis 2018, 16:51
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
V úryvku o hospodě mne zaujaly dvě věci:
2. V Nesleské věži jsou pořád pradleny - ještě je nevyhnal Rošťák a jeho tlupa. Přitom za rok už tam byl, což by (podle Integrale) znamenalo, že věž obsadil v zimě 1660/1661, kdy probíhal proces s Peyrakem. Měla jsem za to, že touhle dobou už dávno ve věži byl... Nebo jsem to špatně pochopila? :shock:
moirra píše:
PRIPOMÍNAM:

Nejzuřivější boj se rozpoutal o starou Nesleskou věž s kamennými střílnami po obvodu, která stála v místech, kde do Seiny ústily bývalé vodní příkopy. Ale když se tu usadili, to byla nádhera! Opravdový hrad!
Rošťák si z věže udělal své doupě.
Navazuji na svůj předchozí dotaz: Víme, KDY to bylo?


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 08 lis 2018, 15:47
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
A z úplně jiného soudku:
moirra píše:
Samozrejme že pani AG nevynechala v knihách ani zmienku o prostitutkách:

Když se člověk podíval zblízka, sdíleli tito úředníci nadřazenost na ostrově Cité se zpěváky z Notre-Dame a prostitutkami z ulice de Glatigny. Slavné údolí lásky bylo poblíž Pont-aux-Meuniers, což vedlo k tomu, že hluk mlýnů přehlušoval zvuk polibků a dalších nikoliv nevinných radovánek.
Pont-aux-Meuniers neboli Most mlynářů

https://fr.wikipedia.org/wiki/Pont_aux_Meuniers (zde jsou i hezké mapičky, kde most ležel)
https://fr.wikipedia.org/wiki/Pont_Marchand_(Paris)
https://www.histoires-de-paris.fr/pont-aux-meuniers/

Zde jsou hezky vidět kolesa mlýnů, jejichž klapání přehlušovalo zvuk polibků :) :
http://grande-boucherie.chez-alice.fr/Pont-meuniers.htm

Jak vidno, Paříž neměla jen mlýny větrné, ale i mlýny vodní přímo v centru města...

Jestli rozumím historii toho mostu dobře, tak - podobně jako jiné pařížské mosty - lehl popelem, byl nahrazen Pont Marchand.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 08 lis 2018, 18:20
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
A z úplně jiného soudku:

Pont-aux-Meuniers neboli Most mlynářů

Zde jsou hezky vidět kolesa mlýnů, jejichž klapání přehlušovalo zvuk polibků :) :
http://grande-boucherie.chez-alice.fr/Pont-meuniers.htm

Jak vidno, Paříž neměla jen mlýny větrné, ale i mlýny vodní přímo v centru města...
Jestli rozumím historii toho mostu dobře, tak - podobně jako jiné pařížské mosty - lehl popelem, byl nahrazen Pont Marchand.
no pani AG to vyjadrila nádherne poeticky :applaus: :trubadur:

No tie Parížske mosty sa veru rúcali či horeli častejšie.

najskôr sa vraj dva dni po vianociach zrútil Most mlynářů pričom zahynulo 150 ľúdí
ach a ...pokiaľ som správne pochopila most a mylsny na ňom okolo neho a pod ním (boli proste všade)
slúžili výhradne na mletie múky ;)

https://www.histoires-de-paris.fr/pont-aux-meuniers/

[ img ]

na jeho mieste bol postavený v roku 1598 Le pont Marchand - Most obchodníkov zvaný tak preto že na ňom boli samé domy s obchodmi - ten však v roku 1621 začal horieť a oheň z neho preskočil na most Au Change v jeho tesnom susedstve

[ img ]

[ img ]

Potom tam na ich mieste postavili provizorny dreveny most zvany pont de Bois (vidím pod nim ešte domy s mlynami)

[ img ]

a napokon v rokoch 1639 až 1647 zkonštruovali namiesto dvoch mostov iba jeden PONT AU CHANGE ;)

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... 550%29.jpg

Inak celá zbierka historických materialov k tomu :

https://commons.wikimedia.org/wiki/Cate ... uselang=fr

neuveriteľné aké domy na ten most natrepali - rytina z 18 storočia:

https://commons.wikimedia.org/wiki/Cate ... ,_1855.jpg

Dnešný most AU CHANGE však po viacerých rekonštrukciách pochádza z rokov 1854


Ako bonus Justičný palác teda zaujímavá kresba justičného paláca v pohľade z Pont Neuf
aj keď nie z nášho obdobia, ale v parádnom uhle, ktorá sa dá parádne zväčšiť.

A ešte zaujímavý link o justícii aj zo zdrojom (tam som našla aj info o mostoch a dajú sa prepínať jazyky)

https://www.histoires-de-paris.fr/justice-seigneuriale/

[ img ]

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... uselang=fr


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 08 lis 2018, 18:50
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ach, a ešte k tým veterným mlynom:
Už som našla aj nejaké info o Javelskom mlyne kam chodili Parížania na výlety a bola tam aj Angelika z Audigerom.

Citovat:
„Angeliko, drahoušku, nebuďte krutá,“ žadonil. „Pojďte se mnou v neděli na procházku. Chci si s vámi vážně promluvit. Můžeme jít do Javelského mlýna. Dáme si pečenou rybu, projdeme se po polích. Souhlasíte?“ (...) Ale o chvíli později, když kočár projížděl podél Seiny, se jí vrátila dobrá nálada. Javelský mlýn rozpínal svá obrovská netopýří křídla mezi stády ovcí na Grenellské pláni a jeho něžný klapot doprovázel polibky a přísahy mileneckých párků. K Javelskému mlýnu se jezdilo
tajně. Společnost se scházela ve velkém hostinci, jehož majitel byl nanejvýš diskrétní.
„Kdybychom v domě, jako je náš, neuměli mlčet, bylo by to hrozné. Paříž by se obrátila vzhůru nohama,“ říkával.
Procházeli tudy malí oslíci s pytli na hřbetě. Kolem voněla mouka a obilí, rybí a račí polévka.


Le moulin de Javelle

Javelské mlyny boli zrejme známym a obľúbeným výletným miestom.
Charles Barthélémy napísal v XVII storočí o Javelskom mlyne jednoaktovú komédiu ktorá mala premiéru v roku 1696
v divadle Théâtre Français :
"Le moulin de Javel", comédie en un acte, citée par Charles Barthélémy


"Mlyn Javel sa preslávil nezvyčajnými okolnosťami prípadu únosu nevesty: šesťdesiat maskovaných mušketýrov vraj malo odvahu zaútočiť na svadobčanov a uniesť mladomanželku pred očami všetkých hostí a jej manžela.
Či už ku šťastiu alebo nešťastiu nevesty, zburcovaní boli sedliaci robotníci a rybári z okolia a ponáhľali sa na pomoc. Mladej panne hneď po tom čo porazili mušketerov, vrátili jej kyticu z pomarančových kvetov. " píše Louis Lurine vo svojej tajnej histórii starej a modernej polície, zväzok II, 1847.

Louis Lurine dans son Histoire secrète de la police ancienne et moderne, tome II, 1847.

Javelský mlyn v roku 1780:

[ img ]

Rieka Seina pri Javele:

[ img ]

[ img ]


ZDROJE:

http://comprendre.over-blog.fr/article- ... 20805.html

http://www.francegenweb.org/wiki/index. ... de_Javelle

PARÍŽSKE MLYNY

http://www.francegenweb.org/wiki/index. ... s_de_Paris



http://www.francegenweb.org/wiki/index. ... s_de_Paris


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 12 lis 2018, 15:58
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Jaj tak toto je úlovok dámy :applaus: : Video nám pričarovalo do moderného Paríža
Place de Greve v roku 1628.

https://www.youtube.com/watch?v=lQv8bc_J3HI

Takýto čarovný prútik by potrebovala každá Angelikoložka keď sa ocitne v Paríži,
aby si tam aspoň na chvíľu pričarovala 17 storočie :mrgreen:

JeeeJe! :la-polak-fun: oni nám ty geniálny Francúzi fakt ten Angelikologický čarovný prútik vymysleli,
volá sa TIMESCOPE a to video je vlasne jeho. Časostroje tohto druhu nájdete v Parížskych uliciach.

https://timescope.com/

Mňa iba zarazili tie fľaše v debničkách, pretože podľa mojich rešerší víno vo fľašiach vo veľkom to sa rozbehlo
až ku koncu XVII storočia, ale Francúzi čoby milovníci vína možno boli popredu.

Ktorý dom na obrázku asi patril Mesiarovi-Řezníkovi ktorý poskytol útočište po poprave Joffreya?
Citovat:
Z hranice se vznesl oblak bílých listů, který rozfoukával vítr, a snášel se v podobě popela na hlavy lidí.
„To jsou ďábelské knihy, které spalují s ním...“Vítr najednou srazil plameny. Angelika jako v jasnozřivém vidění zahlédla zbytky knih z knihovny v Paláci trubadúrské poezie a kůl, k němuž byla přivázána černá nehybná hmota s hlavou pod tmavou kuklou. Omdlela. Vzpamatovala se až v uzenářově krámku na náměstí Grève.
Takže ten kríž pekne vidíme:
Citovat:
Mladá žena prošla jako náměsíčná branou Templu a zamířila na náměstí Grève.
Mlha nad Seinou se začala pomalu rozplývat a odhalovala krásnou budovu radnice s krajkovou rampou. Bylo velice chladno, ale modré nebe slibovalo slunečný den. Na přední části náměstí se na kamenném podstavci tyčil vysoký kříž blízko šibenice, na níž se houpalo tělo oběšence.
[ img ]

Kostol z obrázku ktorý dnes už nestojí ale za Angelikynych čias tam bol:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Sa ... Gr%C3%A8ve

Aj ten mlyn z obrázku vo Videu pekne klapoce:

[ img ]

Ak som správne pochopila jeden Timoscope nájdete pri moste Notre Dame a druhý na námestí Bastily ;)


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 12 lis 2018, 16:39
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
https://www.youtube.com/watch?v=lQv8bc_J3HI

Takýto čarovný prútik by potrebovala každá Angelikoložka keď sa ocitne v Paríži,
aby si tam aspoň na chvíľu pričarovala 17 storočie :mrgreen:
Já mám tedy proti tomu zásadní výhradu - je tam nějak MÁLO lidí! :mrgreen:
moirra píše:
PenelopaW píše:
No tie Parížske mosty sa veru rúcali či horeli častejšie.
To rozhodně ano... Když se obyvatelé mostních domů nebáli povodní, které jim most strhly do rozbouřené Seiny, tak silně hrozilo riziko požáru. Co se Petit-Pont týče, historik Jurij protestoval proti informaci, kterou máme z Integrale, že by na mostě bydlel nějaký svíčkař. Ten tam sice byl podle daňové knihy Filipa Sličného, ale to bylo o hooodně dříve, takže nelze předpokládat, že by stejní lidé bydleli ve stejném domě ještě v 17. století. A hlavně: svíčkaři měli bydlení na mostech zakázáno právě kvůli prevenci požárů.

https://www.art.co.uk/products/p2810643 ... l-1718.htm

V roce 1708 pod Petit-Pont uvízly dvě lodě se senem. Jakási žena po ránu hledala své dítě, které zřejmě utonulo v Seině, vyplula na řeku v říčním člunu se svíčkou, kterou si osvětlovala cestu, ale náklad sena od plamene chytil, od něj Malý most a masivní požár domy zničil. Most byl sice 1719 vystavěn nový, ale obnoven už byl bez domů - proto je už nevidíme ani na Turgotově mapě.

Pokud budu vycházet z Integrale a ze své fikce, kdy jsem si od Filipa Sličného půjčila svíčkaře Jehana, docela by se mi zlomyslně líbila myšlenka, že by si dotyčná žena svíčku koupila právě v jeho obchodě :) .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 12 lis 2018, 19:37
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Já mám tedy proti tomu zásadní výhradu - je tam nějak MÁLO lidí! :mrgreen:
Jasne - hlavne na tom obraze nieje žiadny muž zo psom - večne nespokojný pán Clopot :slzici:

Inak ten obraz hore ja mám stiahnutý z parížskych muzei:

Petit Pont po požiari:

Treba na to kliknúť zoom plus a potom ešte raz nakliknúť kvadratickú ikonku zo skríženými šípkami
potom to na celú obrazovku - potom je to v super rozlíšení - ale stiahnuť je to možné iba za pomoci screenshotu ;)
Inak stojí za to si všimnúť detailne informácie k obrazu aby su človek urobil obraz aké budovy stáli okolo.

http://parismuseescollections.paris.fr/ ... rincipales

A tuto o niečo neskoršie, apoň bez tých domov na moste, vidno ako vyzeral malý Chatelet:

http://parismuseescollections.paris.fr/es/node/160702

Tuto s domami pred požiarom na pripomenutie:

[ img ]

A ešte podrobný článok o udalosti z názvom 22 domov zhorelo kvôli jednej sviečke:

https://www.france-pittoresque.com/spip.php?article5096

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Pro jednu jedinou ženu - diskuse
Napsal: 27 led 2019, 11:05
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Pont-Neuf vzadu na obraze s přístavem Saint Nicolas před Louvrem: http://gensdelaseine.com/wp-content/upl ... Paul-1.jpg

Most patřil ve své době mezi atrakce, který musel navštívit každý návštěvník hlavního francouzského města. O jeho významu pro Pařížany svědčí i to, že i v kánonu na něj mockrát narážíme:

- Angelika zde zakoupila básníkův pamflet, který tuze pobouřil Fallotovy, když jej vytáhla u jídla
- pod Pont-Neuf proplul člun s mordýři mířícími za mnichem Bécherem
- pod bronzovým koněm krále Jindřicha přespával básník Špína, který zde zahlédl Rošťáka s Angelikou o jejich svatební noci
- Angelika zde dostala nabídku na poskytnutí sexuálních služeb (za 20 liber, což není špatná cena :) ) a pomohla zde květinářce uvázat kytici (za 20 sous, což se ve srovnání s prvním finančním údajem nezdá mnoho :mrgreen: )
- v hostinci auvergnana Rameze Polačka propíchla strážníka Martina
- právě na Pont-Neuf Rošťákova banda přepadla kočár markýzy de Brinvilliers (jak je patrné z jiné části fóra, Nesleská věž byla nedaleko)
- na Pont-Neuf po setkání s Desgrezem Angelika - Markýza andělů ucítila závan jara a naděje
- tuším, že Pont-Neuf byl zmiňován v dopisu paní de Sévigné týkajícím se pouličního osvětlení

A právě na Pont-Neuf zasadil Borderie bitku mezi Rodogonem a Rošťákem (obrázky viz téma PAŘÍŽ - po stopách Angeliky).

[ img ]
V pozadí věže je krásně vidět most, včetně jezdecké sochy krále.

Pont-Neuf:

[ img ]

A takto to tam vyzeralo v roku 1660 ešte aj z Neselskou vežou naproti Louvre, keď Angelika po prvý raz v živote dorazila do Paríža:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... t_Neuf.jpg

[ img ]

[ img ]

[ img ]

[ img ]

Více:
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... =75#p24036
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 798#p23355
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pont_Neuf
http://lefildutemps.free.fr/paris/pont_neuf.htm
https://architrave.hypotheses.org/712
Jiří Žák: Kdyby nám Paříž vyprávěla

Samaritánka:

[ img ]

Více:
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... euf#p24226
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... =45#p22129
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 105#p22969
https://www.histoires-de-paris.fr/pompe-samaritaine/

Na Turgotově mapě list č. 11: https://en.wikipedia.org/wiki/Turgot_map_of_Paris

----
Dnes je to více vzdělávací než příběhové, ale ve středu už se budeme soustředit na ústřední dvojici a myslím, že Tereza by si tak trochu mohla přijít na své ;) .

Klíč: "Mince"
https://www.youtube.com/watch?v=K_Nd0NnogC8

A jedna, která se mi líbí na básníka Špínu - Klíč: "Vítr"
https://www.youtube.com/watch?v=8TfmxLoMTpo


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Pro jednu jedinou ženu - diskuse
Napsal: 27 led 2019, 18:03
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1387
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Mám ráda vzdělávací chvilky. Tak jsem si je právě teď užívala, neboť jsem si prohlédla spoustu dalších dobových i současných obrazů a fotografií Nového mostu.

:ok: :ok: :ok:

Nevím, jestli tento obraz mostu a Samaritánky tady někde je, ale mě se moc líbil
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... %C3%A9.jpg

A opět na mě dýchla historie i nostalgická, ale stále živá vzpomínka na mou návštěvu Paříže.

Myslela jsem, že ta socha Jindřicha IV. na mostě je původní, překvapilo mě, že byla v roce 1792 během Francouzské revoluce roztavena na výrobu děl a novou sochu odhalil král Ludvík XVIII. až v roce 1818.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Pro jednu jedinou ženu - diskuse
Napsal: 27 led 2019, 18:14
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3262
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tereza píše:
Myslela jsem, že ta socha Jindřicha IV. na mostě je původní, překvapilo mě, že byla v roce 1792 během Francouzské revoluce roztavena na výrobu děl a novou sochu odhalil král Ludvík XVIII. až v roce 1818.
Také jsem se k té informaci dopracovala a s ohledem na popularitu mostu i sochy mne to překvapilo... Ale těžko si představit dobu revoluční Francie a co vše pro ni mohlo být nevhodným symbolem. Vždyť i u nás k obrazoborectví mnohokrát docházelo; na toto téma je velmi pěkná kniha "Pomníky a zapomníky": https://www.databazeknih.cz/knihy/pomni ... iky-115276


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Pro jednu jedinou ženu - diskuse
Napsal: 27 led 2019, 22:03
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tak srdiečko čitateľa zaťaženého na historické podrobnosti poskočilo pri tomto diely fikcie radosťou. :applaus: :ok:

a preto si dovoľujem k úžasným opisom Pon Neuf pridať aj svoju trošku do mlyna:
PenelopaW píše:

Živou a tepající atmosféru Anna nasávala již když tudy párkrát projížděla kočárem s dámami z okruhu slečny de Montpensier, osobní návštěvě se ovšem nic nevyrovnalo. Okouzlenýma očima sledovala dvojici postarších žebráků, muže a ženy, prozpěvující sentimentální baladu o oběšencích, kterým naslouchal dojatý a slzící dav........
pozrime sa do kanónu:

Poslouchejte moje slova,
až odejdu do kláštera
na Vrch vzdechů
navždycky
s vyplazeným jazykem
šeptat modlitbičky.

Francúzsky originál:

Écoutez tous ma harangue !
Quand je m'en irai
À l'abbaye de Monte-à-Regret,
Pour vous je prierai
En tirant la langue.
-------------------

À l'abbaye de Monte-à-Regret v origináli by bol v presnom preklade vrch ľútosti ....

spomína sa aj v diele Bedári od Victora Huga a to z úst nám dobre známeho Gavroša:
— Sais-tu où je vas ? demanda Montparnasse.
À l’abbaye de Monte-à-Regret, dit Gavroche.
— Farceur ! — (Victor Hugo, Les Misérables)

https://fr.wiktionary.org/wiki/abbaye_d ... %A0-Regret

Podotýkam že pani AG čítala podľa vlastných údajov Huga až po napísaní prvých 6 dielov Angeliky.

"Se retirer à l'Abbaye de Monte-à-Regret" signifiait à l'époque "être condamné à mort"
"Odísť do Abbey of Monte-à-Regret" (kláštora na Vrchu ľútosti) znamenalo v tom čase "byť odsúdený na smrť"

V Limoges existuje dokonca aj ulica vrchu ľútosti:

[ img ]

v tomto slovníku starodávnych žargónov existuje pesnička galejníkov o vrchu ľútosti:

jedna sloha z tej pesničky vraví:
Tu as peur d'aller à l'abbaye de Monte-à-regret.
Bojíte sa ísť na opátstvo vrchu ľútosti (Monte-à-regret)

https://books.google.at/books?id=SAm-B_ ... 22&f=false

veľa Francúzov, je podobne ako aj ja, názoru že toto žargónové slovné spojenie z odvolaním na vrch ľútosti vzniklo
podľa šibenice na vŕšku Montfaucon v stredoveku ... táto hromadná šibenica na návrší s prestávkami fungovala až do roku 1760 ... a od určitého času pri nej stal kláštor ....

https://fr.wikipedia.org/wiki/Gibet_de_Montfaucon

[ img ]

[ img ]

PS. teraz som ja tak trochu morbidná :roll: :P

díky Penelope za doplnenie :ok: :
PenelopaW píše:
Moirro, to je příspěvek spíše do Paříže po stopách Angeliky ;) . A samozřejmě, že o obecní šibenici je zmínka i v kánonu - zde skončilo mnoho zatčených po Saint-Germainském jarmarku a doprovázel je sem náš známý, tehdy kariéru počínající, kapitán ze Chateletu…

Přestože byl jen podřízený policista, dosáhl toho, že ono ráno, kdy jarmark začínal, získal povolení shromáždit všechny policejní síly hlavního města kolem předměstí Saint-Germain.
Nemohl zabránit tomu, aby bitka vypukla a prudce a rychle se rozhořela, ale brutálními metodami ji omezil jen na tuto čtvrť – včas hasil požáry, organizoval obranné valy šlechticů s meči a zatýkal
všechny, kdo se tu vyskytli. Sotva začalo po krvavé noci svítat, a už vedl dvacet nejproslulejších banditů za město až k pověstné obecní šibenici na návrší Montfaucon a nechal je oběsit.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: PARÍŽ - Po stopách Angeliky
Napsal: 28 led 2019, 20:56
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6936
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
moirra píše:
Studenti, kteří s oblibou odbývali své souboje na Studentské louce,
A já pořád řeším, KDE byla Studentská louka? V Integrale (Královské slavnosti) je zmínka o souboji v Pré-aux-Clercs:

Zeptala se na markýze d’Andijos. Cerbalaud jí sdělil, že odjel do Prés-aux-Clercs na souboj.
„On se bude bít v souboji?“ polekala se Angelika.
„On ne, ale Lauzun a d’Humières se rozhodli hájit svou čest.“
„Doprovoďte mě, musím s nimi mluvit.“

[ img ]

Dle wikipedie na louce postavili novou čtvrť, jejíž hlavní ulicí byla Rue de l'Université. Je Pré-aux-Clercs totéž co Studentská louka?? (V obou heslech je uvedeno, že po zakoupení pozemku univerzitou zde trávili svůj volný čas studenti.) Nemám tento díl Integrale ve FJ, abych se podívala na originál, je někdo ochoten se podívat? ;)


Citát z Integrále je identický s tým zo starého francúzskeho vydania:

Elle s’informa du marquis d’Andijos. Cerbalaud dit que celui-ci venait de se rendre au Préaux-Clercs pour un duel.
— Il se bat en duel ? s’écria Angélique, effrayée.
— Pas lui, mais Lauzun et d’Humières ont une affaire d’honneur.


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 2 z 3  [ 136 příspěvků ]
Zpět na „Historie & geografie 17. století“ | Klikněte pro přechod na stránku… « 1 2 3 »
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti