Kandie

Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 11 příspěvků ]
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: Kandie
Napsal: 01 zář 2014, 17:25
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6113
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
...................@ KANDIA @...................

Na oslavu uzasnych fikcii ktore sa odohravaju v Kandii,
ktore napisali Dasha a Dauphine som sa rozhodla zalozit vlakno o Kandii.
(Osobne som Kandiu navstivila pred 20 rokmi)

Zacnem mapkou Ostrova Kreta, ktory zvykli aj cely nazyvat Kandia. Mesto Kandia
je dnesne mesto Iraklion. Mapa je z roku 1861.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... n-1861.png

Candia (Kreta) 1595

[ img ]


V case ked Angelika priplavala do Kandie istotne pri vplavani do Iraklionu ako prve uvidela pevnost
Koules (řecky: Κουλές). Je to pevnost ktora bola vystavena Benatcanmi na obranu Stareho pristavu v Iraklione. Za doby okupacie bola pevnost znama ako „Rocca al Mare“. Prva zmienka o nej pochadza z 14. storocia, prve vyobrazenie z roku 1429.

tuto je zakruzkovana na mape Kandie:
[ img ]

Pevnost sa zachovala dodnes:

[ img ]

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... ules_2.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... terior.JPG

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... n_fort.JPG


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: @ KANDIA @
Napsal: 25 zář 2014, 23:45
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6113
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Prave som sa docitala ze obliehanie Kandie turkami, kedy uz ostatne velke mesta na
ostrove Kreta boli davno dobite, trvalo 21 rokov!
Od roku 1648 do roku 1669.

Co znamena ze v case ked tam bola Angelika (1670 ?) uz Candia bola castou Osmanskej rise.

Dobytie Candie v Roku 1669:
V pravom hornom roku je "Velky Vezir" Köprülü Fazıl Paşa ktoreho vazalom (nabozenskym, pretoze Marroko nebolo
dielom Osmanskej Rise) bol aj Mulaj Ismail a ktoremu Joffrey rozmnozoval striebro. :wink:

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
dauphine
Předmět příspěvku: Re: @ KANDIA @
Napsal: 26 zář 2014, 00:04
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 1232
Registrován: 06 lis 2011, 19:01
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Téda, není to náhodou Velký vezír Köprülü Fazıl Paşa?? :shock: :shock: Moirro, udělalas mi radost, to je první portrét na který jsem narazila, super! :)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: @ KANDIA @
Napsal: 30 zář 2014, 09:49
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6113
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
dauphine píše:
Téda, není to náhodou Velký vezír Köprülü Fazıl Paşa?? :shock: :shock: Moirro, udělalas mi radost, to je první portrét na který jsem narazila, super! :)
No jedine to moze byt on, pretoze v tom case bol on velkym Vezirom.
Bol ministrom Sultana ktoremu isiel Rescator rozmnozovat striebro, pretoze nebolo dost minci v obehu.

Vladol v obdobi od 31.oktobra 1661 do 19. oktobra 1776 - Vlasne od Joffreyovej "popravy" az do odchodu Rescatora a Angeliky do Noveho sveta.

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
dauphine
Předmět příspěvku: Re: @ KANDIA @
Napsal: 30 zář 2014, 10:56
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 1232
Registrován: 06 lis 2011, 19:01
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Moirro, mám to už pozjišťované neboj ;) Ale sultánem byl v té době Mehmed IV. (1664 - 1692).


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: @ KANDIA @
Napsal: 30 zář 2014, 12:57
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6113
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
dauphine píše:
Moirro, mám to už pozjišťované neboj ;) Ale sultánem byl v té době Mehmed IV. (1664 - 1692).
Jasne. To mam z toho ze to citam vo vselijakych jazykoch a potom som z tych titulov a funkcii cela popletena. :roll: :lol:
Idem to opravit ;-)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Kandia
Napsal: 03 úno 2015, 21:36
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6113
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Teda podlľa oficialnej korešpondencie ktorú som spomínala v sekcii postavy o maršálovi
de Vivonne, plával Vivonne do Kandie v roku 1669.

Ako to v Kandii vyzeralo v sedemnástom storočí

[ img ]


Tu je kresba je vo veľkom rozlíšení:
http://historic-cities.huji.ac.il/greec ... ndia_b.jpg
na túto kresbu budeme musieť dokresliť aj Rescatorov palác niekde hore na kopci!

Demaskólogovia sa za jeho múry nikdy nedostanú!
Rochatoví arabskí priatelia vo vášnivom Demaskologickom rozhovore na ulici v Kandii:
[ img ]

Iba jeden tam vraj bol: pán Rochat.

A samozrejme musíme zakresliť aj dom cteného pána Rochata!
[ img ]

Toto je mapa Candie z presne z roku 1669:

http://historic-cities.huji.ac.il/greec ... lion_b.jpg

Trh otrokov:

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Kandia
Napsal: 13 bře 2015, 09:29
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6113
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Specialne pre Dashu:

Retimo ako vyzeralo v casoch R & R
pana Rescatora :mask: a pana Rochata [ img ]


[ img ]


[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
dasha
Předmět příspěvku: Re: Kandia
Napsal: 13 bře 2015, 16:42
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 1316
Registrován: 17 zář 2007, 10:38
Bydliště: Českolipsko
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ó, děkuji, čirá nádhera! Vůbec se Rochatovi nedivím, že si tam pořídil chatu :D :D :sailor:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Kandie
Napsal: 15 srp 2016, 19:38
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6113
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
No dámy náhodou mi vbehlo pod ruku "rozkošné" video ktoré ukazuje
lepšie a realistickejšie ako to prebiehalo na trhu otrokov, takzvanom Bazáre:

(ha ha :D :D napadlo ma s troškou zlomyselnosti, že v Europe mať niečo z bazáru,
znamená mať neičo použité, menej kvalitné)

https://www.youtube.com/watch?v=Fu002vJnByM

Podľa mňa o niečo realistickejšie ako vo filme Angelika, hoci tam to bolo tiež celkom dobre spravené.

Človek v tom videu vôbec nemusí rozumieť čo hovoria..... Preto bola Angelika celá mimo, ako to pani Golonová skvele
opísala.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Kandie
Napsal: 20 srp 2021, 21:52
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6113
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
kedže stále vliezam a vyliezam s postele, len tak bezcielne brázdim po talianskom internete a pri tom sa mi podaril skvelý úlovok

prvý bol najlepší opis Otrokov s trhmi na stránke ortodoxných Grékov v Benátkach:

Trh s otrokmi v Kandii

Najviac prekvitajúci trh s otrokmi v Stredomorí sa nachádzal v meste Kandia na ostrove Kréta, (dnešný Heraklion) kde sa ich predali stovky denne a kde pôsobili aj kresťanskí obchodníci s ľuďmi z Malty alebo iných európskych štátov; niekedy boli kresťanskí otroci osobitnej šľachty a krásy určení do harémov tureckého sultána alebo iných osmanských hodnostárov, aj keď dôležitosť takzvaného „bieleho obchodu“ netreba preháňať a obchod s otrokmi sa týka predovšetkým mladých mužov.

Trh s otrokmi benátskej Kandie bol najdôležitejším trhom s otrokmi vo východnom Stredomorí a najväčším dodávateľom otrokov boli Turci.
V prvej polovici štrnásteho storočia Turci vtrhli hlavne do východného Egejského mora a otrokov, ktorých dodávali na Krétu, označujú benátski notári takmer všetkých za „Grékov“ (de Genus Grecorum) z maloázijského pobrežia a ostrovov Egejského mora. Samos je v listinách najčastejšie zaznamenaným ostrovom pôvodu gréckych otrokov.

Od roku 1600 sa pirátska činnosť v Egejskom mori, plnom neobývaných ostrovov a ťažko prístupných základní, stále viac zintenzívňovala. Tureckí, maltskí, španielski piráti, dokonca aj grécki konvertiti na islam, sa v tých rokoch stali terorom takmer všetkých ostrovov súostrovia. V týchto vodách však okrem pirátov pôsobili aj mstiaci sa korzári, ktorí sa mstili za utrpenie spôsobené pirátmi v mene gréckych kresťanov.
Jedným z nich bol Ioannis Giaontis z Karpathosu, ktorý sa plavil po moriach a hľadal nepriateľské pirátske plavidlá. Keď zajal pirátov, zvykol ich chytiť za vlasy a pretože to bol veľký a silný obor, zdvihol ich do vzduchu zaveseného nad morom a povedal: „Za to, čo si urobil kresťanom, si teraz zoberiem tvoju hlavu“.

Nesmieme zabúdať, že fenomén otroctva sa neobmedzoval iba na Atlantik, ale aj v našom Stredomorí sa obchod s otrokmi uskutočňoval po stáročia. Po stáročia bola navyše jednou z hlavných činností benátskych bratstiev alebo škôl aj vykupovanie otrokov a v tomto smere nebolo naše Spoločenstvo, predstavované ako bratstvo, výnimkou. (Komunita ortodoxných Grékov v Benátkach)


Presne to ako brali mladých Grékov za otrokov opisuje aj pani AG. K takým pirátom patril aj d’Escrainville:

Po chvíli k nim přistoupil markýz d’Escrainville. Byl natolik soudný, že na svou zajatkyni nepromluvil, jen se hluboce uklonil. Pak se postavil u otevřeného nakládacího otvoru, odkud visel provazový žebřík, a sledoval naloďování „zboží“.
Na ostrově panoval čilý ruch. Občas se ozval pronikavý výkřik, za ním další; pak rychle ztichly.
K Hermesu přirazil člun. Na palubu vystoupilo „zboží“ v podobě sedmnáctiletého až dvacetiletého chlapce s asi desetiletým dítětem, oba krásní jako sochy s pletí zralé broskve pod dlouhými černými kudrnatými vlasy. Měli na sobě vesty z jehněčí kůže bez rukávů, oblek pastýřů a také jejich nevinný pohled. Dítě ještě drželo v ruce rákosovou píšťalku se čtyřmi dírkami, kterou
svolávalo kozy. Ohlíželo se k ostrovu, plakalo a vztahovalo ruce.
:cry:


na moje počudovanie Benátska lóža v Kandii ešte stále stojí:

[ img ]

Druhým je diplomová práca o Kandii nášho odbobia - mohlo ma hneď napadnúť že Taliani toho budú mať najviac - veď až do pádu Kandie v roku 1669 patrila Kréta Benátkám - je tam skvele rozobrané ako to tam vyzeralo
- takže dúfam že sa snáď dožijeme kandijskeho pokračka od Dashi :prayer: :sailor:

Myslím že taraz sa už pomaly dá spracovať celkom schopný článok. :la-polak-fun:

Obsah diplomovej práce:

Diplomová práca Candia v rokoch 1645-1669

Úvod 3
1) Benátsky mýtus: železné storočie a Kandijská vojna 6
2) Konflikt v medzinárodnom kontexte doby 16
3) Benátska stratégia a obranný aparát Kréty 28
3.1) Pevnosti ostrova 35
3.2) Milície 42
3.3) Flotila 47
4) Zaradenie a vyzbrojenie armády 54
5) Benátska logistika: problém vzdialenosti 67
6) Údržba a zásobovanie obliehaného mesta 79
6.1) Finančný aspekt 80
6.2) Potraviny a strelivo 99
7) Posádka Kandie: veľkosť a zloženie 111
7.1) Vzbury, choroby, dezercie 118
7.2) Život v Heraklione 129
8.) Pohľad do osmanského tábora

[ img ]

Už sa mi dokonca podarilo nájsť vysvetlívky kde čo bolo k tej veľkej mape mesta a okolia z roku 1669 hore vyššie a tiež som našla ešte jednu mapu s označeniami kde čo bolo v Nemčine - dokonca kde presne kotvili lode aj iné miesto kde Maltézsky rytieri parkovali svoje galéry :sailor: , kde stanovali von z mesta Turci, obchodné sklady na tovar v prístave pri pevnosti a ďalšie zaujímavé údaje - iba ten bazár - alias trh otrokov som ešte akosi nenašla presne kde vtedy bol. :roll:

https://books.openedition.org/pur/docan ... /img-3.png

zaujímavé sú aj niektoré podrobnosti okolo boja o Kandiu v roku 1669 - tak napríklad Benátčania použili biologickú zbraň - hádzali po Turkoch guľe infikované morom získaným z vnútorností tých čo zomreli na mor. ( :shock: kde je smajlík opice bijúcej sa po hlave)

Ale nemyslite si že to bol nový vynález. 8) Toto sa Benátčania naučili od Mongolov, ktorý ich tiež takto kedysi ostreľovali na ich poslednej obchodnej stanici na hodvábnej ceste, tesne pred Mongolskom. A takto pekne Marco Polo a benátsky obchodné lode dovliekli mor, pravdepodobne pochádzajúci z Číny až do Talianska a odtiaľ do celej Európy. A nepotrebovali na to ani čínskych robotníkov, ani turistov, ani lietadlá.

Toto je dôvod prečo ma história tak baví, človek sa dozvie veci že sa nestačí čudovať. :roll:

A ešte jedna perlička: Bitky sa zúčastnil ako dobrovoľník okrem iných aj syn pani de Sevigne. Vidno že aj vtedy bola Európa jedna malá dedina. :mrgreen:

A myslím že tú obchodnú halu kde bol trh otrokov som už našla tiež - v každom prípade to nevyzerá iba na sklad obchodníkov, za čo je to označené na jednej z dobových máp. Je to obrovské, keď to porovnáme z ostatnými budovami, takže myslím že to bolo tam - a predsa len to bolo v prístave a nepúšťali si turkov a pirátov až priamo do mesta.

[ img ]

OPIS BATISTANU Z KNIHY:

„Myslíte, že markýz d’Escrainville popluje do Kandie?“
„Jistě, chce vás přece vystavit v batistanu.“
„Co je to batistan?“
„Tržiště, kde prodávají mimořádně cenné otroky. Ostatní vystavují na bazaru a veřejných prostranstvích. Batistan v Kandii je nejvýznamnější z celého Středomoří.“


Pak začala zpovídat Angeliku. Dostala se sem z trhu na otroky na Maltě? V jejím hlase zněla úcta.
„Je tedy čest být otrokem zajatým maltézskými rytíři?“ zeptala se Angelika ironicky.
„Jsou to nejmocnější křesťanští páni na světě,“ prohlásila Arménka a koulela tmavýma očima, „dokonce i Turci z nich mají strach a váží si jich, protože rytíři obchodují všude a jsou strašně bohatí. Víte, že batistan v Kandii patří jim? A doneslo se mi, že jedna z jejich galér kotví v přístavu a že se zúčastní dražby, na níž nás budou prodávat. (...) Slunce už zapadalo, když otroci donesli v nosítkách se staženými záclonkami tři ženy ke kandijskému batistanu. Stál na vršku. Zvenku vypadal jako obrovská čtvercová stavba v byzantském stylu s velkými tepanými mřížemi v přední části budovy. Vzhledem k hustému davu před vchodem musely zajatkyně pod dozorem eunuchů chvíli čekat vedle dalších lidí pod jakousi černou tabulí z neleštěného mramoru. Muž se snědou pletí a obrovským nosem, oblečený v dlouhém zlatem protkávaném kabátě, ale bez turbanu, psal pečlivě ve dvou jazycích: italsky a turecky.


No ja neviem - v tomto opise stál na vršku. Možno vôbec nebol v meste, ale von z mesta, a tá budova v prístave bola iba sklad tovaru ako je napísané na mape. na mape je na vršku označené miesto nad mestom ako nová Kandia.

[ img ]

[ img ]

Přílohy
[ attachment ]


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 11 příspěvků ]
Zpět na „Historie & geografie 17. století“
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host
cron