PenelopaW píše:

"Vyčištění" Dvora zázraků:

Když se ohlédla na palác Velkého Korzára, který vzpínal své hroutící se věže a propadlé oblouky do načervenalé podvečerní oblohy, vyvstala jí před očima vidina jiného soumraku: ten nastane, až se sem přižene pan de La Reynie na koni, obklopený svými ozbrojenci. Celá zem, celé tohle podivné město starých kočárů, baráků, opuštěných klášterů, toto dlouho zakázané město na předměstí Saint-Denis bude poseto mrtvolami banditů, skosených v posledním náporu konečné zuřivé bitvy. Před brlohem Velkého Korzára si jezdec přiloží k ústům trumpetu, rozvine pergamen a bude vyvolávat:
„Poslechněte, vy všichni bandité, kteří se skrýváte. Král vyhlásil milost pro ty, kdo se dobrovolně vzdají. Ale posledních dvanáct, jež chytíme, bude oběšeno.“
Strašný obchod. Nikdo nebude chtít být mezi posledními dvanácti. Jako mrak kobylek se rozutečou, budou se ztrácet ve tmě: dav zbabělců a falešných drábů, surovců, nuzáků, mizerů a dezertérů, bývalých vojáků, studentských zběhů a mrzáků, žebráků, vagabundů, zdánlivých epileptiků a jiných simulantů bude utíkat, propadat se do prvních nočních stínů.
Až na dně té díry najdou Dřevěnej zadek, lidský trup bez nohou, osamělý a hulákající, a dráb mu jedinou ranou kordu protne hrdlo.
Tak jednoho krvavého večera roku 1680 skončí pařížský Dvůr zázraků, skončí dlouhý, staletí trvající boj mezi králem podsvětí a králem Francie.

(A. a S. Golonovi: Angelika a král 2, Praha: Československý spisovatel, 1992, s. 217-218)

Popis z knihy, až na ten dátum , dokonale korešponduje s historickým popisom:

"Čistenie" Veľkého Dvora zázrakov (celle du Fiel d'Alby, dnešný druhý Parížsky obvod) prebehlo na jar 1668. Po zlyhaní troch komisárov tam boli zaslaní, La Reynie napochodoval sám a dal vybúrať šesť otvorov v múroch kráľa Karola V a pripravil svoje (skromné) sily na útok. Potom postupoval aj on sám a na námestí oznámil s megafónom v ruke, že kráľ nariadil evakuáciu celej tejto štvrte a že tí ktorí sa vzdajú dobrovoľne budú ušetrení. Avšak posledných dvanásť bude obesených alebo zaslaných na galeje. Toto vyhlásenie vraj spôsobilo medzi žobrákmi paniku a všetci utekali čo im nohy stačili, pretože nikto nechcel byť posledný.

moirra píše:

Gabriel Nicolas bol najmladším synom z chudobnej rodiny z mesta Limoges. Prostredníctvom výhodného sobáša v roku 1645 dostal do vena malú nehnuteľnosť s názvom La Reynie, ktorá mu priniesla ročný príjem vo výške 200 libier. Neskôr sa stal úradníkom v Angoulême, potom predsedom Rady v Bordeaux. Pretože sa počas Frondy držal stranou, a aktívne sa nepodieľal, stal sa napokon správcom guvernéra v Guyenne a vojvodu z Épernonu, Jeana Louisa de Nogareta de La Valette, ktorý ho predstavil pri dvore.
Pri dvore si kúpil úrad zasadajúceho v štátnej rade. (Niečo ako dnešné kreslo v parlamente)

Na odporúčanie ministra financií Jeana-Baptista Colberta, ktorý podsunul žiadosť kráľovi Ľudovi XIV, prevzal La Reynie celkom novú kanceláriu generálneho štábu polície v Paríži v roku 1667 a zabezpečil si ju pre seba na ďalších 30 rokov. Pod jeho velením sa v Paríži spojili dovtedy existujúci štyria hlavní policajní dôstojníci. Zlepšil čistotu a bezpečnosť francúzskeho hlavného mesta, kde boli zlikvidované slumy tzv. Dvory zázrakov. (Ako vieme nebol iba jeden)

La Reynie tiež pôsobila ako sudca alebo prokurátor v mimoriadnych súdnych konaniach, vrátane „Chambre ardente“ – súdnej komisie zaoberajúcej sa aférou z jedmi, ktorá trvala viac rokov a bolo pri tom vypočutých asi 400 podozrivých.

V roku 1697 Reynie odstúpil z funkcie ako generálny poručík polície, jeho nástupca sa stal Marc René d'Argenson. Zostal však členom Štátnej rady a v roku 1709 zomrel v Paríži.

PenelopaW píše:

26. 3. 1667 vyšel slavný policejní edikt, který položil základy rozsáhlé policejní reformy

PenelopaW píše:

Velkým problémem bylo osvětlení města. Všímá si ho také Jiří Žák ve své práci Kdyby nám Paříž vyprávěla: "Po mnoho století se v Paříži samozřejmě svítilo svíčkami. Avšak veřejné osvětlení zpočátku vůbec neexistovalo. V době panování Filipa Sličného hořely v noci svíčky pouze na třech veřejných místech: u vchodu do Chrand-Chatelet, u Nesleské věže a na hřbitově Neviňátek. Teprve v roce 1524 vyšlo královské nařízení, podle něhož všichni majitelé domů musí v jednom z oken vedoucích do ulice udržovat celou noc rozsvícenou svíčku. Platilo rovněž, že všichni noční chodci musí nosit rozsvícenou lampu. Příslušníci cechu nočních strážných nabízeli opozdilcům své služby a doprovázeli je k domovům se zapálenými pochodněmi nebo olejovými lampami. Na náměstí Contrescarpe dokonce existovala jakási kancelář těchto "osvětlovačů!.

Přes všechna tato opatření byly i nadále pařížské ulice po setmění rájem zlodějů a lupičů.

PenelopaW píše:

De La Reynie měl právo vydávat různé policejní vyhlášky. Jeho aktivity vypočítává Gerhard Feix v knize Případy Sureté: "Roku 1691 vydal nařízení o kompetenci policie, jak se má postupovat při zatýkání a výsleších, postaral se i o pouliční osvětlení, takže když se de La Reynie se svou funkcí loučil, byla Paříž se svými téměř 6 000 pouličními svítilnami nejlépe osvětleným hlavním městem v Evropě. (...)"

mimi píše:

Docela by bylo dobré zjistit, od kdy se ve Francii prováděly pitvy nalezených mrtvol. Zkoušela jsem něco najít, ale zatím jsem nic na googlu nevydesgrezovala.
Pitvy snad byly v té době ještě zakazovány. Snad byly povoleny na lékařských fakultách? Ale to nevím, jak a v kterých zemích? Patologie za Desgreze?
Navíc mrtvý s prokousnutým hrdlem, to bylo jasné i bez pitvy.
Kdoví, jestli trochu nepřeháněl.

Našla jsem z doby císaře Karla V. Z roku 1553, že svědectví lékaře musí být vyžádáno v případě vraždy, utopení atd.
Ale ten nevládl ve Francii, tak nevím. Že by v době, kdy sloužil u policie Desgrez vozili lékaře ke každé nalezené mrtvole?

fantina píše:

mimi píše:

Docela by bylo dobré zjistit, od kdy se ve Francii prováděly pitvy nalezených mrtvol. Zkoušela jsem něco najít, ale zatím jsem nic na googlu nevydesgrezovala.
Pitvy snad byly v té době ještě zakazovány. Snad byly povoleny na lékařských fakultách? Ale to nevím, jak a v kterých zemích? Patologie za Desgreze?
Navíc mrtvý s prokousnutým hrdlem, to bylo jasné i bez pitvy.
Kdoví, jestli trochu nepřeháněl.

Našla jsem z doby císaře Karla V. Z roku 1553, že svědectví lékaře musí být vyžádáno v případě vraždy, utopení atd.
Ale ten nevládl ve Francii, tak nevím. Že by v době, kdy sloužil u policie Desgrez vozili lékaře ke každé nalezené mrtvole?

Jsem přesvědčená, že v té době již pitvy povoleny byly - ať už na lékařských fakultách, tak jako soudní důkaz. Jen jako obor "forenzní patologie" ještě nebyly v soudním systému pevně zakotveny. Nelze totiž opomenout, že Ludvík XIV. nařídil pitvu Henrietty Anglické, u které bylo podezření na otravu, aby očistil jméno svého bratra. A také byla provedena pitva na té nebohé ženě z blázince, na které vyzkoušeli účinky "otrávené košile".

Zde je odkaz na knihu "Soudní lékařství a jeho moderní trendy", kde se píše např. následující:
Z Francie známe posudek lékaře Ambrosie Parého z roku 1583, z něhož vyplývá, že už v té době byli lékaři často přibíráni jako "znalci". Roku 1667 vydal francouzský král Ludvík XIV. "ordonnances civiles" a "ordonnances criminelles", ve kterých byly uvedeny případy, při nichž měli být slyšeni "soudní lékaři", a bylo zde určeno, kde mají být místa soudních lékařů zřízena.

PenelopaW píše:

V jediné česky vydané detektivce o Nicolasi Le Flochovi je uvedeno, že policisté každé ráno kontrolovali nalezené mrtvoly v márnici v Chateletu (souhlasí s informacemi od AG), porovnávali je se seznamy pohřešovaných osob, určovali důvody úmrtí a současně se snažili vyloučit, že např. v případě těl vylovených ze Seiny nejde o zbytky mrtvol, které pitvali medici. Děj knihy se odehrává sice o 100 let později, ale první části bych věřila. Co se týče mediků, kteří odhazovali "zbytky" ze svých studijních lekcí do řeky, přijde mi to obzvláště ohavné, když víme, že ze Seiny se brala voda k pití .

Takže vrátím-li se oklikou ke svému původnímu dotazu u běžných kriminálníků se buďto po příčině úmrtí nepátralo a policie byla hlavně ráda, že se jich zbavila, a nebo lékaři byli liknaví, povrchně na tělo koukli s navoněným kapesníkem pod nosem a konstatovali, že jde o mrtvolu a šmytec.

PenelopaW píše:

Z čehož vyplývá, že praxi v Chateletu vykonávali i přizvaní lékaři (zřejmě tam nebyl jeden, přímo k tomu určený zaměstnanec Chateletu - zřejmě to byla otázka peněz a jen prací pro policii by se finančně nezajistil), kteří buďto s policií v tomto ohledu spolupracovali nebo měli - podobně jako hlídky sestavené z příslušníků cechů - povinnost tyto úkony vykonávat vždy v nějakém termínu vykonávat. Zkusím ještě mrknout do toho Le Flocha, když jsem to četla, nevěnovala jsem tomu takovou pozornost.

moirra píše:

Inak v kanone volali Lidožrouta k obhliadke mrtvol a potom tam máme ešte zmienku o obhliadke mrtvoly toho muža zo Seiny
ktorého vydávali za mrtvolu Joffreya.

PenelopaW píše:

26. 3. 1667 vyšel slavný policejní edikt, který položil základy rozsáhlé policejní reformy:

1. došlo k oddělení policie od soudnictví (do té doby řízeny jedním důstojníkem)

PenelopaW píše:

V literatuře, která je na rozdíl od "Slečny de Scudéry" nakloněna pařížské policii a vnímá La Reynieho jako toho, kdo zavedl veřejné osvětlení a vnesl do ulic Paříže bezpečí, je Desgrezův nadřízený vůbec vnímán jako elegán a krasavec, správňák každým coulem. Jaký rozdíl oproti popisu z Deckerovy "Madame de Montespan":

Na jedné z Van Schupenových rytin, pořízené podle Mignardova obrazu, je zobrazen Gabriel-Nicolas de La Reynie. Podle vyryté podoby by však nikdo neuhodl, že má před sebou významnou osobnost: řídký knír hnědé barvy, bourbonský nos (v oné době považovaný za elegantní), jehož čich však nebyl příliš pronikavý, mírně vystouplé oči, tučná brada, nízké čelo, jež poněkud zakrývala alonžová paruka, spokojený úsměv na rtech, dalo by se zkrátka říci, poctivec od kosti.

No tak posúďme samy: Bol to pekný či nepekný chlap, či len taký normalný priemer? Tja vkus tej doby bol tak odlišný od dneška, že zrejme nebudeme môcť objektívne posúdiť, ale nepovedala by som že bol nejaký krásavec.

Ale nosisko ma poriadny! to zatieni aj den Desgrezov

Toto je ten obraz:



bodaj by človek našiel veci čo potrebuje keď sa veľa s nich nachádza v súkromných zbierkach - aj tento obraz

takže pre istotu uvádzam zdroj:
Portrait of Gabriel Nicolas de La Reynie by Nicolas Mignard
(Private collection, photo by Christophel Fine Art/UIG via Getty Images)

PenelopaW píše:

Je však dobře známo, že čest a poctivost často na rozpletení zamotaných afér nestačí. A protože od nepaměti platí, že protivy často v jednom loži spí, řekl nám dotázaný psycholog (lze mu však věřit?), že v každém policistovi je skryt kousek lumpa. La Reynie však v ničem lumpa nepřipomínal. Byl snad proto špatným policistou?

No na Desgreza veru porekadlo že v každom policistovi je skrytej (poriadny) kousek lumpa platí.

PenelopaW píše:

Hamelová pak ústy Montvoisinové mladší zmiňuje La Reynieho a policii takto:

A i já jsem se nakonec dočkala :

- "Každopádně se ze zatčení dělá představení. Když matka odcházela z kostela Zvěstování, povolali kvůli ní slavného komisaře, kapitána ve výslužbě Desgreze, několik soudních zřízenců, mužstvo četařů s holemi."


Trochu mne zarazil ten "kapitán VE VÝSLUŽBĚ"...

moirra píše:

už vidím pán Clopota ako dáva zákazku na pamätnú tabuľu Desgrezovi
a plánuje ju ísť nainštalovať osobne do Paríža

moirra píše:

PenelopaW píše:

Hamelová pak ústy Montvoisinové mladší zmiňuje La Reynieho a policii takto:

A i já jsem se nakonec dočkala :

- "Každopádně se ze zatčení dělá představení. Když matka odcházela z kostela Zvěstování, povolali kvůli ní slavného komisaře, kapitána ve výslužbě Desgreze, několik soudních zřízenců, mužstvo četařů s holemi."

Trochu mne zarazil ten "kapitán VE VÝSLUŽBĚ"...

Prekladateľka zrejme pri slovnom spojení l'exempt de guet ako oznacenie hodnosti vychádzala zo slova exempter - prepustit, oslobodiť,

PenelopaW píše:

Na fóru je velitel policejních sil města Paříže zmiňován zejména ve třech tématech:

Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=16&t=796
Marquise de Brinvilliers: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=3&t=469
Policie, justice a bezpečnost v Paříži: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=16&t=770

Samozřejmě jsme se o něj několikrát otřeli i v tématu Desgrez, mj. zde: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... ray#p22193

V kánonu je první Desgrezův nadřízený u policie titulován jako "policejní prefekt", což je však nepřesné označení jeho funkce. Prefektura jako taková byla zřízena až za Napoleona.

Samotný d'Aubray zastával dvě funkce, mj. úřad královského hrdelního soudce (lieutenant criminel), kterážto funkce byla zřízena Karlem VI. Lieutenant criminel, neboli "poručík" městského prévota pro kriminální záležitosti, však vedl mnohé kompetenční spory s královským civilním soudcem (lieutenant civil), jejich činnosti se hodně prolínaly a nebyly přesně vymezené. Nicméně od konce 14. století leželo jádro vyšetřování v rukách královského hrdelního soudce, který vyšetřoval a soudil nejzávažnější trestné činy, při kteréžto činnost mu pomáhali biřicové z Châteletu či místní policie. Po policejní reformě v roce 1667 byly jeho vyšetřovací pravomoci ještě zvýrazněny – vyslýchá svědky, ohledává místo činu, zajišťuje stopy a ostatní důkazy.

Kráľ nariadil ediktom z roku 1674 rozdelenie chateletu na dve oddelenia, starý a nový chatelet, kde v novom chatelete znovu obnovil funkciu kriminálineho poručíka ktorá existovala až do roku 1684 kedy sa staré a nové oddelenia znovu zlúčili

a ak som to správne pochopila tá funkcia stála predtým 50.000 libier ale v roku 1684 už stála 200.000 libier (preboha to msuel byť výnosný úrad !!!!)

Citovat:

Několikrát zmiňovaný slavný policejní edikt, díky němuž se do čela policie dostal v nově zřízené funkci La Reynie, mj. vydělil vyšetřovací funkci policie od soudnictví, takže lieutenant criminel se nadále věnuje opravdu jen soudním záležitostem.

moirra píše:

no celkom nechápem prečo tú jednoducho pomenovanú funkciu "lieutenant criminel" v češtine prekladáte tak komplikovane úřad královského hrdelního soudce

už len priamy preklad toho slovného spojenia skladajúceho sa z dvoch jednoduchých slov hovorí o čo sa pri funkcii jedná:
kriminálny poručík

PenelopaW píše:

Já zas nechápu, proč má přítelkyně Polačka vymýšlí vlastní překlady .

moirra píše:

pridávam informácie o ctenom pánovi de Reynie - Ktorý bol aj v skutočnosti a nielen v knihe Desgrezovým šéfom.

PenelopaW píše:

Francouzsky:
Angélique n'eut pas à marcher fort loin.
Peu après elle soulevait le heurtoir de bronze d'une haute porte cochère rue de Queronalle et lorsque le suisse ensommeillé eut mis le nez à la fenêtre grillée de sa loge, elle demanda M. de La Reynie.

Ulici jsem se pokoušela dohledat, ale zdá se, že neexistuje .

moirra píše:

Nicolas de La Reynie aurait habité au 22 rue Quincampoix à Paris.

no lenže tam býval až na konci života - pretože vznikla na začiatku 18 storočia .....

https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Quincampoix