Policie, justice a bezpečnost v Paříži

Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 34 příspěvků ]
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 22 zář 2017, 18:10
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
pridávam informácie o ctenom pánovi de Reynie - Ktorý bol aj v skutočnosti a nielen v knihe Desgrezovým šéfom.

Objavila som skvelú knihu s názvom "La police sous Louis XIV"

Polícia za časov Ľudvíka XIV:

https://books.google.fr/books?id=JDteAA ... &q&f=false

Je tam dokonca korešpondencia.

Teda v skratke o Reynem , úryvok z môjho článku o Desgrezovi:

Gabriel Nicolas bol najmladším synom z chudobnej rodiny z mesta Limoges. Prostredníctvom výhodného sobáša v roku 1645 dostal do vena malú nehnuteľnosť s názvom La Reynie, ktorá mu priniesla ročný príjem vo výške 200 libier. Neskôr sa stal úradníkom v Angoulême, potom predsedom Rady v Bordeaux. Pretože sa počas Frondy držal stranou, a aktívne sa nepodieľal, stal sa napokon správcom guvernéra v Guyenne a vojvodu z Épernonu, Jeana Louisa de Nogareta de La Valette, ktorý ho predstavil pri dvore.
Pri dvore si kúpil úrad zasadajúceho v štátnej rade. (Niečo ako dnešné kreslo v parlamente)

Na odporúčanie ministra financií Jeana-Baptista Colberta, ktorý podsunul žiadosť kráľovi Ľudovi XIV, prevzal La Reynie celkom novú kanceláriu generálneho štábu polície v Paríži v roku 1667 a zabezpečil si ju pre seba na ďalších 30 rokov. Pod jeho velením sa v Paríži spojili dovtedy existujúci štyria hlavní policajní dôstojníci. Zlepšil čistotu a bezpečnosť francúzskeho hlavného mesta, kde boli zlikvidované slumy tzv. Dvory zázrakov. (Ako vieme nebol iba jeden)

La Reynie tiež pôsobila ako sudca alebo prokurátor v mimoriadnych súdnych konaniach, vrátane „Chambre ardente“ – súdnej komisie zaoberajúcej sa aférou z jedmi, ktorá trvala viac rokov a bolo pri tom vypočutých asi 400 podozrivých. V správe o rozhovore dňa 27. decembra 1679 s kráľom o tejto téme píše:

"Jeho Veličenstvo nám ukázalo právo a našu povinnosť v takých silných a presných termínoch a zdôraznilo nám, že pre verejné blaho nás žiada, aby sme čo najviac prenikli do nešťastnej aféry z jedmi, aby sme toto zlo vyrvali aj s koreňmi, pokiaľ je to možné. Odporúčal nám, aby sme uplatňovali prísnu autoritu bez rozdielu medzi osobou, štatútom alebo pohlavím a Jeho Veličenstvo nám to povedalo tak jasným a živým slovom a súčasne s toľkým dobrom, že to nie je možné nepochopiť s akou spravodlivosťou má v úmysle vykonať toto vyšetrovanie.

V roku 1697 Reynie odstúpil z funkcie ako generálny poručík polície, jeho nástupca sa stal Marc René d'Argenson. Zostal však členom Štátnej rady a v roku 1709 zomrel v Paríži.

Gabriel Nicolas Reynie - Rytina od Pierra Mignarda.

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 17 říj 2017, 16:19
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
"Vyčištění" Dvora zázraků:

Když se ohlédla na palác Velkého Korzára, který vzpínal své hroutící se věže a propadlé oblouky do načervenalé podvečerní oblohy, vyvstala jí před očima vidina jiného soumraku: ten nastane, až se sem přižene pan de La Reynie na koni, obklopený svými ozbrojenci. Celá zem, celé tohle podivné město starých kočárů, baráků, opuštěných klášterů, toto dlouho zakázané město na předměstí Saint-Denis bude poseto mrtvolami banditů, skosených v posledním náporu konečné zuřivé bitvy. Před brlohem Velkého Korzára si jezdec přiloží k ústům trumpetu, rozvine pergamen a bude vyvolávat:
„Poslechněte, vy všichni bandité, kteří se skrýváte. Král vyhlásil milost pro ty, kdo se dobrovolně vzdají. Ale posledních dvanáct, jež chytíme, bude oběšeno.“
Strašný obchod. Nikdo nebude chtít být mezi posledními dvanácti. Jako mrak kobylek se rozutečou, budou se ztrácet ve tmě: dav zbabělců a falešných drábů, surovců, nuzáků, mizerů a dezertérů, bývalých vojáků, studentských zběhů a mrzáků, žebráků, vagabundů, zdánlivých epileptiků a jiných simulantů bude utíkat, propadat se do prvních nočních stínů.
Až na dně té díry najdou Dřevěnej zadek, lidský trup bez nohou, osamělý a hulákající, a dráb mu jedinou ranou kordu protne hrdlo.
Tak jednoho krvavého večera roku 1680 skončí pařížský Dvůr zázraků, skončí dlouhý, staletí trvající boj mezi králem podsvětí a králem Francie.


(A. a S. Golonovi: Angelika a král 2, Praha: Československý spisovatel, 1992, s. 217-218)


Popis z knihy, až na ten dátum :mrgreen: , dokonale korešponduje s historickým popisom:

"Čistenie" Veľkého Dvora zázrakov (celle du Fiel d'Alby, dnešný druhý Parížsky obvod) prebehlo na jar 1668. Po zlyhaní troch komisárov tam boli zaslaní, La Reynie napochodoval sám a dal vybúrať šesť otvorov v múroch kráľa Karola V a pripravil svoje (skromné) sily na útok. Potom postupoval aj on sám a na námestí oznámil s megafónom v ruke, že kráľ nariadil evakuáciu celej tejto štvrte a že tí ktorí sa vzdajú dobrovoľne budú ušetrení. Avšak posledných dvanásť bude obesených alebo zaslaných na galeje. Toto vyhlásenie vraj spôsobilo medzi žobrákmi paniku a všetci utekali čo im nohy stačili, pretože nikto nechcel byť posledný.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 18 říj 2017, 19:39
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Jaromír SLUŠNÝ: Světové dějiny policie: Středověk, novověk. Praha: Slávy dcera, 2006, s. 425:

Spolu se strážníky, biřici a pomocnými policisty byla ještě v témže roce /myšlen rok 1667/ zločinecká čtvrť obklíčena. De la Reynie následně její obyvatele vyzval, aby bez odporu odešli a navíc slíbil, že kromě posledních dvanácti, které dá oběsit, všichni ostatní mohou beztrestně čtvrť opustit. Když se z ní bleskově „vypařili“, policisté nenašli ani těch dvanáct. Boj o Paříž ale tím jen začal. Situace, zvláště v noci, byla nebezpečná ještě několik měsíců. Za použití drastických metod (zatýkání a přímá deportace zločinců bez rozhodnutí soudu na galeje a do Karibiku) nakonec policie zvítězila. Paříž se stala poměrně bezpečným městem.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 18 říj 2017, 19:44
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
Gabriel Nicolas bol najmladším synom z chudobnej rodiny z mesta Limoges. Prostredníctvom výhodného sobáša v roku 1645 dostal do vena malú nehnuteľnosť s názvom La Reynie, ktorá mu priniesla ročný príjem vo výške 200 libier. Neskôr sa stal úradníkom v Angoulême, potom predsedom Rady v Bordeaux. Pretože sa počas Frondy držal stranou, a aktívne sa nepodieľal, stal sa napokon správcom guvernéra v Guyenne a vojvodu z Épernonu, Jeana Louisa de Nogareta de La Valette, ktorý ho predstavil pri dvore.
Pri dvore si kúpil úrad zasadajúceho v štátnej rade. (Niečo ako dnešné kreslo v parlamente)

Na odporúčanie ministra financií Jeana-Baptista Colberta, ktorý podsunul žiadosť kráľovi Ľudovi XIV, prevzal La Reynie celkom novú kanceláriu generálneho štábu polície v Paríži v roku 1667 a zabezpečil si ju pre seba na ďalších 30 rokov. Pod jeho velením sa v Paríži spojili dovtedy existujúci štyria hlavní policajní dôstojníci. Zlepšil čistotu a bezpečnosť francúzskeho hlavného mesta, kde boli zlikvidované slumy tzv. Dvory zázrakov. (Ako vieme nebol iba jeden)

La Reynie tiež pôsobila ako sudca alebo prokurátor v mimoriadnych súdnych konaniach, vrátane „Chambre ardente“ – súdnej komisie zaoberajúcej sa aférou z jedmi, ktorá trvala viac rokov a bolo pri tom vypočutých asi 400 podozrivých.

V roku 1697 Reynie odstúpil z funkcie ako generálny poručík polície, jeho nástupca sa stal Marc René d'Argenson. Zostal však členom Štátnej rady a v roku 1709 zomrel v Paríži.
26. 3. 1667 vyšel slavný policejní edikt, který položil základy rozsáhlé policejní reformy:

1. došlo k oddělení policie od soudnictví (do té doby řízeny jedním důstojníkem)
- nadále existuje funkce pařížského prévota, včetně obou jeho podřízených náměstků - královského hrdelního a královského civilního soudce, ale nadále se zabývají jen soudními záležitostmi

2. byla zřízena pařížská policejní centrála (policejní ředitelství) pod názvem Úřad důvěry a bezpečnosti (burreau de confiance et sûreté) v čele s generálním náměstkem (generál-poručík) pařížského prévota pro policii (lieutenant général du prévôt de Paris pour la police), kterýžto pojem se běžně překládá jako pařížský policejní ředitel
- funkci policejního ředitele si vzápětí za 250 000 livrů koupil právník Gabriel Nicolas de la Reynie, který se do pozornosti krále dostal již v roce 1661, kdy si koupil funkci soudního rady komory žádostí (maitre de requêtes) u parlamentního soudu a vedl si v ní znamenitě

3. byly zdvojnásobeny stavy policie, která pak disponovala 410 pěšími a 144 jízdními policisty

4. policie též získala mimořádné pravomoci
- de la Reynie měl právo vydávat různé policejní vyhlášky a plně jej využíval - např. 1691 vyšlo nařízení o kompetenci policie, jak má postupovat při zatýkání a výsleších, postaral se i o pouliční osvětlení (1667)

Policie nadále dohlížela na plnění svých vyhlášek, zajišťovala klid a pořádek (zejména v noci), zadržovala pachatele, přistižené na místě činu, odváděla je do vězení, vykonávala policejní dohled a na základě rozhodnutí soudů pomáhala královskému hrdelnímu soudci. Jak se začala činnost pařízské policie rozvíjet, zvětšoval se také její archiv, do kterého se zakládaly všechny policejní spisy a dokonce i originály cenzurovaných děl. Rozmohlo se využívání agentů provokatérů (agent-provocateur) a informátorů. Oficiálně se jim říkalo „bdělí“ (vigilants), ale lidé jim říkali šedokabátníci (robes grises) nebo přímo špiclové (mouchards).

Přesto již v této době máme zachyceno jméno poručíka jízdní policie Desgraise, jednoho z prvních detektivů moderní doby. Tuto postavu neobešly ani příběhy slavné Angeliky a s chutí si ji zahrál Jean Rochefort. (Světové dějiny policie, s. 426)


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 30 říj 2017, 12:43
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
26. 3. 1667 vyšel slavný policejní edikt, který položil základy rozsáhlé policejní reformy
Důvody:

Dlouhá léta vnitřních válek a vzájemného vraždění katolíků a hugenotů měla za následek nebývalý vzrůst kriminality - krádeží, loupeží, únosů... Mezi kriminálníky kralovali bandité, ale v půlmiliónové Paříži jste se mohli setkat s všudypřítomnými žebráky, kapsáři, uprchlými vojáky nebo trestanci a prostitutkami. Po čase dokonce obsadili jednu z pařížských čtvrtí a řídili ji sami. Hrozivá situace vládla také v městské dopravě. Po Paříži jezdilo sto tisíc koní a 12 000 kočárů... Jediným možných východiskem byla zásadní policejní reforma. Ludvík XIV. ji neváhal provést.
V roce 1661 zřídil šestnáctičlennou komisi, ve které byl např. známý ministr Colbert, jež měla za úkol do února 1667 navrhnout přijatelné řešení. (...)


Světové dějiny policie, s. 424


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 30 říj 2017, 15:17
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
September 1667 - prvé osvetlenie v Paríži

[ img ]

Až do polovice 17. storočia, parížske ulice zostávajú úplne tmavé a nebezpečné. Paríž bol v tom čase najväčším mestom na svete. Viac ako pol miliona obyvateľov žije v úzkych pokrútených uličkách. A hlavne v noci, mesto patrí falošným žobrákom, podvodníkom, zlodejom a vagabundom.
"Za niekoľko dní služby som dostal doslova záplavu sťažnosti od občanov, ktorým podvodníci ukradli klobúky a parochne, často násilný. Niekoľko z nich bolo zranených smečom na hlave, vrátane kráľovského právnika menom Cerneau, ktorý im včera padol do rúk," spomína v tom čase jeden zo strážnikov.

(Takže dovtedy existovala okrem kráľovskej polície čosi ako funkcia strážnikov)

Básnik Nicolas Boileau píše v roku 1660: "Najnebezpečnejší celkom osamelý les je bezpečný prístav v porovnaní s Parížom!" Mestská historička Stéphanie Le Gallic z parížskej univerzite Sorbonna vysvetľuje: "Ľudia vtedy chodili pri západe slnka do postele a vstávali pri východe slnka, Po zotmení väčšinou zostali doma. Polícia ko ju poznáme dnes v podstate enexistovala a noci boli plné brutálnych vrážd." vraví.

Nočný kultúrny život začína - Sviečky v každom tmavom rohu - lampáše osvetľujú parížsku noc.

Toto sa mení v roku 1667. Za vlády Kráľa Slnko, Ľudovíta XIV, sa táto smradlavá a temná kloaka postupne premieňa na moderné kozmopolitné mesto. "Čistota, svetlo a bezpečnosť" je nové motto. V roku 1667 zriaďujú prvé osvetlenie ulice. Stéphanie Le Gallic vysvetľuje: "Z nástupom pouličného osvetlenia vzniká nový nočný kultúrny život, pričom noc už nevlastnia vrahovia a zlodeji, ale občania, ktorí idú do divadla či do opery."

Občania sami zapaľujú sviečky

Nočné osvetlenie zavádza v Paríži Gabriel Nicolas de la Reynie, novozvolený prefekt parížskej polície. Ľudovít XIV ho poveril ťažkou úlohou zabezpečiť bezpečnosť v jeho hlavnom meste. De la Reynie má v pláne osvetliť každú ulicu, pričom je v sklenených lampášoch umiestnených 2736 sviečok. Postupne ich pribúda viac a viac. "Prefektúra nariadi občanom vtedajších 40 okresoch mesta vo večerných hodinách na zvuk zvončeka rozsvietiť lampáše. (pravdepodobne chodili strážnici so zvončekmi) Zahraniční návštevníci začali hromadne navštevovať „osvetlené mesto“ aby obdivovali tento vynález Parížanov osvietiť si noc vo svojom meste, ktorý nevynašli dokonca ani Gréci, ani Rimania pre políciu svojich republík.

Spracované zo zdroja:

http://www1.wdr.de/stichtag/stichtag6918.html

---------------------------

Ešte chcem dodať že v 17 storočí narástol počet obyvateľstva v Paríži z 200 tisíc na pol milióna, a napriek mestským hradbám a vstupným bránam sa v Paríži nachádzalo okolo 40 až 50 tisíc kriminálnych živlov

po osvetlení Paríža a rozprášenia hlavného najväčšieho dvora zázrakov sa stal Paríž vraj "najbezpečnejším mestom sveta" takže Louis XIV, Kráľ slnko, nariadil zbúrať mestské hradby s ktorých sa stali široké boulevardy ako ich z Paríža poznáme dodnes ....


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 05 lis 2017, 16:19
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
K veřejnému osvětlení na doplnění

Velkým problémem bylo osvětlení města. Všímá si ho také Jiří Žák ve své práci Kdyby nám Paříž vyprávěla: "Po mnoho století se v Paříži samozřejmě svítilo svíčkami. Avšak veřejné osvětlení zpočátku vůbec neexistovalo. V době panování Filipa Sličného hořely v noci svíčky pouze na třech veřejných místech: u vchodu do Chrand-Chatelet, u Nesleské věže a na hřbitově Neviňátek. Teprve v roce 1524 vyšlo královské nařízení, podle něhož všichni majitelé domů musí v jednom z oken vedoucích do ulice udržovat celou noc rozsvícenou svíčku. Platilo rovněž, že všichni noční chodci musí nosit rozsvícenou lampu. Příslušníci cechu nočních strážných nabízeli opozdilcům své služby a doprovázeli je k domovům se zapálenými pochodněmi nebo olejovými lampami. Na náměstí Contrescarpe dokonce existovala jakási kancelář těchto "osvětlovačů!. Až v roce 1745 byly svíčky nahrazeny olejovými lampami a vznikly první pouliční svítilny. V průběhu 19. století bylo pouliční osvětlení plynofikováno."

Přes všechna tato opatření byly i nadále pařížské ulice po setmění rájem zlodějů a lupičů.

De La Reynie měl právo vydávat různé policejní vyhlášky. Jeho aktivity vypočítává Gerhard Feix v knize Případy Sureté: "Roku 1691 vydal nařízení o kompetenci policie, jak se má postupovat při zatýkání a výsleších, postaral se i o pouliční osvětlení, takže když se de La Reynie se svou funkcí loučil, byla Paříž se svými téměř 6 000 pouličními svítilnami nejlépe osvětleným hlavním městem v Evropě. (...)"
Jiří Žák ve výše uvedené knize však nevidí problém osvětlení tak růžově: "Tato situace vedla policejního prefekta la Reynieho, aby v roce 1667 vydal nařízení, jež mělo být prvním nesmělým krůčkem k řešení problému veřejného osvětlení. Podle tohoto nařízení musely být všechny ulice od začátku listopadu do konce února osvětleny na obou koncích lampami umístěnými bud na domech, nebo pověšených na provaze nataženém přes ulici. V lampách měli po celou noc hořet svíčky."

Jaromír SLUŠNÝ: Světové dějiny policie: Středověk, novověk. Praha: Slávy dcera, 2006, s. 423-424, 425

V roce 1745 přišel jistý Bourgeois de Chateaublanc s nápadem, aby svíčky byly nahrazeny olejovými lampami, které měly navíc být vybaveny jakýmsi reflektorem odrážejícím světlo a osvětlujícím tak větší prostor. Zároveň navrhl umístění lamp na speciální sloupy. První pouliční svítilny byly postaveny v rue Dauphine ve čtvrti Saint-Germain-des-Prés, odkud se pak brzy rozšířily po celé Paříži.

V křivolakých, úzkých, tmavých a špinavých uličkách nebyla samozřejmě snadná ani orientace. Představme si ubohého pocestného, který vešel do města Svatojakubskou branou a okamžitě se ocitl v páchnoucím a nepříliš příjemném bludišti, v němž se sotva vyznali sami Pařížané. Jak se asi vyptal na cestu? Ulice sice měly svá jména, ale ta se udržovala jen v ústní podobě, takže obyvatelé jedné čtvrti znali pouze ulice ze svého bezprostředního okolí. Navíc se často stávalo, že jedním názvem bylo pojmenováno více ulic.


Jiří Žák: Kdyby nám Paříž vyprávěla. Brno: Jota, 2002, s. 15


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 05 lis 2017, 20:31
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Vďaka za doplnenie Penelopa
PenelopaW píše:

Velkým problémem bylo osvětlení města. Všímá si ho také Jiří Žák ve své práci Kdyby nám Paříž vyprávěla: "Po mnoho století se v Paříži samozřejmě svítilo svíčkami. Avšak veřejné osvětlení zpočátku vůbec neexistovalo. V době panování Filipa Sličného hořely v noci svíčky pouze na třech veřejných místech: u vchodu do Chrand-Chatelet, u Nesleské věže a na hřbitově Neviňátek. Teprve v roce 1524 vyšlo královské nařízení, podle něhož všichni majitelé domů musí v jednom z oken vedoucích do ulice udržovat celou noc rozsvícenou svíčku. Platilo rovněž, že všichni noční chodci musí nosit rozsvícenou lampu. Příslušníci cechu nočních strážných nabízeli opozdilcům své služby a doprovázeli je k domovům se zapálenými pochodněmi nebo olejovými lampami. Na náměstí Contrescarpe dokonce existovala jakási kancelář těchto "osvětlovačů!.

Přes všechna tato opatření byly i nadále pařížské ulice po setmění rájem zlodějů a lupičů.

Presnetak a to preto , pretože to podobne ako veľa dnešných EU predpisov, dovtedy existovalo iba na papieri,
a nikto sa nenamáhal ich dodržiavať - ale halvne že sa každý sťažoval.

Až Reynie to presadil pretože začal nedodržiavanie prísne pokutovať. :agree:

Keď Generálporučík Parížskej Polície la Reynie s pomocou svojej šedej eminencie Poručíka Desgreza, zorganizoval vyčistenie Paríža, v konečnom dôsledku presadil aj striktne dodržiavanie zákona schválenom parlamentom už v roku 1509, ktorého uplatňovanie sa doteraz viac či menej nepodarilo presadiť.
PenelopaW píše:
De La Reynie měl právo vydávat různé policejní vyhlášky. Jeho aktivity vypočítává Gerhard Feix v knize Případy Sureté: "Roku 1691 vydal nařízení o kompetenci policie, jak se má postupovat při zatýkání a výsleších, postaral se i o pouliční osvětlení, takže když se de La Reynie se svou funkcí loučil, byla Paříž se svými téměř 6 000 pouličními svítilnami nejlépe osvětleným hlavním městem v Evropě. (...)"
a to presne zapadá k tomuto:

Nočné osvetlenie zavádza v Paríži Gabriel Nicolas de la Reynie, novozvolený prefekt parížskej polície. Ľudovít XIV ho poveril ťažkou úlohou zabezpečiť bezpečnosť v jeho hlavnom meste. De la Reynie má v pláne osvetliť každú ulicu, pričom je v sklenených lampášoch umiestnených 2736 sviečok. Postupne ich pribúda viac a viac. "Prefektúra nariadi občanom vtedajších 40 okresoch mesta vo večerných hodinách na zvuk zvončeka rozsvietiť lampáše.


Nahoru
Profil Citovat
fantina
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 18 úno 2018, 21:23
Administrátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 688
Registrován: 28 zář 2012, 20:16
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše:
Docela by bylo dobré zjistit, od kdy se ve Francii prováděly pitvy nalezených mrtvol. Zkoušela jsem něco najít, ale zatím jsem nic na googlu nevydesgrezovala.
Pitvy snad byly v té době ještě zakazovány. Snad byly povoleny na lékařských fakultách? Ale to nevím, jak a v kterých zemích? Patologie za Desgreze? :disagreement:
Navíc mrtvý s prokousnutým hrdlem, to bylo jasné i bez pitvy.
Kdoví, jestli trochu nepřeháněl. ;)

Našla jsem z doby císaře Karla V. Z roku 1553, že svědectví lékaře musí být vyžádáno v případě vraždy, utopení atd.
Ale ten nevládl ve Francii, tak nevím. Že by v době, kdy sloužil u policie Desgrez vozili lékaře ke každé nalezené mrtvole? :?:
Jsem přesvědčená, že v té době již pitvy povoleny byly - ať už na lékařských fakultách, tak jako soudní důkaz. Jen jako obor "forenzní patologie" ještě nebyly v soudním systému pevně zakotveny. Nelze totiž opomenout, že Ludvík XIV. nařídil pitvu Henrietty Anglické, u které bylo podezření na otravu, aby očistil jméno svého bratra. A také byla provedena pitva na té nebohé ženě z blázince, na které vyzkoušeli účinky "otrávené košile".

Zde je odkaz na knihu "Soudní lékařství a jeho moderní trendy", kde se píše např. následující:
Z Francie známe posudek lékaře Ambrosie Parého z roku 1583, z něhož vyplývá, že už v té době byli lékaři často přibíráni jako "znalci". Roku 1667 vydal francouzský král Ludvík XIV. "ordonnances civiles" a "ordonnances criminelles", ve kterých byly uvedeny případy, při nichž měli být slyšeni "soudní lékaři", a bylo zde určeno, kde mají být místa soudních lékařů zřízena.


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříž
Napsal: 18 úno 2018, 21:34
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2148
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
fantina píše:
mimi píše:
Docela by bylo dobré zjistit, od kdy se ve Francii prováděly pitvy nalezených mrtvol. Zkoušela jsem něco najít, ale zatím jsem nic na googlu nevydesgrezovala.
Pitvy snad byly v té době ještě zakazovány. Snad byly povoleny na lékařských fakultách? Ale to nevím, jak a v kterých zemích? Patologie za Desgreze? :disagreement:
Navíc mrtvý s prokousnutým hrdlem, to bylo jasné i bez pitvy.
Kdoví, jestli trochu nepřeháněl. ;)

Našla jsem z doby císaře Karla V. Z roku 1553, že svědectví lékaře musí být vyžádáno v případě vraždy, utopení atd.
Ale ten nevládl ve Francii, tak nevím. Že by v době, kdy sloužil u policie Desgrez vozili lékaře ke každé nalezené mrtvole? :?:
Jsem přesvědčená, že v té době již pitvy povoleny byly - ať už na lékařských fakultách, tak jako soudní důkaz. Jen jako obor "forenzní patologie" ještě nebyly v soudním systému pevně zakotveny. Nelze totiž opomenout, že Ludvík XIV. nařídil pitvu Henrietty Anglické, u které bylo podezření na otravu, aby očistil jméno svého bratra. A také byla provedena pitva na té nebohé ženě z blázince, na které vyzkoušeli účinky "otrávené košile".

Zde je odkaz na knihu "Soudní lékařství a jeho moderní trendy", kde se píše např. následující:
Z Francie známe posudek lékaře Ambrosie Parého z roku 1583, z něhož vyplývá, že už v té době byli lékaři často přibíráni jako "znalci". Roku 1667 vydal francouzský král Ludvík XIV. "ordonnances civiles" a "ordonnances criminelles", ve kterých byly uvedeny případy, při nichž měli být slyšeni "soudní lékaři", a bylo zde určeno, kde mají být místa soudních lékařů zřízena.
Fantino, díky za tip na knihu. Pitva královy švagrové, to je pochopitelné. A v době, kdy se rozmáhalo travičství také.
Jen nevím, jestli by se zabývali každou mrtvolou nalezenou na ulici s prokouslým krkem?
Také to asi nebyli zrovna čtvrti s dobrou pověstí. Z toho mohl Desgrez usuzovat, že se tím asi nikdo nebude zabývat.
No, kdoví?


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 19 úno 2018, 10:54
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Fantina včera odpověděla za mne a ještě erudovaněji, než bych to zvládla já :applaus: . Také bych si tipla, že se pitvy prováděly, ačkoli asi ne u každé mrtvoly, jak píšeš, Mimi. Mj. víme, že pitvě byli podrobeni oba bratři markýzy de Brinvilliers, čímž se zjistilo, že bylo otráveni. Zajímavé je, že otce nikdo nepitval, protože to žádný z lékařů nepovažoval za důležité - umírali i mnohem mladší, než byl pan d'Aubray, a ten už měl svůj věk... Pitva tedy určitě byla nařizována v případě pochybností o důvodu smrti. U anonymně nalezených těl a chudiny pak asi jen v případě, kdy bylo třeba smrt nějak prošetřit, bylo podezření na násilný čin apod.

V jediné česky vydané detektivce o Nicolasi Le Flochovi je uvedeno, že policisté každé ráno kontrolovali nalezené mrtvoly v márnici v Chateletu (souhlasí s informacemi od AG), porovnávali je se seznamy pohřešovaných osob, určovali důvody úmrtí a současně se snažili vyloučit, že např. v případě těl vylovených ze Seiny nejde o zbytky mrtvol, které pitvali medici. Děj knihy se odehrává sice o 100 let později, ale první části bych věřila. Co se týče mediků, kteří odhazovali "zbytky" ze svých studijních lekcí do řeky, přijde mi to obzvláště ohavné, když víme, že ze Seiny se brala voda k pití :disagreement: .

Když se vrátím k ohledávání nalezených těl, tak právě v zmiňované detektivce (titul "Spiknutí v ulici Bílých plášťů") Le Floch přivolal kata, který se vyznal v medicíně a dokázal příčinu smrti poznat líp než soudní lékaři, kteří se štítili na kdejakou mršinu sáhnout. Z čehož vyplývá, že praxi v Chateletu vykonávali i přizvaní lékaři (zřejmě tam nebyl jeden, přímo k tomu určený zaměstnanec Chateletu - zřejmě to byla otázka peněz a jen prací pro policii by se finančně nezajistil), kteří buďto s policií v tomto ohledu spolupracovali nebo měli - podobně jako hlídky sestavené z příslušníků cechů - povinnost tyto úkony vykonávat vždy v nějakém termínu vykonávat. Zkusím ještě mrknout do toho Le Flocha, když jsem to četla, nevěnovala jsem tomu takovou pozornost.

Takže vrátím-li se oklikou ke svému původnímu dotazu (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... &start=135), u běžných kriminálníků se buďto po příčině úmrtí nepátralo a policie byla hlavně ráda, že se jich zbavila, a nebo lékaři byli liknaví, povrchně na tělo koukli s navoněným kapesníkem pod nosem a konstatovali, že jde o mrtvolu a šmytec.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 19 úno 2018, 11:05
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:

V jediné česky vydané detektivce o Nicolasi Le Flochovi je uvedeno, že policisté každé ráno kontrolovali nalezené mrtvoly v márnici v Chateletu (souhlasí s informacemi od AG), porovnávali je se seznamy pohřešovaných osob, určovali důvody úmrtí a současně se snažili vyloučit, že např. v případě těl vylovených ze Seiny nejde o zbytky mrtvol, které pitvali medici. Děj knihy se odehrává sice o 100 let později, ale první části bych věřila. Co se týče mediků, kteří odhazovali "zbytky" ze svých studijních lekcí do řeky, přijde mi to obzvláště ohavné, když víme, že ze Seiny se brala voda k pití :disagreement: .

Takže vrátím-li se oklikou ke svému původnímu dotazu u běžných kriminálníků se buďto po příčině úmrtí nepátralo a policie byla hlavně ráda, že se jich zbavila, a nebo lékaři byli liknaví, povrchně na tělo koukli s navoněným kapesníkem pod nosem a konstatovali, že jde o mrtvolu a šmytec.
Ja keď som rešeršovala Monpeliér a Najstaršiu Univerzitu Medicíny som sa dozvedela že práve čerstvé mŕtvoly
pri ktorých sa skonštatovalo že ide o bezvýznamnnú mrtvolu, dostávali k pitevných účelom.

Čo sa týka hádzania mŕtvol do Seiny - tie tam hádzali aj priamo z väznice Chateletu som niekde čítala. Ale či robili ešte aj v 17 storočí, netuším. Musím to nájsť.

Inak v kanone volali Lidožrouta k obhliadke mrtvol a potom tam máme ešte zmienku o obhliadke mrtvoly toho muža zo Seiny
ktorého vydávali za mrtvolu Joffreya.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 19 úno 2018, 11:07
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Z čehož vyplývá, že praxi v Chateletu vykonávali i přizvaní lékaři (zřejmě tam nebyl jeden, přímo k tomu určený zaměstnanec Chateletu - zřejmě to byla otázka peněz a jen prací pro policii by se finančně nezajistil), kteří buďto s policií v tomto ohledu spolupracovali nebo měli - podobně jako hlídky sestavené z příslušníků cechů - povinnost tyto úkony vykonávat vždy v nějakém termínu vykonávat. Zkusím ještě mrknout do toho Le Flocha, když jsem to četla, nevěnovala jsem tomu takovou pozornost.
Vida, moje paměť na tom ještě není tak zlá! Ve vysvětlujících poznámkách je uvedeno: Lékaři a chirurgové v kriminálních službách Chateletu měli službu jednou za 4 týdny.

Teď je samozřejmě otázkou k diskusi, od kdy byla tato povinnost lékařům určena. Jestli již o oněch 100 let dříve, která nás zajímají :) . Francouzská policie je bežně označována za vzor policiím jiných států, takže bych tomu byla ochotná věřit ;) .
moirra píše:
Inak v kanone volali Lidožrouta k obhliadke mrtvol a potom tam máme ešte zmienku o obhliadke mrtvoly toho muža zo Seiny
ktorého vydávali za mrtvolu Joffreya.
Přesně tak. A v Le Flochovi je přesnější popis márnice i zvyklostí kolem ní, včetně knihy, kam se nalezené mrtvoly zapisovaly s datem jejich nalezení (popis a soupis toho, co měly u sebe).


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 21 úno 2018, 01:33
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Dobre rešerše. V knihe o Brinvillierke sa spomína aj márnica v nemocnici Hotel Dieu.
Nebolo v kanóne že mníšky sa starali o mŕtve telá? :roll:

Inak práve na francúzskej Wikipedii v článku o Reyniem je že napísané
že v tomto období si v Paríži konkurovali 4 druhy Polície:

À cette époque, quatre « polices » se concurrencent à Paris :

1. les commissaires du Châtelet,
2. les archers et exempts du guet,
3. la compagnie du lieutenant criminel
4. la prévôté de l’Île.

A pokiaľ viem Reynie a Desgrez patrili do skupiny 3.

Ďalšia zaujímavosť ktorá tam je napísaná je, že pdo jeho vedením vznikli posty policajných komisárov, ktorých v tom čase bolo čo do počtu 48, ktorý brázdili ulice Paríža a denne mu museli podávať hlásenia.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Nicolas_de_La_Reynie

http://rmontbeyre.free.fr/IMG/pdf/2006- ... roit-2.pdf

Inak Reynie bol z dosť chudobnej rodiny. Po smrti svojej prvej ženy, s ktorou sa oženil v roku 1946 bol dlhšiu dobu vdovec a potom sa znovu oženil v roku 1668 z Gabrielle de Garibal ktoá mu do vienka tiež priniesla pekný majetok, mimo iného nejaký honosný dom vo Vaugirarde.

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 23 úno 2018, 12:54
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
26. 3. 1667 vyšel slavný policejní edikt, který položil základy rozsáhlé policejní reformy:

1. došlo k oddělení policie od soudnictví (do té doby řízeny jedním důstojníkem)
K tomuto našla Moirra, že k oddělení policie a soudnictví, které do té doby bylo ve Francii naprosto běžné, došlo na základě dvou událostí.

První byla smrt "policejního prefekta" pana d'Aubray. (Název funkce je v uvozovkách proto, že se jedná o nepřesný český překlad - pod označením "prefekt" vystupoval šéf policie až mnohem později.)

Druhou událostí bylo zavraždění Jacquese Tardieua, policejního důstojníka Chateletu (lieutenant criminel), a jeho manželky Marie Ferrierové dne 24. 8. 1665 přímo v jejich bytě na Ille de Cité nedaleko od Justičního paláce. Tardieu byl velmi movitý (jeho majetek byl počítán v řádech milionů zlatých franků), takže motiv loupeže (a následné vraždy) byl zcela jasný. Pachatelé však zjistili, že přestože manželé mají peníze na rozhazování, žijí jako žebráci, a protože žádný pořádný majetek nenalezli, Tardieuovy zavraždili. Aféra vzbudila velký ohlas veřejnosti a jedním z jejích politických důsledků byla právě rozluka policie a justice...

Zavraždění Tardieua byla ve Francii věnována konference, neboť oba manželé měli velmi bohatou osobní minulost a vazby na samotného panovníka. Sice byl vydán sborník, leč podrobnější výstupy se mi zatím nezdařilo vyhledat :? .


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 07 bře 2018, 11:19
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
V knize Francoise Hamel "Královna temnot", která je líčena z pohledu dcery Kateřiny Montvoisinové (Voisin - Sousedka), je o La Reyniem v souvislosti s vyšetřováním travičské aféry moc pěkná glosa:

Vsadila bych se, že některé vězeňkyně by rády koupily nějaký prášek, jen aby získaly jeho přízeň, neboť jeho zjev byl vskutku impozantní. (s. 219)

Následně Voisinová ml. dodává, že kdyby ve vězení tou dobou byla i její matka, jistě by nějaký prášek připravila a podnikavě začala prodávat :) .

V literatuře, která je na rozdíl od "Slečny de Scudéry" nakloněna pařížské policii a vnímá La Reynieho jako toho, kdo zavedl veřejné osvětlení a vnesl do ulic Paříže bezpečí, je Desgrezův :desgrez: nadřízený vůbec vnímán jako elegán a krasavec, správňák každým coulem. Jaký rozdíl oproti popisu z Deckerovy "Madame de Montespan":

Na jedné z Van Schupenových rytin, pořízené podle Mignardova obrazu, je zobrazen Gabriel-Nicolas de La Reynie. Podle vyryté podoby by však nikdo neuhodl, že má před sebou významnou osobnost: řídký knír hnědé barvy, bourbonský nos (v oné době považovaný za elegantní), jehož čich však nebyl příliš pronikavý, mírně vystouplé oči, tučná brada, nízké čelo, jež poněkud zakrývala alonžová paruka, spokojený úsměv na rtech, dalo by se zkrátka říci, poctivec od kosti. Je však dobře známo, že čest a poctivost často na rozpletení zamotaných afér nestačí. A protože od nepaměti platí, že protivy často v jednom loži spí, řekl nám dotázaný psycholog (lze mu však věřit?), že v každém policistovi je skryt kousek lumpa. La Reynie však v ničem lumpa nepřipomínal. Byl snad proto špatným policistou? Ne, ve své podstatě to byl hluboce čestný muž. Nelze mu upřít značnou dávku ctižádostivosti, byl však příliš poctivý na to, aby mohl do všech důsledků pochopit celou tu hrůzu šklebící se na něj ze spisů plných smrdutých pekelných výparů. Nebyl také příliš odvážný, a přestože byl přísný a důsledný, nikdy se neodhodlal k jednání, jímž by mohl vzbudit nelibost krále Slunce.

A dále:

Pakliže mu byl vydán rozkaz, aby dával pozor na „spolky založené s cílem zdvihnout tajně ozbrojenou moc proti královské vládě, na lidové bouře, krádeže a únosy, úmyslné ničení veřejného majetku nebo kuplířství“, splnil jej beze zbytku. Dostal-li rozkaz, aby co nejhustším hřebenem pročesal „cour des Miracles“ /Pozn. překl.: Vykřičená pařížská čtvrť lůzy, zlodějů a šmelinářů./, neunikla mu ani jediná veš. Když obdržel příkaz zavést veřejné osvětlení v některých smutně proslulých ulicích hlavního města, byly ulice zakrátko jasně osvětlené. Když byl upozorněn na „velmi neuctivé“ chování vévody d’Elbeuf a vévody de Monfort během velikonoční mše, uložil jim bez váhání tvrdé pokání!

La Reynie nebyl hloupý, především však byl poslušným nástrojem svých nadřízených. Svědčí o tom i následující příhoda: Louis de Pontchartain, vrchní kontrolor financí, vydal policejnímu veliteli rozkaz, že má zajistit, „aby krejčí přišívali na oděvy hedvábné knoflíky místo látkových, které používali doposud“. (Ve skutečnosti bylo nutno podpořit hedvábnický průmysl, o jehož rozvoj se zasadil Colbert.) Nicolas de La Reynie se zpočátku nad tímto příkazem poněkud ošíval. To přece nespadá do jeho povinností! Je policistou, a ne kupcem! A také to dal vrchnímu kontrolorovi jasně na srozuměnou. Odpověď přišla obratem: byl jí dopis vlastnoručně podepsaný Louisem de Pontchartrain, jenž si zasluhuje, aby byl publikován doslova: „Přečetl jsem králi Vás dopis týkající se látkových knoflíku. Dosáhl jsem tím jen pravého opaku toho, co jste svým listem zamýšlel. Vy, neboť Jeho Veličenstvo mi několikrát důrazně zopakovalo, že navzdory důvodům, jež uvádíte, si přeje, abyste byl poslušen jeho rozkazů i v této záležitosti, stejně jako ve všech ostatních. Vaší povinností je zkonfiskovat všechny nové i staré oděvy s látkovými knoflíky a udělit pokutu všem krejčím, kteří se takto provinili. Přísně potrestejte všechny, kdož se dopustili, nebo se dopustí výše uvedeného přestupku.“

A La Reynie se bez dalšího odporu podrobil. Vrchní velitel policie, obávaný hlavní vyšetřovatel Velké travičské aféry, zkrotl jako beránek a bez odmluv poslechl příkazu nadřízených, i když šlo pouze o knoflíky ke kalhotám. Prokázal tím vskutku „neobyčejně ohebnou páteř“!

Jeho vrstevnice madame de Sévigné jej považovala za „odporného“! Primi Visconti uvádí, že byl schopen „obrátit naruby všechny počestné pařížské domácnosti, jen aby se zavděčil králi“. A Jean Lemoine, badatel z počátku 20. století, šel až tak daleko, že Nicolase de La Reynieho nazval „svědomitým pitomcem“!

Až příliš tvrdé hodnocení! Saint-Simon, který je znám tím, že portréty svých literárních „obětí“ nikdy nepřikrašloval, právě naopak, a jenž nadto nenáviděl policejní úředníky - a La Reynie jím přece byl - , prokázal při hodnocení policejního velitele mnohem větší míru objektivity: „Královský rada La Reynie je znám tím, že jako první pozvedl úřad velitele policie z jeho dosavadního zanedbaného postavení na úroveň důležitého ministerstva. Tohoto úspěchu dosáhl díky tomu, že se těšil důvěře krále, udržoval úzké styky s dvorskou společností a vyřizoval mnoho záležitostí, v nichž měl moc v nejrůznějších ohledech nesmírně prospět či uškodit i těm nejvýše postaveným osobám. V osmdesáti letech konečně získal panovníkovo svolení, aby směl odejít ze svého nelehkého úřadu, v němž proslul spravedlností, skromností a nestranností, s jakou jej vykonával. Byl až úzkostlivě svědomitý a vždy dbal, aby nikomu neublížil častěji a více, než bylo nutno…“

Autor známých „Pamětí“ neopomněl při svém hodnocení La Reynieho zdůraznit, že tento předchůdce dnešního ministra vnitra „měl moc v mnoha ohledech nesmírně prospět či uškodit u těm nejvýše postaveným osobám“.


(Michel de Decker: Madame de Montespan. Život nejslavnější metresy. Ostrava: Domino, 2001, s. 149-152)


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 07 bře 2018, 12:32
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Hamelová pak ústy Montvoisinové mladší zmiňuje La Reynieho a policii takto:

- Policejní štěnice lezou podél hradeb a celé čtvrti (Ville Neuve) a slídí po informacích, jak rozkázal nový policejní zástupce de La Reynie, kterého jmenoval Colbert
- hlídky na koních křižují po deváté večer město, při sebemenším pohybu v ulicích brání kočárům při průjezdu, prohledávají káry, kladou indiskrétní otázky - chtějí zatrhnout život v Paříži?
- nová policie pana de La Reynieho s všudypřítomnými četaři, na koni, s důtkami, co se ženou do zatýkání lidí, protože si svou hodnost koupili pěkně draho
- o novém pouličním osvětlení: lidé po Paříži chodí jako na slavnosti, zapomínají kvůli tomu na oslavy ve vlastních domech; na mostě Pont-Neuf to vypadá jako ve slunečním městě; o půlnoci se všichni vydávají domů - až svíce dohoří, slavnost skončí

A i já jsem se nakonec dočkala :desgrez: :

- Bosseová se během jedné večeře chlubila, že si přišla na velké bohatství a že po třech následujících otravách toho nechá. "Jeden přítomný advokát to donesl kapitánovi ve výslužbě Desgrezovi a ten poslal ženu jednoho ze svých biřiců koupit jednu fiolu." Otestovali vodičku na psovi, byl to jed.
- "Každopádně se ze zatčení dělá představení. Když matka odcházela z kostela Zvěstování, povolali kvůli ní slavného komisaře, kapitána ve výslužbě Desgreze, několik soudních zřízenců, mužstvo četařů s holemi."

(Francoise Hamel: Královna temnot. Voisinová, vražedkyně z Velkého století. DOMINO: Ostrava, 2004)

Trochu mne zarazil ten "kapitán VE VÝSLUŽBĚ"...


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 07 bře 2018, 20:45
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:

V literatuře, která je na rozdíl od "Slečny de Scudéry" nakloněna pařížské policii a vnímá La Reynieho jako toho, kdo zavedl veřejné osvětlení a vnesl do ulic Paříže bezpečí, je Desgrezův :desgrez: nadřízený vůbec vnímán jako elegán a krasavec, správňák každým coulem. Jaký rozdíl oproti popisu z Deckerovy "Madame de Montespan":

Na jedné z Van Schupenových rytin, pořízené podle Mignardova obrazu, je zobrazen Gabriel-Nicolas de La Reynie. Podle vyryté podoby by však nikdo neuhodl, že má před sebou významnou osobnost: řídký knír hnědé barvy, bourbonský nos (v oné době považovaný za elegantní), jehož čich však nebyl příliš pronikavý, mírně vystouplé oči, tučná brada, nízké čelo, jež poněkud zakrývala alonžová paruka, spokojený úsměv na rtech, dalo by se zkrátka říci, poctivec od kosti.


No tak posúďme samy: Bol to pekný či nepekný chlap, či len taký normalný priemer? Tja vkus tej doby bol tak odlišný od dneška, že zrejme nebudeme môcť objektívne posúdiť, ale nepovedala by som že bol nejaký krásavec.

Ale nosisko ma poriadny! :lol: :lol: to zatieni aj den Desgrezov

Toto je ten obraz:

[ img ]

bodaj by človek našiel veci čo potrebuje keď sa veľa s nich nachádza v súkromných zbierkach - aj tento obraz

takže pre istotu uvádzam zdroj:
Portrait of Gabriel Nicolas de La Reynie by Nicolas Mignard
(Private collection, photo by Christophel Fine Art/UIG via Getty Images)

PenelopaW píše:

Je však dobře známo, že čest a poctivost často na rozpletení zamotaných afér nestačí. A protože od nepaměti platí, že protivy často v jednom loži spí, řekl nám dotázaný psycholog (lze mu však věřit?), že v každém policistovi je skryt kousek lumpa. La Reynie však v ničem lumpa nepřipomínal. Byl snad proto špatným policistou?


No na Desgreza :desgrez: veru porekadlo že v každom policistovi je skrytej (poriadny) kousek lumpa platí. :twisted:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 07 bře 2018, 22:16
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Hamelová pak ústy Montvoisinové mladší zmiňuje La Reynieho a policii takto:

A i já jsem se nakonec dočkala :desgrez: :

- "Každopádně se ze zatčení dělá představení. Když matka odcházela z kostela Zvěstování, povolali kvůli ní slavného komisaře, kapitána ve výslužbě Desgreze, několik soudních zřízenců, mužstvo četařů s holemi."


Trochu mne zarazil ten "kapitán VE VÝSLUŽBĚ"...
Prekladateľka zrejme pri slovnom spojení
l'exempt de guet ako oznacenie hodnosti vychádzala zo slova
exempter - prepustit, oslobodiť,

a pritom preklad toho slovného spojenia je tak jednoduchý - je to jednoducho hodnosť: strážce
hodila som to na kontrolu aj do taliančiny, nemčiny a angličtiny ;-)

bola to ta istá prekladateľka čo tak čudne preložila dvor zázrakov, hoci by každý
vzdelanejší človek mal vedieť o čo sa jedná ? :roll: :shock:
"Nádvoří zázraků" ?????
nieje náhodou Zvonár od matky božej od Victora Huga
povinne čítanie? Alebo som už obstarožná generácia a teraz je povinne
čitanie Sex and the City & 50 Shades of Grey
no proste niektoré prekladateľky sú postrach :potapec:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 21 bře 2018, 20:34
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
la Reynie má svoju pamätnú tabuľu v Paríži:

https://sites.google.com/site/parisparl ... ie-gabriel

už vidím pán Clopota :potapec: ako dáva zákazku na pamätnú tabuľu Desgrezovi
a plánuje ju ísť nainštalovať osobne do Paríža :slzici:

[ img ]

Inak Reynie išiel do penzie v 1697 - nešiel vtedy aj Desgrez- nemyslím že by som našla korešpondenciu
staršieho dátumu ktorá o ňom pojednáva - ale 1696 a 1697 je ešte zachovaná korešpondencia z archívov Bastily.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 21 bře 2018, 20:37
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
už vidím pán Clopota :potapec: ako dáva zákazku na pamätnú tabuľu Desgrezovi
a plánuje ju ísť nainštalovať osobne do Paríža :slzici:
Nedráždi hada bosou nohou! Pan Clopot aka Slečna Desgrezová je na tohle dostatečný magor ;) . I kdyby pamětní tabule měla být kašírovaná!

Vy jste podnikly cestu Paříží po stopách Angeliky, já ji hodlám podniknout po stopách Desgreze :lol: . Zakončení bude v kostele sv. Eustacha, v jehož farnosti skutečný Desgrez bydlel, kde jeho památce zapálíme svíčku :) .


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 26 čer 2018, 10:11
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
PenelopaW píše:
Hamelová pak ústy Montvoisinové mladší zmiňuje La Reynieho a policii takto:

A i já jsem se nakonec dočkala :desgrez: :

- "Každopádně se ze zatčení dělá představení. Když matka odcházela z kostela Zvěstování, povolali kvůli ní slavného komisaře, kapitána ve výslužbě Desgreze, několik soudních zřízenců, mužstvo četařů s holemi."

Trochu mne zarazil ten "kapitán VE VÝSLUŽBĚ"...
Prekladateľka zrejme pri slovnom spojení l'exempt de guet ako oznacenie hodnosti vychádzala zo slova exempter - prepustit, oslobodiť,
V knize "Le dernier secret de Versailles" (autor Jean-Michel Riou) je v poznámce pod čarou uvedeno toto:

L'expression "exempt", désignant un officier de police, fait référence aux hommes exemptés de cavalerie et reversés dans la maréchaussée.

Volně přeloženo:

Výraz "exempt" je užíván pro policejního důstojníka, a označuje muže osvobozené od (vyňaté z) kavalérie a přeřazené k maréchaussée.

Žila jsem v domnění, že marechaussée bylo označení pro jízdní důstojníky (tzn. ty, co jezdili koňmo, tudíž kavalérii), ale tady jsem se dočetla, že příslušníci marechaussée byli pověřováni vyšetřováním zločinů proti majestátu krále:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Histoire_ ... _française

Sous Louis XIV:

Selon l'ordonnance criminelle dite de 1670, une partie des crimes, qualifiés de « cas royaux », sont recherchés par la Maréchaussée mais jugés par une chambre criminelle du Parlement, tandis que les autres, qualifiés de « cas prévôtaux », sont jugés en première et dernière instance par les cours prévôtales provinciales des maréchaux.


Za vlády Ludvíka XIV.:

Podle takzvaného "zločineckého řádu" (tohle je doslovný překlad googlu, já bych to označila spíše jako "Kriminální zákon")* z roku 1670 jsou některé zločiny nazývány "královskými případy", jejich vyšetřování provádí Maréchaussée, ale soudí je trestní komora Parlamentu, zatímco ostatní, označované jako "prevótské případy", jsou posuzovány v první a poslední instanci zemskými maršálskými soudci.


* https://fr.wikipedia.org/wiki/Ordonnanc ... le_de_1670


Pokud to chápu dobře (ještě se v tom pohrabu, až bude více času), tak příslušníci marechaussée sice asi jezdili koňmo, ale od klasických jízdních policistů se lišili pracovní náplní. Byli pověřeni vyšetřováním těch nejzávažnějších zločinů proti státu a králi - čímž by se vysvětlovala Desgrezova enormní účast na zatýkání v rámci Travičské aféry. Moirra našla knihu o odvolání Ediktu nantského a zatýkání hugenotů, v níž je Desgrez zmíněn 54x, a onehdá jsem se dočetla, že zatýkal i francouzskou mystičku Madame Guyon (https://cs.wikipedia.org/wiki/Madame_Jeanne_Guyon), jejíž myšlenky příliš nevoněly oficiálním místům.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 05 srp 2018, 14:36
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Aby sa nám nestratil link pridávam zaujímavú knihu - a link na výtažok z nej o histórii polície:

Histoire de la police et de la gendarmerie : des origines à 1940

Historia polície od jej počiatkov až do roku 1940

http://excerpts.numilog.com/books/9782259013604.pdf

[ img ]

A tuto zoznam linkov na ďalšie zaujímavé knihy o polícii:

http://www.sfhp.fr/index.php?post/2009/ ... -LA-POLICE

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 08 lis 2018, 23:16
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Myslím že práve pri rešeršiach o Javelskom mlyne som narazila na veľmi zaujímavú knihu o polícii
v Paríži XVII storočia. Už len prehľad jednotlivých kapitol mi hovorí že to bude zaujímavé čítanie.

Histoire secrète et publique de la police ancienne et moderne ..., Band 1 a Band 2

Kniha je dvojdielna ale zatiaľ sa mi podarilo nájsť iba jeden diel.
Spravila som screenshot z indexu prvej knihy:

[ img ]

Ako si tak čítam tie názvy príde mi že pani AG čerpala z rovnakého zdroja, napríklad:

Polícia a dvor zázrakov za čias Kráľa slnko, Spomína sa Egypťan Rodogone ....
Sú tam aj kapitoly o zničení dvora zázrakov
jedna kapirtola sa volá návšteva pána Reynieho na dvore zázrakov
iná zasa poprava kráľa žobrákov
kráľ Egypťanov a Egypťania ....
pánečku to asi bude zaujímavé čítanie :D ;)

Trois agents de police, Coësre , Roi-Thunes et Duc-d Egypte

"SOMMAIRE" teda z obsahu:

M. de Crosne, Voltaire et la famille Calas. — La mère de M. de Crosne.
— La police jugée par la noblesse. — Crime impardonnable du dernier lieutenant-général. — La police et la révolution. — Albalie et l'Autrichienne. — Les espions littéraires. — Trois agents de police, Coësre , Roi-Thunes et Duc-d Egypte. — Miracle-la-Douairicre. —Roi-Thunes à Bordeaux. — Le château de Malartic. — La Vierge à la prière. — lue chambre du château Trompette. —Le crucifix. —Le geôlier amoureux.— Le prisonnier poète. —Le roman de la prison. — Dénoûaient.
— Exécution de Roi-Thunes. — Voyage à Nantes: la fille de l'espion.
— L'émigré. — La fleur de lis. — Histoire de deux fleurs. — Retour à Paris : Les suspects des Madelonnetlcs. — Les comédiens. — Dévouement. — Le 27 avril : apparitions. —L'histoire de la police dans un cachot. — Un billet de Miracle. — Mort de M. de Crosne.


Kniha sa dá stiahnuť zadarmo na google books:

https://books.google.at/books?id=NG1AAA ... &q&f=false

[ img ]

V knihe je inak odkaz na knihu o histórii parížskych väzníc.

Histoire des Prisons de Paris, par Maurice Alhoy et Louis Lurine.


https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k ... texteImage

https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... f1.highres

[ img ]

https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b90084999.item

Aj tu som našla na stiahnutie na google books:

https://books.google.at/books?id=ucwXAA ... oy&f=false

Keď sa v knihe o parížskej polícii hovorí hovorí o týchto pánoch:

Trois agents de police, Coësre , Roi-Thunes et Duc-d Egypte
Veľký kázar, kráľ žobrákov a knieža Egypťanov
tak ja som si vždy myslela že tí prvý dvoch pánov sa jedná o tú istú osobu ale očividne nie :disagreement:
Alebo som už unavená a niečo som nepochopila :roll:

https://www.histoires-de-paris.fr/recit ... ctor-hugo/


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 14 led 2019, 20:30
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:

Na fóru je velitel policejních sil města Paříže zmiňován zejména ve třech tématech:

Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=16&t=796
Marquise de Brinvilliers: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=3&t=469
Policie, justice a bezpečnost v Paříži: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=16&t=770

Samozřejmě jsme se o něj několikrát otřeli i v tématu Desgrez, mj. zde: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... ray#p22193

V kánonu je první Desgrezův nadřízený u policie titulován jako "policejní prefekt", což je však nepřesné označení jeho funkce. Prefektura jako taková byla zřízena až za Napoleona.

Samotný d'Aubray zastával dvě funkce, mj. úřad královského hrdelního soudce (lieutenant criminel), kterážto funkce byla zřízena Karlem VI. Lieutenant criminel, neboli "poručík" městského prévota pro kriminální záležitosti, však vedl mnohé kompetenční spory s královským civilním soudcem (lieutenant civil), jejich činnosti se hodně prolínaly a nebyly přesně vymezené. Nicméně od konce 14. století leželo jádro vyšetřování v rukách královského hrdelního soudce, který vyšetřoval a soudil nejzávažnější trestné činy, při kteréžto činnost mu pomáhali biřicové z Châteletu či místní policie. Po policejní reformě v roce 1667 byly jeho vyšetřovací pravomoci ještě zvýrazněny – vyslýchá svědky, ohledává místo činu, zajišťuje stopy a ostatní důkazy.

no celkom nechápem prečo tú jednoducho pomenovanú funkciu "lieutenant criminel" v češtine prekladáte tak komplikovane :roll: úřad královského hrdelního soudce

už len priamy preklad toho slovného spojenia skladajúceho sa z dvoch jednoduchých slov hovorí o čo sa pri funkcii jedná:
kriminálny poručík :desgrez: ktorý ako sí správne podotkla až do reformy v roku 1667 a príchodu Reyneho zastával obe funkcie: vyšetrovaciu aj sudcovskú

tuto je skvelý zdroj ktorý túto funkciu vysvetľuje, je to akási encyklopédia rôznych funkcií:

http://portail.atilf.fr/cgi-bin/getobje ... ata/image/

Le lieutenant criminel du châtelet est le juge de tous les crimes & délits qui se commettent dans la ville & faubourgs, prevôté & vicomte de Paris, même par concurrence & prévention avec le lieutenant criminel de robe - courte, des cas qui sont de la compétence de cet officier.


Poručík kriminalistiky v chatelete je sudcom všetkých kriminálnych prípadov a priestupkov ktoré sa odohrali na území mesta a jeho predmestí , prevôté & vicomte mesta Paríža (tu sa Prevot chape ako niekto kto vydáva pokyny gendarmerii mesta a je ich najvyšším velitelom) dokonca aj v konkurencii s "lieutenant criminel de robe - courte" teda poručíkom pre vyšetrovanie malých kriminálnych prípadov ktoré inak spadajú do jeho kompetencie.

tu je vysvetlenie kto bol ten "lieutenant criminel de robe - courte" vraj jeden zo štyroch mestských prevotov
(Lieutenant Criminel de Robe courte du châtelet de Paris, est un des quatre lieutenans du prevôt de cette ville.)

http://portail.atilf.fr/cgi-bin/getobje ... ata/image/

je tam veľa o tej funkcii zaujímavých vecí, napríklad aj toto:

Le roi ayant par édit du mois de Février 1674, divisé le châtelet en deux sieges différens, l'un appellé l'ancien châtelet, l'autre le nouveau; il créa pour le nouveau châtelet un office de lieutenant criminel qui subsista jusqu'au mois de Septembre 1684, que le nouveau châtelet ayant été supprimé & incorporé à l'ancien, l'office de lieutenant eriminel du nouveau châtelet fut aussi réuni à l'ancien

Kráľ nariadil ediktom z roku 1674 rozdelenie chateletu na dve oddelenia, starý a nový chatelet, kde v novom chatelete znovu obnovil funkciu kriminálineho poručíka ktorá existovala až do roku 1684 kedy sa staré a nové oddelenia znovu zlúčili

a ak som to správne pochopila tá funkcia stála predtým 50.000 libier ale v roku 1684 už stála 200.000 libier (preboha to msuel byť výnosný úrad :shock: !!!!)

Citovat:
Několikrát zmiňovaný slavný policejní edikt, díky němuž se do čela policie dostal v nově zřízené funkci La Reynie, mj. vydělil vyšetřovací funkci policie od soudnictví, takže lieutenant criminel se nadále věnuje opravdu jen soudním záležitostem.
Ano tak by sa to zjednodušene dalo tiež povedať :ok:

tuto su celkom dobré informácie k policajnej reforme v roku 1667:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Lieutenan ... _de_police


Ach a ešte tie väznice Paríža na stiahnutie s prehľadom kapitol:


https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k205629q.pdf


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 14 led 2019, 23:43
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
no celkom nechápem prečo tú jednoducho pomenovanú funkciu "lieutenant criminel" v češtine prekladáte tak komplikovane :roll: úřad královského hrdelního soudce

už len priamy preklad toho slovného spojenia skladajúceho sa z dvoch jednoduchých slov hovorí o čo sa pri funkcii jedná:
kriminálny poručík
Já zas nechápu, proč má přítelkyně Polačka vymýšlí vlastní překlady :P. V češtině mnoho monografií o francouzské policii není, takže tipuji, že Slušný zřejmě některé věci musel přeložit jako první, ale doslovný překlad nevypovídá příliš o vykonávaných činnostech té funkce. Jelikož v češtině a v našem prostředí podobný úřad a pojem nejsou, snažil se Slušný zřejmě tím překladem obsáhnout právě fakt, že vyšetřovací a dozorčí funkce, které u nás nyní vykonávají policie a státní zástupce (žalobce), byly zároveň spojeny se soudnictvím, které už tehdy bylo v jiných evropských systémech oddělené. Takže bych ten český překlad nezavrhovala, neb obsahově o funkci vypovídá naprosto výstižně ;).

Začala jsem si tuhle číst tu knihu o fr.policii (pak mi z ní vylezly nějaké breberky, tak mne trochu odradila a skončila na mrazu v separaci), jsem zvědavá, co tam k tomuto bude. Zatím jsem v obecném úvodu, který se v podstatě shoduje se vším, co píše Slušný, tedy výčet všech funkcí a hodností, co měly co do činění s činnostmi, jež dnes pokrývá policie. Souhlasím i se závěrem a shrnutím, že to byl fakt galimatyáš :mrgreen: .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 15 led 2019, 00:23
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Já zas nechápu, proč má přítelkyně Polačka vymýšlí vlastní překlady .
nevymýšla pozrela sa aj ako to prekladovo vidia Angličania, Nemci, Taliani a iní 8)


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 26 led 2019, 20:00
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
pridávam informácie o ctenom pánovi de Reynie - Ktorý bol aj v skutočnosti a nielen v knihe Desgrezovým šéfom.
V Angelice a králi 2 (s. 223) jsem narazila na toto:

Venku byla ještě tma, temnější než v jiných hodinách noci, protože velké, takzvané pětihodinové svíce právě dohořely a svítilny potemněly.
Angelika nemusela chodit příliš daleko. Po chvíli už zvedala bronzové klepadlo u vysokých vrat v Queronallské ulici, a když ospalý strážný vystrčil nos ze zamřížovaného okna vrátnice, nechala si zavolat pana de La Reynie.


Francouzsky:
Angélique n'eut pas à marcher fort loin.
Peu après elle soulevait le heurtoir de bronze d'une haute porte cochère rue de Queronalle et lorsque le suisse ensommeillé eut mis le nez à la fenêtre grillée de sa loge, elle demanda M. de La Reynie.


Ulici jsem se pokoušela dohledat, ale zdá se, že neexistuje :?: .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 27 led 2019, 19:53
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:

Francouzsky:
Angélique n'eut pas à marcher fort loin.
Peu après elle soulevait le heurtoir de bronze d'une haute porte cochère rue de Queronalle et lorsque le suisse ensommeillé eut mis le nez à la fenêtre grillée de sa loge, elle demanda M. de La Reynie.


Ulici jsem se pokoušela dohledat, ale zdá se, že neexistuje :?: .
no ja neviem ak to mal byť Reyneho palác, čo usudzujem podľa vrátnika, to už som sem niekde dávala kde presne býval:

Nicolas de La Reynie aurait habité au 22 rue Quincampoix à Paris. ;)

Predtým som to mala z iného zdroja, ale našla som iný a ten je obsažnejší, je tam par zaujímavosti,
napríklad o jeho synovi a dcére:

https://www.psbenlyonnais.fr/nicolas-de-la-reynie/

no lenže tam býval až na konci života - pretože vznikla na začiatku 18 storočia :roll: .....

https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Quincampoix


34 rue Quincampoix

Quartier : Saint Merry - Beaubourg - Arrondissement : 4 - Lieu : Demeure de Gabriel Nicolas de La Reynie - Personnage(s) : Gabriel Nicolas de La Reynie (lieutenant de police) - Événement : Demeure de La Reynie, premier lieutenant général de police de 1667 à 1697 fondateur de la police parisienne qui rassemblera toutes les anciennes juridictions - Date : Monarchie absolue -

https://www.parisrevolutionnaire.com/sp ... rticle2218

Takto to nejako mohlo vyzerať - toto je na ulici 10 rue Quincampoix

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _Paris.JPG

kdežto z čísla 34 kde vraj býval Reynie až do smrti som našla iba toto, ale aspoň som sa pobavila:

https://vimeo.com/38738161

---------------------------------------------------------------------------------

Ach :la-polak-fun: ja som si bola istá ze tu tému sme už riešili .... už mám znovu aj tu druhú adresu :applaus: , niekde som to sem už tiež dávala - Rue du Bouloi

L'ancien hôtel de Losse qui était situé à l'entrée de la rue, à l'angle de la rue Croix-des-Petits-Champs est la maison natale du cardinal de Richelieu. Racheté plus tard par Gabriel Nicolas de La Reynie, il prit le nom d'hôtel de La Reynie.

Bývalý hotel v Losse, který se nachází u vchodu do ulice na rohu ulice Croix-des-Petits-Champs, je místem narození kardinála Richelieu. Ten koupil později Gabriel Nicolas de La Reynie, a pojmenoval hotel La Reynie.


Zdroj: https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_du_Bouloi

A potvrdzuje to aj tento záznam:

Jean-Nicolas de la Reynie, seigneur de Saint-Sulpice ; hérita de l'hôtel, lequel passa ensuite à Jacques d'Alby, conseiller du roi ; lieutenant-particulier, assesseur au siège de Brives, puis à Louis-Antoine Rouillé de Boissy, conseiller honoraire au parlement. Cette maison historique se reconnaît extérieurement à une large façade, que décorent un fronton, un joli balcon, des mascarons et des médaillons ; un ancien notaire, M. Valpinçon, en est propriétaire.

Jean-Nicolas de la Reynie, pán ze Saint-Sulpice: On zdědil tento Hotel (v ulici Rue du Boloi), který pak přešel k Jacquesovi d'Alby, královskému poradci; blablabla ......... pak Louis-Antoine Rouille de Boissy, čestný poradce parlamentu. Tento historický dům je zvonka rozpoznatelný rozsáhlou fasádou, zdobenou průchodem, krásným balkonem, maskami a medailony; bývalý notář, M. Valpinçon, je jeho vlastníkem......

Zdroj:

https://www.paris-pittoresque.com/rues/107.htm

A tuto je tiež parádne zaujímavá informácia, to fakt vyzerá že to bol policajný hotel: [ img ]


2 rue du Bouloi

Quartier : Les Halles - Victoires - Arrondissement : 01 - Lieu : Hôtel de Losse/Hôtel du Grand prévôt/Logis du lieutenant de police - Personnage(s) : François du Plessis de Richelieu/Antoine de Dreux d’Aubray/Gabriel Nicolas de La Reynie - Événement : Demeure de François de Richelieu, Grand prévôt de France, père du "grand satrape" - Date : Renaissance -

https://www.parisrevolutionnaire.com/sp ... article877


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 27 led 2019, 23:27
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Pri rešeršovaní bydliska Reynieho som narazila na toto, neprekladala som všetko ale iba to čo mi prišlo zaujímavé:

Nicolas de la Reynie bol prvým generálporučíkom parížskej polície, úradom, ktorý zastával od marca 1667 do januára 1697. (30 rokov) Jeho názory na presadzovanie práva a poriadku boli veľmi pokročilé a dodnes tvoria základ pre moderné policajné zložky. "Polícia spočíva v zabezpečení bezpečnosti verejnosti a súkromných osôb tým, že chráni mesto od toho čo spôsobuje neporiadok a chaos."

Zatiaľ čo kráľovské nariadenie udeľovalo Reyniemu určité povinnosti, umožnilo mu slobodu organizovať svoju správu zhromažďovaním všetkých starých inštitúcií pod jeho vedením. Vtom čase v Paríži súťažili štyri "policajné sily": policajní šéfovia, lukostrelci a príslušníci slobodnej kráľovskej stráže, spoločnosť poručíkov kriminálistiky a jednotiek mestského úradu. (Guvernéra mesta) De la Reynie reorganizoval všetky tieto sily a spojil ich pod svoje krídla. Spojené jednotky boli poverené zabezpečením bezpečnosti ulíc v Paríži a dohliadaním na okolie Paríža. Okrem toho Reynie znovu zaviedol ako hlavnú kráľovskú autoritu namiesto autority guvernéra Paríža a celého parlamentu, ktorý až dovtedy spravoval policajnú, obchodnú a obecnú reguláciu v meste. Výsledok predstavoval výrazné zlepšenie v oblasti presadzovania právneho poriadku v meste.

Vedúci inšpektori v Châtelete sa stali policajnými náčelníkmi ozbrojených síl a ich počet sa zvýšil na 48. Distribuovaní medzi 17 parížskymi okresmi boli povinný dávať dennodenne správu o svojej činnosti generálnemu nadporučíkovi. Nicolas de la Reynie sa tiež spoliehal na sieť platených informátorov známych ako "muchy" vonku v teréne a "ovce" vo väzniciach. Bol poverený povolaný aj spravovaním ozbrojených síl, buďto policajných jednotiek územia Isle-de-France alebo Parížskej stráže (približne tisíc strážnikov, ktorí pracovali pri bránach a múroch v Paríža).

Tento odsek ma dosť prekvapil: :shock: :shock:

Aj po zrušení ediktu z Nantes bránil protestantov proti prenasledovaniu niekedy na riziko svojho vlastného života a bezpečnosti.Okrem iného patril k tým, ktorý skôr poskytujú pomoc ako trest žobrákom a vagabundom a presadzoval starostlivosť o opustené deti zanechané v uliciach na to aby zomreli.

najviac ma pobavili tie ovce a muchy :lol: - ktovie ako prezýval Desgreza :desgrez: , ako svojho najšikovnejšieho kriminalistu a špióna

https://www.revolvy.com/page/Gabriel-Ni ... -la-Reynie


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 28 led 2019, 01:50
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PS: práve sa moje teórie o tom že Reynie mal kým 30 rokov slúžil ako generálny riaditeľ polície v ulici
hlavný stan a zároveň aj bydlisko v Rue du Bouloi potvrdili aj od profesorky a spisovateľky Holly Tucker

vo svojej knihe City of Light, City of Poison: Murder, Magic, and the First Police Chief of Paris uvádza:
RUE DU BOULOI: NICOLAS DE LA REYNIE'S HOME AND HEADQUARTERS

https://news.vanderbilt.edu/vanderbiltm ... the-world/

Mne toto bolo nad slnko jasnejšie :ok: :slzici: preto som si to hodila do mapy:

Rue Platrière (terajšia Rue Jean-Jacques Rousseau) kde býval Desgrez a ulica v ktorej viac ako 30 rokov býval
Reynie a mal v nej policajné komando:

dajte si to do mapy ti dvaja páni bývali samozrejme jeden od druhého 3 minúty chôdze!


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 22 bře 2019, 13:35
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
Nicolas de La Reynie aurait habité au 22 rue Quincampoix à Paris. ;)

no lenže tam býval až na konci života - pretože vznikla na začiatku 18 storočia :roll: .....

https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Quincampoix
Jestli koukám dobře, tak ne, byla (s trochu odlišným názvem) zmiňována v "Le Dit des rues de Paris" od Guillota Pařížského, což je báseň vyjmenovávající pařížské ulice v období 1280-1300.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 13 črc 2019, 15:02
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Chachacha, právě jsem narazila na tuhle miloučkou bizarnost a nedá mi to, abych se nepodělila. Jedná se o komiksové zpracování Slečny de Scudéry:

https://lg.phwa.ch/wp-content/uploads/2 ... cuderi.pdf

O knize více v tématu markýzy de Brinvilliers a travičské aféry: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... =30#p22321


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Policie, justice a bezpečnost v Paříži
Napsal: 27 črc 2019, 19:51
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tak už je na webu článek! :ok:

http://angelique.international/nicolas-de-la-reynie.php

Díky Moirro a Jeanne! ;)


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 34 příspěvků ]
Zpět na „Historie & geografie 17. století“
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti
cron