Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom

Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 23 příspěvků ]
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 27 zář 2017, 22:37
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
k travičskej Afére som pre tých čo vedia anglicky našla v Pojekt Guttenberg knihu

"Travičky" - The Poisoners

http://gutenberg.net.au/ebooks13/1302941h.html

[ img ]

v tejto knihe sa zjavuje meno DESGREZ 659 Krát :idea: :!: :!:

Tá čo ju písala musela byť fanatická Fanúšička. :mrgreen:

----------------------------

a ako bónus Trailer z Filmu "Aféra s jedmi"

L'Affaire des poisons ( 1955 - bande annonce )

https://www.youtube.com/watch?v=A_o4CJRFlro

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 zář 2017, 10:33
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
Tá čo ju písala musela byť fanatická Fanúšička. :mrgreen:
Tak pozor! Já jsem to nepsala!! :roll:
:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
moirra píše:

L'Affaire des poisons ( 1955 - bande annonce )

[ img ]
Dá se ten film někde sehnat?? Loni jsem oslovila dva uživatele na ČSFD, kteří píšou, že mají tento snímek ve filmotéce, ale žádný z nich nereagoval :( .


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 zář 2017, 11:31
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
V jedné scéně de La Reynie klade otázku: "Poznáváte tu masku?!"

...Co kdyby se takhle někdo ptal všech Rescatorových milenek? :lol:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 zář 2017, 13:34
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
moirra píše:
V jedné scéně de La Reynie klade otázku: "Poznáváte tu masku?!"

...Co kdyby se takhle někdo ptal všech Rescatorových milenek? :lol:
Ha ha ha ha :slzici: :slzici: :slzici:

Preto som v mojej fikcii dala Desgrezovi do úst:

- Som rád že dnes nemusím obhajovať ešte aj čarodeja Rescatora :mask: , ktorý potápal kráľovské galéry.
Z jednej či druhej strany, Tuším sa už okultného sveta bosoriek a černokňažníkov nadosmrti nezbavím.


Tu je link na celý film, ale bohužiaľ pre tých čo rozumejú francúzsky, prekrikuje im to tam Rus v ruštine. :P :P

https://ok.ru/video/34476657321


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 zář 2017, 15:08
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Našla som streaming na Film aj v čistej francúžtine:

L.Affaire.Des.Poisons.1955

https://ok.ru/video/90461702779

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 zář 2017, 19:08
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Keď som bola v knižnici pre knihu o histórii Hygieny od Stredoveku,
doslova mi padla mi do rúk kniha od profesora Lewiho:

Jedy v histórii sveta.
(Die Gifte in der Weltgeschichte)

Obrovskú ťažkú knihu som v knižnici prelistovala, a môžem zodpovedne vyhlásiť, že toto je dokonalý almanach
každej modernej travičky. :witch:

stránky relevantné pre náš výskum som si naskenovala :P al vidím že je to zrejme táto kniha ktorá sa dá aj stiahnuť:

https://archive.org/details/diegifteinderwe00lewigoog

Okrem toho kto koho kedy a čím v histórii otrávil , čo sa číta ako napínavá detektívka,
je tam aj o tom ako sa vyvíjala toxikológia a podobne,
sa tam samozrejme dozviete aj čim môžete zniesť zo sveta nepohodlných ľudí zo svojho okolia.

[ img ]


Tento slávny Toxikológ bol medzi prvými kto dokonca skúmal aj indiánske liečivá
ale hlavne jedy ktoré používali na svojich šípoch.

Die Pfeilgifte : nach eigenen toxikologischen und ethnologischen Untersuchungen
Jedy v šípoch - Etnologická a toxikologická štúdia.

Niektoré veci od neho sa dajú stiahnuť tuto:

Louis Lewin: https://archive.org/search.php?query=Louis%20Lewin

Sú tam veci v nemčine ale aj v Angličtine.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 27 říj 2017, 13:05
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Co se týče nebohého lékárníka Glazera, byl poměrně dlouho popotahován, ale nakonec souzen ani odsouzen nebyl. Ve Francii však došlo k přijetí nařízení, na základě kterého měli lékárníci přísně evidovat všechny (prodané) prostředky, které by bylo možné použít jako jed. Skoro bych řekla, že po markýzině aféře ke Glazerovi do apatyky už moc lidí nechodilo :) .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 13:26
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
No aj Glazerov život treba ešte prešetriť :twisted: pred aférou aj po afére :P

Ja som si už Objednala knihu od vynikajúceho renomovaného francúzskeho historika

Jeana-Christiana Petitfils o afére z jedmi - ten už napríklad napísal aj knihu o Lauzunovi, O Bastile,
samozrejme o všetkých francúzskych kráľoch a rozobral záhadnú osbnosť Fouqeta úplne do detailu

L'Affaire des Poisons
Jean-Christian PETITFILS


https://www.amazon.fr/Laffaire-Poisons- ... ire+poison

http://www.editions-perrin.fr/livre/l-a ... 2262023867

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 16:30
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Co se týče nebohého lékárníka Glazera, byl poměrně dlouho popotahován, ale nakonec souzen ani odsouzen nebyl.
Marie de Rabutin Chantal de Sévigné: Rozhovory na dálku. Výbor z dopisů. Praha: Odeon, 1977, s. 215:
Ta osoba odmítla oznámit to, co po ní chtěli, a řekla to, nač se neptali. Například řekla, že pan Foucquet vyslal Glasera, jejich travičského lékárníka, do Itálie, aby sehnal jistou jedovatou bylinu; tuhle roztomilost prý slyšela od Sainte-Croixe. Vidíte to neštěstí v neštěstí a jaká záminka, aby dorazili toho nebožáka. Všechno je to tuze podezřelé.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 05 lis 2017, 12:54
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Co se týče nebohého lékárníka Glazera, byl poměrně dlouho popotahován, ale nakonec souzen ani odsouzen nebyl. Ve Francii však došlo k přijetí nařízení, na základě kterého měli lékárníci přísně evidovat všechny (prodané) prostředky, které by bylo možné použít jako jed. Skoro bych řekla, že po markýzině aféře ke Glazerovi do apatyky už moc lidí nechodilo :) .
Kryštof Glazer - původem z Bazileje, dvorní lékárník v Paříži

Výnos z parlamentu 27. 2. 1677 - případ markýzy de Brinvillier byl začátkem energického zákroku proti travičům, hadačům a osobám vydávajícím se za kouzelníky. Již v roce 1673 oznámili dva kněží kostela Notre-Dame v Paříži polici, aniž udali konkrétní jména, že většina osob se ve zpovědích vyznává, že se pokusily otrávit nebo že otrávily své příbuzné, aby získaly jejich majetek. R. 1677 odhalila policie výtečně organizovanou mezinárodní společnost, která se zabývala prodejem jedů, a zabavila její velké sklady. Působila i v Portugalsku, Itálii a Anglii a jejími členy bylo i několik šlechticů, advokát a bankéř. V čele organizace stál Francois Galaup de Chasteuil, který uprchl. Byl synem generálního prokurátora v  Aix, doktorem práv, členem řádu Maltézských rytířů, po nějaký čas působil i jako pirát v Alžíru a jako opat karmelitského kláštera přechovával ve své cele svou milenku. Po zdlouhavém vyšetřování v r. 1679 vyšlo z výpovědí profesionální kouzelnice a obchodnice s jedy Marie Bosse najevo, že zákazníky organizace byli příslušníci nejvyšší šlechty i členové královského dvora. K provedení vyšetřování ustanovil král Ludvík XIV. dne 8. 3. 1679 zvláštní komisi. Ta působila do srpna 1680 a v průběhu řízení byla zatčena řada osob z nejbližšího králova okolí. Celkem bylo uvězněno 319 osob, 36 jich bylo popraveno, 4 odsouzeny na galeje, 34 vypovězeno. R. 1704 král nařídil, aby všechny spisy komise byly spáleny, přesto se jich však valná část zachovala.

(poznámky k případu markýzy de Brinvilliers v Pitavalových příbězích; F. G. de Pitaval: Slavné kriminální případy. Vimperk : Papyrus, 1994, s. 378-179)

Glaser, německý lékárník, nejlepší chemik své doby, zabýval se, jako obyčejně lidé této vědy činívají, alchymistickými pokusy. Cílem jeho bylo nalézti kámen mudrcův. K němu přidružil se Vlach, jménem Exili. Tomuto však bylo hledání zlata pouhou záminkou. Chtěl se naučiti pouze mísení, vaření a sublimování jedovatých látek, v nichž Glaser hodlal nalézt svou spásu, a konečně se mu podařilo připraviti onen jemný jed, jenž bez pachu a bez chutě hned či zdlouha smrtící nezanechává naprosto stop na těle lidském a oklamává všechno umění a všechnu vědu lékařskou, jež otravy netušíc musí smrť přičítati příčině přirozené.
Ačkoli Exili počínal si velmi opatrně, přece upadl v podezření, že prodává jedy a byl uvězněn v bastille. V tutéž jizbu uvěznili po té hejtmana Gaudina de Sainte Croix. (...) Hejtman byl vášnivý, bezcharakterní, pokrytecky zbožný a od mládí k neřestem všeho druhu náchylný, žárlivý, pomstylačný až k zuřivosti, a nemohlo mu tudíž býti nic vítanějšího než Exiliho ďábelské tajemství, poskytující mu moc, zničiti všechny své nepřátele.


(Ernst Theodor Amadeus Hoffmann: Slečna de Scuderi. Praha: Ottovo nakladatelství - J. Otto, 1909, s. 10-11)


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 19 úno 2018, 17:45
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Všimla jsem si, že v jiné části fóra jsou informace o Catherine Monvoisinové (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=3&t=603), nám spíše známé jako La Voisin - Sousedka. Jedná se o ženu, která Angelice, Scarronce a Montespance věštila osudy :) . Travičská aféra byla odstartovaná jejím zatčením, takže by měla správně patřit do tohoto tématu.

A v souvislosti se Sousedkou jsem narazila náhodou na knihu "Královna temnot" od Françoise Hamelové, která by měla pojednávat o Sousedčině dceři. Kniha údajně vychází ze studia historických pramenů. V knihovně už jsem si ji objednala - schválně, jestli v ní bude něco více o zatčení Monvoisinové starší, které prováděl policista Desgrez ;) .


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 07 bře 2018, 11:47
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
VA v souvislosti se Sousedkou jsem narazila náhodou na knihu "Královna temnot" od Françoise Hamelové, která by měla pojednávat o Sousedčině dceři. Kniha údajně vychází ze studia historických pramenů. V knihovně už jsem si ji objednala - schválně, jestli v ní bude něco více o zatčení Monvoisinové starší, které prováděl policista Desgrez ;) .
Kromě historie Montvoisinovic rodiny, pozadí travičské aféry, líčení Sousedčiny kariéry apod. jsou v knize vykresleny dobové intriky (v návaznosti na přání zákazníků Voisinové) a události. Mj. je zde psáno i o markýze de Brinvilliers, kterou Voisinová s dcerou potkají u lékárníka Glazera:

(...) a vydáváme se k velkému apatykáři. Jmenuje se Glazer. Objevil síran draslíku. Prohlédnu si jeho krásný krámek U Rudé růže v ulici Petit-Lion, na rohu ulice Tournon na předměstí Saint-Germain (...). Převor nám vysvětluje, že Kryštof Glazer dává v Královské zahradě, kde se vyskytuje jemný výkvět aristokracie, úřednictva i umění, lekce chemie. Nad jeho "Glazerovou solí" a jeho chemickým traktátem blednou němečtí a italští kolegové závistí. (...) Vstupujeme do jeho krámku U Rudé růže; jsou tam zvířata, co žijí v ohni: salamandři. Desítky vycpaných tvorů, kteří vypadají přesně jako na basreliéfech v chrámu Matky boží v Paříži (...). Salamandr byl emblémem Františka I., mecenáše velkých italských autorů - alchymistů, a je bohem žíhání. "Udržuji a zháším", napsal si Glazer na dveře a převzal tak heslo tohoto krále.
Míjím etikety na baňkách, kelímcích s kořeny, bylinami a odvary z anděliky. Jsou tu také pilulky v krabičkách, barevné papíry zakrývající masti a náplasti. Mezi trámy jsou nataženy girlandy suchých květin. Nahoře leží pryskyřice, mechy, v průhledných lahvích plavou zvířecí hlavy či srdce. pod nimi je regál se zavařeným ovocem, kořením, bonbony. Glazer je tu a řídí své asistenty kolem velkého stolu, na němž jsou rozloženy léky. Za pultem jsou vyrovnány obrovské křivule. V oddělené místnosti Glazer sám destiluje obohacený arsenik. Osobně nás, opásaný jako chemik velkou zástěrou, uvede do zadního pokojíku, který je s další místností spojen jen padacími dvířky. Odtud může pozorovat, jestli nejdou na inspekci nějací dotěrové, protože normálně musí apatykář připravovat léky před lékařem. "Filozof" Glazer se motá kolem "kamene mudrců", toho myšlenkového zlata, které lidé odvěků touží extrahovat z obyčejné hmoty. (...)
Chvalozpěvy jsou přehlušeny hlukem hovoru ve vedlejší místnosti. (...)
"To je markýza de Brinvilliers."
"Ta, co otrávila svého otce?"
"Mluvte tiše... Její další zločiny nabraly dobrý směr, ta se teď nezastaví."
Markýza, orámovaná jako na obraze, má velmi útlou postavu a trochu škrobený panenkovský půvab, jasně modré oči, bílou pleť zdůrazněnou výstřihem z černého sametu. Na jezdeckém kloboučku má bílé pero a další pírka v odstupech všitá do rozparků na šedých rukávech. Muž, který ji doprovází a tiskne jí loket, je oděn v černé a šedé a ladí s její krásou.
"takže to je on, kapitán Sainte-Croix...," změří si ho matka.
Ale Glazer spustí dvířka a se spikleneckým úsměvem dává na srozuměnou, že jsme nikoho neviděli. Nesmíme spatřit ani jeho žíhací pec schovanou za velkým obrazem představujícím jeho krámek.
Paní Voisinová je ráda, že paní de Brinvilliers aspoň zahlédla. Po Paříži se o tom páru "Svaté trojice", tvořené soucitným manželem (jehož předek Gobelin byl proslulým barvířem, zakladatelem manufaktury Gobelin), manželkou, rozenou Marie-Madeleine d'Aubray, dcerou státního rady, a milencem Sainte-Croixem, zapáleným chemikem. Všichni tři žijí v dobré shodě, nic tomu nelze vytknout, kromě... markýzina otce, neoblomného muže, který dal milence zatknout v kočáře své dcery.


Glazer je zmiňován už předtím - jeho krámek měl být v Saint-Germain-des-Prés a údajně v něm byl spatřen i "ministr".

(...) Ministr? Toho ještě nemám, pronese matka. A tu se Marie Bosseová rozesměje.
"Ten zmíněný ministr je pan Fouquet. Tak moc miloval jedy, že si je chtěl nakoupit sám. Taky se říká, že jeho přítel Sainte-Croix, dobrý chemik, s nímž se setkal u Glazera, mu byl několikrát pro produkty ve Florencii..."


Mimochodem - tu Glazerovu lékárnu si představuji jako lékárnu z 2. série seriálu Outlander :) . (nevím proč, nejde mi sem vložit ilustrační přílohy...)

O Brinvilliers je zde pak vše, co víme již z Pitavala a Pařížská sureté pátrá - jak zkoušela otrávit služku, chudinu, jak zemřel její otec, její bratři apod. Navíc je zde informace, že Sainte-Croixova laboratoř byla na levém břehu Seiny.

Když Brinvilliers uprchla (nejprve do Londýna), obezřetní Pařížané v pravidelných intervalech nejídali slaná jídla, to když Brinvilliersová zlikvidovala své dva bratry pomocí koláče dle vlastního receptu, ale po čase je kandované ovoce a dražé omrzelo a začali znovu hltat čtvrcené voly.

Poměrně podrobně je pak popisováno její mučení a poprava (to proto, že kat Guillame byl příležitostným milencem Voisinové - mj. jí dodával tuk z mrtvol na výrobu svící k obráceným mším - a měl potřebu jí to pořád vyprávět, jak z toho byl vydřený :? ), ale tím Vás fakt zatěžovat nebudu :? .

Diví se, že se matka nepřišla tou scénou pokochat: u oken omdlévala madame de Sévigné, i spousta dalších módních dam.
"Smrt má zůstat na hřbitově, říká matka."
(...) Popravčí je stále u vytržení z té události, která korunuje jeho kariéru. Ale taky je převelice uražený, že ho matka neobdivuje.
"Spisovatelka Madelene de Scudéry a vaše stoupenkyně hraběnka de Soissons se schovávaly v koutě paláce, aby odsouzenou spatřily zblízka."
(...) "Naše markýza si chtěla spoutanýma rukama upravit čepec, roztrhla přitom růženec a kuličky se rozkutálely po podlaze."
"Tolika škody... To je velmi smutné, přijít o růženec."


Jak vidno, Voisinovou detaily nezajímaly :) . Ovšem poprava travičky byla svého času opravdu událostí - viz čumilové a senzacechtivé dámy, které se šly podívat nebo chtěly odsouzenou zahlédnout zblízka. Protože Brinvillierska byla opravdu pěkná, lidé ji už tenkrát hrozně litovali (viz dopisy paní Sévigné) a její ostatky si brali jako relikvie. V tomto kontextu trefně poznamenal pan Montvoisin, který obchody své manželky neschvaloval, že z Voisinové světici nikdo neudělá...

Zajímavá byla informace, že Brinvilliers měla se svým manželem 5 dětí (nikde jinde nebylo zdůrazněno, přestože rodinu musely její zločiny zasáhnout!), které si po popravě daly změnit jméno. Měly štěstí, neb drbům unikly - v žádné další knize jsem se o nich nic nedočetla. Mohou být rády, že se to všechno neudálo v dnešní době internetu, protože tohle by jim už nikdo neodpáral a pouhá změna jména by asi nepomohla.

(Francoise Hamel: Královna temnot. Voisinová, vražedkyně z Velkého století. DOMINO: Ostrava, 2004)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom
Napsal: 16 bře 2018, 19:04
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom

Presunula som sem obsahy ktoré nepatria iba do postáv. :witch: :witch: :priest: :priest:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom
Napsal: 16 bře 2018, 19:34
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Nápoj lásky pre kráľa:


Montespanka začala u Voisinky :witch: objednávať kúzelné elixíry, aby znova získala kráľovu lásku. :prayer: :king:

Pozrime sa čo taký nápoj lásky obsahoval:
Tento odporný letktvar obsahoval okrem iného také nechutné prísady ako krv netopiera, sušené labky z krtkov a rozomleté embriá. Ďalej v tom vraj bola krv komornej krásnej Athenaise a spermie jej spoločníka.
(brrrrrr.... nechela by som byť na kráľovom mieste keď sa toto napokon dozvedel od La Reyneho)
Zmiešané zo silne koreneným vínom napájala Montespanka týmto odporným elixírom kráľa. Kráľ sa až oveľa neskoršie od Reyneho dozvedel, prečo trpel závratami a zahmlievalo sa mu pred očami po každom stretnutí zo svojou Metressou keď spolu pili víno. Ale keďže nápoj lásky neprejavoval požadovaný účinok, pani de Montespan si napokon objednala smrteľný jed, s ktorým plánovala zabiť svoju mladú sokyňu Fontangesovú a napokon aj kráľa.

no nazdravie! [ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom
Napsal: 31 říj 2018, 15:09
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom
Napsal: 01 led 2019, 18:57
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Z jisté části fóra:
PenelopaW píše:
Odpovědi se skrývají jinde po fóru, tak jen stručně: Na Brinvilliers se přišlo díky žalobě její švagrové, která ji označila za vražedkyni vlastního bratra. Kromě něj zavraždila i otce a ještě jednoho bratra, chystala se i na sestru a údajně chtěla zabít i svého manžela (ale její milenec Sainte-Croix mu prý podával protijedy, protože se s ní sám ženit nechtěl :mrgreen: ). Motivem byl zisk majetku (odtud označení arseniku jako "dědického prášku" - poudre de succession).

Při výsleších, kterým byla po svém zatčení podrobena, markýza de Brinvilliers zřejmě přivedla policii na stopu Sousedky. Po dalších šetřeních, kdy jako výpovědi mj. sloužila prohlášení několika zpovědníků, kteří - aniž by uvedli jména - šli policii v hrůze oznámit, kolik farníků se jim přiznalo k vraždám svých příbuzných, došlo k zatčení Monvoisinové. A ta pak už ochotně vypovídala a udávala další a další jména. S ohledem na to, že k ní pro věštby a na nákup jedů chodila půlka Paříže, měla její výpověď dalekosáhlejší následky a došlo k zřízení "chambre ardente", zvláštní soudu, který Travičskou aféru začal vyšetřovat. O tom pak v jiné části fóra.
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 603#p23116

To, že zděšení zpovědníci šli na policii, aby vypověděli, že se mnoho jejich oveček přiznalo k tomu, že někoho zabili jedem kvůli majetku, lásce či z jiných motivů, je fakt, na který jsem narazila nejen v beletrii, ale i literatuře odborné. A včera jsem při četbě kánonu narazila na toto, což dokazuje další promakaný detail Anne Golon:

Raymond bez úsměvu poslouchal její výklad. Zavřel oči a zhluboka vzdychl: „Angeliko, sestřičko, jsem zděšený,“ přiznal pomalu. „Století, v němž žijeme, je svědkem tak příšerných mravů, tak děsivých zločinů, že se nad ním budoucnost zhrozí. Jen za poslední rok se mi několik set žen ve zpovědnici svěřilo, že se zbavilo svého plodu. Není to nic výjimečného, je to jen běžné řešení následků volných mravů a nevěry. Ale téměř polovina mých kajícníků se přiznala, že otrávila někoho z rodiny nebo že se pomocí ďábla pokusila zničit někoho, kdo jim překážel. Copak jsme nějací barbaři? Copak tím, že kacíři otřásli mřížemi víry, vyšla na povrch podstata naší povahy? Je strašný rozpor mezi zákony a choutkami. A církev musí najít cestu v tom nepořádku…“

(Cesta do Versailles 2, s. 164)

Jak si to tak všechno v hlavě propojuji a fantazíruji, říkám si, co kdyby abbé de Sancé byl jedním z onech jezuitských zpovědníků, co šli na policii? ;)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 07 dub 2020, 19:31
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
PenelopaW píše:
Co se týče nebohého lékárníka Glazera, byl poměrně dlouho popotahován, ale nakonec souzen ani odsouzen nebyl. Ve Francii však došlo k přijetí nařízení, na základě kterého měli lékárníci přísně evidovat všechny (prodané) prostředky, které by bylo možné použít jako jed. Skoro bych řekla, že po markýzině aféře ke Glazerovi do apatyky už moc lidí nechodilo :) .
Kryštof Glazer - původem z Bazileje, dvorní lékárník v Paříži

Marie de Rabutin Chantal de Sévigné: Rozhovory na dálku. Výbor z dopisů. Praha: Odeon, 1977, s. 215:
Ta osoba odmítla oznámit to, co po ní chtěli, a řekla to, nač se neptali. Například řekla, že pan Foucquet vyslal Glasera, jejich travičského lékárníka, do Itálie, aby sehnal jistou jedovatou bylinu; tuhle roztomilost prý slyšela od Sainte-Croixe. Vidíte to neštěstí v neštěstí a jaká záminka, aby dorazili toho nebožáka. Všechno je to tuze podezřelé.
Glaser bol neskoršie aj lekárnikom samotného Ľudovíta XIV a vojvodu Orleánskeho.
V každom prípade by si Glaser rozumel s Joffreyom pretože bol veľký znalec čo sa týka minerálov.
moirra píše:
No aj Glazerov život treba ešte prešetriť :twisted: pred aférou aj po afére :P
Tak k tomuto som našla zaujímavý dokument. jeden z mála čo nieje vo franúžtine, tudiž zrozumitelný pre širšie publikum)

Christopher Glaser and the "Traité de la Chymie," 1663 PDF na stiahnutie

jeho kniha z roku 1663 teda niesla názov "Pojednávanie o chémii" (všimnime si že už tom čase sa rozlyšovalo medzi slovami chémia a alchémia )
medzi rokmi 1663 a 1710 sa kniha dožila 14tich čiastočne doplnených vydaní a bola preložená do viacerých jazykov medziiným aj do nemčiny a taliančiny.

https://hsns.ucpress.edu/content/ucpchy ... 5.full.pdf


Takže to najzaujímavejšie tu zhrniem

Zatiaľ len v skratke:

Glaser sa narodil v roku 1615 vo Švajčiarsku v Baseli kde ako 28 ročný promoval na univerzite. Potom cestoval po celej Európe kým sa v roku 1658 nezjavil v Paríži. Prenajal si lekáreň vo štvrti St. Germain z názvom "La Rose Rouge"
(u červenej ruže) a presná adresa bola Rue du Petit Lyon. A Glazer bol ženatý (že by poslušnú ženičku nechal sedieť v Baseli? )

Obrázky z jeho knihy znázorňujúce vybavenie laboratória nám možu naznačiť ak oasi vyzeralo aj to Joffreyové:

[ img ]

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 07 dub 2020, 20:24
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Výborně! Chtěly jsme sdezgrezovat Glazera a Moirra opět zabodovala! :ok:
moirra píše:
"Pojednávanie o chémii" (všimnime si že už tom čase sa rozlyšovale medzi slovami chemia a alchemia )
K tomuhle musím dodat citát:

„Vždyť se sám alchymii věnujete! Nebo je snad podle vás stejně jako pravé a nepravé čáry i pravá a falešná alchymie?"
„Samozřejmě. Jistí Arabové a Španělé začínají nazývat skutečnou alchymii jen částí názvu, tedy chemie, což je experimentální věda, kde se všechny substance mohou reprodukovat a jsou tedy nezávislé na vědci. Samozřejmě za podmínky, že ten zná dobře své řemeslo. Ale přesvědčený alchymista je naopak daleko horší než čaroděj."
„Jsem rád, že to od vás slyším, protože tím usnadňujete soudu práci. Kdo tedy ale může být podle vás horší než čaroděj?"
„...hlupák a fanatik, pane předsedo!"


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 10 dub 2020, 12:46
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:

„Vždyť se sám alchymii věnujete! Nebo je snad podle vás stejně jako pravé a nepravé čáry i pravá a falešná alchymie?"
„Samozřejmě. Jistí Arabové a Španělé začínají nazývat skutečnou alchymii jen částí názvu, tedy chemie, což je experimentální věda, kde se všechny substance mohou reprodukovat a jsou tedy nezávislé na vědci. Samozřejmě za podmínky, že ten zná dobře své řemeslo. Ale přesvědčený alchymista je naopak daleko horší než čaroděj."
„Jsem rád, že to od vás slyším, protože tím usnadňujete soudu práci. Kdo tedy ale může být podle vás horší než čaroděj?"
„...hlupák a fanatik, pane předsedo!"
Jeje! Skvelý citát, super! :ok:

Pokračovanie mojich rešerší:

Povinnosť viesť osobitný register jedovatých látok v Lekárňach.

Súdne vyhlásenie z roku 1682

Celkom na konci vyšetrovania Aféry s jedmi do ktorej bol zamotaný aj Lekárnik GLASER , ktorý kvôli tomuto opustil Francúzsko, prišlo k dôležitému rozhodnutiu. Po vyhlásení rozsudkov vynesených súdnou komorou Parížskeho Asenálu, sa kráľovským nariadením Ľudovíta XIV (Edit Royal z roku 1682) rozhodlo že predaj toxických látok sa napokon stane prísne regulovaný.

Ustanovili sa nové predpisy o liekoch a jedoch pre predajcov a lekárnikov. Toto rozhodnutie doplnilo dovtedy platné právne predpisy o jedovatých látkach a toxických výrobkoch. Ako jed je tu definovaná akákoľvek látka, ktorá môže alebo nemusí spôsobiť smrť, a tiež taká čo postupne ovplyvňuje zdravie k horšiemu. Predaj, kontrola veľkoobchodu a skladovania sú regulované predpismi a maloobchodníci a lekárne sú žiadaní, „aby jedovaté lásky uchovávali na bezpečných uzamknutých miestach, zaznamenávali ich do osobitného registra a pravidelne robili ich inventúru “.

V praxi vyzeralo, že kniha registrácie jedovatých látok vyzerala skôr sparťansky:

„V jednom rohu laboratória stála stará skriňa s dvojitými dverami, v ktorej okrem arzénu, ortuti a knihy registrácie jedovatých látok boli uchovávané aj iné látky, ktoré sa nedali označiť ako úplne neškodné. Avšak, smeje sa Binkert, lebka na skrini z jedmi už poukazovala na nebezpečnosť látok v nej prechovávaných a skrinka bola zaistená iba celkom obyčajnýnym zámkom, čo každému zlodejovi uľahčilo jej nájdenie a otvorenie a doslova vyzývalo aby si poslúžil “(Almut Binkert, Farmaceutické múzeum Weissenburg).

Takto nejako vyzerala kniha registrácie jedovatých látok: “; Francúzsky "registre des poisons". Anglicky „drugs record book“


[ img ]

Zaujímavé je že tento predpis sa potom rozšíril po celej Európe ba dokonca sa dostal až do Ameriky. Avšak aj vo Francii sa tento zákon účinne znovelizoval až v 19 storočí – kedy naozaj kupujúci musel preukázať svoju totožnosť ak ho lekárnik nepoznal osobne. Dovtedy sa totižto pričasto stávalo že sa nakupovalo pod falošným menom.
Náhody neexistujú? Práve v predvečer dňa kedy som narazila na zaujímavosti o Lekárnikovi Glaserovi som pozerala film kde sa hlavný hrdina, ktorý sa chystal otráviť svoju manželku, zapísal v lekárni do knihy jedov pod falošným menom. Tuto iba krátka ukážka, avšak vo filme prebieha dialóg pri ktorom ho lekárnička upozorňuje že ten prostriedok na vyvolávanie filmov musí mať uložený na bezpečnom mieste, mimo dosahu detí a on vraví že si ho nechá vo svojej tmavej komore, kde vyvoláva filmy (samozrejme klame) Ukážka Minúta 00:42

https://www.youtube.com/watch?v=qZuwODsFRC8

Dá sa povedať že vláda Ľudovíta XIV a jeho šikovného ministra Colberta nám vymyslela hromadu štátnych štruktúr predpisov na ktorých budujú štátne zriadenia až dodnes (verejné osvetlenie, verejná doprava, verejný smetiari, kriminalistika a hlavne zrod polície a milície – samostatných oddelených od armády)

Links:

https://www.kugener.com/de/pharmazie-fr ... ebuch.html

https://artetpatrimoinepharmaceutique.f ... itterature


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 10 dub 2020, 13:00
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
Glaser sa narodil v roku 1615 vo Švajčiarsku v Baseli kde ako 28 ročný promoval na univerzite. Potom cestoval po celej Európe kým sa v roku 1658 nezjavil v Paríži. Prenajal si lekáreň vo štvrti St. Germain z názvom "La Rose Rouge"
(u červenej ruže) a presná adresa bola Rue du Petit Lyon. A Glazer bol ženatý (že by poslušnú ženičku nechal sedieť v Baseli? )
tuto ulica kde mal prvú lekáreň u Červenej ruže. ktorú neskoršie presťahoval inde:

Rue du Petit-Lion: https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Saint-Sulpice_(Paris) vo štvrti Saint Germain.

A tuto scéna z knihy vo štvrti St. Germain (čiže pani AG vedela kde tú lekáreň mal, zasa raz klobúk dolu za krvopotné rešeršovanie z kníh takpovediac na kolene - v čase keď sa nikomu on internete a digitalizácii ani nesnívalo)

Ale ona si dělala, co chtěla. Nechodila krást, jen ráda cítila vůni spících domů: goblény,
vyleštěný nábytek, pach kuchyně a jídla. Dotýkala se starožitných drobnůstek a zase je stavěla
zpátky na místo. Nikdy se v ní neozval vnitřní hlas a neřekl: Co tu děláš, Angeliko de Peyrac? Až tu
noc, kdy se Rošťák vloupal do domu starého vědce Glazera na předměstí Saint-Germain.
Tu noc Angelika zahlédla na zdi svícen na svíčku. Zapálila svíčku od zlodějky, zatímco její
průvodci plnili pytle kořistí. Pak zpozorovala na konci místnosti malá dvířka; zvědavě do nich
strčila.
„Sakra,“ zašeptal Poserův hlas za ní. „Co to má bejt?“
Plamen se mihotal na obrovských skleněných baňkách s dlouhými hubicemi, mezi nimiž se
vinuly měděné trubice, stály tu porcelánové nádobky s latinskými nápisy a zkumavky všech barev.
„Co je to?“ opakoval Posera zaraženě.
„Laboratoř.“
Angelika šla pomalu dál a zastavila se před cihlovým pultem, na němž byl kahan.
Všímala si každé podrobnosti. Ležel tu malý balíček, zapečetěný červeným voskem, na
němž četla: Pro pana de SaintCroix. O kousek dál našla v otevřené krabičce jakýsi bílý prášek.
Angelice se zachvělo chřípí. Tu vůni znala.
„A tohle?“ zeptal se Posera. „To je mouka? Voní to dobře. Je to cejtit po česneku…“
Vzal špetku prášku a nesl ji k ústům. Angelika ho podvědomým gestem klepla přes ruku.
Zahlédla před sebou Fritze Hauera, který křičel:
„Gift, gnädige Frau!“
„Nech to, Posero. To je jed, arzén.
Vyděšeně se rozhlédla.
„Jed,“ opakoval vytřeštěně Posera.
Couvl a převrhl křivuli, která spadla a s břinkotem se rozbila.
Rychle vyklidili prostor. Teď byl salón prázdný. Zaslechli, jak nahoře bouchla o podlahu hůl
a stařecký hlas na schodech vykřikl:
„Marie Josefo, zase jste zapomněla zavřít kočku. To je hrozné! Musím se jít podívat.“
Pak se caklonil do haly a znovu zavolal:
„Jste to vy, pane de SaintCroix? Přišel jste si pro balíček?“


Tá Mária-Jozefa čo vraj zabudla zavrieť mačku :scientist: ma zaujala. :mrgreen: :lol: Ani Joffrey by nebol býval nadšený ak by mu rozbíjala jeho vzácne krivule z českého skla. Zrejme pani AG vedela aj že Glaser bol ženatý, čo som sa ja dozvedela z jeho životopisu. Glaser však netušil že v tú noc sa mu v dome pohybovala oveľa väčšia zelenooká mačka. :eyes: než na akú bol zvyknutý.

https://pdfslide.net/documents/christopher-glaser.html

Inak v ukážke z tejto knihy sa spomína lekárnik Glaser tiež.

Une ombre sur le roi Soleil - L'affaire des Poisons

http://extraits.tea-ebook.com/Hachette/ ... 54698.html

[ img ]

PS: Zaujímavou perličkou je že som našla dizertačnú prácu zo Slovinska, v ktorej sa autorka zaoberá históriou ťažby a spracovania zlata a zlatonosnej rudy kde už na začiatku rozoberá známu Glazerovú knihu (ako som už spomínala on bol hlavne znalec minerálov) a dizertačka končí porovnávaním využitia chemických prvkov v dobe Glasera teda 17 storočí a dnes.

:roll: :roll: :shock: :shock: https://vdocuments.mx/pokalno-zlato.html


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom
Napsal: 01 pro 2022, 19:06
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1383
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Narazila jsem na článek na internetu o travičské aféře.
Je v něm i obraz mučení markýzy de Brinvilliers, který jsem tady na foru nezaznamenala.

https://www.memento-historia.cz/clanek/ ... .sznhp.box

Přílohy
[ attachment ]
(Gaillac)_Le_supplice_de_la_marquise_de_Brinvilliers_-_Jean-Baptiste_Cariven_-_Musée_des_Beaux-Arts_de_Gaillac.jpg (38.92 KiB) Zobrazeno 817 x


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom
Napsal: 02 pro 2022, 23:36
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
skvelý objav Tereza :ok:
ten obraz som nepoznala, ale teraz som ho našla na Wikipédii

má názov Mučenie markýzy de Brinnvilliers

https://de.wikipedia.org/wiki/Datei:(Ga ... aillac.jpg

ona sama sa niekde vyjadrila, v pamätiach ktoré písal jej spovedník, Edem Pirot, kňaz a teológ zo Sorbony, ktorý je očividne zobrazený na tom obraze ako si to zapisuje
že do nej naliali litre vody kým nebola nafúknutá ako balón
myslím že na tom obraze je znázornené práve toto mučenie lebo tak má ten pomocník pripravenú vodu a lievik

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
Precious
Předmět příspěvku: Re: Aféra z jedmi alias travičstvo v Kráľovstve Francúzskom
Napsal: 06 pro 2022, 18:23
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 1488
Registrován: 17 říj 2007, 15:19
Bydliště: Slovensko
Kontaktovat uživatele: SZ
 
to je hrozné! :shock: Jasne, že to bola krutá vrahyňa, ale aj tak sa mi z toho dvíha žalúdok. :budu_zvracet:

_________________

“We're fickle, stupid beings with poor memories and a great gift for self destruction.” Suzanne Collins, Mockingjay.


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 23 příspěvků ]
Zpět na „Historie & geografie 17. století“
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů