Baroková hudba doby Krála SLNKO ☼

Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 1 příspěvek ]
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: Baroková hudba doby Krála SLNKO ☼
Napsal: 10 úno 2022, 17:57
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5981
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Všetci asi poznáme meno Lully. Bol najvplyvnejším a najúspešnejším skladateľom obdobia vlády Ľudovíta XIV. vo Francúzsku.

Jeho diela, predovšetkým opery, boli veľmi populárne a niektoré z nich sa v parížskej opere hrali 120 rokov. Jeho diela vychádzajú z antickej tragédie, ako prvý úplne využíval kostýmy a tanec. Niektoré jeho diela otextoval Molière.

Dokonca aj jeho smrť bola napokon ako z nejakej antickej tragédie. 8. januára 1687 sa pri dirigovaní svojho diela Te Deum, skomponovaného na oslavu uzdravenia Ľudovíta XIV., po operácii fistule ktorú mal kráľ na svojom ctenom zadku, Lully prudko uderil bodcom svojej ťažkej taktovky do palca nohy. Podľa iných zdrojov si taktovkou prepichol celú nohu, nie iba palec. Zranené meisto sa zapálilo a Jean-Babtiste odmietol amputáciu ktorú lekári kvôli nebezpečenstvu gangrény navrhovali. Chcel ešte niekedy tancovať. Už si ale veru aj tak nikdy nezatancoval, pretože 22. marca 1687 zomrel na následky gangrény, ktorú mu toto zranenie spôsobilo.

[ img ]


Spomína sa samozrejme viac krát aj v knihách Angelika.

napríklad tuto v Angelika a kráľ, keď táto hľadá vo Versailels svoju, presnejšie povedané Filipovú, izbu:

Nic není nebezpečnější pro hlasivky než mlha těchhle prokletých končin.“ Angelika poznala pana Lulliho, kterému přezdívali královský šašek a jehož v Paříži několikrát viděla dirigovat nádherné balety. Podle vlastních slov je sám komponoval. Podezírali ho, že je podvodník, natolik jeho nepříjemná povaha neodpovídala líbeznosti jeho díla.


-----------------------------------

A to aj v súvislosti s krásnym hlasom malého Cantora:

Dirigent královských hudebníků právě zkoušel se svými chóristy v kapli. Přišel zamračený, ale jeho mrzoutský výraz okamžitě zmizel, když zaslechl chlapcův zpěv. Tak jemný hlas je velice vzácný, prohlásil. Nechtěl věřit, že Cantorovi je necelých osm let: má rozsah jako jedenáctiletý. Okamžitě se však znovu zamračil a ohrnul rty. Kariéra tohoto malého zázraku nebude dlouhá; jeho hlas je z těch, které zcela jistě zničí mutace. Ledaže by z něj udělali „kastrátský“ hlas tím, že by ho v deseti či jedenácti letech připravili o mužství. Takové hlasy jsou velice žádané. Mladí efébové s bezvousými tvářemi a andělským hláskem jsou nejkrásnější ozdobou královských kostelních sborů v Evropě. Vybírají je především z chudých synků muzikantů nebo herců, kteří chtějí svým dětem zajistit kariéru.
Angelika zděšeně vykřikla. Vykleštit jejího malého mužného Cantora. Hrůza! Díkybohu je šlechtic a jeho osud neutrpí, když ztratí hlas. Naučí se zacházet s mečem ve službách králi a postará se, aby měl četné potomstvo.
Návrhy pana Lulliho vyvolaly několik lechtivých poznámek ve dvorském duchu, který dámy a pánové dokonale ovládali. Cantor šel z ruky do ruky a všichni ho chválili, gratulovali mu a povzbuzovali ho. Přijímal pocty s obvyklým výrazem klidného kocoura, jenž si je velice dobře vědom svých předností.
Bylo dohodnuto, že jakmile urozený následník trůnu přejde do rukou vychovatelů, Florimond a Cantor zaujmou místo mezi vznešenými pány jeho doprovodu a budou mu dělat společníky v jízdárně, míčovně a samozřejmě především na honech.


-----------------------------------------------------------

ďalej je o ňom vtipný citát v knihe, ktorý Borderie vložil vo filme do úst Angelike, ale v knihe ho povedal Joffrey na súde:

„Vy tedy tvrdíte, že jste schopen vytěžit zlato z jakékoli skály?“
„Vůbec ne. Většina hornin ho obsahuje jen málo nebo vůbec žádné. Ostatně je velice těžké i po dlouhých a složitých zkouškách rozeznat zlatonosné horniny, jichž je ve Francii velice málo.“
„Když je to tedy tak složité, jak je možné, že jste jediný v tomto království, kdo to dokáže?“
Hrabě rozezleně namítl:„Řekl bych, že je to jistý talent, pane předsedo, nebo spíš znalosti a poctivá práce. Dokonce bych si dovolil se vás zeptat, proč je Lully v tuto chvíli jediný ve Francii, kdo dokáže složit operu, a proč je nepíšete taky, když studovat noty může přece každý!“
Předseda se zatvářil ublíženě, nicméně vhodnou odpověď nenalezl.


----------------------------------------------------------------

♫ ♪ ♫ ♪ ♫ ♪ mladý GIOVANNI :trubadur:

Inak páči sa mi že Angelike sa vrátilo jej dobré zaobchádzanie zo služobníctvom, to že bola dobrá. :eyes:

Najskôr Angelika mladému huslistovi po kráľovskej svadbe umožní aby s nimi šiel do Paríža, v knihe doporučuje mladého huslistu Giovaniho, a on jej potom neskoršie, pred procesom s gřofom de Peyrac, počas jej pobytu v Temple, pomôže kontaktovať grófku de Soisson aby jej mohla predať Kouassi-Bu :maur: :

„Vidět Paříž, ach! Já chci vidět Paříž!“ opakoval mladý muzikant. „Kdyby se mi tak podařilo setkat se tam s královým skladatelem, s tím Jeanem Baptistem Lullym, o němž se tolik mluví, jsem si jistý, že by mi poradil a že by se ze mě stal veliký umělec.“
„Tak dobrá, nastup, ty umělce!“ svolila nakonec Angelika.

Neskoršie v Paríži u Hortenzie: „A co ty, Giovani, chceš, abych se pokusila seznámit tě s panem Lullym?“
„Ach ano, paní, ach ano!“
„A ty, Kouassi-Ba, co ty chceš dělat?“
„Já chci procházet se s tebou, mlostpani.“
Angelika se usmála.
„Dobrá. Tak pojďte oba. Vydáme se do Tuilerií.“

Angelika odešla od Vznešené slečny poněkud klidnější. Byla přesvědčená, že pro ni slečna pošle, jakmile získá nějaké informace. Aby slečna udělala své přítelkyni radost, slíbila jí, že si vezme na starost malého Giovaniho, začlení ho mezi své houslisty a při nejbližší příležitosti ho představí Baptistovi Lullymu, královskému skladateli.
„Nemůže mi nic odmítnout, protože můj příbuzný, pan de Lorraine, přivezl z Itálie toho mladého okouzlujícího provazolezce vlastně pro mě, protože si myslel, že bych ho mohla využít pro své obveselení. Dokonale naplnil své ambice: moje protekce mu totiž umožnila dostat se až ke králi. Mluvím o tom rošťákovi Lullym.


Angelika se s hlavou plnou starostí vracela, předhonil ji mladý hoch s houslemi pod paží, který přeskakoval jednu louži po druhé.
„Giovanni!“
To je ale den plný setkání! Zatáhla mladého muzikanta do úkrytu starého kostela a ptala se ho, jak dopadl.
„Ještě nejsem v orchestru pana Lullyho,“ řekl, „ale slečna de Montpensier mě před svým odjezdem do Saint-Fargeau postoupila madame de Soissons, která je správkyní královnina domu. Mám tedy výborné styky,“ uzavřel důležitě, „díky nimž vydělávám dost peněz tím, že učím hudbu a tanec dívky z dobrých rodin. Zrovna se vracím od slečny de Sévigné, která bydlí v paláci de Boufflers.“


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 1 příspěvek ]
Zpět na „Divadlo, hudba, literatura, poezie“
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host
cron