Docitane Jeanne. Krasne pokracovanie, vidno ze si si dala poriadnu namahu vymysliet panstvu
pikantno-sofistikovanu zabavu. A aj to ze si sa intenzivne zacala venovat okcitanskej poezii.
Tie verse medzi tym si skladala sama?
Joffrey s rohami musel vyzerat uzasne neodolatelne
uz chybal iba Toulousky
Arcibiskup ktory sa prave "nahodou" z veze Toulouskej katedraly dival dalekohladom smerom na palac
Veseleho poznania a videl Angeliku vzdychat medzi bohom Panom a Toulouskym gofom z rohami na hlave
ha ha
Aj nezvycajna romantika sa objavila:
„Takže nakonec se krásná nymfa Syrinx se přece jen zamilovala do toho děsivého boha Pana,“ prohlásila zamyšleně Angelika.
„Už se mě nebojíte?“ zeptal se jí hravě Joffrey a ona k němu vztáhla ruce, aby sundala rohy připevněné ve vlasech.
„Bojím se jen toho, co by ze mne zbylo, kdybyste mě vyměnil za nějakou jinou...“
„Nikdy jsem nikoho nemiloval tak jako tebe. A všechno, co bylo před námi, se zdá být tak dávno...“
aaaachh........
..♥♥ •.¸.•´♥
No a Lazun ktory sa vzdelava namiesto v kniznici z obrazov namalovanych na plafonoch v izbach jeho mileniek..
nuz to sa nanho naozaj podoba!
Aj tento jeho vyrok:
Dovedete si ty chudinky představit? Vyměnit božstvo za společnost pozemšťana? Snad leda kdybych to byl já…“ zapovídal se markýz de Lauzun a obě dámy zvedly oči v sloup.
A aj to ako takmer zavidi Joffreyovi jeho zjazvene lice a krivanie
A do tretice nas blaznivy Andijos, ktory si ani nevsimol ze je niekto do neho zamilovany.....ale mozno sa este musi
spamätat zo soku po Carmencite
Velmi vydarene pokracovanie ;-)