Dasho, aach, ještě že ti ta Moirra nedala pokoj a otravovala tak dlouho, dokud jsi se nepustila do pokračování
bývaly bychom přišly o hodně...
Opět krásný kousek, vtipný, vzdychající i bolavý.
Nádherně rozvíjíš příběh co by se stalo kdyby se Angelika střetla s Rescatorem dříve a tvá fikce má přesah, který mě nutí k myšlenkám coby kdyby. Třeba coby kdyby Angelika opravdu vzala Cantora zpět do Francie a odešla od Joffreye.
Koukám, že už i tebe dohnal arcibiskup
to je skvělé
haha. A paní Rescatorová je skvělá haha
Rescator se u kormidla zasnil. - nechcete nám rozvést myšlenkové pochody pana dokonalého kolegyně odbornice na filozofii pana dokonalého??
Vlastně si obecně myslím, že bys to všechno mohla víc natahovat a trošku víc je nechat povrtat se ve svých vlastních myšlenkách. Nějaká intermezza...
„Proč jste to neudělal hned, místo toho, abyste běhal kolem té hysterické Italky?“
„… říká žena, která právě pobavila většinu mojí posádky lepším dramatem, než by napsal Molliere. Myslím, že letos nebudu muset nikoho nechat pověsit na ráhno, protože „chléb a hry“ už mají mí muži za sebou.“
„Jak můžete v téhle situaci žertovat? Nenávidím to, Joffreyi de Peyrac! Dokonce i na hranici jste si zpíval! Zpíval jste…“ Angelika propukla v bezmocný pláč.
„Vidíte, a dnes už nezpívám,“ tiše odpověděl chraplavým hlasem, který jí stále k němu připadal cizí.
„Nezpívám, a přesto žiju. Proto si myslím, že osud nám málokdy způsobí tolik trápení, kolik by mohl.
Tohle je nádherné, neodpustím si znovu nevypíchnout. Opět, velice ďábelská, svůdná předstva, coby kdyby Angelika křičela na Rescatora na jeho lodi mezi tou cházkou "Joffreyi"
. Otrokyně, kterou nedávno koupil za tak nehoráznou sumu si na něj dovoluje křičet a ještě k tomu ho oslovovat jménem, ke kterému přišla kdovíkde.
Jen je mi líto pana Rochata, že ten historický okamžik prošvihl, mohl by si to býval zapsat do svého poznámkového bločku, kde shromažďuje informace ke svým pamětem a měl by o jednu záhadu míň, a nebo víc??
No, možná by mu to mohl někdo vyprávět co?? Třeba Demitrios...
Jen se nějak nemůžu smířit, že by Vivonne dokázal takhle banálně Rescatora dostat. Ano, lze argumentovat, že vždycky když měl Joffrey co dočinění s Angelikou, přestával mít všechno pod kontrolou viz zatčení na královské svatbě, nebo vzpoura hugenotů a vlastně viz i těch pět let společného života co se mu v Gouldsboru vykouřily z hlavy
ale stejně... no to je vlastně jedno, protože to ztroskotání je nádherná přiležitost aby se skrz nový společný zážitek, který bude vyžadovat jejich spolupráci, dokázali zas sblížit...