předpokládámám, že toho vycepovaného, co jen technicky realizoval a nekecal, měl v Toulouse

Jeanne, tak právě včera jsem o tom trochu psala ve svém pokračování o panu nedokonalém a vývoji jeho manželství. Doufám, že ho brzy dokončím.

jeanne píše:

A co s tou Pekelnou ulicí?

Posles pana dokonaleho do pekelnej ulice a ani o tom nevies?
A
Odpoved mas tuto:

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 286#p15286

Jeanne, našla jsem ilustraci pro tvá pařížská dobrodružství Sebevědomý Joffrey, který se dvoří Ninon a za ním Villarceaux v pozadí, čekající na svůj okamžik.

oooooooo, dauphine to je DOKONALÉ!!!!!
áno, áno, takto nejako to bolo v skutočnosti

Aaaaach Dauphine! Aaach! ♥

Joffrey je uzasny! Tie vlasy! A tie cervene opätky! Aaaaach!
A zda sa ze aj jazvy su tam kde maju byt!

Villarceaux sa veru nacaka na svoj okamzik!

Predpokladam ze tych psikov doniesol Joffrey pre Ninon ako darcek? Stylovo vymaslickovanych.
Ninon je velmi povabna! Tak nejak som si ju predstavovala v akcii.

Ach, to je nádhera! Kdo by odolal takovým třem krasavcům?! ;-)

Jeanne tvoj sprievod po svete korenin bol v skutku zabavny...

[Temná postava hraběte de Peyrac s bohatými černými vlasy, které mu splývaly na ramena, na první pohled jaksi kontrastovala se zlatými a růžovými motivy rozkošného pokojíku a současně dělal dojem, že je tím posledním doplňkem, který místo posouvá k dokonalosti. Že by právě odtud plynula jeho obliba v dámských pokojích?

Joffrey ako interierovy doplnok?

. Nebyl zvyklý se někomu svěřovat, ale musel uznat, že takový rozhovor s přítelkyní, jako je Ninon, může být svým způsobem prospěšný.

S tymto absolutne suhlasim, o Ninon vsetci tvrdia ze vedela byt skutocne ennahraditelna priatelka.
Preto som kedysi davno vymyslela fikciu kde sa Joffrey zhovara z Ninon o Angelike.

Haha, ano Joffrey jako interiérový doplněk! Super!
Mně se líbí toto:
„Nejsem si tím jistý,“ odpověděl záhadně Peyrac, který natáhnul nohy na černou mramorovou desku protějšího stolku, jakoby byl doma. hihi

Jeanne, vyřiď svému YSL krejčímu, že se mu ten oblek se zelenými péry náramně povedl, úplně ho vidím před sebou super!


„Tak co se děje, Péguiline, to kvůli tomu, že vám to zatím nevyšlo s Geneviève? Nebo to bylo tak hrozné? Nebo jste snad zklamal?“ ptal se hrabě de Peyrac a mladík rezignovaně kroutil hlavou, aby přerušil jeho stupňující se spirálu děsivých představ.
„Zjistil jsem něco strašného,“ řekl místo toho dvacetiletý Gaskoňec.
„Už zemřel pradědeček?“ hádal znovu Joffrey.
„Pokud vím, tak ne, je to daleko horší. Moje matka a maršál.“
Haha Péguilin a Joffrey jsou stejně ta nejlepší dvojka, nemůžu se jich nasytit, takže jestli máš snad ještě více materiálu o Lauzunovi, sem s ním!!

A konečně se nám uklidnil rozbouřený vztah s Ninon a jejich přátelství dostalo nový směr, to je dobře. Připravilas půdu pro diskuze ohledně Angeliky . Super pokračko, Jeanne!

Jeanne, ráda věřím, že rešerše i k této kapitole musely zabrat drahně času!

Citovat:

Pohybem dvou prstů rozlomil skořápku a řekl „všichni, kdo mají srovnání, dobře vědí, že nejlepší pocházejí ze Sicílie, kde rostou na terasovitých zahradách v blízkosti sopky Etny. Sklízejí se tam jen každý druhý rok, takže se jim říká zelené zlato,“ odstranil skořápku, „vidíte? Jádra sicilských pistácií jsou spíše velká a protáhlá s jasně smaragdovou zelenou barvou a intenzivní vůní. Zkuste je,“ řekl a nastavil jí otevřenou dlaň se zeleným jádrem.
„Používají je jak sicilští cukráři, tak kuchaři, a oproti běžným pistáciím z arabských zemí se nejlépe hodí pro přípravu cukrovinek. Právě horská sopečná půda, bohatá na křemík, jim dodává výjimečnou chuť. Kromě toho, podnebí v této oblasti je další skrytou proměnnou za jejich chutí. To místo leží v takové nadmořské výšce, kde se střídají velmi teplé dny s chladnými večery. Díky těmto teplotním výkyvům jsou zbaveny přebytečné vlhkosti a jediné co v nich zůstává, je o to koncentrovanější aroma.“

Víš, co se mi na Tvém Peyrakovi líbí? Že kromě té trapné epizodky s glóbusem (na kterou už všichni jeho přátelé jistě s úlevou zapomněli ) se nikdy nenechává vědou ani obchodem unést přespříliš a v pravou chvíli má tah na branku!

Citovat:

Upřeně jí hleděl do očí mezi širokými štěrbinami v masce a vzal ze stolu misku se sladkým žloutkovým krémem se smetanou. Vstal a chytil ji za ruku, takže se zvedla od stolu i ona. Slyšel, jak vzrušeně dýchá a nepřestává se mu dívat do tmavých očí, jiskřících nedočkavostí ji potěšit. Jedním rázným pohybem a tahem ubrusu odsunul všechny věci na vzdálenější polovinu dlouhého stolu, chytil ji pevně v pase a posadil ji na dřevěnou desku.

Aha, takže už víme, kde má původ "rescatorovská fetiš" sexu s maskou, která ho ani v Akádii neopustila!

Vývoj vztahu s Ninon.. ach. To jsi popsala celé netolik uvěřitelně, jako bys to odněkud pozorovala! Nejdřív dusné erotično, pak vzájemné splynutí duší, ten drsný rozchod ze strany prozíravé Ninon, pak "glóbusové období," aby tu nakonec byli jeden pro druhého coby důvěrníci - jestlipak se taky Ninon někdy svěří našemu panu "nearly-dokonalému" s nějakou intimitou?

jeanne, paráda, vôňa škorice, pistácií, čokolády, ááááááno všetko môžem...
tak to sa ti podarilo, veľmi pekná fikcia, plná delikatesov, aj vášne...
akurát ešte stále neviem, kto je záhadná dáma

a ten tmavozelený oblek, och, pán dokonalý, musel byť v ňom dokonalý

Ja som na to prišla: tajomná dáma so závojom je naša Jeanne

Tak se tajemná dáma objevila a my nevíme, kdo to je. Já mám několik verzí:
a. Ninon v paruce, ale že by ji nepoznal po hlase a její tělo viděl, to asi nebude správné řešení.
b. Vysoce postavená dáma, které pan dokonalý někde ve společnosti učaroval, ale je vdaná a musí být nepoznána. Požádala Ninon o pomoc a ta jí poradila. O obchodních aktivitách pana dokonalého se někde dozvěděla a využívá toho.
c. Dobrá přítelkyně Ninon a smluvily se na pana dokonalého, že mu trochu zamotají hlavu.
d. Nějaká z těch, které zlomil srdce a ona nebo její přítelkyně, to na něho navlékly.
No fantazie mi pracuje.
Pěkné a napínavé pokračování. Pan dokonalý zkouší masky v reálu.

jeanne píše:

Maskovaná dáma je taková madame Chocolat, jména tehdejších obchodnic nezjistíme, ale určitě Angelika nebyla jediná. Ostatně, ten maskovaný Francouz skutečně otevřel v Londýně první obchod s kávou, čokoládou a tabákem v roce 1657 (a jeho jméno taky neznáme), zatímco více či méně v souladu s AG, Toulousan David Chaillou (1628-1687), první komorník hraběte de Soissons, dostal licenci na čokoládu 1659..., pak tu byl slavný kuchař Audiger atd.

Jeanne, pri tých všetkých super zrešeršovaných informaciách o voňavých koreninách a čokoláde som dostala samozrejme chuť na poriadnu porciu čokolady a hneď snáď aj na ten
rozkošný francúzky film čokoláda.

https://www.youtube.com/watch?v=DcH_p1v ... 1C&index=1

A ktomu mam ešte štýlovo rozpísaný další diel fikcie čierny drak - pani čokoládová. Aaach

PS: Katra mala určite pravdu, jasné že v tej maske to si bola ty.

Moirro, Čokoláda je můj oblíbený film a vždycky, když vidím Julii Binoche, říkám si, že je to prostě plnokrevná Marcellina .

moirra, dasha, všetko čo sa týka čokolády a Francúzka môžem, v akomkoľvek prevedení

Jeanne, omlouvám se za pozdní příspěvek.
Samozřejmě, celý pařížský příběh se vyvíjí naprosto skvěle! Úžasně si vychutnávám pády i vzestupy p.D, asi stejně jako si je vychutnáváš ty, když je píšeš. I když u tebe mám podezření, že asi několikanásobně víc. A vypadá to, že se na něm hodláš ještě dostatečně vyřádit, když mu plánuješ další zapeklitý vztah. Navíc si neumím představit, že bys to v tuto napínavou chvíli utla a řekla „A dost, zbytek si domyslete“

Ano, velmi rychlé ukončení vztahu ze strany Ninon, to zabolelo a dokonce vehnalo i slzu do oka , ale díky bohu, že se narodil muž, jemuž později říkali Lauzun – už dřív jsem psala, že zbožňuju tvoje „mužské“ dialogy, především, pokud vložíš do úst nějaký speciální výrok těmto dvěma pánům, t.č. pařížským parťákům
Takže vzestup, který následoval po pádu, stojí opravdu za to. Léčba šokem, pak služkou, pak krejčím, pak maskovanou ženou – á pardón, já zapomněla na léčbu vyjednáváním svatby, pravda, to by k svobodomyslnému životu probralo i mrtvého

Maskovaná dáma je fascinující, a i když jsi ji opět přivedla na scénu, zase nevíme nic
No, já nevím, mám pocit, že tentokrát byl pan D. málo odvážný – a nebo odvázaný? Já si totiž myslím, že v momentě, kdy byla krásná neznámá v extázi, měl docela vhodnou příležitost jí tu masku strhnout – když už má tolik zkušeností s trháním šatů, maska by pro něj měla být hračka, ne?

Fantino, tak tohle asi nenapadlo žádnou z nás. Mě teda ne, to přiznávám. Ale možná nechtěl pan dokonalý odhalit soukromí té maskované milenky proti její vůli. Nebo si myslel, že nakonec to udělá ona sama.

Joffrey říká: "Ne, nechtěl sem naléhat na odhalení její identity, takže jsme zůstali u masek"
"To jste udělal dobře," souhladila Ninon a pobaveně se usmála.

Ninon si to užívá.
Ale nám, co čteme tvé fikce to vrtá hlavou.

Teď moje trochu šílená fantasmagorie. Do Mme Chocolat se vtělila Angelika a vstoupila do minulého života svého budoucího muže. Proto nemůže být její identita nikdy odhalena.

mimi píše:

Teď moje trochu šílená fantasmagorie. Do Mme Chocolat se vtělila Angelika a vstoupila do minulého života svého budoucího muže. Proto nemůže být její identita nikdy odhalena.

Sucasna Angelika teraz trpi ciastocnou amneziou ... preto zabudla ze vobec niekedy nieco so svojim manzelom mala ...a ze ako Mme Chocolat sa ho vobec nebala ... a ake to s nim bolo superrrrr

Katro, vidím, že jsi mě nejen pochopila, ale ještě doplnila.

jeanne píše:

To muselo dát pěkně zabrat, dohnat tolik fikcí a komentářů k nim!

Ano, to opravdu dalo zabrat. I když jsem se snažila příběhy pročítat průběžně, stejně jsem se ke všem musela pak znovu vrátit, abych zjistila, jestli se mé pocity a prožitek z nich nějak změnil či nikoliv. Navíc jich hodně přibylo, takže bylo nutné si pamatovat, kdo vlastně píše na jaké téma a jaké byly předchozí souvislosti A navíc ... pročíst všechny ty rozsáhlé komentáře, které jednotlivé povídky dokonale doplňují, to byl opravdu z mé strany momentálně nadlidský výkon.

Vím, že tvá tajemná dáma nemá jméno a že důležité bylo, jaké toto setkání mělo důsledek.... proto se mi moc líbí, jak dokážeš spřádat sítě lidských osudů tak, že ti hrdinové dozrávají pod rukama .. a nám se mění před očima

Skratka musela si ho preverit ... inak by predsa cudziemu muzovi nikdy ano nepovedala

Katro, souhlasím. On od Molinesa věděl, či si spíše myslel, že ví, jakou získá ženu. A ona by byla v nevýhodě.

Jeanne, to přece není "mizerný únik," ale moc pěkný fikční pohled na věc! Nebo by se mi líbila i záplětka v tom smyslu, že se p. D. bude snažit vyhnout styku s dámou, aniž by jí dal z vrozené galantnosti najevo, že o tom ví. To může znamenat nepřebernou škálu možností od "nerad bych pokazil naše přátelství" až po selhání - "... nevím, jak to vysvětlit, nikdy předtím se mi to ještě nestalo." A jistě i spousta dalších, méně hraničních možností.

Jeanne, já teda nevím, ale ta skvělá varianta, které ty ledabyle říkáš "mizerný únik", mi přijde velmi dobré řešení
Každopádně i tak by možná neměl jistotu, že zmíněná dáma říká pravdu.
Ale jak už tu bylo tisíckrát psáno, p.D. miluje výzvy Takže já si myslím, že ON řešení vždy najde
Nehledě na to, že jsi si to řešení již napsala ty sama

Angelika se při té představě začervenala a raději rychle přešla k zvláštnímu obalu, „tohle?“ zeptala se.
„Je to v podstatě plátěný plášť máčený v různých chemikáliích, aby zůstal nepropustný a nechaný vyschnout. Tyto pláště se navlékají na ztopořený penis a užívají se už přes sto let. Jejich autor, pan Falloppio, je se správnou vědeckou úvahou vyzkoušel na 1100 jedincích – kteří se díky němu nenakazili francouzskou nemocí, když pozdní středověk zasáhla epidemie syfilidy. Zkrátka někdy je používají velmi obezřetní náhodní milenci, kteří tuší nebezpečí některých nákaz nebo se až příliš obávají nechtěného otěhotnění. Což předpokládám, nyní není naše téma.“
„Ehm, asi není,“ odpověděla Angelika a uvědomila se, že o takové možnosti ještě vůbec neuvažovala.

Zas nestíhám ach já... Jeanne ja ti to zamotam jeste trosku vic. Pro tebe to bude asi neprijatelná ba až kacířská myšlenka a neocekavam ze bys ji vyuzila, ale co kdyby pan dokonaly pro jednou zachranoval jinak nez telesne...?!

Ja myslim, ze tam neni zadne dilema... nezapominejme ze Joffrey nebyl zadny buh sexu aby se musel vyspat s kazdou, ktera ho pritahovala

Jeanne, dlouho jsem přemýšlela a já se také přikláním k názoru Dashi, toho taktního odmítnutí.

Jeanne, tak to se těším a myslím, že nejen já.

Mě ještě napadlo, že by odmítnutí mohl zdůvodnit tím, že nechce ztížit její postavení v komplikovaném manželství a popudit manžela proti ní.

jeanne píše:

Dauphine, ty lžeš! To nemůže být pravda!

koukám, že jsem tě hodně ranila...

jeanne píše:

Ale vážně, tohle není "každá", představ si romantickou zápletku, kdy ho ta dáma nejen přitahuje, ale ještě k ní i něco cítí, navíc ta dáma tvé obvinění nikdy neslyšela a vychází z úplně jiné pověsti a požádá ho o to... Já v tom prostě vidím mravní dilema srovnatelné s neřešitelnými úkoly typu "máte jen jedno srdce k transplantaci a pět pacientů, kteří si ho nějak zaslouží"

Dobře, představuju si situaci... podle mě, pokud by mu na ní záleželo, tak by se jistě snažil nějak zlepšit její zdravotní stav, tahat do Fásu za Abd-el-Mešratem jí asi nebude (škoda ) ale mohl by jí poslat toho skvělého lékaře co měl v Toulouse, jak je zmíněno v Integrale, určitě by si i sám nastudoval něco o pohlavních chorobách... jak říkám, zachraňovat ženy se dá různě a někdy to může být dokonce velice prosté. A vlastně pan dokonalý si na to už zas odpověděl sám:

Citovat:

"Sny malých ženských srdcí mě vždycky zajímaly, a pokud je to v mé moci, rád je splním."

A ta žena jistě toužila se uzdravit (doufám, že by jí neplnil přání mít dítě ).

No a samozřejmě, pak by teoreticky mohlo dojít na to řešení, co tu zmiňovala Fantina, už sis k tomu kdysi připravila půdu...

Jsem zvědavá, cos nakonec vymyslela...

super! (prečo tu nie je tlieskajúci smailik )

jeanne píše:

ada1987 píše:

super! (prečo tu nie je tlieskajúci smailik )

díky. Portože ho ještě nikdo neměl čas najít. Stačilo by ho pak do-nahrát do sady existujících smajlíků. A taky bychom potřebovaly ten vzdychající.

bohužial, v tom nemozem pomoct, kedze čo sa týka počítačovej techniky som este vacsí začiatočník, ako v písaní.

jeanne píše:

ada1987 píše:

super! (prečo tu nie je tlieskajúci smailik )

díky. Portože ho ještě nikdo neměl čas najít. Stačilo by ho pak do-nahrát do sady existujících smajlíků. A taky bychom potřebovaly ten vzdychající.

ja som ho našla, ale neviem,ako ho mám pridať

Jeanne, moc pěkné pokračování. Mnoho historických postav, trochu politikaření, intrik, milkování. A už je tu ona dáma, tak jsem moc zvědavá, jak se to mezi nimi bude vyvíjet. Těším se na pokračování .

Jo, tak já zas nevím, co mám napsat
Tak jednak jsem se totálně ztratila v tom, kdo je kdo, kdo s kým a kdo bez koho, a na závěr jsem se vlastně ani nedozvěděla, jestli s ní tu noc strávil nebo ne Totální mlha
Jeanne, omlouvám se, mám úplný útlum, takže si budu muset tento díl přečíst znovu, až mi zase trochu ožije mozek ... mám pocit, že mi spoustu věcí asi nějak uniká (zmohla mě nějaká chřipka či co , takže nejsem schopná (inteligentně) uvažovat)
Každopádně je to opět parádní kousek, kdy si nejen můžu užít mladého p.D., který je opět ve svém živlu, ale dozvím se i zase o trochu víc z té opravdové historie, když už chybí čas na pročítání naučných knih o době krále Slunce.

Ten "Klub klášterních schovanek" s nadšením se rochňající ve své mravnosti je naprosto dokonalý

Fakt jsem děsně zvědavá, jak jsi to své dilema nakonec vyřešila Doufám, že nás nebudeš moc dlouho napínat Taky bych chtěla mít nějaký svůj den "krásnější"

Jeanne, pekne a zaujimave pokracovanie,

i ked aj ja som sa tak trochu stratila v tolkych postavach..... ale este si to
budem snazit si usporiadat, lebo istotne dobre vies ze zboznujem tvoje historicke reserse....

samozrejme ze si potesila srdiecko zuriveho, polosialeneho jazvologa:

aaach!

. Samozřejmě, že se pro ně pan de Peyrac stal dokonalým symbolem vší zkaženosti. Ženy, které s ním viděly, považovaly za pomýlené děvky a jeho samotného za ďábla. Vždyť kdo by se dobrovolně sblížil s někým už od pohledu tak, tak… odlišným? A ta jeho děsivá tvář s odpornou jizvou , vší zkažeností jiskřící oči, výrazný nos a poživačné rty. Říkalo se o něm, že jestli pro něco existují dva způsoby, on si najde třetí. Byl pro ně ztělesněním všeho, co odmítaly, a ukázáním si na něj mohly dokonale proklamovat svoje ctnosti.

Ibaze malinkata poznamocka na okraj: jazvologicka katedra by bola nadsena keby ste vazena kolegyna spominali ze sa nejednalo o "odpornu jizvu" ale "odporne jizvy"

Klub tych fanaticky zboznych schovaniek si opisala bravurne:

Citovat:

Jako hejno černých vran, které najednou ožily ze svého zkamenění na hřbitovní zdi, se kus od nich probraly i mladé ženy, které doposud jen tiše koukaly do černých modlitebních knížek a nudného vyšívání.........

„Říkám vám, že je to ten nejodpornější člověk,“ rovnou to zhodnotila čtvrtá a tak vehementně propíchla své vyšívací plátno, až se bodla do prstu a leknutím nadskočila. V podstatě se jim tady začínalo vážně hodně líbit. Vypadalo to, že právě našly objekt své nenávisti a symbol zkaženosti tohoto světa. Jejich den nemohl být krásnější.

ha-ha-ha

Uz sa tesim ako to ich pozorovanie bude pokracovat.....

jeanne píše:

Oživlé vrány si představíme až příště, ať toho na vás není moc. Doufám, že hlavní jizvoložka ocenila i toto zařazení rovnou celé skupiny dívek, které jizvu shledávají děsivou a odpornou, a které kdysi vyžadovala s tím, že ji bezejmenná služka neupokojuje.

No ved zuriva, polosialena, vecne nespokojna jizvolozka napisala ako velmi si ju potesila
avsak este sa troilinku treba polepsit:
nehovorime o "jizve" ale o "jizvach"

Strašně jsem zvědavá, jak rozpráší ty vrány. Postupně po jedné, po dvojicích nebo všechny najednou?

Jeanne, úžasná fikce, strašně obdivuju jak dokážeš vymýšlet zápletky, intriky a vykreslovat vedlejší postavy. Ach, drbající manželé Rambouilletovi, samozřejmě mme de Montchevreuil, La Rochefoucauld a jeho dalekosáhlá intrika nastrčit Joffreye paní de Longueville, to nemá chybu!!

Téma Frondy jsi zpracovala úchvatně! Já osobně tohle téma nikdy nemusela, ale v tvém podání nemám problém, těším se až nám převyprávíš jak tam ty dějiny pokračovaly.

Haha, konečně jsi mu nastrčila do chřtánu i mme de Chaulnes . Cantorův románek je teď mnohem pikantnější! Doufám, že se k tomu jednou Joffrey v Království Francie vyjádří...

No ale úplně nejvíc mě pobavila skupinka pohoršených dívek!

Citovat:

Dlouhé stíny siluet jejich postav dopadaly na zem a nesly se před nimi jako vztyčená kopí. Když vyšly z kaple, měly ještě bledé tváře obrácené k zemi, ale jakmile míjely zaneprázdněnou dvojici, držení jejich těla se ve veškerém pohoršení změnilo a jejich pohledy vyjadřovaly všechnu nenávist.
„Odporné…,“ procedila mezi zuby jedna z nich.
„Bože, kdo je ten muž? Vypadá tak zkaženě,“ dodala druhá a další přítelkyně se na ni stejně zhnuseně podívala.
„Hříšníci,“ pokřižovala se třetí a odvrátila hlavu zpátky k zemi.

skoro bych přála toulouskému arcibiskupovi, aby se s nimi setkal! Ten by měl radost...

Tereza píše:

Strašně jsem zvědavá, jak rozpráší ty vrány. Postupně po jedné, po dvojicích nebo všechny najednou?

horim tiez zvedavostou

dauphine píše:

skoro bych přála toulouskému arcibiskupovi, aby se s nimi setkal! Ten by měl radost...

presne to napadlo aj mna

Jeanne, moc děkuji za shrnutí a objasnění hlavních postav To víš, já měla vždycky problém s francouzskými jmény, neumím je ani pořádně přečíst, natož vyslovit, čímž se mi pak bohužel špatně pamatují a občas se v nich ztratím
Náhodou, mě téma frondy baví a ty ho máš úplně parádně napasované do děje, okořeněné černými vránami a úchvatným mini-re-románkem s Mme de Chaulnes
A já už teď hořím nedočkavostí, kdo že se to skrývá uvnitř Klubu klášterních schovanek a koho dalšího se budou snažit vnutit panu D. do postele

dauphine píše:

Haha, konečně jsi mu nastrčila do chřtánu i mme de Chaulnes . Cantorův románek je teď mnohem pikantnější! Doufám, že se k tomu jednou Joffrey v Království Francie vyjádří...

Hm ... dokud to nenapíšeš, tak se to asi nedozvíme

No v Quebecu si Joffrey nepamätal na Carmencitu (ktovie či naozaj alebo to iba pred Angelikou )

Tak ktovie akú spomienku v ňom zanechala pani de Chaulnes

jeanne píše:

Fantino, v případě nejasností s francouzskými jmény postupuj podle příslušné příručky v sekci Zábava.

Hi, tak to už jsem zkoušela, dokonce i několikrát, ale nějak to zatím nepomohlo Budu muset víc trénovat takže.... další díl, prosím

Katra píše:

No v Quebecu si Joffrey nepamätal na Carmencitu (ktovie či naozaj alebo to iba pred Angelikou ) Tak ktovie akú spomienku v ňom zanechala pani de Chaulnes

Ha ha, já si stejně myslím, že jen mlžil, že si na takové specifické dámy pamatoval velmi dobře A když byla paní de Chaulnes natolik přitažlivá i po 25 letech pro jeho syna, tak tehdy to opravdu musela být extra třída A na takové ženy se asi těžko zapomíná, stejně jako na takové muže ...

A já si myslím, že to myslel vážně, když si nemohl vzpomenout na Carmencitu, ne proto, že se mu s Angelikou všechno vykouřilo z hlavy ale prostě ta žena pro něj nebyla důležitá, tak jí jednoduše vytěsnil z hlavy (je to vtipné, zvlášť když mu způsobila slušné problémy u procesu, ale to je prostě Joffrey, všechno hodí za hlavu...), samozřejmě že když by se před ním objevila, nebo se o ní začalo mluvit, tak by se mu paměť vrátila a stejně tak s mme de Chaulnes.

dauphine píše:

A já si myslím, že to myslel vážně, když si nemohl vzpomenout na Carmencitu, ......... prostě ta žena pro něj nebyla důležitá, tak jí jednoduše vytěsnil z hlavy (je to vtipné, zvlášť když mu způsobila slušné problémy u procesu, ale to je prostě Joffrey, všechno hodí za hlavu...

Ano, Ano! Toto je typicky Joffrey!

jeanne, super rešerše...
ale musela som to prečítať, priznávam, dva x, pretože som si musela dať do súvisu kto s kým, prečo a načo..

tak TOTO nemá chybu...

Jako hejno černých vran, které najednou ožily ze svého zkamenění na hřbitovní zdi, se kus od nich probraly i mladé ženy, které doposud jen tiše koukaly do černých modlitebních knížek a nudného vyšívání.........

„Říkám vám, že je to ten nejodpornější člověk,“ rovnou to zhodnotila čtvrtá a tak vehementně propíchla své vyšívací plátno, až se bodla do prstu a leknutím nadskočila. V podstatě se jim tady začínalo vážně hodně líbit. Vypadalo to, že právě našly objekt své nenávisti a symbol zkaženosti tohoto světa. Jejich den nemohl být krásnější.

jeanne píše:

Píšu si, připravit další díl z fonetiky...

Ha ha, víš dobře, čeho další díl Ne fonetiky, tvého příběhu přece

Jeanne, tomu našemu panu skoro Dokonalému se to ale komplikuje. A ještě je někde na blízku madame de Gondi. Cha, cha.
J
Dokážu si představit, jak ho začne pronásledovat po paláci a možná i okolí. Možná se bude muset Joffrey začít zamykat.

Ach, Jeanne, úžasný díl, opravdu excelentní kousek
Nádherně zpracované události frondy do dialogu, úplně mě to nadchlo. Skvěle se paní de Montchevreuil a pan D. v tom sdělování informací navzájem doplňují, moc mě to bavilo
A od nástupu našeho drahého Péguilina jsem se nedokázala přestat smát ... až jsem přes slzy neviděla

„Prý si své panenství vymodlila zpátky,“ zvednul oči v sloup Péguilin a hned na to znovu propuknul v smích.

Tahle hláška bude pro mě nezapomenutelná , ostatně jako celý tento díl ...

Jsi fakt mistr v konstruování situací a dialogů těchto dvou pánů

Pochopila som to dobre ... už došlo aj na panny ?