Seděla jsem v ordinaci, měla jsem dlouhou chvíli, snila jsem, a napadlo mě přisnít těm dvěma Štědný den. Je to taková rychlovka, ale bylo mi líto, když se ty Vánoce blíží, jim nedopřát tu atmosféru. Hezké čtení.

Možná by jen zůstal velkým pánem, co má moc velkých starostí a obchodů a neřeší detaily osobně v otázce růží, které by třeba nechal dát někam do skleníku, oranžérie, než osobně do laboratoře

Slovo oranžérie a jemu podobné v mém slovníku prakticky chybí a proto jsem zůstala u něčeho tak přízemního, jako je laboratoř. A abych dojem napravila, opravdu ji budu ještě potřebovat.

Terezo, strašně krásná fikce ... ach
Člověk opravdu zjišťuje, kolik toho v kánonu prostě ještě chybí. Evidentně je to nevyčerpatelné téma, to jejich soužití bezprostředně po svatbě
Strašně se mi líbí, jak všechno do kánonu zapadá, jak to máš promyšlené. A zároveň nás vždycky seznámíš i s před-svatebním životem p.D.
Ta verze jeho odjezdu do světa a to, kdy viděl svou matku naposledy, je prostě nádherná a velmi dojemná

Opět nádherný příběh Těším se, před čím že to p.D. vlastně Angeliku ochrání

fantina píše:

Opět nádherný příběh Těším se, před čím že to p.D. vlastně Angeliku ochrání

Možno to bude presne naopak ... A. ochráni neho pred ...

Terezo to je opravdu krásná předvánoční fikce! A to se poslední léta občas přistihnu, že mi Vánoce lezou na nervy, ale v tvém podání bych si je dala líbit! Pochopitelně mně nejvíce pobavila část v kostele :

Do kostela chodil jen v případě nejvyšší nouze, aby měl klid od okolí a arcibiskupa. Vždy, když usedal do první lavice, která mu byla vyhrazena, opustil myšlenkami kázání a toulal se ve svém světě. Často se přenesl do laboratoře a řešil v hlavě složité chemické reakce, nebo si sám v duchu procvičoval slova v jazycích, které ovládal. Jediné, co opravdu poslouchal, byl lahodný zvuk varhan a zpěv na kůru.
Na dnešní půlnoční bohoslužbu se dostavilo snad celé město. Ta neuvěřitelná novina se rozšířila rychlostí blesku. Když vkročil osamocený do prázdné uličky mezi lavicemi, jen to zašumělo a pak svatostánek ztichl. Všechny zraky se upínaly jen na něho. Hrdě zvedl hlavu. Usedl na své místo. Začala mše. Rozhlédl se kolem sebe, oči se zastavily na svícnu a v duchu začal překládat : candlestick, Leuchter, candelero, kandelaar, подсвечник…

To je naprosto skvělý nápad, procvičovat si jazyky v kostele! Hrozně jsi mě pobavila! Ale protože jsem prostě dramatická, měla jsem potřebu tuto část ještě dramaticky rozvést a tak díky tobě vznikla malá fikce na fikci, která je tak trochu omluvou za mou dlouhou odmlku.

Super fikce, a hlavně super nápad, pojmout je takto tematicky - jak píše Jeanne, myslím, že jsme právě otevřely nové téma, díky kterému máme vyhlídku bavit se ještě hodně dlouho!
Nejvíc mě dojala také scéna s matkou - té je v kánonu věnováno překvapivě málo místa, ale Angelika jasnozřivě v Quebeku usuzuje, že je Sabine nebezpečná, protože se jí podobá. Pobavila také scéna se slovíčky, a Dauphine tomu jen nasadila korunu!

Ve skrytu duše jsem doufala, že toto téma vyprovokuje další příběhy.
Tolik možností! A co teprve Silvestr a tradiční a většinou zbytečná předsevzetí!

Dovolila jsem si ještě zkopírovat pár komentů k této povídce. Myslím, že si autorka tohle původní hodnocení od ostatních čtenářů zaslouží ..... a navíc stále doufám , že tato povídka bude mít daleko delší pokračování než jen jednu kapitolu, viď Terezo
A třeba nám jako krátkou vsuvku napíše i toho Silvestra , tak to by se pak přidalo do "Souboru Vánočních vizí"

Pekná fikcia Tereza....

mňa samozrejme okrem spomienok na Joffreyovu matku najviac dostal môj obľúbenec Andijos

fantina píše:

.... a navíc stále doufám , že tato povídka bude mít daleko delší pokračování než jen jednu kapitolu, viď Terezo
A třeba nám jako krátkou vsuvku napíše i toho Silvestra , tak to by se pak přidalo do "Souboru Vánočních vizí"

Jen velmi nerada, ale přesto Tě musím zklamat. Opravdu tuto fikci končím na půlnoční. Když já jsem jen na takové malé epizody, které někam vložím. A vzhledem k tomu, že mi psaní trvá vážně dlouho a můj program mezi Vánocemi a Silvestrem je nesnírně "náročný", tak to letos bude všechno.

Nádhera Tereza , a úžasná myšlienka, taká tématická, vianočná, veľmi sa mi páčilo, ako si Joffrey spomína na matku, práve v čase vianoc je to také citlivé a mnohí myslia na tých "odišlých"....

moc pekné, Tereza, hlavne ten napad s ruzou sa mi moc pacil. a tie jeho milenky riadne uzemnila!

Geniálne ... neviem sa dočkať ako na Joffreya ešte v ten večer príde rada

Ach to bylo perfektní, Terezo! Kdybych chtěla vyjmenovat co všechno se mi líbilo, musela bych zkopírovat celou fikci - vzpomínky na matku, nakupování dárků pro milenky, růže v laboratorní nádobě , škodolibá Séline i vtipná Angeličina odpověď. Ach, jednoduše skvělé! Těším se, co se na Joffreye sesype...

Díky za komentáře.

Terezo, moc krásné pokračování. Líbí se mi, jak Angelika dokázala elegantně odrazit útoky "zhrzených" milenek.

Tereza pekne romanticke pokracovanie. Pekne si vystilhla charaktery hlavnych hrdinov.


Tak ako Joffrey popri svojom povestnom cynizme dokaze byt aj neuveritelne romanticky (preto ho asi tak zboznujeme, je v tom absolutne fascinujuci kontrast),
presne tak sa pri Angelikinom povabe casto zabudalo, ze ak treba ma jazycek ostry ako britva a dokaze svojho protivnika
jednou dobre cielenou vetou usadit a umlcat.
Stavim sa ze Toulousky grof nebol fascinovany iba jej krasou, ale aj jej inteligencoiu a kombinaciou dobroty a nevinnosti s hrdostou a neskrotnostou.

To ze ju nechal aby si to vybavila sama, mi tak trochu pripomina istu scenu vo Wapassu typicky on.

Andijosovi zrejme zabehne castejsie odkedy je Angelika v Toulouse.

A to ze zasa pochodoval po spickach z porcelanovym hrncekom v ruke a nechal naschval rozhadzane boty
pre Kouassi-Bu je na popukanie.

PS. Ked mal Joffrey kyticu ruzi v laboratoriu, zrejme sa chystal vyrobit ruzovy parfem

Tereza píše:

Jen velmi nerada, ale přesto Tě musím zklamat. Opravdu tuto fikci končím na půlnoční. Když já jsem jen na takové malé epizody, které někam vložím. A vzhledem k tomu, že mi psaní trvá vážně dlouho a můj program mezi Vánocemi a Silvestrem je nesnírně "náročný", tak to letos bude všechno.

Já vím, že ty to bereš „po dnech“ .... ale i tak dokážeš napsat úchvatné příběhy o několika dílech
Takže ani u druhé části této „malé epizody“ jsi nezklamala a opět jsi nás přenesla do „skutečného“ paláce Trubadúrské poezie a nádherně nás seznámila s prvními Angeličinými vánocemi v novém domově, kdy jsi nezapomněla ani na její úžasný temperament a inteligenci
A že ti psaní trvá dlouho??? Ha ha, tak to jsi na tom pořád líp, než já Já už dva roky mám v hlavě fikci na téma, které jsem si vylosovala na jednom srazu, a do teď jsem ještě ani nezačala psát .. takže tvoje periody, ve kterých tady sypeš povídky z rukávu jak na běžícím pásu, se nedají nazývat „vážně dlouhé“

PS: S tím porcelánovým hrnkem „pro jistotu“ jsi mě teda dostala

Přidávám závěr. Vážně jsem pana D. chtěla tentokrát přitlačit ke zdi, ale zase se nedal a uhrál to na pohodu. Jsou přece Vánoce.

nadherné, Terezka, opravdu skvostné. takze aj J. dostal darček. pačili sa mi hlavne spomienky na matku a to porovnanie s Pannou Mariou.
kolkoze to rečí vieš?

ada1987 píše:

kolkoze to rečí vieš?

Překladač, Ado

Tereza, nadherna, pohodova romanticka Vianocna poviedocka Aaaach!

Vrátilo se mi vánoční kouzlo, napadlo ho.

v ktorej samozrejme nechyba ani humor...

......Copak jsem dítě?“ odsekla .
Jeho odpověď byla pohotová : „Samozřejmě. Chcete mě snad v nejbližší době přesvědčit o opaku?“
„Jste nesnesitelný!“ zasyčela......


Myslim ze dialogy do filmov Angelika si mala pisat ty!

Byla překvapená, že nezastavili u bočního vchodu určeného pro nejvýznamnější šlechtu, kudy s ním nebo sama dříve vcházela , ale nedala na sobě znát překvapení. Věřila tomu muži............................Lidé uvnitř netrpělivě obraceli hlavy od oltáře a první lavice, stále ještě prázdné, směrem k vratům pro obyčejné smrtelníky. Všude to šumělo netrpělivými hlasy : „Kudy letos půjde, když se oženil?“
Zaskřípěla velká vrata. Hrabě a hraběnka de Peyrac vešli...........................


Vynikajuco si zamontovala vyskumne poznatky o Toulouse do fikcie, z prekvapujucim rozuzlenim, ktore sa mi velmi paci.
Aj to ze sa chysta Angelike zdoverit z tym velmi osobnym zazitkom. Mylim ze ona ako velmi inteligentna a citliva dusa pochopi ze mu na nej zalezi, ked sa jej takto zdoveruje.

Ale prosim preco nebude pokracko ako sedia pri pohari cerveneho vina????

PS: Tak krasne si ma dostala do romantickej vzdychacej nalady napriek tomu ze ma stale nieco boli.....

az na konci si to dorazila tymi google prekladmi, ale aspon som sa zasmiala:slzici: vsetky styry su gramaticka katastrofa ale najlepsi je ten taliansky kde grof tvrdi ze je stastny a zamilovana do muza muz=innamorato zena=innamorata dell'uomo= do muza

Chudak Peyrac....

Spravne to ma byt: Sono un uomo felice ed innamorato.
A tie dalsie vety: I am a happy man and in love. Ich bin ein glücklicher und verliebter Mann. Yo soy un hombre feliz y enamorado.

PS2: ja ked sa chcem pobavit hodim si semtam nieco do google prekladaca....tak mi to vypluje napriklad ze Joffreyove topanky nosia diamantove nausnice

Pokud dovolíš, hned to opravím. Jsem naprostý jazykový analfabet, až se červenám.

Tereza píše:

Pokud dovolíš, hned to opravím. Jsem naprostý jazykový analfabet, až se červenám.

jasne preto som to hned tu dala ako to ma byt spravne.

Hlavne je ze niesi spisovatelsky analfabet a doplnas mi kanon fikciami nad ktorymi budem istotne vzdychat este aj v starobinci ked ich budem citat po sty krat.

Tereza píše:

ada1987 píše:

kolkoze to rečí vieš?

Překladač, Ado

ja som to myslela tak, ze sa mi pači, ze tam tie vety davas v cudzích jazykoch. ozaj pekne!

Terezo, opět jedno velké aaaaach . Z tvých fikcí bychom měly udělat reklamu na naše fórum mezi romanticky založenými ženami, které chtějí kvalitku!!

Ano, tvé dialogy jsou úžasné! Krásně jsi vystihla Joffreye i Angeliku, vzdychám! A moc se mi líbí, jak elegantně jsi vybruslila z toho problému odkud má Joffrey vcházet do katedrály.

Když mu pečlivě vázala novou kravatu, poznamenala: „Červená barva Vám sluší.“
tohle je moc krásné, na druhou stranu, je reálné, že by si takové gesto mladá, ještě trochu nesmělá Angelika dovolila? Jen jednou narovnala Joffreyovi náprsenku, když byla tak trochu mimo po porodu, jindy by si to nedovolila. Co na to říkají ostatní fundamentalistky??

Jednou, jedinkrát v roce , přesně v tento den, on, velký toulouský hrabě, vešel hlavním vchodem a prošel do své první lavice napříč celou katedrálou. Nikdo nevěděl, proč to dělá. Každý rok se v hospodách sázeli, jestli se to stane znovu a často se zpili do němoty při rozebírání nekonečného množství teorií, proč se tak chová a proč se to děje právě o Štědrém dnu.
ano, pořádně zamotat hlavu všem senzace chtivým obyvatelům města včetně arcibiskupa, to je celý Joffrey a přitom pro to má důvod tak prostý, plný lásky

No a ten konec, ach!

Ááách ... překrásný díl Samozřejmě škoda, že poslední Ale za srdce chytil pořádně

Víš, mně se na těch tvých povídkách strašně líbí to, že i přestože jsou jednotlivé pasáže rádoby krátké a děj se odehrává v rozmezí maximálně několika málo dnů a někdy i hodin, tak ty v nich dokážeš sdělit tolik věcí, co v jiných povídkách člověk postřehne až po několikátém dílu. Ty je dokážeš naplnit tolika krásnými slovy a prožitky, až je to k neuvěření. I během tak krátké doby čtení se člověku chce chvíli brečet a vzápětí se nemůže přestat smát
Já osobně se snažím vždy vnímat nejen význam napsaných slov, ale i „podtext“, který se obvykle za každým příběhem skrývá. A podle stylu, v jehož duchu tvoříš, to vnímám tak, že do těchto příběhů promítáš velké množství vlastních životních zkušeností, hodně vysokou inteligencí, dobré srdce, dostatek optimismu a v neposlední řadě velké pochopení pro postavy a celé toto dílo, které stvořila AG

Nádhera

Ach, Terezo, opět tak nádherná empatická fikce!!
Když odhlédnu od toho, kde bereš pořád tak skvostné nápady...

Citovat:

Když se po letech vrátil do Toulouse, našel panství v troskách a žádný člen rodiny nebyl naživu. První Vánoce strávil zcela osamocený. Vypravil se na půlnoční, aby pro sebe uctil památku matky. Nikdy na její slova nezapomněl. A právě tenkrát je slyšel obzvlášť hlasitě.

„Před Bohem jsme si všichni rovni…“
Jeho nejlepšími přáteli se za ta léta stali černý sluha, arabský lékař, spousta šikovných protestantských obchodníků a církví pronásledovaní vědci celé Evropy.

.. začínám mít obavy, že jsem se do toho Tvého empatického p. D., který má, narozdíl od většiny mužů, tak dokonalou sebereflexi svých pocitů, zamilovala víc, než je zdrávo!

Citovat:

Otočil hlavu směrem k Angelice. Zaplavil o pocit nepopsatelného blaha. Zavřel oči. Jsem šťastný a zamilovaný muž. Sono un uomo felice e innamorato. I am a happy man and in love. Ich bin ein glücklicher und verliebter Mann. Yo soy un hombre feliz y enamorado...

To nemůžeš dělat nám, co máme doma Lidožrouty, v lepším případě "hommo pány nedokonalé!"

Buď si jistá, že já mám doma tři takové.

Díky za komentáře. Chtěla jsem pana D. ukázat spíš zajímavého než empatického, ale to téma Vánoc bylo příliš lákavé a o trochu víc romantiky si řeklo samo.

A taková perlička - u nás v práci rozkvetla tento týden růže a dnes se na ni všichni chodili dívat.

Jsem okouzlena!
Líbí se mi ta pasáž, kdy chce Angelika slyšet odpovědi. A stejně to ten tvor nakonec zahraje do ztracena (a přesto ho máme všechny stále rády)!

Tereza, nedalo mi nepostnúť ti sem čo našli pod omietkou Toulouskej katedraly.
Zrejme Joffreya už prestalo baviť opakovať si slovíčka, tak si z nudy kreslil na múr.

To je úžasný objev. Jen přemýšlím, kdo byl autorem. Přes den by to hrabě asi pod nosem arcibiskpa nestihl nakreslit, i když kdo ví, když dokázal rozeznít zvony. V noci by zase chyběl dámám a později Angelice. A co když byl autorem arcibiskup, který měl výčitky za Joffreyovu smrt a stal se z něj kajícný muž a chtěl mít na svého rivala přímo v katedrále vzpomínku. Mám vážně dilema.

Tereza píše:

A co když byl autorem arcibiskup, který měl výčitky za Joffreyovu smrt a stal se z něj kajícný muž a chtěl mít na svého rivala přímo v katedrále vzpomínku. Mám vážně dilema.

BINGO Tereza!

Máš zrejme pravdu, pretože Joffrey nemohol byť autorom z jedneho jednoducheho dôvodu:
Pozrela som sa totižto lepšie na tu kresbu a všimla som si že to nieje Heliocentricky system, ktory Toulousky grof unznaval. Ved mal v kniznici, okrem ineho, zakazane knihy od Kopernika a Galilea, ktorych vypocty a pozorovania si istotne sam overil.
Ved bol vynikajuci matematik a tiez mal vlastne observatorium, istotne s tymi najlepsimi pristrojmi, ktore sa v tom case dali vyrobit ci zohnat.
A na tuto temu diskutuje aj zo svojim hostom z Talianska, ked Angelika nacuva za dverami.

Napriek tomu doporucujem video, kde sympaticky Toulousan ukazuje tajne zakutia arcibickupovej katedraly,
kde je hviezdna mapa nakreslena. (Ta katedrala ma dve krypty a vela tajnych zakutí)

http://www.basilique-saint-sernin.fr/si ... u-ciel.htm

(video je celkom dolu na stranke)

Nuz mozno tam chodil arcibiskup rozimat.
Nieco ma napadlo. Asi by som mala napisat minifikciu preco to tam arcibiskup kreslil.

PS: No nic dopozerala som to kratke video a tie krezby je vraj z 13 storocia.