Myslela jsem si, že už mě nic nového nemůže napadnout. A pak mně blesklo spojit čokoládový příběh od Mimi se spoustou diskusí na fóru - zejména těch o dětech - a vznila tato myšlenka.
Příběh navazuje na Henriettu.
Snad jsem někomu v tom dnešním nevlídném počasí zpříjemnila večer.

Tereza píše:

Myslela jsem si, že už mě nic nového nemůže napadnout. A pak mně blesklo spojit čokoládový příběh od Mimi se spoustou diskusí na fóru - zejména těch o dětech - a vznila tato myšlenka.
Příběh navazuje na Henriettu.
Snad jsem někomu v tom dnešním nevlídném počasí zpříjemnila večer.

Terezo, jsem zvědavá na spojení čokoládového příběhu. Já se teď trápím s pokračováním. To, co jsem zatím napsala mi přijde sentimentální. Chci to pak vést trochu s využitím tajemna.
Zádím Ti lehkost, s jakou jsou Tvoje příběhy psané. Ten nápad se zálesáckýmb lůžkem v letohrádku. To je opravdu originální nápad hodný pana Dokonalého
A zpříjemnila jsi mi nejen večer.

Díky, Mimi.
S čoko - příběhem je to takový "ulítnutý" nápad, ale teprve ho mám jen v bodech.
A k "lehkosti " psaní - prvotní nápad byl většinou rychlý, pak je to dřina . Škrtám, přepisuju a zase a škrtám.....

Tak Tereza, to bolo úžasné, vychutnávala som si to celučičké, od začiatku do konca..
musím súhlasiť s mimi, výborne sa to číta, s akou ľahkosťou píšeš....

tak toto ma fakt dostalo, skoro som oprskala monitor....
„Když nás tady všichni peskujete, rád bych si od Vás otče poslechl, co jste dělal Vy v našem věku,“ vytáhl Cantor poslední obranný trumf z rukávu.
„Tak to ani nechtějte vědět, mladý pane,“ zakoulel očima Kouassi-Ba.

bože, však náš Peyrac už má 60tku ... .. hodili by sa mu naozaj vnúčatá... aký chce byť prísny na svoje deti...

a ooooch, nádherne romantické ....
Jenomže od jejich druhé šance v Novém světě hledá Angelika jeho šrámy z jiného důvodu . Snad pokaždé , než ve Wapassu usnula, vysunula bez ohledu na chlad zpod kožešin ruku, přejela hluboké stopy v jeho tváři a teprve potom se spokojeně oddala spánku. Rozuměl těm dotekům. Ujišťovala se, že muž, který leží vedle ní a se kterým se v mrazivé pustině milovala, je skutečně on. Nemohl tomu paradoxu uvěřit. Jizvy, které by býval po svatbě z obličeje nejraději vymazal byly jedinou jistotou, kterou jí mohl v Novém světě nabídnout.

celý čas mi vŕtalo v hlave, ktože bude tá záhadná žena pani srdca jeho kamaráta... hah,ma mohlo napadnúť, že bude mať dcéru, len som veľmi zvedavá, pre ktoréhože to syna bude biť srdce pre ňu a tropit hlouposti....

Děkuji Errnie.
Chtěla jsem jen těm dvěma vrátit trochu civilnosti ( „Pomalu, holčičko! .... dnes večer si za svůj výkon oba zasloužíme odměnu.“), která mi na konci té série chyběla.
Dám sice jejich dětem o trochu víc prostoru, ale nic víc. Doufám, že nebudeš moc zklamaná. Název je Výročí a budu se držet jen této linie. Moc bych se do toho zamotala.

errnie píše:

bože, však náš Peyrac už má 60tku ... .. hodili by sa mu naozaj vnúčatá... aký chce byť prísny na svoje deti...

No veď práve!

Dobre som sa pobavila, zajtra napíšem komentár.

Tereza píše:

Chtěla jsem jen těm dvěma vrátit trochu civilnosti ( „Pomalu, holčičko! .... dnes večer si za svůj výkon oba zasloužíme odměnu.“), která mi na konci té série chyběla.
Dám sice jejich dětem o trochu víc prostoru, ale nic víc. Doufám, že nebudeš moc zklamaná. Název je Výročí a budu se držet jen této linie. Moc bych se do toho zamotala.

myslím, že sklamaná nebudem, ja som totižto nenapraviteľný romantik, a mám pocit, že hoci je veľa príbehov o láske, stále ich je málo a určite sa teším na romantiku medzi A a J takže budem čakať, čo z tvojho pera vzíde.... joj len sa drž tejto línie,

Posílám druhou část příběhu. Hezký večer všem.

Milá Tereza, ty máš nielen dar písania a rozprávania nádhernách príbehov, ale aj presne vieš, kedy treba nový príbeh pridať... v tomto upršanom tmavom počasí sú tvoje príbehy ako balzam na dušu..
pozerám, že Sophie má podobnú povahu ako Angelika, tvrdohlavá, chce byť nezávislá, pekná, tvrdý oriešok...
dnešné rozprávanie bolo koncertom slovných výmen skôr medzi jeho priateľmi a deťmi (presne podľa sľubu, že dáš priestor aj im) a to som teda zvedavá, ako to idú milí otcovia zvládnuť so svojimi tvrdohlavími deťmi... hm.. kedže deti sú náš vlastný obraz.. nie je to jednoduché...
teším sa na ďalšie pokračovanie, hlavne na
( „Pomalu, holčičko! .... dnes večer si za svůj výkon oba zasloužíme odměnu.“),
ich romantiku po rokoch...

Díky Errnie.
Sophii jsem nechala od deseti let samotnou s otcem - obchodníkem, přítelem pana Dokonalého, jižanem každým coulem, takže to s ní nemohlo prozatím jinak dopadnout.
Doufám, že pan D "nasbíral body" v mramorové koupelně a dá si chvíli pokoj. S romantikou by to neměl ani on přehánět, ba právě naopak - co kdyby pro jednou zase šlápl vedle?

No konečne som sa dostala k tomu aby som ti napísala komentár - takmer celý september som bola
na cestách, čiastočne Angelikologických, dokonca som strávila 3 romanticko-Angeligologické dni
so zrejme posledným pravým trubadúrom pod slnkom.

Už som síce fikcie čítala ale teraz som si to zopakovala aby som mohla napísať zodpovedný komentár

POĎME TEDA K PRVEJ ČASTI:

Ach bože! Dúfam že sa Kouassi-Ba na staré kolená nedožije toho ako mu Florimond z Cantorom budú páliť chodidlá
aby im prezradil odpoveď na toto:

„Když nás tady všichni peskujete, rád bych si od Vás otče poslechl, co jste dělal Vy v našem věku,“ vytáhl Cantor poslední obranný trumf z rukávu.
„Tak to ani nechtějte vědět, mladý pane,“ zakoulel očima Kouassi-Ba.

len mi prosím ťa nechci povedať že sa Joffrey na staré kolená stáva Ľudožrútom trieskajucím do stola.
Nemožem tomu vôbec uveriť. Kam sa podelo jeho povestné sebaovládanie? Veď do stola nezvykol trieskať ani len ako Rescator!

Inak rodinka je to vskutku vydarená.

Toto je krásne:

... Jsou lepšími muži, než jsem byl v jejich věku já. Mohl jsem si dovolit jim ještě jako nedospělým svěřit bez obav loď i s posádkou. A je toho mnohem víc. Jako mladík jsem byl povinován jen sobě, zatímco pro ně je na prvním místě rodina. Vždyť Cantor okamžitě vyrazil přes oceán, aby zachránil Tebe i sestru. Jaký rozdíl oproti mně, který jsem byl v mládí tak zaneprázdněn vším pro mě novým a vzrušujícím, že jsem si na rodinu téměř ani nevzpomněl! A Florimond? Měl odvahu se jako první z Peyraců vrátit do Francie, postavit se před krále a vzít na svá bedra zodpovědnost za náš návrat.

No a zlatý klinec prichádza, ktorý poteší srdiečko každého poriadneho pološialeného jazvológa: Achh!

Původ svého zmrzačení jí v podstatě vysvětlil oklikou při návštěvě arcibiskupa. Konverzoval s ním, ale ve skutečnosti směřovala jeho slova k mladé ženě. A když se později při jejich milování dotýkala jizev a přerývaným hlasem šeptala jeho jméno, měl dojem, že se ocitl v ráji.
Jenomže od jejich druhé šance v Novém světě hledá Angelika jeho šrámy z jiného důvodu . Snad pokaždé , než ve Wapassu usnula, vysunula bez ohledu na chlad zpod kožešin ruku, přejela hluboké stopy v jeho tváři a teprve potom se spokojeně oddala spánku. Rozuměl těm dotekům. Ujišťovala se, že muž, který leží vedle ní a se kterým se v mrazivé pustině milovala, je skutečně on. Nemohl tomu paradoxu uvěřit. Jizvy, které by býval po svatbě z obličeje nejraději vymazal byly jedinou jistotou, kterou jí mohl v Novém světě nabídnout.

A postel v Letohrádku ako vo Wapassu, to je proste bomba
taký šialený nápad mohol mať v skutku iba Peyrac

Proste až na tu moju výhradu z trieskaním do stola, veľmi vydarená fikcia, ktorá mi tentokrát už po druhý krát spríjemnila večer

Ja som do stola trieskajúceho Joffreya úplne spoznala. Je to ten istý Joffrey čo treskol do stola keď sa v Angelika a Nový svet pohádali a čo strelil Angelike
facku kvôli jej "stretnutiu" s Colinom Paturelom .... akurát to že to tento krát bolo kvôli tomu aby sa jeho synovia usadili a postarali sa o vnúčatá ... to úplne nieeee ...

Děkuji děvčata za komentář.
Moc se těším na zápisky z cest , jsem si Moirro jistá, že jsi objevila něco, co zůstalo léta nepovšimnuto a co posune angelikologická studia zase o level výš.

akurát to že to tento krát bolo kvôli tomu aby sa jeho synovia usadili a postarali sa o vnúčatá ... to úplne nieeee

Přiznám se, že třísknout jsem ho nechala úmyslně a možná ho nechám i něco rozfláknout o zeď ( i když tentokrát jen v soukromí). Abych jeho chování ospravedlnila, musím předeslat, že má myšlenky jinde a vůbec se mu to v tuto dobu nehodí. Třískl si ne kvůli vnoučatům, ale proto,že se hovor stočil k němu a on zapomněl, co bylo na začátku konverzace. Zlobí se sám na sebe. Pana D jsem vrátila do Toulouse jako velmi rozhněvaného muže, ale o tom později. Něco jsem mu totiž v Paříži provedla.

Napsala jsem už Errnie, že by mohl "šlápnout" vedle. Když jsem se totiž posledně vetřela v aprílovém teleportu do jeho soukromí, moc mě rozmazlil. Byl dokonalý. Musím ho teď trochu vrátit mezi obyčejné smrtelníky, to proto, aby se s ním jeho žena nenudila.

Terezo, moc pěkné pokračování a jsem moc zvědavá, co hrabě a Robert svým dcerám připraví za přěkvapení.

Měla jsem trochu zdravotní problémy a Tvoje fikce mě zase nakopla k psaní.

Děkuji Mimi.
Toulouský pán spíš potřeboval jen Robertův souhlas, nemají nic dopředu připraveno, půjde pochopitelně jen o improvizaci.
Ona tato celá fikce je vlastně nakopnutá tou tvou čokoládovou, takže mě ty vzájemné přihrávky moc těší . A jsem moc ráda, že je Ti lépe.

Terezo, děkuji.
Na improvizace obou pánů se těším. :agree
Jen ať se snaží a dají oba hlavy dohromady.

Tva fikce, Terezo, nam zprijemnila vecer u more, diky! Napad s drevenou zalesackou posteli v letohradku je proste rozkosny. S Moirrou jsme se shodly ze je lehce lidozroutsky, proste neco, co by clovek od sofistikovaneho pana dokonaleho na prvni pohled necekal ale prave proto je tak dokonale!
Nejvic jsem ale zvedava na vysvetleni, proc si tenkrat vzal na Angelicino privitani hul. Typuju ze zlomyslnosti

Posílám další část pro už dlouhé večery.
Sand budete nad mým "básnickým pokusem" shovívavé.

dauphine píše:

Tva fikce, Terezo, nam zprijemnila vecer u more, diky! Napad s drevenou zalesackou posteli v letohradku je proste rozkosny. S Moirrou jsme se shodly ze je lehce lidozroutsky, proste neco, co by clovek od sofistikovaneho pana dokonaleho na prvni pohled necekal ale prave proto je tak dokonale!
Nejvic jsem ale zvedava na vysvetleni, proc si tenkrat vzal na Angelicino privitani hul. Typuju ze zlomyslnosti

Díky Dauphine.
Zavála ke mě od Vás pohoda mořského vánku a dobrého vína. Krásně si to užívejte!

Zrovna jsem přidala další část, minuly jsme se o pár minut. Lidožroutská ta fikce určitě víc je i bude, je to jen příběh mezi nejbližšími přáteli a dětmi a navíc si přivezl domů v tomto čase oslav výročí i spoustu starostí.
Emoce musí občas ven a sebeovládání nemá šanci. Vždyť šest dětí, to je pěkný zápřah a on se na lodi v Americe tak hezky přiznal k tomu, jak rád by se "zašil " do laboratoře a ono furt nic.

A proč vzal hůl, to prozradí přátelům, až Cerbalaud po mrtvici zahodí svou berli. A tak daleko se v tomto příběhu nedostanu. Napsala jsem to s vědomím, že jsem nechala otevřená vrátka třeba pro jiné vyprávění.

Nová fikce je skvělá. Strašně moc se u ní bavím. Jsem zvědavá co se s z toho vyvrbí. Teď v poslední části mě nejvíc pobavila Cerbalaudova věta o tom, jak Joffrey bere hrobníkům práci, protože se nikomu nechce umírat, když ví, že se bude konat další Škola lásky

Děkuji Claro za komentář.
Chtěla jsem do fikce vložit spoustu postřehů z různých předprázdninových diskuzí (třeba tu o holi, kterou si vzal na svatbu) a také jsem našla něco, čím bych ho mohla řádně vykolejit. To ovšem zatím neprozradím.

Taky mě napadlo, zda se potom na Škole lásky objeví Villedavray Už ho tam úplně vidím, jak tam vtrhne s tím svým nadšením. Takovým, jež by možná poskytnul Péguilin ještě před tím, než byl uvězněn...

Tereza, tvoja fikcia sa mi páčila, akurátik sa mi zdá, že si písala, že deťom de Peyrac nedáš toľko priestoru a práve sa mi zdá, že ho tam majú dosť, akurátik má málo priestoru Angelika, vidno, že už má veľké deti a tie majú vlastný názor a slovo a na matku nezostáva toľko miesta
stále sa teším na školu lásky, čo teda náš pán de Peyrac vymslí...

Clara píše:

Nová fikce je skvělá. Strašně moc se u ní bavím. Jsem zvědavá co se s z toho vyvrbí. Teď v poslední části mě nejvíc pobavila Cerbalaudova věta o tom, jak Joffrey bere hrobníkům práci, protože se nikomu nechce umírat, když ví, že se bude konat další Škola lásky

Ano ano, chcelo by to na novej škole lásky snáď obidvoch miláčik Vileldavray nesmie chýbať a
Lauzun, kotý je svedkom dávných škôl lásky tiež nie.

Inak minule som ti zabudla Tereza napísať že Kouassiba zrejme obsluhuje iba tak z pasie ?????
keď sa mu chce - pretože je vlastne pravá ruka grófa a jeho partner pri chemických pokusoch
ako aj ťažbe nerastov - veď Joffrey vždy prízvukoval
že ho nikdy nepovažoval za otroka.

predpokladám že baňa na zlato v Salsigne už zasa fičí, ťaží sa v nej pre Peyracovcov ale aj pre kráľa ,
a Kouassiba si užíva dovolenku okrem iného aj servírovaním pri stole.

Tereza píše:

A proč vzal hůl, to prozradí přátelům, až Cerbalaud po mrtvici zahodí svou berli. A tak daleko se v tomto příběhu nedostanu. Napsala jsem to s vědomím, že jsem nechala otevřená vrátka třeba pro jiné vyprávění.

Tereza žiadne výhovorky teraz!

Pekne sa na konci dozvieme "proč vzal hůl"

Nemala si tú tému načínať!

no a konečne sa dostávam k feedbacku druhej časti fikcie, pokračká už mám dávno prečítané,
a ešte sme ich znovu čítali štýlovo na Malte .....
ale nejak pokulhávam z recenziami (áno v poslednom Polačka nič nestíha)....


samozrejme že neskonale oceňujem že v tvojej fikcii ožil môj obľúbenec Andijos ach!

je rovnako uštipačný ako býval.... ale možno sa teprva ešte len rozbehne ....


samozrejme že obraz trasúceho sa Arcibiskupa pridŕžajúceho sa oltáru nesmierne pobavil

a toto tu je samozrejme zlatý klinec druhej časti:

„ Hůl je ve Versailles stále velká móda,“ povzbuzovala barona Honorine.
„Ve Versailles možná ano, ale my tady nejsme žádní napudrovaní paňácové, my jsme Gaskoňci! Mimochodem, slečno, Váš otec uchopil jako dospělý muž do ruky ozdobnou hůl snad jen jednou v životě a to v den, kdy se oženil. Moc dobře si na to pamatuju. Hleděli jsme na něho s Bernardem jako na zjevení a náramně jsme se bavili. Proč sis ji vlastně tenkrát vzal?“ obrátil se na hraběte baron.

jasné že Gaskonci húl nenosia ha ha ale Joffrey si ju vzal ..ale IBA JEDEN JEDINÝ KRÁT

(tí chlapci čo píšu-kreslia novú mangu to majú perfektne načítané ako vidno na kresbe )
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/56 ... 343dda.jpg

TAK TOTO TREBA ZDESGREZOVAŤ A ZÁHADU VYRIEŠIŤ !!!!!

jedným slovom očakávam že nám to na konci školy lásky Joffrey prezradí

Děkuji Errnie za komentář.

V tu noc v roce 1686 sedí u stolu pár starých přátel a jejich děti. Přemýšlela jsem, komu dám hlavní slovo. Jemu? Jí? Oběma? Otci a synům? Přátelům? A jak vypadalo jejich manželství po 30 letech? A kolik z těch třiceti let vlastně prožili opravdu spolu? Když si to jen tak zhruba spočítám, není to žádná sláva.
Angelice jsem původně opravdu dala víc prostoru, ale pak jsem jsem její "vstupy" snazala a postavila jsem příběh víc na mužích. Moc výřečná ona nikdy nebyla, vlastně snad nejdelší monology v knize měla, když se vztekala, např. když odmítla Ludvíka XIV. Ale i tak slibuju, že se Angelika ještě pořádně ozve.


Ti dva už navíc mají jakýsi věk a "starého psa nové kousky nenaučíš", tak jsem se ráda držela toho, že si možná z Ameriky přivezli zpět do Francie civilnější vztah.
Zde důkaz (všiměte si divže neuhodil pěstí do stolu ) :

"Proč jste mi to neřekla hned?“ vykřikl a divže neuhodil pěstí do stolu. „To je přece velice důležitá zpráva. Může mít obrovský vliv na mé plány. Co říkám! Podporuje je a téměř jim zaručuje úspěch.“
„O jaké plány jde?“
„To je jen moje věc.“........
................
Chci se pokusit o něco jiného.“
„O co?“
„O tom ještě nemohu mluvit.“
„Jistě, jsem příliš hloupá, abych to mohla pochopit,“ urazila se Angelika. „Zapomínáte, že jsem byla také vojenským velitelem. Posíláte mě zpátky k hrncům. Nikdy mi nic neřeknete. To je k zbláznění.“
„A co vy?“ zvolal Peyrac. „Vy jste snad, pokud jde o vaše činy nebo pocity, sdílnější? Copak jste se mi svěřila, jaké nutkání, jaká neopatrnost vás vedla k tomu, že jste se vydala za Uttakém a přivedla jste toho nejhoršího nepřítele bělochů jako na špagátě? To je ovšem naprosto samozřejmé, že? Tady skutečně není co vysvětlovat! Chodíte sem a tam, riskujete život, kdykoliv se vám zamane, dopouštíte se šíleností. Copak do toho mně, vašemu manželovi, snad něco je_ A dnes znovu: zachráníte Irokéze a mlčíte celé hodiny, jako bych byl někdo cizí, koho se neopovažujete rušit… A to vaše představení, jímž jste tuhle večer fascinovala všechny ty Francouze, že nevěděli, čí jsou… Myslíte si, že mi to bylo po chuti? Máte pocit, že mít vás za ženu je nějak snadné?“
Vztekle se pozorovali, stáli proti sobě a mračili se.

Díky Moirro za komentář.

moirra píše:

a Kouassiba si užíva dovolenku okrem iného aj servírovaním pri stole.

Nechala jsem Kouassi-Ba zalehnout na divan a poslouchat, o čem se na terase vypráví. A jak chlap v jeho věku zalehne, už se nezvedne. A jako bych Tě vyslyšela, v pokračování už jsem mu dovolenou pěkně udělila. Vždyť má zásluhy a věk.

moirra píše:

TAK TOTO TREBA ZDESGREZOVAŤ A ZÁHADU VYRIEŠIŤ !!!!!

jedným slovom očakávam že nám to na konci školy lásky Joffrey prezradí

To mi nedělej, nemám ponětí. Jedině že bych se teleportovala a vyzvídala. Ale mám dojem, že bych mě tentokrát už asi vyhodil. Vlezlé ženské nesnáší - vzpoměň na Carmencitu, jak dopadla.

Terezo, uvědomila jsem si, že jsem ještě nepochválila další část Výročí. Tak to napravuji. Příjemné počtení a těším se na další pokračování.

Jak vysvětlí náš pan Dokonalý, proč si vzal na svatbu hůl, jsem samozřejmě také zvědavá.

Díky Mimi. Teď malinko lituju, že Cerbalaud nedržel pusu o té holi. Já to budu asi fakt muset nějak vymyslet

Tereza píše:

Díky Mimi. Teď malinko lituju, že Cerbalaud nedržel pusu o té holi. Já to budu asi fakt muset nějak vymyslet

Výborne! Som rada že si to konečne pochopila.

Ale myslím že niekto komu Joffrey prezradil prečo raz do roka chodí do katedrály hlavným vchodom,
z neho bude schopný vytiahnuť aj to prečo si iba ten jediný raz vzal tú palicu.

Nemali by sme iba zo zábavy naštartovať anketu o tom prečo si ju vzal?

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=1&t=699

No Tereza, konečne sa dostávam k komentovaniu tretej časti (a už sa teším na pokračko )

je celkom jasné že úžasný Dekameron v žiadnom prípade nemohol chýbať v Joffreyovej knižnici

celkom iste sa jeho pikantné príbehy nejeden krát rozoberali v škole lásky -
a my ti ďakujeme že si nám to pripomenula

a poskladať príbeh o láske podľa pár záhadných a zamotaných indícií je tiež skvelý nápad,

už sa teším čo tvoji hrdinovia povymýšľajú

Díky Moirro.
Pokračko už retušuju.

Už se těším na počteníčko.

Už sa teším, zas sem budem chodiť preklikaváť, čo je nové.

Posílám pokračování - polovinu večera na terase u Peyraců.
Pro tuto příležitost jsem si vypůjčila čokoládový příběh Mimi(snad se nebude moc zlobit) - je tak křehký, že je pro tuto chvíli jako stvořený a moc, moc se mě i pánovi domu v ten večer hodí.
Přeju hezký večer.

Geniálne! Super čítaníčko na dobrú noc Tereza!

Skutočne som sa pobavila....

Tak toto sa podarilo:

Kdo bude kým?“ zajímalo Angeliku.
„Jean bude manžel,“ rozhodla Paulette, „byl to také takový světlovlasý hezounek.“
Marie se připojila :„ Daniel by měl být naprostým opakem Jeana. Rozdílní muži dokážou ženám poplést hlavy a protiklady jsou navíc vždy zárukou střetů. “
„ V tom případě by měl vypadat jako můj otec - jen by mohl být mladší,“ navrhla Honorine.
„Mám tomu rozumět tak, že nejsem dost pohledný a ještě k tomu jsem i starý?“ utahoval si ze sebe hrabě.
„Skvělá myšlenka, slečno Honorine! Jižan, šlechtic, bohatý, tmavovlasý, zjizvený a mohl by i kulhat,“ vyprskl pobaveně Bernard. „ To Joffreyovo napadání na nohu mi totiž vážně moc chybí. “

ha ha ha

a toto tiež:

Pokračuj Florimonde,“ vyzval syna, „ Daniel je svobodný, nespoutaný muž, mladší než já. Myslím, že by o prvním setkání s Laurou měl našim dívkám vyprávět spíš někdo v Tvém věku.“
„ A nezapomeň Lauru vystrašit, “ připomněl Cerbalaud.
„Jizvy a noha . Já vím,“ přikývl Florimond.

ha ha ha

Tereza ďakujem za skvelú zábavu na dobrú noc! Ešte že Florimond chápe veľkého jízvológa ....

moirra píše:

... Ešte že Florimond chápe veľkého jízvológa ....

Děkuji Moirro za komentář.
Posadit tři Peyracy k jednomu stolu bylo více než lákavé. Asi se mi to víckrát nepodaří, takže zatímco obyčejně v hrubém nástinu text škrtám, tady jsem jim připisovala.
Nenech se zmást Florimondem a jeho bratrem - jsou to přece Peyracové.

Strááášne sa už teším na pokračko Tereza ....

a tu máš hňeď inšpiráciu k ďalšej fikcii :

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 542#p20542

Tereza píše:

Posílám pokračování - polovinu večera na terase u Peyraců.
Pro tuto příležitost jsem si vypůjčila čokoládový příběh Mimi(snad se nebude moc zlobit) - je tak křehký, že je pro tuto chvíli jako stvořený a moc, moc se mě i pánovi domu v ten večer hodí.
Přeju hezký večer.

Terezo, hezké a napínavé pokračování.
Nezlobím se. Já jsem původně zamýšlela napsat čokoládový příběh s detektivní zápletkou. Mám to dokonce trochu promyšlené.
Ale tkám na více stavech, jak se říká. Tak uvidím, jak se vyrovnám s časem.
Tvoje příběhy mě občas také inspirují, třeba vloni Henrietta.
Jsem zvědavá, co bude dál.

mimi píše:

...Ale tkám na více stavech, jak se říká.

Díky Mimi.
Také tkám na více stavech. Vždyť se příběh jmenuje Výročí.

jeanne píše:

Analýza křehkých příběhů mne láká k napsání pokračování Okouzlujícího života o tom, jak se Angelika vzpamatovala z hluboké deprese, takže dámy, sem s další křehkou inspirací.

Honem s psaním pospěš , ať se má na chvíli pohodově , než se u nich doma zase něco semele.

moirra píše:

a tu máš hňeď inšpiráciu k ďalšej fikcii :

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 542#p20542

Daniel zapíchne Jeana, ten ho zraní špičkou meče namočenou ve výtažku jedu z žáby Phyllobates terribilis. Daniel umírá v náruči Laury a té žalem puká srdce. Veškeré stopy po souboji zahladí soused Jeana, který ve svém domě chová pralesní žáby jako domácí mazlíčky a za úplatu poskytuje jejich jed kde komu.
Všem nekalostem udělá přítrž Desgrez, kterého na stopu traviče přivede Sorbona.

Přidávám druhou třetinu posezení přátel na terase paláce toulouského pána a poslední pokus o "vykradení" příběhu od Mimi.
Několik týdnů jsem se k ničemu nedostala, tak snad přijde pokračování vhod, i když po tak dlouhém čase.
Hezký večer.

Ach Tereza paráda, skvele som sa pobavila

V pokračovaní všetci perlili, a môj obľúbenec Andijos to pekne zrekapituloval:

proti Florimondovi jste měla jen pramalou šanci. Co naplat - vždyť je to Peyrac.

naozaj sa veľmi teším na pokračovanie ...dúfam že tento krát nebudeme musieť čakať tak dlho

moirra píše:

.... a môj obľúbenec Andijos ...dúfam že tento krát nebudeme musieť čakať tak dlho

Díky Moirro.
Bernarda mám jako postavu také moc ráda.
Bylo mi ho i Angeliky nepředstavitelně líto, když se spolu po mnoha (7 ???) letech setkali u dvora - on složil zbraně, ona se vydrápala nahoru. A ve fikci je mi ho také trochu líto, musí se krotit, jsou tam s ním přece dvě mladá děvčata.
Kdy se mi zadaří další pokračování, to je ve hvězdách (nestíhám, kam se podívám... )

Terezo, moc pěkné počtení na zimní podvečer.
Samozřejmě se těším na další vyprávění. Líbilo se mi, jak jsi "vykrádala" mou čokoládovou fikci.
To mi připomíná, že bych měla zase něco sama napsat. Snad se k tomu dostanu, zatím taky nestíhám.

mimi píše:

Terezo, moc pěkné počtení na zimní podvečer.
Samozřejmě se těším na další vyprávění. Líbilo se mi, jak jsi "vykrádala" mou čokoládovou fikci.
To mi připomíná, že bych měla zase něco sama napsat. Snad se k tomu dostanu, zatím taky nestíhám.

Díky Mimi.
Tvůj čokoládový příběh bude mít ještě ve fikci své místo. Ale to až později.
Dokonce se přiznám, že navzdory k tomu, že nejsem nijak na sladké, jse si p o p r v é v životě objednala v restauraci s kamarádkama "Královskou čokoládu." Byla skvělá.

Tak vyhoď nohy na stůl, otevři lahvinku, zapal si doutník a

Terezo, já také nejsem na sladké. Čokoládu v tuhém stavu upřednostňuji hořkou a jím ji velmi zřídka. Tekutou jsem pila naposled někdy v loni s kamarádkou. Přesto o tom ráda píšu. Zákusky - labutě se mi líbí, ale to je všechno.
Doufám, že brzy hodím nohy na taburet, vezmu notebook a budu zapisovat své fantazie.
A snad opráším i šití a háčkování.